Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

138/1975 Sb. znění účinné od 1. 1. 1976 do 30. 6. 1988

138

 

NAŘÍZENÍ VLÁDY

Československé socialistické republiky

ze dne 4. prosince 1975,

kterým se provádějí některá ustanovení zákona č. 122/1975 Sb.,

o zemědělském družstevnictví

 

Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 14 odst. 3, § 50 odst. 1 a § 57 odst. 1 a k provedení § 45 odst. 2 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví:

ČÁST I

ZÁSADY FINANCOVÁNÍ A FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ JEDNOTNÉHO

ZEMĚDĚLSKÉHO DRUŽSTVA 1) (§ 1-14)

§ 1

Financování a finanční hospodaření jednotného družstva (dále jen "družstvo") jsou součástí soustavy plánovitého řízení zemědělství; v souladu se zájmy celé společnosti, družstva a jeho členů zabezpečují účelnou koordinaci hmotných a finančních procesů a vytvářejí podmínky pro efektivní hospodářský rozvoj družstva a pro hmotnou zainteresovanost družstva a jeho členů na dobrých výsledcích hospodaření.

Financování družstva

§ 2

(1)

Finanční zdroje k zabezpečení reprodukčního procesu získává družstvo především realizací výrobků, prací a služeb.

(2)

Družstvu se dále poskytují podle zvláštních předpisů ze státního rozpočtu

a)

diferenciální příplatky pro podniky hospodařící v horších podmínkách, než na základě kterých byly stanoveny základní nákupní ceny,

b)

příplatky charakteru prémií a příplatky k cenám zemědělských výrobků,

c)

účelové subvence k podpoře společensky významných opatření pro rozvoj zemědělské výroby, zejména k zajištění stabilizace a reprodukce pracovních sil, na částečnou úhradu výrobních a nevýrobních investic, na rozvoj koncentrace a specializace zemědělské výroby, na ozdravování skotu a prasat a na bytovou výstavbu,

d)

účelové dotace pro ekonomicky neupevněné podniky ke zvýšení jejich hmotného zájmu na zabezpečení konsolidace v souladu s plněním úkolů státního plánu.

§ 3

(1)

Zdrojem financování oběžných prostředků jsou vlastní zdroje družstva, provozní úvěry a ostatní zdroje.

(2)

Zdrojem financování investiční výstavby jsou vlastní zdroje družstva, investiční a racionalizační úvěry, dotace (subvence) ze státního rozpočtu a ze státních fondů, popřípadě i jiné zdroje.

Finanční hospodaření družstva

§ 4

Finanční zdroje družstva

(1)

Družstvo vytváří finanční zdroje, z nichž část odvádí formou daní a odvodů pro potřeby společnosti a část si ponechává pro potřeby družstva.

(2)

Základními finančními zdroji družstva jsou zisk a odpisy základních prostředků, doplňkovými finančními zdroji družstva jsou úvěr a dotace (subvence) ze státního rozpočtu a ze státních fondů.

§ 5

Použití zisku

Družstvo je povinno použít zisku v tomto pořadí:

a)

k úhradě daní a odvodů do státního rozpočtu, do rozpočtu národního výboru a do státních fondů,

b)

ke splnění ostatních povinností vyplývajících ze zvláštních předpisů a z uzavřených smluv, 2

c)

k přídělům do fondů družstva.

§ 6

Použití odpisů základních prostředků

Družstvo používá odpisů základních prostředků k přídělu do fondu výstavby.

Fondy družstva

§ 7

(1)

Družstvo soustřeďuje ve svých fondech účelové zdroje k financování svých potřeb. Vytváří tyto fondy:

a)

fond kulturních a sociálních potřeb,

b)

fond odměn,

c)

obratový fond,

d)

fond výstavby,

e)

rezervní fond,

f)

fond bytové výstavby.

(2)

Družstvo může vytvářet další účelové fondy jen se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy republiky vydaným v dohodě s ministerstvem financí republiky.

§ 8

Fond kulturních a sociálních potřeb

(1)

Fond kulturních a sociálních potřeb se tvoří přídělem ze zisku; může být doplňován prostředky z rezervního fondu, popřípadě i prostředky, jež družstvo získá za mimořádné výsledky ve své činnosti, především v rámci socialistického soutěžení․

(2)

Prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb používá družstvo v souvislosti s plněním komplexního programu péče o své členy, popřípadě pracovníky, a to zejména k úplnému nebo částečnému krytí výdajů na politickovýchovné, kulturní, sociální, bytové, zdravotní, rekreační a tělovýchovné účely, na závodní stravování, na příspěvky k důchodům členů a na nepeněžní odměny při oceňování pracovních zásluh a pracovní iniciativy.

