175/1973 Sb. znění účinné od 1. 1. 1974 do 31. 12. 1983
175
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva paliv a energetiky
ze dne 20. prosince 1973,
kterou se vydávají základní podmínky dodávky elektřiny a tepla
Federální ministerstvo paliv a energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 392 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. , v úplném znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb. , a podle § 18 zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisační zákon ):
§ 1 Rozsah platnosti Tato vyhláška upravuje veškeré dodávky elektřiny a dodávky tepla ze soustav centralizovaného zásobování teplem mezi socialistickými organizacemi, nevztahuje se však na dodávky pro vývoz a z dovozu.
ČÁST DRUHÁ Dodávky elektřiny (§ 2-21)
§ 2 Dodací a technické podmínky (1) Dodávka je splněna přechodem elektřiny ze zařízení dodavatele do zařízení odběratele.
(2) U dodávek a odběru elektrické práce je ve smluvním období přípustná tolerance + 3 % a - 2 %.
místě odběrného zařízení.
(4) U napětí elektřiny je přípustná tolerance podle technické normy; napětí se měří na svorkách předávacího elektroměru. Pro odběry při účinku nižším než 0,9 není dodavatel povinen dodržovat výši napětí, pokud ve smlouvě nebylo dohodnuto jinak.
(5) Odběratel je povinen provést na svém zařízení připojeném na zařízení pro veřejný rozvod takové úpravy, aby nebyly překročeny hodnoty zkreslení sinusového průběhu a činitele nesymetrie, stanovené technickou normou.
(6) Odběratel je povinen provést opatření, aby především v pásmu energetických špiček odebíral elektřinu ze zařízení pro veřejný rozvod s hodnotou účiníku stanovenou v ceníku, pokud ve smlouvě nebylo dohodnuto jinak.
(7) Odběratel nesmí dodávat jalovou energii do sítí dodavatele bez jeho souhlasu, pokud ve smlouvě nebylo dohodnuto jinak.
(8) Odběratel nesmí používat elektrické akumulační spotřebiče pro otop a ohřev vody bez blokování v době od 6.00 do 22.00 hodin.
Oddíl druhý Dodávky elektřiny ze zařízení pro veřejný rozvod (§ 3-16)
§ 3 Rozdělení odběratelů (1) Organizace odebírající elektřinu ze zařízení pro veřejný rozvod se dělí na velkoodběratele, střední odběratele a maloodběratele.
(2) Velkoodběratelé jsou odběratelé elektřiny, kteří jsou připojeni na přípojnice generátorového napětí nebo na síť velmi vysokého napětí a vysokého napětí s vlastní transformovnou s jedním nebo více transformátory (nezapočítávají se záložní transformátory), o celkovém příkonu určeném v ceníku.
(3) Střední odběratelé jsou odběratelé elektřiny, kteří jsou připojeni na síť vysokého napětí s vlastní transformovnou s jedním nebo více transformátory (nezapočítávají se záložní transformátory), do celkového příkonu určeného v ceníku, nebo jsou připojeni samostatnou přípojkou odběratele nízkého napětí z transformovny dodavatele s odebíraným výkonem nejméně 20 kW a ročním odběrem nejméně 30 000 kWh.
(4) Maloodběratelé jsou odběratelé elektřiny, kteří jsou připojeni na síť nízkého napětí a nesplňují podmínky uvedené v odstavci 3.
(5) Podmínky pro zařazení odběratelů do jednotlivých skupin mohou být v ceníku upraveny jinak.
(6) Za jedno odběrné místo se považuje odběr elektřiny jednoho odběratele na souvislém pozemku, který tvoří samostatný, prostorově uzavřený a trvale elektricky propojený celek, i když má více elektrických přípojek.
(7) U elektrické trakce ČSD se za jedno odběrné místo považuje odběr elektřiny všech napájecích stanic jedné správy dráhy od jednoho dodavatele (krajského energetického podniku).
§ 4 (1) V termínech stanovených pokyny pro rozpis prováděcího státního plánu jsou povinni
a) všichni velkoodběratelé, jejichž nadřízená ministerstva jsou držiteli fondu elektřiny, předložit dodavateli potvrzení svého nadřízeného orgánu o výši přiděleného ročního fondu elektřiny a v dohodě s dodavatelem provést jeho rozdělení na jednotlivá čtvrtletí,
b) ostatní velkoodběratelé projednat s dodavatelem výši ročního fondu elektřiny a v dohodě s ním provést jeho rozdělení na jednotlivá čtvrtletí.
(2) Tato čtvrtletní množství jsou závazná pro sjednávání předmětu hospodářské smlouvy na odběr elektřiny.
(3) Ve stejných termínech uvedených v odstavci 1 jsou povinni všichni střední odběratelé projednat s dodavatelem výši ročního fondu elektřiny na následující roční období a na jeho základě sjednat předmět hospodářské smlouvy na příslušný rok.
(4) Maloodběratelé své požadavky na odběr elektřiny nepředkládají.
§ 5 (1) Po splnění všech podmínek stanovených pro připojení odběrných elektrických zařízení k zařízení pro veřejný rozvod elektřiny oznámí odběratel dodavateli dokončení všech montážních prací a současně předloží přihlášku k odběru elektřiny․ Před připojením předloží zprávu o provedené výchozí revizi. Přihláška k odběru elektřiny musí být u maloodběratelů opatřena potvrzením oprávněné organizace o odborném provedení montáže odběrných elektrických zařízení.
(2) Po splnění podmínek uvedených v odstavci 1 a po uzavření hospodářské smlouvy je dodavatel povinen započít s dodávkou elektřiny od smluveného termínu.
(3) Odběratelé jsou povinni předložit dodavateli novou přihlášku k odběru elektřiny v těchto případech:
a) velkoodběratelé a střední odběratelé - při změně jmenovitého příkonu transformátorů, - při zvýšení odběru nad hodnotu sjednaného maximálního příkonu (technického maxima) uvedeného v přihlášce k odběru elektřiny, - při změně sazby. Změnu sazby provádí dodavatel zásadně pouze k 1. 1. následujícího roku na období nejméně jeden rok;
b) maloodběratelé zejména - při požadovaném rozšíření odběru ze sítě nízkého napětí do přípojné hodnoty 25 kW o více než 5 kW, nebo jde-li o rozšíření přípojné hodnoty nad 25 kW o více než 20 %. Přípojnou hodnotou se rozumí součet výkonů všech elektrických spotřebičů podle údajů na jejich štítku nebo přímo na žárovkách, - při změně sazby.
(4) Přejímá-li nový odběratel objekty, v nichž je elektrické zařízení připojeno k zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, je povinen nejpozději 30 dnů před započetím odběru předložit dodavateli novou přihlášku k odběru elektřiny a do 3 dnů od převzetí objektů oznámit stav měřicího zařízení ke dni převzetí anebo v téže lhůtě písemně sdělit, že nehodlá elektřinu odebírat.
(5) Potvrzením přihlášky k odběru elektřiny dodavatelem je u maloodběratelů uzavřena hospodářská smlouva na odběr elektřiny ze zařízení pro veřejný rozvod.
