53/1978 Sb. znění účinné od 20. 4. 1978 do 3. 10. 1990

VYHLÁŠKA

ministra zahraničních věcí

ze dne 3. května 1978

o Smlouvě o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou

socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou

Dne 3. října 1977 byla v Berlíně podepsána Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou.

Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 20. dubna 1978.

Podle svého článku 11 Smlouva vstoupila v platnost dnem 20. dubna 1978.

České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.

Náměstek ministra:

Ing. Jablonský v. r.

SMLOUVA

o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou

socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou (čl. 1-12)

Československá socialistická republika a Německá demokratická republika,

vycházejíce z toho, že v historicky krátkém období od osvobození slavnou Sovětskou armádou od hitlerovského fašismu se v procesu socialistické výstavby mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou vytvořila pevná pouta bratrského přátelství a všestranné spolupráce na základě marxismu-leninismu a socialistického internacionalismu,

pevně rozhodnuty dále všestranně rozvíjet své úzké přátelské vztahy ku prospěchu obou států, svých národů a společenství socialistických zemí a podporovat zákonitý proces dalšího sbližování socialistických zemí a národů,

přikládajíce velký význam dalšímu zdokonalování politické a ideologické spolupráce, rozvoji a prohlubování socialistické ekonomické integrace,

usilujíce podle zásad a cílů socialistické zahraniční politiky o vytvoření nejpříznivějších mezinárodních podmínek pro vybudování socialismu a komunismu,

přikládajíce zásadní význam ochraně územní celistvosti a svrchovanosti obou států proti jakýmkoliv úkladům,

pevně rozhodnuty důsledně plnit závazky vyplývající z varšavské Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci ze dne 14․ května 1955,

vedeny rozhodnou snahou přispívat k posilování semknutosti všech zemí socialistického společenství, spočívající v jednotě společenského zřízení a konečných cílů,

potvrzujíce, že upevňování, rozvíjení a ochrana socialistických vymožeností, jichž bylo dosaženo hrdinným úsilím a obětavou prací lidu, jsou společnou internacionální povinností socialistických zemí,

v pevném úmyslu podporovat další upevnění míru a bezpečnosti v Evropě a v celém světě a přispívat k uskutečňování zásad mírového soužití ve vztazích mezi státy s rozdílným společenským zřízením a na tomto základě rozvíjet plodnou a vzájemně výhodnou spolupráci mezi nimi a rozhodně vystupovat proti všem silám nepřátelským uvolňování napětí,

přesvědčeny, že smluvní systém vytvořený mezi socialistickými státy a kapitalistickými státy a jeho další rozšiřování má základní význam pro zajištění bezpečnosti a pro neporušitelnost stávajících hranic v Evropě,

vycházejíce z toho, že Německá demokratická republika splnila zásady Postupimské dohody a stala se jako svrchovaný nezávislý socialistický stát plnoprávným členem Organizace spojených národů,

berouce v úvahu pozoruhodné výsledky, kterých oba státy dosáhly při budování rozvinuté socialistické společnosti,

přikládajíce velký význam dalšímu rozvoji a zdokonalení smluvně-právní základny svých vzájemných vztahů a se zřetelem na změny, k nimž došlo v Evropě a v celém světě,

vedeny cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů,

se dohodly takto:

Č l á n e k 1

Vysoké smluvní strany budou v souladu se zásadami socialistického internacionalismu i dále prohlubovat své vztahy trvalého a nezlomného přátelství a bratrské vzájemné pomoci ve všech oblastech. V tomto duchu budou plánovitě a neochvějně rozvíjet všestrannou spolupráci a vzájemně si poskytovat všestrannou podporu, vycházejíce přitom ze vzájemného respektování státní svrchovanosti a nezávislosti, rovnoprávnosti a nevměšování do vnitřních záležitostí.

Č l á n e k 2

Vysoké smluvní strany budou stále účinněji užívat hmotného a duševního potenciálů svých národů a států k vybudování socialistické a komunistické společnosti a k upevnění socialistického společenství.

V souladu se zásadami a cíli socialistické ekonomické integrace a v zájmu lepšího uspokojování stále rostoucích hmotných a duchovních potřeb svých národů budou využívat všech stávajících možností k rozšíření a zintenzívnění vzájemně výhodné dvoustranné i vícestranné hospodářské a vědeckotechnické spolupráce, včetně spolupráce v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci.

Obě strany budou i nadále dlouhodobě koordinovat a slaďovat národohospodářské plány, rozšiřovat specializaci a kooperaci ve výrobě a výzkumu, uvádět v soulad perspektivní opatření v důležitých oblastech hospodářství, vědy a techniky, vyměňovat si poznatky a zkušenosti získané z budování socialismu a komunismu, a v zájmu zvyšování efektivnosti společenské výroby zajišťovat stále užší součinnost národních hospodářství obou států.

