VZOROVÉ STANOVY
jednotných zemědělských družstev
Úspěšné výsledky společného hospodaření jednotných zemědělských družstev prokázaly sílu Leninova družstevního plánu jako jediné cesty přechodu vesnice k socialismu. Potvrdily správnost zemědělské politiky Komunistické strany Československa, která jej cílevědomým a tvůrčím způsobem aplikovala v našich podmínkách.
Za trvalé politické i materiální pomoci státu, dělnické třídy a celé společnosti se jednotná zemědělská družstva stala ekonomicky a organizačně upevněnými velkovýrobními družstevními organizacemi socialistického typu s rozvinutou materiálně technickou základnou a s rostoucí intenzitou výroby i produktivitou práce. Trvalý vzestup výroby jim umožňuje, aby ve stále větší míře uspokojovala hmotné i kulturní potřeby družstevních rolníků a zajišťovala nepřetržitý růst jejich životní úrovně. Na tomto základě jsou postupně překonávány rozdíly v pracovních a životních podmínkách v průmyslu a zemědělství, ve městě a na vesnici; dochází ke sbližování obou forem socialistického vlastnictví v zemědělství.
V jednotných zemědělských družstev se zformovala třída družstevních rolníků a prohloubily její socialistické rysy. Družstevní rolníci se pod vedením Komunistické strany Československa v pevném svazku s dělnickou třídou aktivně podílejí na budování rozvinuté socialistické společnosti.
V současné době - v důsledku prudkého rozvoje výrobních sil našeho zemědělství, spojeného s intenzívnějším pronikáním vědeckotechnického pokroku do zemědělské velkovýroby, a v důsledku dalšího upevňování a prohlubování socialistických výrobních vztahů v našem zemědělství - vstoupila jednotná zemědělská družstva do kvalitativně nové etapy realizace Leninova družstevního plánu.
Nové podmínky a nové náročnější úkoly si vyžádaly i novou právní úpravu našeho socialistického zemědělského družstevnictví. Její součástí jsou Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev, které upravují základní pravidla vnitřního života družstev a jsou významným nástrojem rozvoje socialistických společenských vztahů v družstvech, prohlubování aktivní účasti družstevních rolníků na správě a řízení družstevních záležitostí.
I. Cíle, úkoly a činnost družstva
Čl. 1
(1) Jednotné zemědělské družstvo (dále jen "družstvo") je dobrovolným sdružením pracujících rolníků i ostatních pracujících ke společné socialistické zemědělské velkovýrobě; je lidovým družstvem a dobrovolnou společenskou organizací.
(2) Družstvo, jehož členská schůze rozhodla o vstupu do Svazu družstevních rolníků, je také základní organizací tohoto svazu.
(3) V činnosti družstva se uplatňují zejména zásady dobrovolnosti, státního řízení a družstevní demokracie, jednoty zájmů členů se zájmy družstva a celé společnosti, plánovitosti, ochrany družstevního vlastnictví a sbližování obou forem socialistického vlastnictví v zemědělství.
Čl. 2
(1) Družstvo má tyto hlavní úkoly:
a) v souladu s národohospodářskými plány zajišťovat rozvoj socialistické zemědělské velkovýroby podle zásad socialistického hospodaření;
b) uplatňovat výsledky vědy a technického pokroku zejména zaváděním průmyslových metod organizace a řízení výroby a práce, racionalizací výrobních a pracovních procesů a využíváním vnitropodnikového chozrasčotu jako nástroje socialistického hospodaření;
c) plně využívat veškerou půdu a ostatní výrobní prostředky i zdroje k zabezpečení rostoucích společenských potřeb, zvyšovat intenzitu a efektivnost výroby a tržní produkci do státních fondů;
d) uskutečňovat socialistickou výchovu svých členů, popřípadě pracovníků (čl. 46 odst. 3), rozvíjet jejich uvědomělý, aktivní a iniciativní přístup k plnění výrobních a jiných úkolů družstva, vytvářet podmínky pro jejich účast na řízení a správě družstevních záležitostí podle zásady družstevní demokracie, pro rozvoj jejich pracovní iniciativy (rozvíjení socialistického soutěžení a zlepšovatelského hnutí, vytváření brigád socialistické práce a komplexních racionalizačních brigád apod.) a pro jejich zapojování do veřejného života;
e) usilovat o uspokojování potřeb a zájmů svých členů, popřípadě pracovníků, v sociálně ekonomické a společenské oblasti v souladu s potřebami a zájmy celé společnosti plánovitou, komplexní sociální péčí o ně, zlepšováním jejich pracovních a životních podmínek (se zvláštním zřetelem na mládež, ženy a osoby se změněnou pracovní schopností), organizováním jejich společenského a kulturního života, zvyšováním jejich politické a odborné kvalifikace a výstavbou bytů, sociálních, zdravotních a kulturních zařízení.
(2) Při plnění svých úkolů se družstvo řídí právními předpisy, zejména i předpisy, zejména i předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a ochraně životního prostředí, a dbá o důsledné dodržování socialistické zákonnosti.
(3) V zájmu úspěšného plnění svých výrobních a jiných úkolů, vyplývajících z politiky Komunistické strany Československa, využívá družstvo bohatých zkušeností socialistických států a předních socialistických zemědělských organizací.
Čl. 3
(1) Hlavním předmětem činnosti družstva je zemědělská velkovýroba; zahrnuje v sobě i jiné činnosti, pokud přispívají ke zvyšování intenzity a efektivnosti zemědělské velkovýroby a zajišťují plynulost provozu a plné využití výrobních sil družstva. Za překročení hlavního předmětu činnosti se nepovažuje poskytování prací a služeb pro jiné organizace nebo občany, pokud se provádějí jen příležitostně, ojediněle a krátkodobě.
(2) Užívá-li družstvo lesy, popřípadě rybníky s chovem ryb, náleží do hlavního předmětu jeho činnosti také hospodaření v nich.
(3) V zájmu celoročního zaměstnání svých členů, využití výrobních prostředků nebo vlastních a místních materiálových zdrojů, jakož i k zabezpečení společensky prospěšné výroby a služeb, může družstvo provozovat na základě povolení, vydaného okresním národním výborem, přidruženou výrobu; toto povolení určuje druh a rozsah přidružené výroby. Přidružená výroba nesmí být provozována na úkor neustálého rozvoje zemědělské velkovýroby, ani zneužívána k nedovolenému podnikání nebo k získávání neoprávněného hospodářského prospěchu. Je-li k provozování určité činnosti třeba také povolení podle zvláštních předpisů, může družstvo provozovat takovou činnost jako přidruženou výrobu, jen získá-li toto povolení.
Čl. 4
(1) V souladu s celospolečenskými potřebami a za účelem cílevědomé specializace a koncentrace zemědělské výroby, širšího uplatnění vědy a technického pokroku, lepšího využití půdy, mechanizace, investic a pracovních sil, popřípadě i přidružené výroby, organizuje družstvo účelovou spolupráci s dalšími družstvy i jinými socialistickými - především zemědělskými - organizacemi. Při organizování této spolupráce se uplatňují též zásady rovnosti a vzájemné ekonomické výhodnosti.
(2) V zájmu dalšího efektivního rozvoje zemědělské výroby se může družstvo - po předchozím souhlasu příslušného národního výboru, vydaném na návrh příslušné zemědělské správy - na základě vzájemné dohody sloučit s jiným družstvem (s jinými družstvy) ve větší ekonomických celek.
Hospodaření družstva
Čl. 5
(1) Družstvo hospodaří podle dlouhodobého a střednědobého plánu rozvoje družstva a prováděcího (celoročního výrobně finančního) plánu hospodářské plány družstva vycházejí ze státních plánů rozvoje národního hospodářství.
(2) K zabezpečení plánovaných úkolů a plnění závazků vůči státu vytváří družstvo potřebné výrobní, ekonomické a organizační předpoklady, zejména pak účelnou specializací a koncentrací výroby, uplatňováním vnitropodnikového chozrasčotu, sledováním a hodnocením vlastních nákladů a prováděním ekonomických rozborů výsledků hospodaření, jakož i vhodnou vnitřní organizací.
Čl. 6
(1) Družstvo hospodaří s půdou a ostatním majetkem, jež má ve vlastnictví nebo v užívání.
(2) Půda je základním výrobním prostředkem družstva; družstvo je povinno ji řádně obhospodařovat, činit opatření k jejímu zvelebování a neustálému zvyšování její úrodnosti a chránit ji před erozí i jinými nepříznivými vlivy.
(3) Ostatní výrobní prostředky a jiný majetek (majetková práva) je družstvo povinno plně využívat k plnění svých úkolů a spravovat s péčí řádného hospodáře.
(4) Družstvo je povinno chránit půdu a ostatní majetek, s nimiž hospodaří, před neoprávněnými zásahy, a to s použitím všech právních prostředků.
Čl. 7
(1) Družstvo může užívat majetek s nímž hospodaří, jen k účelům, které souvisejí s předmětem jeho činnosti, a podle zásad, kterými se řídí nakládání s družstevním majetkem.
(2) Při vyřazování a odpisu základních prostředků, pohledávek a jiných materiálových hodnot postupuje družstvo podle platných předpisů.
(3) Družstvo může zcizovat svůj neupotřebitelný majetek v pořizovací ceně nad 3000 Kčs jen na základě usnesení členské schůze (sboru zástupců). K platnému převodu tohoto majetku na jinou než socialistickou organizaci, popřípadě na občana, je třeba i souhlasu okresní zemědělské správy.
Čl. 8
S celkovou produkcí hospodaří družstvo takto:
a) | splní své úkoly, vyplývající ze státního plánu, a své závazky ze smluv o dodávce výrobků; |
b) | doplní stav zásob osiv, sádí a krmiv a učiní potřebná opatření k plánovanému zvýšení stavů hospodářských zvířat v zájmu zabezpečení hospodaření družstva; |
c) | splní své závazky, vyplývající ze smlouvy o spolupráci v zemědělství; |
d) | oddělí stanovené množství výrobků, jež může být poskytnuto členům (jejich rodinám), popřípadě pracovníkům, pro potřebu jimi chovaného hospodářského zvířectva, popřípadě pro osobní spotřebu; |
e) | uvolní podle potřeby část výrobků pro společné stravování; |
f) | dodá zbývající část výrobků do tržních fondů. |
Čl. 9
(1) Celkový důchod rozděluje družstvo v souladu se zásadami financování a finančního hospodaření družstva a zásadami odměňování za práci v družstvech, stanovenými vládou Československé socialistické republiky, a na základě svého prováděcího (celoročního výrobně finančního) plánu a dosažených hospodářských výsledků.