§ 6 (1) Hospodářské smlouvy na odběr elektřiny s velkoodběrateli a středními odběrateli se uzavírají pro každé odběrné místo zvlášť. Hospodářskou smlouvu tvoří:
a) přihláška k odběru elektřiny,
b) technické a dodací podmínky, které se sjednávají zpravidla bez časového omezení,
c) odběrový diagram, ve kterém se sjednává zejména předmět a čas plnění.
(2) Velkoodběratelé a střední odběratelé jsou povinni nejpozději 30 dnů před započetím odběru předložit dodavateli návrh technických a dodacích podmínek na formuláři, který jim na požádání vydá dodavatel. Dodavatel předložený návrh buď potvrdí, nebo se k němu vyjádří do 20 dnů po jeho doručení.
(3) Velkoodběratelé a střední odběratelé jsou povinni sjednat s dodavatelem odběrový diagram nejpozději 10 dnů před začátkem příslušného smluvního období, výjimečně podle jiných časových dispozic dodavatele.
(4) Předmětem hospodářských smluv uzavíraných s velkoodběrateli je množství elektrické práce a výše elektrického výkonu ve smluvním období, které je u elektrické práce čtvrtletní a u elektrického výkonu měsíční.
(5) V odběrovém diagramu s velkoodběrateli se sjednávají tyto závazné hodnoty:
a) smluvní objem elektrické práce na příslušné čtvrtletí a jeho rozpis na jednotlivé měsíce,
b) hodinový průměr smluvního výkonu nebo průměrný hodinový výkon v pásmech energetických špiček v dopolední a odpolední směně v pracovní dny,
c) měsíční smluvní 1/4 hod. výkon kW (maximum),
d) hodnoty regulačních stupňů, kterými se upravuje smluvní výše elektrického výkonu v případě vyhlášení regulačních opatření podle jednotného regulačního plánu,
e) popřípadě další hodnoty dohodnuté mezi dodavatelem a odběratelem.
(6) Předmětem hospodářských smluv uzavíraných se středními odběrateli je množství elektrické práce v ročním smluvním období.
(7) Velkoodběratelé a střední odběratelé mohou ve zcela mimořádných a odůvodněných případech, kdy došlo k poruchám a haváriím na výrobním zařízení odběratele, požádat dodavatele o snížení smluvního množství elektrické práce a tomu odpovídající snížení smluvního elektrického výkonu v pásmu energetických špiček, nejpozději však 10 dnů před koncem smluvního období.
§ 7 (1) Bez souhlasu dodavatele nesmí odběratel přenechat elektřinu podružně připojeným odběratelům; tento souhlas dá dodavatel jenom v těch případech, kdy jejich připojení na veřejný rozvod by bylo nehospodárné.
(2) Odběratel je povinen zajistit u podružně připojených odběratelů zachovávání všech předpisů a opatření, týkajících se odběru a hospodaření elektřinou.
§ 8 (1) Ukončení odběru je povinen každý odběratel oznámit písemně dodavateli nejpozději 30 dnů předem a umožnit dodavateli provedení posledního odečtu, odebrání měřicích přístrojů, popř. provedení dalších opatření souvisejících s ukončením odběru.
(2) Neoznámí-li odběratel ukončení odběru nebo neumožní-li dodavateli provedení posledního odečtu, je povinen uhradit veškerou odebranou elektřinu včetně úplaty za užívání měřicích zařízení, transformátorů apod. až do uzavření hospodářské smlouvy s novým odběratelem.
§ 9 (1) Odběr elektřiny ze zařízení pro veřejný rozvod měří dodavatel zpravidla v místě, kde elektřina přechází ze zařízení dodavatele do zařízení odběratele, a to podle údajů vlastního měřicího, pomocného a ovládacího zařízení (dále jen "měřicí zařízení"), které odběrateli za úplatu namontuje a zapojí.
(2) Dodavatel může v případě potřeby na svůj náklad vyměnit svá měřicí zařízení namontovaná u odběratele.
(3) Odběratel je povinen pečovat, aby nedošlo k poškození nebo odcizení měřicích zařízení, sledovat jejich řádný chod a nejpozději do 3 dnů po zjištění ohlásit dodavateli veškeré závady v měření, jakož i poruchy na svém odběrném rozvodném zařízení.
(4) Odběratelé mohou pro vlastní potřebu (pro jednotlivé provozy závodu) namontovat vlastní kontrolní a podružné elektroměry, zapojené za hlavním elektroměrem dodavatele. Stavy těchto elektroměrů dodavatel neodečítá a k jejich osazení, pokud nejsou zapojeny na měřicí transformátory hlavního měření, není třeba souhlasu dodavatele; odběratel však při osazení přihlíží k jejich účelnosti, zejména z hlediska tvorby norem spotřeby elektřiny.
(5) Namontování kontrolních měřicích zařízení odběratele v případech, kdy je nutno připojit je na měřicí transformátory dodavatele, může být provedeno jen se souhlasem dodavatele. Toto připojení provádí dodavatel na náklad odběratele.
(6) Za účelem dálkového signalizování, řízení a ovládání spotřeby elektřiny, např. pomocí impulsů tónového kmitočtu, je dodavatel oprávněn umístit do zařízení odběratele přijímač hromadného dálkového ovládání (HDO) nebo jiná ovládací zařízení.
§ 10 (1) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měřicích zařízení, může požádat písemně dodavatele o jejich přezkoušení.
(2) Dodavatel je povinen provést zkoušku měřicího zařízení do 30 dnů po obdržení žádosti odběratele, a je-li toto zařízení vadné, vyměnit je za správné. Zkouška se provede podle technických norem:
a) zjistí-li se, že údaj zkoušeného měřicího zařízení se neodchyluje od skutečné hodnoty více než připouští technická norma, hradí odběratel náklady spojené s jeho přezkoušením,
b) zjistí-li se, že měřicí zařízení udává hodnotu, která se odchyluje od skutečné hodnoty více než připouští technická norma, uhradí zvýhodněná organizace částku odpovídající chybě v údajích, a to ode dne, kdy závada vznikla, a nelze-li jej zjistit, ode dne předcházejícího odečtu. Náklady spojené s přezkoušením a výměnou měřicího zařízení hradí v tomto případě dodavatel.
(3) Nelze-li přesně zjistit spotřebu elektřiny za dobu závady na měřicím zařízení, stanoví se odběr:
a) u velkoodběratelů podle sjednaných hodnot na příslušné období,
b) u středních odběratelů podle spotřeby ve stejném období minulého roku, upravené o plánovaný trend spotřeby elektřiny,
c) u maloodběratelů podle spotřeby ve stejném období minulého roku, upravené na základě trendu spotřeby elektřiny.
(4) Jde-li o nový odběr nebo o změnu v odběrových poměrech, může dodavatel fakturovat tuto spotřebu podle průměrných spotřeb naměřených v dalších obdobích, popřípadě jiným s odběratelem dohodnutým způsobem.
(5) Jestliže při dodávce vznikla závada na zařízení, kterým se měří denní i noční spotřeba, vyfakturuje se celá spotřeba od posledního odečtu až do odstranění poruchy v poměru denní a noční sazby za období, v němž měřicí zařízení správně fungovala.
