Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

47/1975 Sb. znění účinné od 1. 6. 1975 do 31. 12. 1981

47

 

VYHLÁŠKA

federálního ministerstva zahraničního obchodu

ze dne 24. března 1975,

kterou se vyhlašuje nový Řád Rozhodčího soudu

Československé obchodní komory

 

Ministr zahraničního obchodu stanoví podle § 1§ 2 odst. 1 zákona č. 119/1948 Sb., o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství, v souladu s § 25 odst. 3 vyhlášky ministra zahraničního obchodu č. 103/1960 Sb., o působnosti Československé obchodní komory a její organizaci, ve znění vyhlášky ministerstva zahraničního obchodu č. 32/1961 Sb., o úpravě působnosti Československé obchodní komory a předmětu podnikání podniků Rapid a Polytechna:

§ 1

Ministr zahraničního obchodu schvaluje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní komory v Praze (dále jen "řád") ve znění, na němž se usneslo předsednictvo Rozhodčího soudu. Nové znění řádu se vyhlašuje v příloze této vyhlášky.

§ 2

Řádu se použije na všechny spory, v nichž návrh na zahájení řízení (žaloba) byl podán počínaje dnem 1. června 1975.

§ 3

Zrušuje se vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 140/1965 o novém znění řádu Rozhodčího soudu Československé obchodní komory, a řád vyhlášený v příloze této vyhlášky. Uvedeného řádu se však použije i nadále na spory, v nichž návrh na zahájení řízení (žaloba) byl podán přede dnem 1. června 1975.

§ 4

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1975.

Ministr:

Ing. Barčák v. r.

Příloha k vyhlášce č. 47/1975 Sb.

ŘÁD

Rozhodčího soudu Československé obchodní komory v Praze

 

I.

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

 

§ 1

Základy činnosti, předmět činnosti a zdroje pravomoci

 

(1) Při Československé obchodní komoře v Praze působí nezávislý Rozhodčí soud Československé obchodní komory (dále jen "rozhodčí soud").

(2) Rozhodčí soud je stálým rozhodčím soudem podle § 828 zákona č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů, který je povolán k tomu, aby v souladu s tímto řádem rozhodoval

a)

spory o majetkových nárocích z mezinárodního obchodního styku ( § 2 cit. zákona),

b)

spory, které vyplývají ze smluvních a jiných občansko-právních vztahů vznikajících mezi subjekty práva různých států při uskutečňování zahraničně obchodních, hospodářských a vědeckotechnických styků ( § 35 cit. zákona),

c)

spory mezi československými hospodářskými organizacemi, pokud to československý právní řád připouští.

(3) Rozhodčí soud rozhoduje spory uvedené v odst. 2, jestliže pravomoc rozhodčího soudu vyplývá pro daný spor

a)

z mezinárodní smlouvy ( § 35 cit. zákona), nebo

b)

z existence písemné dohody mezi stranami o tom, že spor už vzniklý nebo spor, který by mohl vzniknout v budoucnosti, bude předložen rozhodčímu soudu ( § 2 až 4 cit. zákona), nebo

c)

ze skutečnosti, že žalobce předložil žalobu tomuto rozhodčímu soudu a že žalovaný provedl úkon svědčící o tom, že se dobrovolně podřídil pravomoci tohoto rozhodčího soudu (zejména jestliže se pustil do projednávání ve věci samé, aniž vytkl nepříslušnost tohoto rozhodčího soudu).

 

II.

ORGANIZACE ROZHODČÍHO SOUDU

 

§ 2

Složení rozhodčího soudu

 

(1) Rozhodčí soud se skládá z předsednictva, z rozhodců, z tajemníka a z jeho stálého zástupce.

(2) V čele rozhodčího soudu je předseda. Tajemník je vedoucím sekretariátu rozhodčího soudu.

 

§ 3

Předsednictvo

 

(1) Předsednictvo rozhodčího soudu (dále jen "předsednictvo") se skládá z předsedy rozhodčího soudu (dále jen "předseda"), z dalších šesti členů a ze tří náhradníků․ Předsednictvo je voleno představenstvem Československé obchodní komory.

(2) Funkční období předsednictva činí pět let od doby zvolení. Předseda, ostatní členové předsednictva i náhradníci zůstávají však ve funkci i po uplynutí tohoto období až do nové volby.

(3) Za člena, který není přítomen, předseda podle potřeby povolá náhradníka. Povolaný náhradník má stejná práva a povinnosti jako člen předsednictva.

(4) Členové předsednictva a náhradníci mohou vykonávat funkci rozhodce nebo předsedy rozhodčího senátu. V takovém případě jsou vyloučeni z rozhodování předsednictva podle tohoto řádu ve sporu, v němž vykonávají funkci rozhodce nebo předsedy rozhodčího senátu.

