69/1975 Sb. znění účinné od 1. 6. 1984
změněno s účinností od poznámka vyhláškou č. 80/1985 Sb.
1.6.1984
69
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 13. ledna 1975
o Úmluvě o zřízení Světové organizace duševního
vlastnictví, podepsané ve Stockholmu
dne 14. července 1967
Dne 14. července 1967 byla ve Stockholmu sjednána Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví.
President republiky Úmluvu ratifikoval a listina o přístupu ČSSR byla uložena u generálního ředitele Světové organizace duševního vlastnictví dne 22.září 1970.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 15, 1. dnem 26. dubna 1970. Pro Československou socialistickou republiku vstoupila v platnost dnem 22. prosince 1970.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v. r.
o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví,
podepsaná ve Stockholmu dne 14. července 1967
Smluvní strany vedeny přáním přispět k lepšímu porozumění a spolupráci mezi státy k jejich vzájemnému prospěchu a na základě respektování jejich svrchovanosti a rovnosti, přejíce si podnítit tvůrčí činnost podporou ochrany duševního vlastnictví v celém světě, přejíce si modernizovat a zdokonalit správu unií zřízených v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví a ochrany literárních a uměleckých děl, při plném respektování samostatnosti každé z unií dohodly se takto:
Č l á n e k 1 Zřízení organizace Touto Úmluvou se zřizuje Světová organizace duševního vlastnictví.
Č l á n e k 2 Pojmy V této Úmluvě se rozumí:
i) "Organizací" Světová organizace duševního vlastnictví;
ii) "Mezinárodním úřadem" Mezinárodní úřad duševního vlastnictví;
iii) "Pařížskou úmluvou" Úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, podepsaná 20. března 1883, včetně všech jejích revidovaných znění;
iv) "Bernskou úmluvou" Úmluva na ochranu literárních a uměleckých děl, podepsaná 9. září 1886, včetně všech jejích revidovaných znění;
v) "Pařížskou unií" Mezinárodní unie vytvořená Pařížskou úmluvou;
vi) "Bernskou unií" Mezinárodní unie vytvořená Bernskou úmluvou;
vii) "Uniemi" Pařížská unie, Zvláštní unie a zvláštní dohody zřízené ve spojitosti s touto Unií, Bernská unie, jakož i veškeré mezinárodní závazky směřující k podpoře ochrany duševního vlastnictví, jejichž správu zajišťuje Organizace podle článku 4, iii);
viii) "duševním vlastnictvím" práva
- k literárním, uměleckým a vědeckým dílům,
- k výkonům výkonných umělců, zvukových záznamů a rozhlasovému vysílání
- k vynálezům ze všech oblastí lidské činnosti,
- k vědeckým objevům,
- k průmyslovým vzorům a modelům,
- k továrním, obchodním známkám a známkám služeb, jakož i k obchodním jménům a obchodním názvům,
- na ochranu proti nekalé soutěž a všechna ostatní práva vztahující se k duševní činnosti v oblasti průmyslové, vědecké, literární a umělecké.
Č l á n e k 3 Cíl organizace Cílem Organizace je:
i) podporovat ochranu duševního vlastnictví v celém světě spoluprací mezi státy v účelné součinnosti s ostatními mezinárodními organizacemi;
ii) zajistit správní spolupráci mezi uniemi.
Č l á n e k 4 Úkoly K dosažení cíle uvedeného v článku 3 Organizace prostřednictvím svých příslušných orgánů a s výhradou pravomoci každé z unií:
i) podporuje přijetí opatření určených ke zdokonalení ochrany duševního vlastnictví v celém světě a k harmonizaci národních zákonodárství v této oblasti;
ii) zajišťuje správní služby pro Pařížskou unii, zvláštní unie zřízené ve spojitosti s touto Unií a pro Bernskou unii;
iii) může převzít správu, která zahrnuje uskutečnění jakéhokoliv mezinárodního závazku směřujícího k podpoře ochrany duševního vlastnictví nebo se podílet na takové správě;
iv) podněcuje uzavírání mezinárodních závazků směřujících k podpoře ochrany duševního vlastnictví;
v) nabízí svou spolupráci státům požadujícím právně technickou pomoc v oblasti duševního vlastnictví;
vi) shromažďuje a rozšiřuje informace o ochraně duševního vlastnictví, provádí a podporuje studie v této oblasti a uveřejňuje jejich výsledky;
vii) zajišťuje služby usnadňující mezinárodní ochranu duševního vlastnictví a v případě potřeby provádí příslušné zápisy a uveřejňuje údaje týkající se těchto zápisů;
viii) provádí veškerá ostatní vhodná opatření․
Č l á n e k 5 Členství 1. Členem Organizace se může stát každý stát, který je členem některé z unií uvedených v článku 2, vii).
