Předsedu posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru a jeho zástupce volí okresní národní výbor ze svých poslanců.

Za další členy této komise volí okresní národní výbor:

Předsedu posudkové komise sociálního zabezpečení krajského národního výboru a jeho zástupce volí krajský národní výbor ze svých poslanců.

Za další členy této komise volí krajský národní výbor:

Posudková komise sociálního zabezpečení je schopna jednat a usnášet se, jestliže jsou přítomni předseda nebo jeho zástupce, zástupce Revolučního odborového hnutí, lékař posudkové služby sociálního zabezpečení, jeden z lékařů státní zdravotní správy a pracovník příslušného odboru národního výboru, který je zároveň tajemníkem komise.

Místo zástupce Revolučního odborového hnutí musí být přítomni:

Je-li v komisi projednáván případ mladistvého nebo dítěte, musí být přítomen jako lékař státní zdravotní správy dorostový lékař a pracovník příslušného odboru národního výboru.

Projednává-li se případ žadatele (důchodce), který byl účastníkem odboje, musí být přítomen zástupce Českého svazu protifašistických bojovníků a lékař, který je členem této organizace.

Složení komise k projednání jednotlivých případů určuje podle odstavců 1 až 4 předseda nebo jeho zástupce.

Podle potřeby přizve předseda nebo jeho zástupce k jednání komise:

Zástupci orgánů a organizací uvedených v předchozím odstavci a zástupci orgánů sociálního zabezpečení musí být k jednání komise přizváni, jestliže tyto orgány (organizace) o to požádají. Rovněž musí být k jednání komise přizván ošetřující lékař, požádá-li o to.

Lékařský nález potřebný k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru vyhotovuje lékař, který léčil posuzovaného; jde-li o nemoc z povolání, vyhotovuje tento nález lékař oddělení nemocí z povolání příslušného ústavu národního zdraví (kliniky)․ Jde-li o určení plné nebo částečné invalidity nebo o rozhodnutí, že jde o občana se změněnou pracovní schopností, nebo o rozhodnutí o nutnosti trvalého převedení na jinou práci nebo nutnosti trvalé změny zaměstnání ze zdravotních důvodů, předkládá lékařský nález ošetřujícího lékaře, popřípadě odborného lékaře příslušná lékařská poradní komise (lékařská komise) po přezkoumání a potvrzení tohoto nálezu. Lékařské nálezy pro jednání posudkové komise sociálního zabezpečení krajského národního výboru podává lékař, který je členem této komise.

Potřebnou lékařskou dokumentaci pro jednání posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru vydává zdravotnické zařízení.

Lékaři, kteří jsou členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru, spolupracují s lékařskými poradními komisemi (s lékařskými komisemi). Lékaři, kteří jsou členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru i krajského národního výboru, kontrolují správnost a úplnost lékařské dokumentace a při jednání v posudkové komisi sociálního zabezpečení podle potřeby vyšetřují posuzovaného občana znovu; jsou též odpovědni za posouzení zdravotního stavu posuzovaného občana a vyjadřují se zejména o tom, zda jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý a kdy tato změna nastala.

Posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru zasedají zpravidla ve zdravotnických zařízeních státní zdravotní správy a ve velkých organizacích, které mají zdravotnická zařízení s potřebným vybavením.

Předsedu dávkové komise okresního národního výboru a jeho zástupce volí okresní národní výbor ze svých poslanců.

Za další členy dávkové komise volí okresní národní výbor:

Předsedu dávkové komise krajského národního výboru a jeho zástupce volí krajský národní výbor ze svých poslanců.

Za další členy dávkové komise volí krajský národní výbor:

Dávková komise je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomen předseda nebo jeho zástupce a nejméně dva další členové, a to zástupce Revolučního odborového hnutí a pracovník příslušného odboru národního výboru, který je zároveň tajemníkem komise.

Místo zástupce Revolučního odborového hnutí musí být přítomni:

Jestliže rozhodnutí dávkové komise závisí též na řešení otázek patřících do působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení, je dávková komise vázána rozhodnutím, popřípadě posudkem posudkové komise sociálního zabezpečení.

Předsedu komise péče o rodinu a děti a jeho zástupce volí okresní národní výbor i krajský národní výbor ze svých poslanců.

Za další členy komise volí okresní národní výbor i krajský národní výbor občany, kteří se zabývají problematikou péče o rodinu a děti, nebo se osvědčili při výchově dětí; přitom dbá na to, aby členy komise byli dětský, popřípadě dorostový lékař, ženský lékař, pedagog, psycholog, soudce z povolání, zástupce prokuratury a zástupce orgánů Veřejné bezpečnosti.

Komise je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomen předseda nebo jeho zástupce, nejméně polovina ostatních členů a pracovník příslušného odboru národního výboru, který je zároveň tajemníkem komise.

Vyžaduje-li to povaha projednávané věci, musí se jednání zúčastnit člen komise určený předsedou nebo jeho zástupcem.

Je-li to třeba, přizve předseda komise nebo jeho zástupce k jednání komise zástupce školy nebo socialistické organizace.

Zástupci organizací uvedených v předchozím odstavci a zástupci orgánů sociálního zabezpečení musí být k jednání komise přizváni, jestliže tyto orgány (organizace) o to požádají.

Ustanovení § 3 odst. 5, § 6 a § 7 platí i pro jednání komise péče o rodinu a děti.

Okresní národní výbory organizují, zabezpečují a koordinují výchovu občanů k manželství a k odpovědnému rodičovství prostřednictvím svých komisí, okresních sborů pro občanské záležitosti, koordinačních sborů a kulturních, zdravotnických a sociálních zařízení, která spravují; spolupracují přitom se socialistickými organizacemi.

Místní (městské) národní výbory se podílejí na výchově k manželství a k odpovědnému rodičovství zejména kulturně, zdravotně a sociálně výchovnou činnost; v rámci této činnosti pořádají zejména besedy se snoubenci, přednášky a kursy.

Místní (městské) národní výbory vykonávají činnost uvedenou v odstavci 2 prostřednictvím svých komisí, sborů pro občanské záležitosti a kulturních zařízení; spolupracují přitom se socialistickými organizacemi.