§ 11 (1) Odečty elektroměrů pro měření činné, popřípadě jalové elektrické energie provádí dodavatel takto:
a) u velkoodběratelů a středních odběratelů měsíčně v pravidelných měsíčních intervalech,
b) u maloodběratelů nejdéle v šestiměsíčních intervalech.
(2) Odečty elektroměrů pro měření činné a jalové elektrické energie pro účely sledování a vyhodnocování spotřeby a odběru elektřiny provádí odběratel takto:
a) všichni velkoodběratelé jsou povinni provádět směnové odečty odběru a spotřeby elektřiny v pracovní dny v době 6.00, 14.00 a 22.00 hod. Součástí těchto směnových odečtů je i záznam o dosaženém 1/4 hod. kW maximu. Výjimky v provádění směnových odečtů povoluje podle druhu odběru dodavatel,
b) velkoodběratelé, u nichž se měří odběr a spotřeba elektřiny registrační měřicí soupravou, jsou povinni sledovat a vyhodnocovat skutečně dosažené hodinové odběry a spotřeby elektřiny v pracovní dny v době od 6.00 do 22.00 hod. a na požádání dodavatele je předložit,
c) hodinové odečty podle odstavce 2 písm. b) provádějí i ti velkoodběratelé bez registrační měřicí soupravy, s kterými dodavatel tuto povinnost ve smlouvě dohodl,
d) velkoodběratelé, kteří jsou zařazeni v regulačním plánu a u kterých se odebíraný výkon měří pouze ukazatelem 1/4 hod. kW maxima, jsou povinni, pokud byl vyhlášen některý ze stupňů jednotného regulačního plánu, určující jim snížení spotřeby elektřiny, provádět hodinové odečty elektřiny a vést o tom i písemný záznam.
(3) Všichni odběratelé jsou povinni sledovat a vyhodnocovat hodinový průběh odběru elektřiny v druhé středě v měsíci a kromě toho i v sobotu a v neděli po druhé středě v červnu a prosinci. Velkoodběratelé jsou povinni ve všech položkách vyplněný a potvrzený výkaz odevzdat dodavateli do 3 pracovních dnů po sledovaném dni. Nesprávně nebo neúplně vyplněný výkaz se považuje za neodeslaný.
(4) Všichni odběratelé jsou povinni sledovat pravidelná hlášení o energetické situaci v hromadných sdělovacích prostředcích a řídit se podle nich.
Omezení a přerušení dodávky
§ 12 Dodavatel je oprávněn omezit nebo přerušit dodávku elektřiny:
a) při provádění plánovaných oprav, údržbových a revizních prací na zařízení dodavatele, projednaných s odběratelem alespoň 40 dnů předem,
b) při změně napětí nebo druhu dodávané elektřiny,
c) při událostech charakteru živelní pohromy (např. při bouři, vichřici, požáru, povodni, sesutí půdy, námraze, mlze),
d) při likvidaci systémových a závažných poruch v elektrizační soustavě ČSSR,
e) při mimořádných událostech narušujících provoz propojených elektrizačních soustav v rámci Centrální dispečerské organizace států RVHP,
f) při provádění regulačních opatření podle jednotného regulačního plánu, nebo při jejich nedodržení odběratelem a při provádění dispečerských opatření podle vypínacího plánu,
g) nevyhovuje-li odběratelovo zařízení zvláštním předpisům do té míry, že může ohrozit bezpečnost života nebo majetku, nebo způsobit nadměrné ztráty při spotřebě elektřiny, popřípadě mimořádný pokles nebo kolísání napětí u jiných odběratelů,
h) zabraňuje-li odběratel dodavateli přístup k měřicím přístrojům a elektrickým zařízením,
ch) byl-li u odběratele zjištěn nesprávný odběr,
i) změní-li odběratel bez souhlasu dodavatele počet nebo přípojnou, popřípadě sjednanou hodnotu transformátorů sloužících u odběratele k přímému odběru elektřiny ze zařízení pro veřejný rozvod,
j) nesplní-li odběratel ve sjednaném termínu příkaz k odstranění závad v elektrickém zařízení, popřípadě neodstraní rušení telekomunikačního zařízení energetiky, dálkového ovládání, rušení rozhlasu, televize nebo jiných telekomunikačních zařízení,
k) přenechá-li odběratel elektřinu bez souhlasu dodavatele dalším odběratelům,
l) má-li zařízení odběratele horší účiník než 0,7, popřípadě horší účiník, než který je dohodnut mezi dodavatelem a odběratelem, a odběratel nevyhověl v dané lhůtě výzvě dodavatele k jeho zlepšení,
m) překročí-li odběratel příkon (technické maximum) potvrzený dodavatelem v přihlášce k odběru elektřiny,
n) z nutných provozních důvodů; toto přerušení však v době, kdy odběratel měl podle smlouvy nárok odebírat elektřinu, nesmí být v jednotlivých případech delší než 15 minut, výjimečné případy mohou být dohodnuty ve smlouvě individuálně podle technických možností dodavatele,
o) z důvodů neplacení za odebranou elektřinu těm odběratelům, kteří nesplnili svou povinnost ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jim dodavatel stanovil s upozorněním, že jim přeruší dodávku.
§ 13 (1) Omezení nebo přerušení dodávky elektřiny podle § 12 kromě případů uvedených v písmenech c), d), e), f) a n) je dodavatel povinen oznamovat všem velkoodběratelům písemně, popřípadě jiným, vzájemně dohodnutým způsobem. Středním odběratelům a maloodběratelům je dodavatel povinen oznamovat omezení nebo přerušení dodávky elektřiny jen ve zcela výjimečných případech, kdy se na tom organizace z vážných důvodů dohodnou ve smlouvě.
(2) Přesný termín omezení nebo přerušení dodávky elektřiny pro provádění plánovaných oprav, údržbových a provozních prací, projednaných podle § 12 písm. a), je dodavatel povinen oznámit velkoodběratelům alespoň 10 dní předem.
(3) Při zjištění závad na odběrném elektrickém zařízení, které bezprostředně ohrožují bezpečnost života nebo majetku, odpojí dodavatel závadná zařízení ihned po zjištění závady; není-li odběratel odpojení přítomen, vyrozumí jej o tom neprodleně.
(4) Změnu napětí či druhu elektřiny je dodavatel povinen oznámit odběratelům písemně do 30 dnů po schválení přípravné dokumentace stavby nutné k provedení změny.
§ 14 Neoprávněný odběr (1) Za neoprávněný odběr se považuje:
a) odebírá-li odběratel elektřinu beze smlouvy s dodavatelem, mimo případy, kdy hospodářská smlouva nebyla uzavřena pro okolnosti na straně dodavatele,
b) provede-li odběratel taková opatření, aby měřicí zařízení spotřebu elektřiny buď nezaznamenávala, nebo ji zaznamenávala nesprávně ke škodě dodavatele, nebo jestliže odběratel takto upravená zařízení užívá,
c) přenechá-li odběratel elektřinu bez souhlasu dodavatele dalším odběratelům, nebo odebírá-li elektřinu pro spotřebiče, jejichž používání je podle zvláštních předpisů zakázáno, nebo užívá-li bez ohlášení transformátor vyšší přípojné hodnoty, než je uvedeno v přihlášce k odběru elektřiny,
d) poškodí-li odběratel měřicí zařízení, jeho tovární, cejchovní nebo podnikové plomby, nebo neohlásí-li nahodilé poškození do 3 dnů po jeho zjištění.
