Exekuční tituly po rozumu tohoto zákona jsou tyto spisy a listiny, zřízení v obvodu, kde tento zákon platí:

Spisům a listinám v § 1, čís. 1. až 10. a 12. až 15. naznačeným, zřízeným v obvodu, kde tento zákon platí, rovnají se co do exekuce spisy a listiny stejného druhu úřadů nebo veřejných orgánů, které jsou sice mimo obvod, kde tento zákon platí, avšak jsou podřízeny některému úřadu, jenž má své sídlo v obvodu platnosti tohoto zákona. Listinná dosvědčení od těchto úřadů nebo veřejných orgánů pocházejí buďte, co se týče exekučních titulů v § 1, čís. 18. uvedených, pokládána za rovná listinným dosvědčením tuzemských úřadů nebo veřejným orgánů.

Povolovati exekuci podle exekučních titulů v §§ 1 a 2 uvedených jsou povolány civilní soudy.

Povolení stane se k návrhu strany k nároku oprávněné (vymáhajícího věřitele). O návrhu, aby exekuce byla povolena, staň se usnesení bez předcházejícího ústního jednání a bez slyšení odpůrce, ačli není v tomto zákoně něco jiného nařízeno.

Pokud v zákoně není něco jiného nařízeno, jest příslušným povoliti exekuci:

Má-li býti vedena exekuce podle některého exekučního titulu, v § 1, čís.8. a 10. až 17., vytčeného, podle smíru, jenž byl učiněn o soukromoprávních nárocích před tuzemským trestním soudem (§ 1, č. 5.) nebo podle usnesení tuzemského trestního soudu o trestu (§ 1, čís.9.) na majetek jsoucí mimo území, kde tento zákon platí, budiž za povolení exekuce žádáno u toho tuzemského okresního soudu, v jehož obvodu má své sídlo úřad nebo veřejný orgán, od kterého exekuční titul pochází, nebo v jehož obvodu rozhodčí výrok byl vynesen nebo smír učiněn.

Je-li exekuční soud povolán, povoliti exekuci, a má-li v případě § 18, č. 3., ten, proti němuž exekuce má býti vedena (dlužník) u několika zdejších okresních soudů svůj obecný soud ve sporných věcech anebo kdyby pro polohu majetku, na který exekuce vedena býti má, nebo pro současnou žádost za několik druhů exekuce měly býti vykonány úkony, jimiž se exekuce zahajuje, v rozličných soudních obvodech, může si věřitel vyvoliti, u kterého ze soudů povolaných zakročiti jako exekuční soud chce žádati za povolení exekuce.

Exekuce smí jen tehdy býti povolena, lze-li z exekučního titulu seznati mimo osobu toho, kdo jest oprávněn a kdo zavázán také předmět, způsob, objem a čas dlužného plnění neb opominutí.

Dříve nežli pohledávka dospěje a lhůta v rozsudku nebo v jiném exekučním titulu pro plnění určená projde, exekuce nemůže býti povolena. Není-li den dospělosti nebo konec lhůty k plnění určen v exekučním titulu ani udáním kalendářního dne, ani udáním času kalendářně určitého, kterého lhůta se počíná, nebo je-li v exekučním titulu vykonatelnost nároku učiněna závislou na tom, aby oprávněný dokázal, že jistá skutečnost nastala, zejména je-li závislá na jistém předcházejícím plnění oprávněného, musí býti prokázáno listinami veřejnými nebo veřejně ověřenými, že nastaly skutečnosti podle toho pro dospělost nebo vykonatelnost rozhodné.

Má-li exekuce býti povolena pro nárok, jejž zavázaný povinen jest splniti toliko na vzájemné plnění, které se má státi z ruky do ruky, není toto povolení na tom závislé, aby bylo prokázáno, že vzájemné plnění již bylo vykonáno nebo že alespoň jeho splnění jest zajištěno.

Pro jinou osobu, nežli tu, která v exekučním titulu jako oprávněná jest označena, nebo proti někomu jinému nežli tomu, kdo v exekučním titulu jako dlužník jest jmenován, může exekuce toliko potud místo míti, pokud listinami veřejnými nebo veřejně ověřenými se prokáže, že nárok v exekučním titulu uznaný nebo závazek v něm určený s osob tam pojmenovaných přešel na ty osoby, od nichž nebo proti nimž exekuce jest navržena.

Nemohou-li listinné důkazy v §§ 7 a 9 vyžadované býti podány, musí dříve, nežli exekuce se povolí nebo nežli se v ní pokračuje, dobyt býti soudní rozsudek.

Podle exekučního titulu dobytého proti veřejné obchodní společnosti nebo proti komanditní společnosti, může přímo na jmění jednotlivých společníků osobně ručících povolena býti exekuce, prokáže-li se předloženým výpisem z obchodního rejstříku, že ten, proti němuž exekuce vedena býti má, v tomto čase ještě náleží ke společnosti jako společník osobně ručící.

Žádá-li se za exekuci podle takového exekučního titulu teprve po zrušení společnosti proti některému dřívějšímu společníku, nebo za trvání společnosti proti některému již dříve ze společnosti vystouplému nebo vyloučenému společníku osobně ručícímu, rovněž má-li exekuce vedena býti podle exekučního titulu dobytého proti společníku osobně ručícímu ve věcech společnosti na jmění veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, budiž dříve, nežli se rozhodne o exekučním návrhu, o otázce ručení vyslechnut dlužník nebo osoby povolané zastupovati společnost.

Přísluší-li dlužníkovi volba mezi několikerým plněním, může věřitel po marném uplynutí lhůty určené ku plnění navrhnouti exekuci, aby vymoženo bylo některé z těchto plnění. Plnění, kterého věřitel si přeje, budiž uvedeno v exekučním návrhu.

Dlužník může i přes to vykonati právo výběru jemu příslušející tehdy, neobdržel-li věřitel ani zcela ani částečné plnění, které si byl vyvolil.

Podle rozhodnutí, v kterém přiřčeno bylo několik nároků na sobě nezávislých, může povolena býti exekuce pro ostatní nároky v odpor nevzaté, jakmile rozhodnutí o těchto nárocích nabylo právní moci, jestliže vznesen byl opravný prostředek, jenž toliko vzhledem k některým těmto nárokům exekuci zastavuje.

Dovoleno jest, užíti současně několika exekučních prostředků; povolení však může omezeno býti na některé exekuční prostředky, jde-li patrně na jevo z exekučního návrhu, že již jeden nebo několik z navrhovaných exekučních prostředků stačí k uspokojení vymáhajícího věřitele.

Proti obci nebo proti ústavu, který výrokem správního úřadu prohlášen byl za veřejný a obecně užitečný, může exekuce k dobytí peněžitých pohledávek, ač nejde-li o uskutečnění zástavního práva ze smlouvy, povolena býti toliko na takové majetkové součástky, kterých může užito býti k uspokojení věřitele bez újmy veřejných zájmů, o něž obec neb tento ústav starati se má. Státní správní úřady jsou k tomu povolány, aby podávaly prohlášení, pokud věc tak se má při určitých majetkových součástkách.

Povolená exekuce se vykonává z úřední moci, pokud v tomto zákoně nic jiného není ustanoveno.

Exekuce se vykonává buďte přímo civilními soudy nebo výkonnými orgány, kteří při tom z příkazu a za řízení soudu jsou činní.

Účast ve výkonu exekuce, která tímto zákonem civilním soudům jest uložena, přísluší okresním soudům (exekuční soud), pokud tento zákon nic jiného neustanovuje.

Exekučnímu soudu přísluší také projednávati a rozhodovati všechny spory za exekučního řízení vzniklé, pokud v tomto zákoně jiný soud není prohlášen za příslušný k tomu.

Pokud v tomto zákoně nic jiného není nařízeno, povolán jest zakročiti jako exekuční soud.

Vede-li se exekuce na nemovitost v zemských knihách, v horní knize nebo v železniční knize, zapsanou nebo na práva na takové nemovitosti knihovně zapsaná, jest exekučním soudem sborový soud, u něhož jsou zemské desky, horní kniha nebo železniční kniha, v kterých nemovitost jest zapsána. Tento sborový soud může však, jeví-li se taková opatření vhodnými, z úřední moci nebo k návrhu vyřízení jednotlivých dílů exekučního řízení, a zejména také veškeré spolupůsobení, které exekučnímu soudu co do vnucené správy přísluší, svěřiti sborovému soudu, v jehož obvodu zcela nebo z části leží nemovitost, na kterou se exekuce vede. Proti tomuto usnesení není stížnosti.

Je-li vzhledem k hranicím rozličných okresních soudu nejisto, který okresní soud jest podle § 18 povolán, zakročiti jako exekuční soud, nebo je-li v případě § 18, čís. 1 v sídle sborového soudu několik okresních soudů, má soud, který exekuci povoluje z úřední moci nebo k návrhu ustanoviti za exekuční soud některý z okresních soud, k nimž podle toho jest přihlédati. Proti tomuto usnesení není rekursu.

Vede-li se věřitel proti témuž dlužníkovi současně u několika soudů v obvodu téhož vrchního (zemského) 1) soudu exekuce, může vrchní (zemský) soud k oznámení soudu povolujícího exekuci nebo některého soudu k výkonu exekuce povolaného, jakož i k návrhu přikázati jednotlivé úkony výkonu exekuce výlučně některému z těchto soudů. Podati návrh oprávněn jest jak vymáhající věřitel, tak i dlužník.

To buď nařízeno, jeví-li se takové opatření vhodným, aby exekuční řízení bylo zjednodušeno, aby předmět exekuční byl lépe zpeněžen nebo aby náklad na exekuci byl zmenšen.

Když se určuje exekuční soud, budiž přihlíženo k hodnotě a k povaze jednotlivých exekučních předmětů, ke zvláštním požadavkům povolených exekučních prostředků a také k rozsahu, v kterém by každý z několika soudů, k nimž jest přihlédati, podle předpisů tohoto zákona spolupůsobiti měl při výkonu exekuce․

Podáním návrhu podle prvního odstavce se nezadrží postup exekučního řízení. Proti rozhodnutí o takovém návrhu, jakož i proti tomu, když z úřední moci bylo nařízeno, aby byl přenesen výkon exekuce, není rekursu. Vrchní (zemský) soud může naříditi, aby exekuční soudy, k nimž jest přihlédati, nebo jednotlivé z nich před rozhodnutím se vyjádřily.

Vede-li věřitel proti témuž dlužníkovi na několik nemovitostí oddělené exekuce, jichž výkon přísluší témuž soudu nebo sousedním soudům v obvodu téhož vrchního (zemského) soudu, a jsou-li povolené exekuční prostředky stejného druhu nebo dopouštějí-li, aby výkon exekuce byl sloučen, může nařízeno býti, aby výkon těchto exekucí byl spojen, jestliže takové opatření jeví se býti vhodným k tomu, aby exekuční řízení bylo zjednodušeno, aby exekuční předměty byly lépe zpeněženy, neb aby náklad na exekuci byl zmenšen.

Soud povolaný k výkonu veškerých exekucí může toto opatření učiniti z úřední moci nebo k návrhu. Je-li několik exekučních soudů zúčastněno, může toliko vrchní (zemský) soud naříditi toto spojení, a to k oznámení některého exekučního soudu nebo k návrhu; vrchní (zemský) soud může zároveň společný výkon exekuce výlučně přikázati jednomu z exekučních soudů (§ 21, odstavec 3).

Podati návrh jest oprávněn jak vymáhající věřitel, tak i dlužník. Podáním návrhu se nezadrží postup exekučního řízení. Proti nařízení vrchního (zemského) soudu není rekursu. Vrchní (zemský) soud může naříditi, aby exekuční soudy, k nimž jest přihlédati, nebo jednotlivé z nich před rozhodnutím se vyjádřily.

Je-li na některém místě několik okresních soudů, může jednomu nebo několika z nich nařízením, proto toto místo nebo pro soudní obvody okresních soudů 1) přikázán býti výkon veškerých soudních prací, tímto zákonem exekučním soudům přidělených.

Jména soudců, kteří podle § 5, odstavce 3., jurisdikční normy jsou povoláni samostatně obstarávati práce exekučního výkonu (exekučních komisařů), a že některý z nich zproštěn byl funkcí exekučního komisaře, buďte pokaždé oznámeny vývěskem na soudní desce.

Jako výkonné orgány zakročují výkonní úředníci ustanovení u jednotlivých soudů, úředníci soudní kanceláře a zřízenci.

Kde nejsou zřízeni zvláštní výkonné úředníci, výkon jednotlivých důležitých nebo nesnadných exekučních úkonů může svěřen býti notářům.

Výkonní orgánové zachovávejte provádějíce dané příkazy působnost, jak jim zákonem jest přidělena, a šetřte přesně zvláštních poukazů v tom případě soudem vydaných.

Výkonní orgánové jsou oprávněni, přijímati platy nebo jinaká plnění, které exekucí mají býti dobyty, to, co byli přijati, platně kvitovati a dlužníkovi, splnil-li úplně svůj závazek, k žádosti vydati dlužní listiny jim k tomu účelu od soudu nebo vymáhajícího věřitele doručené. Tím není dotčeno dlužníkovo právo, dodatečně ještě žádati za věřitelovu kvitaci. Věřitel může za exekučního řízení výkonnými orgány pravoplatně odevzdati dlužníkovi listiny, peněžité částky nebo jiné věci, je-li k tomu jako ke vzájemnému plnění zavázán.

Oprávnění soudních zřízenců peníze přijímati může nařízením omezeno býti při vyšších peněžitých částkách. Každé takové omezení budiž vyhlášeno způsobem v místě obvyklým.

Výkonní orgánové jsou oprávněni, pokud účel exekuce toho vyžaduje, prohledati dlužníkův byt, jeho schránky, a třeba-li toho, šetříce přiměřeně osoby, i samy šaty, které dlužník má na sobě. Tito orgánové smějí pro exekuci dáti otevříti domovní vrata a zavřené dveře světnic i uzavřené schránky. Nebyl-li by však ani dlužník ani některá dorostlá osoba k jeho rodině náležející nebo od něho k dozoru zřízená přítomna, buďte k exekučním úkonům právě vytčeným přibrány dvě hodnověrné, zletilé osoby (pohlaví mužského) jako svědci.

Aby odstraněn byl odpor jim kladený, výkonní orgánové mohou přímo žádati za podporu orgánů bezpečnostních, a třeba-li toho, také četnictva. Aby vojenská pomoc byla vymožena, obraťte se ku přednostovi exekučního soudu.

Při exekucích proti osobám moci ozbrojené nebo četnictva činně sloužícím budiž pro odstranění odporu žádáno za přispění vojenského představeného dlužníkova, není-li nebezpečenství v průtahu.

Exekuce nesmí vykonána býti ve větším rozsahu, nežli jest třeba, aby uskutečněn byl nárok, jenž označen jest v povolení exekuce.

Při exekuci k dobytí peněžitých pohledávek budiž pokaždé také pamatováno na náklady, které až do věřitelova uspokojení, jak lze předvídati, ještě vzniknou.

Ve vlastnictví ústavu pod státním dozorem postaveného smějí vykonány býti exekuční úkony, které by po případě mohly rušiti udržení veřejné dopravy a veřejného obchodu, toliko ve srozumění s dozorčím úřadem a s omezením, o kterých tento úřad uzná, že jich je třeba v zájmu veřejné dopravy a veřejného obchodu.

Proti osobě ozbrojené moci nebo četnictva, která službu vykonává, smí s výkonem exekuce teprve potom počato býti, když představenému velitelstvu této osoby bylo oznámeno povolení exekuce.

V neděli a ve svátek, jakož i za nočního času exekuční úkony smějí vykonány býti toliko v naléhavých případech s povolením přednosty okresního soudu, v jehož obvodu exekuční úkon má býti vykonán.

Usnesení, kterým toto dovolení se dává, budiž dlužníkovi k žádosti písemně prokázáno při exekučním úkonu.

Proti udělení nebo odepření tohoto dovolení není opravného prostředku.

Proti osobě, která v Československé republice požívá práva exterritoriality a v budovách anebo místnostech exterritoriálních mohou býti provedeny exekuční úkony jen potud, pokud to mezinárodní právo dopouští. V případech pochybných má si soud vyžádati prohlášení ministra spravedlnosti, který je vydá v dohodě s ministrem věcí zahraničních; prohlášení toto jest pro soudy závazné. Exekuční úkony může soud proti exterritoriální osobě nebo v budovách anebo místnostech exterritoriálních vykonati toliko za přítomnosti zástupce ministerstva věci zahraničních.

Ve vojenských budovách anebo vojskem obsazených mohou vykonány býti exekuční úkony teprve po předchozím oznámení veliteli budovy a s přibráním vojenské osoby od něho přidělené.

Všechny osoby, které zúčastněny jsou v exekučním úkonu, mohou při jeho výkonu býti přítomny. Osoby, které ruší exekuční výkon nebo které se chovají neslušně, mohou výkonným orgánem býti odstraněny.

Výkon exekuce pokládá se za počatý, jakmile žádost za výkon exekuce došla exekučního soudu; je-li však soud příslušný povoliti exekuci spolu s exekučním soudem, pokládá se výkon za počatý, jakmile příkaz, vykonati první exekuční úkon, se dostal orgánu určenému k jeho provedení.

Zemře-li dlužník po povolení exekuce, může exekuce, jakmile byla podána dědická přihláška nebo jest zřízen opatrovník pozůstalosti, bez nového povolení vykonána býti na pozůstalé jmění nebo může v ní pokračováno býti. Jinak vymáhající věřitel musí pro to navrhnouti, aby zřízen byl dočasný zástupce pozůstalosti. Návrh může podán býti u soudu příslušného projednati pozůstalost nebo povoliti exekuci.

V exekuci na nemovitosti, která se počala za dlužníkova živobytí, může pokračováno býti, aniž byl před tím zřízen dočasný zástupce pozůstalosti, jestliže knihovní poznámka, které je třeba k zahájení vnucené správy nebo nucené dražby, stala se ještě před dlužníkovou smrtí.

Proti nároku, pro který exekuce byla povolena, mohou za exekučního řízení toliko potud podány býti námitky, pokud spočívají na skutečnostech nárok zrušujících nebo zastavujících, které nastaly teprve po vzniku exekučního titulu, jenž tomuto řízení jest základem. Jestliže však exekuční titul záleží v soudním rozhodnutí, jest rozhodna doba, až do které dlužník mohl příslušných skutečností účinně užíti v předcházejícím soudním řízení.

Tyto námitky bez újmy snad rekursu proti povolení exekuce, buďte ku platnosti přivedeny žalobou u soudu, u kterého povolení exekuce v první stolici bylo navrženo. Námitky proti nároku, který opírá se o některý exekuční titul v § 1, č. 10 a 12 až 14 uvedený, buďte podány u úřadu, od kterého vyšel exekuční titul.

Všechny námitky, které dlužník mohl přednésti v čase, kdy podal žalobu nebo zakročil u některého z úřadů v předcházejícím odstavci vytčených, musí zároveň ku platnosti přivedeny býti, jinak jsou vyloučeny.

Vyhoví-li se pravoplatně námitkám, budiž exekuce zrušena.

Jestliže dlužník:

Proti exekuci může také třetí osoba podati odpor, tvrdí-li, že ku předmětu exekucí dotčenému, k jeho části nebo k jednotlivým předmětům příslušenství nemovitosti do exekuce vzaté má právo, které by nedopouštělo výkonu exekuce.

Takový odpor budiž ku platnosti přiveden žalobou; žaloba může zároveň směřovati proti vymáhajícímu věřiteli a proti dlužníku, kteří v tomto případě buďtež posuzováni jako společníci v rozepři.

Pro tuto žalobu podle toho, zdali podána byla před počátkem exekučního výkonu nebo po něm, jest příslušný soud, u kterého v první stolici bylo navrženo povolení exekuce, aneb exekuční soud.

Vyhoví-li se žalobě pravoplatně, budiž exekuce zrušena.

Musí-li některá ze žalob v §§ 35, 36 a 37 vytčených podle předcházejících ustanovení podána býti u okresního soudu, jest tento soud příslušný jednati a rozhodnouti o žalobě, třebas by rozepře jinak náležela k předmětné příslušnosti sborového soudu.

Mimo případy v §§ 35, 36 a 37 uvedené, budiž exekuce zrušena a zároveň buďte zrušeny všechny exekuční úkony až dosud vykonané, jestliže:

Jestliže byl vymáhající věřitel po vzniku exekučního titulu nebo při soudních rozhodnutích po čase v § 35, odstavci 1, uvedeném uspokojen, povolil sečkati nebo toho se zřekl, aby exekuce vůbec nebo lhůtě zatím ještě neprošlé byla vykonána, může dlužník, nepodav zatím žaloby podle §§ 35 nebo 36, navrhnouti, aby exekuce byla zrušena. Nežli se o návrhu rozhodne, budiž vymáhající věřitel vyslechnut. Prokáže-li se listinami nevzbuzujícími pochybnosti, že vymáhající věřitel byl uspokojen anebo vydal prohlášení, může býti upuštěno od jeho výslechu 1).

Jeví-li se podle toho, co tímto slyšením na jevo vyšlo, rozhodnutí na tom závislým, aby sporné skutkové okolnosti byly vyšetřeny a zjištěny, budiž dlužník se svými námitkami odkázán na pořad práva.

Nastanou-li zrušovací důvody uvedené v §§ 35 až 37, 39 a 40 toliko při jednotlivých předmětech do exekuce vzatých nebo při části vykonatelného nároku, nebudiž exekuce zrušena, nýbrž buď poměrně omezena.

Mimo to budiž exekuce omezena, byla-li vykonána ve větším rozsahu, nežli jest třeba, aby věřitel byl úplně uspokojen. Nežli se rozhodne o návrhu k tomu směřujícím, buď vymáhající věřitel slyšen.

Odklad (stavení) exekuce může k návrhu nařízen býti, jestli

Odloží-li se exekuce, zachovají se zatím všecky exekuční úkony, jež byly již vykonány, když žádost o odklad byla vznesena, ač-li soud něco jiného nenařídí.

Soud může odkládaje exekuci toliko tenkráte naříditi, aby vykonané již exekuční úkony byly zrušeny, jestli by zachování těchto úkonů způsobilo újmu těžce nahraditelnou tomu, jenž za odklad žádá, a on mimo to dá jistotu, že bude úplně uspokojen nárok, jenž má býti vynucen.

Nastanou-li toliko při jednotlivých předmětech do exekuce vzatých anebo při části nároku důvody pro odklad exekuce, budiž exekuce dále vedena, a to v onom případě zatím toliko na ostatní předměty, v tomto případě pak toliko pro část nároku, která není postižena důvodem odkladu.

Odklad exekuce nebudiž povolován, aniž by s tím exekuce počata nebo dále vedena býti, aniž by s tím pro toho, kdo za odklad žádá, spojeno bylo nebezpečenství nenahraditelné nebo těžce napravitelné majetkové újmy.

Jestliže by odklad exekuce mohl ohroziti uspokojení vymáhajícího věřitele, soud může povolení odkladu na tom učiniti závislým, aby dlužník zřídil jistotu. Nastanou-li teprve po povolení odkladu okolnosti, které takovéto ohrožení činí pravdě podobným, může tomu, k jehož žádosti odklad byl povolen, k návrhu uloženo býti, aby do určené lhůty dal jistotu, jinak by v exekuci opět bylo pokračováno.

Soud, povoluje odklad, má doložiti, na jak dlouho exekuce se odkládá.

V odloženém exekučním řízení bude opět pokračováno toliko k návrhu, ač-li nebylo pro jednotlivé případy něco jiného nařízena.

Ustanovení §§ 39 až 41 nevylučují toho, aby šetřeno bylo zvláštních předpisů, které má tento zákon při jednotlivých druzích exekuce o zrušení, omezení nebo odkladu exekuce neb určitých jejích úkonů.

Pokud není něco jiného nařízeno pro jednotlivé případy, návrhy na zrušení, na omezení nebo na odklad exekuce, jakož i návrhy, aby odložená exekuce byla obnovena, buďte podány u soudu, u kterého povolení exekuce v první stolici bylo navrženo, neb u exekučního soudu, podle toho, zda-li návrh činí se před počátek výkonu exekuce nebo po něm.

Pokud pro jednotlivé případy není něco jiného ustanoveno nebo není-li o zrušení neb omezení exekuce již pravoplatně rozhodnuto, má se o návrzích na zrušení neb omezení exekuce konati ústní jednání stran, ač-li tyto návrhy vymáhající věřitel sám nebyl podal.

Výkonný orgán smí bez soudcovského poukazu toliko tenkráte ustati v exekučním úkonu jemu přikázaném, prokáže-li se mu, že vymáhající věřitel po vydání příkazu exekučního soudu, který výkonným orgánem má býti proveden, byl uspokojen, povolil posečkati neb upustil od pokračování v exekučním řízení.

Je-li dlužník zavázán zaplatiti určitou peněžitou částku, dostačí, předloží-li poštovský podací lístek, z kterého jde na jevo, že tato částka byla složena po čase v prvním odstavci uvedeném u pošty, aby věřiteli byla vyplacena. Ve všech ostatních případech musí průkaz okolností uvedených v prvním odstavci podán býti veřejnou nebo veřejně ověřenou listinou v prvopise.

Jestliže věci, na jejichž vydání nebo dodání exekuce se vede, nebyly nalezeny u dlužníka, má dlužník k návrhu pod přísahou udati, kde tyto věci jsou, nebo že jich nemá a že také neví, kde jsou.

Zůstane-li výkon exekuce pro peněžité pohledávky bez výsledku, poněvadž u dlužníka nebyly nalezeny věci, které mohly vzaty býti do exekuce nebo poněvadž shledány byly jenom takové věci, jejichž nedostatečnost pro jejich malou hodnotu nebo zástavní práva pro jiné věřitele již zřízená jasně na jevo vychází, nebo na které jiné osoby nárok činí má dlužník k návrhu předložiti seznam svého jmění, udati místo, kde jsou jednotlivé majetkové části, označiti při svých pohledávkách jejich důvod a průvodní prostředky a vykonati přísahu o tom, že jeho výpovědi jsou správné a úplné a že ze svého jmění vědomě nic nezamlčel.

Návrh může učiniti též finanční prokuratura a, pokud podle platných předpisů místo ní má zakročiti berní úřad, i tento, zůstali-li bezvýslednou správní exekuce k dobytí daní, přirážek a dávek, které jsou co do vymáhání na roveň postaveny daním. Návrh učiněn buď u okresního soudu, v jehož obvodu bylo se bez výsledku pokoušeno o exekuci.

Exekuční soud může do vyjevovací přísahy vzíti ještě jiné okolnosti, které podle daných poměrů jsou vhodné, aby vyhledány byly věci, které mají býti vydány nebo do exekuce vzaty.