(5) Předsednictvo vykonává úkony, které jsou mu svěřeny tímto řádem, a všechny jiné úkony, které patří do pravomoci rozhodčího soudu a které nepřísluší ani předsedovi, ani rozhodcům, ani tajemníkovi. Povinností předsednictva je také, aby vykonávalo dohled nad řádným chodem rozhodčího řízení a aby obstarávalo prostřednictvím sekretariátu správní agendu.

 

§ 4

Zasedání předsednictva

 

(1) Zasedání předsednictva svolává a jeho jednání řídí předseda. K platnosti jednání a usnášení stačí, jsou-li přítomni vedle předsedy (místopředsedy § 5 odst. 3) alespoň dva další členové předsednictva nebo povolaní náhradníci ( § 3 odst. 3).

(2) Předsednictvo se usnáší většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů platí za přijatý názor, k němuž se přiklonil předseda.

 

§ 5

Předseda

 

(1) Předseda zastupuje rozhodčí soud navenek a vykonává úkony svěřené mu tímto řádem.

(2) Dokud není ustaven rozhodčí senát (není ustanoven jediný rozhodce), je předseda oprávněn vykonávat všechny procesní úkony, pokud nejsou svěřeny tajemníkovi.

(3) Předseda podle potřeby pověří některé členy předsednictva funkcí místopředsedy. Místopředsedovi při výkonu funkce patří všechna práva a povinnosti předsedy ve smyslu ustanovení tohoto řádu.

 

§ 6

Rozhodci

 

(1) Rozhodci jsou povoláni k vlastnímu věcnému rozhodování sporů, patřících do pravomoci rozhodčího soudu, jakož i k ostatním úkonům, svěřeným jim tímto řádem.

(2) Při výkonu funkce jsou rozhodci nezávislí a nemají nikdy povahu zástupce kterékoliv strany.

(3) Spor rozhoduje rozhodčí senát, složený ze tří rozhodců, pokud se strany nedohodnou, že spor má být rozhodnut jediným rozhodcem. Ustavení rozhodčího senátu nebo jmenování jediného rozhodce se provádí podle tohoto řádu ( § 27).

(4) Pokud ze smyslu jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, platí vše, co je stanoveno o rozhodcích a o rozhodčím senátu, také o jediném rozhodci.

 

§ 7

 

(1) Rozhodcem může být jen osoba zapsaná v listině rozhodců ( § 27), nebo vykonávající funkci člena předsednictva či náhradníka člena předsednictva ( § 3 odst. 4).

(2) O zapsání do listiny rozhodců a o vyškrtnutí rozhodce z této listiny rozhoduje předsednictvo.

(3) Do listiny rozhodců mohou být zapsány osoby, které si svou činností v hospodářském životě, zejména v mezinárodním obchodu nebo jinou svou odbornou činností osvojily způsobilost pro funkci rozhodce a jejichž vědomosti a zkušenosti, včetně znalostí práva, ve spojení s jejich osobními vlastnostmi dávají záruku úspěšného vykonávání této funkce. Československé státní občanství není pro zápis do listiny rozhodců podmínkou.

 

§ 8

Tajemník

 

(1) Tajemník organizuje spisovou agendu spojenou s činností rozhodčího soudu a kromě toho plní ostatní funkce, stanovené tímto řádem, zejména pečuje o vhodné časové rozvržení ústních jednání a jiných úkonů rozhodčího řízení, pečuje o řádný chod a průběh rozhodčího řízení, připravuje zasedání předsednictva, vede listinu rozhodců, do které zapisuje a ze které vyškrtává osoby určené předsednictvem, pečuje o řádnou úschovu veškeré korespondence rozhodčího soudu, o řádné vyhotovení a o překlady rozhodčích nálezů a uveřejňuje vhodným způsobem nálezy zásadní důležitosti. Tajemník má právo zúčastňovat se všech jednání předsednictva s hlasem poradním, jakož i být přítomen u všech ústních jednání před rozhodčím senátem nebo před jediným rozhodcem.

(2) V případě zaneprázdnění tajemníka vykonává jeho funkce zástupce tajemníka.

 

III.

ŘÍZENÍ

 

1. Obecná ustanovení

 

§ 9

Sídlo rozhodčího soudu a místo konání ústních jednání

 

(1) Sídlem rozhodčího soudu a pravidelným místem konání ústních jednání je Praha.

(2) Rozhodčí senát může v případě potřeby konat ústní jednání v jiném místě, avšak má-li se ústní jednání konat v cizině, je k tomu potřebí souhlasu předsednictva.

 

§ 10

Předkládání písemností

 

(1) Veškeré písemnosti, týkající se zahájení a konání rozhodčího řízení, musí být předloženy v takovém počtu, aby každá ze stran měla po jednom vyhotovení a rozhodčí soud rovněž nejméně jedno vyhotovení.

