Státní finanční hospodaření České socialistické republiky se řídí státním rozpočtem České socialistické republiky (dále jen "státní rozpočet republiky").

Státní rozpočet republiky vychází ze

Státní rozpočet republiky se aktivně podílí na tvorbě a realizaci státního prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky.

Státní rozpočet republiky na rozpočtový rok schvaluje Česká národní rada rozpočtovým zákonem.

Rozpočtový rok je shodný s kalendářním rokem.

Střednědobý rozpočtový výhled republiky obsahuje příjmy a výdaje, které budou státní rozpočty republik zabezpečovat v jednotlivých letech; vychází z úkolů a cílů střednědobého státního plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky (dále jen "střednědobý plán republiky") a ze střednědobého rozpočtového výhledu federace a sestavuje se na stejné období jako tyto plány.

Návrh střednědobého rozpočtového výhledu republiky předkládá ministerstvo financí České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo financí") vládě České socialistické republiky (dále jen "vláda"), a to i v územním průřezu, spolu s návrhem zásad finanční politiky.

Střednědobý rozpočtový výhled republiky se projednává současně se střednědobým plánem republiky.

Státní rozpočet republiky zahrnuje finanční vztahy za všechny úseky hospodářství a správy v České socialistické republice s výjimkou činností financovaných ze státního rozpočtu federace.

Státní rozpočet republiky se skládá z rozpočtů ministerstev a ostatních ústředních úřadů a orgánů České socialistické republiky (dále jen "ústřední orgány"). Rozpočet ústředního orgánu obsahuje rozpočet vlastního ústředního orgánu, rozpočty jím řízených rozpočtových organizací, odvody a příspěvky příspěvkovým organizacím, dotace a subvence pro socialistické organizace v působnosti České socialistické republiky a daně, odvody a poplatky těchto organizací s výjimkou daní, odvodů a poplatků, které jsou příjmem státního rozpočtu federace nebo národních výborů.

Součástí státního rozpočtu republiky jsou finanční vztahy k rozpočtům národních výborů ( § 22 odst. 2).

Přílohou státního rozpočtu republiky jsou rozpočty státních fondů republiky.

daně, odvody a poplatky státních hospodářských organizací řízených ústředními orgány, družstev a jiných socialistických organizací s výjimkou daní, odvodů a poplatků, které jsou příjmem státního rozpočtu federace nebo příjmem národních výborů, a dále odvody státních fondů republiky,

daně a poplatky placené občany s výjimkou daní a poplatků, které jsou příjmem státního rozpočtu federace nebo příjmem národních výborů,

příjmy ústředních orgánů, jakož i příjmy rozpočtových organizací a odvody příspěvkových organizací řízených ústředními orgány,

dotace a subvence ze státního rozpočtu federace,

příjmy vyplývající z finančních vztahů k rozpočtům národních výborů,

ostatní příjmy stanovené rozpočtovým zákonem nebo zvláštními předpisy․

výdaje na činnost ústředních orgánů a jimi řízených rozpočtových organizací a příspěvky příspěvkovým organizacím řízeným ústředními orgány,

dotace a subvence státním hospodářským organizacím, státním fondům republiky, družstevním a jiným organizacím v působnosti České socialistické republiky,

výdaje vyplývající z finančních vztahů k rozpočtům národních výborů,

ostatní výdaje stanovené rozpočtovým zákonem nebo zvláštními předpisy.

Ústřední orgány a organizace v jejich působnosti sestavují a předkládají návrh svého rozpočtu a finančních plánů podle jednotných směrnic pro sestavení státního rozpočtu a finančních plánů. ²

Ústřední orgány, jimi řízené organizace a státní fondy republiky zařazují do návrhu svého rozpočtu všechny v rozpočtovém roce předpokládané příjmy a výdaje, které se mají v tomto roce uskutečnit. Přitom jsou povinny:

Návrh státního rozpočtu republiky předkládá vládě ministr financí České socialistické republiky (dále jen "ministr financí"); spolu s ním předkládá po projednání s federálním ministerstvem financí jako informativní podklad rozpočtové a finanční ukazatele a proporce za Českou socialistickou republiku v územním průřezu.

