Tato vyhláška upravuje postupy ústředních orgánů, orgánů středního článku řízení a organizací ¹ při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu (dále jen "dodavatelsko-odběratelské vztahy"), zejména v období přípravy prováděcích státních a hospodářských plánů, včetně zvláštní části státních plánů; ² současně stanoví způsob vydávání plánovacích aktů a uplatňování bilančních gescí a podrobněji upravuje dodavatelsko-odběratelské vztahy na úsecích dodávek

Dodavatelsko-odběratelské vztahy se projednávají plynule tak, aby zabezpečily zejména

Přípravou pro projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů jsou předběžná jednání (výměna informací) o směrech dalšího formování potřeb národního hospodářství a zdrojů a s tím spojeného formování dodavatelsko-odběratelských vztahů na jednotlivých stupních řízení s ohledem na potřeby přípravy plánů.

Projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle této vyhlášky se rozumějí jednání o nich, směřující k zabezpečení potřeb národního hospodářství zdroji v prováděcích státních a hospodářských plánech, zejména jednání po vydání směrnic. ³

Ústřední orgány a orgány středního článku řízení (dále jen "orgány hospodářského řízení") jsou povinny organizovat ve vzájemné součinnosti projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů ⁴ tak, aby výsledky mohly být zapracovány do prováděcích hospodářských plánů na všech stupních řízení. Dále jsou povinny se zřetelem ke specifickým podmínkám hospodářských odvětví a úseků, které řídí, sledovat a analyzovat vývoj dodavatelsko-odběratelských vztahů, zejména s ohledem na zabezpečení úkolů prováděcích státních plánů a řešit rozpory, popř. navrhovat způsob jejich řešení příslušným orgánům ( § 3 odst. 4 a 5).

Dodavatelské a odběratelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou povinny při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů vycházet především ze směrnic a rozpisu prováděcích státních plánů. Projednávají-li se tyto vztahy po uzavření smluv o přípravě dodávek, popřípadě až po uzavření hospodářských smluv o dodávkách, vychází se též z těchto smluv.

Dodavatelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou povinny využívat všech možností kompletní socialistické racionalizace, zaměřené na zvýšení dodávkové pohotovosti (dodavatelské zásoby apod․) a kvality dodávek; jsou povinny včas informovat své odběratele o svých záměrech v rozvoji výrobních a odbytových programů a podle potřeb je s hlavními odběrateli konzultovat. ⁵

Dodavatelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou oprávněny vyžadovat od příslušných partnerských odběratelských organizací a orgánů hospodářského řízení spolupráci při řešení problému materiálně technického zásobování a dodavatelsko-odběratelských vztahů (informace o vývoji a cyklech spotřeby, spotřebitelských zásob atd.); nemohou však ve své pravomoci zavádět požadavkový systém (požadavkové řízení).

Odběratelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou povinny své potřeby uplatňovat tak, aby včas a racionálně zabezpečily stanovené, popřípadě připravované úkoly prováděcích státních a hospodářských plánů. Jsou povinny dodržovat vyhlášení normy a standardy, využívat možnosti komplexní socialistické racionalizace ke snižování měrné spotřeby výrobků, udržovat pouze nezbytné spotřebitelské zásoby a neprodleně informovat své dodavatele o závažných změnách svých potřeb v množství, sortimentu i čase.

Odběratelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou oprávněny vyžadovat od příslušných partnerských dodavatelských organizací a orgánů hospodářského řízení spolupráci při řešení svých odběratelských problémů (např. poradenské a podobné obchodně technické služby).

Dodavatelsko-odběratelské vztahy se projednávají v hloubce a struktuře diferencované podle podmínek jednotlivých hospodářských odvětví a úseků (technologická povaha výrobků, směry jejich užití a okruhy spotřebitelů, organizace odbytových cest, rozhodovací stupně atd.).