(2) V souvislosti s rozdělováním celkového zisku vytváří a doplňuje družstvo tyto fondy:
a) | fond kulturních a sociálních potřeb, |
b) | fond odměn, |
c) | obratový fond, |
d) | fond výstavby, |
e) | rezervní fond, |
f) | fond bytové výstavby. |
(3) Další účelové fondy může družstvo vytvářet jen se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy republiky vydaným v dohodě s ministerstvem financí republiky.
(4) Při tvorbě a doplňování fondů, jakož i při používání prostředků z nich, postupuje družstvo podle platných předpisů.
II. Členství v družstvu,
práva a povinnosti člena družstva
Čl. 10
(1) Členem družstva se může stát každý občan po ukončení povinné školní docházky.
(2) Požádat o přijetí za člena družstva může však občan již od počátku kalendářního roku, v němž ukončí povinnou školní docházku.
Čl. 11
(1) Členství v družstvu vzniká na základě písemné přihlášky občana a rozhodnutí družstva a jeho přijetí za člena družstva.
(2) Přihláška obsahující podmínky, na které občan váže svůj vstup do družstva, je neplatná. Takovou přihlášku družstvo neprojedná a uchazeče o členství v družstvu o tom bez odkladu písemně uvědomí.
Čl. 12
(1) O přijetí občana za člena družstva rozhoduje členská schůze (sbor zástupců) na návrh představenstva, v období mezi členskými schůzemi (schůzemi sboru zástupců) představenstvo, a to do jednoho měsíce od podání přihlášky.
(2) O tom, jak bylo rozhodnuto o přihlášce, vyrozumí družstvo písemně uchazeče o členství v družstvu do 15 dnů od rozhodnutí. Rozhodovalo-li představenstvo a odmítlo-li přijetí občana za člena družstva, může uchazeč o členství v družstvu požádat do 15 dnů od doručení písemného vyrozumění o rozhodnutí představenstva družstva, aby jeho přihláška byla předložena ke konečnému projednání a rozhodnutí členské schůzi (sboru zástupců).
(3) Představenstvo podává členské schůzi (sboru zástupců) zprávy o přijetí občanů za členy družstva v období mezi členskými schůzemi (schůzemi sboru zástupců), aby členská schůze (sbor zástupců) měla přehled o vývoji členské základny a mohla kontrolovat přijímání členů představenstvem včetně jejich zařazení v družstvu.
Čl. 13
(1) Podle dohody s občanem stanoví členská schůze (sbor zástupců), popřípadě představenstvo, v rozhodnutí o jeho přijetí za člena družstva den vzniku členství; nemůže jím být den předcházející dni, v němž bylo rozhodnuto o přijetí občana za člena družstva.
(2) Jako den vzniku členství nemůže být stanoven také den, v němž ještě trvá předchozí členství v jiném družstvu nebo pracovní poměr k jiné organizaci. To neplatí, vstupuje-li do družstva
a) | pracovník společného zemědělského podniku, je-li družstvo členskou organizací tohoto podniku, |
b) | pracovník za trvání dosavadního pracovního poměru, který byl sjednán na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu. |
(3) Požádal-li o přijetí za člena družstva občan již před ukončením povinné školní docházky, nemůže být stanoven jako den vzniku členství den, který předchází dni skončení jeho povinné školní docházky.
Čl. 14
(1) Člen družstva má tato základní práva:
a) | na práci v družstvu a na odměnu za práci vykonanou v družstvu podle jejího množství, jakosti a společenského významu, jakož i podle hospodářských výsledků družstva; |
b) | účastnit se na řízení a správě družstva, volit a být volen do orgánů družstva, předkládat návrhy na zlepšení činnosti družstva, vznášet připomínky a dotazy na orgány družstva a žádat vysvětlení; |
c) | na pomoc od družstva při zvyšování a rozšiřování politické a odborné kvalifikace; |
d) | podílet se na výhodách, které družstvo poskytuje ze svých fondů, a na výhodách, které socialistický stát poskytuje členům družstva, zejména pokud jde o sociální zabezpečení. |
(2) Člen družstva má tyto základní povinnosti:
a) | sdružit pozemky; |
b) | odevzdat do vlastnictví družstva ostatní výrobní prostředky, pokud je družstvo potřebuje; |
c) | osobně pracovat v družstvu podle svých sil, znalostí a schopností, pokud tomu nebrání zdravotní stav, věk nebo jiný vážný důvod (jako např. studium, výkon veřejné funkce nebo jiné činnosti pro společenskou organizaci, výkon práce ve společném zemědělském podniku, péče o dítě a pod.), plnit pokyny nadřízených a dodržovat zásady soudružské spolupráce, jakož o předpisy vztahující se k práci jím vykonávané, zejména předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a předpisy o ochraně proti požárům; |
d) | všestranně upevňovat a rozvíjet společné družstevní hospodářství, chránit a zvelebovat majetek v socialistickém vlastnictví, usilovat o zvyšování výnosů ze společně obhospodařované půdy a užitkovosti hospodářských zvířat; |
e) | dodržovat stanovy družstva a jiné vnitrodružstevní předpisy a plnit usnesení a opatření orgánů družstva; |
f) | aktivně se podílet na řízení a správě družstva; |
g) | dbát o soustavné vzdělávání a zvyšování své politické a odborné kvalifikace. |
Čl. 15
Členství zaniká
a) | dohodou, |
b) | vystoupením, |
c) | vystoupením se zkrácenou lhůtou, |
d) | vyloučením, |
e) | smrtí člena, |
f) | zánikem družstva v důsledku jeho přechodu do státní zemědělské organizace nebo trvalé ztráty půdní základny. |
Čl. 16
(1) Dohodu o skončení členství uzavírají družstvo a člen družstva písemně. V dohodě musí být uveden den zániku členství a - požaduje-li to člen družstva - i důvod, pro který dochází ke skončení členství; jedno vyhotovení dohody vydá družstvo členovi.
(2) Vystoupit z družstva může člen - nejde-li o vystoupení se zkrácenou lhůtou- pouze ke konci kalendářního roku; písemná odhláška člena musí být doručena družstvu nejpozději do 30. června toho roku.
(3) Vystoupit z družstva se zkrácenou lhůtou může člen jen tehdy,
a) | je-li podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy trvale nezpůsobilý vykonávat dosavadní nebo jinou pro něho vhodnou práci v družstvu; jinou vhodnou prací pro člena družstva se rozumí práce pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a - pokud možno - i k jeho kvalifikaci, |
b) | byl-li přijat na základě konkursu na funkci takto obsazovanou podle zvláštních předpisů, nebo byl-li přijat jako řádný vědecký (umělecký) aspirant, jako student na vysokou školu či jako žák na střední školu (s výjimkou studia při zaměstnání), nebo do učebního poměru, |
c) | byl-li pověřen výkonem veřejné funkce nebo jiné činnosti pro společenskou organizaci, která znemožňuje jeho členských práv a povinností, |
d) | nemůže-li mu družstvo z důvodů organizačních změn zajistit dosavadní nebo jinou pro něho vhodnou práci v družstvu, nebo není-li v posledních 12 měsících využíváno jeho odborné kvalifikace po dobu nejméně šesti měsíců, |
e) | následuje-li manžela do místa jeho bydliště nebo - jde-li o mladistvého člena - následuje-li rodiče do místa jejich nového bydliště. |
(4) Důvod pro vystoupení se zkrácenou lhůtou musí být výslovně uveden v písemné odhlášce; tento důvod nemůže být dodatečně měněn. Popírá-li jej družstvo, musí nejpozději do 15 dnů od doručení písemné odhlášky podat u soudu návrh, aby bylo o tomto sporu rozhodnuto.
(5) Zkrácená lhůta pro vystoupení činí tři měsíce; začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné odhlášky družstvu.
(6) Odhláška doručená družstvu může být odvolána jen písemně a se souhlasem družstva; o souhlasu družstva s odvoláním odhlášky musí být člen družstva písemně vyrozuměn.
Čl. 17
(1) Členská schůze (sbor zástupců) může vyloučit člena z družstva pouze tehdy,
a) | byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nepodmíněně k trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok, |
b) | porušil-li opětovně hrubým způsobem družstevní kázeň a dříve uložené krásné opatření nevedlo k nápravě nebo porušil-li družstevní kázeň zvlášť hrubým způsobem, a když by další trvání jeho členství ohrožovalo řádné plnění úkolů družstva. |
(2) Členská schůze (sbor zástupců) může rozhodnout o vyloučení člena z družstva pouze do tří měsíců ode dne, kdy družstvo zjistilo důvod k vyloučení, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl. Je-li jednání člena družstva, v němž spatřovat důvod k vyloučení podle odstavce 1 písm. b), předmětem šetření jiného orgánu než orgánu družstva, počíná lhůta tří měsíců dnem, kdy se družstvo dovědělo o výsledku tohoto šetření.
(3) V rozhodnutí o vyloučení člena z družstva musí být uveden důvod, který nemůže být dodatečně měněn.
(4) Písemné vyhotovení rozhodnutí o vyloučení člena z družstva je třeba doručit členovi družstva do 15 dnů od jeho vydání. Členství zaniká dnem, kdy bylo doručeno rozhodnutí o vyloučení členovi družstva.
(5) Nesouhlasí-li člen družstva s rozhodnutím o jeho vyloučení z družstva, může do 30 dnů od jeho doručení podat u soudu návrh na určení, že vyloučení je neplatné.
Čl. 18
(1) Dojde-li k zániku členství, provede družstvo vyúčtování a vypořádání vzájemných práv a závazků do jednoho měsíce po schválení účetní uzávěrky za kalendářní rok, v členství zaniklo, nejpozději však do 31. března následujícího kalendářního roku.
(2) Po zániku členství se vypořádávají zejména nároky bývalého člena družstva vyplývající z jeho účasti na práci v družstvu.
(3) Zbývající část přejímací ceny živého a mrtvého inventáře, popřípadě řemeslnických potřeb, pokud nebyla ještě zcela nebo zčásti zaplacena, proplatí družstvo bývalému členovi (jeho dědici) ve lhůtách určených ve stanovách družstva pro ostatní členy družstva.
Čl. 19
O doručování písemností družstva týkajících se vzniku a zániku členství platí ustanovení o doručování písemností družstva týkajících se pracovních vztahů v družstvu.