Vláda předkládá návrh státního rozpočtu republiky České národní radě.

Zásady hospodaření s rozpočtovými prostředky stanoví zákon Federálního shromáždění. ³

Ústřední orgány a organizace hospodařící s prostředky státního rozpočtu republiky jsou také povinny:

Vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může povolit uskutečnění výdajů nezbytných pro národní hospodářství a nezajištěných ve státním rozpočtu republiky, jestliže je není možno krýt z rozpočtu příslušného ústředního orgánu nebo z rozpočtu národního výboru, zabezpečují-li úhradu vyššími příjmy nebo úsporami na jiných výdajích státního rozpočtu republiky nebo odsunutím jiného, méně naléhavého výdaje. Vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může povolit snížení některého příjmu státního rozpočtu republiky, jestliže toto snížení vyváží zvýšením jiného příjmu státního rozpočtu republiky nebo snížením jeho výdajů. O opatřeních podle tohoto odstavce informuje vláda Českou národní radu ve zprávách o hospodaření podle státního rozpočtu republiky.

Ústřední orgány mohou překročit svůj rozpočet, jestliže na ně přešlo plnění úkolů od jiného orgánu, a to jen za předpokladu, že tento orgán vázal rozpočtové prostředky anebo převedl prostředky ve stanoveném rozsahu do státního rozpočtu republiky. Mohou však vždy překročit svůj rozpočet, jestliže zajistí, že překročení výdajů bude kryto překročením příjmů jejich rozpočtu v témže rozpočtovém roce. Ústřední orgány mohou provádět opatření uvedená v tomto odstavci jen v dohodě s ministerstvem financí.

Rozpočtové organizace podřízené ústřednímu orgánu mohou překročit svůj rozpočet jen se souhlasem tohoto orgánu; stejně postupují příspěvkové organizace při překročení příspěvku z rozpočtu.

Ústřední orgány a jimi řízené rozpočtové organizace mohou výjimečně použít prostředky rozpočtů na jiný účel, než bylo určeno (dále jen "rozpočtový přesun"), jestliže na úhradu nutného výdaje nebyly v rozpočtu zajištěny dostatečné prostředky nebo na něj nebyla v rozpočtu zajištěna úhrada vůbec. K rozpočtovému přesunu použijí úspor ve výdajích rozpočtu. Tyto úspory jsou povinny ve svých rozpočtech vázat.

Ústřední orgány a jimi řízené rozpočtové organizace nemohou použít k rozpočtovému přesunu úspory na výdajích na investice a mzdové fondy; rozpočtové výdaje na investice a mzdové fondy je možno přesunem zvyšovat (snižovat) jen tehdy, jestliže jejich zvýšení (snížení) je prováděno v souladu se schválenými změnami v hospodářském plánu organizace.

Ústřední orgány nemohou ve svých rozpočtech provádět vzájemné přesuny mezi rozpočtovými prostředky určenými pro rozpočtové organizace, příspěvkové organizace, státní hospodářské organizace a jiné organizace.

Příspěvkové organizace nemohou provádět přesuny rozpočtových prostředků mezi jednotlivými druhy příspěvků s výjimkou případů, že jde o přesun nutný k zajištění souladu rozpočtu se schválenými změnami v hospodářském plánu organizace.

Ústřední orgány mohou stanovit, které další rozpočtové přesuny nemohou jimi řízené rozpočtové a příspěvkové organizace provádět.

Ministerstvo financí může upravit podrobnosti přesunového řízení, určit další omezení přesunů a za závažných důvodů povolit výjimky z ustanovení odstavců 1 až 4.