Jde-li o výrobky, u kterých vláda ČSSR stanovila bilančního gestora, projednávají dodavatelsko-odběratelské vztahy odběratelské, popřípadě dodavatelské orgány středního článku řízení ⁶ s příslušným bilančním gestorem. Ve spojitosti s tím probíhají i potřebná jednání po dodavatelské i odběratelské linii. Je-li bilančním gestorem ústřední orgán, jednají s ním ústřední orgány odběratelů, popřípadě dodavatelů; v návaznosti na to probíhají jednání na nižších stupních řízení.

O výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů se pořizují protokoly, není-li dále stanoveno jinak. Protokoly musí obsahovat nejméně údaje umožňující zpracování příslušných částí návrhů hospodářských plánů a rozbor případných rozporů spolu s návrhy na jejich řešení.

Rozpory vzniklé při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi organizacemi, které se nepodaří odstranit běžným jednáním, popřípadě zvláštními postupy stanovenými nadřízenými orgány, mohou být předloženy k rozhodnutí orgánům středního článku řízení za předpokladu, že o nich předtím bezúspěšně jednaly statutární orgány ⁷ těchto organizací. Ústředním orgánům mohou být rozpory předloženy k rozhodnutí za předpokladu, že se týkají zabezpečení připravovaných úkolů prováděcích státních plánů a že o nich předtím bezúspěšně jednaly statutární orgány středního článku řízení. Ústřední orgány mohou stanovit další případy, v nichž jim mají být rozpory předloženy. Rozpory předkládané k rozhodnutí nadřízeným orgánům musí být doloženy protokoly.

Zprávy o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů spolu se závěry, včetně návrhů na řešení případných rozporů, předávají

organizace nadřízeným orgánům ve stanovených lhůtách, ⁸ nestanoví-li nadřízené ústřední orgány ve vzájemné dohodě lhůty kratší; zprávy a protokoly musí být podepsány statutárními orgány;

ústřední orgány plánovacím komisím ve stanovených lhůtách; ⁸ zprávy a protokoly musí být podepsány vedoucími ústředních orgánů nebo jejich náměstky.

Zprávy musí obsahovat zejména komplexní zhodnocení a rozbor rozporů v dodavatelsko-odběratelských vztazích, které se nepodařilo odstranit ani jednáním ústředních orgánů podle odstavce 4 a které se týkají zabezpečení připravovaných úkolů prováděcích státních plánů.

Tento postup platí obdobně pro závazné úkoly výroby a dodávek zvláštní části státních plánů - obrana a bezpečnost.

Úkoly plánu v dodavatelsko-odběratelských vztazích ukládají orgány hospodářského řízení

Po rozpisu prováděcích státních a hospodářských plánů příslušné dodavatelské a odběratelské orgány hospodářského řízení a organizace dokončí jednání o dodavatelsko-odběratelských vztazích; projednají zejména úpravy dodavatelsko-odběratelských vztahů vyplývající z potřeb zabezpečení prováděcích státních plánů.

Plánovací akty se vydávají v případech uvedených v § 115 odst. 2 hospodářského zákoníku, jde-li o úkoly prováděcího státního plánu podle § 24 odst. 1 zákona o národohospodářském plánování, a to podle konkrétních podmínek a potřeb zabezpečení těchto úkolů. Na úkoly směrnic se plánovací akty nevydávají.

Plánovacími akty jsou za podmínek dále stanovených

Plánovací akt musí stanovit předmět a čas (období) plnění dodávky, a to v hloubce nomenklatury výrobků prováděcích státních plánů, s výjimkou ustanovení odstavce 4, a označit jejího odběratele po dohodě s jeho nadřízeným orgánem, pokud již z předmětu plnění nevyplývá jednoznačně, která organizace je odběratelem. U rozpisu úkolů dodávek souborů strojů a zařízení nebo dodávek stavebních částí se předmět vymezuje v návaznosti na souhrnné projektové řešení.

U úkolů prováděcího státního plánu stanovených shodně dodavatelským a odběratelským ústředním orgánům v souhrnném hodnotovém vyjádření, u nichž je zároveň uložena povinnost shodného rozpisu na dodavatelské a odběratelské orgány středního článku řízení a organizace, upraví uplatňování plánovacích aktů zvláštní opatření.

