Pracovní doba stanovená podle vyhlášky č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, nebo podle dalších předpisů vydaných ústředními orgány ke zkrácení týdenní pracovní doby, se upravuje v roce 1980 tak, že pracovními dny (dalšími pracovními směnami) jsou též soboty připadající na 22. březen, 12. duben, 20. září a 11. října. Organizace se sezónní potřebou práce mohou v dohodě s příslušným odborovým orgánem podle pokynů příslušného ústředního orgánu určit místo uvedených dnů čtyři pracovní soboty v jiných termínech, vhodných pro splnění hospodářských úkolů, bude-li zabezpečena doprava pracujících do zaměstnání a zpět.

Délka dalších pracovních směn ve dnech uvedených v předchozím odstavci rovná se délce směny stanovené v organizaci na pátek předcházející této směně.

připadne-li podle rozvrhu pracovních směn pracovníkovi jeho pravidelná pracovní směna na některý z pracovních dnů uvedených v odstavci 1, určí organizace po projednání se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí (dále jen "závodní výbor") tomuto pracovníkovi další pracovní směnu na jiný vhodný den v témže nebo následujícím měsíci.

Organizace mohou se souhlasem závodního výboru a státní orgány po projednání s ním, přesunout na pracovištích s přetržitým provozem druhé a třetí směny připadající na dny uvedené v odstavci 1 na jiné vhodné dny v témže nebo následujícím měsíci.

Úprava pracovní doby uvedená v odstavci 1 se vztahuje i na pracovníky, kteří mají s organizací sjednanou kratší pracovní dobu (§ 86 a § 156 odst. 2 zákoníku práce), s výjimkou pracovníků, jimž je pracovní doba zkrácena na základě lékařského posudku na určitý počet hodin týdně a u nichž by účastí na další pracovní směně byla tato kratší pracovní doba překročena.

Pracovní doba se neupravuje mladistvým pracovníkům mladším než 18 let, pracovníkům na pracovištích s nepřetržitým provozem, pracovníkům s pracovní dobou trvale rozvrženou na 6 dnů v týdnu a pracovníkům v provozech, v nichž byla zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů. Pokud by však pracovníkovi s pracovní dobou trvale rozvrženou na 6 dnů v týdnu připadla podle rozvrhu pracovních směn jeho pravidelná pracovní směna na některý z pracovních dnů uvedených v odstavci 1, upravuje se mu pracovní doba v tento den tak, aby se rovnala délce směny stanovené v organizaci na pátek předcházející této směně; tato úprava se neprovede, je-li jeho pravidelná pracovní směna připadající na tento den delší.

Pokud by pracovník neměl v důsledku úpravy pracovní doby podle odstavce 1 v týdnu ani jeden den nepřetržitého odpočinku, přesune mu organizace po projednání se závodním výborem jednu pracovní směnu z tohoto týdne na některý den jeho nepřetržitého odpočinku v jiném týdnu téhož nebo následujícího měsíce.

Připadne-li další pracovní směna podle odstavců 1, 3, 4 nebo 7 pracovníkovi do dovolené, kterou čerpá souvisle v délce nejméně jednoho kalendářního týdne, nemá vliv tento den na počet pracovních dnů, které pracovník vyčerpá jako dovolenou. Náhradu mzdy za dovolenou na zotavenou obdrží tento pracovník za tolik pracovních dnů dovolené, kolik mu jich odpadlo podle rozvrhu směn rozšířeného o další pracovní směnu.

V roce 1980 se přesouvá pracovní volno z neděle 4. května na pátek 2. května a pracovní doba z pátku 2. května na neděli 4. května.

Přesun pracovního volna a pracovní doby se nevztahuje na pracovníky na pracovištích s nepřetržitým provozem.

Pracovní dobu pracovníků obchodu a služeb se stykem se zákazníky, pracovníků zásobujících prodejny, pracovníků spojů a veřejné dopravy stanoví organizace v souladu s obecnými pokyny pro úpravu provozních režimů. Tyto pokyny vydají příslušné ústřední orgány s ohledem na potřeby obyvatelstva a socialistických organizací, vznikne-li souvislé třídenní, popřípadě čtyřdenní pracovní volno.

Za práci v dalších pracovních směnách (odstavce 1, 3, 4 a 7) náleží pracovníkovi mzda ve výši stanovené mzdovými předpisy. Pracovníkovi odměňovanému měsíční mzdou se v souvislosti s odpracováním dalších pracovních směn jeho základní mzda nezvyšuje.

Práce v dalších pracovních směnách není prací přesčas, a proto za ni nenáleží pracovníkovi příplatek za práci přesčas ani náhradní volno podle 116 zákoníku práce.

Za práci konanou ve dnech uvedených v odstavci 1 nenáleží pracovníkovi mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích, ¹ a to i když nejde o práci v dalších pracovních směnách.

Pokud je pracovníkovi určena další pracovní směna na jinou sobotu nebo neděli v souvislosti s ustanovením odstavců 3 nebo 7, přísluší mu za práci v těchto dnech mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích. ¹

Za práci v neděli 4. května nenáleží mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích, i když se jedná o pracovníky na pracovištích s nepřetržitým provozem. Pro odměňování práce přesčas se tento den nepovažuje za den nepřetržitého odpočinku v týdnu.

Pracovníkovi, kterému přísluší mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích, náleží toto zvýhodnění za práci konanou v pátek 2. května.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.