Okresní národní výbory

Místní (městské) národní výbory se podílejí na činnosti uvedené v odstavci 1; nemůže-li místní (městský) národní výbor sám poskytnout dostatečnou pomoc a zjednat nápravu, upozorní okresní národní výbor na občany, kteří potřebují sociální péči, a spolupůsobí při jejím poskytování. Místní (městský) národní výbor oznámí okresnímu národnímu výboru zejména případy, kdy rodiče nebo jiné odpovědné osoby zanedbávají plnění svých povinností při výchově dětí závažným způsobem, popřípadě kdy je třeba dítě umístit do výchovy nahrazující výchovu rodičů.

Okresní národní výbory poskytují dětem, rodičům, jiným občanům odpovědným za výchovu dětí a těhotným ženám pomoc a sociálně právní ochranu a odůvodňuje-li to povaha případu, sepisují potřebná podání, jednají v jejich zájmu u ostatních orgánů, zařízení a organizací a v případě potřeby jim zjednají u nich pomoc.

zakročují ve prospěch dětí, kterým rodiče nebo jiní občané odpovědní za jejich výchovu neposkytují řádnou péči, a působí k odstraňování příčin, které tyto nedostatky způsobují. Závažné nedostatky oznamují okresnímu národnímu výboru;

dozírají, aby se dětem a mladistvým nepodávaly nebo neprodávaly alkoholické nápoje, aby se děti mladší 15 let nezdržovaly bez dozoru osob odpovědných za jejich výchovu ve veřejných místnostech, kde se takové nápoje podávají;

dozírají, aby pořadatelé filmových a divadelních představení a jiných kulturních a sportovních podniků nedovolili účast dětí a mladistvých na představeních (podnicích) mládeži nepřístupných.

Zanedbávají-li rodiče nebo jiní občané odpovědní za výchovu dítěte své povinnosti, narušují-li sami nebo jiní občané výchovu dítěte nebo je-li chování dítěte závazné, vyšetří místní (městský) národní výbor všechny okolnosti případu a projedná se zúčastněnými odstranění nedostatků ve výchově dítěte.

Nelze-li očekávat, že samo projednání povede k nápravě a vyžaduje-li to zájem společnosti, místní (městský) národní výbor

Výkonem dohledu pověří místní (městský) národní výbor důvěrníka péče o děti, popřípadě jinou vhodnou osobu. Ten, kdo byl výkonem dohledu pověřen, je povinen v součinnosti se školou a se společenskými organizacemi v bydlišti nebo na pracovišti soustavně na dítě a na občany, kteří odpovídají za jeho výchovu, výchovně působit a sledovat, jak se dítě chová, jak o ně rodiče či jiní občané odpovědní za jeho výchovu pečují; v případě potřeby dává podnět k dalším opatřením v zájmu dítěte.

O vysloveném opatření uvědomí místní (městský) národní výbor okresní národní výbor, soud, popřípadě školu a organizaci, v níž účastník pracuje.

Vyžaduje-li to zájem společnosti na řádné výchově dítěte a pokud místní (městský) národní výbor tak ještě neučinil, může komise péče o rodinu a děti okresního národního výboru učinit opatření podle § 17; v závažnějších případech, zejména je-li třeba chránit dítě před škodlivými vlivy, může mu uložit i přiměřená omezení; může mu například zakázat návštěvu podniků a zábav pro ně nevhodných, styk s občany, kteří mohou mít nepříznivý vliv na jeho výchovu; o vysloveném opatření uvědomí místní (městský) národní výbor, popřípadě školu nebo organizaci. Okresní národní výbor v součinnosti s místním (městským) národním výborem a ve spolupráci s důvěrníkem péče o děti, se školou či organizací sleduje, zda nezletilý dodržuje uložená omezení.

V případech, jimiž se zabýval soud, může okresní národní výbor učinit opatření uvedená v předchozím odstavci jen tehdy, jestliže soud ve věci nerozhodl.

Dohled vykonává okresní národní výbor v součinnosti s důvěrníkem péče o děti, s místním (městským) národním výborem, se školou a se společenskými organizacemi v místě bydliště nebo na pracovišti; přitom soustavně sleduje, jak se dítě chová, jak o ně rodiče či jiní občané odpovědní za jeho výchovu pečují; na dítě i na uvedené občany výchovně působí a v případě potřeby a s ohledem na výsledky tohoto působení přijme nebo navrhne další opatření v zájmu dítěte.

Okresní národní výbor podává soudu návrh na nařízení ústavní výchovy v případech, kdy se nedostatky v rodinné výchově projevily vážnou mravní narušeností dítěte nebo kdy je dítě v dosavadním prostředí vážně ohroženo ve svém tělesném nebo duševním vývoji a jiná výchovná opatření nevedla k cíli a svěření dítěte do výchovy jiného občana se nejeví účelné nebo postačující. Ústavní výchovu může okresní národní výbor navrhnout také tehdy, když se dítě ocitlo bez jakékoliv řádné péče a není možno je svěřit do výchovy jiného občana.

Jestliže je třeba bez odkladu umístit dítě do péče nahrazující výchovu rodičů, protože o ně nikdo řádně nepečuje, nebo protože jeho život, zdraví nebo vývoj v dosavadním prostředí je vážně ohrožen, rozhodne okresní národní výbor předběžně o jeho okamžitém umístění v rodině zaručující příznivé podmínky pro jeho všestranný vývoj nebo o jeho umístění v ústavu; o svém opatření uvědomí soud, který rozhodne dodatečně.

V případech, kdy soud rozhodne o umístění dítěte do výchovy jiného občana nebo nařídí ústavní výchovu nebo stanoví ochrannou výchovu, zajistí okresní národní výbor umístění dítěte do výchovy nahrazující výchovu rodičů, popřípadě do zařízení ústavní či ochranné výchovy.

Okresní národní výbory zjišťují podmínky další výchovy dětí v rodině, má-li být zrušena ústavní či ochranná výchova, působí na zlepšení výchovného prostředí v takových rodinách a sledují poměry dětí, které se do rodiny vrátily po skončení ústavní či ochranné výchovy, nebo mladistvých, kteří se do rodiny vrátili po skončení výkonu trestu odnětí svobody; místní (městské) národní výbory spolupůsobí při výkonu této činnosti a rozhodující skutečnosti, které přitom zjistí, oznamují okresnímu národnímu výboru.

