Rozhodčí komise (dále jen "komise") projednávají a rozhodují v rozhodčím řízení pracovní spory mezi organizací a pracovníkem o obsah potvrzení o zaměstnání, o obsah posudků o pracovní činnosti a o návrhů pracovníka na zrušení kárného opatření. Ostatní spory o nároky z pracovního nebo učebního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen "pracovní poměr") projednávají

Komise neprojednávají pracovní spory o vznik a skončení pracovního poměru a o nároky z toho vyplývající, jakož i pracovní spory, jejichž účastníkem je vedoucí organizace nebo organizační jednotky, jsou komise ustaveny, popřípadě jeho zástupce. Dále neprojednávají spory o odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory, spory týkající se podnikových bytů, nemocenského pojištění nebo sociálního zabezpečení a ostatní spory o nároky z jiných než pracovněprávních vztahů.

Komise projedná spor o náhradu škody způsobené pracovníkem organizaci trestným činem, přečinem nebo přestupkem jen tehdy, jestliže již není o nároku na náhradu škody zahájeno řízení v souvislosti s řízením o takovém činu, nebo jestliže v souvislosti s tímto řízením příslušný orgán již o nároku na náhradu škody nerozhodl․ Zjistí-li komise, že o takovém nároku je zahájeno řízení před příslušným orgánem, vyčká jeho výsledku; pravomocné rozhodnutí, že tu jde o trestný čin, přečin nebo přestupek a kdo jej spáchal, je pro komisi závazné.

Členy komise volí členská schůze nebo konference základní organizace Revolučního odborového hnutí veřejným hlasováním. Návrh kandidátní listiny připravuje závodní výbor, který organizuje a řídí průběh voleb. Komise musí mít nejméně sedm členů. Počet členů komise stanoví závodní výbor s přihlédnutím k velikosti a struktuře organizace, charakteru, rozsahu a problematice práce organizace. ¹

Členem komise může být jen člen základní organizace Revolučního odborového hnutí, v níž je komise ustavována, který dosáhl věku osmnácti let, pokud nebyl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům nebyla omezena.Nemůže jím však být vedoucí organizace nebo organizační jednotky, v níž je komise ustavena, popř. jeho zástupce.

Komise je ustanovena zvolením nejméně sedmi členů. Členové komise zvolí ze svého středu předsedu komise a jeho zástupce většinou hlasů všech členů komise.

O ustavení komise vyrozumí závodní výbor neprodleně kolektiv pracovníků, vedení organizace, okresní soud a okresní odborovou radu, příslušné podle sídla komise.

Funkční období komise je čtyřleté. Nebude-li před jeho uplynutím zvolena nová komise, prodlouží se funkční období až do jejího zvolení, nejdéle však o šest měsíců.

Během funkčního období lze provést doplňující volbu za člena, který se své funkce vzdal nebo z ní byl odvolán nebo ztratil způsobilost být členem komise ( § 3 odst. 2). Doplňující volbu je však nutno provést vždy, sníží-li se počet členů komise na méně než sedm.

Člena komise může z funkce odvolat členská schůze nebo konference základní organizace ROH.

Rozhodčí řízení se zahajuje na návrh pracovníka (bývalého pracovníka) nebo organizace. Řízení je zahájeno dnem podání návrhu komisi.

Návrh se podává písemně nebo ústně. Písemný návrh se podává pověřenému členu komise nebo pracovníku organizace, pověřenému k tomu komisí v dohodě s organizací. Písemný návrh je podá také jeho doručením do podatelny organizace nebo pracovníku organizace pověřenému organizací k přijímání písemností. Ústní návrh se podává do zápisu, který sepíše pověřený člen komise nebo pracovník organizace, pověřený k tomu komisí v dohodě s organizací. V návrhu je nutno uvést, kdo návrh podává (navrhovatel), co uplatňuje a proti komu návrh směřuje (odpůrce), jakož i skutečnosti rozhodné pro posouzení návrhu a jak lze prokázat. Je-li návrh neúplný, zajistí komise jeho doplnění. Stejnopis návrhu zašle komise odpůrci.

