Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

14/1971 Sb. znění účinné od 17. 3. 1971 do 31. 12. 1971

14

 

NAŘÍZENÍ VLÁDY

 

Československé socialistické republiky

ze dne 4. března 1971

o finančním hospodaření státních a dalších hospodářských

organizací

 

Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 9 zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky, podle § 30 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a k provedení hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. a zákona č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního rozpočtu československé federace a o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostředky státních rozpočtů federace a republik (rozpočtová pravidla):

Úvodní ustanovení

§ 1

Finanční hospodaření je součástí soustavy plánovitého řízení hospodářství. Finanční plány, finanční ekonomické nástroje a zásady finančního hospodaření aktivně působí při sestavování státního plánu a hospodářských plánů na jejich efektivnost, po sestavení plánu zajišťují jeho realizaci a reagují na odchylky vznikající v průběhu plnění plánu. Finanční hospodaření je uspořádáno tak aby spoluvytvářelo hmotnou zainteresovanost na dobrých výsledcích hospodaření.

§ 2

(1)

Ustanovení části první platí pro státní hospodářské organizace v průmyslu a stavebnictví, popřípadě pro další státní hospodářské organizace, které určí příslušná vláda.

(2)

Ustanovení části druhé platí pro státní hospodářské organizace v oboru působnosti ministerstev zemědělství a výživy na úseku zemědělství s výjimkou oborového ředitelství Zemědělských staveb, projektových organizací, vydavatelství a strojně početních stanic.

(3)

Pro hospodaření ostatních státních organizací platí příslušná ustanovení části třetí.

(4)

ustanovení části čtvrté platí pro hospodaření organizací řízených národními výbory.

(5)

ustanoveními části páté se řídí všechny orgány hospodářského řízení a všechny socialistické organizace.

(6)

Způsob hospodaření organizace se řídí ustanoveními vztahujícími se na její hlavní činnost, pokud dále není stanoveno jinak. Ve sporných případech určí příslušné ministerstvo financí, která ustanovení části první až čtvrté se vztahují na příslušnou organizaci.

(7)

Ekonomické nástroje k zajišťování oblastní proporcionality stanoví zvláštní předpisy. 1

§ 3

(1)

Orgány hospodářské řízení se pro účely tohoto nařízení rozumějí ústřední orgány, oborová ředitelství a národní výbory.

(2)

Výrobní hospodářskou jednotkou se pro účely tohoto nařízení rozumí oborový podnik s přidruženými národními podniky a účelovými organizacemi nebo trust podniků sestávající z oborového (generálního) ředitelství a podřízených národních podniků a účelových organizací. oborový podnik bez přidružených národních podniků a účelových organizací se za výrobní hospodářskou jednotku považuje pouze zhlediska plánovacího stupně; vytváří pouze podnikové fondy a oborový fond technického rozvoje.

(3)

Oborovým ředitelstvím se pro účely tohoto nařízení rozumí ředitelství výrobní hospodářské jednotky.

(4)

Podnikem se pro účely tohoto nařízení (část první až čtvrtá) rozumí oborový podnik bez přidružených národních podniků a účelových organizací, hospodářské organizace podřízená oborovému ředitelství nebo národnímu výboru, národní podnik nebo účelová organizace přidružená k oborovému podniku, jakož i hospodářské organizaci přímo řízená ústředním orgánem. ustanovení o podnicích se obdobně vztahují na oborová ředitelství, pokud jde o jejich vlastní činnost.

(5)

Krajské národní výbory plní vůči hospodářství řízenému národními výbory všech stupňů na území kraje funkci obdobnou funkci ústředního orgánu. Národní výbory všech stupňů vůči podnikům jim přímo řízeným plní obdobné funkce jako oborová ředitelství (dále jen "řídící národní výbory").

(6)

Pokud toto nařízení stanoví povinnost provádět odvody do státního rozpočtu, rozumí se tím pro odvody podniků řízených federálními orgány státní rozpočet federace, pro odvody podniků řízených orgány republik státní rozpočet České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky podle sídla podniku.

Č Á S T P R V N Í

STÁTNÍ HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE V PRŮMYSLU A STAVEBNICTVÍ (§ 4-28)

H l a v a 1

Použití zisku nebo hrubého důchodu a odpisů v podnicích (§ 4-22)

§ 4

Základní finanční zdroje podniků

(1)

Podniky vytvářejí finanční zdroje, z nichž se část odvádí formou daní a odvodů pro potřeby společnosti, část se ponechává pro potřeby podniků.

(2)

Základním finančním zdrojem podniků, které jsou poplatníky daně ze zisku 2 nebo důchodové daně, 3 je zisk ve smyslu příslušných daňových zákonů.

(3)

Základním finančním zdrojem podniků provádějících odvody z hrubého důchodu je hrubý důchod, který se vypočítává takto:

a)

hrubý důchod podniku tvoří tržby z výrobních činností, předání výrobků, prací a služeb, aktivování investic, aktivování materiálu, tržby z nevýrobních činností, ostatní výnosy, jakož i cenové přirážky (srážky pevné odvody) a dotace zvyšující tržby po odečtení: nákupní ceny prodaných zásob, daně z obratu, tržby za prodané základní prostředky, přídělů do rizikového fondu podniků (v případech, kdy se rizikový fond tvoří z tržeb) a ostatních položek zkracujících tržby a výnosy, materiálních nákladů (spotřeba materiálu, výkony výrobní povahy, odpisy základních prostředků včetně zůstatkové ceny při jejich vyřazení a odpisy z předmětů postupné spotřeby), nákladů na služby a výdajů nevýrobní povahy (včetně příspěvků oborovému ředitelství na úhradu nákladů vlastní činnosti oborového ředitelství);

b)

pokud vláda ČSSR nestanoví jinak, připočítává se k hrubému důchodu přírůst k, popř. odečítá se úbytek stavu nedokončených výrobků, zásob polotovarů vlastní výroby, výrobků a zvířat a změny zůstatků časového rozlišení výnosů a materiálních nákladů;

c)

podrobnou náplň jednotlivých složek tvorby hrubého důchodu podle písmen a) a b) stanoví předpisy o účetnictví 4 ;

d)

za dotace zvyšující tržby se považují dotace k cenám a intervence k prodejních cenám․ Dotace, intervence a příspěvky poskytnuté na základě faktur jsou součástí tržeb. Oborové ředitelství zahrnuje od ostatních výnosů též příspěvky od podniků na úhradu nákladů své činnosti.

(4)

Základním finančním zdrojem podniků provádějících odvod ze zisku 5 je zisk, který tvoří hrubý důchod vypočtený podle odstavce 3 po odečtení mzdových a ostatních osobních nákladů.

§ 5

Použití zisku u podniků, které jsou poplatníky daně ze zisku

nebo důchodové daně

(1)

Podnik, který je poplatníkem daně ze zisku nebo důchodové daně, je povinen použít zisku nejprve ke splnění svých povinností, a to

a)

především k úhradě daní a odvodů do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru,

b)

k odvodům oborovému ředitelství

c)

ke splnění ostatních svých povinností.

(2)

Po provedení úhrad podle odstavce 1 používá podnik zisku zejména k tvorbě a doplnění

a)

rezervního fondu

b)

fondu výstavby,

c)

obratového fondu,

d)

fondu kulturních a sociálních potřeb,

e)

fondu odměn,

f)

dalších účelových fondů

§ 6

Použití hrubého důchodu nebo zisku u podniků, které

provádějí odvod z hrubého důchodu nebo ze zisku

(1)

Hrubého důchodu nebo zisku je podnik povinen použít nejprve ke splnění svých povinností a to

a)

především k odvodům do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru,

b)

k úhradě pojistného, 6 poplatků, úroků, mank, škod a obdobných závazků, jakož i pokut, penále a jiných sankcí,

c)

k úhradě závazků vyplývajících z úvěrů na mzdy,

d)

k odvodům oborovému ředitelství

(2)

Po provedení úhrad podle odstavce 1 používá podnik hrubého důchodu nebo zisku zejména k tvorbě a doplňování

a)

rezervního fondu,

b)

fondu výstavby,

c)

obratového fondu,

d)

fondu kulturních a sociálních potřeb,

e)

dalších účelových fondů,

f)

fondu odměn (u podniků, které provádějí odvod ze zisku) nebo fondu pracujících a v jeho rámci fondu odměn (u podniků, které provádění odvod z hrubého důchodu).

§ 7

Použití odpisů základních prostředků

Odpisů základních prostředků používají podniky:

a)

k odvodu z odpisů základních prostředků ( § 12),

b)

k přídělům do fondu výstavby ( § 18),

c)

k odvodu pro přerozdělení prostředků podle § 24 a § 25.

Odvody podniků

§ 8

(1)

Podniky, které jsou poplatníky daně ze zisku nebo důchodové daně, provádějí z vytvořeného zisku a z odpisů pouze tyto odvody:

a)

odvod z odpisů základních prostředků ( § 12),

b)

dodatkové odvody a odvody oborovému ředitelství ( § 13),

c)

odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výroby ( § 14).

(2)

ostatní podniky provádějí z vytvořeného hrubého důchodu ( § 4 odst. 3) nebo ze zisku ( § 4 odst. 4) a z odpisů tyto odvody:

a)

odvod z hrubého důchodu nebo ze zisku ( § 9),

b)

odvod ze základních prostředků a ze zásob ( § 10),

c)

stabilizační odvod ( § 11),

d)

odvod z odpisů základních prostředků ( § 12),

e)

dodatkové odvody a odvody oborovému ředitelství ( § 13),

f)

odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě ( § 14).

§ 9

Odvod z hrubého důchodu nebo ze zisku

(1)

Základem pro výpočet odvodu z hrubého důchodu podle § 5 zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství je hrubý důchod (§ 4) snížený o odvody ze základních prostředků a ze zásob, o odvod zemědělské daně, o placené pojistné 7 , o odvody oborovému ředitelství do fondů technického rozvoje, geologických prací a škod a náhrad a o odvod za odnětí zemědělské půdy podle § 14 odst. 2, jakož i o odvody do silničního fondu.