Orgány hospodářského řízení vydávají plánovací akty pro podřízené dodavatelské organizace

Pro změny nebo zrušení plánovacích aktů platí obdobné podmínky a postup jako při jejich vydávání. ¹²

Rozpis úkolu prováděcího státního plánu, z něhož sice vyplývá pro dodavatele dodávková povinnost vůči určitému odběrateli, který však nemá náležitosti podle § 7 odst. 3 a 4, není plánovacím aktem; osvědčuje však, že jde o zabezpečení potřeb, které jsou ve státním plánu uvedeny jako přednostní. ¹³

Úkol prováděcího hospodářského plánu, jímž příslušný orgán hospodářského řízení uloží dodavateli dodávkovou povinnost vůči určitému odběrateli s vymezením předmětu a času plnění dodávky, není plánovacím aktem; je však opatřením podle § 118 hospodářského zákoníku.

Bilanční gescí u výrobků se rozumí soustředění činností spojených s průzkumem, rozborem, ověřováním a aktivním ovlivňováním potřeb národního hospodářství a jejich optimálním zabezpečením zdroji z tuzemské výroby a z dovozu, zpravidla na jednom místě v celé ČSSR. tímto místem je zpravidla orgán středního článku řízení (oborové nebo generální ředitelství).

Bilanční gesce se uplatňuje u vybraných výrobků, jejichž hmotné bilance a plány rozdělení jsou stanoveny jako závazné prováděcími státními plány.

Funkci bilančního gestora může též vykonávat

Bilanční gesce je nástrojem zvláště intenzivní a kvalifikované spolupráce bilančního gestora s organizacemi na gesci zúčastněnými. Cílem bilanční gesce je optimálně zabezpečit uspokojení odůvodněných potřeb národního hospodářství, především potřeb označených v prováděcích státních plánech a právních předpisech jako přednostní, dodávkami výrobků v náležitém množství, sortimentu, jakost a čase. K dosažení tohoto cíle jsou bilanční gestor a na gesci zúčastněné organizace povinni usilovat především o zvýšení efektivnosti využití dané zdrojové základny pomocí racionalizačních opatření.

Zřízením bilanční gesce nejsou dotčeny platné vztahy organizační nadřízenosti a podřízenosti. Úkoly plánu se ukládají po organizační linii. Bilanční gestor nemá přikazovací právo vůči organizacím, které mu nejsou organizačně podřízeny; je však oprávněn požadovat řešení vyskytujících se problémů.

Hlavním úkolem bilančního gestora je organizování dodavatelsko-odběratelských vztahů a propojení dodavatelů a odběratelů, především z hlediska sortimentní skladby dodávek, a to podle hmotných bilancí a plánů rozdělení schválených v prováděcích státních plánech a podle jejich rozpisu.

Formy a způsob provádění bilanční gesce musí odpovídat specifickým podmínkám jednotlivých případů a určují se smlouvou, kterou bilanční gestor a organizace na gesci zúčastněné spolu uzavřou podle platných předpisů. Uzavření takové smlouvy mohou příslušné orgány podle potřeby nařídit. ¹⁴ Smlouvou se především vymezí rozsah a způsob spolupráce bilančního gestora s organizacemi na gesci zúčastněnými

při provádění průzkumu rozboru, ověřování a aktivním ovlivňování potřeb národního hospodářství,

při zabezpečování uspokojení potřeb národního hospodářství zdroji z tuzemské výroby a z dovozu, a to jak opatřeními, která jsou jednotliví partneři povinni provést ve své pravomoci, tak opatřeními, která doporučí příslušným nadřízeným orgánům a spotřebitelům,

při zpracování konkrétní zakázkové náplně (objednávek), jejím zabezpečování ve výrobě a dovozem a při jednáních se spotřebiteli a dodavateli s tím spojených,

při rozpisu prováděcími státními plány stanovených závazných hmotných bilancí a plánů rozdělení na zúčastněné dodavatele a odběratele, jakož i při konkrétním rozhodování o využití prostředků na dovoz. Smluvně vymezený rozsah a způsob spolupráce musí přitom vycházet ze způsobu provedení rozpisu závazných hmotných bilancí a plánů rozdělení.