(2) Písemnosti uvedené v odstavci 1, s výjimkou písemných důkazů ( § 37 odst. 2), se předkládají v češtině či slovenštině nebo v jazyce kontraktu nebo v jazyce, ve kterém strany mezi sebou navzájem korespondovaly. Rozhodčí soud může podle vlastní úvahy nebo na žádost strany vyžádat od strany, která písemnost předložila, překlad do češtiny nebo slovenštiny nebo zajistit takový překlad na její náklad.

 

§ 11

Jazyk, ve kterém se řízení koná

 

Ústní jednání se koná a rozhodnutí se vydává v češtině nebo slovenštině. Se souhlasem stran může rozhodčí soud podle potřeby konat řízení i v jiném jazyce. Jestliže strana neovládá jazyk, v němž se řízení koná, zabezpečí rozhodčí soud na její žádost a na její účet služby tlumočníka. Na žádost a na účet strany může rozhodčí soud obstarat také překlad svých rozhodnutí a jiných písemností.

 

§ 12

Trvání rozhodčího řízení

 

Rozhodčí soud působí k tomu, aby řízení ve sporu bylo skončeno podle možnosti ve lhůtě nikoliv delší než šest měsíců ode dne ustavení rozhodčího senátu.

 

§ 13

Právní základ řešení sporů

 

Rozhodčí soud řeší spory na základě norem použitelného hmotného práva, přičemž se řídí podmínkami smlouvy a přihlíží k obchodním zvyklostem.

 

§ 14

Otázky mezinárodního dosahu a zjištění cizího práva

 

V otázkách mezinárodního dosahu, zejména v otázkách cizího práva a jeho použití, mohou si rozhodci vyžádat vyjádření předsednictva. Tímto vyjádřením však nejsou v žádném směru vázáni.

 

§ 15

Zasílání a doručování písemností

 

(1) Veškeré písemnosti ve sporu zasílá stranám tajemník. Zasílají se na adresu, kterou strana uvedla nebo zvolenému právnímu zástupci.

(2) Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení.

(3) Ostatní písemnosti se mohou zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem a oznámení kromě toho také telegraficky nebo dálnopisně.

(4) Kterékoliv z písemností výše uvedených mohou být doručeny rovněž osobně na potvrzení.

(5) Žádost o doručování prostřednictvím dožádaného cizího soudu nebo orgánu nebo jiné žádosti o poskytnutí právní pomoci prostřednictvím takového soudu nebo orgánu patří do působnosti předsedy.

(6) Všechna doručení rozhodčího soudu jsou platná, byla-li učiněna podle odstavců 1 až 4.

 

§ 16

Přerušení řízení

 

V případě nutnosti může být projednání sporu na žádost strany nebo z podnětu rozhodčího senátu na určitou dobu přerušeno.

 

§ 17

Navrácení v předešlý stav

 

Jestliže až do vyhlášení rozhodčího nálezu, a nebyl-li vyhlášen, až do jeho vyhotovení, některá strana se nezúčastnila bez své viny řízení zcela nebo zčásti, nebo bez své viny nevykonala některý úkon potřebný k hájení svého práva, učiní rozhodčí senát (rozhodce), jde-li o řízení před ním, v ostatních případech předsednictvo k návrhu této strany přiměřené opatření, aby mohla vykonat dodatečně to, co zmeškala.

 

§ 18

Zajištění důkazů a předběžná opatření

 

(1) Po podané žalobě, avšak před ustavením rozhodčího senátu, může předseda v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jedné z nich zajistit důkaz a k tomu účelu může ustanovit jednoho nebo i více znalců anebo učinit jiné vhodné opatření.

(2) Před zahájením rozhodčího řízení, v jeho průběhu i po jeho skončení může kterákoliv strana požádat příslušný orgán o nařízení předběžného opatření. O podání takové žádosti musí strana uvědomit rozhodčí soud.

 

§ 19

Vedlejší účastníci

 

(1) Kromě stran (žalobce i žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Jiné osoby se řízení účastnit nemohou.

(2) Vedlejší účastník jedná v řízení sám za sebe. Jeho úkony se považují za úkony strany, ke které přistoupil, jestliže úkonům této strany neodporují; ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka však mohou rozhodci přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany.

 

§ 20

Použití ustanovení zákona č. 98/1963 Sb.

 

Neupravuje-li tento řád některé otázky řízení, platí o nich ustanovení zákona č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.

 

§ 21

Platnost ustanovení o řízení

 

Ustanovení řádu o řízení před rozhodčím senátem (před jediným rozhodcem) platí přiměřeně i pro úkony prováděné předsednictvem, předsedou nebo tajemníkem, pokud z tohoto řádu nevyplývá něco jiného.

 

2. Zahájení řízení

 

§ 22

Podání žaloby

 

(1) Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby rozhodčímu soudu.

(2) Datem podání žaloby je den, kdy byla žaloba doručena rozhodčímu soudu a pokud to připouští mezinárodní smlouva, datum poštovního razítka místa odeslání.

 

§ 23

Obsah žaloby

 

(1) V žalobě musí být uvedeno:

a)

označení stran,

b)

nárok žalobce,

c)

podpis žalobce,

d)

adresy stran.

