Osoby uvedené v článku 1 mohou během jednoho roku ode dne vstupu smlouvy v platnost zvolit podle části i této smlouvy, které státní občanství si zachovají.

Osoby, které mají trvalý pobyt na výsostném území jedné smluvní strany a chtějí si zachovat státní občanství druhé smluvní strany, podají o tom prohlášení diplomatické misi nebo příslušnému konzulárnímu úřadu té smluvní strany, pro jejíž státní občanství se rozhodly.

Osoby, které mají trvalý pobyt na výsostném území třetího státu, podají prohlášení diplomatické misi nebo příslušnému konzulárnímu úřadu, popřípadě ministerstvu zahraničních věcí smluvní strany, pro jejíž státní občanství se rozhodly.

Osoby, které nepodají prohlášení podle článku 2 odst. 1, si zachovají státní občanství smluvní strany, na jejímž výsostném území mají trvalý pobyt v poslední den lhůty.

Osoby, které nepodají prohlášení podle článku 2 odst. 1 a mají trvalý pobyt na výsostném území třetího státu, si zachovají státní občanství smluvní strany, na jejímž výsostném území měly trvaly pobyt před vystěhováním. Jestliže takový pobyt neměly, zachovají si státní občanství smluvní strany, které nabyly později.

Nezletilým osobám, které se narodily přede dnem vstupu této smlouvy v platnost a mají státní občanství obou smluvních stran, mohou rodiče-nejde-li o případ podle odst. 3 - ve lhůtě jednoho roku po vstupu smlouvy v platnost zvolit souhlasným prohlášením státní občanství jedné smluvní strany. Jde-li o nezletilé osoby starší 14 let, je platnost souhlasného prohlášení podmíněna souhlasem těchto osob.

Nepodají-li rodiče souhlasné prohlášení, zachovají si nezletilé osoby státní občanství smluvní stany, na jejímž výsostném území měli rodiče trvalý pobyt v poslední den lhůty uvedené v článku 2 odst. 1. nemají-li rodiče společné bydliště, zachovají si nezletilé osoby státní občanství smluvní strany toho z rodičů, u něhož nezletilé osoby žijí. Mají-li rodiče trvalý pobyt na výsostném území třetího státu, zachovají si nezletilé osoby státní občanství smluvní strany, na jejímž výsostném území měli rodiče trvalý pobyt před vystěhováním. Pokud rodiče takový pobyt neměli, zachovají si nezletilé osoby státní občanství smluvní strany, které má matka.

nezletilé osoby si zachovají státní občanství smluvní strany, které mají rodiče, jestliže ti mají po uplynutí lhůty uvedené v článku 2 odst. 1 stejné státní občanství.

Nezletilé osoby, narozené přede dnem vstupu této smlouvy v platnost, jimž jeden z rodičů zemřel, nebo u nichž pobyt jednoho z rodičů ke dni uplynutí lhůty uvedené v článku 2 odst. 1 není znám, anebo jejichž jednomu rodiči byla odňata rodičovská práva, si zachovají státní občanství smluvní strany, které má druhý z rodičů.

Jestliže rodiče takových nezletilých osob zemřeli, nebo není známo místo jejich pobytu anebo jestliže pozbyli rodiče svých rodičovských práv, zachovají si nezletilé osoby státní občanství podle článku 4 odst. 2.

Dětem narozeným po dni vstupu této smlouvy v platnost mohou rodiče, z nichž má jeden státní občanství jedné smluvní strany a druhý státní občanství druhé smluvní strany, zvolit ve lhůtě tří měsíců od narození dětí státní občanství jedné smluvní strany souhlasným prohlášením.

Jestliže rodiče volí dětem narozeným na výsostném území jedné smluvní strany státní občanství druhé smluvní strany, podají o tom souhlasné prohlášení diplomatické misi nebo příslušnému konzulárnímu úřadu, popřípadě ministerstvu zahraničních věcí této smluvní strany.

Nepodají-li rodiče souhlasné prohlášení, zachovají si děti státní občanství smluvní strany, na jejímž výsostném území měli rodiče trvalý pobyt v poslední den lhůty uvedené v článku 6 odst. 1. Nemají-li rodiče společné bydliště, zachovají si děti státní občanství smluvní strany toho z rodičů, u něhož děti žijí. Mají-li rodiče trvalý pobyt na výsostném území třetího státu, zachovají si děti státní občanství smluvní strany, na jejímž výsostném území měli rodiče trvalý pobyt před vystěhováním. Pokud rodiče takový pobyt neměli. zachovají si děti státní občanství smluvní strany, které má matka.

Narodí-li se děti na výsostném území třetího státu, podají rodiče souhlasné prohlášení diplomatické misi nebo příslušnému konzulárnímu úřadu, popřípadě ministerstvu zahraničních věcí smluvní strany, pro jejíž státní občanství se rodiče pro děti rozhodli. Neučiní-li tak, postupuje se podle předchozího odstavce.

Děti, narozené po dni vstupu této smlouvy v platnost, jimž jeden z rodičů zemřel, nebo u nichž pobyt jednoho z rodičů ke dni uplynutí lhůty uvedené v článku 6 odst. 1 není znám, nebo jejichž jednomu rodiči byla odňata rodičovská práva, si zachovají státní občanství smluvní strany, které má druhý z rodičů.

Jestliže rodiče takových dětí zemřeli, nebo není známo místo jejich pobytu, anebo pozbyli rodiče svých rodičovských práv, zachovají si děti státní občanství podle článku 6 odst. 3.

Bylo-li podle této smlouvy podáno prohlášení, zachovají si příslušné osoby jediné státní občanství dnem podání prohlášení.

Nebylo-li podáno prohlášení, zachovají si příslušné osoby státní občanství jedné ze smluvních stran uplynutím lhůt uvedených v článcích 2 odst. 1 a 6 odst. 1.

Na osoby, které si zachovají státní občanství jedné smluvní strany, se na výsostném území druhé smluvní stany vztahují předpisy o cizincích.

Podat prohlášení jsou oprávněny jen zletilé osoby. Pro účely této smlouvy jsou zletilými osobami ty, které dosáhly věku 18 let nebo mají podle zákonů jedné smluvní strany práva zletilých.

Prohlášení se podávají písemně, zpravidla ve dvojím vyhotovení, nebo ústně do protokolu.

Prohlášení nepodléhají správním poplatkům.

Příslušný státní orgán, který přijal prohlášení, jeho přijetí podateli potvrdí.

Zjistí-li smluvní strana, které bylo podáno prohlášení, že osoba, jíž se prohlášení týká, není podle jejího právního řádu jejím státním občanem, hledí se na prohlášení jako by nebylo podáno. Příslušný státní orgán této smluvní strany o tom vyrozumí podatele prohlášení.

Smluvní strany si vymění diplomatickou cestou

K seznamům se připojí po jednom vyhotovení příslušných prohlášení.