(2) Množství elektřiny neoprávněně odebrané u neměřených nebo nesprávně měřených odběrů se zjišťuje tak, že se uvažují:
a) u odběratelů elektřiny nízkého napětí štítkové výkony všech zjištěných spotřebičů neměřených, nesprávně měřených nebo neoprávněně použitých, vynásobené dobou využití, odpovídající zjištěným skutečnostem,
b) u odběratelů elektřiny vysokého nebo velmi vysokého napětí štítkové výkony všech transformátorů sloužících k přímému odběru ze zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, a to po dobu 16 hodin denně, pokud nebyla zjištěna jiná doba využití.
(3) Denní spotřeba stanovená podle odstavce 2 se násobí počtem dnů neoprávněného odběru a není-li možno zjistit celé období neoprávněného odběru, vyúčtuje se odběr za celé poslední odečítací období.
(4) Nelze-li u maloodběratelů zjistit počet a druh skutečně užívaných spotřebičů, stanoví se za základ výpočtu náhrady údaje, které jsou uvedeny ve smlouvě.
(5) Úhrnná částka vyúčtovaná za neoprávněný odběr nesprávně měřený se sníží o částky zaplacené za dobu neoprávněného odběru.
(6) K částce vypočtené podle odstavce 3 a 5 se připočtou náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru.
§ 15 Majetkové sankce (1) Za nedodání, neodebrání nebo překročení smluveného množství elektřiny stanoví se penále, a to u velkoodběratelů čtvrtletně a u středních odběratelů ročně takto:
a) nedodá-li dodavatel smluvené množství pro jednotlivá odběrná místa, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 0,05 Kčs za každou nedodanou kWh,
b) neodebere-li odběratel smluvené množství pro jednotlivá odběrná místa, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 0,05 Kčs za každou neodebranou kWh,
c) překročí-li odběratel smluvené množství pro jednotlivá odběrná místa, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 1,30 Kčs za každou překročenou kWh.
(2) Za nedodání nebo překročení smluveného elektrického výkonu stanoví se u velkoodběratelů penále takto:
a) nedodá-li dodavatel elektrický výkon v kW smluvený odběrovým diagramem pro jednotlivá odběrná místa, nebo přeruší-li dodávku elektřiny déle než 15 minut, a to souvisle v době, kdy odběratel byl podle diagramu oprávněn elektřinu odebírat, je dodavatel povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 0,10 Kčs za každý nedodaný kW a hodinu,
b) překročí-li odběratel, u něhož se elektrický výkon měří pouze ukazatelem 1/4 hod. kW maxima smluvený měsíční čtvrthodinový výkon v kW ve stanovených pásmech energetických špiček, popř. i v době mimošpičkové, pokud byl vyhlášen některý ze stupňů jednotného regulačního plánu, určující snížení spotřeby elektřiny, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 300 Kčs za každý překročený kW,
c) překročí-li odběratel, u něhož se odběr elektřiny měří zařízením s grafickou registrací (maxigraf, printomaxigraf nebo maxiprint) nebo se průběh odebíraného elektrického výkonu zjišťuje pravidelným odečítáním příslušného elektroměru, sjednaný odběrový diagram v době energetických špiček, popřípadě i v době mimošpičkové, pokud byl vyhlášen některý ze stupňů jednotného regulačního plánu, určující snížení spotřeby elektřiny, je povinen zaplatit dodavateli penále, a to ve výši:
1 Kčs za každý kW a hodinu při překročení do 5 % hodnoty odběrového diagramu,
3 Kčs za každý kW a hodinu při překročení do 10 % hodnoty odběrového diagramu,
10 Kčs za každý kW a hodinu při překročení přes 10 % hodnoty odběrového diagramu.
(3) Za nedodržení kmitočtu a napětí se stanoví penále takto:
dodává-li dodavatel elektřinu souvisle po dobu delší než 15 minut při napětí či kmitočtu nižším nebo vyšším, než bylo dohodnuto, nebo dodává-li elektřinu současně při nižším nebo vyšším napětí a kmitočtu, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 0,05 Kčs za každou kWh, dodanou při vyšším nebo nižším napětí či kmitočtu. Toto penále se platí jenom v tom případě, může-li se dodržování napětí a kmitočtu zjišťovat cejchovanými přístroji s grafickým zaznamenáváním.
(4) Organizace, která nedodržela lhůtu stanovenou v § 4 odst. 1 nebo 3, § 9 odst. 3, § 10 odst. 1 a § 11 odst. 3, je povinna zaplatit organizaci oprávněné penále ve výši 50 Kčs za každý den prodlení, nejvýše však 1000 Kčs za každý případ.
(5) Za neoprávněný odběr podle § 14 odst. 1 písm. a) a b) je odběratel povinen zaplatit dodavateli penále ve výši desetinásobku ceny neoprávněně odebrané elektřiny, stanovené podle příslušné ceníkové sazby.
(6) Za neoprávněný odběr podle § 14 odst. 1 písm. c) a d) je odběratel povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 1000 Kčs za každý zjištěný případ.
(7) Penále podle odstavci 1 až 6, pokud v jednotlivých případech nepřesáhne částku 1000 Kčs, nemusí být účtováno ani vymáháno.
(8) Za nedodržení povinnosti podle § 2 odst. 6 při zhoršení účiníku oproti stanovené neutrální hodnotě je střední odběratel a maloodběratel povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 0,10 Kčs za každou odebranou kVArH, nejméně však 500 Kčs měsíčně. Při měření na sekundární straně transformátoru se do výpočtu účiníku započítávají i jalové ztráty transformátoru naprázdno. Toto penále nemusí být účtováno ani vymáháno.
§ 16 Fakturování a placení Fakturování a placení upravují zvláštní předpisy.
Oddíl třetí Dodávky elektřiny do zařízení pro veřejný rozvod Závodní zdroje elektrické energie (§ 17-21)
§ 17 (1) Po splnění všech podmínek, stanovených energetickým podnikem pro připojení závodního zdroje elektrické energie (dále jen "závodní elektrárny") k zařízení pro veřejný rozvod, oznámí organizace provozující závodní elektrárnu zahájení provozu v závodní elektrárně energetickému podniku nejpozději 90 dnů před jejím připojením na veřejný rozvod; před připojením předloží zprávu o provedené výchozí revizi, prokazující vyhovující stav.
(2) Nejpozději 90 dnů před začátkem ročního období je organizace provozující závodní elektrárnu povinna po předchozím projednání předložit příslušné energetické organizaci
a) u závodních elektráren s instalovaným výkonem nad 1 MW plán oprav hlavního energetického zařízení závodní elektrárny na následující rok s udáním výše pohotového výkonu v jednotlivých obdobích (rok, čtvrtletí, měsíc);
b) u ostatních závodních elektráren průměrný hodinový výkon v stanoveném pásmu energetických špiček v pracovní dny v ročních a čtvrtletních hodnotách.