Návrh se zapíše do seznamu podaných návrhů s uvedením dne jeho podání, jména a příjmení (názvu) navrhovatele a odpůrce a stručného označení předmětu sporu.

Návrh může navrhovatel vzít zpět nebo změnit způsobem uvedeným v odst. 2, nebo během jednání před komisí, dokud komise neschválila uzavřený smír, nebo nerozhodla o sporu. Komise o tom vyrozumí odpůrce.

Návrh se podává u komise, která je příslušná k jeho projednání.

K projednání návrhu je příslušná komise ustanovená v základní organizaci Revolučního odborového hnutí té organizační jednotky, v níž má (před skončením pracovního poměru měl) trvalé pracoviště pracovník, který je účastníkem řízení ( § 1 odst. 1) a vedle této komise též komise příslušná pro pracoviště, na němž sporný nárok vznikl; spor projedná ta komise, u niž byl návrh podán.

Není-li komise příslušná k projednání návrhu, doručí jej neprodleně té komisi v organizaci, která je příslušná, a vyrozumí o tom navrhovatele.

Není-li v organizaci komise příslušná k projednání návrhu nebo byl-li podán komisi návrh na projednání sporu, který rozhodčí komise neprojednávají ( § 1), vrátí jej komise neprodleně navrhovateli s poučením, že projednání návrhu je v pravomoci soudu, popřípadě jiného orgánu.

Předseda komise, popřípadě jeho zástupce nebo jiný pověřený člen komise (dále jen "předseda komise") stanoví místo a dobu jednání tak, aby pokud možno nezasahovalo do pracovní doby a zpravidla skončilo nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. V případech, kdy toho bude třeba, zvláště v obtížnějších sportech, může být při přípravě jednání zjištěno předem zejména stanovisko odpůrce, učiněn pokus o smírné vyřešení sporu, mohou být odstraněny nedostatky v návrzích účastníků a zajištěno provedení důkazů.

Předseda komise pozve k jednání účastníky sporu (jejich zástupce) a další osoby, jejichž přítomnost je potřebná k objasnění rozhodných skutečností. Je-li účastníkem mladistvý pracovník, přizve také jeho zákonného zástupce, a jde-li o pracovníka, kterému byl soudem ustanoven opatrovník, též jeho opatrovníka. ²

V zájmu hospodárnosti a účelnosti může komise spojit ke společnému projednání návrhy, které byly komisi podány a obsahově spolu souvisí nebo se týkají týchž účastníků.

Jsou-li v návrhu uvedeny věci, které se ke společnému projednávání nehodí, nebo odpadnou-li důvody pro společné projednání, může komise některou věc vyloučit k samostatnému projednání.

Komise může jednat, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. K platnému rozhodnutí komise a schválení smíru je třeba nadpoloviční většiny hlasů jejích přítomných členů. Jednání komise řídí její předseda.

Z účasti na jednání je vyloučen člen komise, u něhož se zřetelem na jeho poměr k projednávané věci nebo účastníkům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. O tom, zda je člen komise vyloučen, rozhodne komise; člen o jehož vyloučení se jedná, se hlasování nezúčastní.

Komise může projednávat a rozhodovat spory i v užších komisích, nejméně tříčlenných. Členy užší komise a jejího předsedu určí komise. Užší komise může jednat, je-li přítomna nadpoloviční většina členů, nejméně však tři. K platnému rozhodnutí užší komise a schválení smíru je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů užší komise. V ostatním platí pro jednání užší komise ustanovení o jednání komise. Závodní výbor může stanovit podrobnosti o ustavování užších komisí.

Jednání mají být přítomni účastníci sporu. Nedostaví-li se účastník k jednání, může být jednáno v jeho nepřítomnosti jen tehdy, dal-li k tomu předem souhlas nebo dostavil-li se k jednání jeho zástupce, jinak odloží komise jednání na přiměřenou dobu. Nedostaví-li se účastník nebo jeho zástupce bez důvodné omluvy ani k odloženému jednání, ačkoliv byl k němu řádně pozván, může být jednání provedeno i v jeho nepřítomnosti.