(2)

V případech, kdy podnik provádí odvod ze zisku, je základem pro výpočet odvodu:

a)

zisk ( § 4) snížený o příděly ze zisku do fondu odměn do stanovené minimální výše fondu a o odvody ze základních prostředků a ze zásob, o odvod zemědělské daně, o placené pojistné 7 , o odvody oborovému ředitelství do fondů technického rozvoje, geologických prací a škod a náhrad a o odvod za odnětí zemědělské půdy podle § 14 odst. 2, jakož i o odvody do silničního fondu;

b)

objem veškerých výplat z fondu pracujících.

(3)

Odvody z hrubého důchodu nebo ze zisku provádějí podniky zálohově měsíčně z hrubého důchodu nebo ze zisku dosaženého od počátku roku do konce předcházejícího měsíce po odečtení odvodů za předchozí měsíce, s výjimkou zálohy za leden; součástí odvodu ze zisku je též odvod vypočtený z úhrnu veškerých výplat z fondu pracujících, provedených od počátku roku do konce předcházejícího měsíce. V měsíci lednu odvede podnik zálohu ve výši odvodu hrubého důchodu nebo ze zisku za leden minulého roku. Tyto zálohy se zúčtují podle ustanovení § 15.

(4)

Odvody z hrubého důchodu nebo ze zisku platí podniky do státního rozpočtu.

(5)

Součástí odvodu z hrubého důchodu nebo ze zisku je pojistné nemocenského pojištění.

§ 10

Odvody ze základních prostředků a ze zásob

(1)

Odvody ze základních prostředků podle § 6 zákona provádí podnik ze zůstatkové ceny základních prostředků (včetně základních prostředků v rezervě), z ceny užívaných investic a z nedokončených investic, jejichž výstavby byla uložena jako státní úkol, které nebyly ve stanovené lhůtě ukončeny.

(2)

podniky nejsou povinny provádět odvod:

a)

ze základních prostředků sloužících jako samostatná zařízení 8 převážně bytovým, zdravotnickým, rehabilitačním, výchovným, kulturním a tělovýchovným účelům, pro rekreaci vlastních zaměstnanců (včetně pionýrské rekreace ROH) a pro závodní stravování a ubytování,

b)

ze samostatných základních prostředků sloužících výlučně ke zlepšení čistoty vody a ovzduší, k zajištění bezpečnosti a k ochraně zdraví pracujících,

c)

ze základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly a ze samostatných investic rozpočtového plánu a civilní obrany, pokud nejsou využívány při plněné úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství,

d)

ze základních prostředků v konzervaci,

e)

z pozemků,

f)

ze silničních komunikací s veřejným provozem,.

g)

ze základních prostředků pronajatých a použitých pro účely uvedené v písmenech a) až c).

(3)

Odvod ze zásob podle § 7 zákona provádí podnik ze všech zásob včetně zůstatkové ceny předmětů postupné spotřeby v používání a z nákladů příštích období.

(4)

Odvod ze základních prostředků a odvod ze zásob provádí podnik měsíčně do státního rozpočtu ve výši jedné dvanáctiny procentní sazby stanovené pro roční odvod podle stavu k poslednímu dni předcházejícího měsíce.

§ 11

Stabilizační odvod

(1)

Stabilizační odvod podle § 8 odst. 1 a 2 zákona platí do státního rozpočtu podniky, které provádějí odvod z hrubého důchodu nebo odvoz ze zisku.

(2)

Průměrná roční mzda podle § 8 odst. 1 zákona se odvozuje z počtu pracovníků a z objemu tvorby mzdových prostředků (bez plánovaných ostatních osobních výdajů) vyplývajících z plánu podniku upraveného na základě rozpisu státního plánu a státního rozpočtu na rok 1966 k 31. prosinci 1965.

(3)

Objemem vyplacených mezd podle § 8 odst. 1 a 2 zákona se rozumí úhrn všech prostředků skutečně vyplacených podnikem v běžném roce z fondu pracujících bez ostatních osobních výdajů.

(4)

Ročním přírůstkem (úbytkem) počtu pracovníků podle § 8 odst. 2 zákona se rozumí rozdíl mezi skutečným průměrných počtem pracovníků v běžném a předcházejícím roce. 9

(5)

Ze zvýšení (snížení stabilizačního odvodu podle § 8 odst. 2 zákona se stanoví tyto odchylky:

a)

pro určení ročního přírůstku (úbytku) počtu pracovníků podniku se nezapočítává přírůstek (úbytek) počtu pracovníků v oblastech stanovených vládou republiky a přírůstek (úbytek) počtu pracovníků se změněnou pracovní schopností;

b)

ve stavební výrobě prováděné v místech soustředěné investiční výstavby a v úzkoprofilových oborech výroby stavebních hmot činí zvýšení stabilizačního odvodu 0,3 % objemu vyplacených mez za každé 1 % ročního přírůstku počtu pracovníků;

c)

v okresech s mimořádně nízkou intenzitou zaměstnanosti obyvatelstva stanovených vládou republiky činí zvýšení stabilizačního odvodu 0,5 % objemu vyplacených mez za každé 1 % ročního přírůstku počtu pracovníků.

(6)

Zvýšení stabilizačního odvodu podle § 8 odst. 2 zákona činí nejvýše 4 % a v případech, na které se vztahuje ustanovení odstavce 5 písm. b) a c), nejvýše 2 % objemu vyplacených mezd. Vláda ČSR nebo SSR může na návrh ministerstva financí ČSR nebo SSR projednaný s ústředním orgánem nadřízeným podniku zvýšit stabilizační odvod nad toto omezení u podniků, které neúměrně zvyšují zaměstnanost na úkor efektivnosti hospodaření nebo jinak v rozporu se společenským zájmem. U podniků řízených federálními orgány přísluší toto oprávnění vládě ČSSR na návrh federálního ministerstva financí projednaný s ústředním orgánem nadřízeným podniku.

(7)

Podmínky stabilizačního odvodu pro nově budované velké podniky a velké závody stanoví vláda ČSR nebo SSR individuálně při schvalování projektového (investičního) úkolu na návrh příslušného ústředního orgánu s přihlédnutím k ekonomické efektivnosti nových kapacit, a to na dobu jejich uvádění do provozu. U nově budovaných velkých podniků a velkých závodů řízených federálními orgány přísluší toto oprávnění vládě ČSSR. Pro ostatní nově budované podniky a velké závody, u nichž vláda projektový (investiční) úkol neschvaluje, a při velkých rekonstrukcích a modernizacích stávajících závodů stanoví podmínky stabilizačního odvodu federální ministerstvo financí, jde-li o podniky a závody řízené federálními orgány, v ostatních případech ministerstvo financí ČSR nebo ministerstvo financí SSR, a to vždy na návrh příslušného ústředního orgánu.

(8)

Orgán přímo nadřízený podniku může v dohodě s příslušnou finanční správou upravit průměrnou roční mzdu podle odstavce 2, popřípadě základ pro výpočet přírůstku (úbytku) počtu pracovníků podle odstavce 4, v případech odůvodněných podstatnými organizačními změnami.

(9)

Stabilizační odvod se platí měsíčně zálohově ( § 15) ve výši jedné dvanáctiny plánované částky ročního odvodu. Orgán přímo nadřízený podniku může v dohodě s příslušným ministerstvem financí povolit změnu výše měsíčních záloh, zejména z důvodů sezónních výkyvů.

§ 12

Odvod z odpisů základních prostředků

(1)

podnik odvádí na zvláštní účet státu částku odpisů základních prostředků ve výši výpočtené ze základu (odstavec 2) 1,5násobkem průměrné podnikové sazby odpisů v roce 1966, snížené o průměrnou sazbu odpisů připadající na generální opravy. Odvod se provádí v každém roce stejnou částkou, odkud celková částka odvedených odpisů nedosáhne základu; do této celkové částky se započítávají i odvody z odpisů provedené před účinnosti tohoto nařízení.

(2)

základem pro stanovení ročního odvodu je zůstatková cena základních prostředků a objem nedokončené výstavby podle stavu k 31. prosinci 1966 (v cenách a podle metodiky na rok 1966). Tento základ může podnik snížit:

a)

o částku vynaloženou na investiční výstavbu v roce 1966 (u schválených experimentů i v roce 1935) do výše přídělu z hrubého důchodu nebo ze zisku a z investičního úvěru,

b)

o zůstatkovou cenu k 31. prosinci 1966 (v cenách a metodice roku 1966 základních prostředků, převedených k 1. lednu 1937 do zásob,

c)

o zůstatkovou cenu základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly a samostatných investic rozpočtového plánu a civilní obrany, pokud nejsou využívány při plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství.

d)

o zůstatkovou cenu základních prostředků v konzervaci, které se neodepisují; v případě zrušení konzervace po 1. lednu 1967 se zůstatková cena těchto základních prostředků připočte k základu pro stanovení ročního odvodu,

e)

o zůstatkovou cenu základních prostředků pořízených z prostředků Revolučního odborového hnutí, podnikového fondu pracujících nebo pobídkového fondu bez ohledu na dobu pořízení a fondu kulturních a sociálních potřeb (do výše převodu z tohoto fondu do fondu obnovy, popř. oborové výstavby),

f)

o cenu pozemků, je-li v základu obsažena.

(3)

Odvod z odpisů základních prostředků provádí podnik měsíčně ve výši jedné dvanáctiny ročního odvodu.

(4)

Při převodu základních prostředků zůstává předávajícímu podniku povinnost platit odvod z odpisů základních prostředků, pokud s s přejímající organizací nedohodne o převzetí této povinnosti.

(5)

Podnik neprovádí odvod z odpisů základních prostředků, činí-li zůstatková cena jeho základních prostředků k 31. prosinci předcházejícího roku méně než 40 % jejich pořizovací ceny. Toto ustanovení se nevztahuje na povolené odklady odvodů z odpisů.

(6)

Ministerstvo financí ČSR nebo SSR může v souladu se záměry státní hospodářské politiky na návrh příslušných ústředních orgánů nebo krajských národních výborů snížit, popř. prominout podniku povinnost platit odvod z odpisů základních prostředků; u podniků řízených federálními orgány přísluší toto oprávnění federálnímu ministerstvu financí.

