Pro žáky mentálně postižené se zřizují zvláštní škola, pomocná škola a zvláštní odborné učiliště.

Pro žáky sluchově postižené se zřizují základní škola pro nedoslýchavé, základní škola pro žáky se zbytky sluchu, základní škola pro neslyšící, odborné učiliště pro sluchově postiženou mládež, střední odborné učiliště pro sluchově postiženou mládež, gymnázium pro sluchově postiženou mládež a střední průmyslová oděvní škola pro sluchově postiženou mládež.

Pro žáky s vadami řeči se zřizují základní škola pro vadně mluvící a základní škola pro nemluvící.

Pro žáky zrakově postižené se zřizují základní škola pro slabozraké, základní škola pro žáky se zbytky zraku, základní škola pro nevidomé, odborné učiliště pro zrakově postiženou mládež, střední odborné učiliště pro zrakově postiženou mládež, gymnázium pro zrakově postiženou mládež, konzervatoř pro zrakově postiženou mládež, odborná ladičská škola pro zrakově postiženou mládež, ekonomická škola pro zrakově postiženou mládež a střední ekonomická škola pro zrakově postiženou mládež․

Pro žáky tělesně postižené se zřizují základní škola pro tělesně postižené, odborné učiliště pro tělesně postiženou mládež, střední odborné učiliště pro tělesně postiženou mládež, gymnázium pro tělesně postiženou mládež a střední ekonomická škola pro tělesně postiženou mládež.

Pro žáky nemocné nebo zdravotně oslabené se zřizují základní škola při nemocnici, základní škola při dětské léčebně, základní škola při dětské lázeňské léčebně a základní škola při dětské ozdravovně (dále jen "základní škola při zdravotnickém zařízení").

Pokud jsou žáci nemocní nebo zdravotně oslabení též mentálně postiženi, zřizují se pro ně zvláštní škola při nemocnici, zvláštní škola při dětské léčebně, zvláštní škola při dětské lázeňské léčebně a zvláštní škola při dětské ozdravovně (dále jen "zvláštní škola při zdravotnickém zařízení").

Pro žáky obtížně vychovatelné se při dětském výchovném ústavu a při dětském diagnostickém ústavu zřizuje základní škola, při výchovném ústavu pro mládež odborné učiliště.

Pro žáky obtížně vychovatelné, kteří jsou též mentálně postiženi, se při dětském výchovném ústavu a při dětském diagnostickém ústavu zřizuje zvláštní škola, při výchovném ústavu pro mládež zvláštní odborné učiliště.

Pro žáky smyslově postižené, tělesně postižené nebo pro žáky s vadami řeči, kteří jsou též mentálně postiženi, se zřizují školy pro žáky s více vadami, kterými jsou: zvláštní škola pro neslýchavé, zvláštní škola pro žáky se zbytky sluchu, zvláštní škola pro neslyšící, zvláštní odborné učiliště pro sluchově postiženou mládež, zvláštní škola pro vadně mluvící, zvláštní škola pro nemluvící, zvláštní škola pro slabozraké, zvláštní škola pro žáky se zbytky zraku, zvláštní škola pro nevidomé, zvláštní odborné učiliště pro zrakově postiženou mládež, zvláštní škola pro tělesně postižené a zvláštní odborné učiliště pro tělesně postiženou mládež.

Název školy se skládá z označení stupně, druhu nebo typu školy ( § 2) s uvedením sídla školy, např. "Základní škola pro slabozraké v ............., okres ..............".

Název školy pro žáky polské národnosti se tvoří z názvu stanoveného pro určitý stupeň, druh nebo typ školy a k němu se připojí označení o vyučovacím jazyku, např. "Zvláštní škola s vyučovacím jazykem polským v .........., okres ...........". Cizojazyčný překlad názvu se uvede na druhém místě.

Školy se zřizují nejméně pro 10 žáků.