Okresní národní výbory při zařazování mladistvých podmíněně odsouzených a mladistvých po skončení ústavní nebo ochranné výchovy a po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody do učebního či pracovního poměru spolupracují zejména s organizacemi i s orgány Revolučního odborového hnutí a Socialistického svazu mládeže v organizacích a poskytují těmto mladistvým zvýšenou výchovnou a sociální péči.

Okresní národní výbory pravidelně sledují tělesný a duševní vývoj dětí svěřených do výchovy jiných občanů než rodičů. Za tím účelem nejméně jednou za čtvrt roku navštíví pověřený pracovník nebo funkcionář národního výboru rodinu, ve které dítě žije, a v případech potřeby poskytnou občanovi odpovědnému za výchovu dítěte, popřípadě dítěti pomoc potřebnou k všestrannému vývoji dítěte.

Dokud soud neustanoví dítěti opatrovníka nebo dokud se ustanovený opatrovník své funkce neujme, činí okresní národní výbor v zájmu dětí neodkladné úkony.

Na základě rozhodnutí soudu vykonává okresní národní výbor funkci opatrovníka.

Okresní národní výbory vyhledávají děti vhodné k osvojení a občany vhodné stát se osvojiteli. Prověřují, zda tito občané způsobem svého života a života své rodiny poskytují záruku, že dítě budou vychovávat k jeho prospěchu a v zájmu společnosti, a působí k tomu, aby osvojení bylo pro dítě co nejprospěšnější.

Krajské národní výbory zabezpečují přehled dětí vhodných k osvojení a občanů vhodných stát se osvojiteli a působí k tomu, aby se vhodným občanům doporučily vhodné děti k osvojení.

Jednorázový peněžitý příspěvek se poskytuje na úhradu nákladů, které vznikly v důsledku mimořádných životních situací občanům uvedeným v § 23, jsou-li sociálně potřební.

Na zabezpečení výživy nebo na úhradu nákladů na životní potřeby, které se pravidelně opakují a které nelze zabezpečit jinak, může okresní národní výbor poskytnout těmto občanům opakující se peněžitý příspěvek.

Okresní národní výbory mohou poskytovat v mimořádných případech bezúročně půjčky občanům uvedeným v § 23, jestliže se přechodně ocitli v nepříznivých životních poměrech, které mohou za pomoci půjčky překonat, a jestliže mohou poskytnutou půjčku splatit, aniž tím bude ohroženo zabezpečení jejich životních potřeb.

Půjčku lze poskytnout zejména na úhradu nákladů spojených s uspokojováním životních potřeb, zvláště na ošacení a vybavení domácnosti.

Účelem pečovatelské služby pro rodiny s dětmi je poskytovat pomoc rodinám při péči o děti (zpravidla do deseti let věku) a při vedení domácnosti, jestliže je rodina nemůže sama zabezpečit pro vážné překážky. Pečovatelská služba se poskytuje sociálně potřebným občanům bezplatně, ostatním občanům za plnou nebo částečnou úhradu s přihlédnutím k příjmům a rodinným a majetkovým poměrům občana. Maximální výše úhrady za jednotlivé úkony pečovatelské služby je stanovena v příloze č. 1 této vyhlášky.

Za vážné překážky se považují zejména:

Místní (městský) národní výbor zřizuje aktiv péče o rodinu a děti k plnění svých úkolů při péči o rodinu a děti z řad svých poslanců a dobrovolných spolupracovníků, především z funkcionářů a členů společenských organizací.

K úspěšnému a včasnému plnění úkolů v péči o rodinu a děti zřizují okresní národní výbory sbor důvěrníků péče o děti. Za členy tohoto sboru jmenují občany, jejichž vztah k socialistické společnosti, osobní vlastnosti, způsob života, poměr k dětem a schopnost výchovně působit poskytují záruku, že budou svědomitě a podnětem plnit svěřené úkoly. Při jmenování přihlížejí k návrhům, které podaly místní (městské) národní výbory po projednání s občanskými výbory a se společenskými organizacemi.

Důvěrníci péče o děti zjišťují, jak rodiny plní své společenské funkce při výchově dětí, pomáhají při odstraňování nedostatků, vykonávají dohled a plní jiné úkoly, které jim okresní národní výbor při péči o rodinu a děti uloží.

Obvod, v němž má důvěrník péče o děti vykonávat svou činnost, určí okresní národní výbor tak, aby se plně využilo důvěrníkových znalostí poměrů, místa nebo pracoviště a umožnilo se mu úspěšné plnění úkolů.

Okresní národní výbor vydá důvěrníkovi průkaz o jmenování.

Místní (městský) národní výbory poskytují občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům, kteří jsou sociálně potřební, příspěvek na společné stravování, jednorázový peněžitý příspěvek a věcnou pomoc. Výši příspěvku stanoví s přihlédnutím k jejich příjmům a rodinným a majetkovým poměrům.

Místní (městské) národní výbory zajišťují občanům uvedeným v odstavci 1 společné stravování v závodních a dietních jídelnách, v jídelnách jednotných zemědělských družstev a v zařízeních veřejného stravování, popřípadě též dovozem stravy z těchto jídelen nebo z ústavů sociální péče do klubů důchodců, nebo v samostatných jídelnách pro stravování důchodců ( § 93).

Věcná pomoc se uskutečňuje zabezpečením namáhavějších pracovních úkonů nutných k zajištění provozu a údržby domácnosti, které občan nemůže pro svůj zdravotní stav nebo věk vykonat sám, popřípadě poskytnutím předmětů potřebných k uspokojování životních potřeb.

Jednorázový peněžitý příspěvek se poskytuje na úhradu mimořádných nutných nákladů, které nemůže občan uhradit ze svých běžných příjmů.

Účast na kulturním a společenském životě zajišťují místní (městské) národní výbory občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům zejména tím, že zřizují kluby důchodců. Místní (městské) národní výbory též sjednají a zabezpečují možnost návštěvy divadelních a filmových představení a jiných kulturních a sportovních podniků za snížené vstupné, popřípadě bezplatně.

Okresní národní výbory, popřípadě městské národní výbory mohou též zajišťovat pro občany těžce postižené na zdraví a pro staré občany rekreační zájezdy, popř. krátkodobé, nejvýše týdenní rekreační pobyty. K úhradě nákladů s tím spojených může být sociálně potřebným občanům poskytnut jednorázový peněžitý příspěvek.