Dříve nežli nařídí se výkon této přísahy, budiž dlužník slyšen. Přísaha smí býti vykonána teprve, až nabude právní moci usnesení, jímž se nařizuje, aby byla vykonána.

Vývěskem na soudní desce budiž veřejně oznámeno, že položen byl rok k výkonu vyjevovací přísahy.

Výpověď a přísaha se děje veřejně.

Jestliže dlužník nepřijde k roku k toku ustanovenému neb odepře výpověď a přísahu, exekuční soud má k návrhu naň vazbu uvaliti, aby přísežná výpověď byla vynucena. Vazba, které se podle §§ 360 až 366 vykoná, končí se, jakmile byla učiněna výpověď a vykonána přísaha, a její úhrnná doba nesmí převyšovati šest měsíců.

Uvězněný dlužník může kdykoliv u okresního soudu vazebního místa navrhnouti, aby připuštěn byl k přísežné výpovědi jemu uložené. Tomuto návrhu budiž vyhověno bez dalšího řízení.

Povolení vazby stane se bezúčinným, nevykoná-li se do roka; může však býti znova nařízen rok k vykonání vyjevovací přísahy a za podmínek uvedených ve třetím odstavci znova vazba uvalena 1).

Kdo vykonal vyjevovací přísahu podle § 47 odstavec 2., jest vázán k opětnému vykonání přísahy také naproti jiným věřitelům toliko tenkráte, bylo-li osvědčeno, že později nabyl majetku. Stejného osvědčení jest třeba, když po odbytí šestiměsíční vazby uvedené v § 48 má býti na dlužníka vazba znovu uvalena, aby na něm vynucena byla přísežná výpověď o stavu jeho jmění. Osvědčení není však třeba v obou případech, prošlo-li od výkonu přísahy nebo vazby více než tři léta 1).

Kdo vykonal vyjevovací přísahu, poněvadž u něho nebyly nalezeny věci, které měl vydati nebo dodati, může k návrhu téhož vymáhajícího věřitele a pro týž nárok toliko tenkráte přidržen býti k opětnému vykonání přísahy, bylo-li osvědčeno, že od té doby se změnily poměry, týkající se toho, zda-li dlužník má tyto věci nebo zdali o nich ví.

Zákonná ustanovení o tom, kdy odborník laik přivzat býti má za soudce, neplatí pro výkon soudnictví v exekučním řízení.

Soudy v tomto zákoně nařízené jsou soudy výlučnými. Úmluvy stran o příslušnosti soudů v exekučním řízení jsou neúčinné.

V exekučním řízení strany a jiní účastníci mohou činni býti osobně i skrze zmocněnce. Zastoupení advokáty v exekučním řízení není přikázáno ani před okresními soudy ani před sborovými soud první stolice.

Návrhy v exekučním řízení mohou činěny býti písemným podáním nebo ústně do soudního zápisu, ačli není v tomto zákoně něco jiného nařízeno. Přednese-li se návrh ústně, má soud dáti návod, jehož jest třeba, aby byl učiněn návrh vyhovující zákonu.

Učiní-li se návrh písemným podáním, budiž soudu dodáno tolik stejnopisů podání, aby každému odpůrci jeden stejnopis mohl býti doručen a aby mimo to jeden stejnopis pro soudní spisy mohl býti podržen; opisy příloh podání nebuďtež odpůrci doručovány. Pokud podle předpisu zákona mají zpraveny býti kromě odpůrce ještě jiné osoby o usnesení o podaném návrhu, má navrhovatel k podání přiložiti rubriky, jichž jest k tomu třeba.

Když se oznamuje usnesení, budiž opis zápisu o návrhu ústně předneseném toliko tenkráte odpůrci doručen, obsahuje-li zápis údaje, které pro posouzení zákonnosti učiněného usnesení jsouce podstatné, nemohou z usnesení samého býti seznány.

Návrh na povolení exekuce musí mimo zvláštní údaje a doklady jinak předepsané

Soudní rozhodnutí a opatření v exekučním řízení, buďte vydána bez předcházejícího ústního jednání ačli nebylo v tomto zákoně něco jiného nařízeno. Slyšení stran nebo jiných účastníků zákonem nařízené není vázáno předpisy platnými pro ústní jednání. Slyšení může se státi ústně nebo tím, že se vyžadují písemná vyjádření, a v případě dříve uvedeném může se státi také za nepřítomnosti ostatních osob, které jest slyšeti, a bez sepsání zápisu; dostačí stručný písemný záznam ve spisech o výsledku slyšení. Rovněž není při slyšení třeba, aby každé z dotazovaných osob dána byla příležitost, vyjádřiti se o prohlášeních učiněných ostatními osobami.

Všechny okolnosti, které jsou podstatné pro navrhované soudcovské rozhodnutí nebo opatření, buďte navrhovatelem dokázány. Kromě návrhu, aby exekuce byla povolena, může soud také před usneseními, pro která zákon toho nežádá, naříditi ústní nebo písemné slyšení jedné nebo obou stran nebo jiných účastníků, aby důležité skutečnosti byly zjištěny, a vyzvati dotčené osoby, aby předložily listiny a jiné důkazy, jichž jest třeba.

Ale soud může si opatřiti vysvětlení, o kterých myslí, že jich jest třeba, také bez prostřednictví stran nebo jiných účastníků a může k tomuto konci z úřední moci konati všechna šetření k tomu vhodná a podle předpisů civilního řádu soudního naříditi potřebná osvědčení nebo provedení důkazů.

Jestli podle předpisů tohoto zákona se ustanoví ústní jednání nebo nařídí soud slyšení stran nebo jiných účastníků, nepřekáží to, že osoby k jednání nebo k slyšení řádně předvolané se nedostavily, tomu, aby bylo jednáno a v jednání pokračováno a soudní usnesení se stalo.

Je-li základem jednání nebo slyšení nějaký návrh, pokládáno budiž o osobách, které byvše řádně předvolány se nedostavily, že k tomuto návrhu přisvědčují, ačli zákon něco jiného neustanovil. V předvolání budiž uveden podstatný obsah návrhu a právní následky spojené s nedostavením.

Předcházející ustanovení platí také o zmeškání lhůty, které dány jsou k písemným prohlášením nebo vyjádřením stran nebo jiných účastníků.

Návrhy, připomínky a námitky, k jejichž podání rok jest položen, nemohou dodatečně již předneseny býti od osob, které řádně předvolány byvše, k němu se nedostavily. Totéž má platnost o promeškání roku, při kterém mohl nějaký odpor vznesen býti.

O odročení roku položeného k ústnímu jednání, k slyšení stran nebo jiných účastníků, k podání návrhů, připomínek a námitek nebo ke vznesení odporu, nebuďtež zpravovány osoby, které k prvnímu roku se nedostavily, ač řádně byly předvolány.

Lhůty ustanovené v tomto zákoně jsou neprodlužitelné, ačli není o některých z nich něco jiného nařízeno.

Obnovy předešlého stavu pro zmeškání lhůty nebo roku není; to však nemá platnosti pro rozepře, které vzniknou za exekučního řízení a z něho; rozepře takové buďte projednávány a rozhodovány podle ustanovení civilního řádu soudního.

Ústní jednání v exekučním řízení není veřejné.

Při každém takovém ústním jednání buď soudcem nebo přísežným zapisovatelem sepsán zápis. Zápis má obsahovati jména stran a jiných účastníků při roku přítomných, má krátce uvésti průběh a obsah jednání, návrhy, které byvše za roku podány, před usnesením nebyly zase zpět vzaty, a konečně rozhodnutí a opatření soudem prohlášená. Přítomní mohou žádati, aby pro zachování jejich práv zápisem zjištěny byly jednotlivé části nebo jednotlivá prohlášení učiněná za roku od nich samých nebo jiných osob.

Pokud tento zákon něco jiného nenařizuje, budiž zápis podepsán toliko soudcem a zapisovatelem, byl-li k roku přivzat.

Výkonný orgán má sepsati krátký zápis o exekučních úkonech, které vykonal.

Zápis obsahuje místo a čas, kde a kdy byl sepsán, jména zúčastněných osob při exekučním úkonu přítomných, předmět exekučního úkonu a uveď podstatné události. Zejména budiž v zápise dosvědčeno každé placení při výkonu exekučního úkonu dlužníkem nebo za něho učiněné. Zápis budiž podepsán výkonným orgánem.

Nebyl-li exekuční úkon výkonným orgánem podle příkazu proveden, má soud z úřední moci dáti výkonnému orgánu poukazy, jichž jest třeba, aby učiněné chyby byly odstraněny, neb aby exekuční úkon jinak byl správně proveden.

Pokud nejde o rozhodnutí sporu zahájeného žalobou, nebo pokud zákon něco jiného nenařizuje, soudní rozhodnutí v exekučním řízení a všecka soudní opatření v tomto řízení činěna budou usnesením.

Usnesení, kterým se exekuce povoluje, má zejména obsahovati:

Usnesení učiněná mimo rok buďte doručením písemného vyhotovení (výměru) oznámena stranám a všem osobám, které jinak podle předpisy zákona mají býti zpraveny o usnesení, ačli není v jednotlivém případě nařízen jiný způsob oznámení. Výměr, kterým se zamítá návrh bez jednání nebo bez slyšení odpůrce, budiž tomuto doručen toliko k navrhovatelově žádosti.

Všechna usnesení učiněná za roku nebo při některém exekučním úkonu buďte prohlášena. Tato usnesení buďtež písemně doručena stranám a jiným účastníkům při prohlášení přítomným, pokud těmto osobám přísluší samostatný opravný prostředek proti usnesení nebo právo vésti podle tohoto usnesení ihned exekuci. Stranám a jiným účastníkům, kteří nebyli při prohlášení přítomni, buď v těchto případech a mimo to ve všech případech, kde toho vedení řízení vyžaduje, doručeno písemné vyhotovení.

Nemá-li býti podle toho písemné vyhotovení doručeno, ústní prohlášení má účinek doručení.

Proti soudním usnesením vydaným v exekučním řízení jest opravný prostředek rekursu, pokud je tento zákon ani za neodpíratelná neprohlašuje, ani samostatného opravného prostředku proti nim neodpírá.

Není-li nic jiného nařízeno, rekursní lhůta jest osm dní.

Samostatného opravného prostředku není proti usnesením, kterými roky byly položeny nebo odročeny nebo bylo nařízeno slyšení stran neb osob jinak v exekučním řízení zúčastněných, jakož i proti příkazům, které dány byly výkonným orgánům, aby jednotlivé exekuční úkony byly provedeny.

Soudní usnesení v exekučním řízení mohou býti vykonána již dříve, než prošla rekursní lhůta, ačli tento zápis něco jiného nenařizuje.

Rekurs zastavuje výkon usnesení v odpor vzatého toliko v případech v zákoně zvláště vytčených.

Kdo se pokládá za stížena postupem při výkonu exekuce, zejména tím, jak výkonný orgán při úředním úkonu jednal, neb odepřením nebo průtahem exekučního úkonu, může za nápravu žádati soudcovského úředníka, jemuž dozor nad soudní kanceláří jest svěřen, exekučního komisaře nebo přednostu exekučního soudu; jestliže se však jiným soudem příkazu dostalo výkonnému orgánu, jehož chování příčinu dává ke stížnosti, může také tento soud za nápravu žádán býti.

Nepřísluší-li výkon povolené exekuce soudu, který exekuci povolil, má tento soud z úřední moci za výkon exekuce požádati soud, jenž jest povolán, zakročiti jako exekuční soud. Není-li exekuční soud zatím ještě znám, může přece dožádání k návrhu vymáhajícího věřitele, a to bez pojmenování exekučního soudu, býti vyhotoveno a věřiteli odevzdáno, aby je doručil tomu soudu, který podle toho, jak se poměry uzpůsobí, povolán bude zakročiti jako exekuční soud. Exekuční soud tímto způsobem dožádaný má soudu, který exekuci povolil, oznámiti, že dožádání obdržel.

Exekuční soud má z úřední moci vydati potřebný dožadovací list, vyjde-li za exekučního řízení na jevo, že jest třeba požádati jiný soud za spolupůsobení, aby vykonána byla jednotlivý exekuční opatření, která se mají státi mimo obvod exekučního soudu, neb aby vůbec zahájené exekuční řízení bylo vyřízeno, nebo bude-li za exekučního řízení třeba spolupůsobení jiných úřadů.

Při dožádáních, která svědčí jiným úřadům mimo území, kde tento zákon platí, budiž šetřeno zvláštních předpisů, které dány jsou pro úřední styk s nimi.

Exekuční soud budiž toliko tenkráte zpraven dožadujícím soudem o tom, že podán byl rekurs proti povolení exekuce, odložil-li tento soud pro rekurs vykonati usnesení v odpor vzaté. Pravoplatné vyřízení rekursu budiž exekučnímu soudu nejen v tom případě, nýbrž pokaždé oznámeno, když o rekursu bylo zrušeno nebo změněno usnesení, kterým se povoluje exekuce.

Exekuční soud potom podle toho, co mu bylo oznámeno, má vydati všechna nařízení, jichž jest třeba ku pokračování v exekučním výkonu nebo k jeho zrušení, omezení neb odkladu.

Dožádání podle § 69, odstavec 1., vymáhajícímu věřiteli k doručení odevzdané budiž od něho zpět vyžádáno, když usnesení, kterým exekuce byla povolena, bylo zrušeno nebo změněno dříve, nežli dožadovací list byl doručen exekučnímu soudu.

Ve všech případech, v kterých návěstí dáno býti má vyhláškou, budiž vyhláška vyhotovená soudem vyvěšena na soudní desce a jednou nebo několikráte uveřejněna v novinách ustanovených k úředním vyhláškám v zemi.

Podle uznání soudu může však z úřední moci nebo k návrhu býti nařízeno, aby:

Vyzvání a jiná oznámení, která naskytují se při exekučním úkonu, konají se ústně, ačli tento zákon něco jiného, nenařizuje.

Vyzvání a oznámení, která se nemohou státi ústně proto, že jest nepřítomna osoba, které svědčí, buďte jí doručena písemně. V zápise budiž poznamenáno, že tento předpis byl zachován.

Strany a všichni jiní účastníci mohou žádati, aby jim dovoleno bylo nahlédnouti do spisů týkajících se exekučního řízení, a aby jim na jejich náklad byly vydány opisy jednotlivých spisů. Přednosta exekučního soudu může dovoliti také jiným osobám, aby do spisů nahlédly a opis si vyžádaly, osvědčí-li, že mají na tom právní zájem. Avšak tím, že někdo za opisy žádá, nesmějí odňaty býti výkonnému orgánu spisy, jichž právě naléhavě jest třeba.

Pokud pro jednotlivé případy není nařízeno něco jiného, má dlužník vymáhající věřiteli k jeho žádosti nahraditi všechny jemu způsobené náklady na exekuční řízení, jichž bylo třeba k tomu, aby právo bylo uskutečněno; soud vezme pečlivě v úvahu veškeré okolnosti, ustanoví, kterých nákladů jest třeba.

Nárok na náhradu exekučních nákladů, které ještě nejsou pravoplatně přiřčeny, zanikne, nežádá-li se nejpozději v jednom měsíci po skončení nebo zrušení exekuce, aby soudně byly ustanoveny.

Jestli exekuční řízení bylo zrušeno z některého důvodu v §§ 35, 36 a 39, č. 1 uvedeného, nebo musilo býti zrušeno z jiných důvodů, které vymáhající věřitel již znal podávaje návrh, aby exekuce byla povolena, nebo při počátku výkonu exekuce, nemá vymáhající věřitel nároku na náhradu nijakých exekučních nákladů až do zrušení vzniklých.

Soud určuje, jak předvídati jest, posledně exekuční náklady, má z úřední moci přihlédati také k výdajům, které asi vybráním exekučních nákladů vzniknou. Dodatečně se tyto náklady na vybrání nestanoví.

Doporučuje-li se hledíc k výši částek, k době, po kterou ani složení bude trvati, nebo z jiných důvodů, aby výtěžkové přebytky, peníze při dražbách stržené, pokladniční zbytky nebo jiné hotové peníze za exekučního řízení u soudu složené byly na úrok uloženy, čeho jest třeba k jejich uložení na úroky. Zevrubnější ustanovení o tom, jakým způsobem uložení státi se má a jakého řízení při tom jest šetřiti, budou vydána nařízením.

Pokud v tomto zákoně není nic jiného nařízeno, budiž také v exekučním řízení užíváno všeobecných ustanovení civilního řádu soudního o stranách, o řízení a ústním jednání, o důkazu, o provádění důkazů a o jednotlivých průvodních prostředcích, o soudcovských usneseních a o opravném prostředku rekursu.

Podle spisů a listin, které nenáležejí k exekučním titulům v § 2 vytčených, ale jsou zřízeny mimo území, kde tento zákon platí, a podle zákonných ustanovení tam platných jsou způsobilé k exekuci, smí k exekuci nebo k provedení jednotlivých exekučních úkonů v území, kde tento zákon platí, toliko tenkráte a tou měrou dojíti, pokud vzájemnost jest zarušena státními smlouvami nebo vládními prohlášeními o tom vydaných, v zákoníku říšského vyhlášenými.

Návrhu na exekuci, který se opírá o výrok některého cizozemského soudního nebo jiného úřadu nebo o smír před nimi učiněný, budiž mimo to toliko tenkráte vyhověno, jestli:

Povoliti exekuci nebo žádaný exekuční úkon budiž odepřeno, třebaže splněny jsou podmínky v §§ 79 a 80 uvedené, jestli:

Povoliti navrženou exekuci nebo navržený exekuční úkon jest příslušný sborový soud první stolice, u něhož má dlužník svůj obecný soud ve sporných věcech. Nemá-li ho dlužník v obvodu, kde tento zákon platí, žádáno buď za povolení exekuce u sborového soudu první stolice, v jehož obvodu jest okresní soud, uvedený v § 18 a v případě §u 19 sborový soud tam uvedený 1).

Návrh může učiněn býti od vymáhajícího věřitele, od cizího soud neb od některého cizího veřejného orgánu k tomu povolaného.

Soud, třeba-li toho, dříve nežli o návrhu rozhodne, může za vysvětlení žádati cizí úřad, od kterého exekuční titul pochází nebo který navrhl, aby exekuce byla povolena.

Bylo-li návrhu vyhověno, ač není zákonných podmínek pro povolení exekuce v §§ 79 až 81 uvedených, může ten, proti kterému exekuce byla povolena, bez újmy rekursu snad možného, vznésti odpor proti povolení exekuce.

Odpor budiž vznesen u soudu, který podle § 82 v první stolici jest povolán exekuci povoliti, a to, pokud se neopírá o to, že tu není vzájemnosti nebo o některý důvod v § 81, čís. 2. až 4. uvedený, budiž vznesen ve čtrnácti dnech po tom, kdo doručeno bylo povolení exekuce, jinak jest vyloučen. O odporu budiž po ústním jednání rozhodnuto rozsudkem (§§ 461 a násl. civilního řádu soudního). Byl-li odpor vznesen, soud může k návrhu naříditi, aby exekuce byla odložena.

Lhůta k rekursu proti rozhodnutí o exekučním návrhu jest čtrnáct dní. Proti rozhodnutí o rekursu, vzneseném pro povolení nebo odepření exekuce, jest dovolen další rekurs také tenkráte, potvrdil-li soud druhé stolici usnesení prvního soudce, v odpor vzaté.

Ustanovení tuto uvedená nemají platnosti, pokud v státních smlouvách nebo ve vládních prohlášeních, která jsou vyhlášena v říšském zákoníku, obsažena jsou odchylná nařízení o povolování exekuce a o podmínkách vykonatelnosti cizích spisův a listin exekuce schopných.

Jak exekuční úkon nebo exekuce, které byly povoleny podle cizozemských spisův a listin exekuce schopných, mají býti vykonány a provedeny, o tom, mají platnost ustanovení tohoto zákona.

(O spisech a listinách zřízených v zemích uherské koruny - bezpředmětný).

Pro vykonatelnou peněžitou pohledávku může k návrhu vymáhajícího věřitele zřízeno býti zástavní právo na dlužníkově nemovitosti nebo na podílu nemovitosti jemu náležejícím.

Je-li nemovitost ve veřejné knize zapsána, zástavní právo se zřídí vkladem zástavního práva do knih.

Pro povolení a výkon vkladu platí ustanovení obecného knihovního zákona ze dne 25. července 1871, č. 95 ř.z., s tom obměnou, že:

Není-li nemovitost, na které nebo na jejímž podílu pro vykonatelnou pohledávku má býti zřízeno zástavní právo, zapsána ve veřejné knize, jest třeba k nabytí zástavního práva, aby byla vzájemně popsána nemovitost, která v zástavu vzata býti má, což vykonati má exekuční soud na základě povolení exekuce.

K návrhu na povolení exekuce budiž v tomto případě přiložen výpis z katastru o nemovitosti.

Zabavení může se státi toliko pro peněžitou sumu číselně určitou; není třeba číselně uváděti příslušenství, které dlužník jest povinen zapraviti.

Zájemné popsání budiž toliko tehdy vykonáno, když a pokud nemovitost, která v zástavu má býti vzata, jest v dlužníkovu držení nebo spoludržení. Pokud toto držení exekučního soudu není ani známo, ani předložením listinného osvědčení neučiní se hodnověrným, budiž dlužník slyšen o držbě nemovitosti dříve, nežli se nařídí zájemné popsání.

O nařízení zájemného popsání budiž zpraven dlužník a buďte mu spolu oznámeny místo a čas, kde a kdy bude vykonáno.

Zájemné popsání má se státi tím způsobem, že součástky nemovitosti podle druhu obdělávání, výměry a hranic za současného označení držitelovy osoby, a hranic za současného označení držitelovy osoby, a náleží-li nemovitost několika osobám, tedy i spoludržitelům, jakož i čísly katastrálních parcel, že kterých se skládá nemovitost, jež v zástavu vzata býti má, se zapíší do protokolu a že se vezme do tohoto zápisu prohlášení, že tato nemovitost nebo její podíl dlužníku náležející pro věřitelovu vykonatelnou pohledávku, jehož jméno buď uvedeno, byla do zástavy vzata; též buď uvedeno věřitelovo obydlí a obydlí jeho zástupce.

Pohledávka budiž v zápise jistinou a příslušenstvím uvedena s poukazem na exekuční titul a jako vykonatelná označena.

Zápis o vykonaném zájemném popsání budiž předložen exekučnímu soudu.

Vyhledávání potřebná k přesnému určení zástavního předmětu buďte konána, třeba-li toho, na místě samém.

Najde-li se při tom listina, která dlužníkovo vlastnické právo zakládá nebo dokazuje, budiž na této listině vykonané zabavení poznamenáno.

O vykonatelném zájemném popisu zpraví exekuční soud vymáhajícího věřitele i dlužníka.

Zabavení téže nemovitosti, které později pro jiné vykonatelné pohledávky bylo povoleno, budiž vykonáno poznámkou v zápise již zřízeném, pokud správnost a úplnost prvního zájemného popisu není vzata v odpor. V poznámce budiž pojmenován věřitel, k jehož návrhu další zabavení se koná, a budiž označena podle § 92 jeho vykonatelná pohledávka. Též uvedeno buď věřitelovo obydlí a obydlí jeho zástupce.

Každé zabavení nemovitosti zájemným popisem nebo poznámkou v zájemním zápise vykonané budiž v obci, v které nemovitost leží, vyhlášeno způsobem v místě obvyklým obecními orgány a mimo to budiž oznámeno vývěskem přibitým na soudní desce exekučního soudu.

Dosáhl-li vymáhající věřitel nuceným zřízením zástavního práva samým nebo ve spojení s jinými zástavními právy k nemovitostem (§ 89) již dříve nabytými pro vykonatelnou pohledávku větší jistoty, nežli jaké zákon pro ukládání sirotčích peněz žádá, může exekuční soud k dlužníkovu návrhu naříditi, aby zrušeno bylo zástavní právo nuceně zřízení neb aby bylo omezeno, zejména aby také zástavní právo, které pro vykonatelnou pohledávku vázne na několika nemovitostech nebo podílech nemovitostních, bylo omezeno na jednu neb na některé z těchto nemovitostí, pokud zbývající jistota ještě vyhovuje předpisům o ukládání sirotčích peněz. Při tomto omezení zachovají se každou měrou zástavní práva původně smlouvou zřízená.

Dlužník má dokázati okolnosti, které jeho návrh odůvodňují.

Toto usnesení smí vykonáno býti teprve, až nabude právní moci.

Vnucená správa budiž k návrhu vymáhajícího věřitele povolena k tomu konci, aby vykonatelná pohledávka byla zapravena z užitkův a důchodů dlužníkových nemovitostí neb nemovitostních podílů.

Vnucená správa má místo zejména také hledíc k užitkům a důchodům svěřenských statků a lenních statků, pokud tyto výtěžky podle platných zákonů o rodinných svěřenstvích a lénech vůbec jsou podrobeny exekuci.

Byla-li vnucená správa v posledním roce zrušena proto, že nelze podle poměrů očekávati, že bude docíleno vůbec aneb alespoň po delší dobu výtěžků, jichž by mohlo býti užito k uspokojení vymáhajících věřitelů, může soud odepříti zahájiti vnucenou správu, kdyby měl zároveň zakročiti jako exekuční soud 1).

Při nemovitostech, které jsou zapsány ve veřejné knize, soud, jenž povoluje vnucenou správu, z úřední moci dožádá soud, u kterého jest vložka o nemovitosti, aby vnucenou správu u příslušné nemovitosti knihovně poznamenal na listu břemen; je-li však sám knihovním soudem, z úřední moci nařídí tuto poznámku. V poznámce budiž uvedeno jméno vymáhajícího věřitele a vykonatelná pohledávka.

Tato poznámka má účinek, že povolená vnucená správa může provedena býti proti každému, kdo později nemovitosti nabude.

Zároveň s nařízením knihovní poznámky, budiž exekuční soud dožádán o výkon vnucené správy.

Jakmile exekuční soud povolí vnucenou správu nebo jest dožádán za výkon povolené vnucení správy, pojmenuje správce a zpraví dlužníka, že se má zdržeti všelikého nakládání s užitky exekucí postiženými a že správy vedené nesmí se účastnici proti jeho vůli.

Toto usnesení budiž doručeno vymáhajícímu věřiteli, dlužníkovi, jmenovanému správci a veřejným orgánům, které jsou povolány vymáhati daně s přirážkami, poplatky z převodu majetku a jiné veřejné dávky, které se zapravují z nemovitosti.

Spolu exekuční soud nařídí, aby nemovitost odevzdána byla výkonným orgánem správci, aby ji spravoval, a užitky vybíral.

Povolí-li se proti spoluvlastníkovi některé nemovitosti vnucená správa jeho podílu nemovitosti, buďte mimo osoby a úřady v odstavci 2. řečení zpraveni také ostatní spoluvlastníci o usnesení exekučního soudu. Nemovitost v tomto případě bude odevzdána správci toliko podle dlužníkových práv.