2. Členem Organizace se může stát i ten stát, který není členem žádné z unií, za podmínky, že
i) je členem Organizace spojených národů, některé odborné organizace přidružené k Organizaci spojených národů nebo Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo je účastníkem statutu Mezinárodního soudního dvora nebo
ii) byl pozván Valným shromážděním, aby se stal účastníkem této Úmluvy.
Č l á n e k 6 Valné shromáždění 1.
a) Zřizuje se Valné shromáždění složené ze států účastnících se této Úmluvy, které jsou členy alespoň jedné z unií.
b) Vládu každého členského státu zastupuje delegát, který může být provázen svými zástupci, poradci a experty.
c) Výdaje každé delegace hradí vláda, která ji jmenovala.
2. Valné shromáždění
i) jmenuje generálního ředitele na návrh Koordinačního výboru;
ii) projednává a schvaluje zprávy generálního ředitele týkající se Organizace a dává mu veškeré potřebné pokyny;
iii) projednává a schvaluje zprávy a činnost Koordinačního výboru a dává mu pokyny;
iv) schvaluje dvouletý rozpočet společných výdajů unií;
v) schvaluje opatření navrhovaná generálním ředitelem a týkající se uskutečnění mezinárodních závazků uvedených v článku 4, iii);
vi) schvaluje finanční řád Organizace;
vii) určuje pracovní jazyky Sekretariátu se zřetelem k praxi Spojených národů;
viii) zve státy uvedené v článku 5, 2), ii), aby se staly účastníky této Úmluvy;
ix) rozhoduje, které nečlenské státy Organizace a které mezivládní a mezinárodní nevládní organizace mohou mít přístup na jeho zasedání jako pozorovatelé;
x) plní další potřebné úkoly v rámci této Úmluvy.
3.
a) Každý stát, ať je členem jedné nebo více unií, má ve Valném shromáždění jeden hlas.
b) Polovina členských států Valného shromáždění tvoří kvorum.
c) Bez újmy ustanovení písm. b), jestliže počet států, zastoupených na zasedání, je nižší než polovina členských států Valného shromáždění, ale je vyšší než jejich třetina nebo je jí roven, může se Valné shromáždění usnášet; avšak jeho rozhodnutí, s výjimkou těch, která se týkají jeho vlastních procedurálních otázek, nabývají účinnosti jen jsou-li splněny dále uvedené podmínky. Mezinárodní úřad sdělí taková rozhodnutí členským státům Valného shromáždění, které nebyly zastoupeny, a vyzve je, aby ve lhůtě tří měsíců od tohoto sdělení vyjádřily písemně svůj hlas nebo abstenci. Jestliže v době uplynutí této lhůty je počet států, které takto vyjádřily svůj hlas nebo abstenci, alespoň roven počtu států, které chyběly k dosažení kvora na zasedání, stanou se uvedená rozhodnutí vykonatelná za předpokladu, že je současně dosaženo i potřebné většiny.
d) S výhradou ustanovení písm. e) a f) činí Valné shromáždění své rozhodnutí většinou dvou třetin odevzdaných hlasů.
e) Schválení opatření týkajících se správy mezinárodních závazků uvedených v článku 4, iii) vyžaduje většinu tří čtvrtin odevzdaných hlasů.
f) Schválení Dohody s Organizací spojených národů v souladu s ustanovením článku 57 a 63 Charty spojených národů vyžaduje většinu devíti desetin odevzdaných hlasů.