Pečovatelskou službu poskytují okresní národní výbory občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům, kteří nejsou schopni si sami obstarat nutné práce v domácnosti nebo kteří pro nepříznivý zdravotní stav potřebují ošetření jinou osobou, pokud potřebnou péči nemohou poskytovat rodinní příslušníci těchto občanů, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti. Pečovatelská služba se neposkytuje při karanténě nařízené pro podezření z nákazy přenosnou nemocí a při onemocnění takovou nemocí.

Pečovatelská služba zahrnuje běžné práce nutné k udržování domácnosti, obstarávání nákupů a donášku jídla, zejména obědů, jakož i provádění jednoduchých ošetřovatelských úkonů.

Pečovatelská služba se poskytuje sociálně potřebným občanům bezplatně. Ostatním občanům se poskytuje za plnou nebo částečnou úhradu s přihlédnutím k jejich věku a zdravotnímu stavu. Výše úhrady se určí podle příjmů a rodinných a majetkových poměrů potřebného občana, případně jeho rodinných příslušníků, od kterých lze požadovat úhradu za poskytnuté služby (manžel, děti nebo rodiče). Maximální výše úhrady za jednotlivé úkony pečovatelské služby je stanovena v příloze č. 1 této vyhlášky.

Občanům těžce zdravotně postiženým, kteří potřebují zvláštní pomůcky k odstranění, zmírnění nebo překonání následků jejich postižení, zejména nevidomým a neslyšícím, poskytují okresní národní výbory jednorázový příspěvek na zakoupení pomůcky, kterou neposkytuje ani nepropůjčuje státní zdravotní správa. Příspěvek se poskytuje přednostně těm občanům, kteří potřebují uvedenou pomůcku k výkonu zaměstnání, k přípravě pro pracovní uplatnění nebo k výkonu soustavné veřejné činnosti. Nevidomým občanům se poskytuje příspěvek na zakoupení vodícího psa.

Výše příspěvku podle předchozího odstavce se určí s přihlédnutím k příjmům a rodinným a majetkovým poměrům občana, a to zpravidla do poloviny kupní ceny pomůcky; v případech hodných zvláštního zřetele může být poskytnuta vyšší částka, a to až do plné kupní ceny pomůcky. Příspěvek nevidomému na zakoupení vodícího psa se poskytuje zpravidla v plné výši nákladů potřebných na zakoupení psa, jeho výcvik, jakož i na výdaje spojené s odevzdáním psa nevidomému.

Občan, který vodícího psa již nepotřebuje, je povinen nabídnout jej ke koupi Svazu invalidů v České socialistické republice nebo, jestliže příspěvek byl poskytnut v plné výši nákladů na jeho zakoupení, bezplatně odevzdat psa tomuto svazu.

Občanu s těžkými vadami nosného a pohybového ústrojí, který je odkázán na individuální dopravu, může okresní národní výbor poskytnout příspěvek na zakoupení motorového vozidla s podmínkou, že je bude tento občan používat soustavně ke své dopravě; předpokladem poskytnutí uvedeného příspěvku je, že ani potřebný občan, ani jeho manželka (manžel, družka, druh) žijící s ním ve společné domácnosti, nevlastní motorové vozidlo s výjimkou jednostopého vozidla.

Výši příspěvku podle předchozího odstavce stanoví okresní národní výbor s přehlédnutím k ceně vozidla, k jeho využití a k příjmům a majetkovým poměrům občana a jeho rodiny.

Občan, kterému byl poskytnut příspěvek na zakoupení motorového vozidla, je povinen neprodleně oznámit okresnímu národnímu výboru, který mu příspěvek poskytl, prodej, darování nebo jiný převod motorového vozidla do vlastnictví, popřípadě do užívání jiné osobě; okresní národní výbor stanoví, zda a jakou částku z poskytnutého příspěvku je tento občan povinen vrátit, pokud od výplaty příspěvku do dne, kdy se převod motorového vozidla uskutečnil, ještě neuplynulo 5 let.

Občanům těžce postiženým na zdraví, jimž jejich vada nebo choroba podstatně omezuje pohybovou schopnost, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné výhody I.-III. stupně. Při určování stupně tělesného postižení občana přihlíží posudková komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru ke všem vadám, chorobám a okolnostem, které ve vzájemné souvislosti omezují jeho pohybovou schopnost. Sociální potřebnost se nezkoumá.

Občanům těžce postiženým na zdraví, kteří nemohou zpravidla delší dobu stát, se poskytují mimořádné výhody I. stupně, jimiž se rozumí

Občanům těžce postiženým na zdraví, kteří nejsou schopni kromě delšího stání ani delší chůze, se poskytují mimořádné výhody II. stupně, jimiž se rozumí

Občanům těžce postiženým na zdraví, kteří nemohou bez průvodce používat veřejných hromadných dopravních prostředků, se poskytují mimořádné výhody III. stupně, jimiž se rozumí

Dále lze občanům uvedeným v odstavci 3 a 4 poskytnout slevu poloviny vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní podniky. Při poskytnutí slevy občanům uvedeným v odstavci 4 se poskytne sleva poloviny vstupného i jejich průvodci.

Okresní národní výbor vydává průkaz opravňující k mimořádným výhodám podle předchozích odstavců s vyznačením, o jaký druh mimořádných výhod se jedná. Průkaz občana těžce postiženého na zdraví, jemuž jsou přiznány mimořádné výhody III. stupně. platí i pro jeho průvodce, pokud doprovází tohoto občana.

Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení změní, popřípadě odejme stupeň přiznaných mimořádných výhod, jestliže přiznaný stupeň mimořádných výhod neodpovídá stavu choroby nebo vady nebo jestliže mimořádných výhod bylo opětovně zneužíváno.

Příspěvek na provoz motorových vozidel a příspěvek na úhradu pojistného

Občanům těžce postiženým na zdraví, kterým byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně a kteří jsou držiteli motorových vozidel, okresní národní výbor poskytne příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na úhradu pojistného zákonného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel, používá-li je držitel soustavně pro svou potřebu a nepropůjčuje-li je k dopravě jiných osob.

Příspěvky podle předchozího odstavce lze poskytnout též manželu (manželce) nebo dítěti držitele motorového vozidla, pokud jim byly přiznány mimořádné výhody podle § 39 odst. 3 nebo 4 a pokud žijí ve společné domácnosti s držitelem motorového vozidla a vozidla je používáno soustavně k jejich dopravě.

