Organizace vychovávají učně v učebních oborech a za podmínek stanovených v příloze této vyhlášky.

Mládež musí být způsobilá pro zvolený učební obor a při vzniku učebního poměru splňovat podmínky podle přílohy této vyhlášky a zdravotní požadavky uvedené v charakteristice učebního oboru ( § 9).

Ministerstvo školství České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo školství") v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Českou radou odborových svazů po projednání se zúčastněnými ústředními orgány může přiměřeně prodloužit délku učební doby v učebních oborech pro mládež se změněnou pracovní schopností a pro mládež obtížně vychovatelnou.

V odůvodněných případech povoluje ministerstvo školství v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky, Českou radou odborových svazů a zúčastněnými ústředními orgány zavedení experimentálních učebních oborů a stanoví zásady pro jejich sledování a zhodnocení.

Z doby předchozího učebního poměru lze učni započítat do nového učebního poměru jen ukončené ročníky shodného nebo příbuzného učebního oboru, v němž úspěšně absolvoval vyučování všeobecně vzdělávacím a odborným předmětům (dále jen "teoretické vyučování") a odborný výcvik; pokud výchova učně v novém učebním poměru pokračuje, tj․ navazuje na teoretické vyučování a odborný výcvik, které učeň absolvoval v předchozím učebním poměru, započte se mu tato předchozí doba učebního poměru plně.

Za příbuzné se považují učební obory, v nichž jsou základní odborné dovednosti a vědomosti, stanovené učebními plány a učebními osnovami, shodné nebo málo odlišné. Příbuznost jednotlivých učebních oborů stanoví ministerstvo školství.

Žáku, který absolvoval první ročník střední odborné školy, se doba studia do doby učebního poměru nezapočítává.

Žáku, který absolvoval druhý ročník střední odborné školy a vykázal z odborných a průpravných předmětů prospěch alespoň dostatečný, se při přijetí do učebního poměru v učebním oboru příbuzném studijnímu oboru na střední odborné škole započte doba studia do doby učebního poměru jako absolvování prvního ročníku učebního oboru. Obdobně se do doby učebního poměru započte úspěšné ukončení dívčí odborné školy (dvouleté) podle specifického odborného zaměření této školy, resp. jednotlivých tříd, jestliže absolventka rozdílovou zkouškou podle § 5 prokáže potřebné dovednosti a vědomosti ze všech odborných a průpravných předmětů a z odborného výcviku I. ročníku příslušného učebního oboru.

Žáku, který absolvoval třetí ročník střední odborné školy a vykázal z odborných a průpravných předmětů prospěch alespoň dostatečný, se při přijetí do učebního poměru v učebním oboru příbuzném studijnímu oboru na střední odborné škole započte doba studia do doby učebního poměru jako absolvování prvního a druhého ročníku učebního oboru; ve dvouletém učebním oboru může však vykonat závěrečnou učňovskou zkoušku, jestliže po dobu alespoň jednoho roku vykonává v pracovním poměru práce odpovídající příslušnému učebnímu oboru a osvojil si dovednosti stanovené učební osnovou odborného výcviku.

Žáku, který absolvoval čtvrtý ročník střední odborné školy a vykázal z odborných a průpravných předmětů prospěch alespoň dostatečný, se při přijetí do učebního poměru v učebním oboru příbuzném studijnímu oboru na střední odborné škole započte doba studia do doby učebního poměru jako absolvování prvního až třetího ročníku učebního oboru; závěrečnou učňovskou zkoušku může však vykonat, jestliže po dobu alespoň jednoho roku vykonává v pracovním poměru práce odpovídající příslušnému učebnímu oboru a osvojil si dovednosti stanovené učební osnovou odborného výcviku.