Byl-li exekuční soud dříve, nežli správce byl jmenován, o tom zpraven (§ 99, odstavec 1.), že vnucená správa byla povolena ještě jinému věřiteli, budiž správci, jenž bude pojmenován, přikázáno, aby správu vedl také pro tohoto věřitele.

Povolí-li se věřiteli vnucená správa nemovitosti, pro kterou již k návrhu jiného věřitele byl jmenován správce, nemá exekuční soud zříditi nového správce, nýbrž správci již jmenovanému naříditi, aby vedl správu také pro věřitele nově přistouplého. O tomto usnesení budiž mimo nového věřitele a osoby a úřady jmenované v § 99, odstavci 2., zpraven také každý věřitel, který až dosud vymohl vnucené správy této nemovitosti.

Nemůže-li vnucená správa podle stavu veřejné knihy býti povolena, má exekuční soud z úřední moci nebo k oznámení knihovního úřadu podle povahy případu buďto řízení zrušiti nebo vymáhajícímu věřiteli naříditi, aby ve lhůtě podle uznání ustanovené prokázal, že shledaná překážka jest odstraněna. Projde-li tato lhůta marně, budiž řízení z úřední moci zrušeno.

Při nemovitostech, které ve veřejné knize nejsou zapsány, soud, který povoluje vnucenou správu, není-li sám exekučním soudem, zpraví exekuční soud o povolení vnucené správy a dožádá ho za výkon.

Exekuční soud, povoluje vnucenou správu nebo jsa dožádán za výkon povolené vnucené správy, má postupovati podle §§ 99 a 100. Povolená vnucená správa budiž poznamenána v zápise o předcházejícím zájemném popsání nemovitostí (§§ 90 a násl.).

Když nemovitost byla správci odevzdána povolená vnucená správa může provedena býti proti každému pozdějšími nabyvateli.

Když byla vnucená správa knihovně poznamenána nebo když byla správci odevzdána nemovitost ve veřejné knize nezapsaná, může, pokud vnucená správa není pravoplatně zrušena, vedena býti exekuce na užitky nemovitostí, bez újmy práv již dříve k nim nabytých, toliko vnucenou správou.

Jakmile podle prvního odstavce zavedena byla vnucená správa nemovitosti a pokud není pravoplatně zrušena, nemůže již pro další vykonatelné pohledávky zavedena býti jiná zvláštní vnucená správa téže nemovitosti. Všichni věřitelé, kterým za této doby se povolí vnucená správa nemovitosti, přistoupí tím ke vnucené správě již zahájené; věřitelé tito musí ji v tom stavu přijmouti, v kterém jest za jejich přístupu. Od toho času mají přistupující věřitelé táž práva, jakoby vnucená správa bývala zahájena k jejich návrhu.

Pro přednost práva k uspokojení vymáhajícího věřitele jest při nemovitostech knihovně zapsaných rozhodným čas, kdy žádost o výkon poznámky došla knihovnímu soudu, nebo byl-li knihovní soud sám k tomu povolán, aby vnucenou správu povolil, rozhodným jest čas, kdy podán byl návrh na vnucenou správu (§ 29 ob. zák. knih.). Vymáhající věřitel, pro něhož poznámka se stala, bude uspokojen co do své vykonatelné pohledávky i jejímu příslušenství z výtěžku přede všemi osobami, které teprve po tomto čase nabudou knihovních práv k nemovitosti nebo vymohou vnucené správy.

Při nemovitostech ve veřejné knize nezapsaných přednost určuje se časem, kdy žádost za výkon vnucené správy došla exekučního soudu, nebo byl-li exekuční soud sám k tomu povolán, aby vnucenou správu povolil, určuje se časem, kdy byl podán návrh na vnucenou správu. Je-li exekuční soud téhož dne dožádán, aby vykonal vnucenou správu též nemovitosti pro rozličné věřitele, neb učiní-li rozlišní věřitelé téhož dne návrh na povolení vnucené správy u exekučního soudu, jenž jest povolán je povoliti, mají stejné pořadí práva těchto věřitelů, aby byla uspokojena.

Bydlí-li dlužník v čase, kdy vnucená správa byla povolena, na pozemku této správě podrobeném nebo v domě, který má býti vnuceně spravován, buďte jemu po dobu vnucené správy ponechány obytné místnosti, kterých pro sebe a pro své rodinné členy ve společné domácnosti s ním žijící nezbytně potřebuje. O rozsahu těchto místností rozhoduje exekuční soud. Ohrožuje-li dlužník správu nemovitosti, mohou mu ponechané obytné místnosti k návrhu exekučním soudem býti odňaty.

Nemocní a šestinedělky nemohou přidrženi býti, aby byt vyklidily, pokud bez ohrožení svého zdraví nemohou jej opustiti.

Sborové soudy první stolice, vyslechnuvše správní (horní) úřady a obecní úřady v obvodě sborového soudu, jakož i rolnické a hornické korporace a spolky, jejichž působnost vztahuje se na tento obvod, zdělají seznam osob, které svou věcnou znalostí a spolehlivostí jsou zvláště způsobilé k správcovskému úřadu a jsou ochotny takové správy na sebe vzíti.

Tento seznam budiž oznámen všem soudům v obvodu sborového soudu, potom budiž každého roku přezkoumán a podle příslušných okolností opraven nebo zápisem nových osob doplněn. Všechny takové změny buďte oznámeny soudům v obvodě.

Z osob v tomto seznamu zapsaných exekuční soud vybere toho, kdo vzhledem k tomu, kde leží a jaká jest nemovitost, kterou jest spravovati, a vzhledem k ostatním okolnostem případu zdá se mu býti nejzpůsobilejším, a ustanoví ho správcem.

Soud může správcem jmenovati osobu nezapsanou do úředního seznamu správců:

Jmenovaný správce budiž na místě přísahy slibem vázán.

Vymáhající věřitel, jakož i dlužník mohou ve čtrnácti dnech po tom, co jim byl oznámen správce bez jejich slyšení jmenovaný, vyložíce své důvody, navrhnouti u exekučního soudu, aby byl jmenován jiný správce. Není-li nebezpečenství z průtahu, budiž slyšen správce a podle toho, kdo návrh učinil, také dlužník nebo vymáhající věřitel dříve, než se rozhodne o tomto návrhu.

Jakmile byla nemovitost správci odevzdána, může správce při správě vykonávati to, co mu podle zákona přísluší a k čemu jest oprávněn.

Bez újmy zvláštních povinností a obmezení, které zakládají se na svěřenském nebo lenním poměru, správce učiniti má všechna opatření k tomu, aby nemovitosti jemu odevzdané bylo řádně a úspěšně hospodářsky užíváno.

Správce jest mocí svého zřízení oprávněn, na místě dlužníka vybírati všechny užitky a příjmy za spravované nemovitosti a o tom kvitovati, a vůbec konati všechna právní jednání a právní činy a vznášeti všechny žaloby, kterých jest třeba, aby vnucená správa byla provedena.

Exekuční soud udělí k návrhu správci poukazy, jak by hospodařiti měl, a o způsobu vnucené správy. Správce sám, jakož i každý zúčastněný věřitel může zejména také navrhnouti, aby exekuční soud označil daně k placení předepsané a břemena, jakož i běžné dávky, výdaje a jiné platy částkou a splatností, které správce smí zapravovati přímo ze správních výtěžků.

Třetí osoby, jež jsou dlužníkovi zavázány k vybýváním, která jsou důchody spravovaní nemovitosti, buďte k správcovu návrhu nebo vymáhajícího věřitele vyzvány exekučním soudem, aby správci odvedly zadržená plnění, jakož i plnění, která až do zrušení vnucené správy dospějí.

Po tomto vyzvání nemohou již platně dlužníkovi plniti. Jestliže dříve dlužníkovi zaplatily, jsou takové platy neplatné, prokáže-li se, že těmto osobám v čase placení bylo známo, že vnucená správa jest povolena nebo že nemovitost jest odevzdána správci.

Povolení vnucené správy nepůsobí na nájemní a pachtovní smlouvy učiněné o spravované nemovitosti. Avšak správce může vypověděti takové smlouvy za podmínek jinak pro to platných, vznésti žaloby o vyklizení a sjednati jiné nájemní smlouvy na dobu v místě obvyklou. K propachtování nemovitosti nebo jednotlivých jejích dílů správce potřebuje schválení exekučního soudu.

K návrhu může správci býti povoleno, aby jednotlivé nebo veškeré užitky nemovitostí propachtoval veřejnou dražbou tomu, kdo nejvíce podá.

Správci je třeba svolení exekučního soudu k opatřením, která nenáležejí k obyčejnému hospodaření, jakož i ke všem jiným zařízením zvláštní důležitosti.

Není-li nebezpečenství z průtahu, budiž slyšen vymáhající věřitel, dlužník a správce dříve, než toto svolení se dá, než pachtovní smlouva se schválí a než se rozhodne o návrzích v § 109, odstavci 4., a § 111, odstavci 2. uvedených.

Jestliže správci ustanovenému pro podíl nemovitostní také ostatní spoluvlastníci správu svěří, buďte pokaždé, nežli se soudně schválí opatření, která nenáležejí k obyčejnému hospodaření, nebo jiná zařízení zvláštní důležitosti, o správcově návrhu slyšeni také spoluvlastníci nepostižení vnucenou správou.

Správce má nárok na odměnu, která budiž vyměřena podle rozsahu, obtížnosti a pečlivosti jeho hospodaření, a na náhradu správních výdajů, které byl zapravil. Výši odměny a výdajů, který mají býti nahrazeny, ustanoví exekuční soud k správcovu návrhu po projití jednotlivých účetních období, rozhoduje o správním účtu.

Exekuční soud může správce k jeho návrhu kdykoliv zmocniti, aby si z výtěžků vybral přiměřené zálohy.

Exekuční soud dohlíží na to, jak správce hospodaří, a z úřední moci na to naléhá, aby odstraněny byly vady a nepravidelnosti při hospodaření shledané.

Exekuční soud, je-li toho třeba, slyšev správce a osoby, pro které toto rozhodnutí jest důležité, rozhodne o námitkách, které dlužníkem, spoluvlastníky spravované nemovitosti nebo zúčastněnými věřiteli byly podány proti přípustnosti nebo přiměřenosti správních opatření, a o připomínkách přednesených proti správcovu počínání. Soudním opatřením v této příčině vydaným správce musí vyhověti.

Exekuční soud může z úřední moci nebo k návrhu naříditi, aby správce byl propuštěn, a nového správce zříditi. Ustanovení o prvním jmenování správce daná platí i tu (§§ 106 až 108).

Nenařídí-li exekuční soud nic jiného, má správce každého roku v čase, který mu při jeho jmenování exekučním soudem napřed byl určen, a mimo to po skončení správy účet vydati. Při správách kratších jednoho roku budiž toliko po skončení správy účet podán. V kterých lhůtách odváděny býti mají soudu peníze z výtěžku zbývající, ustanoví exekuční soud, jmenuje správce nebo po počátku správy, prohlédaje ke způsobu hospodaření a ke lhůtám dospělosti obvyklým při důchodech z nemovitosti.

Účty mohou podány býti tak, že se podá účet potřebnými doklady opatřený, u správ pak menšího rozsahu též, že přímo soudu se předloží správcovy zápisní knihy a doklady o jeho vydáních a že se zapíší vysvětlení správcem ústně k tomu daná do zápisu. Protokolární sepisování takovýchto správních účtů může býti svěřeno soudní kanceláři.

Správce s vydáním účtů prodlévající budiž pořádkovými tresty nebo srážkami z odměny za správu přidržen, aby splnil své povinnosti. Lze-li od toho podle stavu věci úspěch očekávati, soud může také přikázati vyslanému soudnímu zřízenci nebo jinému znalci účetnictví, aby zdělal účet na náklad a nebezpečenství prodlévajícího správce.

Exekuční soud ustanovení rok, aby vydaný účet byl vyřízen a aby jednáno bylo o správcových nárocích na odměnu a na náhradu jeho výdajů. K tomuto roku, který nebudiž položen na dobu pozdější než do měsíce, buďte mimo správce předvoláni dlužník a vymáhající věřitel.

Tyto osoby mohou mezi tím nahlédnouti do účtu u exekučního soudu a proti němu nebo proti jednotlivým položkám ústně do protokolu neb písemně připomínky podati. O předvolaných osobách, které ani k roku se nedostavily, ani před ním připomínek nepodaly, pokládá se, že podaný účet uznávají za správný. K připomínkám osob, které k roku se nedostavily, bude jen potud přihlédáno, pokud exekuční soud shledá, že je toho třeba, aby vady účtu v nich vytčené úředně byly vysvětleny neb opraveny. Tyto právní následky buďte v předvolání oznámeny.

Podle připomínek, ke kterým podle § 116 jest příhlížeti, a podle vysvětlení správcem o tom podaných soud rozhodne o schválení správního účtu. Zároveň budiž ustanovena odměna, která správci má býti dána, a výše nákladu, který mu má býti nahrazen.

Osoby, které k roku sice byly předvolány, ale k němu nepřišly, nemají rekursu proti rozhodnutí o správním účtu.

Exekuční soud má pořádkovými tresty, srážkami z přiřčené odměny nebo zadržením této odměny na to naléhati, aby splněny byly příkazy dané správci ve vyřízení účtu exekučním soudem.

Náhrady správci pravoplatné uložené buďte vymáhány tím, že se mu započtou do odměny jemu přiřčené nebo do částky, která mu jako náhrada za jeho výdaje přísluší; nedalo-li by se to však provésti, nebo nemělo-li by to úplného výsledku, buďte vymáhány exekucí na správcovo jmění. Exekuční soud zahájí tuto exekuci z úřední moci.

Výtěžků ze spravované nemovitosti budiž podle následujících ustanovení užito k tomu, aby správní výdaje byly zapraveny a aby vymáhající věřitel a jiní oprávnění byli uspokojeni.

K těmto výtěžkům náležejí všechny užitky a důchody z nemovitosti, které dlužníkovi příslušejí a z exekuce nejsou vyňaty, a to plody nabyté po odevzdání nemovitosti správci a plody, které v čase tohoto odevzdání již jsou odděleny a na nemovitosti jsou, dále důchody v tomto čase již dospělé, avšak ještě nevybrané, jakož i důchody, které dospějí teprve po odevzdání nemovitosti správci.

Jestliže oddělené plody již před odevzdáním nemovitosti správci byly zabaveny od dlužníkových věřitelů, náleží ke správním výtěžkům toliko ta část peněz za tyto plody stržených, která po zapravení zástavní pohledávky a jejího příslušenství zbývá; nevede-li věřitel sám exekuci, přísluší správci je zciziti. Totéž platí o důchodech již dospělých při odevzdání nemovitosti správci, které nebyly ještě vybrány, avšak již byly zabaveny.

Výdaje, které s sebou nese správa a obyčejné hospodářské užívání nemovitosti, buďte správce bez dalšího řízení z výtěžků zapravovány.

K těmto výdajům zejména patří:

Výdaje, kterých k udržování nemovitosti a k hospodaření na ní je třeba, a to i plnění v § 120, č. 2. a 3. naznačená, buďte z výtěžků zapravovány před daněmi a veřejnými dávkami zadrženými nebo za vnucené správy dospívajícími. (§ 120, č. 1.)

Pro platy, v § 120, č. 5 vytčené, jest rozhodno pořadí, které právům samým k jejich vybírání přísluší podle stavu veřejné knihy nebo podle obsahu zápisu o zájemném popsání.

Výtěžky, které zbudou po srážce výdajů přímo zapravených (§ 120, výtěžkové přebytky), buďte zpravidla rozdělovány po vyřízení každého jednotlivého správního účtu. Soud může však k návrhu je rozděliti za účetního období, je-li tu dost peněz, nebo jeví-li se soudu neúčelným, aby zahájeno bylo zvláštní rozvrhové jednání, poněvadž roční výtěžkové přebytky jsou nepatrné a práva věřitelů takovým odkladem netrpí, může je k návrhu nebo z úřední moci rozděliti teprve po projití několika účetních období.

Aby jednáno bylo o rozvrhu, ustanoví soud rok. K tomuto jednání buďte mimo dlužníka a veřejné orgány jmenované v § 99, odst. 2 1), předvoláni vymáhající věřitel a všechny osoby, pro které podle výkazů soudu po ruce jsoucích na nemovitosti nebo na právech na nemovitosti váznoucích zřízeny jsou k peněžitým dávkám zavazující pohledávky a práva. Osoby posléz uvedené nebuďte předvolávány, jestliže jejich nároky přímo zapraveny byly z výtěžků.

Soud z úřední moci opatří výpisy z veřejné knihy nebo ze zápisů o zájemném popsání nemovitosti, kterých jest třeba k tomu, aby rozvrhový rok byl položen a aby proveden byl rozvrh a jednání o něm.

Z výtěžkových přebytků, které jest rozděliti, buďte v tomto pořadí zapraveny:

Částek, které po zapravení těchto platů zbudou, budiž užito ke splacení pohledávky, k jejímuž dobytí povolena byla vnucená správa. Je-li tu několik věřitelů, kteří vnucenou správou vedenou exekuci, rozhoduje čas v § 104 uvedený o pořadí, v kterém jejich pohledávky mají býti spláceny, pokud jednotlivým z nich nepřísluší přednost na základě zástavního práva dříve nabytého. Na věřitele 1), jenž podle toho jest pozdější, dostane se teprve, když zapraveny byly veškeré předcházející pohledávky ostatních vymáhajících věřitelů s tříletými úroky a jinými zadrželostmi, s náklady na rozepři a na exekuci.

Pohledávky, které mezi sebou mají stejné pořadí, buďte zapravovány podle poměru svých úhrnů. Pohledávky vymáhajících věřitelů buďtež uspokojeny z výtěžkových přebytků před daněmi, poplatky a veřejnými dávkami, zadrženými déle něž tři léta a nezajištěnými právem zástavním.

Části výtěžkových přebytků, které by podle §§ 124 a 125 nebylo spotřebováno, budiž užito k zapravení dávek v § 124, č. 3. naznačených, za správy vnucené dospívajících nebo z posledního roku před jejím povolením zadržených, které jsou v pořadí za právem k uspokojení vymáhajícího věřitele. Co po zapravení všech těchto nároků zbude, budiž přiděleno dlužníku.

K nárokům v § 124, č. 1. a 3. vytčeným přihlédá se při rozvrhu toliko, když je věřitel přihlásí; pohledávky však, pro které vnucená správa byla povolena, buďte z úřední moci do rozvrhu pojaty.

Odhlášen buď nárok nejpozději při položeném roku, jinak jest vyloučen z rozvrhu, právě konaného; ohlášen může býti také písemně.

V přihlášce budiž uvedena žádaná částka, která z výtěžkových přebytků má býti přidělena.

Věřitelům, kteří jsou povinni nároky své přihlásiti, buďte při předvolání oznámeny právní následky, které uloženy jsou na to, když přihlášení se opomine nebo zamešká.

Při roku budiž jednáno o podaných přihláškách a o nárocích, ke kterým z úřední moci se přihlédá, jakož i o pořadí a způsobu, v kterém mají býti uspokojeny.

Odpory, které při tom vzneseny byly proti tomu, aby z výtěžkových přebytků zaplaceny byly jednotlivé přihlášené pohledávky nebo pohledávky, k nimž z úřední moci se přihlédá, nebo jejich úroky, dále proti navrženému pořadí, v němž mají býti zaplaceny, proti výši částek, které někomu mají býti vydány, nebo proti oprávnění přijmouti zaplacení, buďte toliko tenkráte poukázány na právní přehled, jestli rozhodnutí o odporu jest závislé na vyhledání a zjištění sporných skutkových okolností.

Vznésti odpor oprávněni jsou všichni věřitelé, na jejichž nároky by se dostalo z výtěžkových přebytků, jestliže by vypuštěno bylo sporné právo; právo k odporu přísluší za této podmínky zejména také podzástavním věřitelům. Dlužník může vznésti odpor toliko proti tomu, že přihlédáno bylo k nárokům, pro které není exekučního titulu.

Další řízení při vznášení odporu, právní následky opominutého podání žaloby, vydání rozvrhového usnesení, vydávání přidělených částek oprávněným a účinek zahájených sporů o odporech na provedení rozvrhového usnesení řídí se předpisy danými pro rozvrh nejvyššího podání.

Vnucená správa budiž z úřední moci zrušena, když zapraveny jsou veškeré pohledávky i s příslušenstvím, k jejichž dobytí byla povolena.

Exekuční soud může z úřední moci nebo k návrhu naříditi, aby vnucená správa byla zrušena, jestliže by další trvání vnucené správy vyžadovalo zvláštních nákladů, které by z příjmů nemovitosti nemohly býti uhrazeny, a nedá-li vymáhající věřitel zálohou potřebných peněz, nebo nelze-li podle okolností vůbec nebo alespoň po delší dobu očekávati, že by dosaženo bylo výtěžků, kterých by užito býti mohlo k uspokojení vymáhajícího věřitele.

Dříve, nežli vnucená správa z úřední moci se zruší, buďte strany slyšeny.

Vnucená správa budiž dále kdykoliv zrušena k návrhu vymáhajícího věřitele. Je-li vnucená správa zároveň vedena pro několik věřitelům má návrh toliko od jednoho z nich učiněný, aby vnucená správa byla zrušena, jenom ten účinek, že tento věřitel pozbude práv a povinností vymáhajícího věřitele, že poznámka vnucené správy pro něho vykonaná se vymaže a že k pohledávce tohoto věřitele příště toliko podle jejího ostatního zajištění (§ 120, č. 5., 124, č. 3. a 126) bude přihlédáno při rozdělování výtěžků.

O tom, že vnucená správa byla zrušena zapraveni buďte správce, dlužník, vymáhající věřitel, veřejné orgány jmenované v § 99, odst. 2 1) a spoluvlastníci nemovitosti, jsou-li jací.

Jakmile usnesení o zrušení se stane pravoplatným, nabude dlužník opět práva s nemovitostí hospodařiti a jí užívati, výtěžky vybírati a s nimi nakládati. Exekuční soud opatří z úřední moci, aby poznámka vnucené správy byla v knihách vymazána, a poukáže správce, aby nemovitost odevzdal dlužníkovi, aby zpravil osoby, které podle § 110 byly vyzvány platiti správci, jakož i aby podal závěrečný účet. Co by podle závěrečného účtu zbylo, to budiž vydáno dlužníkovi.

Pokud zákon nic jiného neustanovuje, budiž užito předpisů o vnucené správě nemovitostí také o vnucené správě jednotlivých nemovitostních podílů.

Rekursu není proti usnesením v §§ 99 a 100 uvedeným, jakož i proti usnesení, kterými:

K návrhu, aby nucená dražba byla povolena, musí býti přiloženo:

Při nemovitostech nezapsaných ve veřejné knize exekuční soud, jakmile dražbu povolí neb o výkon povolené dražby jest dožádán, z úřední moci nařídí zájemný popis nemovitosti (§§ 90 a násl.) pro vykonatelnou pohledávku vymáhajícího věřitele. Povolená dražba budiž poznamenána v zápise o vykonaném zájemném popise.

Při nemovitostech zapsaných ve veřejné knize dožádá soud, který dražbu povoluje, z úřední moci soud, u kterého jest vložka o nemovitosti, aby povolení dražby u příslušné nemovitosti knihovně poznamenal, (aby vykonal poznámku o zahájení dražebního řízení); je-li však sám knihovním soudem, nařídí poznámku tuto z úřední moci. V poznámce budiž uvedeno jméno vymáhajícího věřitele a vykonatelná pohledávka.

Nemůže-li býti provedeno dražební řízení podle stavu veřejné knihy, exekuční soud má postupovati podle předpisu § 101.

Poznámka, že dražební řízení bylo zahájeno, má účinek, že povolená dražba může provedena býti proti každému, jenž později nemovitost nabyl, a že věřitel, pro něhož poznámka bylo vykonána, bude uspokojen se svou vykonatelnou pohledávkou s příslušenstvím z dražebního výtěžku přede všemi osobami, které teprve později nabudou knihovních práv na nemovitosti nebo dobudou dražby této nemovitosti. Pro přednost práva k uspokojení, které vymáhající věřitel má, rozhodna jest doba, v které žádost za výkon poznámky došla knihovního soudu, nebo je-li knihovní soud sám povolán dražbu povoliti, rozhodna jest doba, kdy podán byl návrh na dražbu (§ 29 ob. zák. knih.).

Pokud výkon dražebního řízení o několika nemovitostech v knihách rozličných soudů zapsaných podle § 21 nebo 22 se přikáže výlučně jednomu z těchto soudů, soud povolaný provésti dražební řízení má oznámiti datum příslušného výpisu z knih jemu po ruce jsoucího ostatním soudům, u kterých se vede veřejná kniha o jednotlivých nemovitostech, které jest dražbou prodati.

Každý z těchto soudů má potom soudu povolanému vykonati dražební řízení oznámiti práva a břemena od vyhotovení knihovního zápisu nově zapsaná. Při tom budiž oznámeno, co ze spisů jest známo o bydlišti a bytě oprávněných, kteří nově zapsáni byli, a o osobách jejich zástupců.

Týmž způsobem budiž soud povolaný provésti dražební řízení zpraven o každém dalším novém zápise, dokud nepožádá, aby poznámka zahájeného dražebního řízení byla vymazána neb aby poznamenána byla vykonaná dražba.

Nelze-li dražební řízení podle stavu veřejné knihy o některých nemovitostech provésti, budiž to oznámeno soudu, jenž jest povolán vykonati dražební řízení. Ustanovení § 101 budiž v tomto případě obdobně šetřeno s obmezením na tyto nemovitosti.

Předpisů § 136 budiž obdobně šetřeno při dražbě nemovitostí, které nejsou zapsány ve veřejné knize, pokud zájemná popsání nemovitosti, která má býti do dražby dána, mohou podle ustanovení tohoto zákona vykonána býti jiným soudem, nežli tím, který povolán jest k výkonu dražby.

Věřitelé, pro jejichž vykonatelnou pohledávku zástavní právo na nemovitosti pravoplatně již jest zřízeno, mohou přímo u exekučního soudu učiniti návrh, aby nucená dražba byla povolena. Není třeba, aby předloženo bylo vyhotovení exekučního titulu. 1).

Při nemovitostech, které nejsou zapsány ve veřejné knize, budiž povolená dražba poznamenána v zápise o předcházejícím zájemném popsání nemovitosti (§§ 90 a násl.).

Po knihovní poznámce, že dražební řízení jest zahájeno, nemůže, pokud toto řízení jest v běhu, pro další vykonatelné pohledávky již zahájeno býti zvláštní dražební řízení o téže nemovitosti. U nemovitostí, které nejsou zapsány ve veřejné knize, rozhoduje čas zájemného popsání nebo poznámky, že dražba byla povolena, na zápisu o předcházejícím zájemném popsání (§ 138, odstavec 2).