(2) Žaloba má také obsahovat:

a)

poukaz na založení pravomoci rozhodčího soudu, pokud pravomoc nevyplývá z mezinárodní smlouvy pro strany závazné;

b)

uvedení skutkových a právních okolností, na kterých žalobce zakládá své žalobní nároky a poukaz na důkazní prostředky, jimiž lze tyto okolnosti prokázat;

c)

hodnotu předmětu sporu;

d)

doklad o zaplacení poplatku za rozhodčí řízení;

e)

jméno a příjmení rozhodce, kterého jmenuje žalobce, nebo žádost, aby rozhodce byl jmenován předsedou rozhodčího soudu. Žalobce může rovněž jmenovat náhradního rozhodce;

f)

přehled písemností, přiložených k žalobě.

 

§ 24

Hodnota předmětu sporu

 

(1) Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu také v případech, kdy jeho nárok nebo část nároku má nepeněžní povahu.

(2) Hodnota předmětu sporu se určuje zejména:

a)

vymáhanou částkou v žalobách o peněžité plnění;

b)

hodnotou vymáhaného majetku v žalobách o vydání majetku;

c)

hodnotou předmětu právních vztahů v okamžiku podání žaloby v žalobách určovacích nebo v žalobách o změnu právních vztahů ;

d)

na základě údajů, které jsou k dispozici o materiálních zájmech žalobce v případě žalob o určité konání nebo nekonání.

(3) V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně; hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků.

(4) Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí rozhodčí soud z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici.

 

§ 25

Odstranění vad žaloby

 

(1) Jestliže tajemník zjistí, že žaloba byla podána tak, že nebylo přihlédnuto k požadavkům uvedeným v § 23 tohoto řádu, vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady, přičemž, pokud jde o požadavky uvedené v § 23 odst. 1, nesmí lhůta k odstranění vad být delší než 2 měsíce ode dne, kdy mu byla zmíněná výzva tajemníka doručena. Budou-li tyto vady odstraněny v určené lhůtě, platí za den podání žaloby den, uvedený v § 22 odst. 2. O odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává.

(2) V případech, kdy žalobce bez ohledu na výzvu k odstranění vad trvá na projednání sporu, bude se v řízení pokračovat, jestliže to povaha vady připouští, a bude vydán rozhodčí nález ve věci samé; jinak bude řízení zastaveno.

 

3. Příprava projednání sporu

 

§ 26

Odpověď na žalobu

 

(1) Má-li tajemník zato, že žaloba může být předmětem řízení podle tohoto řádu, uvědomí o jejím podání žalovanou stranu a zašle jí kopii žaloby s přiloženými písemnostmi, jakož i listinu rozhodců.

(2) Současně tajemník oznámí žalované straně, že je oprávněna během 30 dnů po doručení žaloby předložit k ní své písemné vyjádření podepřené příslušnými důkazy. Na žádost žalované strany může být tato lhůta prodloužena.

(3) V téže lhůtě je žalovaná strana povinna oznámit jméno a příjmení rozhodce, kterého si zvolila, nebo požádat, aby předseda rozhodčího soudu jmenoval rozhodce za ni; žalovaná strana může rovněž zvolit náhradního rozhodce.

 

§ 27

Ustavení rozhodčího senátu nebo volba (jmenování) jediného rozhodce

 

(1) Rozhodci, jmenovaní stranami ve smyslu § 23 a 26 nebo jmenovaní předsedou rozhodčího soudu, zvolí z listiny rozhodců předsedu rozhodčího senátu.

(2) Jestliže žalovaná strana nejmenuje rozhodce nebo jestliže rozhodci nezvolí předsedu rozhodčího senátu do 10 dnů ode dne jmenování druhého rozhodce, jmenuje rozhodce nebo předsedu rozhodčího senátu předseda rozhodčího soudu.

(3) Vystupuje-li ve sporu více žalobců nebo více žalovaných, je každá ze sporných stran povinna jmenovat, bez ohledu na počet žalobců či žalovaných, po jednom rozhodci. Jestliže by mezi žalobci nebo mezi žalovanými nedošlo k dohodě ve lhůtě stanovené tajemníkem, jmenuje rozhodce předseda rozhodčího soudu ( § 7).

(4) Jediný rozhodce se volí vzájemnou dohodou stran, a nedojde-li k dohodě, je jmenován předsedou rozhodčího soudu.

 

§ 28

Odmítnutí rozhodce, znalce a tlumočníka

 

(1) Každá ze stran je oprávněna odmítnout rozhodce, předsedu rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce, jestliže se domnívá, že jsou předpojati, zejména jestliže je možno předpokládat, že jsou osobně, ať přímo či nepřímo, zainteresováni na výsledku sporu. Rovněž rozhodce, předseda rozhodčího senátu nebo jediný rozhodce mohou prohlásit, že se vzdávají funkce. Odmítnutí musí být provedeno do započetí ústního jednání. Jestliže k odmítnutí dojde později, rozhoduje se o něm jenom v tom případě, kdy důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, byl uznán za závažný.