Žákům, kteří absolvovali druhý, třetí nebo čtvrtý ročník střední odborné školy a vykázali nedostatečný prospěch v některém z odborných nebo průpravných předmětů, se započte doba studia do doby učebního poměru v rozsahu stanoveném v odstavcích 2, 3 a 4, jestliže zkouškou podle § 5 prokáží potřebné dovednosti a vědomosti ze všech odborných a průpravných předmětů a z odborného výcviku příslušného ročníku, předepsané učebními osnovami učebního oboru příbuzného se studijním oborem střední odborné školy.

Příbuznost studijních oborů s odbory učebními stanoví ministerstvo školství.

O započtenou dobu studia na střední odborné škole se zkracuje také přípravné období učebního poměru pro účely finančního a hmotného zabezpečení učňů.

Odborný výcvik se uskutečňuje v odborných učilištích, učňovských střediscích nebo na vhodných individuálních pracovištích organizací a v internátních učňovských školách pro mládež vyžadující zvláštní péče.

Teoretické vyučování učňů se uskutečňuje

Mimoškolní a mimopracovní výchova učňů se organizuje v domovech odborných učilišť, učňovských škol a učňovských středisek (dále jen "učňovské domovy"). Na jednoho vychovatele je stanoven počet 40 učňů, a to bez ohledu, zda jsou učni v učňovských domovech ubytováni, s výjimkou internátních učňovských škol pro mládež vyžadující zvláštní péče a odborných učilišť při domovech mládeže s ochrannou výchovou, kde počet učňů na jednoho vychovatele stanoví ministerstvo školství zvláštním předpisem.

Síť odborných učilišť, učňovských škol a učňovských středisek každoročně stanoví ministerstvo školství v dohodě s příslušnými ústředními orgány podle návrhů krajských národních výborů. Návrhy na úpravu sítě se řídí zásadami, které vydá ministerstvo školství.

V odborných učilištích a učňovských školách se zajišťuje teoretické vyučování celoročním nebo výjimečně cyklickým způsobem; učni s úplným středním všeobecným vzděláním si osvojují odbornou teorii též zkráceným způsobem vyučování nebo externí teoretickou přípravou.

Při celoročním způsobu se v průběhu celého školního roku pravidelně střídá teoretické vyučování s odborným výcvikem; při cyklickém způsobu je teoretické vyučování soustředěno do jednoho nebo dvou cyklů, po ostatní část školního roku probíhá odborný výcvik. Jestliže celoročnímu způsobu teoretického vyučování brání rozptýlenost učňů od sídla odborného učiliště nebo učňovské školy nebo povaha učebního oboru (např. montážní nebo sezónní práce), organizuje se teoretické vyučování cyklickým způsobem.

Zkrácené vyučování se koná podle náročnosti a rozsahu vyučovací látky odborných předmětů příslušného učebního oboru zpravidla jednou za 2-4 týdny a trvá 6-7 vyučovacích hodin. Organizaci zkráceného vyučování a externí teoretické přípravy učňů s úplným středním všeobecným vzděláním stanoví krajský národní výbor na návrh organizace, která tyto učně přijala do učebního poměru. Zkrácené vyučování nebo externí teoretická příprava pro učně s úplným středním všeobecným vzděláním se zavádí pouze v těch případech, kdy není možné nebo účelné organizovat celoroční nebo cyklické vyučování.

V odborných učilištích při domovech mládeže s ochrannou výchovou stanoví ministerstvo školství způsoby teoretického vyučování zvláštním předpisem.

V zařízeních pro výchovu učňů (odborná učiliště a učňovská střediska) a na vhodných individuálních pracovištích je zajišťován odborný výcvik učňů skupinovým nebo individuálním způsobem v souladu s obsahem učební osnovy odborného výcviku příslušného učebního oboru.

Skupinový odborný výcvik se organizuje především v přípravném období; ¹ jsou-li pro to zvláštní důvody pedagogické a organizační, organizuje se i v období odborného rozvoje. ¹ Velikost skupiny je dána počtem učňů příslušného učebního oboru, stanoveným na jednoho mistra odborného výcviku v příloze této vyhlášky (dále jen "odborná skupina").