(7)

Podnik není povinen odvést částku odvodu z odpisů základních prostředků přesahující 95 % odpisů vytvořených v běžném roce. ustanovení odstavce 5 druhé věty platí obdobně.

§ 13

Dodatkové odvody a odvody oborovému ředitelství

(1)

podnikům mohou být uloženy pouze tyto dodatkové odvody:

a)

k odčerpání prostředků, které podnik získal porušením cenových předpisů; podrobnosti stanoví cenové předpisy;

b)

odvod ve formě přirážky k odvodu ze zisku nebo z hrubého důchodu (přirážky k pojistnému nemocenského pojištění) podle zvláštních předpisů, 10 není-li instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu pracovníků nebo nevyhovuje-li zařízení závodů předpisům o bezpečnosti práce nebo předpisům zdravotnickým;

c)

odvody pro přerozdělení prostředků podle § 24 a § 25 a odvody do oborových fondů technického rozvoje, geologických prací a fondu škod a náhrad, pokud jsou tyto zřízeny;

d)

odvod za výrobky s nedostatečnou jakostí nebo výrobky technicky zastaralé, a to podle zvláštních předpisů; 11

e)

odvod k úhradě nákladů na přeškolování a hmotné zabezpečení pracovníků, uvolňovaných a přemísťovaných v souvislosti s likvidací neefektivních provozů a s jinými racionalizačními opatřeními, před nástupem nového zaměstnání ( § 15 odst. 5);

f)

odvod stavebních podniků, které stanoví vláda ČSSR v procentech z jednotné základny, kterou pro tento účel určí;

g)

odvod za překročení limitu mzdových prostředků uhrazovaný především z fondu odměn, popř. ze zisku nebo z hrubého důchodu; podrobnosti stanoví zvláštní předpisy. 12

(2)

Podniky dále přispívají oborovému ředitelství na úhradu nákladů nákladů činnosti oborového ředitelství.

(3)

Výši odvodů do oborových fondů podle odstavce 1 písm. c) a výši příspěvků podle odstavce 2 stanoví oborové ředitelství sazbami, které jsou jednotné pro všechny podřízené podniky, a to ze základu, podle pravidel na na dobu, které určí statut výrobní hospodářské jednotky.

(4)

Odvody podle odstavce 1 písm a), b), d) a g) se provádějí do státního rozpočtu, není-li stanoveno jinak.

§ 14

Odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě

(1)

Při trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výroby 13 se platí odvod z investičních prostředků do fondů pro zúrodnění půdy, 14 a to ze stejných zdrojů, z kterých je financována příslušná stavba. Potřebné prostředky se zahrnují do jiných investic.

(2)

Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se odvádějí po dobu odnětí každoročně do fondů pro zúrodnění půdy částky podle zvláštních předpisů; 15 odvod se platí ze zisku nebo z hrubého důchodu podniku.

(3)

Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště platí odvod investor z investičních prostředků.

(4)

Odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výroby pro investiční výstavbu zvyšuje pořizovací cenu stavby.

§ 15

Způsob provádění odvodů

(1)

Odvody do státního rozpočtu se platí na bankovní účty státního rozpočtu. Odvod z odpisů základních prostředků se platí na zvláštní účet státu.

(2)

Měsíční odvody (zálohy na odvody) se provádějí nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce. Vypořádání těchto zálohových odvodů s celoroční povinností odvodu musí být provedeno tak, aby mohlo být zahrnuto ještě do ročního vyúčtování.

(3)

Neprovede-li podnik, popř. oborové ředitelství, odvody podle odstavců 1 a 2 včas a v plné výši, zaplatí příjemci za každý den prodlení pokutu ve výši 1 promile z částky včas neodvedené. Z částek včas nedovedených oborovému ředitelství zaplatí podnik pokutu ve výši určené statutem výrobní hospodářské jednotky. Pokuta se neplatí za dobu, po kterou bylo zdržení proveditelné platby způsobeno peněžním ústavem.

(4)

Výjimky u sezónních odvětví může povolit ministerstvo financí ČSR nebo SSR. Jde-li o podniky řízené federálními orgány, přísluší toto oprávnění federálnímu ministerstvu financí.

(5)

Odvod podle § 13 dost. 1 písm. e) provádějí čtvrtletně:

a)

oborová ředitelství a hospodářské organizace přímo řízené ústředním orgánem do zvláštního fondu zřízeného v ministerstvu financí ČSR nebo SSR jednorázovou částkou za každého uvolněné pracovníka v příslušném čtvrtletí ve výši 60 % průměrné měsíční mzdy dosažené ve výrobní hospodářské jednotce (hospodářské organizaci) za minulý rok, a to nejpozději do 25. dne po uplynutí čtvrtletí; oborová ředitelství a hospodářské organizace přímo řízené federálními ústředními orgány provádějí tento odvod do zvláštního fondu zřízeného ve federálními ministerstvu financí,

b)

hospodářské organizace podřízené oborovému ředitelství tomuto oborovému ředitelství ve výši a lhůtě jím stanovené.

Ustanovení odstavce 3 platí obdobně.

Fondy podniků

§ 16

Rezervní fond

(1)

Ke krytí výkyvů v hospodaření je podnik povinen vytvořit si rezervní fond, jehož minimální výši stanoví vláda ČSSR.

(2)

Pokud rezervní fond nedosahuje minimální výše, může být jeho prostředků použito jen k zajištění úhrady mzdových a ostatních osobních nákladů, minimálního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb a u organizací provádějících odvod ze zisku též k zajištění výplaty prémií a odměn, s výjimkou odměn vedoucích hospodářských pracovníků, odměn při významných životních a pracovních jubilejích, věrnostních přídavků a stabilizačních odměn. Pouze částek, které převyšují minimální výši, může podnik použít i na ostatní účely, pokud vláda ČSSR nestanoví jinak.

(3)

Použití rezervního fondu na účely, pro něž jsou zřízeny fondy podniků, se uskutečňuje převodem do těchto fondů, v ostatních případech dotací k výsledku hospodaření.

(4)

Pokud není zachována minimální výše rezervního fondu, nesmí podnik vyplácet podíly na hospodářských výsledcích.

§ 17

Rizikový fond

Podniky mohou vytvářet rizikový fond se souhlasem nadřízeného ústředního orgánu. Tento orgán může stanovit, v kterých podnicích musí být rizikový fond vytvářen. Způsob tvorby a použití tohoto fondu stanoví ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem financí.

§ 18

Fond výstavby

(1)

Pro financování investiční výstavby, její projektové přípravy a jiných investic je podnik povinen zřídit si fond výstavby.

(2)

Fond výstavby se tvoří přídělem z odpisů základních prostředků, přídělem ze zisku nebo z hrubého důchodu a dále z příjmů (tržeb prodeje základních prostředků a investic a z jiných zdrojů podle zvláštních předpisů. Může být doplněn příděly od nadřízených orgánů (včetně účelových dotací ze státního rozpočtu), příspěvky od jiných podniků a orgánů a převodem z jiných fondů.

(3)

Prostředků fondu výstavby se používá též na splátky investičních úvěrů a půjček a na příspěvky a půjčky jiným investorům poskytované podle zvláštních předpisů.

§ 19

Fond kulturních a sociálních potřeb

(1)

Fond kulturních a sociálních potřeb se tvoří přídělem ze zisku nebo z hrubého důchodu, a to minimálně ve výši stanovené vládou ČSSR. Dohodou mezi vedením podniku a příslušným orgánem revolučního odborového hnutí v kolektivní smlouvě může být tento příděl zvýšen; nesmí tím však být ohroženy úhrady jiných závazků a potřeb podniku.

(2)

O použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb platí zvláštní předpis. 17

(3)

Fond kulturních a sociálních potřeb může být zvýšen převody prostředků z rezervního fondu a z fondu pracujících (fondu odměn). Převody prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb do jiných fondů a na jiné účely musí schválit příslušný orgán Revolučního odborového hnutí; nejsou dovoleny převody do fondu pracujících (fondu odměn) a do rezervního fondu.

(4)

Pokud podnik neprovede stanovený minimální příděl ze zisku nebo z hrubého důchodu do fondu kulturních a sociálních potřeb, nesmí vyplácet podíly na hospodářských výsledcích.

§ 20

Fond pracujících a fond odměn

(1)

V podnicích, které provádějí odvod z hrubého důchodu, se vytváří fond pracujících a v jeho rámci fond odměn. Zdrojem fondu pracujících a fondu odměn je ta část hrubého důchodu, která zůstane podniku po úhradě jeho povinností a po tvorbě a doplnění ostatních fondů podle § 6.

(2)

V rámci fondu pracujících se v podnicích, které provádějí odvod ze zisku ( § 9 odst. 2), vytváří fond odměn. Zdrojem fondu odměn je ta část zisku, která zůstane podniku po úhradě jeho povinností a po tvorbě a doplnění ostatních fondů podle § 6.

(3)

V podnicích, které jsou poplatníky daně ze zisku nebo důchodové daně, se vytváří fond odměn, jehož zdrojem je ta část zisku, která zůstane podniku po úhradě jeho povinností a po vytvoření a doplnění ostatních fondů podle § 5.

(4)

Fond pracujících (fond odměn) v podnicích, které provádějí odvod z hrubého důchodu, a fond odměn podniků, které jsou poplatníky daně ze zisku nebo důchodové daně, a podniků provádějících odvod ze zisku může být doplněn odměnami ze socialistického soutěžení, příspěvky a účelovými dotacemi od nadřízených, popřípadě jiných k tomu zvlášť oprávněných orgánů, a převody z rezervního fondu. Převody z jiných fondů do fondu pracujících (fondu odměn) a převody mezi fondy pracujících (fondy odměn) podniků nejsou přípustné.

(5)

Podnik může přidělit ze zisku nebo z hrubého důchodu do fondu odměn (fondu pracujících) nejvýše částku stanovenou podle zvláštních předpisů. To platí obdobně pro tvorbu fondu odměn (fondu pracujících) z jiných zdrojů.