Bilanční gestor je povinen a oprávněn vyžadovat aktivní spolupráci hlavních odběratelů, zejména při ověřování národohospodářské efektivnosti rozsahu, sortimentní skladby, kvality a času jimi požadovaných dodávek, jakož i jejich odběratelských zásob. Toto ustanovení se netýká odběratelů, jejichž ústřední orgány jsou v Jednotných metodických pokynech zvlášť označeny. ¹⁵

Projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v investiční výstavbě se zaměřuje především na jejich soustavné a postupné vyjasnění při zabezpečování přípravy a realizace staveb. Přitom se postupuje diferencovaně, s ohledem na konkrétní stupeň připravenosti nebo rozestavěnosti jednotlivých akcí. Z tohoto hlediska se projednávání zaměří

U staveb, stanovených jako úkoly státního plánu k zahájení v dalších letech, určí dodavatelské ústřední orgány hospodářského řízení na základě zpracovaného projektového úkolu na žádost investorských ústředních orgánů hospodářského řízení do jednoho měsíce v úvahu přicházející budoucí dodavatele; současně určí rozsah, ve kterém mají tito dodavatelé povinnost zabezpečovat přípravu staveb.

V úvahu přicházející budoucí dodavatelé se však neurčují v případech, kdy mají být rozhodující dodávky strojů a zařízení zabezpečeny dovozem, a v případech předpokládaných kusových dodávek.

Dodavatelské ústřední orgány mohou v průběhu prací na souhrnném projektovém řešení změnit dodavatelskou organizaci nebo navrhnout odůvodněnou změnu dodavatelského systému. Za odůvodněnou změnu dodavatelského systému se považuje též případ, kdy se v průběhu dalších prací prokáže, že dodávky rozhodujících strojů a zařízení, původně uvažované k dodání z tuzemska, musí být zabezpečeny dovozem.

Dodávky a práce pro stavby projednají investorské organizace s dodavatelskými organizacemi v tomto pořadí:

Při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů platí též příslušná ustanovení Jednotných metodických pokynů a dále:

Na základě rozpisu směrnice jsou investorské a dodavatelské organizace povinny podrobně projednat, popřípadě zpřesnit

Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů u staveb stanovených jako závazné úkoly prováděcího státního plánu se pořizují alespoň v rozsahu ukazatelů uvedených v příslušných formulářích Jednotných metodických pokynů, ²² a to pro každou jednotlivou stavbu. Nedojde-li k dohodě o objemu dodávek, musí být rozpor v protokole podrobně objasněn, a to se stanovisky odběratele i dodavatele a s návrhy na jeho řešení. Protokoly předkládané nadřízeným orgánům vždy po dodavatelské i odběratelské linii budou obsahovat v příloze potřebný souhrn v ukazatelích příslušných formulářů Jednotných metodických pokynů.

V případech, kdy půjde výjimečně o zabezpečení hmotných dodávek pro stavby, u nichž není schváleno souhrnné projektové řešení, se v protokole uvedou i podklady, z jakých se při projednávání dodávek vycházelo. U staveb podle § 13 odst. 1 písm. a) se uvede informace o stavu zabezpečení spolupráce na projektové a organizační přípravě stavby a budoucího dodavatelského systému.

V protokolech o jednání na úrovni ústředních orgánů musí být potvrzeny roční objemy dodávek a prací pro stavby stanovené jako závazné úkoly prováděcího státního plánu, a to v návaznosti na uzavřené režimy.

U ostatních staveb projednají jejich zajištění investorské a dodavatelské organizace. Výsledky jednání u staveb nad 1,5 mil. Kčs se uvedou na příslušných formulářích Jednotných metodických pokynů. ²² Zúčastněné ústřední orgány se přitom mohou dohodnout, že i ve vybraných případech těchto staveb budou podřízení orgány hospodářského řízení a organizace pořizovat protokoly podle předchozích ustanovení.