Ústřední orgány a jimi řízené rozpočtové organizace musí ve svých rozpočtech vázat rozpočtové prostředky, jestliže:

Ústřední orgány a jimi řízené rozpočtové organizace nesmějí použít rozpočtové prostředky vázané v rozpočtu na přesuny ani na zajišťování rozpočtových výdajů bez souhlasu orgánu, který o jejich vázání rozhodl.

Ministerstvo financí může k zabezpečení plynulého hospodaření a řádného plnění závazků organizacemi povolit výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. b) a d), a nejde-li o rozhodnutí vlády, také z ustanovení odstavce 2. Dále může určit, v kterých dalších případech je nutno rozpočtové prostředky vázat a stanovit podmínky, za kterých je možno tyto prostředky použít.

Rozpočtové prostředky je možno použít jen do konce rozpočtového roku, a to jen k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku. Úhrada výdajů, které mají být uskutečněny ze státního rozpočtu republiky v běžném rozpočtovém roce, nesmí být odsunuta k tíži státního rozpočtu republiky na příští rozpočtový rok.

Tvořit rezervy z rozpočtových prostředků není přípustné, s výjimkou rezervy, kterou si mohou tvořit ústřední orgány a národní výbory při rozpisu schváleného rozpočtu ( § 18 a § 26 odst. 3), vládní rozpočtové rezervy ( § 19), fondu rezerv a rozvoje u národních výborů ( § 29) anebo rezerv, které lze tvořit podle zvláštních předpisů. ⁴

Ministerstvo financí může povolit výjimky z ustanovení odstavců 1 a 2 nutné k zabezpečení plynulého hospodaření a řádného plnění závazků organizacemi.

Při návrzích zákonů, zákonných opatření předsednictva České národní rady, nařízení a usnesení vlády, vyhlášek a jiných opatření ústředních orgánů, jakož i při návrzích nařízení a usnesení národních výborů a jejich rad, musí navrhovatelé zvážit a v návrzích vyjádřit také finanční důsledky navrhovaných opatření, a to nejen pro běžný rok, ale i pro léta příští. Při každém navrhovaném opatření musí se zkoumat, zda jeho povaha umožňuje zavedení nových příjmů státního rozpočtu republiky a v kladném případě musí navrhovatelé takových opatření nové příjmy navrhnout.

Při všech opatřeních uvedených v odstavci 1, kterými se zvyšují výdaje nebo snižují příjmy státního rozpočtu republiky nebo rozpočtů národních výborů a státních fondů republiky, musí být zároveň navržena úhrada zvýšených výdajů nebo náhrada úbytku příjmů, a to jak pro běžný rok, tak pro příští léta.

Navrhovatelé projednají opatření uvedená v odstavci 1 a 2 předem s ministerstvem financí, a dotýkají-li se tato opatření rozpočtů národních výborů, též s krajskými národními výbory nebo jinými národními výbory řízenými přímo vládou (dále jen "krajské národní výbory"); jestliže mají opatření uvedená v odstavci 1 a 2 za následek změnu finančních vztahů rozpočtů národních výborů ke státnímu rozpočtu republiky nebo k rozpočtu národního výboru vyššího stupně, projednají je krajské národní výbory s ministerstvem financí a národní výbory nižšího stupně s národními výbory vyššího stupně. Stanoviska příslušných orgánů musí být připojena k návrhu opatření.

Vláda odpovídá České národní radě za hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky v oboru své působnosti; podává jí zprávy o hospodaření podle státního rozpočtu republiky.

Ministři, vedoucí ústředních orgánů a orgány vykonávající správu státních fondů republiky odpovídají v oboru své působnosti za to, že se výdaje rozpočtu nepřekročí s výjimkami přípustnými podle tohoto zákona, za zajištění hospodárného plnění úkolů a za včasné plnění rozpočtových příjmů nejméně v rozsahu stanoveném rozpočtem nebo zvláštními předpisy.

Vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může, došlo-li k porušení finančních nebo rozpočtových předpisů anebo zásad pro poskytování dotací a subvencí, snížit nebo vázat ústředním orgánům, státním fondům republiky a organizacím v oboru jejich působnosti rozpočtové prostředky poskytované jim ze státního rozpočtu republiky, popřípadě jim nařídit vrácení těchto prostředků, do státního rozpočtu republiky; národním výborům může ze stejných důvodů snížit souhrnný finanční vztah nebo účelové subvence poskytované jim ze státního rozpočtu republiky anebo nařídit vrácení rozpočtových prostředků do státního rozpočtu republiky.

Orgány vykonávající správu státních fondů republiky mohou obdobně podle odstavce 1 snížit nebo vázat prostředky poskytované ze státních fondů republiky (dále jen "fond"), popřípadě nařídit jejich vrácení do těchto fondů.

Na zajištění rozpočtového hospodaření a na krytí nezbytných a nepředvídaných výdajů ze státního rozpočtu republiky vytváří se ve státním rozpočtu republiky vládní rozpočtová rezerva a účelové rezervy.

Vládní rozpočtovou rezervou a účelovými rezervami disponuje vláda a v rozsahu jí určeném ministr financí.

O hospodaření s vládní rozpočtovou rezervou podává vláda zprávu České národní radě ve zprávách o hospodaření podle státního rozpočtu republiky.

Státní finanční rezervy republiky se vytvářejí z přebytků rozpočtového hospodaření minulých let v rozsahu schváleném Českou národní radou, která rozhoduje o jejich použití.

Vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může použít prostředky státních finančních rezerv republiky na úhradu:

Prostředky státních finančních rezerv republiky se nezahrnují do státního rozpočtu republiky s výjimkami prostředků, které byly použity v rámci zmocnění uvedeného v odstavci 2.

Vláda informuje Českou národní radu o použití státních finančních rezerv republiky ve zprávách o hospodaření podle státního rozpočtu republiky.

Finanční hospodaření národních výborů se řídí jejich rozpočtem.

Rozpočty národních výborů vycházejí zejména:

Rozpočty národních výborů jsou zapojeny na státní rozpočet republiky finančními vztahy.

Finanční vztahy podle odstavce 1 jsou základními ekonomickými nástroji pro ovlivňování rozvoje hospodářství národních výborů; tvoří je souhrnný finanční vztah a účelové subvence.

Účelové subvence ze státního rozpočtu republiky nebo z rozpočtu národního výboru vyššího stupně se poskytují na úkoly celospolečenského významu, které stanoví vláda.

Účelové subvence nevyčerpané do konce rozpočtového roku propadají do státního rozpočtu republiky.

Ministerstvo financí může podle potřeby a po projednání s krajskými národními výbory znovu rozdělit nevyčerpané účelové subvence mezi jednotlivé krajské národní výbory a povolit výjimku z ustanovení odstavce 2.

Rozpočet národního výboru obsahuje:

jiné příjmy a výdaje podle zvláštních předpisů.

Součástí rozpočtů národních výborů vyšších stupňů jsou též finanční vztahy k rozpočtům národních výborů nižších stupňů.

Národní výbory sestavují návrhy svých rozpočtů a finančních plánů hospodářských organizací jimi řízených podle směrnic ministerstva financí a pokynů národního výboru vyššího stupně, vypracovaných v souladu s těmito směrnicemi.

Národní výbory jsou povinny dodržovat při schvalování svých rozpočtů souhrnný finanční vztah a účelové subvence ze státního rozpočtu republiky, určené rozpočtovým zákonem a rozpočtem národních výborů vyšších stupňů.

Národní výbory mohou vytvářet ve svých rozpočtech rezervu v potřebném a ekonomicky odůvodněném rozsahu (rozpočtová rezerva).

Národní výbory hospodaří podle jimi schválených rozpočtů. Jsou povinny v oboru své působnosti dbát, aby rozpočtové příjmy byly plněny, rozpočtové výdaje byly vynakládány účelně a hospodárně a v souladu s právními předpisy. Při hospodaření s prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu republiky musí národní výbory dodržovat též podmínky, za kterých jim byly tyto prostředky přiděleny.