(6)

Prostředků fondu pracujících se používá na výplatu všech odměn za práci, a to v peněžní i naturální formě. Prostředků fondu odměn se používá na výplaty mezd, které se nezahrnují do nákladu podniku. Přímé výplaty odměn za práci z jiných fondů a zdrojů nejsou přípustné.

(7)

Z fondu pracujících (fondu odměn) podniků provádějících odvod z hrubého důchodu a z fondu odměn podniků, které jsou poplatníky daně ze zisku nebo důchodové daně, a podniků provádějících odvod ze zisku je možné uvnitř podniku po dohodě s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí převádět prostředky

a)

do rezervního fondu

b)

po dosažení minimální výše rezervního fondu ( § 16) do všech ostatních fondů.

(8)

Použití fondu pracujících a fondu odměn a postup v případě nesouladu mezi tvorbou prostředků a mzdy a jejich potřebou stanoví zvláštní předpisy, popřípadě kolektivní smlouvy.

§ 21

Financování oběžných prostředků

(1)

Oběžné prostředky podniku jsou kryty:

a)

prostředky podniků provozní povahy (obratový fond, stálá pasíva, volné prostředky podnikových fondů, přechodně nerozdělený zisk nebo hrubý důchod a ostatní volné prostředky),

b)

provozními úvěry,

c)

finančními prostředky poskytnutými k tomu účelu státem.

(2)

Odmítne-li banka úvěr, je podnik povinen financovat oběžné prostředky vyloučené z úvěrování z vlastních zdrojů, popř. z prostředků poskytnutých oborovým ředitelstvím.

(3)

Přírůstky trvalé potřeby oběžných prostředků proti stavu k 1. lednu běžného roku se kryjí vlastními prostředky podniků z rozdělení zisku nebo hrubého důchodu podle § 5 odst. 2 nebo § 6 odst. 2, a to přídělem do obratového fondu. Podniky jsou zproštěny povinnosti financovat přírůstek trvalé potřeby oběžných prostředků přídělem do obratového fondu, pokud jim tento přírůstek úvěruje Státní banka Československá podle zásad pro úvěrování schválených vládou.

(4)

Obratový fond slouží ke krytí trvalé potřeby oběžných prostředků a jeho zdrojem jsou příděly z vytvořeného zisku nebo hrubého důchodu (po splnění daňových a odvodových povinností) podniku, popřípadě dotace z centralizovaných zdrojů nadřízeného orgánu.

§ 22

Náklady na technický rozvoj

(1)

Náklady na výzkumné a vývojové práce a jiné výdaje na technický rozvoj pro potřeby podniku se zahrnují do výrobních nákladů podniku.

(2)

Ústřední orgány (krajské národní výbory) mohou stanovit minimální výši rezerv na technický rozvoj vytvářených podniky v nákladech.

H l a v a 2

Použití zisku

nebo hrubého důchodu výrobní

hospodářskou jednotkou (§ 23-25)

§ 23

Prostředky výrobní hospodářské jednotky

(1)

Oborové ředitelství hospodaří odděleně:

a)

s vlastními prostředky podnikového charakteru obdobně jako podniky: tyto prostředky vytváří jednak z tržeb a výnosů vlastních a přidružených činností, jednak z příspěvků podniků k úhradě nákladů činnosti,

b)

s centralizovanými prostředky výrobní hospodářské jednotky vytvářenými z dodatkových, popř. jiných odvodů podniků a s prostředky získanými z přerozdělení mezi výrobními hospodářskými jednotkami ( § 25),

c)

s dalšími prostředky podle zvláštních předpisů.

(2)

Oborové ředitelství vytváří z centralizovaných prostředků oborový rezervní fond a oborový fond technického rozvoje, může též vytvářet (doplňovat) rizikový fond obdobně podle - 17 a další oborové účelové fondy. Nadřízený ústřední orgán může tvorbu určitého účelového oborového fondu uložit a stanovit pro něj způsob hospodaření. Nadřízený ústřední orgán může též stanovit minimální výši oborového fondu technického rozvoje.

(3)

Oborové ředitelství, v jehož působnosti se těží nerostné suroviny, může vytvářet z centralizovaných prostředků, popř. z přídělu od nadřízeného orgánu, fond geologických prací. Tento fond slouží pro financování předběžného a podrobného geologického průzkumu ložisek včetně převodů prozkoumaných zásob do vyšších kategorií nebo jejich přehodnocení. Prostředky tohoto fondu nelze převádět do jiných fondů a na jiné účely. Pravidla pro tvorbu fondu geologických prací a pro jeho použití stanoví Státní plánovací komise v dohodě s příslušnými ústředními orgány.

(4)

Oborová ředitelství po odvodu částky podle § 15 odst. 5 písm. a) hospodaří odděleně též s prostředky pro náhradu nákladů na přeškolování a hmotné zabezpečení pracovníků před nástupem nového zaměstnání, které jim odvádějí hospodářské organizace podle § 15 odst. 5 písm b).

(5)

S ostatními centralizovanými prostředky hospodaří oborové ředitelství podle svého rozhodnutí, a to v souladu s plánem. Nesmí však použít centralizovaných prostředků ke krytí své podnikové činnosti.

§ 24

Přerozdělení prostředků uvnitř výrobní

hospodářské jednotky

(1)

Oborové ředitelství provádí plánované přerozdělení zisku, popř. hrubého důchodu, a odpisů v rámci výrobní hospodářské jednotky a to tím způsobem, že centralizuje prostředky od podniků formou dodatkových odvodů a používá jich k poskytování dotací podnikům.

(2)

Dodatkové odvody podniků se stanoví podle těchto zásad:

a)

stanoví se na základě propočtů plánovaných zdrojů a potřeb podniků,

b)

při propočtu plánovaných potřeb se kromě povinností vyplývajících z předpisů o daních a odvodech berou v úvahu dotace podnikových fondů ve stanovené minimální výši (u fondů kulturních a sociálních potřeb do povolené maximální výše), plánované splátky investičních úvěrů, dříve dohodnuté a v plánovaném roce splatné úhrady dlouhodobých provozních úvěrů, splátky dlouhodobých provozních úvěrů poskytnutých v plánovaném roce, přírůstek trvalé potřeby oběžných prostředků, použití vlastních finančních zdrojů na plánované investice a plánovaná dotace do fondu pracujících (fondu odměn),

c)

při propočtu zdrojů se v odůvodněných případech po projednání s podnikem a po dohodě se Státní bankou československou mohou vzít v úvahu i volné finanční zdroje z minulých let,

d)

dodatkový fond finančních zdrojů převyšujících plánované potřeby se po provedení propočtu stanoví u podniků podléhajících dani ze zisku procentní sazbou ze základny pro výpočet daně ze zisku, u podniků, které provádějí odvod ze zisku nebo z hrubého důchodu, způsobem, který stanoví nadřízený orgán; odvod z odpisů se stanoví absolutní částkou.

e)

dodatkový odvod se stanoví tak, aby se jím podniku v plánu odčerpaly nejvýše dvě třetiny zisku zbývajícího po úhradě daní a odvodů a zabezpečení plánovaných potřeb, pokud vláda ČSSR nestanoví jinak,

f)

oborové ředitelství může vedle výše dodatkového odvodu stanovené procentní sazbou stanovit též jeho minimální výši, a to absolutní částkou.

(3)

Centralizovaných zdrojů vytvořených z dodatkových odvodů podniků používá oborové ředitelství po provedení nutného přerozdělení k vytváření oborových fondů a k úhradě dodatkových odvodů v rámci přerozdělení prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami.

(4)

Přerozdělením prostředků nesmějí být zastírány rozdíly mezi dobře a špatně hospodařícími podniky.

(5)

Při přerozdělování prostředků uvnitř výrobní hospodářské jednotky s podniky na území obou republik jsou orgány provádějící, popřípadě navrhující přerozdělení povinny projednat návrhy na přerozdělení s příslušnými orgány druhé republiky.

(6)

Dodatkové odvody a dotace z přerozdělení prostředků mohou být během roku změněn pouze tehdy, dojde-li k takové změně závazného úkolu nebo závazného limitu plánu, že je nutno provést změnu vztahu podniku k výrobní hospodářské jednotce.

§ 25

Přerozdělení prostředků

mezi výrobními hospodářskými jednotkami a mezi

podniky přímo podřízenými ústředními orgánu

(1)

Přerozdělení prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami provádí nadřízený ústřední orgán.

(2)

Výrobní hospodářské jednotky provádějí dodatkové odvody do příslušného státního rozpočtu (do rozpočtové kapitoly nadřízeného ústředního orgánu) a odtud jsou jimi rovněž poskytovány potřebné dotace.

(3)

Dodatkové odvody výrobních hospodářských jednotek se stanoví obdobně podle zásad stanovených v § 24 odst. 2 a podle těchto dalších zásad:

a)

při propočtu dodatkového odvodu se vezme v úvahu plánovaná centralizace zdrojů pro financování plánovaných oborových investic a plánovaná tvorba oborového rezervního fondu a oborového fondu technického rozvoje,

b)

dodatkový odvod výrobní hospodářské jednotky se stanoví absolutní částkou.

(4)

Při přerozdělení prostředků nesmí být úhrnná výše dotací ze státního rozpočtu výrobním hospodářským jednotkám vyšší než úhrn jejich dodatkových odvodů do státního rozpočtu.

(5)

Dotace mohou být výrobním hospodářským jednotkám poskytovány v zásadě pouze na plánované investice.

(6)

Při přerozdělování prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami s podniky na území obou republik jsou orgány provádějící, popřípadě navrhující přerozdělení povinny projednat návrhy na přerozdělení s příslušnými orgány druhé republiky.

(7)

Jinak platí pro přerozdělování prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami obdobně ustanovení § 24.

(8)

Ústřední orgán může provádět přerozdělení prostředků obdobně podle ustanovení § 24 u přímo podřízených podniků.

H l a v a 3

Ustanovení společná pro podniky

a výrobní hospodářské jednotky (§ 26-28)

§ 26

Prostředky ze státního rozpočtu

Podniky a oborová ředitelství mohou použít prostředků ze státního rozpočtu jen na účely, na něž byly poskytnuty.