III. Organizace, řízení a správa družstva
Čl. 20
(1) Se zřetelem na výrobní zaměření a velikost, stupeň specializace a koncentrace výroby i uspořádání půdního fondu určí družstvo svou vnitřní organizaci a systém vnitrodružstevního řízení. Přitom vychází zejména z těchto zásad:
a) | pro výrobní i ostatní činnosti družstva se zřizují organizační jednotky, a to podle odvětvového (úseky) nebo územního principu řízení (hospodářství), popřípadě na základě racionálního spojení obou těchto principů řízení: úseky a hospodářství mohou být členěny na další organizační jednotky; |
b) | s prohlubující se specializací a koncentrací výroby vytváří družstvo podmínky pro stále širší uplatňování odvětvového principu řízení a vnitropodnikové specializace; |
c) | organizační jednotky hospodaří podle pravidel vnitropodnikového chozrasčotu (úseky a hospodářství jako hospodářská střediska, která se zpravidla člení na nákladová střediska); |
d) | organizačním jednotkám se svěřují půda a živý a mrtvý inventář s hospodářskými budovami, potřebné k plnění jejich úkolů. |
(2) V systému vnitrodružstevního řízení uplatňuje družstvo metody, založené na účelném skloubení zásady družstevní demokracie se zásadou jediného odpovědného vedoucího.
(3) V zájmu zvýšení účinnosti vnitrodružstevního řízení zdokonaluje družstvo vnitropodnikové plánování a evidenci, pravidelně zpracovává a projednává ekonomické rozbory výsledků hospodaření, zajišťuje soustavné provádění vnitrodružstevní kontroly a využívání jejích výsledků v řídící činnosti.
(4) Organizační strukturu družstva, chozrasčotní postavení organizačních jednotek a práva a povinnosti jejich vedoucích, jakož i pravidelné zpracovávání a projednávání ekonomických rozborů výsledků hospodaření upraví podrobněji stanovy družstva, popřípadě i pracovní a organizační řád družstva.
Čl. 21
(1) Zvlášť účinným nástrojem řízení a aktivní účasti členů družstva na správě družstevních záležitostí jsou výrobní porady organizačních jednotek v družstvu. Vedoucí úseků nebo hospodářství, popřípadě dalších organizačních jednotek v družstvu je svolávají podle potřeby, nejméně však jednou za dva měsíce, k projednání výrobních, pracovních, popřípadě i jiných otázek týkajících se organizační jednotky a jejího pracovního kolektivu.
(2) Na výrobních poradách se projednávají zejména:
a) | příprava plánu a opatření k zajištění plnění a překračování plánovaných úkolů; |
b) | hodnocení plnění plánovaných úkolů a opatření k odstranění event. nedostatků, zabezpečení splnění mimořádných, naléhavých úkolů; |
c) | ekonomické rozbory výsledků hospodaření, hospodárné využívání výrobních prostředků a zdrojů, odhalování a využívání rezerv růstu výroby a snižování nákladů; |
d) | opatření ke zlepšení organizace práce, k upevňování družstevní kázně, ke zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a k prohlubování ochrany družstevního majetku; |
e) | organizování a hodnocení rozvoje pracovní iniciativy; |
f) | zvyšování politické a odborné kvalifikace členů, popřípadě pracovníků družstva. |
(3) Vyžaduje-li to povaha věci, předkládá vedoucí organizační jednotky náměty a doporučení výrobní porady příslušného orgánu družstva.
(4) Stanovy družstva upraví blíže organizování výrobních porad, popřípadě i okruh otázek, jež jsou zpravidla na výrobních poradách projednávány.
Čl. 22
(1) Členové družstva řídí a spravují záležitosti družstva prostřednictvím členské schůze a jí volených orgánů v souladu s právními předpisy, politickohospodářskými opatřeními, stanovami družstva a jinými vnitrodružstevními předpisy.
(2) Volenými orgány družstva jsou: sbor zástupců, předsednictvo, předseda, revizní komise, sociální komise, komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a smírčí komise.
(3) Orgány družstva se volí na období pěti let.
Čl. 23
Členská schůze
(1) Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, na níž uplatňují členové své právo řídit a spravovat záležitosti družstva a kontrolovat činnost družstva.
(2) Členská schůze se schází podle potřeby, nejméně však jednou za šest měsíců, popřípadě - byl-li v družstvu zvolen sbor zástupců - alespoň jednou za rok.
(3) Členská schůze musí být svolána, žádá-li o to aspoň jedna třetina všech členů družstva, revizní komise, okresní národní výbor nebo okresní zemědělská správa.
(4) Do pravomoci členské schůze patří:
a) | volba, popřípadě odvolání orgánů družstva nebo jejich jednotlivých členů, |
b) | přijímání stanov družstva, jejich změn a doplňků, |
c) | přijímání pracovního, organizačního a jednacího řádu družstva, jejich změn a doplňků, |
d) | schvalování střednědobých a prováděcích hospodářských plánů, |
e) | schvalování účetních uzávěrek, |
f) | rozhodování o sloučení, rozdělení nebo zániku družstva, |
g) | rozhodování o dalších závažných otázkách, týkajících se družstva a jeho činnosti, pokud tak stanoví vzorové stanovy nebo jiný právní předpis, popřípadě pokud si je členská schůze vyhradila. |
(5) Členská schůze se může platně usnášet, jestliže je přitom nejméně jedna polovina všech členů družstva. K platnosti usnesení členské schůze je třeba - nestanoví-li vzorové stanovy nebo jiný právní předpis jinak - souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů družstva.
(6) Nesjede-li se polovina členů družstva v určenou hodinu a nejde-li o případ, kdy se vyžaduje k platnosti usnesení, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech členů družstva, může se členská schůze platně usnášet po uplynutí čekací doby jedné hodiny, jestliže je přítomna aspoň jedna třetina všech členů družstva; k platnosti usnesení členské schůze je pak třeba souhlasu dvou třetin přítomných členů družstva.
Čl. 24
Dílčí členské schůze
(1) Stanovy družstva, v němž pro značný počet členů a s přihlédnutím k místním podmínkám nelze konat členskou schůzi, mohou určit, že místo členské schůze budou konány dílčí členské schůze. Ustanovení čl. 23 odst. 5 a 6 pak platí obdobně i pro členské schůze.
(2) Usnesení členské schůze se zjišťuje na podkladě součtu hlasů pro návrh usnesení a proti němu na jednotlivých dílčích členských schůzích.
(3) Stanovy družstva upraví podrobněji pravidla pro svolání, řízení, jednání a rozhodování dílčích členských schůzí, jakož i způsob, jakým budou členové družstva seznámeni s usnesením členské schůze, jež bylo přijato se zřetelem na celkový počet hlasů odevzdaných pro ně na jednotlivých dílčích členských schůzích.
Čl. 25
Sbor zástupců
(1) V družstvu, jež má více než 300 členů, může členská schůze zvolit sbor zástupců. Sbor zástupců má práva členské schůze s výjimkou
a) | volby, popřípadě odvolání orgánů družstva, |
b) | přijímání stanov a pracovního řádu družstva, |
c) | schvalování účetních uzávěrek, |
d) | rozhodování o sloučení, rozdělení nebo zániku družstva. |
(2) Počet členů sboru zástupců určí stanovy družstva v poměru jeden člen sboru zástupců na 5 - 15 členů družstva tak, aby nebyl nižší než pětinásobek počtu členů představenstva.
(3) Sbor zástupců se schází podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce.
(4) Sbor zástupců se může platně usnášet, jestliže jsou přítomny nejméně dvě třetiny jeho členů. K platnosti usnesení sboru zástupců je třeba souhlasu nadpoloviční většiny jeho přítomných členů.
Čl. 26
Představenstvo
(1) Představenstvo je statutárním a výkonným orgánem družstva, který v období mezi členskými schůzemi (schůzemi sboru zástupců) řídí hospodářskou i společenskou činnost družstva a zabezpečuje a kontroluje plnění přijatých usnesení; je v denním styku se členy družstva, opírá se o jejich zkušenosti při řízení družstva a rozhoduje o všech věcech, které nejsou výslovně vyhrazeny jinými orgánům družstva.
(2) Představenstvo má 7 - 21 členů, a to včetně předsedy a místopředsedy; volí členská schůze, jíž představenstvo podává zprávy o své činnosti a odpovídá za svou činnost. Představenstvo odpovídá zejména za plnění prováděcího (celoročního výrobně finančního) plánu a usnesení členských schůzí (sboru zástupců), za upevňování a prohlubování družstevní kázně, za rozvoj pracovní iniciativy, za bezpečnost a ochranu zdraví při práci, za péči o zlepšování pracovních a životních podmínek členů, popřípadě pracovníků družstva (zejména pak mládeže, žen a osob se změněnou pracovní schopností) a za vytváření podmínek pro zvyšování politické a odborné kvalifikace členů, popřípadě pracovníků družstva.
(3) Představenstvo se schází podle potřeby, nejméně však jednou za měsíc.
(4) Představenstvo se usnáší většinou hlasů, je-li přítomna nadpoloviční jeho členů; v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
Čl. 27
Předseda
(1)Předseda
a) | řídí běžnou činnost družstva; jednotlivé úseky činnosti a jednotlivá hospodářství, jakož i jiné organizační jednotky v družstvu řídí zpravidla prostřednictvím vedoucích odborových pracovníků, kteří jsou za ně odpovědni; |
b) | svolává členské schůze (schůze sboru zástupců) a schůze předsednictva a řídí jejich jednání; |
c) | operativně zajišťuje plnění přijatých usnesení; |
d) | usměrňuje a kontroluje plnění povinností ostatními vedoucími funkcionáři (vedoucími odborovými pracovníky) družstva; |
e) | jedná jménem družstva navenek; písemnosti o právních úkonech, jimiž družstvo nabývá práva nebo přejímá závazky, podepisuje vedle předsedy další člen předsednictva a - pokud mají finanční povahu - též ekonom družstva; |
f) | v pracovních vztazích činí právní úkony jménem družstva, pokud nejsou stanovami družstva, popřípadě pracovním a organizačním řádem družstva vyhrazeny představenstvu. |
(2) Předsedu volí členská schůze; za svou činnost odpovídá předseda členské schůzí a představenstvu.
(3) Předsedu zastupuje v době jeho nepřítomnosti místopředseda, kterého rovněž volí členská schůze.
(4) Na návrh předsedy může členská schůze (sbor zástupců) pověřit místopředsedu řízením některého úseku činnosti.
(5) Místopředseda pověřený řízením některého úseku činnosti je oprávněn v rozsahu svých pracovních úkolů a své působnosti, vyplývajících ze stanov družstva, popřípadě z pracovního a organizačního řádu družstva, jednat jménem družstva; přijímat závazky jménem družstva však může jen na základě zmocnění daného předsedou. To platí i o vedoucích odborných pracovních pověřených řízením jednotlivých úseků činnosti a jednotlivých hospodářství, jakož i jiných organizačních jednotek v družstvu.