g) Jmenování generálního ředitele [odstavec 2, i)], schválení opatření navrhovaných generálním ředitelem a týkajících se správy mezinárodních závazků [odstavec 2, v)] a změna sídla (článek 10) vyžaduje potřebné většiny nejenom ve Valném shromáždění, ale i ve Shromáždění Pařížské unie a ve Shromáždění Bernské unie.
h) Abstence se nepovažuje za hlas.
i) Jeden delegát může zastupovat jen jeden stát a jen jeho jménem hlasovat
4.
a) Valné shromáždění se schází jednou za dva roky na řádném zasedání, které svolává generální ředitel.
b) Valné shromáždění se schází na mimořádném zasedání, které svolává generální ředitel na žádost Koordinačního výboru nebo na žádost čtvrtiny členských států Valného shromáždění.
c) Zasedání se konají v sídle Organizace.
5. Státy účastnící se této Úmluvy, které nejsou členy žádné z unií, mají přístup na zasedání Valného shromáždění jako pozorovatelé.
6. Valné shromáždění se usnáší na svém jednacím řádu.
Č l á n e k 7 Konference 1.
a) Zřizuje se Konference složená ze států účastnících se této Úmluvy, ať jsou či nejsou členy některé z unií.
b) Vládu každého státu zastupuje jeden delegát, který může být provázen svými zástupci, poradci a experty.
c) Výdaje každé delegace hradí vláda, která ji jmenovala.
2. Konference:
i) projednává otázky všeobecného zájmu v oblasti duševního vlastnictví a může k těmto otázkám přijímat doporučení při respektování pravomoci a samostatnosti unií;
ii) schvaluje dvouletý rozpočet Konference;
iii) vypracovává v mezích tohoto rozpočtu dvouletý program právně technické pomoci;
iv) schvaluje změny této Úmluvy podle postupu stanoveného v článku 17;
v) rozhoduje, které nečlenské státy Organizace a které mezivládní a mezinárodní nevládní organizace mohou mít přístup na její zasedání jako pozorovatelé;
vi) plní další potřebné úkoly v rámci této Úmluvy.
3.
a) Každý členský stát má v Konferenci jeden hlas.
b) Třetina členských států tvoří kvorum.
c) S výhradou ustanovení článku 17 činí Konference svá rozhodnutí většinou dvou třetin odevzdaných hlasů.
d) Výše příspěvků států účastnících se této Úmluvy, které nejsou členy žádné z unií, se stanoví hlasováním, jehož mají právo se zúčastnit jen delegáti těchto států.
e) Abstence se nepovažuje za hlas.
f) Jeden delegát může zastupovat jen jeden stát a jen jeho jménem hlasovat.
4.
a) Konference se schází na řádném zasedání svolávaném generálním ředitelem, které se koná ve stejné době a místě jako Valné shromáždění.
b) Konference se schází na mimořádném zasedání, které svolává generální ředitel na žádost většiny členských států.
5. Konference se usnáší na svém jednacím řádu.
Č l á n e k 8 Koordinační výbor 1.
a) Zřizuje se Koordinační výbor složený ze států účastnících se této Úmluvy, které jsou členy Výkonného výboru Pařížské unie a Výkonného výboru Bernské unie nebo obou těchto výkonných výborů. Jestliže však některý z těchto výkonných výborů čítá více než čtvrtinu členských zemí Shromáždění, které jej zvolily, určí tento Výkonný výbor ze svých členů ty státy, které budou členy Koordinačního výboru, a to tak, aby jejich počet nepřevyšoval uvedenou čtvrtinu, s tím, že země, na jejímž území má organizace sídlo, se do této čtvrtiny nepočítá.
b) Vládu každého členského státu Koordinačního výboru zastupuje jeden delegát, který může být provázen svými zástupci, poradci a experty.
c) Projednává-li Koordinační výbor buď otázky přímo se týkající programu či rozpočtu Konference a jejího pořadu jednání anebo návrhy změn této Úmluvy, které by mohly mít vliv na práva nebo závazky států účastnících se této Úmluvy, které nejsou členy žádné z unií, zúčastní se čtvrtina těchto států zasedání Koordinačního výboru se stejnými právy jako členové tohoto Výboru. Konference volí na každém svém řádném zasedání státy, jež se mají zúčastnit takových zasedání.
d) Výdaje každé delegace hradí vláda, která ji jmenovala.