Školy se zrušují, klesne-li počet žáků pod počet, stanovený v odstavci 1. Se souhlasem národního výboru, který školu odborně vede, může být škola ponechána v provozu i při nižším počtu žáků, přičemž se přihlédne k síti škol stanovené ministerstvem školství České socialistické republiky. ²

Krajský národní výbor ³ může nejdéle do začátku školního roku 1983/84 zřizovat střední odborná učiliště, odborná učiliště a zvláštní odborná učiliště pro mládež vyžadující zvláštní péči, která zabezpečují pouze teoretickou přípravu a mimoškolní a mimopracovní výchovu; praktickou přípravu, popřípadě odborný výcvik poskytuje organizace, pro kterou je mládež připravována. ⁴

Na konzervatoři pro zrakově postiženou mládež se může zřídit přípravná třída pro žáky, kteří při přijímací zkoušce prokázali hudební vlohy a schopnosti, ale nedosáhli ve hře na nástroj potřebného stupně technické vyspělosti. Třída se zřídí při nejmenším počtu 3 žáků.

Školy jednotlivých stupňů, druhů a typů mohou být řízeny jedním ředitelem.

Školní družinu a školní klub (dále jen "družina a klub") lze zřídit, přihlásí-li se k pravidelné docházce alespoň 10 žáků.

Družina a klub se zruší, klesne-li počet pravidelně docházejících pod 10 žáků.

Internát poskytuje v době mimo vyučování žákům výchovnou péči, rehabilitaci, ubytování a stravování. Na částečnou úhradu nákladů spojených s pobytem dětí přispívají rodiče nebo jiné osoby, které mají k dítěti vyživovací povinnost (dále jen "zákonní zástupci") podle zvláštního předpisu. ⁵

Internát zajišťuje výchovu mimo vyučování a přípravu na vyučování též žákům, kteří jsou v celodenní péči školy.

Podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací práce v internátě a z toho vyplývající práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců určuje vnitřní řád internátní školy schválený národním výborem, který školu odborně vede.

Žákům s nařízenou ústavní výchovou zabezpečí internátní škola výchovnou péči, ubytování a hmotnou péči i v době školních prázdnin. Těmto žákům poskytuje škola výchovnou péči až do skončení jejich přípravy na povolání. Nemají-li tito žáci rodiče a vlastní příjem, poskytuje jim internátní škola i kapesné podle zvláštního předpisu. ⁶

O zařazování žáků do základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zvláštních škol a pomocných škol (s výjimkou žáků základních škol při zdravotnických zařízeních a žáků základních škol pro žáky obtížně vychovatelné) rozhoduje okresní národní výbor příslušný podle místa bydliště žáka. ⁷

Podnět k jednání o zařazení mohou okresnímu národnímu výboru podávat škola, do které žák dochází, pedagogicko-psychologické poradny, zdravotnická zařízení, zákonní zástupci žáka, orgány péče o dítě a jiné společenské instituce.

Okresní národní výbor zabezpečí komplexní vyšetření žáka navrženého k zařazení do školy.

Žák zařazený do školy je povinen do této školy docházet. Výjimku lze učinit, jestliže žáka není možno pro rozhodnutí národního výboru umístit do školy pro nedostatek místa. V tom případě žák dochází dočasně do základní školy příslušné podle místa jeho bydliště.

Do zvláštní školy se zařazují žáci s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat na ostatních školách. Do pomocné školy se zařazují žáci s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou vzdělávat ani na zvláštní škole, ale jsou ještě vzdělavatelní.

Do základní školy pro žáky sluchově postižené se zařazují žáci s takovými vadami sluchu, pro které se nemohou ani při využití běžných elektroakustických pomůcek s úspěchem vzdělávat na základní škole.

Do základní školy pro žáky zrakově postižené se zařazují žáci s takovými vadami zraku, pro které se nemohou ani při využití běžných optických pomůcek s úspěchem vzdělávat na základní škole.

Do základní školy pro žáky s vadami řeči se zařazují žáci s takovými poruchami řeči, u nichž nelze dosáhnout odstranění poruchy léčebně preventivní péčí včetně péče rehabilitační.

Do základní školy pro žáky tělesně postižené se zařazují žáci s takovým tělesným postižením, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat na základní škole.