(3) V termínech stanovených pokyny pro rozpis prováděcího státního plánu je povinna organizace provozující závodní elektrárnu předložit energetickému podniku potvrzení svého nadřízeného orgánu o výši
a) ročního fondu elektřiny pro vlastní účelovou spotřebu včetně vlastní spotřeby závodní elektrárny,
b) roční výroby elektřiny na svorkách generátorů,
c) ročního množství elektrické práce a elektrického výkonu pro dodávku do zařízení pro veřejný rozvod
a v dohodě s energetickým podnikem v souladu s plánem oprav hlavního energetického zařízení závodní elektrárny provést rozdělení na jednotlivá čtvrtletí.
(4) Hodnoty podle odstavce 2 a 3 jsou závazným podkladem pro uzavření hospodářské smlouvy podle § 18 této vyhlášky.
(5) Výrobu elektřiny v závodních elektrárnách řídí prostřednictvím dispečerských orgánů energetická organizace podle platného dispečerského řádu pro řízení provozu elektrizační soustavy ČSSR. Důsledky dispečerského řízení dohodnou organizace při uzavírání hospodářských smluv.
§ 18 (1) Hospodářské smlouvy na dodávku elektřiny ze závodní elektrárny do zařízení pro veřejný rozvod se uzavírají pro každou závodní elektrárnu zvlášť.
(2) Hospodářskou smlouvu tvoří:
a) technické a dodací podmínky, které se sjednávají zpravidla bez časového omezení,
b) výrobní, odběrový, dodávkový a spotřební diagram (dále jen "diagram"), ve kterém se sjednává předmět a čas plnění.
(3) Předmětem hospodářských smluv je množství elektrické práce a výše elektrického výkonu dodávané do zařízení pro veřejný rozvod ve smluvním období, které je u elektrické práce čtvrtletní a u elektrického výkonu měsíční.
(4) Organizace provozující závodní elektrárnu je povinna nejpozději 60 dnů před připojením k zařízení pro veřejný rozvod předložit energetickému podniku návrh technických a dodacích podmínek na formuláři, který jí na požádání vydá energetický podnik. Energetický podnik předložený návrh buď potvrdí, nebo se k němu vyjádří nejpozději do 20 dnů po jeho doručení.
(5) Organizace provozující závodní elektrárnu je povinna sjednat s energetickým podnikem diagram v období 20 až 10 dnů před začátkem příslušného období, výjimečně podle jiných vzájemně odsouhlasených dispozic.
(6) V diagramu se sjednávají tyto závazné hodnoty:
a) množství elektrické práce dodávané do zařízení pro veřejný rozvod v rozdělení na jednotlivé měsíce,
b) hodinový průběh elektrického výkonu dodávaného do zařízení pro veřejný rozvod u závodních elektráren s instalovaným výkonem nad 1 MW a u ostatních závodních elektráren průměrný hodinový výkon v pásmu energetických špiček v dopolední a odpolední směně,
c) hodnoty regulačních stupňů, kterými se upravuje smluvní výše elektrického výkonu v případě vyhlášení regulačních opatření podle jednotného regulačního plánu,
d) množství elektrické práce a výše elektrického výkonu odebíraného ze závodní elektrárny pro vlastní účelovou spotřebu včetně vlastní spotřeby v závodní elektrárně.
(7) Organizace provozující závodní elektrárnu může v odůvodněných případech, kdy došlo k poruchám nebo haváriím na výrobním zařízení v závodní elektrárně, nebo kdy je nutno provést neplánovanou opravu, požádat energetický podnik o poskytnutí výpomocné dodávky. Energetický podnik poskytne výpomocnou dodávku až do výše rezervního výkonu, který si organizace zajistila v technických a dodacích podmínkách hospodářské smlouvy.
(8) Pokud organizace provozující závodní elektrárnu též odebírá elektřinu ze zařízení pro veřejný rozvod, platí pro tento odběr ustanovení druhého oddílu této vyhlášky.
§ 19 Dodávky elektřiny jiným odběratelům (1) Bez souhlasu energetického podniku nesmí organizace provozující závodní elektrárnu dodávat elektřinu přímo ze svého zařízení jiným odběratelům; tento souhlas dá energetický podnik jen v těch případech, kdy připojení jiného odběratele na veřejný rozvod by bylo nehospodárné.
(2) Organizace provozující závodní elektrárnu je povinna zajistit u podružně připojených jiných odběratelů zachování všech předpisů a opatření týkajících se odběru a hospodaření elektřinou.
§ 20 Měření a odečty (1) Dodávky elektřiny do zařízení pro veřejný rozvod se měří zpravidla v místě, kde elektřina přechází ze zařízení organizace provozující závodní elektrárnu do zařízení pro veřejný rozvod podle zásad uvedených v § 9 této vyhlášky.
(2) Výroba elektřiny v závodní elektrárně se měří na svorkách generátorů měřicím zařízením organizace provozující závodní elektrárnu, která si je opatřuje, namontuje, zapojuje a udržuje.
(3) Odečty elektroměrů pro měření činné a jalové elektrické energie dodávané do zařízení pro veřejný rozvod pro účely fakturační provádí organizace provozující závodní elektrárnu za účasti energetického podniku v pravidelných měsíčních intervalech.
(4) Odečty elektroměrů pro měření činné a jalové elektrické energie pro účely sledování a vyhodnocování výroby, odběru, dodávky a spotřeby elektřiny vlastního závodu provádějí organizace provozující závodní elektrárny takto:
a) organizace provozující závodní elektrárnu s instalovaným výkonem nad 1 MW odečítají, sledují a vyhodnocují skutečně dosažené hodinové a směnové hodnoty výroby, odběru, dodávky a spotřeby elektřiny v době od 6.00 do 22.00 hod.;
b) ostatní organizace provozující závodní elektrárnu odečítají, sledují a vyhodnocují skutečně dosažené směnové hodnoty výroby, odběru, dodávky a spotřeby elektřiny v pracovní dny v 6.00, 14.00 a 22.00 hod., pokud ve smlouvě nebylo dohodnuto jinak.
(5) Organizace provozující závodní elektrárny jsou povinny sledovat a vyhodnocovat hodinový průběh výroby, odběru, dodávky a spotřeby elektřiny v druhé středě v měsíci a kromě toho i v sobotu a v neděli po druhé středě v červnu a prosinci. Organizace jsou povinny ve všech položkách vyplněný a potvrzený výkaz odeslat energetickému podniku do 3 pracovních dnů po sledovaném dni. Nesprávně nebo neúplně vyplněný výkaz se považuje za neodeslaný.
§ 21 Majetkové sankce (1) Za nedodání, neodebrání nebo překročení smluveného množství elektrické práce do zařízení pro veřejný rozvod je organizace povinna zaplatit oprávněné organizaci penále ve výši 0,02 Kčs za každou kWh, nejméně však 20 Kčs.
(2) Za nedodání smluveného elektrického výkonu dodávaného do zařízení pro veřejný rozvod v době energetických špiček, popř. i v době mimošpičkové, pokud byl vyhlášen některý ze stupňů jednotného regulačního plánu, určující snížení spotřeby elektřiny, je organizace provozující závodní elektrárnu povinna zaplatit energetickému podniku penále ve výši 0,20 Kčs za kW a hodinu, nejméně však 500 Kčs.