2. Přejí-li si ostatní unie spravované Organizací být jako takové zastoupeny v Koordinačním výboru, musí být jejich představitelé určeni z členských států Koordinačního výboru.
3. Koordinační výbor:
i) dává orgánům unií, Valnému shromáždění, Konferenci a generálnímu řediteli své vyjádření ke všem správním a finančním otázkám a ke všem ostatním otázkám představujícím společný zájem buď dvou či více unií, nebo jedné či několika unií a Organizace, a zejména k rozpočtu společných výdajů unií;
ii) připravuje návrh pořadu jednání Valného shromáždění;
iii) připravuje návrh pořadu jednání a návrhy programu a rozpočtu Konference;
iv) zrušen
v) uplyne-li funkční období generálního ředitele nebo uvolní-li se toto místo, navrhne Valnému shromáždění jméno kandidáta na toto místo; nejmenuje-li Valné shromáždění navrženého kandidáta, navrhne Koordinační výbor jiného kandidáta; tento postup se opakuje, dokud poslední navržený kandidát nebyl Valným shromážděním jmenován;
vi) uvolní-li se místo generálního ředitele mezi dvěma zasedáními Valného shromáždění, jmenuje úřadujícího generálního ředitele pro období, než se nový generální ředitel ujme své funkce;
vii) plní další úkoly, které mu byly svěřeny v rámci této Úmluvy.
4.
a) Koordinační výbor se schází jednou ročně na řádném zasedání, které svolává generální ředitel. Schází se zpravidla v sídle Organizace.
b) Koordinační výbor se schází na mimořádném zasedání, které svolává generální ředitel buď z vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy nebo čtvrtiny členů Koordinačního výboru.
5.
a) Každý stát, ať je členem jednoho z obou výkonných výborů uvedených v odstavci 1 anebo obou výborů má v Koordinačním výboru jeden hlas.
b) Polovina členů Koordinačního výboru tvoří kvorum.
c) Jeden delegát může zastupovat jen jeden stát a jen jeho jménem hlasovat.
6.
a) Koordinační výbor vyjadřuje svá stanoviska a činí svá rozhodnutí prostou většinou odevzdaných hlasů. Abstence se nepovažuje za hlas.
b) I když bylo dosaženo prosté většiny, může každý člen Koordinačního výboru ihned po hlasování žádat, aby odevzdané hlasy byly sečteny tímto zvláštním způsobem: Připraví se dva oddělené seznamy, v nichž se uvedou jména členských států Výkonného výboru Pařížské unie a jména členských států Výkonného výboru Bernské unie; hlas každého státu se vyznačí u jeho jména v každém seznamu, kde je toto jméno uvedeno. Ukáže-li toto zvláštní sčítání, že prosté většiny nebylo dosaženo v obou těchto seznamech, nepovažuje se příslušný návrh za přijatý.
7. Každý členský stát Organizace, který není členem Koordinačního výboru, může být zastoupen na schůzích tohoto Výboru svými pozorovateli, kteří mají právo se zúčastnit jednání, ale bez práva hlasovat.
8. Koordinační výbor se usnáší na svém jednacím řádu.
Č l á n e k 9 Mezinárodní úřad 1. Mezinárodní úřad je sekretariátem Organizace.
2. Mezinárodní úřad řídí generální ředitel se dvěma nebo více náměstky generálního ředitele.
3. Generální ředitel je jmenován na stanovené období, které nesmí činit méně než šest let. Může být znovu jmenován na stanovená období. Trvání prvého a případných dalších období, jakož i všechny ostatní podmínky jeho jmenování stanoví Valné shromáždění.
4.
a) Generální ředitel je nejvyšším úředníkem Organizace.
b) Zastupuje Organizaci.
c) Odpovídá Valnému shromáždění a řídí se jeho pokyny ve vnitřních i vnějších záležitostech Organizace.