Je-li ve společné domácnosti více postižených osob uvedených v odstavci 2, lze poskytnout příspěvek pouze jednomu.

Nepoužívá-li občan vozidlo, na jehož provoz byly příspěvky podle § 40 odst. 1 přiznány, nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce, je povinen ohlásit tuto skutečnost neprodleně národnímu výboru, který mu příspěvek poskytl.

Okresní národní výbor příspěvek, popřípadě jeho zvýšení upraví nebo odejme, zjistí-li, že se změnily skutečnosti, za nichž byl příspěvek, popřípadě jeho zvýšení přiznáno.

Snížení nebo odnětí příspěvku na úhradu pojistného je však možno provést s účinností až od 1. ledna následujícího kalendářního roku.

Občanům těžce postiženým na zdraví, kterým byly přiznány mimořádné výhody III. stupně, se poskytují příspěvky ( § 40 odst. 1) v nejvyšší výměře (příloha č. 2 této vyhlášky).

Občanům, kterým byly přiznány mimořádné výhody II. stupně, se poskytují příspěvky ve výši jedné poloviny částek uvedených v příloze č. 2, pokud jejich hrubý měsíční příjem nepřesahuje částku 2400,- Kčs. Přesahuje-li jejich příjem tuto částku, činí příspěvek 30 % nejvyšší výměry příspěvků uvedených v příloze č. 2.

Občanům těžce postiženým na zdraví trpícím těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo úplnou, popřípadě praktickou slepotou, kteří prokáží, že ze závažných důvodů ujedou více než 6000 km ročně, může být příspěvek podle předchozího ustanovení zvýšen až na dvojnásobek.

Za závažné důvody lze považovat zejména dopravu do zaměstnání, častější potřebu dojíždění k lékaři a v přiměřeném rozsahu i jízdy rekreační až do 1/4 celkového počtu vykázaných kilometrů.

Příspěvek, popřípadě jeho zvýšení přísluší od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy se občan těžce postižený na zdraví stal držitelem motorového vozidla, popřípadě kdy mu byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně.

Příspěvek na úhradu pojistného za běžný kalendářní rok se poskytne pouze tehdy, jestliže se občan stal držitelem motorového vozidla nebo mu byly přiznány mimořádné výhody do 30. června tohoto roku. V ostatních případech se tento příspěvek poskytne až počínaje 1. lednem následujícího kalendářního roku.

Příspěvek na provoz motorového vozidla se vyplácí ve dvou splátkách, a to za I. pololetí k 1. dubnu a za II. pololetí k 1. říjnu. Úhrada pojistného se vyplácí k 1. dubnu.

Pro zajištění a prohloubení komplexní péče o děti a mladistvé postižené na zdraví vedou okresní národní výbory evidenci těchto dětí.

Okresní národní výbory zařazují děti a mladistvé do evidence na základě hlášení okresního pediatra, vedoucího dorostového lékaře v okrese a pracovníků orgánů a zařízení školství, práce a sociálních věcí.

Evidence je rozdělena podle stupně zdravotního postižení na základě kritérií vypracovávaných ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky.

V evidenci jsou vedeni děti a mladiství ve věku od 1 roku do 18 let, kteří pro své mentální, tělesné nebo smyslové postižení jsou odkázáni na trvalou nebo dlouhodobou komplexní koordinovanou zdravotní, sociální a výchovnou péči.

Do evidence se zařazují také děti a mladiství s lehčím zdravotním nebo duševním postižením, jestliže jim rodina ani v součinnosti s orgány zdravotnictví, školství a práce a sociálních věcí není schopna zajistit potřebnou péči.

Občanům, kteří se v důsledku mimořádných událostí (například živelních pohrom) ocitli ve zvlášť obtížných poměrech, které nemohou dočasně překonat vlastním přičiněním, ani za pomoci své rodiny, může místní (městský) národní výbor poskytnout věcnou pomoc, popřípadě jednorázový peněžitý příspěvek na úhradu mimořádných nutných nákladů. Věcná pomoc se uskutečňuje poskytnutím předmětů nezbytných k uspokojení základních životních potřeb, zejména poskytnutím ošacení, základního vybavení domácnosti a podobně.

Okresní národní výbory mohou poskytnout občanům uvedených v odstavci 1 k překonání následků mimořádných událostí bezúročné půjčky, jestliže tito občané mohou poskytnutou půjčku splatit, aniž tím bude ohroženo zabezpečení jejich životních potřeb nebo životních potřeb jejich rodiny.

Půjčky lze poskytnout zejména na úhradu nákladů spojených s uspokojováním životních potřeb, zvláště na výživu, ošacení a vybavení domácnosti a na opravu bytu nebo rodinného domku.

Okresní národní výbory organizují, koordinují a vykonávají ve spolupráci s ostatními státními orgány, hospodářskými a společenskými organizacemi péči o občany, kteří žijí v mimořádně obtížných poměrech a kteří potřebují pomoc společnosti k překonání důsledků a návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti.

Okresní národní výbory sledují pracovní zařazení a stabilitu pracovních poměrů občanů uvedených v odstavci 1, úroveň péče o děti a předškolní i školní výchovu dětí těchto občanů, materiální a kulturní úroveň bydlení těchto občanů a činí opatření k zvýšení životní úrovně těchto občanů a k jejich postupné integraci mezi ostatní obyvatelstvo.

Místní (městské) národní výbory pomáhají občanům uvedeným v odstavci 1 při zvyšování jejich životní úrovně, zejména jim poskytují pomoc při zvyšování úrovně bydlení, výživy a výchovy dětí, zdravotního stavu a kulturního rozvoje.

Okresní národní výbory poskytují výchovnou péči a poradenskou službu občanům uvedeným v § 48 odst. 1 k překonání zaostalých forem způsobu života, k upevnění aktivního vztahu k práci, rodině a společnosti a při řešení sociálních problémů.

Místní (městské) národní výbory se podílejí na výchovné péči o tyto občany, sledují život jejich rodin a pomáhají jim řešit jejich sociální problémy.

Okresní národní výbory pořádají letní rekreačně výchovné tábory pro výchovně zanedbané děti občanů uvedených v § 48 odst. 1 v době hlavních školních prázdnin s cílem, aby tyto děti získaly základní sociální, zdravotní a kulturní návyky a doplnily si i mezery ve výchově a ve vzdělání.