(3) Za překročení elektrického výkonu odebíraného ze závodní elektrárny pro vlastní účelovou spotřebu v závodě v době vyhlášení některých ze stupňů jednotného regulačního plánu určujících snížení spotřeby elektřiny, je organizace provozující závodní elektrárnu povinna zaplatit energetickému podniku penále podle § 15 odst. 2 písm. c). Penále není povinna zaplatit v případě, že sníží vlastní účelovou spotřebu tepla a tím zvýší elektrický výkon dodávaný do zařízení pro veřejný rozvod o množství odpovídající určenému snížení vlastní účelové spotřeby.
(4) Organizace, která nedodržela lhůtu stanovenou v § 17, odst. 1, 2 a 3, § 18 odst. 5 a § 20 odst. 5, je povinna zaplatit oprávněné organizaci penále ve výši 50 Kčs za každý den prodlení, nejvýše však 1000 Kčs.
(5) Za nedodržení povinností uložených v § 20 odst. 4 je organizace provozující závodní elektrárnu povinna zaplatit energetickému podniku penále ve výši 50 Kčs za každý den nesplnění této povinnosti, nejvýše však 1000 Kčs za příslušný měsíc.
(6) Penále podle odstavce 1, 2, 4 a 5, pokud v jednotlivém případě nepřesáhne částku 1000 Kčs, nemusí být účtováno ani vymáháno.
ČÁST TŘETÍ Dodávky tepla (§ 22-34)
§ 22 Dodací a technické podmínky (1) Dodávka je splněna přechodem tepla ze zařízení dodavatele do zařízení odběratele; organizace se mohou ve smlouvě dohodnout i jinak.
(2) Odběrné místo je ucelený systém odběrných zařízení jednoho odběratele a jednoho druhu média o stejných parametrech.
(3) U dodávek a odběru tepla v Gcal je ve smluvním období přípustná
(4) Tlak a teplotu dodávané páry, popřípadě horké nebo teplé vody dohodnou organizace ve smlouvě, současně dohodnou i jejich minimální a maximální hodnoty, ve kterých se mohou dodávky a odběry pohybovat.
(5) Odběratel je povinen vracet kondenzát i vratnou vodu. Přípustné jsou pouze ztráty, odpovídající optimálnímu technickému stavu a rozsahu zařízení odběratele, nejvýše však 5 % u páry a 0,5 % u horké (teplé) vody. Ve zcela výjimečných případech se mohou organizace ve smlouvě dohodnout na použití kondenzátu, popřípadě oběhové vody pro potřebu odběratele.
(6) Odběratelem vracený kondenzát nesmí být znečišťován více, než jak bylo dohodnuto s dodavatelem ve smlouvě. V odůvodněných případech může dodavatel požadovat, aby si odběratel opatřil a namontoval na svůj náklad automatický hlásič čistoty vraceného kondenzátu, který signalizuje, popřípadě přímo zabraňuje vrácení kondenzátu znečištěného nad dohodnutou hodnotu. Kondenzát znečištěný více než bylo dohodnuto s dodavatelem se považuje za nevrácený.
(7) Množství a jakost vráceného kondenzátu nebo vratné vody se vyhodnocuje v místě přechodu ze zařízení odběratele do zařízení dodavatele; organizace se mohou ve smlouvě dohodnout i jinak.
(8) Dodavatel je oprávněn za účasti odběratele kontrolovat odběrné tepelné zařízení u odběratele včetně podružných odběratelů, kontrolovat dodržování sjednaných technických podmínek, jakož i správnost odběratelových údajů.
(9) Odběratel není oprávněn použít dodané teplo k jiným než ve smlouvě sjednaným účelům.
(10) Odběratel může se souhlasem dodavatele přenechat teplo podružně připojeným odběratelům, je však povinen namontovat a udržovat podružné měřiče tepla pro každý podružný odběr vlastním nákladem. Dále je odběratel povinen spotřebované teplo, měřené podružným měřičem, pravidelně odečítat.
(11) Odběratel je povinen na požádání dodavatele předložit provozní údaje, související s dodávkou a odběrem tepla.
(12) Odběratel je povinen hlásit dodavateli bez zbytečného odkladu všechny závady na odběrném tepelném zařízení (včetně zařízení podružných odběratelů), které mají vliv na dodávku tepla, a zajistit jejich co nejrychlejší odstranění, nesmí však zasahovat do primárního parního nebo horkovodního okruhu, pokud to nebylo s dodavatelem ve smlouvě dohodnuto.
§ 23 Rozdělení odběratelů Odběratelé tepla se dělí na tyto skupiny:
I. odběratelé tepla s ročním odběrem nad 3000 Gcal včetně, mimo odběry určené pro obyvatelstvo,
II. odběratelé tepla s ročním odběrem pod 3000 Gcal, mimo odběry určené pro obyvatelstvo,
III. odběratelé tepla určeného pro obyvatelstvo včetně společných odběrů s převážným podílem určeným pro obyvatelstvo.
§ 24 Odběratelé tepla jsou povinni oznámit dodavateli v termínu stanoveném pro sestavení návrhu prováděcího státního plánu požadované množství tepla v rozdělení na čtvrtletí, popřípadě měsíce.
§ 25 Hospodářské smlouvy (1) Po splnění všech podmínek stanovených pro připojení odběrných tepelných zařízení k zařízení pro veřejný rozvod tepla, včetně předložení přihlášky k odběru tepla, oznámí odběratel dodavateli dokončení všech montážních prací a předloží doklad o povolení k trvalému provozu (užívání).
(2) Odběratelé jsou povinni předložit dodavateli novou přihlášku k odběru tepla v těchto případech:
a) při rozšíření nebo rekonstrukci svého odběrného tepelného zařízení,
b) při změně sjednaného příkonu,
c) při připojení podružného odběru,
d) při změně sazby.
(3) Přejímá-li nový uživatel objekt, v němž je odběrné tepelné zařízení připojeno k zařízení pro veřejný rozvod tepla, je povinen nejpozději 30 dnů před započetím odběru předložit dodavateli přihlášku k odběru tepla a do 3 dnů od převzetí objektu oznámit stav měřiče tepla ke dni převzetí.
(4) K uzavření hospodářské smlouvy na odběr tepla v předpokládané výši do 200 Gcal za rok stačí potvrzení přihlášky k odběru tepla.
§ 26 (1) Hospodářské smlouvy na odběr tepla se uzavírají pro každé odběrné místo zvlášť. Hospodářskou smlouvu tvoří:
a) přihláška k odběru tepla,
b) technické a dodací podmínky, které se sjednávají zpravidla bez časového omezení,
c) odběrový diagram, ve kterém je sjednáván zejména předmět a čas plnění.
(2) Nejpozději 30 dnů před započetím odběru předloží odběratel dodavateli návrh technických a dodacích podmínek na formuláři, který mu na požádání vydá dodavatel. Dodavatel předložený návrh buď potvrdí, anebo se k němu vyjádří do 20 dnů po jeho doručení.
(3) Nejpozději 20 dnů před smluvním obdobím je odběratel povinen sjednat s dodavatelem odběrový diagram.
(4) Smluvní období je u odběratelů I. skupiny čtvrtletní, u odběratelů II. a III. skupiny roční.