5. Generální ředitel připravuje návrhy rozpočtu a programu, jakož i periodické zprávy o činnosti. Předkládá je vládám zainteresovaných států, jakož i příslušným orgánům unií a Organizace.
6. Generální ředitel a jím určení pracovníci se zúčastňují, bez hlasovacího práva, všech schůzí Valného shromáždění, Konference, Koordinačního výboru, jakož i všech ostatních výborů nebo pracovních skupin. Generální ředitel nebo jím určený pracovník je z úřední povinnosti sekretářem těchto orgánů.
7. Generální ředitel jmenuje pracovníky nezbytné pro dobrý chod Mezinárodního úřadu. Jmenuje náměstky generálního ředitele po schválení Koordinačním výborem. Pracovní podmínky stanoví pracovní řád, který schvaluje Koordinační výbor na návrh generálního ředitele. Na nutnost zajistit služby pracovníků nejvýše kvalifikovaných pro jejich výkonnost, odbornost a bezúhonnost se musí brát prvořadý zřetel při výběru pracovníků a stanovení jejich pracovních podmínek. Patřičnou pozornost je nutno věnovat tomu, aby se výběr pracovníků prováděl na co nejširším zeměpisném základě.
8. Funkce generálního ředitele a pracovníků Mezinárodního úřadu jsou přísně mezinárodní povahy. Při výkonu svých funkcí nesmějí vyžadovat nebo přijímat pokyny žádné vlády ani orgánu stojícího mimo Organizaci. Musí se zdržet jakéhokoliv jednání, které by mohlo poškodit jejich postavení mezinárodních úředníků. Každý členský stát se zavazuje respektovat výlučně mezinárodní povahu funkcí generálního ředitele a pracovníků Mezinárodního úřadu a nesnažit se je při výkonu těchto funkcí ovlivňovat.
Č l á n e k 1 0 Sídlo 1. Sídlem Organizace je Ženeva.
2. O změně sídla může být rozhodnuto za podmínek uvedených v článku 6, 3), d) a g).
Č l á n e k 1 1 Finanční otázky 1. Organizace má dva oddělené rozpočty: rozpočet společných výdajů unií a rozpočet Konference.
2.
a) Rozpočet společných výdajů unií obsahuje rozvrh výdajů, které představují zájem několika unií.
b) Tento rozpočet je financován z těchto zdrojů:
i) příspěvky unií, přičemž výši příspěvku každé unie stanoví Shromáždění této unie se zřetelem k míře, v jaké jsou společné výdaje činěny v zájmu dané unie;
ii) poplatky a částky za služby poskytované Mezinárodním úřadem, které nemají přímý vztah k některé z unií nebo které nejsou vybírány za služby poskytované Mezinárodním úřadem v oblasti právně technické pomoci;
iii) výnos prodeje publikací Mezinárodního úřadu, které se netýkají přímo některé z unií, a poplatky za tyto publikace;
iv) dary, odkazy a subvence poskytnuté Organizaci, s výjimkou těch, které uvádí odstavec 3, b), iv);
v) nájemné, úroky a různé ostatní příjmy Organizace.
3.
a) Rozpočet Konference obsahuje rozvrh výdajů na zasedání Konference a pro program právně technické pomoci.
b) Tento rozpočet je financován z těchto zdrojů:
i) příspěvky států účastnících se této Úmluvy, které nejsou členy žádné z unií;
ii) částky případně poskytnuté pro tento rozpočet uniemi s tím, že výši částky dané unii k dispozici stanoví Shromáždění této unie a že žádná imie není povinna do tohoto rozpočtu přispívat;
iii) částky za služby poskytované Mezinárodním úřadem v oblasti právně technické pomoci;
iv) dary, odkazy a subvence poskytnuté Organizaci k účelům uvedeným pod písm. a).