(2) O odmítnutí rozhodce rozhodují zbývající členové rozhodčího senátu. Jestliže mezi nimi nedojde k dohodě, nebo jestliže odmítnutí směřuje proti dvěma rozhodcům, rozhoduje o odmítnutí předsednictvo rozhodčího soudu, které také rozhodne o odmítnutí jediného rozhodce.

(3) Bude-li odmítnutí vyhověno, bude nový rozhodce, nový předseda rozhodčího senátu nebo nový jediný rozhodce zvolen nebo jmenován podle tohoto řádu.

(4) Z těchže důvodů, které jsou uvedeny v odstavci 1, mohou být odmítnuti znalci a tlumočníci. V tomto případě rozhoduje o odmítnutí rozhodčí senát.

 

§ 29

Rozhodování o příslušnosti

 

(1) O příslušnosti rozhodčího soudu rozhoduje jeho předsednictvo. Za tím účelem mu rozhodci, pokud již byli ustanoveni, jinak tajemník, předloží spis se stručnou zprávou, a to v každém případě, kdy se bude rozhodovat o příslušnosti rozhodčího soudu s ohledem na námitku strany nebo s ohledem na pochybnosti rozhodců či tajemníka.

(2) Dojde-li předsednictvo k názoru, že rozhodčí soud není příslušný, zastaví řízení usnesením. Rovněž usnesením zamítne námitku nepříslušnosti, jestliže dojde k názoru, že rozhodčí soud je příslušný. Před rozhodnutím může předsednictvo podle okolností nařídit ústní jednání.

(3) Rozhodčí senát dříve než předloží předsednictvu k rozhodnutí otázku příslušnosti, učiní opatření, která považuje za nezbytná k odvrácení újmy pro strany nebo k zachování výsledků řízení, pokud k nim není příslušný soud nebo jiný orgán.

 

§ 30

Příprava projednání sporu rozhodčím senátem

 

(1) Rozhodčí senát prověří stav přípravy sporu k projednání, a shledá-li to nutným to nutným, učiní doplňující opatření k přípravě sporu, zejména vyžádá od stran písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti.

(2) Předseda rozhodčího senátu může dát tajemníkovi rozhodčího soudu jednotlivé pokyny v souvislosti s přípravou a s projednáváním sporu. Uloží mu rovněž, aby předvolal strany k ústnímu jednání.

 

§ 31

Předvolání k ústnímu jednání

 

O čase a místě provedení ústního jednání se strany vyrozumívají předvoláním, které jim musí být zasláno s takovým předstihem,aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 30 dní na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání.

 

4. Projednávání sporu

 

§ 32

Ústní jednání

 

(1) Spor se projednává v ústním jednání, které je zpravidla veřejné. Na žádost třeba jen jedné strany nebo z vlastního podnětu rozhodčího soudu se projednává spor v zasedání neveřejném.

(2) Strany se mohou zúčastnit projednávání sporu při ústním jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež strany jmenují podle své volné úvahy, a to případně i z cizích státních příslušníků.

(3) Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědoměna o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu, jestliže nedostavivší se strana do skončení projednání sporu nepožádá z vážných důvodů o odročení.

(4) Každá strana může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti.

(5) Ústní jednání může být podle potřeby odročeno k návrhu strany nebo z podnětu rozhodčího senátu.

 

§ 33

Rozhodování na základě písemných podkladů

 

 

Připouští se dohoda stran o tom, aby rozhodčí senát rozhodl spor toliko na základě písemností, bez ústního jednání. Rozhodčí senát může nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukáží nedostačujícími.

 

§ 34

Žaloba navzájem (protižaloba) a námitka započtení

 

(1) Žalovaný je oprávněn podat protižalobu do skončení ústního jednání o základní žalobě. Jestliže však žalovaný způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným předložením protižaloby, může mu být uložena náhrada zvýšení nákladů, které tím rozhodčímu soudu vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh druhé strany s tím spojených.

(2) Na protižalobu se vztahují tytéž požadavky jako na žalobu hlavní ( § 23).

(3) Jestliže žalovaný uplatní proti žalobci svou pohledávku k započtení, posuzuje se jeho návrh jako obrana proti žalobě.

 

§ 35

Pokus o smír

 

Rozhodčí senát je oprávněn vyzvat v každém stadiu strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k uskutečnění smíru.

 

§ 36

Zápis o ústním jednání

 

(1) O ústním jednání ve sporu se vede zápis, který musí obsahovat tyto údaje:

a)

označení rozhodčího soudu,

b)

číslo sporu,

c)

místo a datum zasedání,

d)

označení stran sporu a jejich zástupců,

e)

údaj o účasti stran,

f)

jména rozhodců, svědků znalců, tlumočníka a ostatních účastníků ústního jednání,

g)

stručný, ale výstižný popis průběhu zasedání,

h)

požadavky stran a obsah jiných důležitých prohlášení,

i)

uvedení důvodů pro odročení ústního jednání nebo zakončení řízení,

j)

podpisy rozhodců.