§ 27

Financování investiční výstavby

(1)

Zdrojem financování investiční výstavby jsou především vlastní prostředky podniků; dále bankovní úvěr, zdroje centralizované u nadřízených orgánů, prostředky státního rozpočtu, popř. jiné zdroje.

(2)

Způsob financování investiční výstavby, pravidla výběrového řízení, zásady poskytování dotací na investice a zásady sdružování investičních prostředků a úvěrování investic stanoví zvláštní předpisy.

§ 28

Hodnocení výsledků

(1)

Při vypracování roční závěrky zjistí podnik definitivní výši zisku nebo hrubého důchodu, provede zhodnocení hospodaření za uplynulé období, provede závěrečné vypořádání svých závazků a rozhodne o definitivním rozdělení zisku nebo hrubého důchodu. Stejně postupuje i oborové ředitelství za celou výrobní hospodářskou jednotku.

(2)

Zůstatky finančních prostředků podniku a výrobní hospodářské jednotky se koncem roku převádějí do roku následujícícho.

Č Á S T D R U H Á

STÁTNÍ HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE

V PŮSOBNOSTI MINISTERSTEV ZEMĚDĚLSTVÍ

A VÝŽIVY NA ÚSEKU ZEMĚDĚLSTVÍ (§ 29-39)

§ 29

Ustanovení této části se vztahují na tyto podniky v působnosti ministerstev zemědělství a výživy:

a)

státní statky, šlechtitelské a semenářské podniky a statky a velkovýkrmny,

b)

podniky zemědělských služeb,

c)

okresní zemědělské stavební podniky,

d)

ostatní státní organizace v odvětví zemědělství, s výjimkou oborového ředitelství zemědělských staveb, projektových organizací, vydavatelství, strojně početních stanic a zemědělských nákupních a zásobovacích podniků.

§ 30

Zisk, hrubý důchod a jejich použití

(1)

Podniky, které jsou poplatníky důchodové daně, vytvářejí zisk: podniky, které provádějí odvod z hrubého důchodu nebo jsou poplatníky zemědělské daně z důchodů, vytvářejí hrubý důchod.

(2)

O použití zisku platí ustanovení § 5.

(3)

O použití hrubého důchodu platí ustanovení § 6 odst. 1. Pro provedení úhrad povinností podle § 6 odst. 1 používá podnik hrubého důchodu k tvorbě a doplňování

rezervního fondu,

fondu kulturních a sociálních potřeb,

fondu výstavby (obnovy a rozvoje základních prostředků),

fondu bytové výstavby,

obratového fondu,

dalších účelových fondů se souhlasem oborového ředitelství a okresního zemědělského sdružení (výrobní zemědělské správy),

fondu pracujících.

§ 31

Odvody podniků

(1)

Státní statky, šlechtitelské a semenářské podniky a statky platí zemědělskou daň, 18 z nezemědělské činnosti vyrovnávací daň z obratu 19 a dále příspěvky nadpodnikovým orgánům ve výši stanovené ministerstvem zemědělství a výživy ČSR nebo ministerstvem zemědělství a výživy SSR. Dodatkové odvody a odvody oborovému ředitelství provádějí podle § 13.

(2)

Velkovýkrmny nejsou poplatníky zemědělské daně z důchodů; provádějí odvody z hrubého důchodu ve výši zemědělské daně z důchodů. Jinak pro ně platí ustanovení odstavce 1.

(3)

O odvodech podniků zemědělských služeb a okresních zemědělských stavebních podniků platí ustanovení části první kromě ustanovení o odvodech z hrubého důchodu (ze zisku), ze základních prostředků, ze zásob a o stabilizačním odvodu. Podniky zemědělských služeb dále neprovádějí odvod z odpisů základních prostředků, s výjimkou podniků: Chmelařství, Opravny zemědělských strojů, Biovety, rašelina a Závody organických hnojiv v Bratislavě.

(4)

O odvodech ostatních podniků ( § 29 písm. d)) platí ustanovení části první s těmito odchylkami:

a)

odvod z hrubého důchodu se stanoví ve výši 12 %, přičemž se snižuje o zaplacenou zemědělskou daň;

b)

neprovádí se odvod ze základních prostředků, odvod ze zásob a odvod z odpisů základních prostředků;

c)

stabilizační odvod se zvyšuje za každé 1 % ročního přírůstku počtu pracovníků o 0,3 % objemu vyplacených mezd.

Fondy podniků

§ 32

Rezervní fond

(1)

V rezervním fondu soustřeďují podniky zdroje nutné k překlenutí výkyvů svého hospodaření a k zajišťování stability úrovně odměn za práci. Rezervní fond se vytváří a doplňuje příděly z hrubého důchodu nebo ze zisku; jeho minimální výši stanoví vláda ČSSR.

(2)

Ustanovení § 16 odst. 2 až 4 platí obdobně.

§ 33

Fond kulturních a sociálních potřeb

Pro tvorbu a použití fondu kulturních a sociálních potřeb platí ustanovení § 19

§ 34

Fond výstavby (obnovy a rozvoje základních

prostředků)

O tvorbě a použití fondu výstavby (obnovy a rozvoje základních prostředků) platí obdobně ustanovení § 18.

§ 35

Fond bytový výstavby

(1)

Fond bytový výstavby vytvářejí podniky podle potřeby k zabezpečení stabilizace a reprodukce pracovních sil v zemědělství.

(2)

Zdroji fondu bytové výstavby jsou:

a)

vlastní zdroje podniku na podnikovou bytovou výstavbu včetně splátek půjček,

b)

úvěry,

c)

dotace (subvence) na financování bytové výstavby

§ 36

Obratový fond

Zdrojem krytí oběžných prostředků podniků je obratový fond; doplňuje se příděly z hrubého důchodu nebo ze zisku. Při rozdělování hrubého důchodu nebo zisku je podnik povinen zajistit, aby výše tohoto fondu neklesla pod úroveň dosaženou k 1. lednu 1967.

§ 37

Fond pracujících

O fondu pracujících platí ustanovení § 20. 20

Ostatní nástroje

§ 38

O hospodaření oborových ředitelství platí ustanovení § 23 až § 25; tato ustanovení se vztahují přiměřeně též na hospodaření okresních zemědělských sdružení.

§ 39

(1)

Státním zemědělským podnikům se poskytují ze státního rozpočtu podle směrnic ministerstev zemědělství a výživy, vydaných ve spolupráci s ministerstvy financí republik podle zásad stanovených federálním ministerstvem zemědělství a výživy v dohodě s federálním ministerstvem financí a v Státní plánovací komisí

a)

diferenciální příplatky pro podniky hospodařící v horších podmínkách, než na základě kterých byly stanoveny základní nákupní ceny,

b)

příplatky charakteru prémií a příplatky k cenám zemědělských výrobků,

c)

účelové subvence k podpoře společensky významných opatření pro rozvoj zemědělské výroby, zejména k zajištění stabilizace a reprodukce pracovních sil, na částečnou úhradu výrobních a nevýrobních investic, na rozvoj koncentrace a specializace zemědělské výroby, na ozdravování skotu a na bytovou výstavbu,

d)

stabilizační dotace pro ekonomicky neupevněné podniky ke zvýšení jejich hmotného zájmu na růstu tržní produkce.

(2)

O použití prostředků ze státního rozpočtu, o financování investiční výstavby a o hodnocení výsledků platí přiměřeně ustanovení § 26 až 28.

Č Á S T T Ř E T Í

OSTATNÍ STÁTNÍ ORGANIZACE (§ 40-49)

§ 40

Vnitřní obchod a služby

(1)

Pro podniky a oborová ředitelství řízená ministerstvy obchodu platí ustanovení části první vztahující se na podniky, které jsou poplatníky daně ze zisku nebo důchodové daně, s těmito odchylkami:

a)

oborové ředitelství nemusí vytvářet oborový fond technického rozvoje;

b)

ustanovení § 21 odst. 3 se na tyto organizace nevztahuje.

(2)

Pro ústředně řízené podniky, v nichž převažují roční tržby za služby obyvatelstvu (podniky neprovozující obchodní činnost), jakož i pro ústředně řízené podniky sběru surovin činí sazba odvodu z hrubého důchodu 16 %. Pro tyto podniky platí ustanovení části první s těmito odchylkami:

a)

odvod ze zásob ( § 10 odst. 3) se neprovádí:

b)

stabilizační odvod se stanoví ve výši 30 % z té částky objemu vyplácených mezd, která převyšuje součin 90 % průměrné roční mzdy plánované na rok 1968 a počtu pracovníků v roce, za který se provádí výpočet odvodu;

c)

oborové ředitelství nemusí vytvářet oborový fond technického rozvoje;

d)

ustanovení § 21 odst. 3 se na tyto organizace nevztahuje.

Sazba

odvodu ze základních prostředků činí u těchto podniků 3 %.

§ 41

Odbyt a zásobování

Pro podniky odbytu a zásobování platí ustanovení vztahující se na podniky provádějící odvod ze zisku nebo z hrubého důchodu obsažená v části první; odvod z hrubého důchodu provádějí ve výši 18 %. Vláda ČSSR určí podniky, které neprovádějí odvod ze zásob a pro něž platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 11 odst. 5 písm b); těmto podnikům stanoví příslušná vláda podle potřeby dodatkový odvod do státního rozpočtu na dobu, než se jim upraví odbytové rozpětí.