Národní výbory obdrží ze státního rozpočtu republiky prostředky v případech, kdy na ně bylo během roku převedeno plnění úkolů od orgánu, který k tomu měl zajištěny prostředky ve státním rozpočtu republiky.

Národní výbory odvedou do státního rozpočtu republiky, popřípadě vážou ve svých rozpočtech rozpočtové prostředky v případech, kdy plnění úkolů, které zabezpečovaly ve svých rozpočtech ze souhrnného finančního vztahu nebo z účelových subvencí ze státního rozpočtu republiky, přešlo na orgán, jehož činnost se financuje ze státního rozpočtu republiky.

Po skončení rozpočtového roku provedou národní výbory všech stupňů finanční vypořádání svého hospodaření a hospodaření organizací, které řídí.

Poruší-li národní výbory právní předpisy nebo opatření příslušných orgánů v oblasti finančního a rozpočtového hospodaření, mohou jim národní výbory vyššího stupně snížit souhrnný finanční vztah nebo účelové subvence ze státního rozpočtu republiky nebo jim nařídit vrácení těchto prostředků do svého rozpočtu. Vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může provést uvedená opatření u krajských národních výborů.

Pro hospodaření národních výborů platí přiměřeně ustanovení § 8 odst. 2 a § 14 odst. 1.

Národní výbory všech stupňů mohou vytvářet fond rezerv a rozvoje.

Zdrojem fondu rezerv a rozvoje jsou zůstatky fondu rezerv a rozvoje z minulých let, dále přebytky hospodaření běžného roku v rozsahu stanoveném vládou, popřípadě jiné zdroje určené zvláštními předpisy. ⁵ Příjmy dosažené nad schválený rozpočet a doplňkové příjmy národních výborů není možno převádět do fondu rezerv a rozvoje v průběhu roku.

Fond rezerv a rozvoje používají národní výbory k financování úkolů nezajištěných rozpočtem, ke kvalitnějšímu a rychlejšímu plnění úkolů rozpočtu, k odstranění případných výkyvů v hospodaření, k zabezpečení úkolů rozpočtu a k posílení prostředků národních výborů nižšího stupně. Výjimečně lze poskytnout z fondu rezerv a rozvoje příspěvky společenským, popřípadě jiným organizacím plnícím ve veřejném zájmu důležité úkoly. Z fondu rezerv a rozvoje lze poskytovat odměny funkcionářům a pracovníkům národních výborů podle zvláštních předpisů. ⁶ Další účely použití fondu rezerv a rozvoje může stanovit vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí.

Zůstatky fondu rezerv a rozvoje koncem roku nepropadají.

Národní výbory vyšších stupňů mohou poskytovat z prostředků fondu rezerv a rozvoje přechodnou výpomoc národním výborům nižších stupňů.

Ministerstvo financí může poskytnout krajským národním výborům přechodnou výpomoc ze státního rozpočtu republiky a stanovit podmínky pro její použití.

Ministerstvo financí:

Zvláštní předpisy o kontrole daní, odvodů a poplatků, jakož i předpisy o kontrolní činnosti jiných kontrolních orgánů nejsou tímto zákonem dotčeny.

Kontrolní orgány ministerstva financí (dále jen "kontrolní orgány") jsou oprávněny provádět všechny úkony potřebné pro řádný výkon kontroly nebo revize, zejména vstupovat do provozních místností, zařízení a prostorů kontrolovaných orgánů a organizací, nahlížet do účetních a jiných podkladů, požadovat potřebné informace a vysvětlení a zabezpečit prověřovaný materiál, popřípadě vzít jej do úschovy, pokud tomu nebrání důležitý obecný zájem, je-li nebezpečí, že materiál bude ztracen nebo zavlečen.