Jednání o dodavatelsko-odběratelských vztazích jsou zaměřena především na vyjasnění základních proporcí dodavatelsko-odběratelských vztahů, ²³ na zajištění závazků z dlouhodobých obchodních dohod a jiných mezistátních dohod a na hlubší konkretizaci vztahů při dodávkách výrobků, zejména výrobků s delšími výrobními a dodávkovými cykly s ohledem na zajištění úkolů pětiletých plánů.

V období přípravy směrnic probíhají běžná jednání o dodavatelsko-odběratelských vztazích mezi organizacemi zahraničního obchodu ²⁴ a tuzemskými dodavatelskými a odběratelskými organizacemi; podle potřeby se vedou tato jednání i na úrovni orgánů středního článku řízení, popřípadě též na úrovni ústředních orgánů.

Na základě rozpisu směrnic, který federální ministerstvo zahraničního obchodu provede na organizace zahraničního obchodu a dodavatelské a odběratelské ústřední orgány po organizační linii na podřízené orgány a organizace, projednají organizace zahraničního obchodu s tuzemskými dodavatelskými a odběratelskými organizacemi, popřípadě s orgány středního článku řízení, dodavatelsko-odběratelské vztahy v hloubce a struktuře navazující přiměřeně na příslušné formuláře Jednotných metodických pokynů.

Projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle odstavce 3 bude zaměřeno na zabezpečení směrnic a úkolů, na nichž se federální ministerstvo zahraničního obchodu dohodne s příslušnými ústředními orgány; zvláštní pozornost se věnuje zajištění závazků vyplývajících z dlouhodobých obchodních dohod a jiných mezistátních dohod, včetně závazků týkajících se specializace a kooperace a ostatních hospodářských závazků vůči zahraničí. Současně se projednají i další důležité otázky dodavatelsko-odběratelských vztahů, jako vyjasnění požadavků na nové druhy zboží a obměn sortimentu, zlepšení adjustace apod.

Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů na úseku vývozu pořizují organizace zahraničního obchodu zpravidla s dodavatelskými orgány středního článku řízení, a to na základě výsledků jednání vedených s tuzemskými dodavatelskými organizacemi. ²⁵

Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů na úseku dovozu pořizují organizace zahraničního obchodu zpravidla s odběratelskými orgány středního článku řízení, výjimečně s odběratelskými ústředními orgány. ²⁶

Organizace zahraničního obchodu předají protokoly pořízené podle odstavců 1 a 2 spolu se zprávou o zajištění vývozních a dovozních úkolů federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu; dodavatelské a odběratelské orgány středního článku řízení předají tyto protokoly se zprávou nadřízeným ústředním orgánům. Ve zprávách musí být podrobněji osvětleno především zajištění závazků z dlouhodobých obchodních dohod, včetně závazků týkajících se specializace a kooperace a ostatních hospodářských závazků vůči zahraničí.

V období přípravy směrnic projednají dodavatelské a odběratelské ústřední orgány základní proporce připravovaných úkolů a orientačních ukazatelů prováděcích státních plánů. Současně mohou dohodnout okruh dalších ukazatelů (sortimentních položek, popřípadě jejich skupin), které stanoví shodně po dodavatelské i odběratelské linii jako úkoly, popřípadě orientační ukazatele svých hospodářských plánů.

Na základě rozpisu směrnic projednají odběratelské organizace s dodavatelskými organizacemi jak celkové objemy dodávek, tak jejich sortimentní skladbu, a to v hloubce a struktuře odpovídající

Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů ²⁸ musí obsahovat závěry v hloubce a struktuře podle § 17 odst. 2. Protokoly musí navazovat na příslušné formuláře Jednotných metodických pokynů. ²⁹

Dodavatelské a odběratelské orgány středního článku řízení, a obdobně též organizace řízené přímo ústředními orgány, pořídí souhrnné protokoly, obsahující celkový přehled výsledků jednání jim podřízených organizací i jednání vlastních a transformují je do příslušných formulářů podle Jednotných metodických pokynů, popřípadě resortních dodatků k nim. Tyto formuláře, doložené protokoly v případech rozporů, předloží svých nadřízeným ústředním orgánům, a to se zprávou, obsahující příslušný komentář; přitom uvedou přehled rozporů, které je nutno rozhodnout na úrovni centrálního řízení spolu s návrhem na řešení.