§ 42

Hospodářské organizace výzkumné a vývojové

základny a projektové organizace

(1)

Pro samostatné hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny platí ustanovení o podnicích provádějících odvod ze zisku nebo z hrubého důchodu obsažená v části první s těmito odchylkami:

a)

odvod z hrubého důchodu provádí organizace ve výši 10 % z objemu veškerých vyplacených mezd, a to způsobem upraveným v § 9 odst. 3,

b)

odvod ze základních prostředků a odvod ze zásob ( § 10) se neprovádí,

c)

roční průměrnou plánovanou mzdu v roce 1966 podle § 11 odst. 2 v případech, kdy nadřízený ústřední orgán (KNV) nerozhodne, že podniky budou postupovat podle § 11 odst. 2 a 3, určí podnikům ministerstvo výstavby a techniky, jde-li o podnik, který provádí stabilizační odvod do státního rozpočtu republiky, nebo federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, jde-li o podnik, který provádí stabilizační odvod do státního rozpočtu federace.

d)

ústředně řízeným organizacím výzkumné a vývojové základny se investiční výstavba a objem devizových prostředků stanoví ve státním plánu rozvoje národního hospodářství (a to v plánu vědy a techniky); tím není dotčena možnost provádět další investiční výstavbu a nákup deviz z vlastních zdrojů. K zabezpečení vybraných úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky se hospodářským organizacím přidělují prostředky na strojní a přístrojové investice a devizové prostředky na nákup strojů a zařízení.

(2)

Pro samostatné projektové organizace platí 21 ustanovení o podnicích provádějících odvod ze zisku nebo z hrubého důchodu obsažená v části první s těmito odchylkami:

a)

neprovádějí odvod ze základních prostředků ( § 10);

b)

ustanovení odstavce 1 písm. c) platí pro tyto organizace obdobně;

c)

stabilizační odvod z přírůstku počtu pracovníků se nezvyšuje v organizacích, které v souvislosti se zabezpečováním projektové přípravy staveb stanovených jako závazný úkol určí ministerstvo výstavby a techniky v dohodě s ministerstvem financí republiky, jde-li o organizaci, která provádí stabilizační odvod do státního rozpočtu republiky, nebo federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v dohodě s federálním ministerstvem financí, jde-li o organizaci, která provádí stabilizační odvod do státního rozpočtu federace.

(3)

Podnik provádí odvody podle odstavce 1 nebo 2 za určitá nesamostatná výzkumná a vývojová pracoviště nebo za určité nesamostatné projektové útvary v případě, kdy to stanoví na návrh nadřízeného ústředního orgánu (KNV) ministerstvo financí republiky ve spolupráci s ministerstvem výstavby a techniky, jde-li o odvod do státního rozpočtu republiky, nebo federální ministerstvo financí ve spolupráci s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, jde-li o odvod do státního rozpočtu federace.

§ 43

Letecká doprava

Pro podniky letecké dopravy platí ustanovení vztahující se na podniky provádějící odvod ze zisku nebo z hrubého důchodu obsažená v části první s těmito odchylkami:

a)

sazba odvodu z hrubého důchodu činí 16 %,

b)

pro stabilizační odvod platí úleva podle § 11 odst. 5. písm. b),

c)

neprovádí se odvod z odpisů základních prostředků ( § 12).

§ 44

Nákup zemědělských výrobků

Pro zemědělské nákupní a zásobovací podniky platí ustanovení vztahující se na podniky podléhající důchodové dani obsažená v části první s těmito odchylkami:

a)

odvod z odpisů základních prostředků ( § 12) bude prováděn až po roce 1971,

b)

zásoby státních hmotných rezerv se kryjí obratovým fondem a skladovací náklady hradí Správa federálních hmotných rezerv.

§ 45

Lesní hospodářství

(1)

Pro podniky státních lesů (včetně stavebních a průmyslových závodů) platí ustanovení o podnicích provádějících odvod ze zisku nebo z hrubého důchodu obsažená v části první s těmito odchylkami:

a)

sazba odvodu z hrubého důchodu činí 15 %; tento odvod s snižuje o odvod zemědělské daně. O odvod zemědělské daně se nesnižuje základ pro výpočet odvodu z hrubého důchodu:

b)

kromě odvodu podle písmene a) se provádí doplňkový odvod stanovený státním plánem absolutní částkou v návaznosti na plánované dodávky jehličnatého užitkového dříví; při změně státního plánu dodávek jehličnatého užitkového dříví se doplňkový odvod zvýší nebo sníží o částku představující čistý zisk za každý plnometr jehličnatého dříví;

c)

podnikům může být uložen dodatkový odvod z hrubého důchodu do státního rozpočtu za porušování zásad správného hospodaření v lese podle zvláštních předpisů vydaných ministerstvem lesního a vodního hospodářství SSR v dohodě s příslušným ministerstvem financí;

d)

z hrubého důchodu se odvádí 1 % do kalamitního fondu ministerstva lesního a vodního hospodářství:

e)

odvod ze základních prostředků ( § 10) se neprovádí z objektů hrazení bystřin a lesnicko-technických meliorací a z historických památek:

f)

u lesních cest a silnic, které nejsou trvale vyloučeny z veřejného provozu, a u hájenek a mysliven včetně příslušenství činí sazba odvodu ze základních prostředků 3 %:

g)

pro stabilizační odvod platí úleva podle § 11 odst. 5 písm. b); zvýšení (snížení) stabilizačního odvodu podle přírůstku (úbytku) počtu pracovníků se neuplatňuje v případech, kdy zvýšení (snížení) počtu pracovníků bylo vynuceno zpracováváním kalamitního dříví a s tím souvisejícím přesunem těžeb mezi podniky:

h)

odvod z odpisů základních prostředků ( § 12) lesnickotechnických meliorací a hrazení bystřin se neprovádí: podniky odvádějí nadřízenému orgánu do fondu pěstební činností též tržby získané z překročení dodávek jehličnatého užitkového dříví, přesáhne-li překročení dodávky jehličnatého užitkového dříví 0,5 % dodávek stanovených podniku.

(2)

Podniky jsou povinny vytvořit účelový fond pěstební činnosti, do něhož se převádějí nevyčerpané prostředky určené pro pěstební činnost; o tyto prostředky se snižuje základ pro výpočet odvodu z hrubého důchodu ( § 9 odst. 1). Do fondu pěstební činnosti se dále přiděluje z hrubého důchodu 1 % ze mzdových a ostatních osobních nákladů na pěstební činnost snížených o ostatní osobní výdaje na tuto činnost. Nevyčerpaných prostředků tohoto fondu určených pro pěstební činnost lze použít pouze na pěstební činnost; prostředků získaných přídělem z hrubého důchodu se použije na odměny za dlouhodobé dobré výsledky ve zlepšování stavu lesa. Fond pěstební činnosti může vytvořit i nadřízený orgán.

(3)

Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR nebo SSR v dohodě s příslušným ministerstvem financí stanoví podnikům pravidla pro doplňkový odvod podle odstavce 1 písm. b) a pro odvod tržeb podle odstavce 1 písm. ch). Ministerstvo lesního a vodního hospodářství stanoví podnikům limit prostředků na pěstební činnost tak, aby jejich úhrn činil 12 % plánovaných tržeb za dříví; zároveň stanoví způsob hospodaření s fondem pěstební činnosti (podle odstavce 2).

(4)

Náklady na zalesňování nelesních půd, na zalesňování pro účely ochrany půdy, na údržbu objektů hrazení bystřin a lesnickotechnických meliorací, jakož i na biologickou činnost lesnickotechnických meliorací se hradí podnikům z rozpočtových prostředků ministerstva lesního a vodního hospodářství.

(5)

Náhrady škod způsobených lesnímu hospodářství exhalacemi průmyslových podniků se převádějí přímo do účelového fondu podniků pro odstranění škod a jejich následků.

(6)

Ustanovení § 24 odst. 2 písm. e) se na podniky státních lesů nevztahují.

§ 46

Zahraniční obchod

Pro organizace provádějící zahraničí obchod platí ustanovení o podnicích podléhajících dani ze zisku obsažená v části první.

§ 47

Organizace řízené federálním ministerstvem

národní obrany

(1)

Pro hospodářské organizace (státní organizace a organizace podle zvláštního statutu) řízené federálním ministerstvem národní obrany, podléhající dani ze zisku, platí ustanovení části první vztahující se na podniky, které jsou poplatníky daně ze zisku nebo důchodové daně, s těmito odchylkami:

a)

přerozdělení prostředků se provádí u organizací podle zvláštního statutu způsobem stanoveným federálním ministerstvem národní obrany,

b)

odvody z odpisů základních prostředků, které jsou ve správě organizací federálního ministerstva národní obrany a neslouží v zájmu zabezpečení obranyschopnosti státu k zajišťování výrobních úkolů, se neprovádějí.

(2)

Pro organizace uvedené v odstavci 1, které však nepodléhají dani ze zisku, platí ustanovení vztahující se na podniky provádějící odvod ze zisku nebo z hrubého důchodu obsažená v části první a pro Vojenský projektový ústav též ustanovení § 42 s těmito odchylkami:

a)

odvody ze základních prostředků a odvody z odpisů základních prostředků uvedených v odstavci 1 písm. b) se neprovádějí,

b)

u některých organizací (podle zvláštního statutu) se kromě základního odvodu z hrubého důchodu provádí dodatkový odvod, jehož sazbu a pravidla stanoví federální ministerstvo financí v dohodě s federálním ministerstvem národní obrany.

§ 48

Pro státní hospodářské organizace, u nichž tak stanoví příslušná vláda, platí ustanovení části první s těmito odchylkami:

a)

ustanovení § 9 až 12, 16, 17 a 24 se na tyto organizace nevztahují;

b)

organizacím může být stanovena výše odvodu ze zisku, odvodu z odpisů základních prostředků, popř. dalších odvodů;

c)

fond pracujících ( § 20) se celý tvoří na vrub nákladů; nevyplácejí se podíly na hospodářských výsledcích;

d)

podniky mohou se souhlasem nadřízeného orgánu zřídit obratový fond doplňovaný ze zisku a z dotací ze státního rozpočtu; výši obratového fondu a jeho doplnění stanoví prováděcí finanční plán;

e)

příslušná vláda stanoví výši podílu organizací na nadplánovém zisku a způsob jeho použití.

§ 49

Příspěvkové organizace

(1)

Příspěvkové organizace jsou zapojeny na státní rozpočet, popř. na rozpočet řídícího národního výboru, příspěvkem nebo odvodem, a to zvlášť na provoz a zvlášť na investice.

(2)

Poskytování příspěvku na provoz je vázáno na ukazatele, které stanoví ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem financí a u organizací řízených národními výbory řídící národní výbor.

