Vláda dne 14. 2. 2024 předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Hlavním cílem návrhu je zavedení odvolací instance v kárném řízení. Kárnými soudy budou v prvním stupni vrchní soudy a ve druhém stupni Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud (§ 3 KárSŘ)․ Nejvyšší soud bude funkčně příslušný ve věcech soudců, s výjimkou soudců Nejvyššího soudu a soudců krajských soudů rozhodujících výlučně ve správním soudnictví. Zřizuje se též sjednocující kárný senát NSS (nové § 5d a násl. KárSŘ).

Odvolací lhůta má činit 15 dnů; odvolání má být přípustné proti odsuzujícímu a zprošťujícímu rozhodnutí senátu, proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení a o návrhu na obnovu řízení; subjektivně přípustné bude odvolání pro kárně obviněného a ve prospěch i v neprospěch kárně obviněného pro navrhovatele a dle profese kárně obviněného i pro další subjekty.

Subjektivní lhůta pro podání kárného návrhu (§ 9 KárSŘ) se prodlužuje z 6 na 9 měsíců a bude se stavět následek komunikace mezi oprávněnými navrhovateli. Objektivní lhůta se vypouští, čímž však nejsou dotčeny (hmotněprávní) lhůty pro zánik kárné odpovědnost (§ 89 SSZ, § 29 StZast).

Výtka uložená podle § 88a SSZ bude přezkoumatelná kárným soudem namísto soudu správního (nové § 25a a 25b KárSŘ).

Výslovně se umožňuje uzavírat dohody o vině a kárném opatření. Dosavadní praxe (např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2019, č. j. 13 Kss 5/2018-116) je založena na přiměřené aplikaci trestního řádu (srov. § 25 KárSŘ).

Navrhuje se výslovně stanovit, že kárný soud může rozhodnout, že bude upuštěno od dokazování skutečností, které jsou mezi navrhovatelem a kárně obviněným nesporné, pokud není závažného důvodu pochybovat o prohlášení navrhovatele a kárně obviněného o nespornosti skutečností.

Pokud byl soudce dočasně zproštěn výkonu funkce, náleží mu 50 % platu. Zbývající část platu se soudci doplatí, nedošlo-li k zániku funkce (§ 100 odst. 2 SSZ). Navrhuje se, že k doplacení nedojde, bylo-li kárné řízení zastaveno v důsledku vzdání se funkce nebo pokud kárný soud vyslovil, že k zániku funkce by došlo, jestliže by se jí soudce dříve nevzdal.

Podle platné úpravy nelze protokol o hlasování otevřít pro účely zjištění, kteří členové senátu hlasovali v rozporu se závazným právním názorem nadřízeného soudu (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26. ledna 2021, č. j. 16 Kss 6/2020-119). Nově se kárnému soudu umožňuje protokol o hlasování zpřístupnit, může-li to přispět k objasnění rozhodných skutečností (nový § 17c KárSŘ). O zpřístupnění protokolu se povede samostatné řízení, ve kterém rozhoduje předseda kárného senátu (nové § 25c až 25e KárSŘ).

Jako základní účinnost zákona se navrhuje den 1. 1. 2025.