(6) V pracovních vztazích může místopředseda pověřený řízením některého úseku činnosti nebo jiný vedoucí odborný pracovník činit právní úkony, jež jsou jinak v pravomoci předsedy, jen na základě písemného pověření předsedou nebo na základě stanov družstva, popřípadě pracovního a organizačního řádu družstva.
Revizní komise
Čl. 28
(1) Revizní komise je kontrolním a revizním orgánem družstva nezávislým na představenstvu a předsedovi; za svou činnost odpovídá pouze členské schůzi.
(2) Revizní komise kontroluje a pověřuje veškerou činnost družstva a projednává stížnosti členů družstva.
(3) Revizní komisi, která má 3 - 11 členů, volí členská schůze. Jejími členy nemohou být členové představenstva ani osoby jim blízké, vedoucí odborní pracovníci pověření řízením jednotlivých úseků činnosti a jednotlivých hospodářství, jakož i jiných organizačních jednotek v družstvu, ekonom a účetní družstva a členové družstva, kteří na základě dohody o hmotné odpovědnosti odpovídají za svěřené hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, jež jsou povinni vyúčtovat.
(4) Členové revizní komise volí ze svého středu předsedu; ve velkém družstvu může být předseda revizní komise uvolněn z výkonu ostatní práce v družstvu.
(5) V družstvu, které nemá více než 300 členů, vykonává revizní komise také působnost smírčí komise.
Čl. 29
(1) Revizní komise sestavuje na začátku každého roku svůj pracovní plán. Kontroluje a prověřuje zejména:
a) | jednou za měsíc pokladní hotovost a výplaty odměn za práci; |
b) | jednou za čtvrt roku - plnění výrobních úkolů a dodávkových závazků a ostatní činnost družstva, - plnění celoročního rozpočtu družstva, - věcnou správnost a včasnost účetních dokladů a zápasů v prvotní evidenci, - včasnost úhrady závazků dodavatelům, jakož i inkasa pohledávek družstva za odběrateli a členy, popřípadě pracovníky družstva; |
c) | namátkově hospodaření v rámci kterékoli organizační jednotky v družstvu (hlavně z hlediska uskladnění a využívání zemědělských výrobků, osiv, sádí a krmiv, materiálně technických a peněžních prostředků, budov zařízení a strojů, tažných a užitkových zvířat a jiného majetku). |
(2) Revizní komise se na konci hospodářského roku účastní výroční inventury a pro výroční členskou schůzi vypracuje revizní zprávu o hospodaření družstva za celý hospodářský rok.
(3) Při každé kontrole a prověrce sleduje revizní komise, zda při správě družstevních záležitostí dodržují orgány, funkcionáři, vedoucí odborní pracovníci i ostatní členové družstva zákony a jiné obecně závazné právní předpisy, stanovy družstva a ostatní vnitrodružstevní předpisy, zda jsou uváděna v život usnesení členské schůze (sboru zástupců), zda se dbá o ochranu družstevního majetku a o dodržování zásady družstevní demokracie a jak členové družstva plní své členské povinnosti.
(4) Výsledky kontroly nebo prověrky, kterou provádějí zpravidla dva členové revizní komise, předloží revizní komise ve formě revizního nálezu ke zjednání nápravy a odstranění zjištěných závad a nedostatků představenstvu a k projednání členské schůzi (sboru zástupců). Neodstraní-li představenstvo zjištěné závady a nedostatky v přiměřené lhůtě, rozhodne o vhodných opatřeních členská schůze (sbor zástupců).
(5) Každý člen družstva má právo obrátit se na revizní komisi ve ve všech věcech, týkajících se družstva a jeho členů. Revizní komise je povinna věc prošetřit, žádat potřebnou nápravu a o výsledku svého šetření uvědomit člena družstva, který dal k šetření podnět.
Čl. 30
Sociální komise
(1) Sociální komise
a) | zajišťuje jako orgán sociálního zabezpečení plnění úkolů, které vyplývají pro družstvo z předpisů o sociálním zabezpečení i o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte; v tomto směru zejména - podává v řízení o dodávkách důchodového zabezpečení příslušnému národnímu výboru návrh na zápočet doby pracovní činnosti a na zápočet kalendářního roku, v němž člen družstva neodpracoval stanovený počet pracovních dnů, podle příslušných předpisů, - vyjadřuje se k žádostem o dávky a služby a o lázeňskou léčbu, o nichž rozhodují orgány sociálního zabezpečení národních výborů nebo příslušný orgán důchodového zabezpečení republiky, - pomáhá vytvářet předpoklady pro nejširší a trvalé uplatnění členů se změněnou pracovní schopností a spolupůsobí při jejich zařazování do práce, - rozhoduje o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte, - dbá o řádné a včasné vyúčtování výdajů za dávky, které jsou hrazeny ze státních prostředků, a o řádné a včasné odvádění příspěvků na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení; |
b) | plní další úkoly, jež souvisejí s uspokojováním potřeb a zájmů členů, popřípadě pracovníků družstva, v sociálně ekonomické oblasti a vyplývají z komplexního programu péče družstva o členy, popřípadě pracovníky; v tomto směru zejména - sleduje vývoj nemocnosti a úrazovosti spojené s pracovní neschopností, navrhuje opatření ke zvýšení péče o zdraví členů, popřípadě pracovníků, včetně budování zdravotnických, sociálních a rekreačních zařízení, kontroluje, zda tato zařízení plní řádně své poslání, a předkládá návrhy rozpočtů finančních a ostatních prostředků na sociální účely, - spolupůsobí při umísťování členů, popřípadě pracovníků, v zařízeních léčebně preventivní péče, rekreace a pionýrské rekreace, - rozhoduje o umístnění dětí členů, popřípadě pracovníků, ve vlastních dětských jeslích a mateřských školách a spolupracuje s národním výborem při umísťování dětí členů, popřípadě pracovníků, v zařízeních národního výboru pro děti předškolního a školního věku, - navrhuje představenstvu, aby udělilo sociální podporu, - předkládá představenstvu návrhy na přiznání příspěvků k důchodům z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb. |
(2) Sociální komisi, která má 3-7 členů, volí členská schůze. Předsedu sociální komise volí členská schůze z členů představenstva; tajemníkem sociální komise je ekonom družstva.
Čl. 31
Komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
(1) Komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je základním článkem společenské kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci v družstvu. Při plnění svých úkolů zejména
a) organizuje výchovu členů, popřípadě pracovníků družstva, ke zvyšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a k důslednému dodržování zásad bezpečnosti, ochrany zdraví a hygieny práce;
b) | kontroluje a projednává stav bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v družstvu, především pak z toho hlediska, - zda jsou soustavně vytvářeny podmínky pro dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci, jakož i zda jsou členové, popřípadě pracovníci družstva, náležitě seznamování s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a zda je dodržování těchto předpisů vyžadováno a kontrolováno, - jak jsou dodržovány předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zda jsou při práci používány ochranná zařízení a ochranné pracovní prostředky, - jak jsou dodržovány předpisy o práci žen a mladistvých, o noční a přesčasové práci; |
c) | prověřuje, zda pracoviště, zařízení, stroje a stanovené pracovní postupy odpovídají předpisům o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci; |
d) | sleduje, zda jsou plněna opatření uložená orgány státního odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci, orgány státní správy a orgány společenské kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci; |
e) | zúčastňuje se vyšetřování a hodnocení příčin pracovních úrazů, nemocí z povolání a provozních nehod; |
f) | upozorňuje na zjištěné závady a požaduje jejich odstranění, předkládá návrhy na zlepšování podmínek pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci a na zvyšování úrazové prevence; |
g) | pomáhá ostatním orgánům a vedoucím funkcionářům (vedoucím odborným pracovníkům) družstva při plnění jejich povinností, vyplývajících z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. |
(2) Komisi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která má 3-7 členů, volí členská schůze. Předsedu komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci volí členská schůze zpravidla z členů představenstva.
Čl. 32
Smírčí komise
(1) K provádění smírčího řízení ve sporech mezi družstvem a jeho členem o nároky vyplývající z pracovních vztahů v družstvu, jakož i o majetkové nároky vyplývající z jiných právních vztahů v družstvu, pokud vznikly v souvislosti s výkonem členských práv a povinností, popřípadě ve sporech mezi družstvem a jeho pracovníkem o nároky vyplývající z pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k družstvu, volí členská schůze družstva s více než 300 členy smírčí komisi, která má 5-9 členů. Předsedu smírčí komise volí její členové ze svého středu.
(2) Členem smírčí komise může být zvolen člen družstva, který má se zřetelem na zkušenosti a morálně politické vlastnosti i příkladný vztah k plnění členských povinností potřebnou důvěru ostatních členů družstva.
(3) Členy smírčí komise nemohou být členové představenstva, vedoucí odborní pracovníci pověření řízením jednotlivých úseků činnosti a jednotlivých hospodářství, ekonom a účetní družstva.
Čl. 33
(1) V zájmu širšího aktivního zapojení členů družstva do řízení a správy družstva i využití jejich znalostí a zkušeností zřizují členská schůze (sbor zástupců) nebo představenstvo další komise s pomocnou a poradní působností. Tyto další komise jsou buď trvalé (např. komise pro rozvoj iniciativy pracujících, kulturně výchovná komise, komise pro normování a odměňování práce, komise ochrany proti požárům), nebo dočasné (ke splnění určitého úkolu); za svou činnost odpovídají orgánu, který je zřídil.
(2) V každém družstvu se zřizují jako trvalé komise členské schůze (sboru zástupců) komise pro rozvoj iniciativy pracujících a kulturně výchovná komise.