Okresní národní výbory pořádají sociálně zdravotní kursy pro výchovně zanedbanou dospívající mládež v průběhu školního roku s cílem, aby dospívající mládež si upevnila potřebné sociální, zdravotní a kulturní návyky a lépe se připravila pro život v rodině a ve společnosti.

Místní (městské) národní výbory se podílejí na pořádání letních rekreačně výchovných táborů a sociálně zdravotních kursů zejména tím, že pomáhají při výběru dětí a mládeže a spolupůsobí při zabezpečování jejich účasti.

Okresní národní výbory poskytují sociálně potřebným občanům uvedeným v § 48 odst. 1 věcnou pomoc zaměřenou zejména ke zvýšení úrovně bydlení, vedení domácnosti, k umístění dětí do mateřských škol a školních družin, k vybavení dětí a mládeže do letních rekreačně výchovných táborů a sociálně zdravotních kursů a v naléhavých případech k uspokojení základních životních potřeb.

V naléhavých a odůvodněných případech, jestliže není vhodné poskytnout věcnou pomoc, lze poskytnout jednorázový peněžitý příspěvek jako výpomoc v mimořádných, zpravidla dočasných situacích.

občané propuštění z výkonu trestu odnětí svobody,

občané propuštění z protialkoholního nebo jiného obdobného léčení,

občané žijící způsobem nedůstojným občana socialistické společnosti.

Okresní národní výbory působí výchovně na občany společensky nepřizpůsobené a pomáhají jim poradenskou činností překonat obtížné životní poměry, řešit sociální důsledky jejich společenské nepřizpůsobenosti a vytvářet u nich aktivní vztah k práci a ke společnosti.

Místní (městské) národní výbory se na péči o občany společensky nepřizpůsobené podílejí zejména tím, že sledují zařazení těchto občanů do řádného občanského života a pomáhají při zajištění jejich ubytování.

V odůvodněných a naléhavých případech může okresní národní výbor poskytnout jednorázový peněžitý příspěvek k úhradě nezbytných životních nákladů, jestliže je nemohou občané společensky nepřizpůsobení uhradit ze svých příjmů.

Je-li to účelné, může okresní národní výbor poskytnout těmto občanům v odůvodněných a naléhavých případech věcnou pomoc, zejména ošacení, popřípadě jiné věci k zabezpečení nezbytných životních potřeb.

Okresní národní výbory mohou poskytnout bezúročně půjčky občanům společensky nepřizpůsobeným, jestliže se ocitli v nepříznivých životních poměrech, které mohou za pomoci půjčky překonat, a jestliže mohou poskytnutou půjčku splatit, aniž tím bude ohroženo zabezpečení jejich životních potřeb nebo životních potřeb jejich rodiny.

Půjčky lze poskytnout zejména na úhradu nákladů spojených s uspokojováním životních potřeb, zvláště na výživu, ošacení a vybavení domácnosti základními potřebami.

vést evidenci těchto občanů a hlásit okresnímu národnímu výboru neprodleně změny v jejich pracovním umístění a rozvázání pracovního poměru s nimi,

dbát o zařazování těchto občanů do pracovních kolektivů zaručujících odpovídající výchovné působení,

pověřovat odpovědné pracovníky potřebnou pomocí těmto občanům při jejich pracovním uplatnění, jakož i sledováním jejich pracovních výsledků a společenského zapojení,

podle možnosti poskytovat těmto občanům v případě potřeby na požádání okresního národního výboru ubytování v podnikových ubytovnách.

Ústavy sociální péče (dále jen "ústavy") zřizují a spravují krajské národní výbory, okresní národní výbory nebo městské národní výbory v zásadě ve svém územním obvodu.

Pro obyvatele hlavního města Prahy zřizuje a spravuje ústavy Národní výbor hlavního města Prahy, který může zřizovat ústavy i mimo svůj územní obvod v dohodě s krajským národním výborem a okresním národním výborem, v jejichž územním obvodu má být ústav zřízen.

Ústavy mohou mít své organizační složky (například rekreační zařízení, zotavovnu mládeže apod.) i mimo územní obvod národního výboru, který je spravuje. Tato zvláštní zařízení mohou být společná pro více ústavů.

Sloučení nebo rozdělení ústavů nebo jejich částí může být provedeno jen tehdy, bude-li tím dosaženo lepších výsledků v odborné ústavní péči, jakož i lepších výsledků hospodářských. Sloučit lze jen ústavy téhož druhu.

Organizaci ústavy upravuje organizační řád, který vydává národní výbor, jenž ústav spravuje.

Občany, kteří jsou zletilí a nebyli zbaveni způsobilosti k právním úkonům, lze přijímat do ústavů jen s jejich souhlasem, občany nezletilé a občany zbavené způsobilosti k právním úkonům se souhlasem jejich zákonného zástupce nebo opatrovníka. Má li být občan přemístěn do jiného ústavu, je třeba s ním toto opatření předem projednat. Jde-li o občany nezletilé nebo zbavené způsobnosti k právním úkonům, je třeba přemístění předem projednat se zákonným zástupcem nebo s opatrovníkem.

Při přemístění občana ze zdravotnického zařízení do ústavu sociální péče se postupuje stejně jako při přijetí do ústavu sociální péče.

Při přemístění občana do ústavu řízeného jiným národním výborem než je ústav, ve kterém byl občan dosud umístěn, vydává rozhodnutí o přemístění národní výbor, který spravuje ústav, do kterého má být občan přemístěn.

Ústavy pro tělesně postiženou mládež jsou určeny pro děti a mládež ve věku od 3 do 18 let a v případě potřeby další přípravy pro pracovní uplatnění do 26 let, u nichž těžký stupeň tělesné vady neumožňuje nebo podstatně ztěžuje normální způsob výchovy, vzdělání a přípravy na povolání. Podle možností lze přijímat i děti a mládež s trvalými lehčími tělesnými vadami, jestliže nelze zabezpečit potřebnou rehabilitaci v prostředí, v němž žijí.

Některé ústavy pro tělesně postiženou mládež mohou být vyhrazeny dětem a mladistvým, kteří vedle tělesné vady jsou postiženi též vadným mentálním vývojem lehčího stupně, který však nevylučuje vzdělávání ve zvláštní škole zřízené při ústavu.

V ústavech pro tělesně postiženou mládež se poskytuje ubytování, zaopatření včetně ošacení, zdravotní péče včetně rehabilitace a vhodná příprava pro život.