(3)

Pořizuje-li družstvo z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb investice, převede prostředky z fondu kulturních a sociálních potřeb do fondu výstavby nebo do fondu bytové výstavby.

(4)

Neprovede-li družstvo příděl ze zisku do fondu kulturních a sociálních potřeb ve stanovené výši, nesmí vyplácet roční odměny vedoucím funkcionářům (vedoucím odborným pracovníkům) družstva a podíly na hospodářských výsledcích družstva.

§ 9

Fond odměn

(1)

Fond odměn se tvoří přídělem ze zisku; může být doplňován prostředky z rezervního fondu, popřípadě i prostředky, jež družstvo získá za mimořádné výsledky ve své činnosti, především v rámci socialistického soutěžení.

(2)

Prostředků fondu odměn používá družstvo k posílení hmotné zainteresovanosti svých členů, popřípadě pracovníků, na dosahování co nejlepších výrobních a hospodářských výsledků v souladu s celospolečenskými potřebami.

§ 10

Obratový fond

(1)

Obratový fond vytváří družstvo zásadně ke krytí části zásob, a to přídělem ze zisku v souladu s přírůstky těchto zásob a se splátkami dlouhodobých úvěrů na tyto zásoby. Výše této části zásob se stanoví v prováděcím (celoročním výrobně finančním) hospodářském plánu družstva.

(2)

Obratový fond může být doplňován prostředky z rezervního fondu; zvyšuje se o přejímací cenu oběžných prostředků, jež byly odevzdány do vlastnictví družstva v souvislosti se vznikem členství.

(3)

Obratový fond slouží ke krytí oběžných prostředků družstva.

§ 11

Fond výstavby

(1)

Fond výstavby se tvoří

a)

přídělem z odpisů základních prostředků,

b)

přídělem ze zisku v souladu s plánem investic,

c)

z tržeb z prodeje základních prostředků a investic,

d)

převodem prostředků z rezervního fondu, z fondu kulturních a sociálních potřeb, popřípadě i z jiných fondů družstva,

e)

z příspěvků od jiných organizací podle zvláštních předpisů, 3

f)

z prostředků přidělených orgány státního hospodářského řízení zemědělství, včetně účelových dotací (subvencí) ze státního rozpočtu a ze státních fondů, popřípadě z jiných finančních zdrojů.

(2)

Prostředků fondu výstavby používá družstvo k financování nákladů investiční výstavby, k úhradě příspěvků na pořizování společných investic a členských podílů podle zvláštních předpisů a k úhradě splátek investičních a racionalizačních úvěrů.

(3)

Převody prostředků z fondu výstavby do jiných fondů družstva nejsou dovoleny.

§ 12

Rezervní fond

(1)

Rezervní fond se tvoří přídělem ze zisku; může být doplňován prostředky z jiných fondů družstva.

(2)

Prostředků rezervního fondu používá družstvo

a)

k překlenutí výkyvů ve svém hospodaření,

b)

k přídělům ostatním fondům družstva podle předpisů pro ně platných, popřípadě i ke krytí oběžných prostředků družstva.

§ 13

Fond bytové výstavby

(1)

Fond bytové výstavby vytváří družstvo v zájmu zabezpečení stabilizace a reprodukce pracovních sil

a)

z vlastních zdrojů (zejména přídělem ze zisku, převodem prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb a z rezervního fondu a ze splátek půjček poskytnutých z fondu bytové výstavby),

b)

z dotací (subvencí) ze státního rozpočtu a ze státního příspěvku na financování bytové výstavby.

(2)

Z fondu bytové výstavby může družstvo poskytovat svým členům, popřípadě pracovníkům, půjčky na složení zápisného a členského podílu ve stavebním bytovém družstvu a na individuální bytovou výstavbu.

§ 14

Poruší-li družstvo povinnosti stanovené pro tvorbu nebo pro použití fondu, je povinno uvést fond do předepsaného stavu.

ČÁST II

PRACOVNÍ VZTAHY V DRUŽSTVU (§ 15-40)

Dohoda o pracovních podmínkách a jejich změny

§ 15

Rozsah pracovní účasti člena v družstvu v průběhu kalendářního roku určuje zpravidla dohoda o pracovních podmínkách, kterou s ním družstvo uzavřelo.