(5) Odběrové diagramy mohou být hodinové, směnové, denní, měsíční, čtvrtletní nebo roční. Druh odběrového diagramu stanoví dodavatel po projednání s odběratelem.
(6) V odběrových diagramech se sjednává množství tepla, výše tepelného výkonu a časový průběh odběru ve smluvním období.
(7) Dojde-li dodatečně k nepředvídané změně v účelové výrobě, může odběratel požádat o snížení množství tepla smluveného v odběrovém diagramu, nejpozději však 20 dnů před koncem smluvního období. Odběratel je povinen nahradit dodavateli nutné náklady, které mu v souvislosti s touto změnou vzniknou.
§ 27 Měření (1) Dodavatel měří dodávku tepla na primární straně předávací stanice svým zařízením, které odběrateli namontuje, zapojí a udržuje (včetně oprav a cejchování) za úplatu podle ceníku a jde-li o přímého odběratele, na výstupu ze zdroje, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak. Byla-li v odůvodněných případech sjednána o měřicím místě, popřípadě o dodávce měřiče tepla nebo jiných částí měřicího zařízení jiná písemná dohoda mezi dodavatelem tepla a odběratelem, platí ustanovení této dohody.
(2) Měřicí zařízení je měřicí souprava složená z měřiče tepla nebo z měřiče průtoku teplonosného média včetně dalšího nutného a doplňujícího zařízení.
(3) Způsob měření a typ měřiče je stanoven připojovacími podmínkami dodavatele.
(4) Odběratel, který požaduje přesné dodržování sjednaných parametrů (výkon, tlak, teplota apod.), vybuduje svým nákladem dálkové měření sjednaných parametrů.
(5) Dodavatel může v případě potřeby na svůj náklad vyměnit svá měřicí, pomocná a ovládací zařízení, namontovaná u odběratele.
(6) Odběratel zajistí na svůj náklad zřízení potřebného elektrického přívodu se samostatným okruhem a bude hradit spotřebu elektrického proudu pro měřicí zařízení tepla a pro ostatní tepelná zařízení dodavatele umístěná v objektu odběratele.
(7) Odběratel je povinen pečovat o to, aby nedošlo k poškození měřicích zařízení, sledovat správný chod měřičů tepla a ihned po zjištění hlásit dodavateli veškeré závady a neobvyklosti v měření, jakož i zjevné poruchy v instalaci před měřicím zařízením. Dále je odběratel povinen zajistit a trvale pečovat o bezpečný přístup k měřičům tepla.
(8) Odběratelé mohou pro vlastní potřebu namontovat vlastní podružné nebo kontrolní měřiče tepla, zapojené za hlavním měřičem dodavatele. Správnost jejich měření dodavatel nekontroluje a jejich stavy neodečítá. Podružné nebo kontrolní měřiče odběratele jsou zvlášť označeny. Dojde-li k poruše měřicího zařízení dodavatele, lze použít údajů kontrolního měřiče tepla odběratele. K osazení podružných a kontrolních měřičů pro odběr tepla je třeba souhlasu dodavatele jen v těch případech, kdy tyto měřiče by mohly ovlivnit chod měřičů dodavatele.
(9) Není-li dodávka tepla výjimečně zjišťována měřicími zařízeními, dohodnou organizace ve smlouvě způsob zjišťování výše odběru.
§ 28 (1) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měřicího zařízení, může požádat písemně o jeho přezkoušení.
(2) Dodavatel je povinen provést přezkoušení měřicího zařízení do 30 dnů po obdržení žádosti odběratele.
(3) Zjistí-li se při přezkoušení, že údaje měřiče jsou v mezích třídy přesnosti, hradí náklady spojené s přezkoušením odběratel.
(4) Zjistí-li se při přezkoušení, že údaje měřiče se odchylují od přípustné hodnoty podle odstavce 3, vymění dodavatel měřič tepla na svůj náklad a zvýhodněná organizace uhradí organizaci poškozené částku odpovídající chybě v údajích měřiče, a to ode dne, kdy závada prokazatelně vznikla, a nelze-li jej zjistit, ode dne předcházejícího odečtu.
(5) Nelze-li přesně zjistit spotřebu tepla za dobu poruchy měřicího zařízení, vypočte se podle údajů kontrolního nebo podružného měřiče, jinak podle průměrných spotřeb v předcházejících srovnatelných obdobích, u dodávek pro otopné účely podle spotřeby v klimaticky stejném a řádně měřeném období.
(6) Jde-li o novou dodávku tepla nebo o změnu v odběrových poměrech, může dodavatel fakturovat tuto spotřebu zálohově s tím, že vyrovnání bude provedeno na základě měřené spotřeby v nejbližším přibližně srovnatelném období, popř. jiným s odběratelem dohodnutým způsobem.
Regulace, omezení a přerušení dodávek a odběrů
§ 29 (1) Pro zajištění plynulého zásobování teplem všech odběratelů je dodavatel oprávněn podle potřeby provádět regulační opatření uvedená v hospodářské smlouvě.
(2) Dodavatel je oprávněn omezit nebo přerušit dodávky tepla při dodržení podmínek uvedených v § 30:
a) při provádění plánovaných oprav, údržbových a revizních prací, oznámených odběrateli předem zpravidla při sestavení ročního plánu; při provádění jiných naléhavých údržbových a revizních prací,
b) při změně druhu nositele tepla a podstatné změně jeho parametrů,
c) při událostech charakteru živelní pohromy (např. při bouři, vichřici, požáru, povodni, sesutí půdy),
d) při provádění regulačních opatření podle regulačního plánu nebo jejich nedodržení odběratelem,
e) nevyhovuje-li odběratelovo zařízení do té míry, že může ohrozit bezpečnost života nebo majetku, způsobit nadměrné ztráty při spotřebě tepla nebo poruchu u dodavatele nebo jiných odběratelů,
f) zabraňuje-li odběratel dodavateli přístup k měřicím přístrojům a tepelným zařízením,
g) byl-li u odběratele zjištěn neoprávněný odběr,
h) změní-li odběratel bez souhlasu dodavatele přípojnou hodnotu tepelných zařízení, popřípadě vymění clonu regulující tepelný výkon,
ch) nesplní-li odběratel příkaz kontrolního orgánu k odstranění závad v tepelném zařízení,
i) přenechá-li odběratel teplo bez souhlasu dodavatele dalším odběratelům,
j) vrací-li odběratel menší množství nositele tepla nebo kondenzátu, popřípadě kondenzát horší jakosti než je sjednáno ve smlouvě a může-li tím dojít k ohrožení chodu zdroje,
k) odebírá-li odběratel vyšší výkon, než připouští odběrový diagram,
l) z nutných provozních důvodů; toto přerušení však v době, kdy odběratel měl podle diagramu nárok odebírat teplo, nesmí být v jednotlivých případech delší než 30 minut, výjimečné případy mohou být ve smlouvě dohodnuty individuálně podle technických možností dodavatele,
m) z důvodu neplacení stanovených splátek nebo faktur za dodávku tepla těm odběratelům, kteří nesplnili svou povinnost ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jim dodavatel stanovil s upozorněním, že jim přeruší dodávku.