Příprava pro život zahrnuje

V ústavech pro tělesně postiženou mládež se může poskytnout v potřebném rozsahu péče uvedená v odstavcích 3 a 4 též dětem a mladistvým, kteří bydlí mimo ústav.

Ústavy pro mentálně postiženou mládež jsou určeny pro děti a mládež ve věku od 3 do 26 let, jejichž rozumové schopnosti jsou tak nízké úrovně (imbecilita a idiotie), že je nelze vzdělávat ani ve zvláštních školách. Přijímají se i ti, kteří jsou postiženi též tělesnou nebo smyslovou vadou.

Do těchto ústavů se přednostně přijímají děti a mladiství, kteří nepříznivě ovlivňují vývoj sourozenců, jakož i děti a mladiství, kterým nemůže být poskytnuta potřebná péče v rodině.

Do ústavů pro mentálně postiženou mládež nelze přijímat děti a mladistvé,

V ústavech pro mentálně postiženou mládež se poskytuje ubytování, zaopatření včetně ošacení, zdravotní péče včetně přiměřené rehabilitace a výchova zaměřená podle možnosti též k pracovní činnosti.

Ústavy pro denní a týdenní pobyt mentálně postižené mládeže jsou určeny pro nevzdělavatelné děti a mladistvé ve věku od 3 do 26 let s vadným mentálním vývojem středního stupně.

Do těchto ústavů nelze přijímat děti a mládež s vadným mentálním vývojem těžšího stupně ani mládež postiženou těžší tělesnou vadou, která má za následek omezenou pohyblivost. Děti školního věku lze přijímat pouze za předpokladu, že byly osvobozeny od povinné školní docházky.

V ústavech pro denní a týdenní pobyt mentálně postižené mládeže se poskytuje v potřebném rozsahu stravování, zdravotní péče a výchova zaměřená též k pracovní činnosti. V ústavech pro týdenní pobyt se poskytuje též ubytování s výjimkou dnů pracovního klidu.

Ústavy pro dospělé občany smyslově postižené jsou určeny pro občany ve věku od 18 let, postižené úplnou nebo praktickou slepotou nebo pro občany, kteří jsou hluchoněmí, jsou-li odkázáni na ústavní péči, protože nelze potřebnou péči zajistit v dosavadním prostředí. Ústavní péče se poskytuje také těm občanům smyslově postiženým, kteří mohou být pracovně činní jen za podmínek ústavní péče.

Do těchto ústavů mohou být přijímáni i smyslově postižení občané, kteří jsou postiženi též lehčí tělesnou nebo mentální vadou.

Domovy důchodců jsou určeny především pro staré občany, kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují komplexní péči, která jim nemůže být zajištěna členy jejich rodiny ani pečovatelskou službou nebo jinými službami sociální péče, a dále pro staré občany, kteří toto umístění nezbytně potřebují z jiných vážných důvodů. Nemohou však být přijati občané, jejichž zdravotní stav vyžaduje léčení a ošetřování v lůžkovém zdravotnickém zařízení.

V domovech důchodců se poskytuje ubytování, zaopatření, zdravotní a kulturní péče a příležitost k dobrovolné činnosti podle schopností a zájmů obyvatel ústavu tak, aby byla zajištěna vhodná náplň jejich života.

V ústavech pro dospělé občany tělesně nebo smyslově postižené a v domovech důchodců se obyvatelé zúčastňují na uspořádání života v ústavu svými zástupci zvolenými do výboru obyvatel; výbor obyvatel zejména spolupracuje při zajišťování kulturní náplně života a pracovní činnosti obyvatel ústavu a dbá o vhodné stravování a dodržování pořádku v ústavu a o ochranu ústavního majetku.

Ústavům pro mládež napomáhají při plnění jejich úkolů sdružení rodičů a přátel ústavu; v ústavech, při nichž jsou ustavena sdružení rodičů a přátel školy, vykonávají uvedenou působnost tato sdružení.

Ke zvýšení kulturní úrovně života v ústavu se zřizuje kulturní fond. Fond spravuje výbor obyvatel, který používá jeho prostředků v dohodě s vedoucím ústavu. Není-li v ústavu výbor obyvatel (v ústavech pro mládež a v ústavech pro mentálně postižené), rozhoduje o použití prostředků fondu vedoucí ústavu podle zmocnění národního výboru.

Do kulturního fondu plyne část čistého výtěžku pomocného hospodářství ústavu včetně ústavní výroby, o který se podstatně zasloužili svojí prací obyvatelé ústavu, a dobrovolné příspěvky.

Zaopatření v ústavu končí dobrovolným odchodem občana z ústavu, přemístěním do jiného ústavu, propuštěním nebo jeho úmrtím.

Odchod z ústavu je občan povinen oznámit vedoucímu ústavu aspoň 15 dní předem. Za nezletilé a za občany zbavené způsobilosti k právním úkonům činí prohlášení o odchodu jejich zákonný zástupce nebo opatrovník.

Obyvatel ústavu může být propuštěn, jestliže další poskytování ústavní péče není účelné nebo potřebné. Obyvatel ústavu může být dále propuštěn, jestliže i po opětovném napomenutí hrubě porušuje ústavní pořádek. Z ústavu však nelze propustit občana, o něhož není jinak postaráno a který je plně odkázán na pomoc společnosti.

Úmrtí obyvatel ústavu oznámí vedení ústavu ihned nejbližším příbuzným nebo jiným občanům, které před svou smrtí obyvatel určí, místnímu (městskému) národnímu výboru, popřípadě územnímu obvodnímu lékaři, v jehož obvodu osoba zemřela.

Manželské a předmanželské poradny poskytují odborné sociální služby manželům, snoubencům i jiným občanům v oblasti partnerských a rodinných vztahů, porady v otázkách plánovaného rodičovství, spolupůsobí při osvojování dětí a při jejich svěřování do pěstounské péče a podílejí se na výchově občanů k manželství a k odpovědnému rodičovství.

Služby poskytované manželskými a předmanželskými poradnami jsou bezplatné

Manželské a předmanželské poradny zřizují a spravují okresní národní výbory a krajské národní výbory.

Národní výbor, který manželskou a předmanželskou poradnu spravuje, vydá pro ni organizační a provozní řád podle vzorového organizačního řádu manželských a předmanželských poraden, vydaného ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky.