Do zvláštních škol pro žáky sluchově postižené, pro žáky s vadami řeči, pro žáky zrakově postižené nebo pro žáky tělesně postižené se zařazují žáci s příslušným postižením a takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat na ostatních školách.

Žáci s více vadami, kteří však nejsou mentálně postižení, se zařazují do některé školy uvedené v § 2 odst. 1 až 6 s přihlédnutím k převažující vadě.

O žákovi, který byl zařazen do školy, podá ředitel školy v případě potřeby nejpozději do 5 měsíců ode dne přijetí okresnímu národnímu výboru, který rozhodl o zařazení, podnět k přeřazení žáka na jinou školu; stejně postupuje, došlo-li v průběhu docházky žáka do školy k podstatné změně v jeho postižení.

Podnět podle odstavce 1 podá ředitel školy po vyjádření odborného lékaře a po projednání v pedagogické radě školy.

O podnětu k přeřazení žáka na jinou školu rozhodne okresní národní výbor, který rozhodl o jeho zařazení do školy.

Žák, který byl zařazen do základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči po předcházející docházce do základní školy, může být po projednání v pedagogické radě školy zařazen v základní škole pro mládež vyžadující zvláštní péči do vyššího ročníku, než ve kterém plnil povinnou školní docházku, jestliže to umožňují jeho věk, rok školní docházky a znalost učiva odpovídající ročníku, do kterého má být zařazen.

Pokud došlo v průběhu školní docházky do základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči u žáka k podstatné změně v jeho postižení, přeřadí se žák na základní školu příslušnou podle místa jeho bydliště nebo na jiný druh nebo typ školy.

Žáci s prodlouženou povinnou školní docházkou ⁸ pokračují na základní škole příslušné podle místa bydliště nebo na škole, na které nebyla žákům povinná školní docházka prodloužena, v nižším ročníku, než ve kterém by plnili povinnou školní docházku na škole, z níž jsou přeřazováni. Přeřazují-li se žáci s prodlouženou povinnou školní docházkou ⁸ na školu, na které byla žákům povinná školní docházka rovněž prodloužena, pokračují ve stejném ročníku.

Do středních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči se přijímají uchazeči podle předpisu pro ostatní střední školy.

Doba studia potřebná k získání středního vzdělání nebo úplného středního vzdělání se na ekonomické škole pro zrakově postiženou mládež prodlužuje na 3 roky, na střední ekonomické škole pro zrakově postiženou mládež na 5 roků, na odborné ladičské škole pro zrakově postiženou mládež na 4 roky, na konzervatoři pro zrakově postiženou mládež na 5 roků. Pro žáky zařazené do přípravné třídy konzervatoře pro zrakově postiženou mládež se studium prodlužuje na 6 roků.

Do středních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči mohou být přijati žáci po úspěšném ukončení posledního ročníku základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči nebo žáci posledního ročníku základní školy nebo základní devítileté školy, u nichž došlo k podstatnému zhoršení vady v posledním ročníku základní školy nebo základní devítileté školy.

Zvláštní odborná učiliště, odborná učiliště a střední odborná učiliště pro mládež vyžadující zvláštní péči organizují pro své učně povinnou prázdninovou výrobní praxi v délce 20 pracovních dnů.

V odborných učilištích určených pro smyslově nebo tělesně postiženou mládež je možné zřídit oddělení pro žáky mentálně postižené (oddělení pro žáky s více vadami).

skupina vyučování nepovinnému předmětu se může zřídit, přihlásí-li se do ní alespoň 5 žáků,

oddělení zvláštní tělesné výchovy se zřídí při počtu alespoň 5 žáků; nejvyšší počet žáků v oddělení je 8. Klesne-li počet žáků pod 5, oddělení se zruší,

doučovací skupiny, vyrovnávací třídy a speciální třídy se nezřizují.

v jedné skupině žáků při koupání je nejvýše 5 žáků,

lyžařský výcvik provádí 1 instruktor nejvýše s 10 žáky.