Č l á n e k 3

Vysoké smluvní strany budou napomáhat spolupráci mezi orgány státní moci a mezi společenskými organizacemi pracujících.

Obě strany budou podporovat rozvoj dobré sousedské socialistické spolupráce ve všech oblastech společenského života a další plánovitý rozvoj přímých vztahů mezi osazenstvy závodů k výměně pracovních zkušeností, jakož i mezi kraji a okresy, městy, vysokými školami a jinými institucemi. Budou napomáhat přátelským stykům mezi pracujícími a mezi všemi občany obou států a zvláštní význam budou přikládat rozvoji kontaktů mezi mládeží obou zemí.

Č l á n e k 4

Vysoké smluvní strany budou plánovitě rozvíjet a prohlubovat spolupráci obou zemí ve vědě a kultuře, v oblasti vzdělávání, v literatuře a umění, tisku, rozhlasu, televizi a filmu, zdravotnictví, ochraně životního prostředí, turistiky, tělesné výchovy a sportu i v jiných oblastech.

Č l á n e k 5

Vysoké smluvní strany budou všestranně podporovat další rozvoj bratrských vztahů mezi všemi státy socialistického společenství a vždy jednat v duchu upevňování jejich jednoty a semknutosti. Budou činit nezbytná opatření k ochraně a obraně historických vymožeností socialismu, bezpečnosti a nezávislosti obou zemí.

Č l á n e k 6

Vysoké smluvní strany budou i nadále usilovat o důsledné uskutečňování zásad mírového soužití států s rozdílným společenským zřízením. Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, o rozšíření a prohloubení procesu uvolňování napětí a budou aktivně přispívat k definitivnímu vyloučení války ze života národů. Učiní vše pro obranu míru ve světě a pro bezpečnost národů před úklady agresivních sil imperialismu a reakce, pro zastavení závodů ve zbrojení, pro všeobecné a úplné odzbrojení, pro definitivní odstranění kolonialismu ve všech jeho podobách a projevech a budou podporovat státy osvobozené od koloniálního útlaku při upevňování jejich národní nezávislosti a svrchovanosti.

Č l á n e k 7

Vysoké smluvní strany považují neporušitelnost státních hranic v Evropě včetně hranic vytvořených v důsledku druhé světové války a poválečného vývoje za nejdůležitější předpoklad zajištění evropské bezpečnosti. Jsou pevně odhodlány společně, ve svazku s ostatními členskými státy varšavské Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci ze dne 14. května 1955 a v souladu s ní zajišťovat nedotknutelnost hranic členských států varšavské smlouvy, včetně hranic mezi Německou demokratickou republikou a Spolkovou republikou Německa.

Obě strany budou společně čelit všem projevům revanšismu a militarismu a budou usilovat o důsledné dodržování smluv uzavřených s cílem upevnit evropskou bezpečnost.

Č l á n e k 8

V souladu se Čtyřstrannou dohodou z 3. září 1971 budou vysoké smluvní strany udržovat a rozvíjet své styky se Západním Berlínem, vycházejíce z toho, že není součástí Spolkové republiky Německa a nebude jí ani napříště spravován.

Č l á n e k 9

Bude-li jedna z vysokých smluvních stran vystavena ozbrojenému útoku kteréhokoli státu či skupiny států, bude to druhá vysoká smluvní strana považovat za útok proti sobě a neprodleně jí poskytne veškerou pomoc, včetně pomoci vojenské, a bude ji všemi prostředky, které má k dispozici, podporovat při uplatňování práva na individuální nebo kolektivní sebeobranu podle článku 51 Charty Organizace spojených národů.

O opatřeních přijatých na základě tohoto článku budou vysoké smluvní strany neprodleně informovat Radu bezpečnosti Organizace spojených národů a budou postupovat podle ustanovení Charty Organizace spojených národů.

Č l á n e k 1 0

Vysoké smluvní strany se budou navzájem informovat a radit o všech významných mezinárodních i jiných otázkách a ve činnosti budou vycházet z dohodnutého společného postoje.

Č l á n e k 1 1

Tato smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost výměnou ratifikačních listin, která se uskuteční co nejdříve v Praze.

Č l á n e k 1 2

Tato smlouva se uzavírá na dobu dvaceti pěti let a bude se automaticky prodlužovat vždy o dalších deset let, neprojeví-li jedna z vysokých smluvních stran přání ji vypovědět a neoznámí-li to dvanáct měsíců před uplynutím období platnosti.

Dáno v Berlíně dne 3. října 1977, ve dvou vyhotoveních, každé v českém a německém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Československou socialistickou republiku:

G. Husák v. r.

Německou demokratickou republiku:

E. Honecker v. r.