(2) Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu. Na žádost strany mohou být usnesením rozhodčího senátu provedeny v zápise změny nebo doplňky.

(3) Na žádost se vydá stranám kopie zápisu.

 

5. Dokazování

 

§ 37

Důkazy

 

(1) Strany jsou povinny dokázat okolnosti, na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodčí senát si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Může také podle svého uvážení stanovit provedení znaleckého posudku a může si vyžádat i předložení důkazů třetími osobami.

(2) Strana může předložit písemné důkazy v originále nebo v kopii, kterou sama ověří. Rozhodčí senát je oprávněn vyžádat si originál nebo překlad těchto důkazů do jiného jazyka, jestliže to je nutné v zájmu rozhodnutí sporu.

(3) Důkazy se provádějí způsobem, jejž stanoví rozhodčí senát. Usnesením rozhodčího senátu může být provedení důkazů svěřeno jednomu z rozhodců. Obdobně postupuje i předsednictvo.

 

§ 38

Hodnocení důkazů

 

Hodnocení důkazů provádí rozhodčí senát i předsednictvo podle vlastního uvážení.

 

6. Skončení řízení

 

§ 39

Forma rozhodnutí

 

(1) Rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení.

(2) Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje spor ve věci samé, včetně případů, kdy se vydává nález na základě uznání anebo vzdání se nároků nebo na základě žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného.

 

§ 40

Vydání rozhodčího nálezu

 

(1) Poté, co rozhodčí senát usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, prohlásí ústní jednání ve sporu za skončené a přistoupí k vydání nálezu.

(2) Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu v neveřejné poradě většinou hlasů.

(3) Vyskytnou-li se více než dvě mínění o částkách, které má rozhodčí senát přiznat nebo zamítnout, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší.

 

§ 41

Obsah rozhodčího nálezu

 

(1) Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:

a)

název rozhodčího soudu,

b)

místo a datum vydání nálezu,

c)

jména a příjmení rozhodců nebo jediného rozhodce,

d)

označení stran a dalších účastníků sporu,

e)

předmět sporu a krátké vylíčení okolností sporu,

f)

rozhodnutí o žalobních nárocích, o poplatcích a o nákladech sporu,

g)

odůvodnění rozhodnutí,

h)

podpisy aspoň dvou rozhodců nebo jediného rozhodce.

(2) Rozhodčí nález spolupodepisuje předseda a tajemník rozhodčího soudu.

 

§ 42

Vyhlášení rozhodčího nálezu

 

(1) Po skončení ústního jednání se vyhlásí výrok rozhodčího nálezu stranám ústně nebo, nejsou-li přítomny, oznámí se jim písemně.

(2) Během lhůty, kterou určí rozhodčí senát a která nesmí přesahovat 30 dní, musí být oznámen stranám odůvodněný rozhodčí nález písemně.

(3) Jako výjimku z odstavce 1 může rozhodčí senát stanovit, že rozhodčí nález bude stranám oznámen písemně, bez ústního vyhlášení, v určité lhůtě, která nesmí převyšovat 30 dní.

(4) Předseda Rozhodčího soudu může v důvodných případech prodloužit lhůty uvedené v odstavcích 2 a 3.

 

§ 43

Doplnění a oprava rozhodčího nálezu

 

(1) Na žádost strany, podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu stranám, může rozhodčí senát vydat doplňující nález, jestliže se ukáže, že rozhodčí nález neobsahuje odpověď na všechny nároky stran. Doplňující rozhodčí nález se vydává na základě nového ústního jednání s předvoláním stran.

(2) Zjevné překlepy a chyby v textu, které se netýkají podstaty sporu a také početní chyby v textu rozhodčího nálezu mohou být opraveny usnesením rozhodčího senátu na žádost stran nebo z vlastního podnětu rozhodčího senátu.

(3) Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoliv nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu.

 

§ 44

Splnění rozhodčího nálezu

 

Rozhodčí nález je konečný, neboť řízení je jednoinstanční. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález výkonu v souladu s právním řádem státu, kde se rozhodčí nález vykonává.

 

§ 45

Zastavení řízení bez vydání nálezu

 

(1) Jestliže se ve sporu nevydává rozhodčí nález ( § 39), skončí se řízení vydáním usnesení.

(2) Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:

a)

v případě, kdy žaloba byla vzata žalobcem zpět,

b)

v případě, kdy strany uzavřely smír potvrzený rozhodčím senátem bez vydání nálezu ve smyslu ustanovení § 39 odst. 2 tohoto řádu,

c)

nejsou-li tu předpoklady nutné pro projednání a pro rozhodnutí sporu ve věci samé, včetně případů, kdy se pro nečinnost žalobce v řízení nepokračuje déle než 6 měsíců nebo kdy žalobce nepožádal o obnovení řízení během 1 měsíce po uplynutí lhůty, na kterou bylo řízení přerušeno podle ustanovení § 16 tohoto řádu.