(3)

Příspěvek na investice se poskytuje výše investičního limitu. Sníží se o odpisy ze základních prostředků, jestliže příslušná organizace hradí z odpisů investice. Případný přebytek odpisu se odvede do státního rozpočtu, popř. do rozpočtu řídícího národního výboru.

(4)

Ústřední orgán může poskytnout organizaci návratnou přechodnou výpomoc, a to ze svého rozpočtu, popř. z prostředků dohodnutých s příslušným ministerstvem financí. Národní výbor poskytuje návratnou přechodnou výpomoc ze svého rozpočtu nebo z fondu rezerv a rozvoje.

(5)

Na plnění mimořádných úkolů může ústřední orgán (národní výbor) ze zdrojů podle odstavce 4 poskytnout organizaci mimořádný účelový příspěvek.

(6)

Příspěvkovým organizacím může být uložen dodatkový odvod do státního rozpočtu za překročení limitu mzdových prostředků uhrazovaný z pobídkového fondu; podrobnosti stanoví zvláštní předpisy. 22 Ustanovení § 15 odst. 3 platí obdobně.

Č Á S T Č T V R T Á

STÁTNÍ HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE

ŘÍZENÉ NÁRODNÍMI VÝBORY (§ 50-52)

§ 50

Pro státní hospodářské organizace řízené národními výbory platí ustanovení části první, pokud není dále stanoveno jinak.

§ 51

(1)

Pro státní hospodářské organizace řízené národními výbory podléhající dani ze zisku nebo důchodové dani

a)

neplatí ustanovení § 23 o prostředcích výrobní hospodářské jednotky, § 13 odst. 2 o příspěvcích podniků k úhradě nákladů činnosti národního výboru, § 13 odst. 1 písm. c) o odvodech pro přerozdělení prostředků a § 24 o přerozdělení prostředků;

b)

odvod podle § 13 odst. 1 písm. e) provádějí řídícímu národnímu výboru ve výši a lhůtě jím stanovené. Řídící národní výbor (s výjimkou krajského národního výboru) odvede částku ve výši podle § 15 odst. 5 písm a) okresnímu národnímu výboru (ve lhůtě jím stanovené) a ten pak souhrnně krajskému národnímu výboru ve lhůtě jím stanovené. Krajské národní výbory provedou odvod podle § 15 odst. 5 písm. a). Řídící národní výbory mohou centralizovat prostředky obdobně jako oborová ředitelství ( § 23 odst. 4), a to účelově ve fondu rezerv a rozvoje.

(2)

Státní hospodářské organizace řízené národními výbory nepodléhající dani ze zisku nebo důchodové dani

a)

nepoužívají formy odvodu ze zisku;

b)

odvody z hrubého důchodu, 23 ze základních prostředků, ze zásob a stabilizační odvod provádějí do rozpočtu řídícího národního výboru;

c)

neplatí pro ně ustanovení uvedená v odstavci 1 písm. a);

d)

odvod podle § 13 odst. 1 písm. e) provádějí podle ustanovení odstavce 1 písm. b).

§ 52

(1)

Pro podniky odbytu a zásobování platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 11 odst. 5 písm. b). Sazba odvodu ze základních prostředků činí u nich 3 %; odvod ze zásob neprovádějí.

(2)

Pro podniky Československé automobilové dopravy platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 11 odst. 5 písm. b). Sazba odvodu ze základních prostředků činí 6 %, s výjimkou základních prostředků autobusových nádraží, z nichž činí 3 %. Pro odvod z odpisů základních prostředků platí ustanovení § 12, s výjimkou základních prostředků sloužících osobní dopravě, z nichž se odvod neprovádí.

(3)

Národní podniky Silnice a okresní (městské) stavební podniky mohou vytvářet podnikový fond geologických prací přiměřeně podle ustanovení § 23 odst. 3; fond se tvoří příděly z hrubého důchodu (zisku), o které se snižuje základ pro výpočet odvodu z hrubého důchodu (základ daně ze zisku).

(4)

Pro projektové ústavy platí ustanovení § 42 odst. 1 písm. c) o určení průměrné mzdy ústavům pro výpočet základu stabilizačního odvodu. Odvod ze základních prostředků se neprovádí.

(5)

Na podniky pro film, koncerty a estrády se vtahuje úleva ze stabilizačního odvodu podle § 11 odst. 5 písm. b). Odvod ze základních prostředků se neprovádí.

(6)

Pro podniky bytového hospodářství neplatí ustanovení § 9 až 12, 16, 17 a 24. Fond pracujících ( § 20) se celý tvoří na vrub nákladů; nevyplácejí se podíly na hospodářských výsledcích.

Odpisů podniky používají k úhradě vlastní investiční výstavby a zbývající část odpisů odvádějí do rozpočtu řídícího národního výboru.

(7)

Organizace městského hospodářství mají režim hospodaření podle toho, zda jde o hospodářské nebo rozpočtové organizace. U organizací městského hospodářství, popř. i jiných organizací se sloučenou činností hospodářskou i rozpočtovou, určí řídící národní výbor způsob hospodaření. Organizace se zařazují od odvětví (druhu činnosti), které má v organizaci největší podíl; v hospodářských organizacích se použijí ekonomické nástroje a sazby podle příslušnosti k tomuto odvětví (činnosti).

(8)

Státní statky řízené národními výbory se řídí ustanoveními části druhé; platí pro ně též ustanovení § 51 odst. 2.

(9)

Pro příspěvkové organizace řízené národními výbory platí ustanovení § 49.

Č Á S T P Á T Á

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 53-63)

§ 53

Rezervy

(1)

Státními rozpočty mohou být ústředním orgánům (nikoliv krajským národním výborům) stanoveny objemy finančních rezerv, kterých tyto orgány používají v podnicích jimi řízených k ekonomickému vyrovnání nepříznivých hospodářských důsledků změn plánů a k rozšíření úkolů plánu, jakož i k zajišťování hospodářské stability. Zvláštním druhem finančních rezerv jsou rizikový a rezervní fond federálního ministerstva zahraničního obchodu, dále fondy ministerstev zemědělství a výživy ČSR a SSR, ministerstev lesního a vodního hospodářství 24 ČSR a SSR a federálního ministerstva národní obrany. 24

(2)

Finanční rezervy podle odstavce 1 se tvoří z prostředků státního rozpočtu a z dalších zdrojů; způsob tvorby a použití finančních rezerv stanoví federální ministerstvo financí, jde-li o rezervy ústředních orgánů federace, a ministerstva financí republik podle zásad stanovených federálním ministerstvem financí, jde-li o rezervy ústředních orgánů republik.

§ 54

Sdružování prostředků a poskytování příspěvků

(1)

Socialistické organizace a národní výbory se mohou podílet příspěvky na investiční výstavbě a provozu, zejména školských, zdravotnických, sociálních, rekreačních, tělovýchovných a kulturních zařízeních, místních komunikací, vodohospodářských zařízení, veřejného osvětlení a zařízení pracovní rehabilitace. Za tím účelem dobrovolně smluvně sdružují své finanční a hmotné prostředky 25 nebo poskytují pracovní výpomoc, 26 popřípadě poskytují úhradu nákladů spojených s výukou pracovníků organizace.

(2)

Dobrovolných příspěvků, které poskytují socialistické organizace národním výborům nebo národní výbory socialistickým organizacím, smí být použito výhradně pro účel, na který byly poskytnuty.

(3)

Sdružování prostředků a poskytování dobrovolných příspěvků může podrobněji upravit federální ministerstvo financí v dohodě s ministerstvy financí republik.

§ 55

Financování úkolů státního plánu rozvoje vědy

a techniky

(Úkoly státního plánu rozvoje vědy a techniky se financují:

a)

z prostředků státního rozpočtu, 27

b)

z prostředků státního rozpočtu a zároveň z finančních prostředků výrobních hospodářských jednotek, při čemž se výše prostředků státního rozpočtu stanoví částkou vyjadřující procentní podíl z plánovaných nákladů na řešení úkolů. Prostředky státního rozpočtu se čerpají v procentní výši odpovídající stanovenému podílu z plánovaných nákladů, a to nejvýše do částky stanovené ve státním rozpočtu.

(2)

Za využití výsledků vyřešených úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky neodvádějí výrobní hospodářské jednotky, podílející se na jejich financování, úhradu do státního rozpočtu.

§ 56

Použití prostředků k výplatě mezd

V případech, kdy mzdový vývoj v organizaci během roku vážně ohrožuje dodržení limitu mzdových prostředků, může nadřízený orgán, popř. příslušný ústřední orgán v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy omezit právo organizace disponovat s prostředky na jejím účtě. 28

Kontrola odvodů

§ 57

(1)

Odvody kontrolují příslušné finanční orgány. Tímto ustanovením není dotčeno kontrolní oprávnění nadřízených orgánů.

(2)

Zjistí-li příslušný finanční orgán, že částka podle § 58 odst. 3 nebyla organizacím odčerpána, uloží odvést tuto částku zvýšenou o 50 % do státního rozpočtu.

(3)

Odvolání proti rozhodnutím příslušných finančních orgánů, kterými bylo uloženo provedení odvodů a zaplacení pokut podle tohoto nařízení do státního rozpočtu (rozpočtu příslušného národního výboru), na zvláštní účet státu nebo do státních fondů, nemá odkladný účinek.

§ 58

(1)

Orgán hospodářského řízení je povinen uhradit organizaci způsobenou škodu, jestliže jí uloží povinnost platit odvod (dodatkový odvod) neoprávněně.

(2)

Organizace je povinna zaplatit do státního rozpočtu pokutu, jestliže neoprávněně zvýšila nebo snížla svůj fond a porušila tím při tvorbě nebo použití fondu povinnosti stanovené jí právními předpisy. Pokuta činí za každý den 1 % částky, o niž byl fond neoprávněně zvýšen nebo snížen.

(3)

Organizace, která poruší ustanovení § 16 odst. 4 nebo § 19 odst. 4, je povinna odvést nadřízenému orgánu částku ve výši vyplacených podílů.