Čl. 34
Komise pro rozvoj iniciativy pracujících
Komise pro rozvoj iniciativy pracujících zejména
a) | napomáhá orgánům a vedoucím funkcionářům (vedoucím odborným pracovníkům) družstva při organizaci, rozvíjení a hodnocení různých forem socialistického soutěžení i hnutí vynálezců a zlepšovatelů; podílí se hlavně na zabezpečování rozvoje hnutí za splnění a překračování výrobních a nákupních úkolů a na zabezpečování rozvoje hnutí brigád socialistické práce a komplexních racionalizačních brigád, |
b) | předkládá iniciativní návrhy na rozvíjení nových forem socialistického soutěžení, především pak v zájmu zlepšování pracovních a životních podmínek členů, popřípadě pracovníků družstva. |
Čl. 35
Kulturně výchovná komise
Kulturně výchovná komise zejména
a) | napomáhá orgánům a vedoucím funkcionářům (vedoucím odborným pracovníkům) družstva při organizaci, rozvíjení a zajišťování různých forem politické a odborné výchovy členů, popřípadě pracovníků družstva (např. družstevní školy práce, školy pokrokových zkušeností, cyklického vzdělávání), |
b) | organizuje a rozvíjí kulturně společenský život v družstvu, hlavně kulturní a zájmovou činnost, a usměrňuje, sleduje a hodnotí činnost kulturně osvětových zařízení družstva, |
c) | pečuje o kulturu pracovního a životního prostředí, |
d) | spolupracuje s orgány národního výboru a společenských organizací, jakož i s místně příslušným osvětovým zařízením národního výboru, při organizování ideově politického a kulturně společenského života v místě, |
e) | podílí se na přípravě a uskutečňování družebních styků a výměny zkušeností se členy jiných zemědělských družstevních organizací u nás i v ostatních socialistických státech, |
f) | předkládá návrhy rozpočtu finančních prostředků na kulturní a výchovné účely. |
Čl. 36
Hospodářské vedení
(1) Členská schůze (sbor zástupců) může ustavit hospodářské vedení jako pomocný orgán předsedy, s nímž projednává předseda potřebná opatření k zabezpečení hlavních výrobně organizačních a ekonomických úkolů družstva. Hospodářské vedení pomáhá předsedovi zejména při
a) | zpracovávání podkladů pro sestavení hospodářských plánů družstva a ekonomických rozborů výsledků hospodaření, |
b) | zavádění a uskutečňování vhodných opatření k růstu výroby, racionalizace výrobních a pracovních postupů a zdokonalování organizace a řízení výroby a práce, |
c) | operativním zajišťováním plnění usnesení přijatých orgány družstva, popřípadě mimořádných úkolů, |
d) | usměrňování a kontrole plnění úkolů vedoucími odborovými pracovníky družstva, |
e) | přípravě podkladů pro jednání představenstva a členské schůze (sboru zástupců). |
(2) Členy hospodářského vedení jsou místopředseda, agronom, zootechnik, mechanizátor, ekonom, popřípadě další vedoucí odborní pracovníci družstva určení stanovami družstva nebo jmenování představenstvem na návrh předsedy. Na jednání hospodářského vedení může předseda přizvat zástupce společenských organizací nebo - v souvislosti s projednáváním určité otázky - kteréhokoli člena, popřípadě pracovníka družstva.
(3) Předseda svolává hospodářské vedení podle potřeby.
(4) Při výkonu svých funkcí jsou členové hospodářského vedení vázáni usneseními členské schůze (sboru zástupců) a představenstva.
(5) Na základě kolektivního odborného posouzení otázky v hospodářském vedení činí předseda vlastní rozhodnutí a ukládá úkoly k jejich zabezpečení.
Čl. 37
(1) Odvolání člena družstva z funkce ve volném orgánu družstva členskou schůzí (sborem zástupců) před uplynutím funkčního období může být provedeno jen z vážných důvodů, zejména ztratí-li člen důvěru ostatních členů družstva; z tohoto hlediska může být důvodem pro odvolání závažné nebo opětovné porušení družstevní kázně členem družstva, který vykonává funkci ve voleném orgánu družstva.
(2) Bližší podrobnosti o volbě a odvolání orgánů družstva, jakož i o volbě, popřípadě jmenování a odvolání dalších komisí družstva, o jejich složení a o pravidlech pro jejich svolávání, jednání a rozhodování, určují stanovy družstva, popřípadě i jednací řád družstva.
IV. Sdružování pozemků a združstevňování ostatních výrobních prostředků
Čl. 38
(1) Členové družstva sdruží ke společnému družstevnímu hospodaření veškeré pozemky (včetně lesních pozemků a vodních ploch), které vlastní nebo na kterých hospodaří v době vstupu do družstva, jakož i pozemky, které získají později za trvání členství.
(2) Ke společnému družstevnímu hospodaření se nesdružují
a) | pozemky, které jsou již v době vstupu člena do družstva (popřípadě v době, kdy je později získal) v užívání družstva nebo jiné socialistické zemědělské organizace, |
b) | pozemky, na nichž jsou zřízeny stavby, které mohou být v osobním vlastnictví, nádvoří, jakož i zahrady, které souvisejí s pozemkem, na němž je obytná budova, nebo jsou v zastavěné části obce ( intravilánu), jestliže jejich výměra nepřesahuje 0,10 ha. V jednotlivých případech může představenstvo určit, že nepodléhá sdružení i zahrada o výměře přesahující 0,10 ha, jestliže to odůvodňují okolnosti hodné zvláštního zřetele, zejména jestliže by sdružení zbývající části vznikl pozemek zcela nevhodný k družstevnímu hospodaření. |
Čl. 39
(1) K pozemkům sdruženým ke společnému družstevnímu hospodaření, popřípadě k pozemkům daným za ně do náhradního užívání při provedení hospodářskotechnické úpravy pozemků (dále jen "sdružené pozemky"), náleží družstvu právo družstevního užívání.
(2) Právo družstevního užívání je bezúplatné a časově neomezené; opravňuje družstvo k tomu, aby v souladu s právními předpisy užívalo sdružené pozemky pro plnění všech úkolů, které jsou předmětem jeho činnosti.
(3) Družstvo může zejména
a) | provádět na sdružených pozemcích úpravy potřebné k zajištění nebo zvýšení zemědělské výroby, |
b) | měnit podstatu sdružených pozemků a čerpat z ní, |
c) | zřizovat na sdružených pozemcích stavby potřebné pro činnost družstva i obytné domy v rámci podnikové bytové výstavby. |
(4) Veškeré porosty na sdružených pozemcích jsou ve vlastnictví družstva.
Čl. 40
Družstvo pořídí se svým členem zápis o pozemcích sdružených ke společnému družstevnímu hospodaření, v němž uvede vlastníka pozemků, jejich druh a výměru a čísla parcel, pod kterými jsou pozemky vedeny v evidenci nemovitostí; stejnopis zápisu vydá členovi.
Čl. 41
(1) Úspěšný rozvoj družstva, růst jeho výroby a důchodu a tím i životní úrovně jeho členů vytvářejí předpoklady pro racionální hospodaření bez záhumenků.
(2) Družstvo, které hospodaří bez záhumenků, poskytuje svým členům (jejich rodinám) zemědělské výrobky pro potřebu jimi chovaného hospodářského zvířectva, popřípadě pro osobní spotřebu, a to za podmínek stanovených federálním ministerstvem zemědělství a výživy.
(3) Družstvo, které se dosud nerozhodlo hospodařit bez záhumenků, přiděluje záhumenky těm členům, kteří je požadují; záhumenky se přidělují na jednotlivé členy nebo na rodiny členů.
Čl. 42
Člen družstva může pro potřeby své rodiny chovat jeden kus hovězího dobytka, jedno až dvě prasata na výkrm, jakož i kozy, ovce, drobné hospodářské zvířectvo a včelstva v počtu blíže určeném ve stanovách družstva. Při určování tohoto počtu se družstvo řídí zásadou, že chov hospodářského zvířectva členy družstva nesmí být na újmu rozvoji společného družstevního hospodářství a růstu jeho tržní produkce a že stanovami družstva určený počet hospodářského zvířectva musí odpovídat poskytovanému množství zemědělských výrobků, popřípadě - jde-li o družstvo, které dosud nehospodaří bez záhumenků - i výměře záhumenku.
Čl. 43
(1) Výměra záhumenku, jehož součástí nesmí být lesní půda, může činit:
a) na jednotlivého člena nejvýše 0,25 ha, v horských nebo podhorských oblastech nejvýše 0,50 ha; žije-li v rodině více členů družstva, může celková výměra záhumenku pro tyto členy činit nejvýše 0,50 ha, v horských nebo podhorských oblastech až 1 ha (z toho orná půda může činit nejvýše 0,50 ha);
b) na rodinu člena nejvýše 0,50 ha v horských nebo podhorských oblastech až 1 ha (z toho orná půda může činit nejvýše 0,50 ha).
(2) Celková výměra pro pěstování speciálních plodin (zejména chmel, vinná réva, tabák, zelenina, jahody, ovoce, léčivé a kořeninové rostliny, semena všeho druhu a květiny) na záhumenku nesmí v rodině člena družstva přesahovat 0,10 ha.
(3) Do výměry záhumenku se započítává výměra zahrady, která nebyla sdružena; to platí i pro výměru pro pěstování speciálních plodin.
(4) Při určování výměry záhumenku přihlíží družstvo k míře účasti člena družstva (jeho rodiny) na práci v družstvu. Stanovy družstva mohou určit, že se členům družstva, jimiž v soustavné práci v družstvu brání zdravotní stav, věk nebo jiný vážný důvod (s výjimkou výkonu veřejné funkce nebo jiné činnosti pro společenskou organizaci anebo výkonu práce ve společenském zemědělském podniku), přidělují záhumenky ve výměře nižší než členům družstva trvale pracovně činným, nejméně však ve výměře 0,10 ha.
(5) Záhumenky se nepřidělují, popřípadě mohou být odňaty těm členům družstva, kteří ukončili soustavný výkon práce v družstvu a odstěhovali se z jeho obvodu.
Čl. 44
(1) Při vstupu do družstva odevzdá člen do vlastnictví družstva živý a mrtvý inventář (hospodářská zvířata kromě těch zvířat a drobného hospodářského zvířectva, které podle stanov družstva může chovat, hospodářské stroje, vozy a nářadí), hospodářské budovy a jiné stavby hospodářské povahy, osiva, sádě a krmiva, popřípadě řemeslnické potřeby, pokud je družstvo potřebuje.
(2) Družstvo ocení v přítomnosti člena podle platných cenových předpisů výrobní prostředky, které převzalo do vlastnictví (odstavec 1). O provedeném ocenění se sepíše zápis, jehož stejnopis vydá družstvo členovi.
Čl. 45
(1) Dvacet procent přejímací ceny živého a mrtvého inventáře, popřípadě řemeslnických potřeb, jakož i přejímající cena hospodářských budov a jiných staveb, osiv, sádí a krmiv, jsou povinným nenávratným vkladem člena do družstva.
(2) Zbývající část přejímací ceny živého a mrtvého inventáře, popřípadě řemeslnických potřeb, proplatí družstvo svému členovi za podmínek a ve lhůtách určených ve stanovách družstva.
(3) Nezaplatilo-li dosud družstvo svým členům, jejichž členství vzniklo před 1. lednem 1976, zbytek přejímající ceny živého a mrtvého inventáře, popřípadě řemeslnických potřeb, určí stanovy družstva podmínky a lhůty, za nichž se tak stane. Lhůty mohou být určeny i rozdílně tak, aby tento zbytek byl zaplacen nejdříve starým členům družstva, především důchodcům.