4.
a) Aby bylo možno určit výši příspěvku do rozpočtu Konference, je každý stát účastnící se této Úmluvy, který není členem žádné z unií, zařazen do určité třídy a platí roční příspěvky podle takto stanoveného počtu jednotek:
Třída A ... 10
Třída B ... 3
Třída C ... 1.
b) Každý z těchto států označí současně s opatřením podle článku 14, 1) třídu, do níž si přeje být zařazen. Může změnit třídu. Zvolí-li si nižší třídu, musí to stát oznámit na řádném zasedání Konference. Taková změna nabývá účinnosti počátkem kalendářního roku následujícího po tomto zasedání.
c) Roční příspěvek každého z těchto států tvoří částka, která je v takovém poměru k celkové částce příspěvků všech těchto států do rozpočtu Konferece, v jakém je počet jednotek třídy, do níž je stát zařazen, k celkovému počtu jednotek těchto států.
d) Příspěvky jsou splatné do 1. ledna každého roku.
e) Není-li rozpočet schválen před počátkem nového finančního období, bude převeden rozpočet předchozího roku, a to způsobem stanoveným finančním řádem.
5. Stát účastnící se této Úmluvy, který není členem žádné z unií a který je v prodlení s placením svých příspěvků podle ustanovení tohoto článku, jakož i stát účastnící se této Úmluvy, který je členem některé z unií, a který je v prodlení s placením svých příspěvků z titulu této unie, nemůže vykonávat své hlasovací právo v žádném z orgánů Organizace, jejichž je členem, rovná-li se nebo přesahuje-li výše jeho nedoplatků částku dlužných příspěvků za uplynulé dva plné roky. Může se však dovolit takovému státu, aby pokračoval ve výkonu hlasovacího práva v daném orgánu po dobu, po niž je podle názoru tohoto orgánu prodlení způsobeno výjimečnými a nevyhnutelnými okolnostmi.
6. Výši poplatků a částek za služby, poskytované Mezinárodním úřadem v oblasti právně technické pomoci, stanoví generální ředitel, který o tom podá zprávu Koordinačnímu výboru.
7. Organizace může se souhlasem Koordinačního výboru přijímat dary, odkazy a subvence přímo od vlád, veřejných nebo soukromých institucí, sdružení nebo soukromých osob.
8.
a) Organizace má provozní fond vytvořený jednorázovou platbou unií a každého státu účastnícího se této Úmluvy, který není členem žádné z unií. Stane-li se tento fond nedostatečným, rozhodne se o jeho zvýšení.
b) O výši jednorázové platby každé unie a o její případné účasti na zvýšení rozhoduje Shromáždění unie.
c) Výše jednorázové platby každého státu účastnícího se této Úmluvy, který není členem žádné z unií a jeho účast na zvýšení jsou úměrné příspěvku tohoto státu za běžný rok, v němž se fond zřizuje nebo se rozhoduje o jeho zvýšení. Poměrnou výši a způsob platby stanoví Konference na návrh generálního ředitele a po vyjádření Koordinačního výboru.
9.
a) V dohodě o sídle uzavřené se státem, na jehož území má Organizace své sídlo, se stanoví, že tento stát poskytuje zálohy, nedostačuje-li provozní fond. Výše těchto záloh a podmínky, za nichž se poskytují, jsou v každém jednotlivém případě předmětem samostatných dohod mezi takovým státem a Organizací. Po dobu svého závazku poskytovat zálohy má tento stát ex officio místo v Koordinačním výboru.
b) Jak stát uvedený pod písm. a), tak i Organizace mají právo písemným oznámením vypovědět závazek poskytovat zálohy. Výpověď nabývá účinnosti tři roky po uplynutí roku, v němž byla oznámena.
10. Revize účtů provádí způsobem stanoveným finančním řádem jeden nebo více členských států nebo externí revizoři, které ustanovuje s jejich souhlasem Valné shromáždění.
Č l á n e k 1 2 Právní způsobilost; výsady a imunity 1. Organizace má na území každého členského státu v souladu s jeho zákony právní způsobilost potřebnou k dosažení svých cílů a k výkonu svých funkcí.
2. Organizace uzavírá dohodu o sídle se Švýcarskou konfederací a s každým dalším státem, kam by sídlo mohlo být v budoucnu přeneseno.