§ 16

(1)

Dohoda o pracovních podmínkách se neuzavírá pro dobu, po kterou

a)

člen družstva nekoná práci v družstvu, protože je 1. žákem nebo studentem v denním studiu, 2. dlouhodobě uvolněn pro výkon veřejné funkce nebo jiné činnosti pro společenskou organizaci anebo pro výkon práce v pracovním poměru k jiné organizaci, 3. poživatelem invalidního nebo starobního důchodu,

b)

členka družstva po skončení další mateřské dovolené 4 nekoná práci v družstvu z důvodu péče o dítě,

c)

trvá učební poměr člena družstva.

(2)

Dohoda o pracovních podmínkách se neuzavírá též, koná-li člen družstva uvedený v odstavci 1 práci v družstvu pouze příležitostně a krátkodobě.

§ 17

(1)

Dohodou o pracovních podmínkách lze změnit jen tehdy, dohodnou-li se družstvo a člen družstva na její změně; tato změna musí být provedena písemně.

(2)

Konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány v dohodě o pracovních podmínkách nebo stanoveny rozhodnutím představenstva, je člen družstva povinen jen výjimečně v případech dále uvedených.

§ 18

(1)

Družstvo je povinno převést svého člena na jinou práci,

a)

pozbyl-li člen družstva vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení trvale způsobilost konat dále dosavadní práci, popřípadě nesmí-li ji konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí,

b)

koná-li těhotná členka družstva nebo matka dítěte mladšího než 9 měsíců práci, kterou nesmějí být tyto ženy zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřské poslání,

c)

je-li to nutné podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy v zájmu ochrany zdraví jiných osob před přenosnými nemocemi,

d)

je-li to třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo pravomocného kárného opatření.

(2)

Nelze-li dosáhnout účelu převedení podle odstavce 1 převedením člena družstva v rámci dohody o pracovních podmínkách, může ho družstvo převést v těchto případech i na práci jiného druhu, než bylo sjednáno v této dohodě, a to i kdyby s tím nesouhlasil. V takovém případě je družstvo povinno vydat členovi písemné potvrzení o důvodu jeho převedení na jinou práci a o době, po kterou má převedení trvat.

§ 19

(1)

Družstvo může převést svého člena i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána,

a)

nemůže-li člen družstva konat práci pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,

b)

je-li to třeba k odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků,

c)

vyžaduje-li to jiná nezbytná potřeba družstva, v tomto případě však nejdéle na dobu 30 pracovních dnů, popřípadě - umožňují-li to stanovy družstva - až na dobu 60 pracovních dnů v kalendářním roce.

(2)

Družstvo může převést svého člena i bez jeho souhlasu na jinou práci, než byla sjednána, také na dobu ode dne, kdy mu bylo doporučeno písemné oznámení družstva o tom, že odstupuje od dohody o pracovních podmínkách, do dne, ke kterému se tato dohoda ruší ( § 26 odst. 2).

§ 20

(1)

Družstvo je povinno předem projednat se členem důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat.

(2)

Při převedení člena družstva na jinou práci je družstvo povinno přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná. 5

§ 21

(1)

Přeložit člena družstva k soustavnému výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno, může družstvo jen v rámci družstva nebo organizace, s níž uzavřelo smlouvu o spolupráci, pokud to nezbytně vyžaduje provozní potřeba družstva, popřípadě pokud je to nezbytně třeba pro plnění úkolů při činnosti provozované na základě smlouvy o spolupráci.

(2)

Družstvo je povinno předem projednat se členem důvod přeložení a dobu, po kterou má přeložení trvat, a přihlédnout k jeho oprávněným zájmům.

(3)

Pokud se družstvo nedohodne se členem jinak, může ho přeložit do jiného místa, než bylo sjednáno, nejdéle celkem na 90 dnů v kalendářním roce. Je-li to však nezbytně třeba pro plnění úkolů při činnosti provozované na základě smlouvy o spolupráci, může být člen družstva výjimečně přeložen do jiného místa i na delší dobu, nejdéle na jeden rok; opětovně může být takto člen družstva přeložen, pokud se s ním družstvo nedohodne jinak, nejdříve po uplynutí jednoho roku od doby, kdy skončilo jeho dřívější přeložení.

§ 22

Družstvo může vyslat svého člena na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu.

§ 23

(1)

Odpadnou-li důvody, pro které byl člen družstva podle předchozích ustanovení převeden na jinou práci nebo přeložen do jiného místa, než bylo sjednáno, nebo uplynula-li doba, na kterou byla tato změna sjednána nebo na kterou je možnost takové změny omezena tímto nařízením, je družstvo povinno zařadit svého člena zpět na jeho původní práci a pracoviště, pokud se s ním nedohodne jinak.

(2)

Není-li takové zařazení možné z vážných provozních důvodů, musí být člen družstva převeden na jinou práci odpovídající dohodě o pracovních podmínkách, a to - pokud možno - na témž pracovišti, kde pracoval dříve.

§ 24

Požádá-li člen družstva o převedení na jinou práci nebo pracoviště, popřípadě o přeložení do jiného místa, poněvadž podle lékařského posudku není vhodné, aby dále konal dosavadní práci nebo pracoval na dosavadním pracovišti, nebo z jiných vážných důvodů, je družstvo povinno mu vyhovět, jakmile to dovolí jeho provozní možnosti. Přitom musí dbát, aby práce i pracoviště, na které svého člena převádí, byly pro něho vhodné.

§ 25

(1)

Nenastoupí-li člen družstva do práce v den sjednaný dohodou o pracovních podmínkách, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo aniž do týdne uvědomí družstvo o této překážce, může družstvo od dohody o pracovních podmínkách odstoupit.

(2)

V tomto případě musí družstvo svému členovi písemně oznámit, že odstupuje od dohody o pracovních podmínkách, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadal den sjednaný jako den nástupu do práce; dohoda o pracovních podmínkách se odstoupením od počátku ruší.

§ 26

(1)

Družstvo může odstoupit od dohody o pracovních podmínkách také tehdy,

a)

nemůže-li z důvodů organizačních změn zajistit členovi práci podle dohody o pracovních podmínkách,

b)

nesplňuje-li člen družstva předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění družstva požadavky, které jsou nezbytnou podmínkou pro řádný výkon jeho práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích člena družstva, může družstvo z tohoto důvodu odstoupit od dohody o pracovních podmínkách jen tehdy, jestliže člen tyto nedostatky v přiměřené lhůtě neodstranil, ačkoli byl k tomu v posledních 12 měsících družstvem písemně vyzván.

(2)

V těchto případech musí družstvo svému členovi písemně oznámit, že odstupuje od dohody o pracovních podmínkách, a v písemném oznámení uvést, z jakého důvodu od této dohody odstupuje a ke kterému dni se tato dohoda odstoupením ruší.

(3)

Takto může být dohoda o pracovních podmínkách zrušena nejdříve ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo členovi družstva doručeno písemné oznámení družstva o tom, že odstupuje od této dohody.

§ 27

(1)

Člen družstva může odstoupit od dohody o pracovních podmínkách, jestliže, byl dlouhodobě uvolněn pro výkon veřejné funkce nebo jiné činnosti pro společenskou organizaci anebo jestliže mu vznikl nárok na invalidní nebo starobní důchod, členka družstva také z důvodu těhotenství nebo péče o dítě.

(2)

Ustanovení § 26 odst. 2 a 3 tu platí obdobně.

§ 28

(1)

Dohoda o pracovních podmínkách zaniká

a)

dohodou družstva se členem,

b)

skončením výkonu práce pro družstvo v souvislosti se studiem žáka nebo studenta v denním studiu, s dlouhodobým uvolněním pro výkon práce v pracovním poměru ke společnému zemědělskému podniku nebo se vznikem učebního poměru,

c)

zánikem členství.

(2)

Dohoda o pracovních podmínkách uzavřená na určitou dobu zaniká též uplynutím této doby.

§ 29

Pracovní zařazení po návratu do práce v družstvu

(1)

Vrátí-li se do práce v družstvu člen po skončení výkonu veřejné funkce nebo jiné činnosti pro společenskou organizaci, po školení nebo skončení služby v ozbrojených silách (s výjimkou základní služby), po skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (karanténního opatření) nebo po uplynutí doby, na kterou mu bylo družstvem umožněno, aby dočasně pracoval pro jinou organizaci, anebo vrátí-li se do práce v družstvu členka po skončení mateřské dovolené, 6 je družstvo povinno zařadit je na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné, protože tato práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, musí je družstvo zařadit na jinou práci odpovídající dohodě o pracovních podmínkách nebo aspoň jejich kvalifikaci.

(2)

Vrátí-li se do práce v družstvu člen po skončení vojenské základní služby nebo členka po skončení další mateřské dovolené, je družstvo povinno zařadit je na práci odpovídající dohodě o pracovních podmínkách. Není-li to možné, protože sjednaný druh práce odpadl, musí je družstvo zařadit na jinou práci odpovídající jejich kvalifikaci.

(3)

Nelze-li podle lékařského posudku zařadit člena na původní práci a pracoviště, je družstvo povinno zajistit mu jinou vhodnou práci.

§ 30

Pracovní uplatnění členů družstva se změněnou pracovní schopností

Družstvo je povinno vytvářet podmínky pro vhodné pracovní uplatnění svých členů se změněnou pracovní schopností a umožňovat jim, aby výcvikem nebo studiem získávali potřebnou kvalifikaci a zvyšovali ji.

Dovolená na zotavenou

§ 31

Čekací doba

Do doby nepřetržitého trvání členství v témž družstvu (čekací doby) se započítává také doba trvání předchozího pracovního poměru k tomuto družstvu.

§ 32

Výkon práce

(1)

Jako výkon práce se posuzuje doba:

a)

kdy člen družstva nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby 1. pracovního volna poskytnutého na žádost člena družstva, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, 2. po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy, 3. výkonu vojenské základní (náhradní) služby, 4. pracovní neschopnosti pokud nevznikla v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za které družstvo odpovídá, 5. další mateřské dovolené, 6. zameškané pro jiné důležité osobní překážky v práci, která se neposuzuje jako výkon práce pro účely dovolené pracovníků v pracovním poměru podle pracovněprávních předpisů,

b)

dovolené,

c)

kdy si člen družstva vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek

d)

kdy člen družstva nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada odměny, popřípadě za který se mu nekrátí měsíční odměna.

(2)

Pro zjištění zda jsou splněny podmínky vzniku nároku na dovolenou, se posuzuje člen družstva který koná v ročním průměru práci po stanovenou pracovní dobu v týdnu jako by v kalendářním týdnu pracoval šest pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu; to neplatí u člena družstva, jemuž byla na jeho žádost povolena kratší pracovní doba.

§ 33

Doba trvání členství

(1)

Do doby trvání členství se započítává - pokud spadá do doby po 18. roce věku člena družstva - doba

a)

trvalé péče ženy o dítě ve věku do tří let,

b)

výkonu služby ozbrojených silách, ozbrojených bezpečnostních sborech a ve Sboru nápravné výchovy,

c)

úspěšně ukončeného studia,

d)

vědecké (umělecké) aspirantury,

e)

pracovního (učebního poměru),

f)

členského poměru k výrobnímu družstvu,

g)

péče o invalidního rodinného příslušníka, který potřeboval stálou péči a nebyl umístěn v ústavu sociální péče, a přípravy pro povolání prováděné podle předpisů o sociálním zabezpečení,

h)

pobírání příspěvku před umístěním, popřípadě před nástupem nového zaměstnání, pracovníkem podle zvláštních předpisů,

i)

vazby (výkony trestu odnětí svobody), bylo-li trestní stíhání proti členovi družstva zastaveno nebo byl-li obžaloby zproštěn, byť i v pozdějším řízení, a výkonu trestu odnětí svobody vykonaného na podkladě zrušeného rozsudku, která přesahuje výměru mírnějšího trestu uloženého v pozdějším řízení.

(2)

Do doby trvání členství se dále započítává - pokud spadá do doby po 18. roce věku člena družstva - také doba

a)

trvalé pracovní činnosti v družstvu před 1. lednem 1977, i když nebyla vykonávána v členském nebo pracovním poměru k němu, zakládala-li tato pracovní činnost účast na sociálním zabezpečení družstevních rolníků,

b)

po kterou pracoval člen družstva jako jednotlivě hospodařící rolník nebo jako spolupracující člen rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka, byl-li v souvislosti s touto pracovní činností účasten důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a vstoupil-li do družstva v místě bez zbytečného odkladu po jeho založení.

(3)

Doby uvedené v odstavci 1 se nezapočítávají, pokud spadají do doby trvání členství. Kryjí-li se doby uvedené v předchozích odstavcích navzájem, započítávají se jen jednou.

(4)

Jiné doby lze členovi družstva započítat do doby trvání členství pro účely dovolené se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy republiky.

(5)

Započitatelné doby strávené v cizině se započítávají do doby rozhodné pro délku dovolené jen tehdy, jestliže se člen družstva zdržoval mimo území československé socialistické republiky s povolením příslušných státních orgánů; výjimku může povolit ministerstvo zemědělství a výživy republiky.

§ 34

Nástup dovolené

(1)

Nástup dovolené určuje družstvo podle plánu dovolených tak, aby si člen družstva mohl vyčerpat dovolenou zpravidla v celku a do konce kalendářního roku; při stanovení plánu dovolených se přihlíží k úkolům družstva a k oprávněným zájmům člena družstva. Poskytuje-li se členovi družstva dovolená výjimečně v několika částech, musí aspoň jedna část činit nejméně jeden týden a u mladistvých dva týdny. Den nástupu dovolené je družstvo povinno oznámit členovi družstva bez zbytečných průtahů po sestavení plánu dovolených, nejméně však 14 dnů předem.

(2)

Družstvo je povinno nahradit členovi družstva náklady, které mu vznikly bez jeho zavinění proto, že družstvo změnilo jemu určený nástup dovolené nebo ho odvolalo z dovolené.

(3)

Nejde-li o člena družstva, u něhož se nevyžaduje splnění podmínky čekací doby, může mu družstvo určit nástup dovolené, jakmile splnil podmínku čekací doby nebo jakmile mu byla prominuta. Neodpracuje-li však člen v družstvu do konce kalendářního roku ani 75 dnů, je povinen vrátit družstvu náhradu odměny, která mu byla vyplacena za dobu dovolené nebo za její poměrnou část, na niž mu nevznikl nárok, pokud mu splnění této podmínky nebylo rovněž prominuto.

(4)

Jestliže si nemohl člen družstva vyčerpat dovolenou v kalendářním roce z naléhavých provozních důvodů, pro překážky v práci nebo proto, že mu družstvo neurčilo její nástup, je družstvo povinno poskytnout mu ji tak, aby skončila nejpozději do 30. dubna příštího roku.

(5)

Družstvo nesmí určit nástup dovolené na dobu, kdy člen družstva vykonává vojenskou činnou službu, kdy je uznán práce neschopným pro nemoc nebo úraz, ani na dobu, kdy je členka družstva na mateřské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně člena družstva smí družstvo určit členovi nástup dovolené jen na jeho žádost. Požádá-li členka družstva o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je družstvo povinno její žádosti vyhovět.

§ 35

Přerušení dovolené

(1)

Dovolená se přerušuje, jestliže během dovolené

a)

nastoupil člen družstva službu v ozbrojených silách,

b)

byl člen družstva uznán práce neschopným pro nemoc nebo úraz,

c)

nastoupila členka družstva mateřskou dovolenou.

(2)

Připadne-li v době dovolené člena družstva svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Určilo-li družstvo členovi družstva náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinno určit mu náhradní volno na jiný den.

§ 36

Dodatková dovolená

(1)

Člen družstva, který koná po celý kalendářní rok práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé, má nárok na dodatkovou dovolenou v délce jednoho kalendářního týdne; pracuje-li za zvlášť obtížných nebo zdraví škodlivých podmínek jen část kalendářního roku, přísluší mu za každých 25 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené, a to i tehdy, když nesplnil podmínky pro vznik nároku na dovolenou.

(2)

Za dodatkovou dovolenou nelze poskytovat náhradu odměny; tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně.

§ 37

Další dovolená

Členům družstva, jejichž pracovní doba byla rozvržena nerovnoměrně v období celého kalendářního roku, popřípadě dalším členům družstva, jejichž práce podstatně závisí na povětrnostních vlivech, náleží za každý týden dovolené čerpané v době s nižší potřebou práce další dovolená v trvání dvou dnů, nejvýše však jeden týden.

§ 38

Poměrná část dovolené

(1)

Poměrná část dovolené se určí tak, že se poskytne za každý kalendářní měsíc, v němž trvalo členství a nebyl skončen (dlouhodobě přerušen) výkon práce v družstvu, jedna dvanáctina dovolené. Vzniklo-li nebo zaniklo-li členství v průběhu kalendářního měsíce, popřípadě byl-li - za trvání členství - započat nebo skončen (dlouhodobě přerušen) výkon práce v družstvu v průběhu kalendářního měsíce, náleží členovi družstva poměrná část dovolené za tento kalendářní měsíc, trvalo-li členství a výkon práce v družstvu aspoň polovinu tohoto měsíce. Jako trvání členství a výkon práce v družstvu po dobu poloviny měsíce se posuzuje též, jestliže polovina měsíce připadá na dny pracovního klidu a vznik členství a výkon práce v družstvu na tyto dny bezprostředně navazují.

(2)

Byl-li člen družstva dočasně uvolněn k výkonu práce pro jinou organizaci, poskytne mu za dobu tohoto uvolnění dovolenou (její poměrnou část), kterou nevyčerpal před uvolněním, organizace, pro niž byl uvolněn, i když u ní nesplňuje podmínky pro vznik nároku na dovolenou; za dobu uvolnění mu nenáleží dovolená v družstvu.

(3)

Byl-li člen družstva dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, poskytne mu dovolenou (její poměrnou část) organizace, pro kterou je jako uvolněný funkcionář činný; tato organizace mu poskytne též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před nástupem veřejné funkce. Nevyčerpal-li člen družstva dovolenou (její poměrnou část) před skončením funkčního období, poskytne mu ji družstvo.

(4)

Ustanovení odstavce 3 platí obdobně, byl-li člen družstva dlouhodobě plně uvolněn pro výkon práce v pracovním poměru ke společnému zemědělskému podniku.

§ 39

Dovolená při sezónní nebo kampaňové práci

Členům družstva konajícím toliko sezónní nebo kampaňové práce přísluší při skončení výkonu těchto prací místo dovolené za každých 25 odpracovaných dnů náhrada odměny za jednu dvanáctinu dovolené, která by jim příslušela, kdyby splnili podmínky pro vznik nároku na dovolenou.

§ 40

Krácení dovolené

(1)

Nepracoval-li člen družstva před vyčerpáním dovolené v kalendářním roce, za který se poskytuje dovolená, pro

a)

výkon vojenské základní (náhradní) služby,

b)

pracovní neschopnost, pokud nevznikla v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za které družstvo odpovídá,

c)

další mateřskou dovolenou,

d)

jiné důležité osobní překážky v práci, pro něž zameškaná doba se neposuzuje jako výkon práce pro účely dovolené pracovníků v pracovním poměru podle pracovněprávních předpisů, krátí se mu dovolená za prvých 100 takto zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu, za každých dalších 25 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu.

(2)

Za každou zameškanou pracovní směnu (pracovní den) nebo její převážnou část krátí družstvo členovi družstva dovolenou o jeden až tři dny, neomluvilo-li jeho nepřítomnost v práci. Neomluvené zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat a stejným způsobem krátit členovi družstva dovolenou, přesahují-li tato zameškání pracovní doby vcelku polovinu průměrné délky směny.

(3)

Při krácení dovolené podle předchozích odstavců musí být členovi družstva, jestliže jeho členství v témž družstvu trvalo po celý kalendářní rok a v jeho průběhu nebyl skončen (dlouhodobě přerušen) výkon práce v družstvu, vždy poskytnuta dovolená aspoň v délce jednoho týdne a jde-li o mladistvého, v délce dvou týdnů. Dosahuje-li člen družstva mimořádných pracovních výsledků, může mu družstvo prominout krácení dovolené pro dřívější neomluvenou nepřítomnost v práci.

(4)

Členovi družstva, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 25 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená o jednu dvanáctinu. Stejně se krátí dovolená o dobu vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení člena družstva.

(5)

Vyčerpal-li již člen družstva dovolenou nebo nevznikl-li mu na ni nárok, je družstvo povinno krátit mu dovolenou pro zameškání práce z důvodů uvedených v odstavcích 2 a 4 způsobem uvedeným v těchto odstavcích v příštím kalendářním roce. Nemůže-li krácení převést na příští rok pro skončení členství (skončení nebo dlouhodobé přerušení výkonu práce v družstvu), je člen družstva povinen vrátit vyplacenou náhradu odměny připadající na část dovolené, o kterou mu měla být dovolená zkrácena.

ČÁST III

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 41-45)

§ 41

Další úprava pracovních vztahů v družstvu

(1)

Pro pracovní vztahy členů družstev, která se souhlasem příslušných orgánů státního hospodářského řízení zemědělství ověřují, popřípadě ověřovat jednotnou soustavu odmněňování za práci, platí ustanovení § 83 odst. 1 a 2, § 84, § 85 odst. 1 a 2, § 86 a 87, § 88 odst. 1, § 89, § 90 odst. 1 a 2, § 91, § 92 odst. 1 a 2, § 93, § 95, § 96 odst. 1 a 2, § 97 odst. 1 a 3, § 99, § 115 odst. 1, 2, 3, 7 4 prvá věta, 5 a 6, § 116 až 121, § 122 odst. 1, § 124 odst. 1 a 2, § 125 odst. 1, 3, 8 4 a 5, § 126 odst. 1 a 2, § 127, § 128 odst. 1, § 129 9 až 131 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 55/1975 Sb.), s tím že