Individuální odborný výcvik se organizuje tam, kde vzhledem k povaze učebního oboru není účelné zabezpečovat odborný výcvik skupinovým způsobem, popřípadě kde skupinový způsob není možný z důvodů bezpečnosti a hygieny práce. Dále je individuálním způsobem organizován odborný výcvik v těch organizacích, kde pro malý počet přijatých učňů nelze v přípravném období sestavit odbornou skupinu a organizaci se prokazatelně nepodaří zařadit tyto učně do skupinového odborného výcviku shodného učebního oboru v odborném učilišti nebo učňovském středisku jiné organizace.

Za organizaci a řízení individuálního odborného výcviku odpovídá vedoucí organizace, který zajistí, aby učně vyučovali kvalifikovaní pracovníci (dále jen "instruktoři učňů") ² s potřebnou politickou úrovní a charakterovými vlastnostmi potřebnými pro tuto činnost. Pro výběr instruktorů učňů stanoví kvalifikační požadavky ve své působnosti příslušné ústřední orgány v dohodě s ministerstvem školství.

V organizaci, kde je v individuálním odborném výcviku větší počet učňů různých učebních oborů, je na každých 30-40 učňů podle charakteru učebních oborů a rozmístění pracovišť učňů určen pracovník, který organizuje, řídí a kontroluje práci instruktorů učňů po odborné a pedagogické stránce.

V odborných učilištích při domovech mládeže s ochrannou výchovou stanoví ministerstvo školství způsoby odborného výcviku zvláštním předpisem.

Učební plán jednotlivých učebních oborů stanoví pro každý ročník počet týdenních hodin věnovaných teoretickému vyučování a odbornému výcviku; případný rozdíl mezi počtem týdenních hodin stanoveným učebním plánem a týdenní pracovní dobou učně je určen na přípravu a považuje se za pracovní dobu. ⁵

V době vedlejších školních prázdnin náleží učňům všech ročníků pracovní volno v rozsahu počtu dnů stanovených v týdenním učebním plánu příslušného učebního oboru a ročníku pro teoretické vyučování, a to bez ohledu, zda ve dnech připadajících na tyto školní prázdniny by měli teoretické vyučování nebo odborný výcvik.

V případech odůvodněných zájmy výchovy učňů může organizace volno učňů v době vedlejších školních prázdnin přiměřeně prodloužit.

Učňům v přípravném období a učňům v období odborného rozvoje, kterým náleží měsíční odměna, ⁶ se tato odměna v důsledku pracovního volna z titulu vedlejších školních prázdnin nekrátí. Pokud učňům v období odborného rozvoje uchází v důsledku těchto školních prázdnin výdělek, nenáleží jim náhrada mzdy.

V odborných učilištích při domovech mládeže s ochrannou výchovou stanoví ministerstvo školství volno učňů zvláštním předpisem.

§ 1-3, § 19 odst. 1 a § 20 vyhlášky ministerstva školství a kultury č. 84/1965 Sb., o učebních oborech a o finančním a hmotném zabezpečení učňů, a její příloha 1 ve znění vyhlášek č. 60/1967 Sb., č. 37/1968 Sb. a č. 25/1969 Sb., ⁷

směrnice ministerstva školství a kultury ze dne 22. listopadu 1963 čj. 45 353/63-II/5 (Věstník MŠK 1963, str. 349), o zápočtu doby přerušeného studia, doby praxe a výrobní práce žáků středních odborných škol a středních všeobecně vzdělávacích škol do doby učebního poměru,

výnos ministerstva školství a kultury ze dne 1. prosince 1965 čj. 49 773/65-II/2 (Věstník MŠK 1965, str. 349), o pracovní době učňů a zaměstnávání učňů v době školních prázdnin na odborných učilištích a učňovských školách.