(3) Pro vydání usnesení rozhodčího senátu platí obdobně ustanovení § 40 a násl. Jestliže rozhodčí senát nebyl ještě ustaven, vydá usnesení o zastavení řízení předseda rozhodčího soudu.

 

7. Náklady řízení

 

§ 46

Náklady rozhodčího řízení

 

Součástí tohoto řádu jsou přiložená Pravidla o nákladech rozhodčího řízení.

 

IV.

SMÍRČÍ ŘÍZENÍ

 

§ 47

 

(1) Rozhodčí soud může na podaný návrh v rámci své pravomoci ( § 1) provést dobrovolné smírčí řízení o vzneseném nároku, a to bez ohledu, zda v daném případě byla uzavřena rozhodčí smlouva.

(2) Smírčí řízení se provádí jen tehdy, souhlasí-li s tím druhá strana. Řízení se koná před smírčím výborem složeným z tajemníka, který předsedá, a ze dvou členů, z nichž po jednom jmenuje každá ze stran. Strany přednesou svá stanoviska při jednání svolaném tajemníkem k provedení smírčího řízení. Výsledkem jednání má být návrh smíru, který strany mohou přijmout nebo zamítnout.

(3) Návrh smíru, který smírčí výbor stranám po provedeném smírčím řízení doporučí, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž tak nemůže být stranám na újmu, cokoliv během smírčího řízení přednesly.

(4) Poplatek za smírčí řízení činí jednu polovinu poplatku placeného při rozhodčím řízení. Poplatek se platí předem a každá strana hradí jednu polovinu.

 

PRAVIDLA

o nákladech rozhodčího řízení

 

§ 1

Definice pojmů

 

(1) Náklady rozhodčího řízení tvoří: poplatek za rozhodčí řízení, zvláštní náklady vznikající rozhodčímu soudu, jakož i vlastní výlohy stran.

(2) Poplatek za rozhodčí řízení slouží k částečnému krytí všeobecných nákladů spojených s činností rozhodčího soudu (odměny rozhodců, výdaje spojené s pracovní odměnou právnických i technických pracovníků rozhodčího soudu, s poskytováním různých služeb apod.). Poplatek se vybírá za každý spor.

(3) Zvláštní náklady vznikající rozhodčímu soudu jsou náklady, k nimž dochází zejména prováděním důkazů, pořizováním překladů písemností, vyplácením tlumočného, cestovními výlohami rozhodců apod.

(4) Vlastní výlohy stran jsou výdaje, které strany vynakládají v souvislosti s ochranou svých zájmů (cestovné, honoráře právních zástupců a podobně).

 

1. Poplatek za rozhodčí řízení

 

§ 2

Výše a placení poplatku

 

(1) Za projednání sporu rozhodčím soudem se vybírá poplatek podle hodnoty předmětu sporu, který je žalobce povinen zaplatit při podání žaloby.

(2) Výše poplatku se stanoví podle tohoto sazebníku:

 

Sazebník A

Ve sporech mezi subjekty členských států RVHP

 

Hodnota předmětu sporu Poplatek

Do 10 000 převoditelných rublů 3 %, avšak nejméně 75 převoditelných rublů

Od 10 001 do 100 000 převoditelných 300 převoditelných rublů plus 2 % z

rublů částky, přesahující 10 000

převoditelných rublů

Od 100 001 do 200 000 převoditelných 2100 převoditelných rublů plus 1 %

rublů z částky, přesahující 100 000

převoditelných rublů

Od 200 001 převoditelných rublů výše 3100 převoditelných rublů plus 0,5 % z částky přesahující 200 000

převoditelných rublů

 

 

Sazebník B

V ostatních sporech

 

Hodnota předmětu sporu Poplatek

Do 80 000 Kčs 3 %, avšak nejméně Kčs 600,-

Do 800 000 Kčs Kčs 2400 plus 2 % z částky přesahující Kčs 80 000,-

Do 1 600 000 Kčs Kčs 16 800 plus 1 % z částky přesahující Kčs 800 000,-

Od 1 600 000 Kčs výše Kčs 24 800 plus 0,5 % z částky přesahující Kčs 1 600 000,-

 

(3) Poplatek stanovený podle sazebníku A nebo B se vypočítává v této měně:

a)

v převoditelných rublech, jestliže hodnota předmětu sporu je vyjádřena v převoditelných rublech; 1)

 

1) V současné době se zúčtování provádí způsobem stanoveným v Dohodě o mnohostranném zúčtování v převoditelných rublech a o organizaci Mezinárodní banky hospodářské spolupráce z 22. října 1963.