Všichni věřitelé, kterým se za zahájeného dražebního řízení povolí nucená dražba téže nemovitosti, přistoupí tím k dražebnímu řízení již zahájenému; musí toto řízení v tom stavu přijmouti, v jakém jest za jejich přístupu.

Od toho času přistupující věřitelé mají táž práva, jako kdyby řízení k jejich návrhu bylo zahájeno.

Exekuční soud, který podle spisů v odstavci 1. řečených povoluje dražbu téže nemovitosti nebo jest dožádán dražbu povolenou vykonati, zpraví věřitele, který navrhl dražbu, že a k jakému zahájenému dražebnímu řízení přistoupil. Exekuční soud zpraví o každém přístupu mimo to dlužníka a věřitele, k jejichž návrhu dražebního řízení bylo zahájeno nebo kteří již dříve byli přistoupili.

Exekuční soud nařídí odhad nemovitosti dané do dražby; odhad nesmí vykonán býti před uplynutím tří neděl od povolení dražby. O nařízení odhadu buďte zpraveni dlužník a vymáhající věřitel s udáním místa a času, kde a kdy se bude konati.

Není-li již k návrhu na dražbu přiložen výpis z katastru nebo úřední potvrzení o výši řádných daní, které ročně z nemovitosti se platí, exekuční soud opatří z úřední moci tyto listiny pro odhad.

Zároveň s odhadem budiž příslušenství nemovitosti, které jest na ní (§ 294 až 297 ob. zák. obč., §§ 117, 118 a 121 ob. zák. horního), popsáno a odhadnuto pro vykonatelnou pohledávku vymáhajícího věřitele.

Nařízením bude ustanoveno, pokud u budov místo vyšetření jejich hodnoty odhadem, hodnota nemovitosti určena býti může podle jejich výtěžku podstatného pro vyměření reálních daní nebo podle roční daně.

Ustanovení zákona o odhadní hodnotě buď užito také o nemovitostní hodnotě podle prvního odstavce vyšetřené.

Od nařízení odhadu nemovitosti může býti upuštěno, jestli nemovitost za dřívějšího dražebního řízení byla odhadnuta, od toho času neuplynulo více než rok a mezi tím nestala se podstatná změna ve stavu nemovitosti. Za stejné podmínky může upuštěno býti od nového popsání a odhadu příslušenství nemovitosti, jestliže v roce, který od dřívějšího exekučního řízení uplynul, ani stav, ani rozsah příslušenství podstatně se nezměnil.

V takovém případě vezme se výsledek dřívějšího popisu a odhadu za základ dražebního řízení a popis příslušenství se vykoná poznámkou na zápise o dřívějším popisu.

Před usnesením buďte vyslechnuty obě strany nebo, je-li tu návrh, navrhovatelův odpůrce 1).

K odhadu nemovitosti buďte podle toho, jak toho případ žádá, přibráni jeden nebo dva přísežní znalci; jde-li o odhad pozemků rozličných druhů obdělávaní, mohou pro jednotlivé druhy pozemků přibráni býti zvláštní znalci, je-li to pro správné vyšetření hodnoty nezbytno.

K odhadu příslušenství nemovitosti stačí zpravidla, vezme-li se jediný přísežný znalec. Dlužník i vymáhající věřitel mohou navrhnouti, aby spolupůsobil druhý znalec, prohlásit, že jsou ochotni náklad tím způsobený nahradit, a složí-li v soudní kanceláři částku, které k úhradě těchto nákladů asi bude třeba.

Znalce jmenuje exekuční soud. K návrhu vymáhajícího věřitele nebo dlužníka může pro předpojatost některého jmenovaného znalce nebo z jiných důvodů na místo něho jmenován býti exekučním soudem jiný znalec.

Popis a odhad nemovitostí nezapsaných ve veřejné knize a jejich příslušenství buďtež vykonány zároveň. Rovněž odhad nemovitosti knihovně zapsané budiž pokaždé spojen s popisem a odhadem její ho příslušenství.

Výkonnému orgánu budiž uloženo, aby popis a odhad vykonal. Soudních zřízenců nesmí býti upotřebováno k těmto úkonům.

Při odhadu nemovitostí budiž uvedeno, jakou hodnotu nemovitost má, když zachovají se váznoucí na ní služebnosti, výměnky a jiná břemena věcná, jakož i jakou hodnotu má bez těchto břemen; mimo to buďte služebnosti, výměnky a jiná věcná břemena na nemovitosti váznoucí pro sebe zvláště odhadnuty a v odhadním zápise buďte uvedeny listiny, které jsou jim přiměřeny.

Pro popis nemovitostního příslušenství budiž obdobně šetřeno ustanovení § 253 a 254, odstavec 1 a 257.

Nařízením buďte vydány zvláštní předpisy o tom, jak znalci se ustanovují a vybírají, o zásadách, kterých při odhadu jest šetřiti, jak při tom, má býti postupováno a jaká odměna přísluší znalcům přivzatým k odhadům.

Nebyl-li k návrhu na dražbu přiložen návrh dražebních podmínek, budiž uloženo vymáhajícímu věřiteli, jakmile dojde zápis o popisu a odhadu nemovitosti, aby v určené lhůtě předložil exekučnímu soudu takový návrh neb aby se do protokolu prohlásil o dražebních podmínkách, jinak by dražební řízení bylo zrušeno.

Zároveň exekuční soud učiní z úřední moci nebo k návrhu vše, čeho jest třeba, aby zápisy o popisu a odhadu byla úplné, věrné a správné.

Při nemovitostech ve veřejné knize nezapsaných exekuční soud mimo to vyhláškou vyzve všechny osoby, které dovolávají se věcných práv k nemovitosti, o jejíž dražbu jde, aby svá práva a nároky v určené lhůtě u soudu ohlásily, jinak by k nim přihlédáno bylo v dražebním řízení toliko potud, pokud jdou najevo z exekučních spisův.

Dražební podmínky mají obsahovati:

Není-li k návrhu něco jiného soudcem ustanoveno, musí jistota, kterou jest podati, dosahovati alespoň desátého dílu odhadní hodnoty nemovitosti a příslušenství.

Jistota nebudiž požadována od osob, které jménem státu, země nebo některého ústavu pod státní nebo zemskou správou postaveného jako podavatelé dražby se účastní.

V dražebních podmínkách může zmocněn býti soudce, který řídí dražební rok, aby vymáhajícímu věřiteli, jestliže se dražby účastní, nebo podavatelům, pro které na nemovitosti váznou pohledávky knihovně zajištěné, zcela nebo částečně prominul zříditi zvláštní jistotu.

Vadium složené nejvyšším podatelem budiž soudně uschováno až do času, kdy vydražitel úplně splní závazky dražebními podmínkami uložení neb až příklep byl pravoplatně odepřen.

Pokud nejvyššímu podateli podle § 147, odst. 3 prominuto bylo, aby zřídil jistotu, budiž mu ihned po skončené dražbě zapověděno zciziti, zavaditi nebo zastaviti pohledávku knihovně zajištěnou, a zápověď tato budiž z úřední moci ve veřejné knize poznamenána u příslušné pohledávky. Zápisy, kterých bylo dobyto proti nejvyššímu podateli po této poznámce, nemohou tomu zabrániti, aby pohledávky nebylo užito k uspokojení všech nároků, které z vydražení proti němu vzniknou.

Ostatním podavatelům budiž složená jistota vrácena ke konci dražebního roku, a v zápisu o dražbě sepsané budiž vydání poznamenáno a dotčeným podavatelem spolupodepsáno.

Nejvyšší podatel může složenou jistotu kdykoliv nahraditi jinými přípustnými jistotami stejné výše a může zejména tím, že vadium dodatečně v hotovosti nebo v cenných papírech soudně složí, sobě vymoci, aby zápověď podle § 148 vydaná byla zrušena a knihovní poznámka vymazána.

Každá věc, která u soudu jest uschována jako jistota složená nejvyšším podatelem, ručí od času svého odevzdání jako zástava za všechny nároky, které z dražby proti nejvyššímu podateli vzniknou.

Není-li k návrhu soudcem s přivolením oprávněného ustanoveno něco jiného, musí služebnosti, výměnky a jiná věcná břemena, která mají přednost před právem vymáhajícího věřitele, aby byl uspokojen, nebo před jeho zástavním právem, od vydražitele býti převzaty bez započtení do nejvyššího podání; taková břemena však, která jsou v pořadí za vymáhajícím věřitelem, musí jen potud býti převzata, pokud podle svého pořadí naleznou úhradu v rozdělované podstatě. Je-li několik vymáhajících věřitelů, musí toliko ta břemena bez započtení do nejvyššího podání býti převzata, která předcházejí vymáhajícího věřitele v nejlepším pořadí.

Práva zpáteční koupě, která nebyla včas vykonána (§ 133, poslední odstavec), buďte po provedeném dražebním řízení vymazána bez nároku na náhradu z nejvyššího podání.

Pro práva z nájmu a pachtu knihovně zapsaná platí předpisy § 121 ob. zák. obč.

K podání, které nedosahuje (při domech polovice, při venkovských statcích a pozemcích) dvou třetin odhadní hodnoty nemovitosti a jejího příslušenství, nesmí býti přihlíženo při dražbě; k návrhu může soudce s přivolením vymáhajícího věřitele ustanoviti také vyšší částku jako nejmenší podání.

V dražebních podmínkách budiž nejmenší podání uvedeno číselně.

Bylo-li při dražebním roku méně nabízeno, nežli nejmenší podání činí, nesmí býti nemovitost prodána. Při venkovských statcích a u pozemků nemůže navrženo býti nové dražební řízení, dokud neuplyne půl roku do dražebního roku.

Nejvyšší podání budiž jednou čtvrtinou hotově u soudu složeno ve čtrnácti dnech po tom, kdy příklad nabyl právní moci. Od dalšího složení v hotovosti jest vydražitel osvobozen tou měrou, jak zástavní věřitelé, na jejichž pohledávky, jak lze předvídati, z nejvyššího podání se dostane, srozuměni jsou s tím, aby vydražitel dluh převzal, nebo jak zajištěné zástavním právem pohledávky, služebnosti, výměnky a jiná věcná břemena vydražitelem podle předpisů tohoto zákona nebo podle dražebních podmínek musí býti převzaty započtením na nejvyšší podání; k zadrženým důchodům, výživnému a jiným opětujícím se dávkám, k zadrženým úrokům z pohledávek k převzetí určených, jakož i k nákladům na rozepři a na exekuci nemusí býti přihlíženo při tomto výpočtu.

Část zbylého nejvyššího podání po tom zbývající musí u soudu hotově složena býti ve dvou stejných lhůtách ve dvou měsících po tom, co příklep nabyl právní moci; hotových peněz k soudu za vadium složených může býti užito k doplnění poslední splátky nejvyššího podání, splnil-li vydražitel všecka ostatní ustanovení dražebních podmínek.

Vydražitel má nejvyšší podání, pokud se nezapočte na pohledávky a břemena, zúrokovati ode dne, kdy mu nemovitost byla přiklepnuta, až do jeho složení. Tyto úroky, jakož i úroky ze splátek nejvyššího podání hotově složených, připadnou do rozdělované podstaty.

Poplatky z převodu, které jest zapraviti za nabytí nemovitosti, nesmějí počítány býti do nejvyššího podání.

Svolí-li vymáhající věřitel a věřitelé na nemovitosti zástavním právem zajištění, může soudce k návrhu ustanoviti také jiné podmínky pro zapravení nejvyššího podání.

Vydražitel může půlletně vypověděti pohledávky zástavním právem zajištěné, které převzal na započtení do nejvyššího podání, a je splatiti nehledě k ustanovením, která smlouvou pro jejich splacení jsou ujednána, přesahují-li smluvené opětující se platy, které z pohledávek kromě splátek jistiny mají zapravovány býti věřiteli, svým ročním úhrnem čtyři ze sta.

Jsou-li smlouvou ustanoveny kratší lhůty k výpovědi, příslušejí vydražiteli tyto lhůty.

Nezapraví-li vydražitel včas a řádně nejvyššího podání, zahájí se k návrhu opětná dražba nemovitosti na náklad a na nebezpečenství obmeškalého vydražitele. Tento návrh může učiněn býti od vymáhajícího věřitele, od každého věřitele, jehož pohledávka na nemovitosti jest zástavním právem zajištěna od veřejných orgánů v § 172, č. 1 uvedených a od dlužníka.

Opětná dražba nebude provedena, složí-li obmeškalý vydražitel před uplynutím lhůty k rekursu proti povolení opětné dražby u soudu zadržené splátky nejvyššího podání s úroky, pokud mají býti zaplaceny složením v hotovosti. Když povolení opětné dražby nabude právní moci, pozbude první dražba účinnosti.

Opětná dražba budiž provedena s přiměřeným šetřením předpisů pro první dražbu platných. Nové dražbě buďte za základ položeny dražební podmínky pro první dražbu ustanovené (s tou úchylkou, že nejmenší podání (§ 151) při opětné dražbě pokaždé činí polovici odhadní hodnoty nemovitosti a jejího příslušenství) 1).

O novém dražebním roku buďte zpraveny také osoby, pro které teprve po tom, co první dražba byla nařízena, zřízena byla věcná práva a břemena, nebo zapsána byla práva zpáteční koupě nebo předkupní práva.

Obmeškalý vydražitel odpovídá za schodek při nejvyšším podání, který vznikl při opětné dražbě, za náklady na opětnou dražbu a za všechny škody jinak jeho obmeškáním způsobené, a to nejen vadiem, nýbrž i složenými splátkami nejvyššího podání, jakož i svým ostatním jměním.

Schodek při nejvyšším podání a náklady na opětnou dražbu ustanoví z úřední moci exekuční soud usnesením; pokud tyto částky nemohou býti zapraveny z vadia a ze složených splátek nejvyššího podání, bude k jejich dobytí zahájena exekuce, když usnesení nabylo právní moci. Tato exekuce může být navržena u exekučního soudu vymáhajícím věřitelem, jakož i každou z ostatních osob na nejvyšší podání poukázaných a provedena pro rozdělovanou podstatu.

Obmeškalý vydražitel nemá nároku na to, oč jest větší nejvyšší podání, jehož při opětné dražbě bylo dosaženo, než nejvyšší podání při první dražbě.

Nebezpečenství vydražené nemovitosti přechází na vydražitele dnem, kterého příklep byl udělen. Od tohoto dne náležejí mu všechny plody a důchodu nemovitosti. Naproti tomu nese od toho času břemena s vlastnictvím nemovitosti spojená, pokud nezanikají dražebním řízením, jakož i daně a veřejné dávky, které zapravovati jest z nemovitosti, a má zúrokovati dluhy převzaté do započtení na nejvyšší podání.

Odevzdání nemovitosti, jakož i zcizeného příslušenství vydražiteli a knihovní zápis jeho vlastnického práva státi se může teprve, když všechny dražební podmínky byly splněny. Odevzdání nemovitostí budiž vykonáno podle ustanovení § 349.

Zruší-li se příklep pravoplatně nebo pozbude-li povolením opětné dražby nebo soudním přijetím předražku účinnosti, vydražitel má vrátiti vybrané plody a důchody. Nekoná-li se však zpětná dražba pro jeho obmeškání, může si odečísti daně a veřejné dávky, které byl zatím zapravil, náklady, které byl na dobytí plodů a důchodců učinil, a úroky ze splátek nejvyššího podání soudně složených ode dne, kdy kterou splátku byl složil.

Aby vybrané plody a důchody byly vráceny, nařídí exekuční soud usnesením k návrhu některé osoby v § 154, odstavci 1., jmenované; při tom budiž opatřeno, čeho třeba, aby plody byly zpeněženy. Dříve, nežli toto usnesení se učiní, budiž slyšen dřívější vydražitel. Když usnesení nabude právní moci, může od vymáhajícího věřitele, jakož i od každé z ostatních osob poukázaných na nejvyšší podání navržena býti u exekučního soudu exekuce na jmění dřívějšího vydražitele a provedena pro rozdělovanou podstatu.

Vrácené peníze a výtěžek za vrácené plody dosažený buďte vzaty do soudního uschování.

Dokud nemovitost dražbou prodaná není odevzdána vydražiteli, vymáhající věřitel a každý věřitel na nemovitosti zástavním právem zajištěný může u exekučního soudu navrhnouti, aby byla nařízena zatímní správa nemovitosti dražbou prodané.

Zahájení takové správy může vydražitel také navrhnouti při dražebním roku anebo později, pokud neobmeškal splniti dražební podmínky.

O této zatímní správě buď obdobně užito předpisů o vnucené správě s těmito úchylkami:

Zruší-li se příklep pravoplatně nebo pozbude-li povolením opětné dražby nebo soudním přijetím předražku účinnosti, správa podle § 158 nařízená má trvati dále, až nemovitost bude odevzdána novému vydražiteli. Dřívějšímu vydražiteli budiž správa odňata. Na místo dřívějšího vydražitele může za podmínek v § 159, č. 1., uvedených nový vydražitel k svému návrhu jmenován býti správcem.

Vnucená správa před dražebním rokem pro některého věřitele zavedená přejde dnem příklepu bez přerušení ve správu pro vydražitele (§§ 158 až 160). Správce budiž z úřední moci zpraven o tom, že příklep byl udělen. Na místo něho a jsou-li tu podmínky v § 159, č. 1., uvedené, může k návrhu vydražitel jmenován býti správcem.

Výtěžky, které připadají na čas přede dnem příklepu, buďte rozděleny podle předpisů §§ 122 až 128; zruší-li se dražební řízení před svým skončením, výtěžky budou rozděleny nehledíc ke správě pro vydražitele, která byla mezitím vedena.

Vyhovují-li dražební podmínky navržené vymáhajícím věřitelem zákonným předpisům, exekuční soud je schválí bez ústního jednání. Učiní-li však vymáhající věřitel návrh podle zákona přípustný, aby ustanoveny byly odchylné podmínky (§§ 147, 150, 151, 152)m budiž od exekučního soudu položen rok k určení dražebních podmínek. K němu buďte předvoláni dlužník, vymáhající věřitel, jakož i všechny osoby, pro které podle výkazů soudu o tom po ruce jsoucích na nemovitosti váznou věcná práva a břemena.

Osobám, které nemohou včas býti předvolány, jak lze předvídati, nebo o jejich předvolání marně bylo se pokoušeno, soud zřídí opatrovníka, kterému budiž předvolání doručeno. Pokud není se obávati, že by zájmy sobě odporovaly, může táž osoba zřízena býti za opatrovníka několika účastníků. Od toho může být upuštěno, aby zřízení opatrovníka bylo vyhláškou oznámeno.

Opatrovník zastupuje osobu, které byl zřízen, až sama se dostaví nebo jiného zástupce soudu pojmenuje, neb až její zájmy nevyžadují již dalšího zastoupení.

Projednávání o dražebních podmínkách budiž, pokud možno, skončeno bez odročení; při tomto projednávání mohou všechny předvolané osoby činiti návrhy na změnu navržených dražebních podmínek. Podle výsledku jednání soud ustanovení dražební podmínky přihlížeje k předpisům §§ 147 až 157.

Navrhne-li se při roku položeném k projednávání dražebních podmínek, aby dražební řízení bylo zrušeno nebo odloženo, smí teprve po zamítnutí tohoto návrhu jednáno býti o dražebních podmínkách. Soud, vezma v úvahu všechny okolnosti, ustanoví, má-li býti posečkáno s usnesením o dražebních podmínkách, až zamítavé usnesení nabude právní moci.

V osmi dnech po tom, co zpraven byl o povolení dražby, může každý věřitel, jehož pohledávka zástavním právem zajištěná má přednost před právem na uspokojení nebo před zástavním právem vymáhajícího věřitele, u exekučního soudu navrhnouti, aby zatímně byly určeny pohledávky a břemena, jež předcházejí práva vymáhajícího věřitele (zatímní určení stavu břemen).

Aby byly určeny, soud po vykonaném odhadu nařídí rok na čas co možná krátký a k němu předvolá osoby v § 162 naznačené. Tento rok nesmí býti odročen.

Stav břemen bude zatímně určen podle posledního knihovního stavu a podle úředních zprávy a výkazů, které soud má po ruce, o zavedení nemovitosti a o nárocích a právech, ke kterým asi třeba bude přihlédati při rozvrhu nejvyššího podání. Kdo při ústním projednání tvrdí, že údaje pro určení stavu břemen podstatné jsou nesprávné, zejména kdo odporuje údajům o výši neb o pořadí nároků a břemen, které by při tom měly býti počítány, nebo kdo tvrdí, že zcela nebo částečně zanikly, musí osvědčiti soudu své tvrzení nejpozději v pěti dnech po tomto roku, jinak bude stav břemen určen podle spisů svrchu řečených a podle zásad v § 166 uvedených.

Pokud z ústního jednání nebo ze spisů po ruce jsoucích něco jiného na jevo nevychází, buď při zatímním určení stavu břemen s podmíněnými pohledávkami naloženo jako s nepodmíněnými a s pohledávkami, při kterých jest čas doložen, jako s dospělými; při nárocích na opětující se dávky budiž počítána nynější jistinná hodnota práva na braní dávek. K úročným pohledávkám musí, pokud z ústního jednání a ze spisů po ruce jsoucích něco jiného na jevo, nevychází, připočteny býti jednoroční zadržené úroky a s týmž obmezením také u práv k vybírání dávek se opětujících musí počítán býti jednoroční nedoplatek dospělých dávek. Společné hypotéky buďte počítány u každé nemovitosti podle poměru v § 222, odstavci 2., uvedeného; výpočtu pak, jestliže se dražbou prodávají všechny nemovitosti společnou hypotékou obtížené, buďte místo zbytků rozdělovaných podstat za základ položeny vyšetřené odhadní hodnoty; prodávají-li se však jenom jednotlivé z nemovitostí nedílně zavázaných, buďte za základ položeny berní odhadní hodnoty veškerých nemovitostí nedílně zavázaných. Berní data, jichž k tomu jest třeba, soud opatří z úřední moci.

Pohledávky neurčité výše buďte počítány udanou nejvyšší částkou; k zaznamenaným pohledávkám budiž toliko tenkráte přihlédáno, jestliže lhůtě ke spravení ještě neprošla nebo spravovací rozepře již jest zahájena.

K břemenům a právům, která od vydražitele bez započtení do nejvyššího podání mají býti převzata nebo po provedeném dražebním řízení bez nároku na náhradu mají býti vymazána (§ 150), nebuď hleděno při zatímním určování stavu závad.

Usnesení, kterým se určuje stav břemen zatímně, budiž v osmi dnech po roku v písemném vyhotovení doručeno navrhovateli, jakož i ostatním osobám k roku předvolaným. Toto určení má býti základem pro posouzení, zdali připuštěn býti může odpor pro nedostatek úhrady nároků zástavním právem zajištěných (§§ 190 a násl.); toto určení není závazné pro pozdější rozdělení nejvyššího podání.

Proti tomuto určení může každá osoba k roku předvolaná podati rekurs.

Exekuční soud, předkládaje rekurs, oznámí rekursnímu soudu, na který den položen jest dražební rok. Rozhodnutí o rekursu musí dojíti exekučního soudu nejpozději třetího dne před položeným dražebním rokem; proti tomuto rozhodnutí nepřipouští se nižádný další rekurs.

Dlužník, jakož i ostatní osoby, které se dostavily k roku, odpovídají vymáhajícímu věřiteli za škodu jemu tím způsobenou, přednesou při jednání vědomě něco nesprávného; kromě toho může soud uložiti těmto osobám tresty pro svévoli.

Návrh na náhradu škody může vymáhající věřitel učiniti u exekučního soudu po provedení dražebního řízení; soud má pak škodu ustanoviti podle volného přesvědčení (§ 273 c.ř.s.). Když usnesení nabylo právní moci, vymáhající věřitel může u exekučního soudu navrhnouti exekuci proti osobě k náhradě škody zavázané.

Když dražební podmínky byly určeny, soud ustanoví veřejným oznámením (vyhláškou) dražební rok.

Tento rok buď podle soudního uznání položen na čas přes jeden až do 2 měsíců. Mezi povolením dražby a dražebním rokem musí býti doba nejméně tří měsíců; toto ustanovení nevztahuje se na opětné dražby a na nové dražby, když příklep (§ 188) byl odepřen.

Nežli povolení dražby nabude právní moci a nežli dražební podmínky byly pravoplatně ustanoveny, nesmí dražba býti vykonána.

Neprošla-li v čase, kdy se nařizuje dražební rok, ještě lhůta k odporu proti usnesení, jímž dražební podmínky byly ustanoveny, nebo není-li ještě vyřízen rekurs proti tomuto usnesení podaný, má exekuční soud, aby zamezil zmaření dražebního roku, k tomu přiměřeně přihlédati, nařizuje dražební rok.

Dražební vyhláška musí obsahovati:

Vyhotovení dražební vyhlášky buďte doručena dlužníkovi, vymáhajícímu věřiteli a všem osobám, pro které podle výkazů soudu po ruce jsoucích zřízena jsou věcná práva a břemena na nemovitosti nebo na právech na této nemovitosti váznoucích nebo vložena jsou předkupní práva. Jestliže pro dílčí dlužní úpisy, které majiteli svědčí nebo rubopisem mohou býti převedeny, váznou zástavní práva a jsou-li tyto dílčí dlužní úpisy vydány od podniku, který jest postaven pod zvláštní státní dozor, budiž vyhotovení dražební vyhlášky pro podnik ustanovené doručeno orgánu, který povolán jest, vykonávati tento dozor (vládnímu komisaři).

Věřitelé, pro které na nemovitosti váznou pohledávky zástavním právem zajištění, kromě simultánních zástavních věřitelů a věřitelů s pohledávkami na výjimce závislými buďte zároveň vyzváni, aby nejpozději osm dní před dražebním rokem se prohlásili, zdali žádají, aby jejich pohledávky byly zapraveny hotovým zaplacením, nebo zdali jsou srozuměni, aby dluh vydražitelem byl převzat a dosavadní dlužník zároveň zproštěn. Při tom budiž jim oznámeno, že o tom, kdo by nejpozději osm dní před dražebním rokem nežádal za zapravení hotovým zaplacením, se pokládá, že jest srozuměn, aby dluh vydražitelem byl převzat, a aby jeho dřívější dlužník byl ze závazku propuštěn; k později žádosti za zaplacení v hotovosti může přihlédáno býti toliko s vydražitelovým svolením.

Je-li zástavní právo zapsáno pro pohledávky, které mohou vzniknouti z daného úvěru, z převzatého jednatelství nebo z právního důvody správy nebo náhrady škody, budiž věřitel mimo to vyzván, aby nejpozději při dražebním roku před počátkem dražby ohlásil, až do jaké částky jemu proti dlužníkovi z tohoto právního poměru vznikly určité pohledávky.

Tato ohlášení a prohlášení buďte podána u exekučního soudu písemně nebo ústně do protokolu.

