V rozebírané věci stál ESD především před úkolem vyložit čl. 3 rámcové směrnice. Podle tohoto ustanovení se směrnice mimo jiné vztahuje na „podmínky přístupu k zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo k povolání, včetně kritérií výběru a podmínek náboru bez ohledu na obor činnosti a na všech úrovních profesní hierarchie včetně získávání praktických zkušeností“ a na „podmínky zaměstnání a pracovní podmínky včetně podmínek propouštění a odměňování“. Jelikož směrnice výslovně zmiňuje přístup k samostatné výdělečné činnosti, může se zdát zřejmé, že chrání i OSVČ. Zásadní otázkou však bylo, v jakém rozsahu.
ESD se rozhodl interpretovat působnost směrnice široce. Směrnice podle něj nechrání pouze zaměstnance coby⛘slabší stranu pracovněprávních vztahů, ale dopadá také na další profesní činnosti vykonávané za účelem zajištění obživy, nehledě na jejich právní formu. Tyto činnosti ESD současně odlišil od pouhého dodání zboží nebo služeb, na něž směrnice nedopadá.
Pod podmínky přístupu k samostatné výdělečné činnosti dle čl. 3 odst. 1 písm. a) rámcové směrnice ESD zahrnul také uzavření smlouvy o dílo, protože bez ní by OSVČ, včetně žalobce, nemohly skutečně vykonávat svou profesní činnost. Tento závěr považujeme za klíčový, přestože mu ESD v rozsudku věnoval poměrně málo prostoru. Vykládat směrnici tímto způsobem jistě lze, a to i s ohledem na dřívější judikaturu týkající se přístupu k zaměstnání, který ESD rovněž pojímá velmi široce. Jak nicméně v řízení namítala polská vláda, podmínky přístupu k samostatné výdělečné činnosti by bylo možné chápat i úžeji tak, že zahrnují pouze počáteční podmínky vstupu do profese, nikoli následné navazování jednotlivých smluvních vztahů. K podobnému názoru se v minulosti přiklonil rovněž český veřejný ochránce práv. Širší působnost antidiskriminačního práva, jak ji dovodil ESD, tak může v některých státech představovat novinku, a je tudíž škoda, že se touto otázkou ESD v rozsudku nezabýval podrobněji.
Nadto se dle ESD na samostatnou výdělečnou činnost vztahuje také čl. 3 odst. 1 písm. c) rámcové směrnice, který hovoří o podmínkách zaměstnání a pracovních podmínkách. Směrnice tedy dopadá na profesní vztahy v plném rozsahu, včetně ukončení či neprodloužení smlouvy. I v tomto ohledu tedy ESD zvolil nejširší možný výklad znění dotčeného ustanovení.
Máme za to, že ESD svoje závěry dostatečně podložil jazykovými a teleologickými argumenty i odkazy na svou předchozí judikaturu. Nicméně je důležité si uvědomit, že ESD interpretoval rámcovou směrnici natolik extenzivně, že se nyní, možná překvapivě, uplatní i v oblastech, v nichž hlavní roli vždy hrála smluvní svoboda. Podobně navíc bude třeba vykládat i ostatní unijní antidiskriminační směrnice, jejichž působnost je vymezena stejnou formulací jako v rámcové směrnici.