 

b)

v národních měnách členských států RVHP, jestliže hodnota předmětu sporu je vyjádřena v této měně; 2)

 

2) V současné době se zúčtování provádí způsobem stanoveným v Dohodě o neobchodních platech z 8. února 1963, s přihlédnutím k ustanovení Dohody o používání seznamu neobchodních platů a koeficientu přepočtu částek neobchodních platů na převoditelné rubly z 28. července 1971.

 

c)

v měně třetích států, jestliže hodnota předmětu sporu je vyjádřena v takové měně; 3)

 

3) Zúčtování se provádí způsobem stanoveným Státní bankou československou.

(4) Jestliže žalobní nároky jsou uplatněny v různých měnách, určí rozhodčí soud jednu měnu pro poplatek, který má být zaplacen; ve sporech mezi subjekty členských států RVHP určí zásadně převoditelné rubly.

(5) Poplatek se pokládá za zaplacený v okamžiku, kdy žalobce dal závazný příkaz bance svého státu k převodu částky.

(6) Československé subjekty platí poplatky v Kčs po provedeném příslušném přepočtu.

 

§ 3

Snížení poplatku a jeho částečné vrácení

 

(1) Poplatek se snižuje o 30 %, jestliže se spor rozhoduje jedním rozhodcem.

(2) Jestliže žalující vezme žalobu zpět do odeslání předvolání k ústnímu jednání, vrátí mu rozhodčí soud 75 % poplatku.

(3) Jestliže žalobce vezme žalobu zpět do dne prvého ústního jednání, zejména v důsledku toho, že strany urovnaly spor smírnou cestou, jakož i v jiných případech, kdy rozhodčí soud obdrží do dotyčného dne sdělení o tom, že se strany vzdávají rozhodnutí sporu rozhodčím soudem, vrací se žalující straně 50 % poplatku.

(4) Jestliže v důsledku okolností uvedených v odst. 3 bude řízení zastaveno při prvém ústním jednání před vydáním nálezu, vrací se žalobci 25 % poplatku.

(5) Ustanovení odst. 1-4 se vztahují o na minimální poplatek. Přitom však částka poplatku nemůže být nižší než 20 Rbl (sazebník A) resp. Kčs 200 (sazebník B).

(6) V případech uvedených v odst. 1, 2, 3 a 4 rozhodnou o částečném vrácení poplatku rozhodci v nálezu nebo v usnesení o skončení řízení. Nebyl-li rozhodčí senát ještě ustaven, rozhodne o vrácení poplatku tajemník podle pokynů předsedy.

 

§ 4

Poplatek při žalobě navzájem

 

Pro žalobu navzájem platí tatáž ustanovení o poplatku jako pro žalobu hlavní.

 

§ 5

Rozdělení poplatku

 

(1) Poplatek jde zpravidla k tíži strany, která ve sporu podlehla.

(2) Jestliže bylo žalobě vyhověno zčásti, rozdělí se úhrada poplatku mezi strany v poměru přisouzené a zamítnuté části žalobního nároku.

(3) Strany se mohou dohodnout mezi sebou o jiném rozdělení poplatku, než je uvedeno v odst. 1 a 2.

 

2. Zvláštní náklady vznikající rozhodčímu soudu

 

§ 6

 

(1) Náklady rozhodčího soudu uhradí strany podle zásad uvedených v § 5. Jestliže se však na žádost jedné ze stran při řízení překládají podání stran, jejich oznámení atd., jakož i dotazy, vyjasnění a doporučení rozhodčího senátu do jiného jazyka než je jazyk rozhodčího řízení, nese náklady překladu tato strana. Totéž platí i pokud jde o překlad rozhodčího nálezu a o služby tlumočníka ( § 11 řádu) a v případech obdobných.

(2) Rozhodčí soud může žádat od žalobce složení zálohy na provedení nutných opatření v průběhu řízení. Záloha může být rozhodčím soudem vyžádána též od strany, která prohlásí provedení jiného opatření za nutné pro řízení, jestliže rozhodčí soud prohlášení pokládá za odůvodněné.

(3) Náklady rozhodčího soudu se účtují v měně, v níž vznikly.

(4) O placení nákladů a zálohy platí analogicky ustanovení § 2 odst. 5.

(5) Za náklady vzniklé rozhodčímu soudu odpovídá vůči rozhodčímu soudu i strana, které byla přisouzena náhrada nákladů vůči odpůrci.

 

3. Výlohy stran

 

§ 7

 

Každá strana nese sama výlohy, které jí vznikly.

 

§ 8

Výjimky

 

Jako výjimku z ustanovení obsažených v § 5 až 7 může rozhodčí soud uložit jedné straně, aby druhé straně nahradila náklady, které tato vynaložila zbytečně na základě neúčelných nebo nesvědomitých úkonů prvé strany. Takovými úkony se rozumějí úkony způsobivší druhé straně zbytečné náklady na opatření v řízení, která nebyla nutná, zejména okolnostmi neodůvodněné protahování řízení.