Krajský národní výbor, popřípadě okresní národní výbor při rozhodnutí o přijetí do domova zároveň rozhodne o výši poplatku za pobyt; přitom přihlédne k sociálně ekonomické situaci matky.

Matka může být propuštěna z domova, jestliže opakovaně hrubě porušila domácí řád. O propuštění rozhoduje národní výbor, který domov spravuje. Podle okolností případu dá tento národní výbor podmět příslušnému okresnímu národnímu výboru k zabezpečení další péče o děti.

Zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče ⁵ zřizují a spravují okresní národní výbory.

Okresní národní výbor, který zařízení spravuje, vydá po projednání s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky provozní řád zařízení.

K přijetí dítěte do zařízení dochází na podkladě pravomocného rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče pěstouna v zařízení, nebo na podkladě pravomocného rozhodnutí soudu o jeho ustanovení opatrovníkem dítěte. Okresní národní výbor příslušný podle trvalého pobytu dítěte předem projedná zamýšlené umístění dítěte v zařízení s okresním národním výborem, který zařízení spravuje, a s pěstounem.

Pokud splňuje zletilé dítě, které dosud žilo v pěstounské péči vykonávané v zařízení, podmínky nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, ⁶ zůstává i nadále v zařízení, dohodne-li se o tom s pěstounem. V ostatních případech je třeba další pobyt dítěte v zařízení dohodnout též s okresním národním výborem, který zařízení spravuje.

Výcviková střediska a výcviková zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností zřizují se souhlasem ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a spravují zpravidla okresní národní výbory, a jde-li o výcviková zařízení určená převážně pro potřebu celého kraje nebo několika krajů, krajské národní výbory.

Do zařízení uvedených v odstavci 1, která zřizují krajské národní výbory, mohou být přijímáni i občané z krajů Slovenské socialistické republiky.

Občanům společensky nepřizpůsobeným bez přístřeší zajišťují národní výbory ubytování zejména v ubytovnách pro přechodný pobyt občanů bez přístřeší (dále jen "ubytovny").

V ubytovnách lze poskytnout krátkodobé, zpravidla nejvýše desetidenní ubytování. V případech hodných zvláštního zřetele může národní výbor povolit ubytování trvající déle.

Výši úhrady za ubytování stanoví národní výbor s přihlédnutím k sociálně ekonomické situaci občana společensky nepřizpůsobeného.

Ubytovny zřizují a spravují okresní národní výbory a krajské národní výbory, v Praze Národní výbor hlavního města Prahy. Ostatní výbory mohou zřizovat a spravovat ubytovny pouze se souhlasem okresního národního výboru, v Praze se souhlasem Národního výboru hlavního města Prahy.

Posláním klubů důchodců je uspokojovat kulturní a společenské zájmy starých občanů a občanů těžce postižených na zdraví, zbavovat je pocitu izolovanosti a poskytnout jim některé služby.

Kluby důchodců jsou zřizovány a spravovány místními (městskými) národními výbory, v hlavním městě Praze obvodními národními výbory. Národní výbor, který klub důchodců spravuje, vydá pro něj domácí řád.

Z návštěvníků klubu se vytváří 3-5 členná správa klubu, která dbá o dodržování domácího řádu klubu, o ochranu jeho zařízení a organizuje pomoc návštěvníků klubu při udržování jeho provozu.

Samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro stravování důchodců jsou zařízení sociální péče poskytující stravování těm důchodcům, pro které nelze stravování zajistit jinak.

Samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro stravování důchodců jsou zřizovány a spravovány místními (městskými) národními výbory a okresními národními výbory. Národní výbor, který je spravuje, pro ně vydá provozní řád.

K zajištění pečovatelské služby budují okresní národní výbory aktiv dobrovolných pracovníků pečovatelské služby, kteří vykonávají pečovatelskou službu vedle pečovatelek z povolání. Jako dobrovolné pracovníky vyhledávají národní výbory zejména nepracující důchodce a ženy z domácnosti, jakož i občany pracovně činné, kteří mohou pečovatelskou službu vykonávat v době svého volna.

Při organizaci pečovatelské služby dbají národní výbory, aby tato služba byla poskytována co nejhospodárněji a co nejširšímu okruhu občanů, kteří ji potřebují. Za tím účelem zabezpečují podle místních podmínek bydlení potřebných občanů v domech s pečovatelskou službou a zřizují různá zařízení pečovatelské služby, zejména střediska osobní hygieny a prádelny pečovatelské služby. Aby pečovatelská služba mohla být poskytována co nejširšímu okruhu občanů, využívají národní výbory automobily pečovatelské služby zejména k rozvozu stravy a k dopravě občanů do středisek osobní hygieny.

Zařízení pečovatelské služby uvedená v předchozím ustanovení zřizují a spravují místní (městské) národní výbory a okresní národní výbory. Národní výbor, který zařízení spravuje, vydá pro ně provozní řád.

Dobrovolní pracovníci pečovatelské služby nejsou k národnímu výboru v pracovním poměru; vztahují se však na ně ustanovení zákoníku práce o náhradě škody při pracovních úrazech. ⁷

Dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby národní výbor poskytuje odměnu; její výši stanoví podle rozsahu a obtížnosti úkonu v rámci stanoveného rozpětí částek za jednotlivé úkony pečovatelské služby uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky. Odměna dobrovolného pracovníka nesmí v jednom kalendářním měsíci překročit částku 1500,- Kčs. Do této částky se nezahrnují odměny za noční službu, za mimořádné úkony, příplatek za úkony vykonávané ve dnech pracovního klidu a příplatek za pečovatelskou službu u bacilonosiče.

Okresní ústavy sociálních služeb zajišťují komplexně technické a ekonomické řízení a organizaci služeb sociální péče poskytovaných v ústavech sociální péče a terénních služeb sociální péče poskytovaných občanům těžce postižených na zdraví a starým občanům. Okresní ústavy sociálních služeb dále zabezpečují po stránce technické a ekonomické provoz ostatních zařízení sociální péče, která poskytují služby sociální péče jiným skupinám obyvatel.

Do okresních ústavů sociálních služeb se začleňují zejména

Okresní ústavy sociálních služeb jsou rozpočtovými organizacemi spravovanými okresními národními výbory. Organizaci těchto ústavů upravuje organizační řád, který vydá národní výbor, jenž ústav spravuje.