Dodavatelsko-odběratelské vztahy se projednávají na všech stupních řízení důsledně v odběratelském členění podle republik z hlediska určení dodávek.

Dodavatelsko-odběratelské vztahy u ostatních dodávek, zejména dodávek pro výrobu, kompletaci a údržbu (dále jen "ostatní dodávky") se projednávají diferencovaně s ohledem na povahu výrobků, o které jde (výrobky hromadné, velkosériové, malosériové, nestandardní - kusové, stavební práce, náhradní díly), zejména s ohledem na výrobní a dodávkové cykly a stabilitu vztahů a se zvláštním zřetelem na zabezpečení úkolů prováděcích státních plánů. Při projednávání dodávek souborů strojů a zařízení pro vyšší dodavatele se postupuje přiměřeně též podle části druhé, popřípadě třetí.

U vybraných výrobků, ³⁰ jejichž bilance jsou součástí prováděcích státních plánů, projednávají dodavatelsko-odběratelské vztahy s příslušnými dodavatelskými organizacemi všechny odběratelské organizace, které mají povinnost předkládat v návrzích svých hospodářských plánů údaje o spotřebě. ³¹

U ostatních výrobků, ³² jejichž bilance jsou součástí prováděcích státních plánů, projednají dodavatelsko-odběratelské vztahy odběratelské organizace s příslušnými dodavatelskými organizacemi ve všech případech, kdy jde o výrobky rozhodující pro zajištění jejich plánovaných úkolů, zejména připravovaných úkolů prováděcích státních plánů.

Obdobně jako v případech podle odstavce 3 se postupuje i při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů u dalších výrobků.

Dodavatelsko-odběratelské vztahy v případech podle odstavců 3 a 4 se mohou projednávat též mezi orgány středního článku řízení, pokud se na tom dohodnou.

Výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů v případech podle § 19 odst. 2 a 3 se po dodavatelské linii promítnou do příslušných návrhů bilancí a podrobněji se osvětlí v komentáři k nim, v němž se zejména zaujme stanovisko k nedořešeným rozporům a navrhne se další postup. Po odběratelské linii budou výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů vyjádřeny v příslušném formuláři Jednotných metodických pokynů ³³ a v komentáři k němu podrobněji osvětleny, obdobně jako v předchozím případě.

Výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů v případech podle § 19 odst. 4 se po dodavatelské i odběratelské linii promítají do návrhů hospodářských plánů zúčastněných organizací s tím, že případné rozpory se řeší jednáním příslušných orgánů středního článku řízení.

Protokoly o projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů u ostatních dodávek organizace pořídí pouze v případech, stanoví-li tak ve vzájemné dohodě jim nadřízené orgány.

Úkoly plánu se rozumějí úkoly plánu uložené podle § 23 odst. 1, popř. § 27 odst. 1 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování, zejména závazné úkoly a závazné limity. Připravovanými úkoly prováděcích státních, popřípadě hospodářských plánů se pro účely této vyhlášky rozumějí úkoly směrnic.

Ustanovení této vyhlášky platí přiměřeně i pro dodavatelsko-odběratelské vztahy v procesu tvorby a zajišťování střednědobých (pětiletých) státních a hospodářských plánů.

Ústřední orgány mohou ve vzájemné dohodě vydat podrobnější pokyny upravující postupy podřízených orgánů středního článku řízení a organizací při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů, a to s ohledem na zvláštní podmínky jednotlivých hospodářských odvětví a úseků. Pokud se tyto podrobnější pokyny odchýlí od úpravy provedené touto vyhláškou, je k jejich vydání zapotřebí souhlasu Státní plánovací komise. Jinak ústřední orgány o vydání pokynů Státní plánovací komisi pouze informují; ústřední orgány republik informují též příslušné plánovací komise republik.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.