§ 30 (1) Omezení nebo přerušení dodávky je dodavatel povinen:
a) oznámit písemně odběratelům alespoň 40 dnů předem, hodlá-li provádět plánované opravy, údržbové a revizní práce; alespoň 10 dnů předem, je-li nutné provádět jiné naléhavé údržbové a revizní práce,
b) oznámit odběrateli změnu druhu nositele tepla nebo podstatnou změnu jeho parametrů písemně do 30 dnů po schválení přípravné dokumentace stavby nutné k provedení změny,
c) písemně vyrozumět odběratele v případech omezení nebo přerušení podle - 29 písm. f), g), h), ch), i),
d) v případech uvedených v § 29 písm. j), k), l) upozornit odběratele telefonicky, popřípadě jiným dohodnutým způsobem a poskytnout mu přiměřenou lhůtu.
(2) Při zjištění závad, které bezprostředně ohrožují bezpečnost života nebo majetku, zastaví dodavatel dodávku ihned po zjištění závady; není-li odběratel odpojení přítomen, vyrozumí jej dodavatel o tom neprodleně.
(3) Dodávku tepla přerušenou nebo omezenou z důvodů, jež jsou na straně odběratele, obnoví dodavatel po odstranění všech závad nebo příčin, pro které byla dodávka přerušena nebo omezena.
§ 31 U dodávek tepla určených pro obyvatelstvo může odběratel omezit nebo přerušit odběr z důvodu hospodárnosti; je však povinen oznamovat omezení nebo přerušení dodavateli způsobem dohodnutým ve smlouvě.
§ 32 Neoprávněný odběr (1) Za neoprávněný odběr se považuje:
a) odebírá-li odběratel teplo beze smlouvy s dodavatelem, mimo případy, kdy hospodářská smlouva nebyla uzavřena pro okolnosti na straně dodavatele,
b) provede-li odběratel taková opatření, aby měřicí zařízení spotřebu tepla buď nezaznamenávala, nebo ji zaznamenávala nesprávně ke škodě dodavatele, nebo jestliže odběratel takto upravená zařízení užívá,
c) přenechá-li odběratel bez souhlasu dodavatele teplo dalším spotřebitelům,
d) poškodí-li odběratel měřicí zařízení, jeho tovární, cejchovní či podnikové plomby nebo clonu, nebo plomby na ostatním zařízení umístěném dodavatelem, nebo neohlásí-li nahodilé poškození do 3 dnů po jeho zjištění.
(2) Množství tepla neoprávněně odebrané u neměřených nebo nesprávně měřených odběrů se zjišťuje tak, že se uvažuje plné zatížení všech spotřebičů, popřípadě plné zatížení, které připouští clona, a to po dobu 12 hodin denně; mimo topné období se však nepřihlíží ke spotřebičům pro vytápění. Takto stanovená denní spotřeba se násobí počtem dní neoprávněného odběru; není-li možno zjistit celé období neoprávněného odběru, vyúčtuje se odběr za poslední odečítací období.
(3) Nelze-li zjistit počet a druh spotřebičů u odběratele tepla, použijí se za základ výpočtu náhrady údaje uvedené ve smlouvě nebo v přihlášce.
(4) Úhrnná částka vyúčtovaná za neoprávněný odběr nesprávně měřený se sníží o částky zaplacené za dobu neoprávněného odběru.
(5) K částce vypočtené podle odstavce 2 a 4 se připočtou náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru.
§ 33 Majetkové sankce (1) Za nedodání, neodebrání nebo překročení smluveného množství tepla stanoví se penále takto:
a) nedodá-li dodavatel smluvené množství tepla, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 20 Kčs za každou nedodanou Gcal,
b) neodebere-li odběratel smluvené množství tepla, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 20 Kčs za každou neodebranou Gcal,
c) překročí-li odběratel smluvené množství tepla, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 100 Kčs za každou překročenou Gcal.
(2) Za nedodržení nebo překročení smluveného výkonu se stanoví pro jednotlivá odběrná místa penále takto:
a) nedodrží-li dodavatel výkon v Gcal/hod. souvisle po dobu delší než 30 minut, nebo přeruší-li dodávku na tuto dobu v době, kdy měl odběratel právo teplo odebírat, je dodavatel povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 100 Kčs za každou nedodrženou Gcal/hod.,
b) překročí-li odběratel výkon v Gcal/hod., je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 100 Kčs za každou po dobu delší než 30 minut překročenou Gcal/hod.,
c) překročí-li odběratel výkon v Gcal/hod. v době, kdy bylo vyhlášeno regulační opatření, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 1000 Kčs za každou Gcal/hod., a to za každý případ okamžitého překročení sjednané hodnoty výkonu; toto penále se nevztahuje na dodávky tepla z teplovodní sítě pro otopné účely.
(3) Za nedodržení smluveného tlaku a teploty páry, popřípadě horké nebo teplé vody, mimo případy uvedené v § 29, stanoví se penále takto:
nedodrží-li dodavatel tepla souvisle po dobu delší než 30 minut tlak, teplotu nebo obojí současně, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 20 Kčs za každou Gcal dodanou při jiných než ve smlouvě sjednaných parametrech.
(4) Penále podle odstavců 2 a 3 se platí jen v těch případech, jsou-li výkon, tlak, popřípadě teplota zjišťovány u odběratele registračními přístroji.
(5) Nevrátí-li odběratel množství kondenzátu nebo vratné vody sjednané ve smlouvě, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 10 Kčs za každou tunu nevráceného kondenzátu nebo vratné vody; základem pro výpočet penále je množství snížené o ztráty podle § 22 odst. 5.
(6) Za neoprávněný odběr tepla podle § 32 odst. 1 písm. a) a b) je odběratel povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 100 Kčs za každou neoprávněně odebranou Gcal.
(7) Za neoprávněný odběr tepla podle § 32 odst. 1 písm. c) a d) je odběratel povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 1000 Kčs za každý zjištěný případ.
(8) Organizace, která nedodržela lhůtu stanovenou v § 24, § 28 odst. 2 a - 30 odst. 1 písm. a), je povinna zaplatit organizaci oprávněné penále ve výši 50 Kčs za každý den prodlení, nejvýše však 1000 Kčs.
(9) Penále podle odstavce 1 - 8, pokud v jednotlivém případě nepřesáhne částku 1000 Kčs, nemusí být účtováno ani vymáháno.
§ 34 Fakturování a placení Fakturování a placení upravují zvláštní předpisy.
ČÁST ČTVRTÁ Ustanovení společná a závěrečná (§ 35-36)
§ 35 (1) Organizace se nemohou dohodnout ve smlouvě odchylně od ustanovení této vyhlášky, mimo ta ustanovení, v nichž se odchylná úprava dohodou stran výslovně připouští.
(2) Dodávky elektřiny pro zvláštní zařízení federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra ČSR, ministerstva vnitra SSR a federálního ministerstva spojů se řídí zvláštními dohodami uzavřenými mezi federálním ministerstvem paliv a energetiky a těmito ministerstvy.
§ 36 (1) Zrušuje se vyhláška Ústřední správy energetiky č. 121/1964 Sb. , kterou se vydávají základní podmínky dodávky elektřiny a tepla.
(2) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1974.
Náměstek ministra:
Ing. Fárka v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