Kontrolní orgány jsou povinny zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství o skutečnostech, o nichž se při výkonu své činnosti dověděly. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru.

Kontrolní orgány jsou povinny uvědomit o závažných skutečnostech zjištěných při výkonu své činnosti orgány, kterým přísluší činit opatření podle zvláštních předpisů.

Zjistí-li kontrolní orgány, že kontrolované orgány nebo organizace porušily finanční nebo rozpočtovou kázeň, dají neodkladně podnět k odstranění zjištěných závad.

Vedoucí a ostatní pracovníci kontrolovaných orgánů a organizací jsou povinni poskytnout kontrolním orgánům na požádání veškerou pomoc, zejména předložit účetní, kalkulační a rozpočtové podklady, plány a materiály o prověrkách, kontrolách, revizích a inspekcích všeho druhu, provedených jinými orgány.

Vedoucí a ostatní pracovníci kontrolovaných orgánů a organizací jsou povinni poskytnout kontrolním orgánům požadované informace a vysvětlení,

Výsledky ročního hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky jsou obsaženy ve státním závěrečném účtu České socialistické republiky (dále jen "státní závěrečný účet republiky"). Součástí státního závěrečného účtu republiky je zpráva o stavu národního majetku. Přílohou ke státnímu závěrečnému účtu republiky jsou závěrečné účty národních výborů a fondů.

Ústřední orgány a národní výbory sestavují o výsledcích svého hospodaření závěrečné účty.

Ústřední orgány a národní výbory sestavují a předkládají návrh svého závěrečného účtu podle jednotlivých směrnic pro sestavení závěrečných účtů. ⁸

Návrh státního závěrečného účtu republiky sestavuje a předkládá vládě ministerstvo financí s návrhem na použití přebytků rozpočtového hospodaření, popřípadě na úhradu jeho schodku; spolu s ním předkládá po projednání s federálním ministerstvem financí souhrnný přehled o plnění rozpočtových a finančních ukazatelů a proporcí za Českou socialistickou republiku i v územním průřezu.

Státní závěrečný účet projednává a schvaluje na návrh vlády Česká národní rada. Jestliže Česká národní rada nerozhodne o použití přebytku rozpočtového hospodaření jinak, použije se přebytek na zvýšení státních finančních rezerv.

Ministerstvo financí řídí v souladu s metodickými a organizačními opatřeními federálního ministerstva financí práce na sestavení státního závěrečného účtu republiky a závěrečných účtů ústředních orgánů; usměrňuje práce na sestavení závěrečných účtů národních výborů a fondů.

Ministerstvo financí vede evidenci státních finančních aktiv a pasív republiky.

Ministerstvo financí předkládá vládě přehled o státních finančních aktivech a pasívech republiky.

Vláda předkládá České národní radě každoročně zprávu o stavu státních finančních aktiv a pasív republiky, a to v souladu s projednáváním státního závěrečného účtu republiky.

Pro financování zvlášť stanovených úkolů a správu prostředků pro ně určených může být zákonem České národní rady zřízen fond. Rozsah činnosti fondu podrobněji stanoví statut, který schvaluje vláda.

Nestanoví-li zákon jinak, vykonává správu fondu orgán určený statutem fondu.

Orgán fondu, který vykonává správu fondu:

Česká socialistická republika neručí za závazky fondu a fond neručí za závazky republiky; má-li Česká socialistická republika ručit za závazky fondů, musí to stanovit zákon.

Ministerstvo financí může vydat podrobnější předpisy pro sestavení rozpočtů a závěrečných účtů fondů a v dohodě s orgánem, který vykonává správu fondu, též předpisy o hospodaření s prostředky fondu.

Ministr financí se zmocňuje:

Ministerstvo financí může podrobněji upravit sestavování rozpočtů a závěrečných účtů národních výborů a zásady jejich finančního vypořádání, hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky a rozpočtů národních výborů, jakož i financování rozpočtových a příspěvkových organizací řízených ústředními orgány a národními výbory.