Jednání komise je přístupné všem pracovníkům organizace, pracovníkům nebo zástupcům orgánů nadřízených organizací, vyšších odborových orgánů, státních orgánů a společenských organizací. Komise může vyloučit jejich přítomnost, pokud by veřejným projednáváním bylo ohroženo stání, hospodářské nebo služební tajemství, nebo důležitý zájem účastníků. Vyloučit nelze přítomnost zákonného zástupce mladistvého pracovníka, opatrovníka a pokud byli pověřeni účastnit se jednání, zástupce orgánů nadřízených organizaci, vyšších odborových orgánů a státních orgánů. Komise je však upozorní na trestní následky porušení takového tajemství. Schválení smíru a rozhodnutí o sporu musí být vždy vyhlášeno veřejně.

Komise musí dbát, aby při jednání byl zjištěn skutečný stav věci co nejúplněji, nejúčelněji a nejrychleji.

Komise zahájí jednání na základě zprávy, kterou podá její předseda. Komise vyslechne stanoviska účastníků, prozkoumá jejich správnost na základě předložených podkladů a podle potřeby si opatří další doklady a vyslechne i další doklady a vyslechne i další osoby, které mohou přispět svou výpovědí k objasnění věci; komise upozorní tyto osoby, že jsou povinny vypovídat pravdu a nic nezamlčovat.

Jestliže to je k objasnění věci nutné, zejména pro zjištění dalších rozhodných skutečností, může komise jednání odložit na dobu co možná nejkratší, aby i v tomto případě mohlo rozhodčí řízení skončit zpravidla do 30 dnů od podání návrhu.

Nepodaří-li se dosáhnout smíru, popřípadě nebyl-li smír komisí schválen, zhodnotí komise v neveřejné poradě výsledky jednání a v souladu s právními předpisy o sporu rozhodne. ⁴

Ve sporu o obsah potvrzení o zaměstnání a posudků o pracovní činnosti ( § 60 odst. 3 zákoníku) může komise jejich obsah buď potvrdit, nebo rozhodnout, jak a v jaké lhůtě má být organizací upraven. Rozhodnutí o uložení kárného opatření ( § 81 odst. 1 zákoníku) může komise pouze potvrdit nebo zrušit, nemůže je však změnit.

Rozhodnutí komise vyhlásí její předseda se stručným odůvodněním a poučením o možnosti podat komisi proti rozhodnutí námitky. Vyhlášeným rozhodnutím je komise vázána. Písemné vyhotovení rozhodnutí, podepsané předsedou komise, doručí komise do týdne ode dne vyhlášení rozhodnutí účastníkům osobně nebo poštou jako doporučenou zásilku do vlastních rukou.

Písemné vyhotovení rozhodnutí komise musí obsahovat též odůvodnění a poučení o možnosti podat proti rozhodnutí námitky do patnácti dnů od jeho doručení.

Písemné vyhotovení rozhodnutí podepisuje předseda komise (užší komise). Den vyhlášení rozhodnutí komise a den doručení jeho písemného vyhotovení účastníkům se zaznamená do seznamu podaných návrhů.

Proti rozhodnutí komise může účastník podat komisi námitky do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení. Námitky jsou podány včas také tehdy, jestliže jsou podány po uplynutí patnáctidenní lhůty, že účastník sporu se řídil nesprávným poučením komise o námitkách. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o námitkách nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že námitky nejsou přípustné, lze podat námitky do tří měsíců od doručení.

Námitky se podávají písemně nebo ústně způsobem uvedeným v § 5 odst.

V námitkách se uvede v čem a z jakého důvodu je rozhodnutí považováno za nesprávného, popřípadě jakými dalšími důkazy lze uplatněný nárok prokázat nebo vyvrátit a jaké rozhodnutí se navrhuje.