Dražební vyhláška budiž doručena podle předpisů platných pro doručování žalob. Neuzná-li exekuční soud za příhodné, aby s položením dražebního roku bylo sečkáno, až po tom, kdy nabude právní moci usnesení, jímž byly určeny dražební podmínky, budiž oznámení o dražebním roku spojeno s oznámením o dražebních podmínkách.

Dražební rok budiž kromě toho vyhlášen způsobem v místě obvyklým v obci, v které leží nemovitost dražbou prodávaná.

Vyhotovení dražební vyhlášky buďte dále doručena:

Exekuční soud nařídí z úřední moci, aby položený dražební rok ve veřejné knize byl poznamenán u nemovitosti, která dražbou prodána býti má.

Osobám, pro které před výkonem této poznámky žádáno bylo za vklad věcných práv a břemen nebo předkupního práva, budiž doručeno vyhotovení dražební vyhlášky (§ 171, odst. 2. a 3.), jestliže o dražbě ještě nebyly zpraveny.

Osobám, kterým vyhláška, jak lze předvídati, nebude moci včas býti doručena, nebo kterým ji doručiti marně se bylo pokoušeno, soud zřídí opatrovníka, kterému vyhotovení budiž doručeno (§ 162 odst. 2.a 3.).

Soud nejpozději čtrnáct dní před dražebním rokem prozkoumav listiny podávající důkaz, že vyhláška a doručení se staly, zjedná si jistotu, že zachována byla nařízení o vyhlášce a doručení dražební vyhláška daná. Shledá-li vady, nařídí potřebné opravy, doplňky a zřízení opatrovníků tak, aby dražba při roku pro ni určeném mohla bez překážky býti vykonána.

Dlužník, jest povinen v čase mezi vyhlášením a výkonem dražby dovoliti koupěchtivým, aby prohlédli si nemovitost a její příslušenství.

K prohlídce soud ustanoví k návrhu určité dni a hodiny, přihlédaje co možná k dlužníkovým poměrům a k požadavkům, aby provozování hospodářství nebylo rušeno. Osobám, které nahlédají do dražebních podmínek a jiných listin (§ 170, č. 3), budiž oznámen čas k prohlídce.

Dražební rok jest veřejný; koná se zpravidla v soudním místě. Z důležitých důvodů může dražba k návrhu vykonána býti na místě, kde nemovitost leží.

Při roku buďte mimo dražební podmínky k nahlédnutí vyloženy všechny listiny dražebního řízení se týkající, zejména výpis z katastru, potvrzení o daních, zápis o vykonaném popisu a odhadu, jakož i listiny prokazující, že oznámení a doručení se stala.

Soudci náleží rok a dražbu říditi. Soudce jest oprávněn, učiniti všechna opatření, jichž jest třeba, aby pokoj a pořádek byl zachován, jakož i aby byly zamezeny nedovolené úmluvy, zastrašování a jiné maření nabídek, a je nuceně vykonati, třeba-li toho, také s podporou bezpečnostních orgánů. Soudce má rozhodnouti o všech námitkách a návrzích, přednesených za dražby jednotlivými účastníky, bez újmy práva těchto osob podati později odpor proti příklepu.

Po vyvolání věci buďte při dražebním roku na žádost přečteny dražební podmínky. Potom soudce oznámí:

Potom učiní soudce vyzvání, aby se podávalo. Vyzvání, aby se podávalo, smí se státi teprve po uplynutí půl hodiny po čase, který za počátek roku byl ustanoven.

Dlužník jest vyloučen z podávání ve vlastním jméně i v cizím jménu. Totéž platí o soudci, jenž rok řídí, o zapisovateli a o vyvolávači.

Podání zástupcem smějí připuštěna býti toliko, je-li jeho právo k zastupování prokázáno veřejnými listinami nebo mocným listem veřejně ověřeným. Listiny tyto buďte podrženy u soudních spisů. Soudce, podá-li se mu tento důkaz před počátkem dražby, a jsou-li důvody závažné, může k návrhu dovoliti, aby zmocnitelovo jméno bylo veřejně oznámeno, teprve po skončení dražby. Není třeba, aby byla plná moc ověřená, zakročuje-li jako plnomocník advokát anebo notář soudu známý, který potvrdí pravost podpisu, dovolávaje se své úřední přísahy 1).

Dlužníkovi zástupcové k podávání nebuďtež připuštěni.

Podání, která nevyhovují určeným dražebním podmínkám, nebuďte připuštěna, zejména podání osob, které nejsouce od složení vadia zproštěny, vadia v dražebních podmínkách zadaného nesložily.

Každý podatel, jehož podání bylo připuštěno od soudce rok řídícího, jest jím vázán, dokud by nebylo učiněno vyšší podání. Zruší-li se řízení, zprostí se podatel svého závazku.

V dražbě budiž pokračováno, dokud se činí vyšší podání. Žádá-li za tento jeden nebo několik podavatelů, může povolena býti krátká lhůta na rozmyšlenou.

Dražba budiž skončena, když přes dvojí vyzvání v pěti minutách po druhém vyzvání nebylo již učiněno vyšší podání. Na to bUďte přítomní soudcem upozorněni.

Před koncem dražby má soudce rok řídící ještě jednou hlasitě oznámiti poslední podání. Konec dražby budiž prohlášen.

Po skončení dražby buďtež osoby, které spolu podávaly, jakož i všichni přítomní, kteří podle §§ 171 až 173 měli býti zpraveni o dražebním roku, od soudce poučeni o důvodech, z kterých odpor proti příklepu může býti podán, a buďte potom otázáni, zdali a z kterých důvodů odpor vznášejí. K odporu proti příklepu přihlédá se toliko, byl-li vznesen v dražebním roku samém. Totéž platí pro přednes skutečností, kterými vznesený odpor má býti vyvrácen.

K prohlášení, která se učiní po závěrce dražebního zápisu, k výhradám a prohlášením neurčitým, jakož i k odporu, který se opírá o okolnosti, jimiž není dotčeno právo odporujícího, nebudiž hleděno při rozhodování o příklepu.

Nebyl-li podán odpor, budiž nejvyššímu podateli, jehož podání soudce za přípustné uznal, příklep udělen hned v dražebním roku usnesením a toto usnesení budiž prohlášeno. Usnesení budiž mimo to doručeno dlužníkovi, vymáhajícímu věřiteli a nejvyššímu podateli v osmi dnech po dražebním roku písemně.

V tomto vyhotovení buďtež uvedeny vydražená nemovitost, příslušenství přecházející na vydražitele, vydražitel, podání, za které, a podmínky, pod kterými příklep se stal. Příslušenství může uvedeno býti tím, že se poukáže k popisním a odhadním zápisům u soudu ležícím; podmínky pak, za kterých příklep se stal, mohou uvedeny býti poukazem k dražebním podmínkám soudně určeným.

Příklep budiž v osmi dnech po dražebním stání vyhlášen vývěskem na soudní desce a poznamenán ve veřejné knize (§ 72 ob. zák. knih.). Ve vyhlášení o tom, že příklep se stal, buďte oznámeny výše dosaženého nejvyššího podání, lhůta pro podávání předražků a nejmenší částka možného předražku.

Kdo měl zpraven býti o dražebním roku, může navrhnouti, aby byly tato částka jeho nákladem dána do novin, určených pro úřední vyhlášky v zemi.

Ustanovení odstavců 3.a 4. budiž také tenkrát užito, byl-li udělen příklep po odmítnutí vzneseného odporu.

Odpor proti příklepu tomu, kdo nejvíce podal, může toliko o to opřen býti, že:

O vzneseném odporu budiž usnesením rozhodnuto zpravidla ihned ve dražebním roku.

Odepře-li soudce pro odpor příklep, budiž po vyslechnutí těch přítomných, kteří o dražebním roku měli býti zpraveni, podle povahy vytýkané vady rozhodnuto o tom, zdali dražba, třeba-li toho, po opravení vady, ihned obnovena a v ní pokračováno býti má, neb zdali ku provedení dražby nařízen býti má nový rok. V onom případě, pokud tomu nejsou na závadu důvody odporu uznaného oprávněným, podavatelé, kteří se účastnili při skončené dražbě, jsou vázáni na svá podání dříve učiněná, pokud vyšším podáním nepozbyla platnosti.

Nemůže-li o vzneseném odporu býti rozhodnuto hned v dražebním roku, budiž usnesení, kterým se rozhoduje o odporu, písemně (§ 183, odst. 2.) doručeno v osmi dnech po dražebním roku nejvyššímu podateli, vymáhajícímu věřiteli, dlužníkovi, jakož i všem osobám jinak právě k rekursu oprávněným.

Příklep budiž odepřen, byl-li podán důvodný odpor nebo vyšly-li najevo jinak vady v § 184 č. 2., 3., 4., 6. a 7. uvedené.

Pro okolnost v § 184 č. 3, uvedenou nebude příklep odepřen, jestliže nepředvolané osoby přesto dostavily se k dražebnímu roku nebo vyslaly k němu zástupce. K tomu, že závada týče se zákonného vadia, jakož i že chybí průkaz oprávnění k zastupování nebo zmocnění, nebudiž přes podaný odpor přihlédnuto, když tyto vady byly odklizeny dodatečným slyšením nebo doplněním jistoty nebo dodatečným předložením listin v § 180 naznačených dříve, nežli se rozhodne o příklepu.

Že příklep byl odepřen, budiž poznamenáno ve veřejné knize. Tato poznámka má ten následek, že právní účinky poznámky dražby (§ 72 ob. zák.) vztahují se zpět k tomu času, kdy odepřený příklep byl poznamenán, zruší-li se usnesení ve vyšší stolici.

Usnesení, jímž se příklep uděluje, může toliko od těch osob rekursem v odpor vzato býti, které při dražebním roku byly přítomny a tázány býti měly, zda odpor podávají. Odpor může opřen býti o některou z okolností v § 184 uvedených neb o to, že příklep se nesrovnává s obsahem zápisu o roku dražebním nebo jiných spisů, ke kterým podle předpisů tohoto zákona mělo býti přihlédáno, když se rozhodovalo o příklepu, nebo že nejvyšší podání týká se jiného pozemku. Pro vady v § 184 vytčené rekurs podati jsou toliko ty osoby oprávněny, které pro tyto vady marně vznesly odpor při dražebním roku. Vada uvedená v § 184, č. 3., může býti uplatněna do 14 dní po dražebním roku od osob, které mají býti podle § 171, odst. 1., zpraveny o dražbě, i tehdy, jestli nebyly při dražebním roku 1).

Osoba, naznačená soudem za vydražitele, může udělený příklep také tenkráte v odpor vzíti, neměl-li býti udělen anebo měl-li udělen býti za jiných podmínek, nežli které uvedeny jsou v písemném usnesení o příklepu.

Rekurs proti tomu, že byl příklep odepřen, může se opírati toliko o to, že odepření se nesrovnává s obsahem zápisu o dražebním roku nebo jiných spisů, ke kterým podle předpisu tohoto zákona mělo býti přihlédáno, když se o příklepu rozhodovalo, nebo že není žádného z důvodů, které tento zákon pro odepření uvádí. Takový rekurs podati není oprávněn ten, kdo při dražebním roku podal odpor proti tomu, aby příklep byl udělen.

O vyřízení rekursu buďte zpraveni: nejvyšší podatel, vymáhající věřitel a dlužník, třebas by nebylo stěžovateli.

Další opatření, kterých jest třeba po rozhodnutí rekursu, učiní z úřední povinnosti soud první stolice.

Když nabylo právní moci usnesení, jímž příklep byl odepřen, budiž nejvyššímu podateli k jeho žádosti vrácena složená jistota nebo zrušena zápověď v případě § 148, odst. 2., vydražiteli daná a knihovní poznámka vymazána.

Je-li přípustná nová dražba, bude k návrhu vymáhajícího věřitele k ní nařízen nový dražební rok. Tento návrh musí však podán býti u exekučního soudu v jednom měsíci po tom, co odepření příklepu nabylo právní moci, jinak budiž dražební řízení k dlužníkovu návrhu zrušeno s tím účinkem, že pro tutéž vykonatelnou pohledávku od vymáhajícího věřitele před uplynutím půl roku nemůže navržena býti opětná dražba nemovitosti do exekuce vzaté. Tyto právní účinky buďtež oznámeny vymáhajícímu věřiteli, když se mu dává věděti, že příklep byl odepřen.

Nový dražební rok budiž položen podle předpisů daných o tom, jak se první dražební rok nařizuje a oznamuje, a budiž při něm dražba vykonána podle dražebních podmínek, určených pro dřívější rok. Ustanovení § 170, č. 4., platí také o oznámení nového dražebního roku.

Nemůže-li po právoplatném odepření příklepu dražba býti obnovena, soud zruší dražební řízení.

Vydražitelova práva nabytá pravoplatným příklepem nemohou proto v odpor brána býti, že byl zrušen nebo dodatečně se zruší exekuční titul, na kterém povolení nucené dražby se zakládá.

Vydražitel nemůže činiti nárok na správu pro nesprávné údaje, které v dražebních podmínkách nebo ve spisech před dražbou vyložených byly obsaženy o vydražené nemovitosti neb o jejím příslušenství.

Z důvodů v § 184, č. 8. uvedeného může vznésti odpor každý věřitel, jehož pohledávce zástavním právem zajištěné přísluší přednost před právem uspokojení nebo před zástavním právem vymáhajícího věřitele, když na návrh podle § 164 podaný zatímně určen byl stav břemen.

Když několik věřitelů postupuje dražebním řízením, mohou vznésti odpor toliko ti věřitelé, jejichž pohledávky zástavním právem zajištěné předcházejí vymáhajícího věřitele, který má nejlepší přednost.

Při opětované dražbě není dovolen odpor z důvodu, že nedostává se úhrady nárokům, které zástavním právem jsou zajištěny (§ 184, č. 8.).

Výpočtu, zda úplně jest hrazena nejvyšším podáním pohledávka věřitele, jenž proti příklepu vznáší odpor, budiž za základ položeno zatímní určení stavu břemen (§§ 167 a 206), při čemž buď spolu hleděno k daním, přirážkám, poplatkům a jiným veřejným dávkám s příslušenstvím, které k dražebnímu roku byly přihlášeny, jakož i ke změnám později snad ještě nastalým do pozemkové knihy zapsaným.

O odporu podle § 184, č. 8. vzneseným budiž pokaždé ihned při dražebním roku rozhodnuto.

Z důvodu, že k takovému odporu bylo přihlédáno nebo že byl odmítnut, nemůže rozhodnutí o příklepu v odpor vzato býti.

Odpor může tím zbaven býti účinku, že nejvyšší podatel nebo ten, jenž po něm nejvyšší podání při dražebním roku učinil, ihned při roku se prohlásí, že jest ochoten nabýti nemovitosti za nejvyšší podání a za částku, které se ještě nedostává k úplné úhradě odporujícího věřitele. Jestliže obě osoby učiní takové nabídky, budiž příklep udělen nejvyššímu podateli.

Odepře-li se příklep pro odpor, budiž dražební řízení z úřední moci zrušeno, jakmile usnesení nabude právní moci. Vymáhající věřitel nemá v tomto případě nároku na náhradu nákladů na dražební řízení; je-li několik vymáhajících věřitelů, hradí náklady podle poměru svých pohledávek.

V zápise, jenž sepsán býti má o dražebním roku, budiž zejména uvedeno;

Nedosahuje-li nejmenší podání, z které byl udělen příklep, tří čtvrtin odhadní ceny nemovitosti a příslušenství, může dražba předražkem učiněna býti neúčinnou.

K takovému předražku budiž přihlíženo, není-li proti předražiteli žádné překážky, která by ho z podávání při dražebním roku vylučovala, a prohlásí-li předražitel, že jest ochoten zapraviti cenu, která dřívější nejvyšší podání alespoň o čtvrtý díl převyšuje, a splniti dražební podmínky pro dřívější dražbu stanovené.

Předražek budiž vznesen na exekuční soud ve čtrnácti dnech po tom, co příklep byl prohlášen (§ 183, odst. 3. a 5.). Zároveň budiž soudu prokázáno, že předražitel tím zajistil čtvrtý díl kupní ceny jím nabízené, že u soudu neb u notáře složil hotové peníze nebo tuzemské cenné papíry, které se hodí k soudní jistotě.

Předražek nemůže býti odvolán.

O každém předražku budiž vydražitel zpraven. Vydražitel může podané předražky tím zbaviti účinku, že ve třech dnech po tom, kdy mu oznámen byl poslední předražek včas došlá, své nejvyšší podání zvýší na částku nejvyššího předražku. Prohlášení o tom budiž u exekučního soudu učiněno podáním nebo do zápisu; jakmile podání dojde exekučního soudu nebo jakmile zápis jest skončen, nemůže již býti odvoláno prohlášení.

Když vyprší lhůta ustanovení k vydražitelovu prohlášení, exekuční soud se usnese, zda podané předražky přijímá. Jestliže vydražitel zvýší podle § 197 nejvyšší podání, buďte veškeré předražky zamítnuty. Jinak buď mezi několika předražiteli připuštěn ten, který nabídl nejvyšší cenu; jsou-li předražky sobě rovny, rozhoduje předstižení.

Vydražitel, předražitelé, vymáhající věřitel, dlužník, jakož i všechny osoby, které vznesly rekurs proti udělenému příklepu, který předcházel předražek, buďte o rozhodnutí zpraveni a mohou je rekursem v odpor vzíti. Jestliže osoby, které proti udělenému příklepu podaly rekurs, opominuly odporovati tomu, že předražek byl přijat, pokládá se to tak, jako by byly upustily od rekursu.

Jakmile soudní přijetí předražku nabude právní moci, pozbude dřívější dražba svého účinku. Soud z úřední moci zruší dřívější příklep a udělí jej předražiteli. Toto usnesení budiž v osmi dnech po tom, co přijetí předražku nabylo právní moci, písemně doručeno předražiteli, jehož předražek byl přijat, dlužníkovi, vymáhajícímu věřiteli a dřívějšímu vydražiteli (§ 183, odst. 2.). V téže lhůtě budiž příklep vývěskem na soudní desce prohlášen a ve veřejné knize poznamenán; poznámka tato má právní účinek poznámky dražby (§ 72 ob. zák. knih.). Proti usnesení, jímž tento příklep byl udělen, další předražek se nepřipouští.

Předražitel, jehož předražek byl přijat, pokládá se ode dne příklepu za vydražitele a má splniti všecky závazky, které podle předpisů tohoto zákona a dražebních podmínek příslušejí vydražiteli; naproti tomu má od toho dne nárok na všechny užitky, které ode dne příklepu náležejí vydražiteli podle předpisů tohoto zákona nebo podle dražebních podmínek.

Soudně uschované vadium dřívějšího vydražitele i se vzešlými úroky, splátky na nejvyšší podání od něho již složené i s přibylými úroky a peníze i cenné papíry od nepřipuštěných předražitelů složené buďte vráceny; s hypotečními pohledávkami, kterých za vadium bylo užito, budiž naloženo podle § 188, odst. 1.

Zatímní správa nemovitosti podle § 158 povolená vede se od uděleného příklepu počínajíc pro předražitele. Byla-li nemovitost vydražiteli již odevzdána, exekuční soud z úřední moci nařídí zatímní správu (§ 159 a násl.).

Mimo případy jinak v tomto zákoně uvedené budiž dražební řízení zrušeno usnesením:

K dlužníkovu návrhu může místo dražebního řízení usnesením nařízena býti vnucená správa nemovitosti pro vykonatelnou pohledávku vymáhajícího věřitele a může dražební řízení býti odloženo, jestliže průměrný roční přebytkový hospodářský výtěžek nemovitosti dražbou prodávané dostačuje, aby uhrazeny byly annuity nebo jiné splátky jistiny s běžnými úroky, které při založení dlužního poměru nebo dodatečně byly smluveny mezi věřitelem a dlužníkem.

Totéž může se státi k dlužníkovu návrhu, nebylo-li sice umluveno, aby vykonatelná pohledávka byla splátkami umořována, tato pohledávka však s příslušenstvím může býti umořena do jednoho roku z výtěžkových přebytků, které lze očekávati.

Návrhy na odklad dražebního řízení, které opírají se o § 201, musí podány býti ve čtrnácti dnech potom, co dlužník byl zpraven o povolení dražby, jinak jsou vyloučeny. Návrhy na zrušení podle § 20é, č. 1., které nebyly podány nejpozději osm dní před položeným dražebním rokem, buďte bez dalšího řízení zamítnuty.

Jestliže v době, kdy návrh na zrušení nebo na odklad byl podán, nebyl odhad ještě vykonán, nařídí exekuční soud k návrhu nebo z úřední moci, aby s odhadu sešlo až do rozhodnutí o návrhu, aby náklady nebyla marně činěny, jak lze předvídati.

K ústnímu jednání o návrhu na zrušení podle § 200, č. 1. a 2., podaném neb o návrhu na odklad podle § 201 vzneseném buďte předvoláni navrhovatel, dlužník, vymáhající věřitel, jakož i osoby na nejvyšší podání odkázané, jejichž práva nebo nároky podle stavu věci rozhodnutím o návrhu budou dotčeny. Byl-li návrh zamítnut, navrhovatel nésti má náklady na jednání a vyhledávání, pokud jich bylo třeba následkem jeho návrhu.

O návrzích na zrušení podle § 200, čís. 3 a 4., podaných budiž rozhodnuto bez ústního jednání.

Podá-li se návrh na převzetí nemovitosti (§ 200, č. 1.), budiž odloženo dražební řízení o nemovitosti, která převzata býti má, jakmile jistota zřízená navrhovatelem byla od soudu uznána za dostatečnou. Složená jistota propadne bez újmy všelikých nároků, které ze schváleného převzetí proti navrhovateli vzniknou, pro rozdělovanou podstatu, obmešká-li se navrhovatel po schválení návrhu s placením přejímací ceny a nákladů. O dobytí přejímací ceny s úroky platí ustanovení § 155, odstavce 2.

Když převzetí bylo schváleno a zaplacena přejímací cena s příslušenstvím, soud zruší dražební řízení. Prodlévá-li se se zaplacením přejímací ceny, budiž v odloženém dražebním řízení k návrhu nebo z úřední moci opět pokračováno.

O každém zrušení neb o odkladu dražebního řízení buďte mimo dlužníka a vymáhajícího věřitele zvláště zpraveni veřejní orgánové v § 172, č. 1., uvedení, jakož i všechny ostatní osoby, kterým podle předpisů tohoto zákona o událostech dražebního řízení má pokaždé vědomost dána býti tím, že se jim doručí písemné usnesení. Vymáhající věřitel, pro něhož ve veřejné knize bylo poznamenáno, že dražební řízení bylo zahájeno (§ 134), budiž zároveň zpraven o oprávněních, která podle § 208, a o lhůtě, v které tato oprávnění jest vykonati.

Byl-li dražební rok vyhlášen, musí zrušení neb odložení mimo to týmž způsobem veřejně býti vyhlášeno, jako položený dražební rok.

Zruší-li neb odloží-li se dražební řízení z důvodu, který neúčinkuje stejně proti všem věřitelům, kteří postupují dražebním řízením (§§ 35 až 37, 39, 40, 145, 188, 200, č. 3., 201), pokračuje se v dražebním řízení pro ostatní vymáhající věřitele.

Jestliže proto, že některý vymáhající věřitel vystoupil, určení závad po ruce jsoucí neobsahuje již všechny pohledávky a břemena, jež předcházejí vymáhajícího věřitele, který má nyní nejlepší pořadí, exekuční soud z úřední moci určí včas před dražebním rokem chybějící položky. Doplnění stane se podle předpisů §§ 165 a 166 usnesením po slyšení dlužníka, vymáhajícího věřitele a oprávněných, kteří ho předcházejí a jejichž nároky a práva při dřívějším určení stavu závad zůstaly nepovšimnuty.

Proti tomuto usnesení není rekursu. Vymáhatel však může odepření příklepu rekursem napadnouti, jestliže odepření opírá se o odpor podle práva nevznesený a stav závad byl příliš vysoko označen proto, že při jeho doplňování povoleny podmínky §§ 165 a 166.

Když prošlo čtrnáct dní po tom, co dražební řízení bylo pravoplatně zrušeno, exekuční soud opatří z úřední moci, aby všechny knihovní poznámky k tomuto dražebnímu řízení se vztahující byly vymazány. O právoplatném zrušení budiž zpraven také správce nemovitosti podle §§ 158 nebo 199 zřízený.

Bylo-li dražební řízení zrušeno toliko hledíc k jednomu nebo k některým věřitelům 1), buďte vymazány toliko ty knihovní poznámky, které jsou zapsány pro věřitele, jenž z dražebního řízení vystoupil.

Ve lhůtě v § 207, odstavci 1, uvedené mohou všichni věřitelé, pro které ve veřejné knize bylo poznamenáno, že dražební řízení jest zahájeno (§ 134), navrhnouti u exekučního soudu, aby v pořadí této poznámky pro jejich vykonatelnou pohledávku vloženo bylo zástavní právo na nemovitost do exekuce vzatou.

Pro povolení a výkon tohoto vkladu platí ustanovení obecného knihovního zákona ze dne 25. července 1871, č. 95 ř.z., s úchylkou v §§ 88, č. 2., tohoto zákona stanovenou. Takovémuto vkladu zástavního práva není na překážku, že nemovitost zatím od dlužníka byla zcizena nebo zatížena.

Naproti tomu však k návrhu podle odstavce 1. podanému nemůže býti vyhověno, bylo-li dražební řízení proto zrušeno, že exekuční řízení pro tuto určitou pohledávku vůbec jest nepřípustno, poněvadž exekuční titul byl pravoplatně zrušen nebo za neúčinný prohlášen anebo poněvadž nárok, který měl býti proveden, byl zapraven nebo pravoplatně věřiteli oduznán.

Nejpozději po úplném zapravení nejvyššího podání nařídí soud k jednání o rozvrhu nejvyššího podání z úřední moci nebo k návrhu rok. Návrh podati jsou mimo vydražitele oprávněny všechny osoby, které podle § 154 mohou žádati za opětnou dražbu nemovitosti.

K roku buďte mimo dlužníka a veřejné orgány v § 172, č. 1., naznačené předvoláni vymáhající věřitel a všechny osoby, pro které podle výkazů o tom soudu po ruce jsoucích zřízena jsou věcná práva a břemena na nemovitosti dražbou prodané nebo na právech na této nemovitosti váznoucích.

Vydražiteli buď položený rok oznámen s dodatkem, že se ho může účastniti.

Položení roku budiž mimo to oznámeno vývěskem na soudní desce. Mezi vývěskem u soudu a rokem má býti lhůta alespoň čtrnácti dnů.

Osoby, které se svými nároky jsou poukázány na nejvyšší podání, buďte při předvolání vyzvány, aby své nároky na jistině, úrocích, opětujících se dávkách, nákladech a jiném příslušenství ohlásily před rokem nebo při roku a aby jistiny, které jsou dokladem jejich nároků, nejsou-li již u soudu, předložily nejpozději při roku v prvopise neb ověřeném opise, jinak bude přihlédáno k jejich nárokům při rozvrhu toliko potud, pokud z veřejné knihy, ze zájemních a jiných exekučních spisů najevo jde, že jsou podle práva platné a k uspokojení způsobilé.

U služebností, výměnků a jiných věcných břemen, u vložených nájemních a pachtovních práv, jakož i u jiných práv a břemen, která podle dražebních podmínek a podle toho, jak dražba dopadla, nemají býti převzata vydražitelem, musí býti uvedena náhrada, za kterou se žádá, poněvadž nebyly převzaty; u pohledávek však zástavním právem zajištěných, které mohly vzniknout z daného úvěru, z převzatého jednatelství nebo z právního důvodu správy nebo náhrady za škody, budiž uveden peníz, jakým za uspokojení se žádá, ač-li nebyl ohlášen, při dražebním roku.

Kdo jest ochoten zříci se svého zajištěného nároku na braní důchodů a jiných opětujících se dávek a platů za určitou jistinu, má tuto částku udati.

Není-li nemovitost dražbou prodaná zapsána ve veřejné knize, 1) zástavní věřitelové nechť uvedou pořadí zástavního práva od nich tvrzeného a označí čas, od kterého činí nárok na zástavní právo.

Po skončení rozvrhového roku není dovoleno přihlášku doplňovati.

Při roku mají osoby, které se dostavily, jednati o nárocích, ke kterým při rozvrhu nejvyššího podání jest přihlížeti, a o pořadí, v kterém tyto nároky jest uspokojiti. Dlužník, který k roku se dostavil, jest povinen podati všechna vysvětlení od soudu neb od některého z přítomných žádaná, kterých je třeba, aby mohly býti prozkoumány pravost a pořadí nároků, které jest z nejvyššího podání zapraviti.

Jednání nebuď o nárocích, na které by se nedostalo z dražebního výtěžku, byť i předcházející popírané nároky byly vyloučeny.

Nemůže-li jednání skončeno býti za jeden den, budiž nařízeno, aby se v něm pokračovalo některého nejbližšího dne, a budiž to oznámeno přítomným osobám, když jednání se přerušuje. Nově předvolati osoby, v § 209 naznačené, není třeba.

Proti tomu, aby se při rozvrhu přihlíželo k nároků, které jsou ohlášeny nebo které z veřejných knih, ze zájemních nebo jiných exekučních spisů jest seznati, proti výši částek požadovaných na jistině a příslušenství a proti pořadí žádanému pro jednotlivé pohledávky mohou vznésti odpor všichni oprávnění, kteří k roku se dostavili a na jejichž nároky by se mohlo dostati z dražebního výtěžku, kdyby popírané právo bylo vypuštěno; za této podmínky zejména také podzástavní věřitelé jsou oprávněni odpor podati. Dlužník může podati odpor toliko proto, že přihlíženo bylo k nárokům, pro které není exekučního titulu.

Byl-li odpor vznesen, soudce, který jednání řídí, má, pokud možno, nápomocen býti, aby se dosáhlo shody. Nedosáhne-li se takové shody, buďte všechny okolnosti, které jsou pro rozhodnutí soudu rozhodné, objasněny slyšením přítomných osoby, které tímto odporem jsou dotčeny.

Zápis o roku obsahuje podstatný obsah prohlášení, která účastníky byla učiněna a pro rozvrh jsou důležitá.

Podle toho, co bylo výsledkem jednání, buď na základě učiněných přihlášek, spisů dražebního řízení a výpisů z knih až do dne poznámky o uděleném příklepu doplněných učiněno usnesení o rozvrhu.

Pokud v určitém případě oprávněné osoby tím dotčené se shodly, rozvrh stane se podle této dohody, jinak šetřeno buď při něm následujících předpisů.

Rozdělovanou podstatou jest:

Z rozdělované podstaty buďte v tomto pořadí zapraveny:

Není-li rozdělovaná podstata vyčerpána plněním toho, co uvedeno bylo dosud, buďte z ní zapraveny:

Nestačí-li rozdělovaná podstata, buďte nároky s příslušenství, které mají stejné pořadí, zapraveny podle poměrů svých úhrnů.

Na pohledávky, pro jejichž dobytí před zahájením dražebního řízení byla nařízena vnucená správa - nemovitost dostane se z rozdělované podstaty v pořadí, které podle § 104 věřitelovu právu k uspokojení přísluší, byť i tento věřitel na nemovitosti ani zástavním právem nebyl zajištěn, ani k dražebnímu řízení nepřistoupil.

Zástavním právem zajištěné nároky na roční důchody, výživné a jiné opětující se platy zapraví se z rozdělované podstaty tak, že nejprve zaplatí se plnění až do dne příklepu zadržená (§§ 216 a 217) a že potom zúročně uloží se jistina, jíž jest třeba, aby platy ode dne příklepu dospívající byly zapravovány z jejích úroků.

Jistina, která se uvolní zánikem práva k vybírání platů, budiž, pokud možno, již napřed přidělena podle přednosti jejich nároků oprávněným, na jejichž nároky se již nedostalo plně z rozdělované podstaty, a nebylo-li by takových oprávněných, dlužníkovi.

Zástavním právem zajištěné pohledávky s rozvazovací výminkou buďte zapraveny tím, že přidělí se hotová částka, která podle §§ 216 a 217 na pohledávku připadá; věřitel jest povinen dáti jistotu, že vrátí to, co byl přijal, nastane-li výminka.

Odepře-li dáti jistotu, budiž peníz, kterého jest třeba k zapravení, zúročně uložen na čas, až jest jisto, že výminka nenastane. Úroky, které až do té doby dospějí, buďte přiděleny věřiteli podmínečně oprávněnému jako náhrada za úroky jemu podle smlouvy náležející; je-li však pohledávka nezúročitelná, buďte přiděleny oprávněným, na něž se již plně nedostalo z rozdělované podstaty, podle pořadí jejich nároků nebo, nebylo-li by takových oprávněných, dlužníkovi. Pokládá se, že bylo zajištění odepřeno, neprohlásí-li se věřitel nejpozději při posledním rozvrhovém roku, že jest ochoten jistotu složiti, nebo nesloží-li jistoty včas nabídnuté dříve, než usnesení o rozvrhu nabude právní moci.

V obojím případě budiž při rozvrhu přiměřeně podle § 219, odstavce 2., přihlíženo k tomu, jestli by výminka nastala.

S pohledávkami, u kterých ve veřejné knize jest zapsána poznámka spornosti nebo poznámka žaloby o výmaz, budiž naloženo jako s pohledávkami s rozvazovací výminkou.

Částky, které připadnou na pohledávky zajištěné zástavním právem s odkládací výminkou z rozdělované podstaty potom, když bylo hotově zapraveno příslušenství náležející věřiteli podle §§ 216 a 217, buďte uloženy na úrok až do času, kdy výminka nastane.

Úroky buďte přiděleny věřiteli podmínečně oprávněnému; nemá-li však práva úroky vybírati, buďte přiděleny osobám v § 220, odstavci 2., uvedeným. O tom, jak má býti užito jistiny, když se uvolní, platnost mají předpisy § 219, odstavce 2.

Pohledávky, pro které jest zřízena společná a nedílná zástava, buďte zaplaceny hotově z rozdělované podstaty (§§ 216 a 217).

Prodají-li se dražbou veškeré nemovitosti zavazené nerozdílně za pohledávkou, mají jednotlivé rozdělované podstaty k uspokojení pohledávky přispívati částkou, která se má tak k pohledávce i s jejím příslušenstvím, jako zbytek rozdělované podstaty, který při každé jednotlivé nemovitosti po zapravení předcházejících nároků zbývá, se má k úhrnu všech těchto zbytků.

Žádá-li věřitel, aby zaplacen byl v jiném poměru, oprávněné osoby za ním jdoucí, které proto obdrží méně, nežli kdyby věřitel se býval uspokojil podle odstavce 2. ze všech vydražených nemovitostí, mohou žádati, aby potud jim byla odvedena z jednotlivých rozdělovaných podstat částka, která by podle rozvrhu v odstavci 2. vytčeného byla připadla na pohledávku nedílně váznoucí, pokud toho jest třeba k úhradě schodku.

Jestliže nebyly dražbou prodány všechny nemovitosti spolu zavázané, buďte výpočtu náhrady, která následujícím oprávněným náleží, na místo zbytků jednotlivých rozdělovaných podstat za základ položeny berní odhadní hodnoty veškerých nemovitostí nerozdílně zavázaných. Podrobnější ustanovení o tom, jak berní odhadní hodnota má býti určena, budou vydána nařízením. Nárok následujících oprávněných na náhradu budiž v tomto případě pro ně vložen na spoluzavázaných nemovitostech, které nebyly dražbou prodány, v pořadí pohledávky uspokojeného simultáního zástavního věřitele, která zcela nebo částečně byla zaplacena a spolu vymazána býti má. Tento vklad buď soudem k návrhu nařízen.

Všechny ostatní pohledávky zástavním právem zajištěné, a to i zástavním právem zajištěné pohledávky berní a poplatkové, nebylo-li nejpozději osm dní před dražebním rokem žádáno, aby byly zaplaceny hotově, buďte zapraveny tím, že dluh převezme se započtením na nejvyšší podání. Věřitelé, kteří žádali včas za hotové zaplacení, mohou od této žádosti ustoupiti za rozvrhového roku a prohlásiti, že jsou srozuměni s tím, aby dluh byl převzat vydražitelem a aby jejich dřívější dlužník byl zproštěn.

Zapravují-li se pohledávky zástavním právem zajištěné převzetí, buďte hotově z rozdělované podstaty zapraveny toliko úroky a ostatní příslušenství (§§ 216 a 217) až do dne příklepu zadržené.

Žádá-li se, aby byly hotově zapraveny nezúročné pohledávky doložené časem, budiž peníz, který z rozdělované podstaty na pohledávku připadá, na úrok uložen na čas, až pohledávka dospěje. Úroky až do dne dospělosti jdoucí buďte přiděleny podle pořadí jejich nároků oprávněným, na které se nebylo již plně dostalo z rozdělované podstaty; nebylo-li by však takových oprávněných, buďte přiděleny dlužníkovi.

Z neúročných pohledávek omezených časem, které jsou převzaty započtením na nejvyšší podání, má vydražitel ode dne příklepu až do dospělosti zapravovati úroky zákonnou úrokovou měrou. Těchto úroků budiž užito podle ustanovení přecházejícího odstavce.

Je-li na nemovitosti zřízeno zástavní právo pro pohledávky, které mohou vzniknouti z daného úvěru, z převzatého jednatelství nebo z právního důvodu správy nebo náhrady za škody (úvěrní, záruční zástavní pohledávka), buďte zapraveny věřitelovy pohledávky na jistině a příslušenství, které až do posledního rozvrhového roku již vznikly, hotovým zaplacením (uložením na úrok) anebo převzetím podle předpisů, které jinak platí pro pohledávky stejného druhu zástavním právem zajištěné.

Část uvedené nejvyšší částky tím nevyčerpaná vyrovná se tím, že přiměřená hotovost přidělí se z rozdělované podstaty. Tento peníz budiž na úroky uložen. Složeného peníze užije se pro nároky, které věřiteli nově vzniknou; úroky však buďte přiděleny podle pořadí jejich nároků oprávněným, na které se z rozdělované podstaty plně již nedostalo, nebo nebylo-li by takových oprávněných, dlužníkovi. Těmto osobám připadne také podle přednosti jejich nároků, co po skončení úvěrního nebo záručního poměru ze složené jistiny zbude (§ 219, odst. 2.).

Soudce podle výsledku odhadu ustanoví (§ 144) jakou částkou oceněny býti mají služebnosti a věcná břemena neobmezeného trvání, jež vydražitel podle dražebních podmínek a podle výsledku dražby má převzíti započtením na nejvyšší podání. Při služebnostech a věcných břemenech, jež opravňují k vybírání opětujících se dávek, tato částka rovná se jistině, které jest třeba, aby z úroků byly zapraveny dávky ode dne příklepu dospívající nebo jejich peněžitá hodnota. Částka, která připadá na břímě vydražitelem převzaté, vydá se vydražiteli.

Při služebnostech a věcných břemenech trvání omezeného, jež vydražitel přejímá započtením na nejvyšší podání, budiž uhrazovací jistina uložena na úroky. Úroky náležejí vydražiteli po dobu, po kterou příslušné břímě trvá. S uhrazovací jistinou, která se uvolní, budiž naloženo podle § 219, odst. 2.

S vloženými výměnky budiž naloženo podle předpisů § 225 jako s věcnými břemeny omezeného trvání, která zavazují k opětujícím se dávkám.

Vydražitel má poskytovati naturální a peněžité dávky, které oprávněnému z převzatého výměnku náležejí. Je-li úhrada, která připadá z rozdělované podstaty na výměnek, příliš malá, aby z jejich úroků tato dávka nebo její peněžitá hodnota úplně mohla býti zapravena, smí vydražitel z uhrazovací jistiny vzíti částky, kterých jest třeba, aby výměnkové dávky nezkráceně byly odváděny.

Svolí-li výměnkář a osoby na uhrazovací jistinu poukázané, může soud naříditi, aby tam, kde zřízeny jsou starobní pokladny, uhrazovací jistina vplacena byla do takové poklady pro výměnkáře.

Služebnosti a věcná břemena kromě výměnků, pro které z rozdělované podstaty již nevybývá úplné úhrady, buďte zrušeny; na místo nich nastoupí nárok na náhradu za nepřikázaná břímě. Soudce ustanoví náhradu, která budiž hotovým zaplacením zapravena v pořadí, které příslušelo zrušenému právu, podle toho, jak rozdělovaná podstata stačí.

Totéž platí o nárocích na náhradu za vložené nájemní nebo pachtovní právo, které proti vydražiteli nebylo přikázáno.

Ke knihovním záznamům budiž toliko tenkráte přihlíženo, prokáže-li se nejpozději při posledním rozvrhovém roku, že řízení ke spravení záznamu jest již zahájeno, nebo neprošla-li v tomto času ještě lhůta k jeho zahájení.

V rozvrhovém usnesení budiž nejdříve vykázána úhrnná rozdělovaná podstata. Potom buďtež uvedeny částky hotových peněz, které jednotlivým oprávněným mají býti odvedeny nebo pro ně složeny, břemena a dluhy s příslušenstvím, které vydražitel započtením na nejvyšší podání převzal, a uhrazovací jistiny převzatým břemenům a dluhům odpovídající, a to číselně podle pořadí práv a nároků, které tím mají býti uspokojeny nebo zajištěny, a s poznámkou, pokud jsou zapraveny tím nároky oprávněných na jistině a příslušenství.

V rozvrhovém usnesení budiž dále uvedeno, jak úroků z peněz uložených na úrok má býti užito, jak naloženo býti má s částkami, které se uvolní, jaká jistota dána býti má, zapraví-li se hotově pohledávky s rozvazovací výminkou, kteří oprávnění, jakou částkou a v kterém pořadí mají nárok na náhradu ve smyslu § 222, a jaký peníz zbývá z podstaty pro dlužníka.

Rozvrhové usnesení budiž doručeno všem osobám k roku předvolaným.

Jsou-li osoba nebo pobyt zástavního věřitele neznámy za okolností, které podle ustanovení obecného knihovního zákona opravňují k žádosti, aby bylo zahájeno umoření hypoteční pohledávky, buďte v rozvrhovém usnesení označeny také nároky, které mají býti zapraveny z částky rozdělované podstaty, jež na umořenou pohledávku připadne, bude-li umoření povoleno.

Žádost, aby umoření bylo zahájeno, může podána býti netoliko vydražitelem, nýbrž každým věřitelem, který podle rozvrhového usnesení má nárok na to, aby uspokojen byl z částky, která umořením se uvolní. Tato částka budiž na čas umořovacího řízení zúročně uložena. Úroky zatím jdoucí buďtež osobám, které jsou oprávněny vybrati částku, až se uvolní, podle pořadí jejich nároků přiděleny na zúrokování a zapravení těchto nároků.

Závisí-li rozhodnutí o odporu vznesením při rozvrhovém roku na tom, aby vyhledány a zajištěny byly sporné skutkové okolnosti, budiž vyřízení odporu v rozvrhovém usnesení odkázáno na právní pořad; jinak budiž rozhodnuto o odporu ihned v rozvrhovém usnesení. S nároky, proti nimž čelí odpor odkázaný na právní pořad, budiž v rozvrhovém usnesení zatím tak naloženo, jako by nebyly popřeny, ani co se týče žádané částky, ani tvrzeného pořadí.

Kdo s odporem odkázán jest na právní pořad, musí se vykázati v jednom měsíci potom, co rozvrhové usnesení bylo doručeno, že již zahájil sporné řízení, jehož jest třeba k vyřízení odporu, jinak rozvrhové usnesení k návrhu každého oprávněného odporem dotčeného bude provedeno nehledíc k odporu. To budiž oznámeno v rozvrhovém usnesení.

Předcházející ustanovení budiž obdobně šetřeno, vyžaduje-li vyřízení odporu, aby zahájeno bylo řízení u příslušného správního úřadu.

Oprávnění toho, kdo odpor podal, proti osobám, které podle rozvrhového usnesení dosáhly uspokojení, své lepší právo žalobou ku platnosti přivésti, nezanikne ani tím, že zamešká lhůtu ke vznesení žaloby ustanovenou, ani tím, že rozvrhové usnesení bylo vykonáno.

Exekuční soud jest příslušným rozhodovati o odporech odkázaných na právní pořad. Odpory proti témuž nároku od několika osob vznesené mohou od nich jako společníků ve sporu ku platnosti přivedeny býti společnou žalobou.

Rozsudkem, který se vynese v rozepři o odporu při rozvrhovém roku vzneseném, jest účinný pro veškeré zúčastněné věřitele a oprávněné i proti nim, jakož i pro dlužníka i proti němu (§ 14 civilního řádu soudního).

V rozsudku, kterým se vyhovuje vznesenému odporu, budiž, byť i nebylo žádosti za to, podle rozvrhového usnesení a spisů rozvrhového řízení určeno, kterému věřiteli a jakou částkou vyplacena býti má sporná část podstaty.

Překážejí-li takovému určení podle úsudku soudu značné obtíže, budiž v rozsudku nařízeno nové rozvrhové řízení a budiž z úřední moci zahájeno, jakmile rozsudek nabyl právní moci. Tento nový rozvrh obmezí se na část podstaty odporem dotčenou. Účastníci, kteří hotovým zaplacením, převzetím dluhů nebo složením úhrady již uspokojeni byli z dražebního výtěžku, nebuďte přibíráni k tomuto novému řízení.

Dlužník a oprávnění, kteří k rozvrhovému roku se dostavili, jsou toliko v mezích práva, které přísluší jim podle § 213 k odporu, oprávněni v odpor bráti rozvrhové usnesení rekursem. K důvodům odporu, které mohou býti ku platnosti přivedeny podáním odporu, ale při roku rozvrhovém nebyly předneseny, nebudiž přihlíženo.

Ustanovení § 233 budiž také užito, když se rozhoduje o rekursu.

Bylo-li odporu podanému proti tomu, aby v rozvrhovém usnesení pohledávka zástavním právem zajištěná byla započtena na nejvyšší podání, vyhověno v rozhodnutí o rekursu, který proti tomu byl podán, nebo v rozsudku, který byl vynesen o odporu, budiž ihned, jakmile rozhodnutí nebo rozsudek nabude právní moci, vydražiteli exekučním soudem uloženo, aby zbytek nejvyššího podání, který se rovná nezapočitatelné částce pohledávky zástavním právem zajištěné s příslušenstvím, jakož i zákonné úroky z ní ode dne příklepu počínajíc k soudu složil v nejbližších čtrnácti dnech.

Podle tohoto příkazu budiž po projití lhůty k návrhu zahájena exekuce na vydražitelovo jmění k dobytí zbývajícího nejvyššího podání i s úroky. K podání návrhu jest oprávněna každá z osob předvolaných k rozvrhovému roku; návrh budiž podán u exekučního soudu. Se složeným zbytkem nejvyššího podání budiž naloženo podle § 233, odst. 2.

Když rozvrhové usnesení nabylo právní moci, buďte částky přikázané jednotlivým oprávněným k hotovému zaplacení na návrh vydány na potvrzení, pokud není o nich zahájena právní rozepře nebo prošla-li již bez výsledku lhůta určená k podání žaloby.

Exekuční soud opatří, co jest vhodné (§ 77), aby vykonáno bylo nařízené uložení na úroky, jestli o něčem jiném se nedohodly osoby, pro které tyto částky nebo jejich úroky jsou určeny.

Pokud rozvrhové usnesení nemůže býti provedeno pro zahájený spor, příslušné částky zůstanou v soudním uschování až do pravoplatného rozhodnutí.

Aby bylo knihovně vloženo vlastnické právo k vydražené nemovitosti, kterého vydražitel nabyl příklepem, aby knihovní práva s vlastnictvím nemovitosti spojená byla převedena, aby poznámky dražby, uděleného příklepu, jakož i všecky ostatní knihovní poznámky k dražebního řízení se vztahující byly vymazány, za to může vydražitel žádati u exekučního soudu již dříve, nežli rozvrh nejvyššího podání jest vyřízen, prokázav, že všechny dražební podmínky včas a řádně byly splněny.

Soud, vidí-li se mu toho býti třeba, aby byla věc vysvětlena a zejména aby doplněny byly předložené důkazy, může dříve, nežli žádosti vyhoví, slyšeti vymáhajícího věřitele a ty, kteří k nemovitosti mají věcná práva, nebo některé z těchto osob; slyšeny budou na vydražitelův náklad. Je-li to vhodnější pro zachování práv řečených osob, může soud na místo jejich slyšení naříditi, aby byly zpraveny o povolení žádosti. Soud, povoluje žádost, nařídí zároveň, čeho jest třeba k výkonu knihovních zápisů.

Výmaz břemen a práv na vydražené nemovitosti zapsaných, vydražitelem nepřevzatých, může exekuční soud povoliti k vydražitelovu návrhu teprve, když rozvrhové usnesení nabylo právní moci; s tímto návrhem může spojena býti žádost v prvním odstavci naznačená.

Pokud zákon nerozeznává, buď jeho ustanovení o dražbě nemovitostí užito také o dražbě jednotlivých nemovitostních podílů, na které se exekuce vede.

Rekursu není proti usnesením, kterými:

Vede-li se exekuce na podíl dolů vnucenou správou, může společný zmocněnec ustanovený podílníky hor (§ 188 ob. zák. hor.), jmenován býti správcem. Jsou-li v určitém případě hledíc k osobě tohoto zmocněnce proti tomu závažné pochybnosti, buďte všichni podílníci hor slyšeni, nežli správce se jmenuje.

Správce jmenovaný potom exekučním soudem má obstarávati správu také pro ostatní podílníky hor a jako jejich zmocněnec, a po dobu vnucené správy pozbude účinnosti plná moc společného zmocněnce podílníky dříve ustanoveného. Takový správce jest již svým zřízením oprávněn ke všem právním jednáním a právním úkonům, jež vykonati opravňuje plná moc podle § 188 ob. zák. hor. propůjčená.

Exekuční soud oznámí z úřední povinnosti příslušnému hornímu hejtmanství jmenování vnuceného správce.

K výdajům, které podle § 120 správce zapraví přímo z výtěžků, náležejí zejména také:

K návrhu na povolení nucené dražby buďte mimo listinná osvědčení v § 133, č. 1 a 2, vytčená, přiloženy v opise, ověřeném horním úřadem nebo jinak veřejně, listina propůjčovací, koncese pro pomocné stavby nebo koncese pro revírní štoly neb ověřené výpisy z knihy propůjčovací nebo koncesní.

Ve vyhlášce dražebního roku budiž uvedeno jméno dolu nebo pole, velikost pole, nerosty, jejichž dobývání bylo propůjčeno, a železniční nebo paroplavební stanice nejbližší dolu.

Horní služebnosti, zřízené smlouvou, potvrzenou od horního úřadu nebo rozhodnutím horního úřadu (§ 191 ob. zák. hor.), musí převzaty býti vydražitelem bez započtení do nejvyššího podání, nehledíc k pořadí, které jim přísluší.

Prodávají-li se předměty horního vlastnictví dražbou, nejmenší přípustné podání činí třetinu hodnoty, která dražbě za základ jest položena.

Navrhuje-li se nucená dražba dolu nepracujícího a neschůdného, budiž za základ položena dražbě jako vyvolávací cena pohledávka, pro kterou se exekuce vede. V tomto případě nemají platnosti ustanovení o zatímním určení stavu závad, o nejmenším podání a o odporu z tohoto důvodu, že nároky zástavním právem zajištěné nejsou uhrazeny.

Vyhláška dražby má obsahovati oznámení, že do dražby dávaný předmět bude prodán také pod odhadní nebo vyvolávací cenou, která zároveň budiž uvedena.

Když se rozděluje výtěžek docílený dražbou dolu nebo některého jiného předmětu horního vlastnictví, buďte před pohledávkami v § 216, č. 4., uvedenými, zaplaceny z podstaty v pořádku tuto uvedeném:

Mimo usnesení, kterým se povoluje exekuce, mohou doručena býti zmocněnci, jenž pro správu dolu jest zřízen, všechna usnesení, která jest doručiti podnikateli hor nebo podílníkům dolu několika osobami provozovaného, a která naskytnou se za exekuce vedené na předměty horního vlastnictví.

O hornickém vyhledávání a těžení živic, v přírodě se nacházejících, platí obecný zákon horní, pokud zákon nestanoví odchylek. Zák. z 15. prosince 1924, č. 303 Sb.

Exekuce na movité hmotné věci vykoná se jejich zabavením a prodejem.

Na předměty, jichž se užívá k výkonu bohoslužby církve nebo náboženské společnosti zákonem uznané, jakož i na částky sv. kříže a na ostatky svatých, kromě jejich obruby, nemůže vedena býti exekuce. Vede-li se exekuce na obrubu částek sv. kříže a ostatků svatých, nesmí býti ověření (authentika) porušeno.

Z exekuce jsou dále vyňaty:

Příslušenství nemovitostí, které jest na ní (§§ 294 až 297 ob. zák. obč.) smí do exekuce vzato býti toliko s touto nemovitostí samou.

Na příslušenství dolů a na příslušenství lodí a vorů samostatná exekuce nemá místa.

Zabavení hmotných věcí, které dlužník má ve své moci, vykoná se tím, že výkonný orgán je v zápise sepíše a popíše (zájemní zápis).

Do zápisu budiž vzato prohlášení, že sepsané předměty byly zabaveny pro vykonatelnou pohledávku věřitele, který jménem uveden budiž. Pohledávka budiž v zápise uvedena jistinou a příslušenstvím a budiž při tom poukázáno k exekučnímu titulu. Zabavení může býti vykonáno toliko pro peněžitou částku číselně určitou; ale nevyžaduje se, aby bylo číselně uvedeno příslušenství, které dlužník jest povinen platiti. V zájemním zápise budiž uvedeno obydlí věřitelovo a jeho zástupce.

Tvrdí-li jiné osoby při zabavování, že mají k věcem v zápise sepsaným taková práva, která by nedopouštěla výkonu exekuce, buďte tyto nároky v zájemním zápise poznamenány.

Usnesení, kterým zabavení bylo povoleno, budiž dlužníku doručeno při zabavování. O vykonaném zabavení budiž zpraven vymáhající věřitel a dlužník, ačli nebyli při zabavování přítomni nebo zastoupeni, nebo se jim hned nedoručuje vyhláška o prodeji 1).

Zájemní zápis budiž předložen exekučnímu soudu.

Každé vykonané zabavení budiž vyznačeno v seznamu (zájemním rejstříku), který má býti založen u každého okresního soudu. Je-li v témž místě několik okresních soudů, které zakročují jako exekuční soudy, budiž zájemní rejstřík zpravidla veden jedním z nich. Nařízením budou vydány podrobnější předpisy, jak jest založiti, zaříditi a vésti zájemní rejstřík 1).

Zprávy ze zájemního rejstříku buďte dány všem osobám, které osvědčí, že takových zpráv potřebují k zahájení rozepře neb exekuce, k podání námitek proti exekuci již zahájené nebo z jiných důležitých důvodů.

Zabavením nabývá vymáhající věřitel pro svou vykonatelnou pohledávku zástavního práva na hmotných věcech v zájemním protokole sepsaných a popsaných.

Toto zástavní právo zanikne, neučiní-li se návrh na povolení prodeje (§ 264) do (roka) 1) po dni, kterého zabavení bylo vykonáno, a nepokračuje-li se řádně v prodejovém řízení.

Zabavuje-li se současně pro několik věřitelů, zástavní práva tím zřízená jsou mezi sebou ve stejném pořadí. Každý z těchto věřitelů má postavení vymáhajícího věřitele.

Zabavení hmotných věcí, které již byly zájemně sepsány a popsány pro jinou pohledávku vykonatelnou, vykoná se poznámkou na sepsaném již zájemním zápise. V poznámce budiž uvedeno jméno vymáhajícího věřitele, k jehož návrhu se koná, toto další zabavení, jeho bydliště, bydliště jeho zástupce a vykonatelná pohledávka (§ 253, odstavec 2.).

Žádá-li se, aby byly výlučně zabaveny věci, které jsou již zabaveny pro jiné věřitele, může poznámka vykonána býti bez nového vyhledávání. Usnesení, kterým se povoluje zabavení, budiž v takovém případě dlužníkovi doručeno zároveň s oznámením uvedeným v § 253, posledním odstavci.

Každý věřitel, pro něhož se zabavení vykoná, má postavení vymáhajícího věřitele.

Někdo jiný, jenž není v držení věci, nemůže zabavení odporovati pro zástavní nebo přednostní právo jemu příslušející. Může však již před dospělostí pohledávky, pro kterou má zástavní nebo přednostní právo, žalobou ku platnosti přivésti svůj nárok na to, aby především byl uspokojen z výtěžku oné věci. Rozhodnouti o této žalobě příslušným jest od počátku výkonu exekuce exekuční soud. Byla-li žaloba vznesena na vymáhajícího věřitele i na dlužníka, buďte považováni za společníky v rozepři.

Byla-li věc prodána exekučně dříve, než bylo pravoplatně rozhodnuto o žalobě, a je-li žalobcův nárok dostatečně osvědčen, může soud k návrhu naříditi, aby byl výtěžek zatím uložen.

Zabavené věci, kromě peněz u dlužníka nalezených, buďte k návrhu vymáhajícího věřitele uschovány. Nebyl-li takový návrh učiněn, vykonané zabavení buď vyznačeno způsobem pro každého snadno zřejmým.

Návrh, aby uschování bylo zahájeno, může spojen býti s návrhem, aby zabavení bylo povoleno.

Uschování vykoná se uložením u soudu, pokud zabavené věci se k tomu hodí, jinak odevzdáním ústavu pod státním dozorem postavenému, který se zanáší takovýmto uschováním, anebo odevzdáním schovateli, kterého exekuční soud zřídí na nebezpečenství vymáhajícího věřitele (§ 968 ob. z. obč.). V tomto případě může také vymáhající věřitel nebo, je-li takových věřitelů několik, jeden z nich zřízen býti od exekučního soudu za schovatele, svolí-li k tomu dlužník.

Náklady na uschování buďte zatím hrazeny vymáhajícím věřitelem a je-li několik vymáhajících věřitelů, jimi všemi podle poměru vykonatelných 1) pohledávek.

Návrhu učiněnému při zabavení, aby zahájeno bylo uschování soudním uložením anebo odevzdáním věcí ústavu, který se zanáší takovýmto uschováním, má výkonný orgán vyhověti nevyžádav si o tom dříve soudního usnesení.

V zájemní zápisu buď poznamenáno, že uschování bylo vykonáno, a budiž uveden schovatel 2).

Pokud schovatel byl zřízen bez souhlasu dlužníka a vymáhajících věřitelů 1), buďte tito o zřízení schovatele zpraveni a budiž jim oznámeno jeho jméno. Podají-li vhodné důvody, mohou kdykoliv u exekučního soudu navrhnouti, aby jmenován byl jiný schovatel.

Peníze nalezené při zabavení výkonný orgán uschová, koná-li se zabavení pro jediného věřitele, odvede je tomuto věřiteli podle vykonatelného nároku na stvrzenku. Odnětí peněz výkonným orgánem má v tomto případě tutéž platnost, jako by dlužník zaplatil.

Má-li výkonný orgán pochybnost o tom, jaká částka vymáhajícímu věřiteli přísluší, nebo o dlužních úpisech, kterých od věřitele při vydání peněz zpět žádati má, neb o tom, jaké odpisy na dlužních úpisech má vykonati, má před vydáním peněz vyžádati si poukazu od exekučního soudu.

Hodnota mincí a cizozemských peněžních papírů bude počítána podle kursu v den zabavení na nejbližší burse úředně zaznamenaného.

Zabavuje-li se pro několik věřitelů (§ 256 odstavec 3.), buďte nalezené peníze výkonným orgánem složeny v soudní kanceláři a od exekučního soudu podle povahy případu rozděleny samostatně nebo spolu s výtěžkem za zabavené věci. Samostatně rozděleny buďtež podle ustanovení platných pro rozvrh prodejového výtěžku.

Tytéž předpisy platí pro zabavení a uschování dlužníkových movitých hmotných věcí, které má u sebe vymáhající věřitel nebo některá jiná osoba ochotná, je vydati.

Má-li vymáhající věřitel u sebe dlužníkovu movitou hmotnou věc, ke které mu přísluší zástavní právo nebo zadržovací právo pro pohledávku, o jejíž dobytí jde, může dlužník u exekučního soudu navrhnouti, aby zabavení bylo omezeno na tuto věc, pokud pohledávka jest uhrazena touto věcí. Je-li zástavní nebo zadržovací právo zřízeno také pro jinou pohledávku vymáhajícího věřitele, může návrhu vyhověno býti toliko, je-li také tato pohledávka uhrazena touto věcí.

Zabavené věci buďte prodány k návrhu některého z věřitelů, pro jehož vykonatelnou pohledávku byly zabaveny.

Návrh na povolení prodeje může býti spojen s návrhem, aby zabavení bylo povoleno aneb učiněn přímo u exekučního soudu. V onom případě buď rozhodnuto o návrhu při povolení exekuce 1).

Prodej cenných papírů, které pro erár nebo některý zemský fond jako kauce jsou vázány nebo do úschovy uloženy, smí teprve tehdy povolen býti, až příslušný závazek jest skončen a případné nároky na náhradu byly stanoveny ve správním řízení.

O tomto určení buďte zpraveny všechny osoby, které nabyly zástavního práva k cenným papírům.

Dříve nežli povolené zabavení nabude právní moci, smí se k prodeji přikročiti toliko tenkráte, jestli zabaveny byly věci, které podle své povahy při delším uschování jsou podrobeny zkáze, nebo by zabavené věci při odkladu prodeje pozbyly značně hodnoty a vymáhající věřitel dá jistotu za všechny újmy, které dlužníkovi dřívějším prodejem vzniknou.

Dříve, nežli dána byla jistota exekučním soudem určená, prodej nesmí se vykonati.

Když byl prodej povolen, a pokud prodejové řízení jest v běhu, nemůže již pro další vykonatelné pohledávky zahájeno býti zvláštní prodejové řízení o těchže věcech.

Všichni věřitelé, kterým se ze zahájeného prodejového řízení povolí prodej týchž věcí také pro ně zabavených, přistupují tím k prodejovému řízení již zahájenému a musí je přijmouti tak, jak jest v čase jejich přístupu.

Přistupující věřitelé mají od času svého přístupu táž práva, jako by řízení bylo zahájeno k jejich návrhu 1).

Zabavené cenné papíry, které mají cenu bursovní, buďte z volné ruky prodány skrze obchodního dohodce, při čemž buď přihlíženo co možná k bursovní ceně té doby.

Jiné předměty, které v místě, kde jsou, mají bursovní nebo tržní cenu, buďte z volní ruky prodány, při čemž přihlíženo buď co možná k bursovní nebo tržní ceně té doby, skrze obchodního dohodce, nebo nebylo-li by takového, skrze úředníka k dražbám oprávněného nebo skrze výkonný orgán. Není-li pro předměty toho druhu, jako jsou zabavené věci, v tom místě, kde jsou, bursovní nebo tržní ceny, může exekuční soud k návrhu slyšev dlužníka naříditi, aby předměty k prodeji z volné ruky a co možná podle bursovní nebo tržní ceny této doby byly zaslány na jiné místo na kterém jest bursa nebo trh na věci tohoto druhu, neb aby tam tyto předměty, nebyvše zaslány, byly z volné ruky prodány obchodním dohodcem nebo úředníkem k dražbám oprávněným, přihlédajíc co možná k bursovní nebo tržní ceně té doby. Věci se zašlou na náklad a nebezpečenství dlužníka.

Aby zabavené věci byly zaslány nebo příkazem obchodnímu dohodci daným zcizeny, může exekuční soud slyšev dlužníka, naříditi k návrhu také tenkráte, naskytuje-li se pro věci řečeného druhu na jiném určitém místě lepší příležitost, aby výhodně z volné ruky byly prodány.

Exekuční soud povoluje prodej z volné ruky, k návrhu určí cenu, pod kterou věci nesmějí býti zcizeny, a čas, ve kterém prodej má býti vykonán. Jestliže by taková cena nebyla určena, budiž ke zprávě o prodeji přiložen úřední výkaz o bursovní nebo tržní ceně v den prodeje a o zaplaceném snad dohodném a jinakých výdajích, byl-li prodej povolen za cenu bursovní nebo tržní.

Zní-li cenný papír na jméno, budiž výkonný orgán s povolením prodeje od exekučního soudu zmocněn, aby vymohl přepsání na kupcovo jméno a vydal s právním účinkem místo dlužníka všechna listinná prohlášení, jichž jest třeba ke zcizení. Exekuční soud může si vyhraditi, aby prohlášení byla vydána jím samým anebo soudem, který byl dožádán, aby byl činným při prodeji. Která zvláštní opatření při prodeji veřejných úpisů na jméno vydaných mají býti učiněna, ustanoveno bude nařízením.

Ustanovení § 367 ob. zák. obč. o tom, kdy nabývá se vlastnictví k věcem, které se zcizují ve veřejné dražbě, platí také o prodeji, který podle § 268 z volné ruky byl vykonán dohodcem, úředníkem oprávněným ke dražbě nebo výkonným orgánem.

Všechny ostatní zabavené předměty buďte veřejnou dražbou prodány, pokud vůbec jsou podrobeny prodeji.

Také předměty, jejichž prodej z volné ruky byl nařízen podle §u 268, buďte k návrhu vymáhajícího věřitele prodány veřejnou dražebnou, jestli nebyly prodány z ruky ve třech nedělích po tom, co byl udělen soudní příkaz k prodeji.

Prohlásí-li někdo nejpozději tři dny před dražebním rokem, dav přiměřenou jistotu, že jest ochoten zabavené věci úhrnem nebo větší jejich položky převzíti za cenu, která přesahuje alespoň o čtvrtinu jejich odhadní hodnotu, a mimo náklady odhadní, jsou-li nějaké, hraditi také všechny dosud vzešlé exekuční náklady jdoucí na dlužníkův vrub bez započtení od přejímací ceny, může soud vyhověti tomuto návrhu, slyšev dlužníka, svolí-li vymáhající věřitel a osoby, které zástavního práva k těmto předmětům nabyly, jejichž pohledávky však nejsou nad veškerou pochybnost úplně uhrazeny přejímací cenou.

Pro další řízení, a to i pro odklad a zrušení dražby, platí předpisy § 204.

Není-li něco jiného nařízení exekučním soudem, určí dražební rok výkonný orgány, jemuž výkon prodeje jest svěřen. Dražba oznámí se vyhláškou. V ní buďte mimo místo a čas dražby označeny věci do dražby dané podle svého druhu a budiž doloženy, zdali a kde před dražbou mohou býti prohlédnuty.

O ustanoveném dražebním roku buďte zpraveni dlužník a vymáhající věřitelé tím, že se jim doručí vyhláška.

Mezi zabavením a dražbou musí býti lhůta alespoň tří neděl. Tato lhůta může býti zkrácena, jsou-li tu okolnosti, pro které podle § 266 může býti povolen prodej zástavy dříve, nežli povolené zabavení nabylo právní moci, nebo způsobilo-li by delší uschování zabavené věci nepoměrné náklady.

Výkonný orgán povolaný vykonati dražbu, má se včas před rokem přesvědčiti, zdali povolení dražby bylo doručeno účastníkům a zdali dražební rok řádně byl vyhlášen, a shledal-li by nějaké vady, má to exekučnímu soudu oznámiti. Exekuční soud má po takovém oznámení postupovati podle § 175.

Dražba koná se na místě, kde jsou zabavené věci, jestliže účastníci se nedohodnou o jiném místě nebo exekuční soud k návrhu dlužníka nebo vymáhajícího věřitele nedovolí, aby předměty k dražbě zaslány byly na jiné místo proto, aby dosaženo bylo většího výtěžku. To dovoleno jest zejména při předmětech značné ceny, při zlatých a stříbrných věcech nebo při jiných drahocenných věcech, při uměleckých předmětech, sbírkách apod.

Nařízením mohou učiněna býti zvláštní opatření, aby dražby byly konány ve veřejných dražebních místnostech.

Dražbu koná výkonný orgán. K dražbě budiž přibrán znalec, který odhaduje jednotlivé předměty do dražby dávané. Není-li znalců, kteří dovedou odhadnouti všechny předměty k prodeji určené, mohou přibráni býti pro jednotlivé skupiny předmětů rozliční znalci, jde-li o větší množství neb o předměty větší hodnoty. Při oceňování zlatých a stříbrných věcí budiž uvedena také kovová hodnota.

Drahocenné věci, sklady zboží a jiné předměty, jejichž odhad provésti se nedá při dražbě samé, má výkonný orgán dáti znalcem odhadnouti již před dražbou. Ve všech jiných případech předchozí odhad koná se toliko k žádosti a na náklad některého věřitele; věřitel může je potud žádati, aby mu tento náklad byl nahrazen, pokud předchozím odhadem náklad na přivzetí znalce ke dražbě později konané stal se zbytečným.

Prodává-li se dražbou toliko věci, které již jsou odhadnuty podle předchozího odstavce, budiž dražba konána bez znalce.

Exekuční soud určí znalce.

Při dražbě buďte zabavené kusy vyvolány jednotlivě, nebo, prodávají-li se předměty stejného druhu u větších množství, také po několika najednou s uvedením odhadní hodnoty (vyvolací cena).

Vyvolávač nemusí býti přivzat.

Podavatelé neskládají vadia.

K podáním, která nedosahují alespoň poloviny 1) vyvolací ceny, nesmí při dražbě býti přihlédáno. K návrhu vymáhajícího věřitele exekuční soud s přivolením ostatních věřitelů, kteří o dražebním roku mají býti zpraveni (§ 56), může za nejmenší podání před dražebním rokem ustanoviti též částku, která polovinu vyvolací ceny přesahuje.

Zlaté a stříbrné věci nesmějí přiklepnuty býti za menší cenu, nežli jest jejich kovová hodnota.

Výkonný orgán, který dražbu řídí, má po oznámení vyvolací ceny oznámiti nejmenší přípustné podání a u zlatých a stříbrných věcí mimo to kovovou hodnotu.

Nejvyššímu podateli udělí se příklep, nenabídne-li se přes dvojí vyzvání k podatelům učiněné již větší podání. Ostatně předpisy §§ 179, 180, odstavce 1., 3., a 5. a § 181, odstavce 1. a 3., platí také o dražbě movitých věcí.

Předměty do dražby dané prodají se toliko za hotové zaplacení a musí nejvyšším podatelem ihned býti převzaty. Vydražitel nemá nároku na správu pro vadu zcizených věcí.

Nesložil-li vydražitel kupní ceny až do konce dražby, věc jemu přiklepnutá budiž při témž roku znovu vyvolána. Dřívější vydražitel nepřipouští se při této opětní dražbě k podání; odpovídá za schodek, který snad nastane, a nemá nároku na vytěžený přebytek. Co se týče dobytí schodku kupní ceny, má platnost ustanovení § 155, odstavce 2.

Dražba se skončí, jakmile dosažený výtěžek stačí, aby byly uspokojeny vykonatelné pohledávky veškerých věřitelů vedoucích exekuci prodejem a byly uhrazeny všechna příslušenství těchto pohledávek a náklady exekuce.

O zápisu, který při dražebním roku se zapisuje, jest užíti obdobně ustanovení § 194, č. 1 a 2. Mimo to buďte v zápise uvedeny vyvolací ceny, dosažená nejvyšší podání a kupci 1).

K návrhu vymáhajícího věřitele nebo dlužníka, může exekuční soud, je-li to patrně na prospěch všem účastníkům, naříditi, slyšev dlužníka, aby jiným způsobem než veřejnou dražbou zpeněženy byly zabavené věci, které nenáležejí k předmětům v § 268 naznačených a o nichž není také přejímacího návrhu podle § 271. Dlužníka třeba slyšeti, mají-li býti zpeněženy věci, které podle své povahy při delším uschování jsou podrobeny zkáze nebo by pozbyly značné ceny.

Stejné nařízení budiž k návrhu nebo z úřední moci vydáno, nebylo-li dosaženo při dražbě nejmenšího podání pro jednotlivé věci; ale ani při tom nesmějí býti zpeněženy věci levněji, nežli za (třetinu) 1) odhadní hodnoty a zlaté a stříbrné věci, je-li kovová hodnota vyšší, pod touto cenou.

Nařízením mohou učiněna býti zvláštní opatření, aby byly zpeněženy zástavní kusy, u kterých při dražbě nebylo nabídnuto podání, které by dosahovalo vyvolací ceny.

Exekuční soud může k návrhu dovoliti, aby zástavní předměty nepatrné hodnoty, jichž prodej byl povolen, byly prodány bez předcházejícího zvláštního oznámení jejich dražby při některé dražbě proti jinému dlužníku nebo pro jiného věřitele ustanovené a vyhlášené.

O upuštění od exekuce, jakož i o zrušení a odkladu prodejového řízení, mají obdobnou platnost předpisy §§ 200, č. 3. a 4., 203., odstavec 2., a 206., odstavce 1.

Bylo-li pokračováno podle § 206, odstavec 1., v prodejovém řízení, buďte z prodejového výtěžku podle zástavního práva jim snad příslušejícího uspokojeni věřitelé, proti kterým účinkuje zrušovací neb odkládací důvod (§ 285, odstavec 3.).

O zrušení nebo odkladu prodejového řízení buďte zpraveni toliko dlužník a vymáhající věřitelé 1).

Z výtěžku docíleného při dražbě i s jistotou podle § 271 propadlou a náhradou od obmeškalého nejvyššího podatele podle § 278 danou odevzdá výkonný orgán, vede-li se exekuce toliko pro věřitele, kterému podle obsahu zájemních spisů přísluší jediné nebo první zástavní právo k prodávaným předmětům, tomuto věřiteli částku, která zbývá po srážce dražebních a odhadních nákladů a jíž jest třeba, aby vykonatelná pohledávka s příslušenstvím byla zapravena.

Při zúročných pohledávkách buďte úroky počítány až do dražebního roku, pokud nejsou promlčeny.

Vydání těchto částek vymáhajícímu věřiteli pokládá se za placení dlužníkem vykonané.

Peníze, které snad ještě zbudou, budou vydány dlužníkovi, pokud některý následující zástavní věřitel mezi tím na ně nesáhl.

Žádá-li vymáhající věřitel, aby mu byly nahrazeny exekuční náklady soudně ještě neurčené, má zároveň výkonnému orgánu předložiti seznam těchto nákladů. Příslušné náklady buďte v tomto případě na oznámení výkonného orgánu ustanoveny exekučním soudem.

Výkonný orgán zadrží částku, které podle věřitelova údaje třeba jest k úhradě žádaných nákladů, a složí ji v soudní kanceláři. Stejným způsobem budiž naloženo s částkou, kterou výkonný orgán zadrží k úhradě dražebních nákladů i se znalečným, jež zapraviti jest za odhad předmětů dražbou prodaných.

Nejsou-li složené částky vyčerpány náklady soudně přiřčenými vymáhajícímu věřiteli nebo dražebními a odhadními náklady soudně ustanovenými, užito budiž zbytku k dalšímu uspokojení vymáhajícího věřitele nebo, jsou-li jeho nároky úplně zapraveny, podle § 283, posledního odstavce.

Vymáhající věřitel musí žádati za náhradu nákladů před ukončením dražebního roku, jinak tato náhrada jest vyloučena.

Nepřísluší-li vymáhajícímu věřiteli podle zájemních spisů jediné nebo první zástavní právo, nebo byla-li dražba konána pro několik vymáhajících věřitelů, složí výkonný orgán výtěžek v soudní kanceláři a exekuční soud jej rozdělí.

Byl-li výtěžek až do rozdělení na úroky uložen, buďtež úroky připočteny k rozdělované podstatě; rovněž buďte do ní pojaty jistota podle § 271 propadlá a náhrada obmeškalých nejvyšším podatelem podle § 278 daná.

Rok k rozvrhu budiž exekučním soudem z úřední povinnosti nařízen. K roku buďte předvoláni dlužník a všichni věřitelé ještě úplně neuspokojení, které ze zájemních spisů lze seznati a jejich zástavní právo ještě nezaniklo podle § 256, odstavce 2. Věřitelé buďte zároveň vyzváni, aby své nároky na jistině, úrocích, nákladech a jiném příslušenství před tímto rokem nebo při něm ohlásili a aby nejpozději při tomto roku v prvopise neb v ověřeném opise předložili listiny, které prokazují jejich nároky, ačli tyto listiny nejsou již u soudu, jinak by se k jejich nárokům při rozvrhu toliko potud přihlíželo, pokud pro ně exekuce dražbou byla povolena a prodejové řízení nebylo potom opět zrušeno 1).

Exekuční soud, rozvrhuje výtěžek, postupuje obdobně podle §§ 212 až 214, 229, 231 až 234 a 236.

Z rozdělované podstaty buďte nejprve zapraveny náklady na odhad a na dražbu a potom včas přihlášené zástavní pohledávky, jakož i vykonatelné pohledávky, k jejichž dobytí dražba byla povolena. Pohledávky buďtež počítány podle přihlášky a podle dokladů, jakož i podle soudních povolení exekuce.

Bez újmy přednosti, která přísluší clům, spotřebním a jiným veřejným dávkám a majetkovým pokutám, nebo která pro jednotlivé pohledávky zakládá se na zákonném nebo smluvením zástavním právu, jest pro zaplacení pohledávek svrchu vytčeným rozhodno pořadí v jakém soudní zabavení za sebou jdou.

O zapravení úroků, opětujících se platů a nákladů na rozepři a na exekuci budiž užito zásad uvedených v §§ 216, 217, 218, odst. 1., a 219.

Když rozvrhové usnesení nabylo právní moci, exekuční soud, pokud nemusí vyčkáno býti o jednotlivých položkách vyřízení pořadem práva, z úřední moci oznámí schovacímu nebo bernímu úřadu jména osoby, které jsou oprávněny vybrati výtěžek, a jaké částky jim mají býti vydány, a poukáže osoby k vybrání oprávněné, uveda částky jim příslušející, aby si je vyzvedly.

Hodí-li se to ke zjednodušení postupu a zejména, nebyl-li při rozvrhovém roku se žádné strany podán odpor, mohou tato opatření učiněna býti již v usnesení o rozvrhu s výhradou, že nabudou právní moci.

Ustanovení §§ 283 až 287 mají platiti obdobně o tom, jak užíti jest výtěžku, kterého dosaženo bylo při prodeji z roky. Žádost za náhradu nákladů musí v tomto případě vymáhající věřitel učiniti ve lhůtě v § 74, odstavci 2., ustanovení, jinak jest vyloučena. Nežli tato lhůta uplyne, nesmí býti vydáno dlužníkovi nic z dosaženého výtěžku.

Rekursu není proti usnesením, kterými bylo nařízeno, aby byly uschovány zabavené předměty, odhadnuty před dražebním rokem, zaslány na jiné místo k prodeji anebo vzaty do dražby, která na jiné zabavené kusy byla povolena, dále proti usnesení, kterým se jmenuje schovatel, a proti usnesení, které ustanovuje dražební rok.

Bez újmy obmezení, která při exekuci v jiných zákonech a jinak platných nařízeních jsou ustanovena o peněžitých pohledávkách, jsou z exekuce docela vyňaty:

Vede-li se exekuce na důchody a pohledávky v § 291 uvedené pro nárok na poskytování výživy ze zákona příslušející, jest toliko pět set korun 1) vyňato z exekuce.

Pokud pro jednotlivé vytčené důchody a pohledávky platnými výsadami nebo jinými o tom vydanými, ještě platnými nařízeními jest propůjčeno osvobození od exekuce, které by dále sahalo, nežli uvedené ustanovení, má osvobození toto v platnosti zachováno býti.

Užíti předpisů §§ 290 až 292 nemůže ani vyloučeno ani obmezeno býti dohodou mezi dlužníkem a věřitelem. Každé těmto předpisům odporující opatření učiněné postupem, poukazem, zastavením nebo jiným jednáním je bez právního účinku.