(4)

Použije-li organizace prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu k jiným než stanoveným účelům, popř. odčerpá-li prostředky ze státního rozpočtu neoprávněně, uloží jí příslušný finanční orgán, aby vrátila neoprávněně použitou, popř. neoprávněně odčerpanou částku do státního rozpočtu a zaplatila z neoprávněně použitých, popř. neoprávněně odčerpaných prostředků do státního rozpočtu za každý den pokutu ve výši 1 promile. O postupu při výkonu tohoto rozhodnutí platí obdobně ustanovení § 57 odst. 3.

§ 59

Účast pracujících

Ústřední orgány, národní výbory, oborová ředitelství a státní socialistické organizace jsou povinny vytvářet podmínky a zajišťovat aktivní účast pracujících na řízení národního hospodářství, zejména ve spolupráci s Revolučním odborovým hnutím. Přitom vycházejí především z ustanovení zákoníku práce, z usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference v květnu 1965 a ze směrnice vydaných Ústřední radou Československého revolučního odborového hnutí.

Závěrečná ustanovení

§ 60

(1)

Vláda ČSSR může povolit výjimky z tohoto nařízení, a to i výjimky nezbytné pro experimentální ověřování nových forem finančního hospodaření. V případech, kdy vlády republik povolují výjimky pro experimentální ověřování plánovitého řízení, 29 mohou povolit i z tohoto nařízení výjimky nezbytné k uplatnění experimentu.

(2)

Federální ministerstvo financí může povolit výjimky z ustanovení § 48 a § 49 pro organizace řízené federálními orgány; ministerstva financí republik pro organizace řízené orgány republik.

(3)

Při likvidaci celých závodů a samostatných, místně odloučených velkých provozů, popř. obdobných organizačních celků (dále jen

federálními orgány, může federální ministerstvo financí na návrh příslušného ústředního orgánu povolit tyto výjimky:

a)

podniky nezvyšuje odpisy o zůstatkovou cenu základních prostředků likvidovaných závodů,

b)

ustanovení o zvýšení stabilizačního odvodu z přírůstku počtu pracovníků se netýká pracovníků převedených do jiných podniků.

(4)

Při likvidaci podniků řízených federálními orgány, popřípadě jejich závodů může federální ministerstvo financí na návrh příslušného ústředního orgánu povolit:

a)

odklad odvodů z odpisů základních prostředků do konečného vypořádání majetkových vztahů podniku, popřípadě upravit výši těchto odvodů podle výsledků likvidace,

b)

snížení, popřípadě prominutí povinnosti platit odvod z odpisů základních prostředků podniku, který nemůže při převodu základního prostředku na jinou organizaci převést též povinnost odvodu z odpisu tohoto základního prostředku, jestliže by jinak příjmy z likvidace nestačily k úhradě závazků likvidujícího podniku,

c)

snížení zůstatkové ceny základních prostředků, které podnik převádí do správy (vlastnictví) jiné organizace nebo kterých nadále používá k náhradní výrobě, a to bez zúčtování tohoto snížení na vrub nákladů.

(5)

Oprávnění podle odstavců 3 a 4 přísluší ministerstvům financí republik, jde-li o podniky řízené orgány republiky a jejich organizační složky.

(6)

Federální ministerstvo financí může upustit od vymáhání pokut a jiných sankcí stanovených platnými předpisy za nevčasné, nesprávné nebo neúplné provedení plateb do státního rozpočtu v případech, kdy podniky řízené federálními orgány provedou ve lhůtě stanovené federálním ministerstvem financí a podle pokynů příslušného ministerstva financí vlastními pracovníky kontrolu svých povinností vůči státnímu rozpočtu a rozpočtům národních výborů a státním fondům za léta 1967, 1968, 1969 a v téže lhůtě odvodu neprávem zadržené částky.

§ 61

Zvláštní předpisy stanoví nezbytné odchylky ze způsobu finančního hospodaření pro oblast obrany a bezpečnosti státu, uranového průmyslu a státních hmotných rezerv.

§ 62

(1)

Zrušuje se vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vládních nařízení č. 83/1967 Sb., č. 16/1968 Sb., č. 148/1968 Sb., a č. 169/1969 Sb.; národní výbory však postupují podle ustanovení paragrafů 73 až 79 uvedeného vládního nařízení s výjimkou ustanovení § 74 odst. 3, § 76 odst. 2 písm. c), § 77 odst. 2 druhé věty před středníkem, § 79 odst. 2 první věty, a to až do doby, kdy nabudou účinnosti zákony národních rad, kterými se stanoví základní pravidla o státních rozpočtech republik a národních výborů.

(2)

Vládní vyhláška č. 154/1960 Sb., o podnikových fondech pracujících, zůstává v platnosti pouze pro organizace určené Ústřední radou Československého revolučního odborového hnutí.

§ 63

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; finanční hospodaření příslušných organizací se podle něho řídí počínaje rokem 1971.

Dr. Štrougal, v. r.



Poznámky pod čarou:

Nařízení vlády ČSR č. 38/1970 Sb., o ekonomických nástrojích k zabezpečení oblastní proporcionality.

Zákon ČNR č. 173/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 119/1970 Sb., a zákon SNR č. 178/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 177/1970 Sb.

Zákon ČNR č. 120/1970 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení, a zákon SNR č. 116/1970 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení.

Směrnice k jednotné účtové osnově v národním hospodářství (Věstník ÚKLKS, částka /13*14/1966/ ve znění jejich dodatků * registrováno v částce 2/1967 Sb

§ 5 odst. 2 zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu.

Netýká se pojistného nemocenského pojištění.

Netýká se pojistného nemocenského pojištění.

Netýká se pojistného nemocenského pojištění.

Tj. evidovaná v účetnictví jako samostatné inventární předměty.

Způsob výpočtu průměrného počtu pracovníků a přepočet přírůstku (úbytku) počtu pracovníků s kratší pracovní dobou na osoby plně zaměstnané se provádí podle směrnic Federálního statistického úřadu.

Předpisy upravující přirážku k pojistnému nemocenského pojištění.

§ 51 vyhlášky Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 47/1967 Sb., o cenách.

Vyhláška federálního ministerstva práce a soc. věcí č. 158/1970 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce.

Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

Zákon České národní rady č. 77/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy, a zákon Slovenské národní rady č. 1979/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy.

Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

Zákon č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani.

Vyhláška ministerstva financí ČSR č. 45/1969 Sb., o některých opatřeních na úseku daně z obratu a daně ze mzdy, a vyhláška ministerstva financí SSSR č. 46/1969 Sb., o některých opatřeních na úseku daně z obratu a daně ze mzdy.

Do tohoto fondu plynou zpravidla prémie za přírůstek tržní produkce.

Sazbu odvodu z hrubého důchodu stanoví § 5 ods.1 písm.d) zákona ve výši 16 %.

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 158/1970 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce.

Sazba odvodu z hrubého důchodu podle § 5 odst. 1 písm c) zákona činí 16 %.

Kalamitní fond, fondy na nepojistitelné škody, na stabilizaci pracovních sil, na upevnění JZD a na pěstební činnost.

Kalamitní fond lesního hospodářství

Kalamitní fond lesního hospodářství

§ 360a hospodářského zákoníku č. 109%1964 Sb., ve znění zákona č. 138/1970 Sb.

Tím nejsou dotřeny jejich povinnosti podle § 40 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

§ 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky ministerstva financí č. 103/1966 Sb., o financování neinvestičních potřeb rozvoje vědy a techniky a obdobných činností.

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 158/1970 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce.

§ 31 odst. 4 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování.

Poznámky pod čarou:
1

Nařízení vlády ČSR č. 38/1970 Sb., o ekonomických nástrojích k zabezpečení oblastní proporcionality.

2

Zákon ČNR č. 173/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 119/1970 Sb., a zákon SNR č. 178/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 177/1970 Sb.

3

Zákon ČNR č. 120/1970 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení, a zákon SNR č. 116/1970 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení.

4

Směrnice k jednotné účtové osnově v národním hospodářství (Věstník ÚKLKS, částka /13*14/1966/ ve znění jejich dodatků * registrováno v částce 2/1967 Sb

5

§ 5 odst. 2 zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu.

6

Netýká se pojistného nemocenského pojištění.

7

Netýká se pojistného nemocenského pojištění.

8

Tj. evidovaná v účetnictví jako samostatné inventární předměty.

9

Způsob výpočtu průměrného počtu pracovníků a přepočet přírůstku (úbytku) počtu pracovníků s kratší pracovní dobou na osoby plně zaměstnané se provádí podle směrnic Federálního statistického úřadu.

10

Předpisy upravující přirážku k pojistnému nemocenského pojištění.

11

§ 51 vyhlášky Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 47/1967 Sb., o cenách.

12

Vyhláška federálního ministerstva práce a soc. věcí č. 158/1970 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce.

13

Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

14

Zákon České národní rady č. 77/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy, a zákon Slovenské národní rady č. 1979/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy.

15

Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

17

Zákon č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani.

18

Vyhláška ministerstva financí ČSR č. 45/1969 Sb., o některých opatřeních na úseku daně z obratu a daně ze mzdy, a vyhláška ministerstva financí SSSR č. 46/1969 Sb., o některých opatřeních na úseku daně z obratu a daně ze mzdy.

19

Do tohoto fondu plynou zpravidla prémie za přírůstek tržní produkce.

20

Sazbu odvodu z hrubého důchodu stanoví § 5 ods.1 písm.d) zákona ve výši 16 %.

21

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 158/1970 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce.

22

Sazba odvodu z hrubého důchodu podle § 5 odst. 1 písm c) zákona činí 16 %.

23

Kalamitní fond, fondy na nepojistitelné škody, na stabilizaci pracovních sil, na upevnění JZD a na pěstební činnost.

24

Kalamitní fond lesního hospodářství

25

§ 360a hospodářského zákoníku č. 109%1964 Sb., ve znění zákona č. 138/1970 Sb.

26

Tím nejsou dotřeny jejich povinnosti podle § 40 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

27

§ 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky ministerstva financí č. 103/1966 Sb., o financování neinvestičních potřeb rozvoje vědy a techniky a obdobných činností.

28

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 158/1970 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce.

29

§ 31 odst. 4 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování.