Spory mezi jednotným zemědělským družstvem (dále jen "družstvo") a jeho členem o nároky vyplývající z pracovních vztahů v družstvu, jakož i o majetkové nároky vyplývající z jiných právních vztahů v družstvu, pokud vznikly v souvislosti s výkonem členských práv a povinností,

spory mezi družstvem a jeho pracovníkem o nároky vyplývající z pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k družstvu, jestliže o to pracovník družstva požádal nebo s tím projevil souhlas, bez zřetele na to, zda členský, popřípadě pracovní nebo jiný pracovněprávní vztah k družstvu dosud trvá.

Komise se zřizují v družstvech, jež mají více než 300 členů; v ostatních družstvech vykonávají působnost těchto komisí revizní komise.

Podrobnosti o složení komise a o volbě a odvolání jejich členů určují Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev ¹ a stanovy družstva.

O zvolení komise vyrozumí družstvo neprodleně členy a pracovníky družstva, příslušný okresní soud, okresní zemědělskou správu a okresní výbor svazu družstevních rolníků.

Komise může jednat, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jejich členů; k uplatnění usnesení komise je třeba nadpoloviční většiny hlasů jejich přítomných členů.

Z účasti na jednání je vyloučen člen komise, u něhož se zřetelem na jeho poměr k projednávané věci nebo k účastníkům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti․ O tom, zda je člen komise vyloučen, rozhodne komise; člen, o jehož vyloučení se jedná, se hlasování nezúčastní.

Jednání komise řídí její předseda nebo jiný pověřený člen komise (dále jen "předseda"), který podepisuje písemná vyhotovení usnesení komise.

Komise může projednávat spory i v užším, tříčlenném složení (dále jen "užší komise"); předsedu a dva další členy užší komise určí komise. Užší komise může jednat, jestliže jsou přítomni všichni její členové; k jejímu platnému usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů jejich členů.

Smírčí řízení je zahájeno dnem, kdy došel komisi návrh na jeho zahájení.

Návrh na zahájení smírčího řízení se podává písemně ve dvojím vyhotovení nebo ústně do zápisu. Písemný návrh se podává pověřenému členovi komise, nebo jinému členovi (pracovníkovi) družstva, pověřenému k tomu komisí se souhlasem družstva. Zápis sepíše pověřený člen komise, nebo jiný člen (pracovník) družstva, pověřený k tomu komisí se souhlasem družstva.

Byl-li návrh na zahájení smírčího řízení podán u jiného orgánu družstva nebo u člena (pracovníka) družstva pověřeného družstvem k přijímání písemností, postoupí jej tento orgán nebo člen (pracovník) družstva neprodleně komisi; v tomto případě se má za to, že návrh došel komisi již tím dnem, kdy došel jinému orgánu družstva nebo členovi (pracovníkovi) družstva pověřenému družstvem k přijímání písemností.

V návrhu na zahájení smírčího řízení je třeba uvést:

Podává-li družstvo návrh na zahájení smírčího řízení ve sporu uvedeném v § 1 odst. 1 písm. b), je povinno současně doložit, že jeho pracovník projevil souhlas s projednáním sporu komisí.

Je-li návrh neúplný nebo nesprávný, zajistí komise jeho doplnění nebo opravu.

Stejnopis návrhu zašle komise odpůrci.

Návrh došlý komisi se zapíše do seznamu došlých návrhů s uvedením dne, kdy návrh došel komisi, jména a příjmení (názvu) navrhovatele a odpůrce a stručného označení předmětu řízení.

Dojde-li komisi návrh, jehož projednání nenáleží do její pravomoci, vrátí jej neprodleně navrhovateli s poučením, že projednání návrhu je v pravomoci soudu, popřípadě jiného orgánu.

Dojde-li komisi návrh, k jehož projednávání je příslušný jiný orgán družstva, postoupí jej neprodleně tomuto orgánu a vyrozumí o tom navrhovatele.

Předseda stanoví místo a čas jednání tak, aby pokud možno nezasahovalo do pracovní doby účastníků a členů komise, popřípadě přizvaných osob, a zpravidla skončilo nejpozději do 30 dnů od zahájení smírčího řízení.

K jednání pozve předseda včas účastníky (jejich zástupce) a další osoby, jejichž přítomnost je potřebná k objasnění rozhodných skutečností; tyto osoby jsou povinny dostavit se k jednání.

Je-li účastníkem mladistvý člen (pracovník) družstva, přizve k jednání také jeho zákonného zástupce. Je-li účastníkem člen(pracovník) družstva, kterému byl soudem ustanoven opatrovník, přizve předseda k jednání také jeho opatrovníka.

V zájmu hospodárnosti a účelnosti může komise spojit ke společnému projednání návrhy, které byly komisi podány a obsahově spolu souvisí nebo se týkají týchž účastníků.

Jsou-li v návrhu uvedeny věci, které se ke společnému projednání nehodí, nebo odpadnou-li důvody pro společné projednání, může komise některou věc vyloučit k samostatnému projednání.

Komise může jednat o uzavření a schválení smíru, jsou-li přítomni oba účastnici nebo jejich zástupci.

Nedostaví-li se navrhovatel bez omluvy k jednání, ač k němu byl řádně pozván, má se za to, že vzal svůj návrh zpět ( § 6).

Nedostaví-li se odpůrce bez omluvy k jednání, ač k němu byl řádně pozván, má se za to, že odmítá jednat o smíru. V takovém případě končí smírčí řízení dnem, kdy se tak stalo; komise o tom vydá usnesení, které doručí účastníkům, a vyznačí skončení smírčího řízení v seznamu došlých návrhů.

Jednání komise je přístupné všem členům a pracovníkům nebo zástupcům orgánů státního hospodářského řízení zemědělství, státních orgánů a společenských organizací. Komise může vyloučit jejich přítomnost, pokud by veřejným projednáváním bylo ohroženo státní, hospodářské nebo služební tajemství, anebo důležitý zájem účastníků. Vyloučit nelze přítomnost zákonného zástupce mladistvého člena (pracovníka) družstva, opatrovníka a - pokud byli pověřeni účastnit se jednání - zástupců orgánů státního hospodářského řízení zemědělství, státních orgánů a orgánů svazů družstevních rolníků. Komise je však upozorní na trestní následky porušení takového tajemství. Schválení smíru vyhlašuje vždy veřejně.

Komise zahájí jednání na základě zprávy, kterou podá předseda.

Komise musí dbát, aby byl skutečný stav věci zjištěn co nejúplněji, nejúčelněji a nejrychleji. K objasnění sporného nároku vyslechne stanoviska účastníků, prozkoumá jejich správnost na základě jimi předložených dokladů, popřípadě i dalších dokladů, jež si opatří, a podle potřeby vyslechne i další osoby, které mohou přispět k objasnění věci; tyto osoby upozorní, že jsou povinny vypovídat pravdu a nic nezamlčovat.

Je-li to k objasnění věci nutné, může komise jednání odložit na dobu co možná nejkratší, aby i v tomto případě mohlo smírčí řízení skončit zpravidla do 30 dnů od jeho zahájení.

Při uzavírání smíru dbá komise, aby účastníci neutrpěli újmu z neznalosti práva a aby byl uzavřený smír v souladu s právními předpisy. Předseda je povinen účastníkům přečíst znění navrhovaného smíru a vysvětlit jim jeho dosah dříve, než jim předloží k podpisu zápis o jednání ( § 14).

Dojde-li k uzavření smíru, komise jej schválí, neodporuje-li právním předpisům. Schváleným smírem je komise vázána.

Po schválení uzavřeného smíru doručí komise stejnopis zápisu o jednání, popřípadě té jeho části, ve které je uvedeno znění smíru, účastníkům do vlastních rukou a vyznačí schválení smíru v seznamu došlých návrhů.

Smír schválený komisí nabývá právní moci. Nebyla-li splněna povinnost převzatá schváleným smírem ve stanovené lhůtě, potvrdí komise na žádost účastníka jeho vykonatelnost.

Nedošlo-li do 30 dnů od zahájení smírčího řízení ke schválení smíru a neuplatnil-li účastník svůj nárok přímo u soudu, může písemně nebo ústně do zápisu navrhnout, aby byl spor postoupen soudu. V takovém případě odešle komise neprodleně návrh na postoupení sporu a spisový materiál o sporu okresnímu soudu, v jehož obvodu je sídlo komise, a uvědomí o tom účastníky.

Návrh na postoupení sporu, jakož i odeslání tohoto návrhu a spisového materiálu o sporu okresnímu soudu, zaznamená komise v seznamu došlých návrhů.

Ve sporu uvedeném v § 1 odst. 1 písm. b) se může účastník obrátit na soud, aby o sporu rozhodl, kdykoli před schválením uzavřeného smíru. Stane-li se tak, komise usnesením smírčí řízení skončí; o skončení smírčího řízení vyrozumí účastníky a vyznačí je v seznamu došlých návrhů.

Jestliže dodatečně vyšly najevo závažné okolnosti, které nemohl účastník bez své viny použít v původním jednání a které odůvodňují podstatně příznivější výsledek v jeho prospěch (§ 88 odst. 1 zákona), může účastník navrhnout komisi zrušení schválení smíru; návrh lze podat do tří měsíců ode dne, kdy se účastník dověděl o takových okolnostech, nejpozději však do tří let od právní moci schváleného smíru ( § 88 odst. 2 zákona).

Pro podání návrhu na zrušení schválení smíru a pro jeho projednání komisí platí přiměřeně ustanovení o podání a projednání návrhu na zahájení smírčího řízení.

Shledá-li komise, že návrh podle odstavce 1 je důvodný, zruší usnesením schválení smíru a jedná znovu s účastníky o urovnání sporu smírem.

Shledá-li komise, že návrh podle odstavce 1 není důvodný, zamítne jej usnesením, jež doručí účastníkovi, který navrhl zrušení schválení smíru; podal-li účastník návrh na přezkoumání tohoto usnesení soudem ( § 88 odst. 3 zákona), postupuje komise přiměřeně podle § 12 odst. 1 a 2.

O jednání komise se sepíše zápis, v němž se uvede:

Zápis o jednání podepisuje předseda a zapisovatel; došlo-li k uzavření smíru, podepíší jej též účastníci.

O odloženém jednání sepíše komise zvláštní zápis s vyznačením, že jde o pokračování v jednání.

Písemnosti komise, které musí být členovi nebo pracovníkovi družstva doručeny do vlastních rukou, se mu doručují na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen, popřípadě - není-li to možné - poštou. Písemnosti doručované poštou zasílá komise na poslední adresu člena nebo pracovníka družstva, která je jí známa, jako doručenou zásilku s poznámkou "do vlastních rukou".

Povinnost komise doručit písemnost je splněna, jakmile člen nebo pracovník družstva písemnost převezme nebo jakmile byla poštou vrácena komisi jako nedoručitelná a člen nebo pracovník družstva svým jednáním doručení písemnosti zmařil. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže člen nebo pracovník družstva přijetí písemnosti odmítne.

Družstvo je povinno

Členům komise, kteří výjimečně vykonávají svou funkci v pracovní době, přísluší pracovní volno s náhradou odměny.