Jestliže byly námitky podány po lhůtě uvedené v odst. 1, komise o tom uvědomí účastníka, který je podal. Na žádost účastníka promine komise zmeškání lhůty k podání námitek, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu a námitky byly podány do patnácti dnů od odpadnutí překážky; v tom případě se námitky považují za podané ve stanovené lhůtě. V ostatních případech komise žádost o prominutí lhůty zamítne. Proti rozhodnutí komise, kterým byla žádost o prominutí zmeškání lhůty zamítnuta, může účastník, který žádost podal, podat komisi námitky do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí (odst. 2). Námitky podané proti rozhodnutí komise, kterým byla žádost o prominutí zmeškání lhůty zamítnuta, mají vůči tomuto rozhodnutí účinky uvedené v § 212 odst. 2 zákoníku.

Písemné vyhotovení rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty nebo o zamítnutí takové žádosti se doručí oběma účastníkům. V rozhodnutí komise uvede stručné odůvodnění. Rozhodnutí, jímž se žádost o prominutí zmeškání lhůty zamítá, musí obsahovat poučení o možnosti podat proti němu komisi námitky.

Smír schválený komisí a rozhodnutí komise, proti němuž nebyly ve stanovené lhůtě podány námitky, nabývají právní moci.

Uplynula-li lhůta k plnění podle schváleného smíru nebo podle pravomocného rozhodnutí, potvrdí komise na žádost účastníka jeho vykonatelnost.

Rozhodčí řízení je bezvýsledné, jestliže proti rozhodnutí komise byly podány ve stanovené lhůtě námitky nebo jestliže účastník navrhl, aby spor byl postoupen k dalšímu projednávání soudu, protože do 30 dnů od podání návrhu na zahájení rozhodčího řízení nebyl v něm ani schválen smír ani nebylo vydáno rozhodnutí.

Návrh na postoupení sporu soudu podle odst. 1 může účastník podat komisi písemně nebo ústně do zápisu.

Komise zruší na návrh účastníka schválení smíru nebo své pravomocné rozhodnutí., jestliže se dodatečně zjistily závažné okolnosti, kterých tento účastník nemohl bez své viny ve sporu použít a které odůvodňují podstatně příznivější rozhodnutí v jeho prospěch a rozhodne znovu, nedojde-li ke smíru ( § 11). Shledá-li však, že návrh není důvodný, zamítne jej.

Návrh na zrušení může účastník podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se dověděl o okolnostech odůvodňujících navrhovanou změnu, nejpozději však do tří let právní moci schváleného smíru nebo rozhodnutí.

Pro podání návrhu a jeho projednání komisí platí přiměřeně ustanovení o podání a projednání návrhu na zahájení rozhodčího řízení.

Zamítne-li komise návrh jako bezdůvodný, může účastník proti tomuto rozhodnutí podat námitky podle § 211 odst. 1 zákoníku; pro řízení o námitkách platí ustanovení § 212 odst. 2 zákoníku.

O jednání sepíše komise zápis, v němž se uvede zejména:

Při odložení jednání sepíše komise o každém jednání zvláštní zápis s vyznačením, že jde o pokračování v jednání.

Zápis o jednání podepisuje předseda komise a zapisovatel; došlo-li k uzavření smíru, podepíší jej též účastníci.

Organizace je povinna poskytnout bezplatně pro činnost komise místnost s potřebným vybavením a zajistit, aby spisy týkající se řízení, zejména seznam podaných návrhů a zápisy o jednání, byly řádně uschovány, nejméně po dobu deseti let od skončení řízení. ⁵

Za správné provádění rozhodčího řízení odpovídá komise členské schůzi (konferenci) základní organizace Revolučního odborového hnutí. Při rozhodování je komise vázána pouze právními předpisy.

Činnost komisí metodicky řídí okresní odborové rady, které vedou seznamy ustanovených komisí. Ve spolupráci se závodními výbory sledují provádění rozhodčího řízení z hlediska dodržování socialistické zákonnosti.