V. Pracovní vztahy v družstvu
Čl. 46
(1) Práci v družstvu vykonávají zásadně jeho členové, a to za podmínek stanovených dohodou o pracovních podmínkách, popřípadě - nedošlo-li k jejímu uzavření - na základě rozhodnutí představenstva o pracovním zařazení a rozsahu pracovní účasti člena v družstvu. Při rozhodování o pracovním zařazení a rozsahu pracovní účasti člena v družstvu přihlíží představenstvo k potřebám a možnostem družstva, jakož i ke zdravotnímu stavu a schopnostem a - pokud možno - i kvalifikaci člena. Obsah rozhodnutí představenstva musí být členovi sdělen písemně.
(2) Se zřetelem na vnitřní organizaci družstva a na podmínky stanovené dohodou o pracovních podmínkách, popřípadě rozhodnutím představenstva o pracovním zařazení a rozsahu pracovní účasti člena v družstvu, určuje představenstvo členům družstva, ve kterých organizačních jednotkách mají pracovat.
(3) V pracovním poměru, popřípadě v jiném pracovněprávním vztahu, může družstvo zaměstnávat občany jen výjimečně, jde-li o osoby s odbornými znalostmi a průpravou, jež nelze získat z řad členů, anebo jde-li o zabezpečení naléhavých (zejména sezónních) prací, jež nelze bez takové pomoci vykonat řádně a včas ani při racionálním využití práce členů a techniky.
Čl. 47
(1) Před přijetím za člena družstva projedná družstvo s uchazečem o členství podmínky, za nichž má konat práci v družstvu, a na základě tohoto projednání mu předloží návrh dohody o pracovních podmínkách tak, aby tato dohoda mohla být uzavřena nejpozději ke dni vzniku členství. V případech stanovených orgány státní zdravotní správy je družstvo povinno zajistit, aby se uchazeč o členství podrobil před uzavřením dohody o pracovních podmínkách vstupní lékařské prohlídce.
(2) Při sjednávání dohody o pracovních podmínkách přihlíží družstvo zejména k organizaci výroby a práce, k celkové potřebě prací jednotlivých druhů a požadavkům účelné dělby práce i účelného využívání pracovních sil, jakož i ke zdravotnímu stavu a schopnostem a - pokud možno - i kvalifikaci a oprávněným zájmům jednotlivých členů.
(3) Dohoda o pracovních podmínkách může být platně uzavřena jen písemně. Jedno vyhotovení písemné dohody o pracovních podmínkách je družstvo povinno vydat členovi.
Čl. 48
(1) Dohoda o pracovních podmínkách musí obsahovat ujednání o
a) | druhu práce (funkci), kterou bude člen družstva vykonávat, |
b) | místu výkonu práce (obci, hospodářství, provozu, farmě, popřípadě jinak určeném místu), |
c) | dni nástupu do práce. |
(2) Nemůže-li družstvo poskytnout svému členovi práci celoročně nebo na plný pracovní úvazek, musí dohoda o pracovních podmínkách obsahovat také ujednání o rozsahu jeho pracovní účasti v družstvu v průběhu kalendářního roku.
(3) V dohodě o pracovních podmínkách může družstvo se členem sjednat i další podmínky, na nichž družstvo nebo člen mají zájem, zejména zařazení pro účely odměňování, odpovídající sjednanému druhu práce (funkci).
(4) Nebylo-li sjednáno něco jiného, má se za to, že dohoda o pracovních podmínkách byla uzavřena na dobu neurčitou.
Čl. 49
(1) Dohodu o pracovních podmínkách lze změnit jen tehdy, dohodnou-li se písemně družstvo a člen družstva na její změně, popřípadě - zejména jde-li o převedení člena družstva na jinou práci nebo o jeho přeložení - za podmínek stanovených vládou Československé socialistické republiky. Jen za těchto podmínek může být také změněno pracovní zařazení člena družstva stanovené rozhodnutím představenstva.
(2) Nebyla-li uzavřena dohoda o pracovních podmínkách, je družstvo povinno umožnit svému členovi - pokud se s ním nedohodne jinak - jeho pracovní účast v družstvu v průběhu kalendářního roku nejméně v rozsahu pro zápočet kalendářního roku podle předpisů o sociálním zabezpečení.
(3) Nemůže-li družstvo poskytnout svému členovi práci pro něho vhodnou celoročně nebo na plný pracovní úvazek, je povinno mu umožnit, aby dočasně pracoval pro jinou organizaci, a účinně mu pomáhat při vyhledávání vhodné pracovní příležitosti, zejména pak v patronátních organizacích a organizacích s vyšší sezónní potřebou práce.
Čl. 50
(1) Za účelem prohlubování organizace práce, upevnění vnitřního pořádku a pracovní kázně přijímá členská schůze pracovní řád družstva. Pracovní řád rozvádí podrobněji ustanovení právních předpisů o pracovních vztazích v družstvu.
(2) Družstvo vypracuje pracovní řád podle vzoru vydaného federálním ministerstvem zemědělství a výživy; návrh pracovního řádu předloží představenstvo členské schůzi po předchozím projednání s okresní zemědělskou správou.
(3) Pracovní řád družstva nabývá účinnosti dnem, který je v něm stanoven; všichni členové, popřípadě pracovníci družstva, musí být s ním seznámeni.
Čl. 51
(1) Pokud k tomu vytvořilo družstvo ekonomické předpoklady, poskytuje svým členům dovolenou na zotavenou podle zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví (dále jen "zákon").
(2) Družstvo, které dosud nevytvořilo ekonomické předpoklady pro poskytování dovolené na zotavenou svým členům podle zákona, poskytuje dovolenou na zotavenou svým členŮm za podmínek a v rozsahu, jež určí stanovy družstva; stanovy družstva určí výměru dovolené tak, aby odpovídala hospodářským možnostem družstva.
(3) Okresní zemědělská správa posoudí, kdy družstvo - které ještě poskytuje dovolenou na zotavenou svým členům v menším rozsahu určeném stanovami družstva - bude schopno poskytovat svým členům dovolenou na zotavenou za podmínek a v rozsahu podle zákona.
Čl. 52
(1) Členům družstva přísluší za práci vykonanou v družstvu odměna za práci, která se vyplácí v penězích; stanoví se podle množství, jakosti a společenského významu práce.
(2) Družstvo si stanoví s přihlédnutím ke svým podmínkám vnitrodružstevní předpisy pro odměňování za práci, které vypracuje na základě jednotných zásad stanovených vládou Československé socialistické republiky a jednotných směrnic vydaných federálním ministerstvem zemědělství a výživy v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvy zemědělství a výživy republik, popřípadě na základě dalších platných předpisů. Poskytování vyšší odměny za práci nebo jiných výhod peněžité hodnoty, vybočujících z rámce platných předpisů o odměňování za práci v družstvech, není dovoleno.
Čl. 53
(1) Písemnosti družstva, týkající se pracovních vztahů v družstvu, musí být doručeny členovi družstva do vlastních rukou; doručují se mu na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen, popřípadě - není-li to možné - poštou.
(2) Písemnosti doručované poštou zasílá družstvo poslední adresu člena družstva, která je mu známa, jako doporučenou zásilku s doručenkou s poznámkou "do vlastních rukou".
(3) Povinnost družstva doručit písemnost je splněna, jakmile člen družstva písemnost převezme nebo jakmile byla vrácena družstvu jako nedoručitelná a člen svým jednáním doručení písemnosti zmařil. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže člen družstva přijetí písemnosti odmítne.
VI. Družstevní kázeň
Čl. 54
(1) Nezbytným předpokladem úspěšné činnosti družstva a jeho trvalého rozvoje v souladu se zájmy společnosti je důsledné dodržování družstevní kázně. Družstevní kázní se rozumí uvědomělé plnění úkolů a povinností, které pro každého člena družstva vyplývají z jeho členství v družstvu, zejména pak v souvislosti s jeho účastí společné práci, na řízení a správě družstva a na společenské činnosti družstva. Družstevní kázeň je založena na vztazích soudružské spolupráce a vzájemné pomoci, na uplatňování zásad socialistického soužití členů družstva a na rozvíjení jejich iniciativy i zvyšování jejich ideologické a odborné úrovně.
(2) Nedílnou součástí družstevní kázně je pracovní kázeň a ochrana socialistického vlastnictví. Dodržování pracovní kázně vyžaduje od členů družstva zejména uvědomělé a řádné plnění pracovních úkolů podle svých sil, znalostí a schopností, plné využívání pracovní doby a výrobních prostředků, svědomité plnění pokynů nadřízených a dodržování předpisů vztahujících se k práci jimi vykonávané, zejména předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a předpisů o ochraně proti požárům.
Čl. 55
(1) Družstvo vede své členy k upevňování a prohlubování družstevní kázně především výchovným působením, přesvědčováním a oceňováním dobrých výsledků a zásluh, jakož i soustavným vytvářením příznivých podmínek pro řádné plnění úkolů a povinností každým členem.
(2) Dopustí-li se člen méně závažného porušení družstevní kázně, je povinností nadřízeného, aby mu porušení družstevní kázně vytkl a poučil ho o nesprávnosti jeho jednání popřípadě aby využil i možnosti věc projednat na výrobní nebo jiné poradě organizační jednotky.
Čl. 56
(1) Za závažné nebo opětovné porušení družstevní kázně, jímž byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, stanovami družstva nebo jinými vnitrodružstevními předpisy, popřípadě usneseními nebo opatřeními orgánů anebo pracovními příkazy vedoucích funkcionářů (vedoucích odborných pracovníků) družstva, může být členovi družstva uloženo některé z těchto kárných opatření:
a) | důtka, |
b) | veřejná důtka, |
c) | snížení, popřípadě odnětí prémií, podílů na hospodářských výsledcích nebo jiných pohyblivých součástí odměny za práci, vyjadřujících osobní ohodnocení, až do celkové výše 500 Kčs, |
d) | převedení na méně placenou práci na dobu až tří měsíců, popřípadě snížení základní měsíční odměny za práci až o 10 % na dobu až tří měsíců. |
(2) Jiné kárné opatření (neuvedené v odstavci 1) nelze uložit. Za jedno a totéž porušení družstevní kázně lze uložit jedno kárné opatření. Uložení kárného opatření nevylučuje případné právo družstva na náhradu škody.
(3) Členovi družstva nemůže být uloženo kárné opatření, jestliže nesplnil pokyn, který byl v rozporu s právními předpisy.
(4) Kárné opatření nelze uložit za porušení družstevní kázně, jestliže členovi družstva bylo za ně uloženo pravomocné opatření jiným orgánem než orgánem družstva nebo byl-li pro ně člen družstva pravomocně odsouzen.
Čl. 57
(1) Kárné opatření může být uloženo jen do jednoho měsíce ode dne, kdy se družstvo dovědělo o porušení družstevní kázně, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení družstevní kázně došlo. Ukládá-li však kárné opatření členská schůze (sbor zástupců), platí místo lhůty jednoho měsíce lhůta tří měsíců.
(2) Je-li jednání člena družstva, v němž lze spatřovat porušení družstevní kázně, předmětem šetření jiného orgánu než orgánu družstva, počíná lhůta jednoho, popřípadě tří měsíců pro uložení kárného opatření dnem, kdy se družstvo dovědělo o výsledku tohoto šetření.
Čl. 58
(1) Kárné opatření ukládá zásadně představenstvo družstva. Důtku mohou uložit i předseda a místopředseda družstva. Stanovy družstva mohou určit, že důtku mohou ukládat i vedoucí odborní pracovníci pověření řízení jednotlivých úseků činnosti a jednotlivých hospodářství, popřípadě i dalších organizačních jednotek v družstvu.
(2) Jde-li o porušení družstevní kázně předsedou (místopředsedou), jiným členem představenstva nebo členem revizní komise, ukládá kárné opatření členská schůze (sbor zástupců). Návrh na kárné opatření - jde-li o porušení družstevní kázně předsedou - může podat též okresní zemědělská správa.
Čl. 59
(1) V kárném řízení musí být vždy spolehlivě zjištěn skutečný stav a členovi družstva musí být poskytnuta možnost hájit se.
(2) O průběhu kárného řízení se sepíše stručný zápis, ve kterém se uvede, proti komu se řízení vede, co považuje kárný orgán za porušení družstevní kázně (skutek), vyjádření člena družstva, důkazy, které byly provedeny, a rozhodnutí, k němuž kárný orgán dospěl.
Čl. 60
Bylo-li uloženo kárné opatření, vydává se rozhodnutí též písemně a doručuje se členovi družstva do 15 dnů od jeho vydání. Rozhodnutí musí obsahovat přesné určení kárného opatření, odůvodnění, z něhož je patrno, v čem záleží porušení družstevní kázně a na základě kterých důkazů dospěl kárný orgán k závěru, že se ho člen družstva dopustil, jakož i poučení o možnosti podat námitky (čl. 62 odst. 1), popřípadě návrh na přezkoumání rozhodnutí soudem (čl. 62 odst. 2), s uvedením lhůty, do které lze tak učinit, a místa, kde se námitky nebo návrh na přezkoumání podávají.
Čl. 61
Při ukládání kárných opatření se přihlíží zejména k závažnosti porušení družstevní kázně, způsobené škodě, míře zavinění a okolnostem, za kterých byla družstevní kázeň porušena, jakož i k dosavadnímu postoji člena družstva k plnění povinností vyplývajících z jeho členství v družstvu.
Čl. 62
(1) Proti rozhodnutí představenstva, popřípadě vedoucího funkcionáře (vedoucího odborného pracovníka) družstva, jímž bylo uloženo kárné opatření, může člen družstva, jemuž bylo kárné opatření uloženo, do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí podat námitky členské schůzi (sboru zástupců). Námitky lze podat písemně nebo ústně; o ústně podaných námitkách sepíše družstvo zápis. Námitky se podávají u představenstva, které je předloží k rozhodnutí nejbližší členské schůzi (schůzi sboru zástupců). Podání námitek má odkladný účinek.
(2) Má-li člen družstva za to, že při uložení kárného opatření byl porušen právní předpis, stanovy družstva nebo jiné vnitrodružstevní předpisy anebo že kárné řízení zůstalo neúplné, může do 30 dnů od doručení rozhodnutí členské schůze (sboru zástupců) o námitkách, popřípadě - jde-li o předsedu (místopředsedu), jiného člena představenstva nebo člena revizní komise - od doručení rozhodnutí členské schůze (sboru zástupců) o kárném opatření, podat návrh na přezkoumání tohoto rozhodnutí soudem. Podání návrhu na přezkoumání má odkladný účinek.
(3) Bylo-li rozhodnutí členské schůze (sboru zástupců) soudem z toho důvodu, že kárné řízení zůstalo neúplné, projedná věc členská schůze (sbor zástupců) znovu na svém nejbližším jednání, následujícím po dni, kdy rozhodnutí o zrušení nabylo právní moci; je však povinna se přitom řídit právním názorem soudu.
Čl. 63
(1) Rozhodnutí o kárném opatření, proti kterému již nelze podat námitky nebo návrh na přezkoumání soudem, družstvo vykoná.
(2) Důtka je vykonána doručením konečného rozhodnutí.
(3) Veřejná důtka se vykoná zveřejněním způsobem v družstvu obvyklým.
(4) Kárná opatření s majetkovým dopadem vykoná družstvo snížením, popřípadě odnětím prémií, podílů na hospodářských výsledcích nebo jiných pohyblivých součástí odměny, anebo převedení na méně placenou práci.
Čl. 64
O vykonaných kárných opatřeních vede družstvo zvláštní evidenci; v evidenci se vyznačuje zejména den, kdy bylo kárné opatření vykonáno, a způsob, jímž se tak stalo.
Čl. 65
(1) Nedopustil-li se člen družstva během jednoho roku od pravomocného uložení kárného opatření dalšího porušení družstevní kázně, posuzuje se, jako by mu kárné opatření nebylo uloženo.
(2) I před uplynutím doby uvedené v odstavci 1 může představenstvo, popřípadě - uložila-li kárné opatření členská schůze (sbor zástupců) rozhodnutí, že se člen družstva posuzuje, jako by mu kárné opatření nebylo uloženo, osvědčil-li se příkladným plněním povinností vyplývajících z jeho členství v družstvu.
Čl. 66
Představenstvo je povinno podávat členské schůzi (sboru zástupců) zprávy o uložených kárných opatřeních a o stavu družstevní kázně v družstvu.
Čl. 67
O doručování rozhodnutí o uložení kárného opatřené platí ustanovení o doručování písemností družstva týkajících se pracovních vztahů v družstvu; bylo-li kárné opatření uloženo mladistvému členovi, doručuje se rozhodnutí též jeho zákonnému zástupci.
VII. Ochrana družstevního majetku
Čl. 68
Družstvo je povinno počínat si tak, aby družstevní majetek byl plně, účelně a hospodárně využíván a chráněn před škodami všeho druhu; k tomu vychovává také všechny své členy. Byla-li družstvu způsobena škoda, je družstvo povinno požadovat její náhradu.
Čl. 69
(1) Člen družstva je povinnen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani neoprávněnému majetkovému prospěchu na úkor společnosti, družstva nebo jednotlivce.
(2) Družstvo je povinno soustavně kontrolovat, zda jeho členové plní své členské povinnosti tak, aby nedocházelo ke škodám.
Čl. 70
(1) Družstvo je povinno vytvářet svým členům takové podmínky, aby mohli řádně plnit své členské povinnosti bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinno učinit opatření k jejich odstranění.
(2) Zjistí-li člen družstva, že nemá vytvořeny podmínky k řádnému plnění svých členských povinností, je povinen oznámit to svému nadřízenému.
(3) Hrozí-li družstvu škoda, je člen družstva povinen upozornit na to příslušného vedoucího funkcionáře (vedoucího odborného pracovníka) družstva, popřípadě příslušné orgány. Je-li k odvrácení škody hrozící družstvu neodkladně třeba zákroku, je člen družstva povinen zakročit; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost, nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo jiné členy (pracovníky) družstva, popřípadě osoby sobě blízké.
Čl. 71
(1) Hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty může družstvo svěřit k vyúčtování členovi, popřípadě pracovníkovi družstva, jen tehdy, uzavřelo-li s ním dohodu o hmotné odpovědnosti; tato dohoda může být platně uzavřena jen písemně.
(2) Bez uzavření dohody o hmotné odpovědnosti družstvo ustanovit svého člena, popřípadě pracovníka, zejména pokladníkem nebo skladníkem, ani jinak jej pověřit pokladními operacemi nebo činností spojenou s přejímáním, skladováním a vydáváním hmotných prostředků (zboží, zásob materiálu apod.). Bez uzavření dohody o hmotné odpovědnosti nemůže družstvo ustanovit svého člena, popřípadě pracovníka, ani do jiných funkcí, o nichž to stanoví zvláštní předpis.
Čl. 72
(1) Při uzavření dohody o hmotné odpovědnosti, při jejím zániku, při převedení člena družstva na jinou práci nebo na jiné pracoviště anebo při jeho přeložení musí být provedena inventarizace svěřených prostředků.
(2) Na pracovištích, kde pracují členové, popřípadě pracovníci družstva, kteří odpovídají za schodek společně, musí být inventarizace provedena při uzavření dohod se všemi společně odpovědnými osobami, při zániku všech těchto dohod, při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště anebo přeložení všech společně odpovědných osob, při změně ve funkci vedoucího nebo jeho zástupce a na žádost kterékoli ze společně odpovědných osob při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některé z nich od dohody o hmotné odpovědnosti.
Čl. 73
Nástroje, ochranné pracovní prostředky a jiné podobné předměty se členům, popřípadě pracovníkům družstva, svěřují na písemné potvrzení. O tom vede družstvo evidenci, ve které se vyznačuje, komu byly tyto předměty svěřeny, kdy a v jakém stavu byly vydány a kdy a v jakém stavu byly vráceny.
Čl. 74
Způsobil-li člen, popřípadě pracovník družstva, na družstevním majetku škodu, je představenstvo povinno bez odkladu pečlivě objasnit okolnosti, za kterých ke škodě došlo, a na základě tohoto objasnění toho, kdo škodu způsobil, poučit o tom, jak se měl zachovat, aby ke škodě nedošlo; případy vážnějších škod se po objasnění projednávají i na výrobní nebo jiné poradě organizační jednotky.
Čl. 75
(1) Zjistilo-li představenstvo při objasnění okolností, za nichž došlo ke škodě na družstevním majetku, že za škodu odpovídá člen, popřípadě pracovník družstva, určí družstvo výši požadované náhrady se zřetelem na příslušná ustanovení zákoníku práce o rozsahu náhrady škody způsobené pracovníkem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
(2) Jde-li o škodu přesahující částku 10 000 Kčs, nebo o škodu, za kterou odpovídá předseda (místopředseda), jiný člen představenstva nebo člen revizní komise, určuje výši požadované náhrady na návrh představenstva členská schůze (sbor zástupců); jinak určuje výši požadované náhrady představenstvo.
Čl. 76
Orgán družstva, který určil výši požadované náhrady škody, může upustit od vymáhání zbylé částky náhrady škody, jestliže člen družstva uhradil aspoň dvě třetiny určené náhrady škody a prokázal příkladné plnění povinností vyplývajících z jeho členství v družstvu. To neplatí, jde-li o náhradu škody, kterou člen družstva způsobil úmyslně nebo v opilosti, na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů.
Čl. 77
Uzná-li člen družstva závazek nahradit škodu v určené výši a dohodne-li s ním družstvo způsob úhrady, je povinno s ním uzavřít dohodu písemně; jinak je dohoda neplatná. Nedošlo-li k uznání závazku, je družstvo povinno včas uplatnit nárok na náhradu škody ve smírčím řízení, popřípadě u soudu.
Čl. 78
Družstvo je povinno zajistit bezpečnou úschovu věcí, které jeho členové obvykle nosí do práce, jakož i obvyklých dopravních prostředků, pokud je jeho členové používají k cestě do práce a zpět.
VIII. Společenská činnost družstva
Čl. 79
Společenská činnost družstva záleží zejména ve všestranné péči družstva o jeho členy, popřípadě pracovníky, a to především po stránce ideové, odborné, kulturně osvětové, pracovní, sociální a zdravotní. Zvláštní pozornost věnuje družstvo mládeži, ženám, osobám se změněnou pracovní schopností a důchodcům.
Čl. 80
Družstvo soustavně pečuje o politický růst svých členů, popřípadě pracovníků. Na výrobních a jiných poradách, jakož i při jiných příležitostech, objasňuje členům, popřípadě pracovníkům, význam dalšího upevňování svazku dělnické třídy a družstevních rolníků a seznamuje je s požadavky kladenými na zemědělskou velkovýrobu v zájmu dalšího rozvoje vyspělé socialistické společnosti. Družstvo vychovává své členy, popřípadě pracovníky, v duchu proletářského internacionalismu a socialistického vlastenectví.
Čl. 81
Družstvo pečuje o další vzdělávání a sebevzdělávání svých členů, popřípadě pracovníků, o zvyšování a vhodné rozšiřování jejich odborné kvalifikace. Za tím účelem zejména:
a) | doporučuje své členy, popřípadě pracovníky, k dennímu studiu i ke studiu při zaměstnání; umožňuje jim studium také poskytováním hmotného zabezpečení podle zvláštních předpisů; |
b) | zřizuje družstevní školy práce a využívá všech dalších možností ke zvýšení kvalifikace svých členů, popřípadě pracovníků; vysílá je do odborných kursů, do vzorových závodů a škol pokrokových zkušeností; |
c) | umožňuje svým členům, popřípadě pracovníkům, soudružskou výměnu zkušeností se členy jiných družstev, absolventům vysokých a středních odborných škol před zařazením do práce pak získání potřebné praxe ve vybraných socialistických zemědělských organizacích; |
d) | buduje a zajišťuje provoz odborné knihovny a útvaru technickoekonomických informací,zabezpečuje pravidelné promítání odborných zemědělských filmů a využívání názorných pomůcek, hromadné sledování odborných televizních a rozhlasových pořadů, apod. |
Čl. 82
(1) Družstvo může se svým členem uzavřít dohodu, kterou se zavazuje umožnit mu získání nebo zvýšení kvalifikace a kterou se člen družstva zavazuje setrvat po určitou dobu v členském poměru nebo uhradit družstvu náklady spojené se získáním nebo zvýšením své kvalifikace. Družstvo se může se svým členem také dohodnout, že mu člen uhradí i náklady, které do skončení členského poměru vynaložilo k získání nebo zvýšení jeho kvalifikace, jestliže členství zaniklo před získáním předpokládané kvalifikace nebo před jejím zvýšením.
(2) Dohoda musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny:
a) | druh kvalifikace a způsob jejího získání nebo zvýšení, |
b) | doba, po kterou se člen zavazuje setrvat v družstvu v členském poměru po získání nebo zvýšení této kvalifikace, |
c) | druhy nákladů, které bude člen povinen uhradit, jestliže nesplní svůj závazek setrvat v družstvu po určitou dobu v členském poměru, a nejvyšší celková částka, do které lze na něm tuto náhradu požadovat. |
(3) Dohoda, která nebyla uzavřena písemně nebo která neobsahuje údaje uvedené v odstavci 2, je neplatná.
(4) Nesplní-li člen družstva svůj závazek jen zčásti, družstvo mu povinnost nahradit náklady poměrně sníží. V odůvodněných případech může družstvo náhradu nákladů zcela prominout.
(5) Povinnost k náhradě nákladů zaniká úplně, skončilo-li členství vystoupením se zkrácenou lhůtou z důvodů uvedených v čl. 16 odst. 3 písm. a), c), d) a e).
Čl. 83
V rámci kulturně výchovné péče o své členy, popřípadě pracovníky, družstvo zejména:
a) | pečuje o rozvoj vědecké, technické a umělecké tvořivosti svých členů, popřípadě pracovníků; |
b) | ve spolupráci se společenskými organizacemi a osvětovými zařízeními podporuje rozvoj kulturní, tělovýchovné, sportovní a branné činnosti, podílí se na výstavbě, údržbě a provozování kulturních a tělovýchovných zařízení, popřípadě sdružuje své prostředky s prostředníky národního výboru, jiných družstevních a státních i společenských organizací k výstavbě, vybavení, údržbě a činnosti těchto zařízení; |
c) | zřizuje knihovnu a čítárnu, zakládá a spravuje kulturní klub apod; |
d) | organizuje hromadné návštěvy kulturních, tělovýchovných a jiných společenských akcí. |
Čl. 84
(1) Stálé zlepšování pracovních podmínek je rovnocenou a neoddělitelnou součástí plánování a plnění výrobních a ostatních úkolů družstva.
(2) Družstvo je povinno zejména
a) | zařazovat své členy, popřípadě pracovníky, do práce podle jejich zdravotního stavu a schopností a - pokud možno - i kvalifikace; |
b) | postupně odstraňovat fyzicky namáhavé práce a práce ve ztížených podmínkách zaváděním nových pracovních postupů s využitím mechanizace, automatizace apod.: |
c) | soustavně seznamovat své členy, popřípadě pracovníky s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a s novými poznatky na tomto úseku, pravidelně ověřovat jejich znalosti a vyžadovat a kontrolovat dodržování těchto předpisů; |
d) | zřizovat, udržovat a zlepšovat potřebná ochranná zařízení a trvale vytvářet podmínky pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci a pro předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání; |
e) | umožňovat svým členům, popřípadě pracovníkům, ve všech směnách závodní stravování odpovídající zásadám správné výživy a zabezpečovat jim na pracovištích vhodné nápoje. |
Čl. 85
V rámci sociální a zdravotní péče o své členy, popřípadě pracovníky, družstvo zejména:
a) ve spolupráci s národním výborem pečuje o tvorbu a ochranu životního a pracovního prostředí;
b) podílí se na úpravě a vybavení vesnických sídlišť, na rozvoji služeb pro obyvatelstvo apod.;
c) pečuje o uspokojování bytové potřeby svých členů, popřípadě pracovníků, a to - podle okolností - i podnikovou bytovou výstavbou;
d) podle potřeby poskytuje svým členům, popřípadě pracovníkům, sociální podporu a bezúročné půjčky;
e) poskytuje svým členům z fondu kulturních a sociálních potřeb příspěvky k důchodům;
f) vysílá své členy, popřípadě pracovníky, na domácí i zahraniční rekreaci a navrhuje je, popřípadě vysílá, na lázeňskou léčbu.
Čl. 86
V rámci péče o mládež družstvo zejména:
a) | zajišťuje politický a odborný růst, jakož i zdravý fyzický a morální rozvoj mladých členů, vysílá je do odborných učilišť, středních odborných a vysokých škol a poskytuje jim stipendia za podmínek stanovených zvláštními předpisy; |
b) | zařazuje mladé členy na místa odpovídající získané kvalifikaci a praxi; |
c) | podle potřeby poskytuje mladým členům hmotnou pomoc při zakládání rodiny, při výstavbě bytů, rodinných domků apod.; |
d) | účinně pomáhá při založení místní organizace Socialistického svazu mládeže a vytváří podmínky pro ustavování a činnost jiných mládežnických kolektivů; dbá o to, aby byly rozvíjeny tvůrčí schopnosti mladých členů, jakož i jejich iniciativa a aktivita při práci i při řízení a správě družstva. |
Čl. 87
V rámci péče o pracovní podmínky žen družstvo zejména:
a) | vytváří vhodné pracovní podmínky pro své členky, popřípadě pracovnice, a podle svých možností jim zajišťuje přiměřené pracovní zařazení; |
b) | zřizuje závodní jídelnu, žňové útulky, prádelny, umývárny, šatny a podobná zařízení; zřizuje nebo se podílí na výstavbě dětských jeslí, mateřských škol; pionýrských táborů apod.; |
c) | prosazuje skutečnou rovnost muže a ženy ve všech společenských vztazích, souvisejících se životem družstva. |
Čl. 88
Družstvo vytváří vhodné podmínky pro zabezpečení pokojného stáří svých členů, popřípadě pracovníků, a to hlavně formou rekreace, kulturního vyžití, zabezpečení stravování, popřípadě i dalších služeb, jež si nemohou sami zajistit vzhledem k pokročilému věku. Využívá jejich dlouhodobých zkušeností a umožňuje jim takové zapojení do práce, které odpovídá jejich zdravotnímu stavu a schopnostem a - pokud možno - i kvalifikaci, jakož i možnostem a potřebám družstva.
Čl. 89
(1) Družstvo je povinno vytvářet podmínky pro vhodné pracovní uplatnění svých členů se změněnou pracovní schopností a umožňovat jim, aby výcvikem nebo studiem získávali potřebnou kvalifikaci a zvyšovali si ji. To platí zvláště v případech, v nichž byla změna pracovní schopnosti způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
(2) V rámci péče o členy se změněnou pracovní schopností plní družstvo i další úkoly vyplývající z předpisů o sociálním zabezpečení.
Čl. 90
(1) Družstvo, jehož členská schůze rozhodla o vstupu do Svazu družstevních rolníků, plní v oblasti své společenské činnosti také úkoly, jež vyplývají ze Stanov svazu družstevních rolníků a z usnesení jeho orgánů.
(2) Orgány družstva, jehož členská schůze rozhodla o vstupu do Svazu družstevních rolníků, vykonávají současně funkce orgánů základní organizace tohoto svazu.