3. Organizace může uzavírat dvoustranné nebo mnohostranné dohody s ostatními členskými státy, aby zajistila sobě, svým a úředníkům i představitelům všech členských států výhody a imunity potřebné k dosažení svých cílů a k výkonu svých funkcí.
4. Generální ředitel může projednávat a po schválení Koordinačním výborem uzavírá a podpisuje jménem Organizace dohody uvedené v odstavci 2) a 3).
Č l á n e k 1 3 Vztahy k jiným organizacím 1. Organizace vytváří tam, kde to považuje za vhodné, pracovní vztahy k jiným mezivládním organizacím a spolupracuje s nimi. Každou takovou všeobecnou dohodu s těmito organizacemi uzavírá generální ředitel po schválení Koordinačním výborem.
2. V otázkách spadajících do její pravomoci může Organizace činit vhodná opatření o konzultacích a spolupráci s mezinárodními nevládními organizacemi a s výhradou schválení zainteresovanými vládami i s národními organizacemi vládními nebo nevládními. Tato opatření činí generální ředitel po schválení Koordinačním výborem.
Č l á n e k 1 4 Způsob, jakým se státy mohou stát účastníky úmluvy 1. Státy uvedené v článku 5 se mohou stát účastníky této Úmluvy a členy Organizace
i) podpisem bez výhrady ratifikace nebo
ii) podpisem s výhradou ratifikace, po němž následuje uložení ratifikačních listin anebo
iii) uložením listin o přístupu
2. Bez ohledu na kterékoli jiné ustanovení této Úmluvy stát, který je účastníkem Pařížské úmluvy, Bernské Úmluvy nebo obou těchto úmluv, se může stát účastníkem této Úmluvy jen se současnou nebo předchozí ratifikací nebo přístupem
buď ke Stockholmskému znění Pařížské úmluvy v jejím celku nebo s omezením podle článku 20, 1), b), i) tohoto znění,
nebo ke Stockholmskému znění Bernské úmluvy v jejím celku nebo s omezením podle článku 28, 1), b), i) tohoto znění.
3. Ratifikační listiny nebo listiny o přístupu se ukládají u generálního ředitele.
Č l á n e k 1 5 Vstup Úmluvy v platnost 1. Tato Úmluva vstoupí v platnost tři měsíce poté, co deset členských států Pařížské unie a sedm členských států Bernské unie učinilo opatření podle článku 14, 1), přičemž stát, který je členem obou unií, se počítá v obou skupinách. K tomuto dni vstoupí tato Úmluva v platnost také pro státy, které nejsou členy žádné z obou unií, a které tři měsíce nebo déle před tímto dnem měnily opatření podle článku 14, 1).
2. Pro každý další stát vstoupí tato Úmluva v platnost tři měsíce po dni, kdy tento stát učinil opatření podle článku 14, 1).
Č l á n e k 1 6 Výhrady Výhrady k této Úmluvě nejsou přípustné.
Č l á n e k 1 7 Změny 1. Změny této Úmluvy může navrhnout každý členský stát, Koordinační výbor nebo generální ředitel. Návrhy změn sdělí generální ředitel členským státům nejméně šest měsíců před jejich předložením Konferenci k projednání.
2. Změny schvaluje Konference. Jde-li o změny, které by mohly mít vliv na práva a závazky států účastnících se této Úmluvy, které nejsou členy žádné z unií, zúčastní se i tyto státy hlasování. O všech ostatních návrzích změn hlasují jen státy účastnící se této Úmluvy, které jsou členy alespoň jedné z unií. Změny se schvalují prostou většinou odevzdaných hlasů s tím, že Konference hlasuje jen o návrzích změn již předtím schválených Shromážděním Pařížské unie a Shromážděním Bernské unie podle pravidel používaných pro změny správních ustanovení jejich příslušných úmluv.
3. Změna vstupuje v platnost měsíc poté, co generální ředitel obdržel písemná oznámení o jejím přijetí, uskutečněném předepsaným ústavním postupem od tří čtvrtin států, které byly členy Organizace a měly právo hlasovat o změně navržené podle ustanovení odstavce 2) v okamžiku, kdy tato změna byla schválena Konferencí. Takto přijatá změna zavazuje všechny státy, které jsou členy Organizace v okamžiku, kdy změna vstoupila v platnost nebo které se stanou členy později; změna zvyšující finanční závazky členských států však zavazuje jen ty z nich, které oznámily přijetí této změny.