a)

kde zákoník práce mluví v uvedených ustanoveních o 1. pracovněprávních vztazích, rozumí se tím pracovní vztahy členů družstev, 2. pracovním poměru, rozumí se tím členský poměr k družstvu, 3. organizaci a pracovníkovi, rozumí se tím družstvo a člen družstva, 4. pracovní smlouvě, rozumí se tím dohoda o pracovních podmínkách, kterou družstvo uzavírá se svým členem, 5. vedoucím organizace, rozumí se tím představenstvo družstva, 6. mzdě, náhradě mzdy, průměrném výdělku, mzdových předpisech, mzdovém tarifu a soustavě dělnických mezd, rozumí se tím odměna za práci, náhrada odměny za práci, průměrná odměna za práci, předpisy o odměňování za práci v družstvech, tarif pro odměňování a soustava odměn pro manuálně pracující členy družstev;

b)

uvedená ustanovení zákoníku práce neplatí pro pracovní vztahy členů družstev, popřípadě pro opatření týkající se družstev, pokud mluví o spolurozhodování nebo o součinnosti odborových orgánů, popřípadě o účasti vyšších odborových orgánů na některých opatřeních.

(2)

Na pracovní vztahy členů družstev uvedených v odstavci 1 se vztahují též opatření učiněná podle § 83 odst. 3, § 92 odst. 3, § 94, § 97 odst. 4 a 5, § 122 odst. 2, § 124 odst. 3, § 125 odst. 6, § 126 odst. 3 a § 128 odst. 2 zákoníku práce.

§ 42

Do doby, než bude právními předpisy o ochraně zemědělského půdního fondu stanoveno jinak,

a)

vytváří družstvo z prostředků, které je podle zvláštních předpisů 10 povinno odvést za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, fond pro rekultivaci a investice do zemědělské půdy,

b)

hospodaří družstvo s prostředky fondu pro rekultivaci a investice do zemědělské půdy - pokud jej vytvořilo - podle dosavadních předpisů.

§ 43

(1)

Pro vznik nároku na dovolenou v roce 1976 se do doby nepřetržitého trvání členství v témž družstvu (čekací doby) započítává také doba trvalé pracovní činnosti v tomto družstvu, která nebyla vykonávána v členském nebo pracovním poměru k němu, zakládala-li tato pracovní činnost účast na sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

(2)

Družstvo, které dosud neověřuje jednotnou soustavu odměňování za práci, které však převzalo do svých stanov před 1. lednem 1976 některá z ustanovení zákoníku práce, uvedených v § 41 odst. 1, může je převzít i do svých stanov vypracovaných po 31. prosinci 1975, vysloví-li s tím souhlas okresní zemědělská správa v rámci vyjádření ve smyslu § 11 odst. 2 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.

§ 44

Vládní nařízení č. 16/1967 Sb., o ekonomických nástrojích a o fondech jednotných zemědělských družstev, se zrušuje.

§ 45

Tato nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.

Dr. Štrougal v. r.



Poznámky pod čarou:

Srov. zejména vyhlášku federálního ministerstva zemědělství a výživy, o vztazích při spolupráci v zemědělství a jejích formách, a vyhlášku federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 119/1972 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací a o poskytování příspěvku na investiční výstavbu a provoz některých zařízení.

Viz poznámku 2.

§ 157 odst. 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 55/1975 Sb.).

Srov. § 22 odst. 2 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.

§ 157 odst. 1 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 55/1975 Sb.).

Srov. § 19 odst. 1 písm. b) a c) tohoto nařízení

Srov. § 53 odst. 2 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.

Srov. § 19 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení.

§ 22 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

Poznámky pod čarou:
2

Srov. zejména vyhlášku federálního ministerstva zemědělství a výživy, o vztazích při spolupráci v zemědělství a jejích formách, a vyhlášku federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 119/1972 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací a o poskytování příspěvku na investiční výstavbu a provoz některých zařízení.

3

Viz poznámku 2.

4

§ 157 odst. 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 55/1975 Sb.).

5

Srov. § 22 odst. 2 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.

6

§ 157 odst. 1 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 55/1975 Sb.).

7

Srov. § 19 odst. 1 písm. b) a c) tohoto nařízení

8

Srov. § 53 odst. 2 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.

9

Srov. § 19 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení.

10

§ 22 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.