Exekuce na dlužníkovy peněžité pohledávky koná se jejich zabavením. Pokud nemá platnosti ustanovení § 296, zabavení vykoná se tím, že soud, který exekuci povoluje, zapoví poddlužkovi, aby dlužníkovi platil. Zároveň budiž dlužníku samému zapověděno, aby nijak nenakládat se svou pohledávkou, jakož i ze zástavou pro ni snad zřízenou a zejména nevybral pohledávky.

Jak poddlužníkovi, tak i dlužníkovi budiž při tom oznámeno, že vymáhající věřitel nabyl zástavního práva na této pohledávce. Platební zápověď buď doručena podle předpisů o doručování žalob 1).

Zabavení pokládá se za vykonané doručením platební zápovědi poddlužníkovi 2).

Poddlužník může platební zápovědi rekursem odporovati.

Vede-li se exekuce na peněžitou pohledávku, která dlužníkovi přísluší naproti eráru nebo naproti fondu pod veřejnou správou postavenému, budiž platební zápověď doručena úřadu, který jest povolán tento plat poukazovati, a na návrh vymáhajícího věřitele také orgánu (pokladně neb účetnímu oddělení), jemuž náleží likvidovati plat dlužníku patřící. Doručením platební zápovědi poukazujícímu úřadu pokládá se zabavení za vykonané. Vymáhajícímu věřiteli náleží udati orgán k likvidaci povolaný. Pokud tento orgán jest oprávněn pro obdrženou platební zápověď zatím zadržeti výplatu dospělých dlužníkových částek, řídí se předpisy o tom platnými 1).

Úřad o platební zápovědi zpravený může, myslí-li že se vedení exekuce na zabavenou pohledávku příčí platným předpisům, nejen soudu oznámiti, že vedení exekuce jest nepřípustno (§ 39, odstavec 2.), nýbrž i rekursem platební zápovědi odporovati.

Zabavení pohledávek ze směnek nebo z jiných papírů, které mohou rubopisem býti převedeny, jakož i pohledávek z neindossovatelných šeků, kupeckých poukázek a zavazovacích listů a ze vkladních knížek bank, spořitelen a záložen, jakož i pojistek o životním pojištění, které znějí pro majitele nebo doručitele 1) vykoná se tím, že výkonný orgán tyto papíry podle příkazu exekučního soudu k sobě vezme a sepsav o tom zájemní zápis (§§ 253, 254, odstavec 1.) u soudu neb v soudní kanceláři je uloží.

O zabavení téže pohledávky později pro jiného věřitele povoleném platí ustanovení § 257.

Presentace, učinění protestu, notifikace a jiné úkony, aby byla zachována nebo vykonána práva z papírů v § 296 uvedených, buďte, pokud papír u soudu jest uložen, vykonány výkonným orgánem místo dlužníka, když exekuční soud k tomu jej byl zmocnil. Zmocnění, takové úkony pravoplatně vykonati, může výkonnému orgánu uděleno býti z úřední moci nebo k návrhu dlužníkovu nebo vymáhajícího věřitele.

Zejména může výkonný orgán exekučním soudem, je-li nebezpečí v průtahu, zmocněn býti, aby vybral dospělou pohledávku z takového papíru u soudu uloženého. Vybrané peníze buďte soudně uloženy; zástavní právo, které vymáhajícím věřitel má k pohledávce, vztahuje se také k penězům vybraným na tuto pohledávku.

Je-li třeba pohledávku zažalovati, aby promlčení bylo přetrženo nebo pro uvarování jiných újem, exekuční soud má z úřední moci nebo k návrhu zříditi k tomuto účelu opatrovníka.

Ruční zástava pro zabavenou pohledávku zřízena budiž k návrhu vymáhajícího věřitele vzata do uschování (§ 259). Návrh, aby uschování bylo zavedeno, může spojen býti s návrhem, aby zabavení pohledávky bylo povoleno, nebo může učiněn býti samostatně u exekučního soudu, když zabavení bylo povoleno.

Zástavní právo, kterého bylo nabyto zabavením pohledávky na služném nebo jiné pohledávky záležející v opětujících se důchodech, vztahuje se také k důchodům pro zabavení dospívajícím, zástavní pak právo dobyté na pohledávce zúročné, vztahuje se také k úrokům po zabavení dospívajícím. Zabavením služného postižen jest zejména také příjem, kterého nabude dlužník tím, že jeho platy se zvýší, že mu nový úřad byl svěřen, že byl na jiný úřad přeložen nebo že byl dán na odpočinek. Ustanovení toto však nevztahuje se k případu, že nastoupí jiný zaměstnavatel. Sníží-li se služné pod částku podrobenou exekuci, dosáhne-li však do pěti let opět této výše, vztahuje se účinnost zástavního práva také na zvýšené příjmy 1).

Jestliže několik věřitelů v rozličných dobách vymůže zabavení téže pohledávky, jest pro posouzení přednosti práv tím nabytých u pohledávek z papírů v § 296 vytřených rozhodna doba, kdy papír výkonným orgánem byl v uschování vzat nebo kdy pozdější zabavení bylo poznamenáno na zřízeném již zájemním zápise.

Ve všech ostatních případech řídí se pořadí zástavních práv časem, kterého platební zápovědi ve prospěch věřitelů vydané byly poddlužníkovi doručeny; u pohledávek pak naproti eráru nebo naproti některého fondu pod veřejnou správou postavenému řídí se toto pořadí časem, kterého byly zápovědi doručeny úřadu, jenž jest povolán, příslušné platy poukazovati.

Jestliže papíry v odstavci 1 vytčené vezmou se v držení současně pro několik věřitelů nebo doručí-li se několik platebních zápovědi poddlužníkovi téhož dne, zástavní práva tím zřízená jsou mezi sebou ve stejném pořadí. Jestliže by zabavený nárok nedostačoval, buďte v takovém případě vykonatelné pohledávky i s příslušenstvím zapraveny podle poměru svých úhrnů.

Exekuční soud uloží poddlužníkovi k návrhu vymáhajícího věřitele, aby se ve čtrnácti dnech o tom prohlásil:

Ustanovení § 301 nevztahují se na vedení exekuce na pohledávky, které dlužníkovi příslušejí naproti eráru nebo naproti některému fondu pod veřejnou správou postavenému.

Zabavená peněžitá pohledávka budiž vymáhajícímu věřiteli podle zástavního práva proň zřízeného k návrhu přikázána k vybrání nebo místo placení.

Návrh na přikázání může býti spojen se žádostí, aby zabavení bylo povoleno, nebo samostatně u exekučního soudu podán. O návrhu rozhodne pokaždé exekuční soud.

Byl-li poddlužníkovi dán příkaz podle § 301, budiž s rozhodnutím o návrhu na přikázání sečkáno, až lhůta k vyjádření projde. Před rozhodnutím buďte slyšeni ostatní věřitelé, kteří na tutéž pohledávku exekuci vedou, a může-li se to státi bez značného průtahu, také dlužník a osoby, které podle oznámení poddlužníkova činí nárok na zabavenou pohledávku.

Zakládá-li se pohledávka na papíru, jenž rubopisem může býti převeden, nebo je-li jinak její vymáhání vázáno držbou papíru o pohledávce vydaného, jest přikázání dovoleno toliko úhrnem zabavené pohledávky, a jestliže tato částka převyšuje vykonatelnou pohledávku, jest toliko tenkráte přípustno, dá-li vymáhající věřitel jistotu za vydání přebytku. Totéž má platnost, není-li dělitelna zabavená pohledávka z jiných důvodů co do převodu nebo vymáhání.

Rovněž má věřitel, jenž žádá za přikázání pohledávky, jestliže zabavená pohledávka z části jest vyňata z exekuce nebo dříve byla zabavena pro jiného věřitele, býti jistotu za to, že částka z exekuce vyňatá nebo předcházejícímu zástavnímu věřiteli příslušející bude vydána dlužníkovi nebo předcházejícímu zástavnímu věřiteli podle toho, jak došlé peníze postačí. Příkaz, aby jistota byla složena, může udělen býti z úřední moci nebo k návrhu.

Mezi několika vymáhajícími věřiteli, kteří nabízejíce stejnou jistotu, žádají za přikázání pohledávky, přísluší přednost tomu, pro něhož pohledávka byla dříve zabavena; jestliže však nabízená jistota není stejná, tomu, kdo podává lepší jistotu. Je-li toliko jeden z věřitelů ochoten jistotu dáti, budiž pohledávka jemu přikázána, nehledíc k pořadí jeho zástavního práva.

Přikázání pohledávky vykoná se tím, že usnesení, jímž se vyhovuje návrhu, aby pohledávka byla přikázána, doručí se poddlužníkovi; u pohledávek z indosavatelných papírů však, jakož i u pohledávek, jejichž dobytí vázáno jest jinak držbou papíru o pohledávce vydaného, přikázání pohledávky vykoná se tím, že papír potřebným písemným převáděcím prohlášením opatřený odevzdá se vymáhajícímu věřiteli, jemuž pohledávka byla přikázána. Toto převáděcí prohlášení budiž vydáno exekučním soudem anebo k jeho příkazu výkonným orgánem.

Ustanovení §§ 295 a 300, odstavce 2., platí u pohledávek tam řečených naproti eráru nebo některému fondu pod veřejnou správou postavenému také pro doručení usnesení, jímž pohledávka se přikazuje.

Pokud pohledávka byla přikázána některému věřiteli, aby ji vybral, nebo na místě placení, nemůže znovu přikázána býti jinému věřiteli.

Dlužník jest zavázán vymáhajícímu věřiteli, jemuž pohledávka byla přikázána, dáti zprávy, jichž jest třeba k dobytí přikázané pohledávky, a vydati jemu listiny, které o pohledávce má. Byla-li toliko část zabavené pohledávky přikázána, věřitel k návrhu má dáti jistotu za to, že vrátí listiny, které se týkají celé pohledávky.

Aby dlužník vydal listiny, může na něm k návrhu vymáhajícího věřitele vymoženo býti exekucí (§§ 346, 347). Tento návrh budiž podán u exekučního soudu. Na jiných držitelích listin může věřitel žalobou žádati, aby je vydali.

Vykonané přikázání pohledávky budiž od soudní kanceláře vyznačeno na listinách věřiteli vydaných.

Činí-li na pohledávku, která k vybrání nebo na místě placení byla přikázána, nejen vymáhající věřitel, nýbrž i jiné osoby nárok, jest poddlužník oprávněn, a žádá-li za to některý věřitel, jemuž pohledávka zcela nebo z části byla přikázána, jest povinen pohledávku s příslušenstvím podle její dospělosti složiti u exekučního soudu pro všechny tyto osoby (§ 1425 ob. z. obč.). O takovéto žádosti budiž po slyšení poddlužníka rozhodnuto usnesením.

Jestliže o zaplacení pohledávky byly podány žaloby na poddlužníka, může poddlužník, slože pohledávku u procesního soudu, navrhnouti, aby z rozepře byl propuštěn.

Přikáže-li se pohledávka věřiteli, aby si ji vybral, jest tím vymáhající věřitel zmocněn dlužníkovým jménem žádati na poddlužníkovi, aby zapravil částku v usnesení o přikázání pohledávky naznačenou podle právní platnosti zabavené pohledávky a podle její dospělosti, způsobiti upomínku nebo výpovědí, aby pohledávka stala se dospělou, vykonati všechny presentace, protesty, notifikace a jiné úkony, jichž třeba jest k zachování nebo k vykonání práva k pohledávce, přijmouti placení k uspokojení svého nároku a k započtení naň, v dlužníkovu zastoupení žalovati poddlužníka o pohledávku, jestli nebyla včas a řádně zaplacena, a k platnosti přivésti zástavní právo pro přikázanou pohledávku zřízené. Ale usnesení o přikázání pohledávky nezmocňuje vymáhajícího věřitele, aby na dlužníkův účet učinil narovnání o pohledávce k vybrání přikázané, aby poddlužníkovi jeho dluh prominul, nebo aby na rozhodce vznesl rozhodnutí o právní platnosti pohledávky.

Námitkami, které vznikají z právních vztahů, jež jsou mezi vymáhajícím věřitelem a poddlužníkem, nelze čeliti žalobě, kterou věřitel po přikázání pohledávky podal.

Jestliže dlužník přikázanou pohledávku postoupí, jest tento postup bez účinku na věřitelova oprávnění vzniklá přikázáním pohledávky a zejména na jeho právo žádati, aby byl plněn předmět pohledávky.

Je-li poddlužníkův závazek ku plnění na tom závislý, že mají odevzdány býti jako vzájemné plnění věci, a jsou-li tyto věci v dlužníkovu majetku, má je dlužník k návrhu vymáhajícího věřitele, jemuž pohledávka k vybrání byla přikázána, vydati k tomu účelu, aby byly odevzdány poddlužníkovi.

Vymáhající věřitel může exekucí vypomoci (§ 346-348), aby tyto věci byly vydány, když závazek k vzájemnému plnění jest určen rozsudkem proti poddlužníkovi dobytým nebo proti dlužníkovi vydaným anebo může-li prokázán býti soudci důkazními listinami.

Návrh, aby takové vedení exekuce bylo povoleno, budiž učiněno u soudu, který rozhodl v první stolici o návrhu na přikázání pohledávky. Dříve nežli se o tomto návrhu rozhodne, budiž dlužník slyšen.

Vymáhající věřitel, který zažaluje přikázanou pohledávku, má soudně spor opověděti dlužníkovi, je-li jeho bydliště známo a leží-li v tuzemsku.

Každý věřitel, pro kterého zažalovaná pohledávka spolu jest zabavena, může přistoupiti k rozepři svým nákladem jako vedlejší intervenient. Rozhodnutí, které v této rozepři bude vydáno o zažalované pohledávce, účinkuje pro všechny věřitele a proti všem věřitelům, pro které pohledávka byla zabavena.

Jestli se vymáhající věřitel, jemuž pohledávka byla přikázána, obmeškal s jejím vymáháním, jakož i kdyby opominul spor odpověděti, odpovídá za všechnu škodu, která tím vznikla dlužníkovi a ostatním věřitelům, kteří vedou exekuci na tutéž pohledávku.

Jestliže se prodlévá s vymáháním, může kromě toho každý věřitel, jenž na tutéž pohledávku exekuci vede, učiniti návrh, aby bylo zrušeno přikázání pohledávky váhavému věřiteli, a aby exekučním soudem byl zřízen opatrovník, aby vybral zabavenou pohledávku. Dříve nežli se o takovém návrhu rozhodne, budiž slyšen vymáhající věřitel, jemuž pohledávka byla přikázána.

Věřitel může se zříci práv, kterých nabyl tím, že mu pohledávka k vybrání byla přikázána, bez újmy svého vykonatelného nároku a zástavního práva, kterého pro tento nárok na dlužníkově pohledávce nabyl.

Toto zřeknutí nastane tím, že věřitel učiní příslušné oznámení exekučnímu soudu, který o tom zpraví dlužníka, poddlužníka a ostatní zástavní věřitele. Na listinách, které věřitel vrátiti má, budiž toto zřeknutí poznamenáno.

Věřitel zříkající se hradí veškeré náklady, které přikázáním pohledávky vznikly, a zejména náklady, vzešlé zažalováním přikázané pohledávky.

Když poddlužník zaplatí, zapraví se tím pohledávka vymáhajícího věřitele až do částky, která mu podle jeho zástavního práva náleží.

To, oč vymáhající věřitel více obdržel, má když se mu vrátí jistota od něho složená, buďto přímo vydati zástavním věřitelům k vybrání oprávněným, nebo složiti k soudu, neb odevzdati dlužníkovi, pokud dlužníkovi proto, že pohledávka částečně byla osvobozena od exekuce, přísluší část zaplacených peněz nebo jestli na vybrané peníze nikdo jiný nároku nečiní.

Jak má býti užito došlých peněz, které vymáhajícímu věřiteli nenáležejí, má exekuční soud k návrhu ustanoviti již tenkráte, když přikázání pohledávky povoluje. Podá-li se tento návrh samostatně, buďte před rozhodnutím slyšeni všichni účastníci.

Poddlužník se zprošťuje svého závazku podle poměru, v jakém zaplatí vymáhajícímu věřiteli, kterému pohledávka k vybrání byla přikázána.

Potvrzení o zaplacení vymáhajícím věřitelem poddlužníkovi daná mají týž účinek, jako by byla vydána od samého dlužníka.

Jestli pohledávka nemůže přikázána býti k vybrání, poněvadž žádný z vymáhajících věřitelů nedal jistoty podle § 304 žádané, nebo přikázání pohledávky opět musí býti zrušeno, poněvadž byla odepřena jistota v § 306 určená, budiž exekučním soudem k návrhu ustanoven opatrovník, aby zabavenou pohledávku vybral.

Z úřední moci nebo k návrhu může dále ustanoven býti opatrovník, aby vybral pohledávku, jestli částky téže pohledávky byly přikázány k vybrání rozličným věřitelům a tito nemohou se sjednotiti o zřízení společného zmocněnce.

Opatrovník podle ustanovení tohoto zákona (§ 297, 310 a 314) k vybrání zabavené pohledávky soudně zřízený má všechna práva, která tímto zákonem jsou propůjčena vymáhajícímu věřiteli, jemuž pohledávka k vybrání byla přikázána. Exekuční soud dohlíží na opatrovníkovu činnost a z úřední povinnosti nebo po připomínkách, které od věřitelů neb od dlužníka byly předneseny proti opatrovníkovu počínání, na to naléhá, aby odstraněny byly shledané průtahy nebo jiné vady, jakož i aby daný příkaz byl co možná rychle proveden.

Peníze poddlužníkem zaplacené buďte u soudu složeny; o tom, jak jich má býti užito, platí ustanovení §§ 285 až 287 s tou obměnou, že náklady, které opatrovníkovi v rozepři proti poddlužníkovi byly přiřčeny, mají býti pojaty do rozdělované podstaty a že náklady zřízením a činností opatrovníka vzniklé mají právě jako náklady na dražební řízení zapraveny býti přede všemi jinými pohledávkami.

Přikáže-li se zabavená pohledávka vymáhajícímu věřiteli na místě placení, přejde na něho v rozsahu, v kterém byla přikázána, a s účinkem, jako by ji dlužník byl úplatně postoupil. S výhradou odpovědnosti, která dlužníku podle předpisů občanského práva náleží (§§ 1397 a násl. ob. zák. obč.), pokládá se věřitel přikázáním pohledávky za uspokojeného se svou pohledávkou.

Místo přikázání může exekuční soud k návrhu věřitele, pro něhož pohledávka byla zabavena, naříditi jiný způsob zpeněžení:

Prodej zabavené pohledávky budiž vykonán obdobným užitím ustanovení o prodeji zabavených movitých věcí (§§ 264) až 276, 278, 281, 282 a 289). při tom jmenovitá hodnota pohledávky jest vyvolací cenou. Listiny o prodané pohledávce po ruce jsoucí buďte výkonným orgánem odevzdány kupci, když kupní cenu skládá. Pro písemná převáděcí prohlášení, jichž jest třeba, mají obdobnou platnost ustanovení § 305, odstavce 1.

O tom, jak má býti užito výtěžku z prodeje, platí předpisy §§ 283 až 287.

Povolení, aby pohledávka byla prodána veřejnou dražbou, nesmí býti uděleno, jestli:

Vede-li se exekuce na pohledávky, pro které na některé nemovitosti nebo nemovitostním podílem jest vloženo knihovně zástavní právo, jest k jejich zabavení třeba, aby zástavní právo bylo vloženo do veřejné knihy. Je-li pro pohledávku, o jejíž vymožení jde, podle dřívějšího propůjčení vloženo zástavní právo na pohledávce knihovně zajištěné, dostačí k zabavení knihovní poznámka vykonatelnosti.

Návrh, aby zabavení pohledávky knihovně zajištěné bylo povoleno, zahrnuje návrh, aby byl povolen knihovní vklad zástavního práva; soud, který zabavení povoluje, má spolu s povoleným zabavením naříditi, čeho jest třeba, aby tento vklad byl vykonán. Když se toto zástavní právo vkládá, budiž doloženo, že se povoluje soudem pro exekuci vykonatelné peněžité pohledávky.

Jestli několik věřitelů vymohlo zabavení téže pohledávky knihovně zajištěné, mají pro pořadí zástavních práv platnost ustanovení všeobecného knihovního zákona.

Zároveň s povolením vkladu zástavního práva nebo poznámky vykonatelnosti soud dá dlužníkovi, jakož i poddlužníkovi zápovědi v § 294 uvedené.

Pohledávky knihovně zajištěné nesmějí býti zpeněženy prodejem ve veřejné dražbě.

Z úřední povinnosti budiž ve veřejné knize poznamenáno, že pohledávka knihovně zajištěná byla přikázána k vybrání.

Mimo oprávnění v § 308 uvedená přísluší vymáhajícímu věřiteli v tomto případě právo, vypomoci knihovní poznámky výpovědi a žaloby hypotekární a vydati všechna prohlášení dlužníkovým jménem, kterých jest třeba, aby zástavní právo pro přikázanou pohledávku vložené bylo knihovně vymazáno. Aby tato prohlášení o výmazu byla účinná, jest třeba, aby byla schválena exekučním soudem.

Zřekne-li se vymáhající věřitel práv, kterých nabyl tím, že mu pohledávka k vybrání byla přikázána, buď poznámka o přikázání pohledávky z úřední povinnosti vymazána.

Přikáže-li se na místě placení pohledávka knihovně zajištěná, buďte podle pravoplatného soudního přikázání a v jeho rozsahu dlužníkova práva z úřední moci knihovně předena na vymáhajícího věřitele.

Zároveň s tímto převodem budiž nařízeno, aby zástavní právo pro vymáhajícího věřitele podle § 320, odstavce 1., zapsané bylo knihovně vymazáno. Právní účinek tohoto výmazu vztahuje se na podzástavní práva, která mezi tím vložena byla na zástavní právo vymáhajícího věřitele; tato práva buďte převedena na hypoteční pohledávku, které vymáhající věřitel nabyl přikázáním na místě placení.

Zabavení dlužníkových nároků, jejichž předmětem jest vydání nebo dodání hmotných věcí, stane se podle předpisů §§ 294 až 298.

O dalších exekučních krocích platí obdobně předpisy §§ 300 až 319, při čemž přihlédáno buď k následujícím ustanovením.

Není dovoleno, aby zabavený nárok byl přikázán na místě placení.

Byl-li nárok na vydání nebo dodání movitých hmotných věcí přikázán k vybrání, má poddlužník po dospělosti nároku vydati věci výkonnému orgánu, který mu od soudu byl pojmenován. Nemá-li věc býti dodána v obvodu exekučního soudu, výkonný orgán budiž k žádosti exekučního soudu ustanoven okresním soudem, v jehož obvodu věc má býti vydána nebo dodána.

Na zpeněžení dodané věci vztahují se ustanovení o prodeji zabavených movitých věcí.

Když věc poddlužníkem byla vydána nebo dodána nikoliv v obvodu exekučního soudu, budiž zaslána exekučnímu soudu, aby provedl prodejové a rozvrhové řízení. Jestli by takové zaslání působilo znační náklady neb obtíže, a nelze-li od něho očekávati zvláštních prospěchů, nebo jestli zaslání z jiných důvodů jevilo se býti nevykonatelným nebo neúčelným, má okresní soud, v jehož obvodu věc byla dodána, k návrhu nebo z úřední moci provésti prodejové a rozvrhové řízení. O tom budiž exekuční soud ihned zpraven.

Vykonatelná peněžitá pohledávka vymáhajícího věřitele a peněžité pohledávky ostatních věřitelů, kteří na témž nároku nabyli zástavního práva, buďte uspokojeny z prodejového výtěžku podle předpisů §§ 283 až 287.

Přikáže-li se dlužníkův nárok, který směřuje k vydání věci nemovité, musí tato věc po dospělosti nároku od poddlužníka odevzdána býti správci, kterého soud k návrhu vymáhajícího věřitele zřídí.

Neleží-li věc v obvodu exekučního soudu, budiž správce k žádosti exekučního soudu jmenován okresním soudem, v jehož obvodu věc leží.

Aby jeho vykonatelná peněžitá pohledávka byla zapravena, má vymáhající věřitel na věc správci odevzdanou vésti exekuci vnucenou správou nebo nucenou dražbou podle předpisů pro exekuci na nemovitý majetek platných a není třeba, aby při nucené dražbě dlužník knihovně byl zapsán; dobude-li vymáhající věřitel vnucené správy, může jak on, tak i správce žádati, aby knihovně bylo zapsáno dlužníkovo vlastnické právo. Exekuci tuto povoliti a provést jest příslušným okresní soud, v jehož obvodu věc leží.

Opomine-li vymáhající věřitel do měsíce po odevzdání věci správci učiniti návrhy, jichž jest třeba k zahájení vnucené správy nebo nucené dražby, budiž exekuce z úřední moci zrušena.

Ustanovení § 307 platí také o nárocích na vydání a dodání hmotných věcí. Jestliže věc, která má býti dodána, nehodí se k soudnímu uložení, poddlužník má zakročiti u exekučního soudu, aby byl zřízen schovatel nebo správce, a má jemu věc vydati.

Na výměnky, jsou-li nezbytné pro dlužníka nebo pro členy jeho rodiny s ním ve společné domácnosti žijící, lze vésti exekuci nebo zajišťovací úkon toliko tak, že dlužníku musí zůstati volným roční úhrnný požitek dávek peněžitých a naturálních, čítajíc v to i byt, v úhrnné hodnotě 4 000 Kčs.

Pro výživné příslušející věřiteli podle zákona nebo pro daně a jiné veřejné dávky, které jsou vyměřeny z výměnku a nejsou starší nežli tři roky, počítajíc od splatnosti dávky, může býti vedena exekuce nebo zajišťovací úkon tak, že dlužníku zůstati musí volným úhrnný roční požitek (odst. 1) v hodnotě 2 000 Kčs.

Je-li exekuce na výměnky hledíc k výši jejich výtěžku dovolena, musí býti vždy dlužníkovi ponechány obytné místnosti nezbytné pro něho a pro členy jeho rodiny s ním ve společné domácnosti žijící.

Za příčinou exekuce na dlužníkova majetková práva, která nenáležejí k pohledávkám, soud povolující exekuci, nemá-li také užito býti předpisů o exekuci na nemovitý majetek (§§ 240 a násl. 248), vydá k návrhu vymáhajícího věřitele příkaz dlužníkovi, aby se zdržel všelikého nakládání s právem (zabavení). Je-li podle tohoto práva určitá osoba zavázána k nějakému plnění, pokládá se zabavení teprve tenkráte za vykonané, byla-li také této třetí osobě doručena soudní zápověď, aby dlužníkovi neplnila. Pokud se to podle povahy věci provésti dá, může také zájemní popsání práva do exekuce vzatého vykonáno býti (§ 253).

Jakým způsobem právo má býti zpeněženo, exekuční soud určí k návrhu vymáhajícího věřitele, slyšev dlužníka a všechny věřitele, pro které zabavení se stalo.