Č l á n e k 1 8 Výpověď 1. Každý členský stát může vypovědět tuto Úmluvu oznámením zaslaným generálnímu řediteli.
2. Výpověď nabývá účinnosti šest měsíců poté, co generální ředitel obdržel oznámení.
Č l á n e k 1 9 Oznámení Generální ředitel oznámí vládám členských zemí:
i) den vstupu Úmluvy v platnost;
ii) podpisy a uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu;
iii) přijetí změn této Úmluvy a den, kdy tyto změny vstupují v platnost;
iv) výpovědi této Úmluvy.
Č l á n e k 2 0 Závěrečná ustanovení 1.
a) Tato Úmluva je podepsána v jediném výtisku v anglickém, francouzském, ruském a španělském jazyce, přičemž všechna tato znění jsou stejně autentická; je uložena u švédské vlády.
b) Tato Úmluva zůstává otevřena k podpisu ve Stockholmu až do dne 13. ledna 1968.
2. Generální ředitel pořídí po konzultaci se zainteresovanými vládami oficiální znění v italském, německém a portugalském jazyce a v dalších jazycích, které může Konference určit.
3. Generální ředitel předá dva ověřené opisy této Úmluvy a každé její změny schválené Konferencí vládám členských států Pařížské a Bernské unie, vládám všech ostatních států, které přistoupí k této Úmluvě a vládě každého dalšího státu, která o to požádá. Opisy podepsaného znění Úmluvy, předávané vládám, ověřuje švédská vláda.
4. Generální ředitel dá zaregistrovat tuto Úmluvu v sekretariátu Organizace spojených národů.
Č l á n e k 2 1 Přechodná ustanovení 1. Do doby, než se první generální ředitel ujme své funkce, se odkazy této Úmluvy na Mezinárodní úřad nebo na generálního ředitele považují za odkazy na Spojené mezinárodní úřady na ochranu průmyslového, literárního a uměleckého vlastnictví [také zvané Spojené mezinárodní úřady na ochranu duševního vlastnictví (BIRPI)] nebo jejich ředitele.
2.
a) Státy, které jsou členy některé z unií, ale které se dosud nestaly účastníky této Úmluvy, mohou, přejí-li si to, po dobu pěti let od jejího vstupu v platnost vykonávat stejná práva, jako kdyby byly jejími účastníky. Stát, který si přeje vykonávat uvedená práva, uloží u generálního ředitele příslušné písemné oznámení, které nabývá účinnosti dojitím. Tyto státy se až do uplynutí uvedeného období považují za členy Valného shromáždění a Konference.
b) Po uplynutí pěti let ztrácejí tyto státy hlasovací právo ve Valném shromáždění, Konferenci a Koordinačním výboru.
c) Jakmile se tyto státy stanou účastníky této Úmluvy, mohou opět vykonávat hlasovací právo.
3.
a) Dokud se všechny členské státy Pařížské a Bernské unie nestanou účastníky této Úmluvy, plní Mezinárodní úřad a generální ředitel též úkoly připadající Spojeným mezinárodním úřadům na ochranu průmyslového, literárního a uměleckého vlastnictví a jejich řediteli.
b) Pracovníci, kteří jsou v uvedených Spojených mezinárodních úřadech ke dni vstupu této Úmluvy v platnost, se v přechodném období podle písm. a) považují též za pracovníky Mezinárodního úřadu.
4.
a) Jakmile se všechny členské státy Pařížské unie stanou členy Organizace, přecházejí práva, závazky a majetek Úřadu této Unie na Mezinárodní úřad Organizace.
b) Jakmile se všechny členské státy Bernské unie stanou členy Organizace, přecházejí práva, závazky a majetek Úřadu této Unie na Mezinárodní úřad Organizace.
Na důkaz toho podepsali řádně zmocnění zástupci tuto Úmluvu.
Dáno ve Stockholmu dne 14. července 1967.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
