Ministerstvo práce a sociálních věcí dne 16. 11. 2023 předložilo do mezirezortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Předkládaný zákon přináší do oblasti základního důchodového pojištění zásadní parametrické úpravy a další reformní kroky, jejichž účelem je posílení jeho finanční a sociální udržitelnosti.

Navržená úprava naváže důchodový věk (§ 32 PojDůch) na ukazatel naděje dožití․ Cílem je, aby pro budoucí generace byla udržována průměrná délka výplaty starobního důchodu přibližně po dobu 21,5 let.

Zavádějí se postupné parametrické úpravy směřující ke zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů.

Minimální procentní výměry starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně se zvyšuje na 10 % průměrné mzdy, čemuž odpovídá adekvátní navýšení minimální procentní výměry u ostatních druhů důchodu.

Procentní výměra předčasného starobního důchodu bude u osob, které získaly aspoň 45 let doby pojištění, krácena jen polovičně.

Snižuje se věk potřebný pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod.

Doba úspěšně dokončeného prvního prezenčního doktorského studia se započítá jako doba pojištění (§ 5 PojDůch).

Od roku 2027 se manželé či partneři budou moci dohodnout, že si dosažené vyměřovací základy rozdělí napůl za období, kdy oba pracovali s účastí na pojištění (sdílený vyměřovací základ).

Zvýšení starobního důchodu za vychované děti (tzv. výchovné) za první a druhé dítě (§ 34a PojDůch) se pro důchody přiznané od roku 2027 nahradí fiktivním rodinným vyměřovacím základem. Fiktivní vyměřovací základ se zavádí i jako ocenění za péči o závislou osobu.

Termín pro uplatnění připomínek byl stanoven na den 15. 12. 2023. Jako primární účinnost zákona se navrhuje den 1. 1. 2025.