Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

63/1918 Sb. znění účinné od 15. 12. 1918 do 18. 9. 1921

Zákon byl nejprve zrušen zákonem č. 267/1921 Sb. a poté zákonem č. 322/1921 Sb. Zákon č. 267/1921 Sb. však nabyl účinnosti až 1. 4. 1925, kdežto zákon č. 322/1921 Sb. 19. 9. 1921.

63

 

ZÁKON

ze dne 10. prosince 1918

o podpoře nezaměstnaných

 

Z usnesení Národního shromáždění vydávají se o udělování podpor nezaměstnaných tato nařízení:

I. Osoby mající nárok na podporu

(§ 1-2)

§ 1

Příslušníci československého státu, odkázáni svojí výživou na mzdu nebo služební požitky a podléhající zákonu o pojištění dělníků v nemoci, ze dne 30. března 1888, z. ř. čís. 33, nebo zákonu o bratrských pokladnách ze dne 28. července 1889, z. ř. čís. 127, mohou činiti nárok na podporu v nezaměstnání za podmínek, uvedených v tomto zákoně.

Nárok za stejných podmínek mohou činiti osoby vojenské, propuštěné ze služby vojenské, neb osoby, které podléhaly zákonu ze dne 26. prosince 1912, z. ř. čís. 236, o válečných úkonech (demobilisovní). Z podpory vyloučeny jsou osoby, které požívají nemocenského podle zákonů v § 1, odst. 1., uvedených, jakož i osoby, které z vlastních prostředků mají zabezpečenu výživu po dobu působnosti tohoto zákona.

§ 2

Ministr sociální péče se zmocňuje, by smluvil s jinými státy, že příslušníci jejich, zdržující se v území státu československého, budou účastni podpor podle tohoto zákona, když zdejším státním příslušníkům, zdržujícím se v jejich území, budou přiznány obdobné výhody.

II. Výše podpory

(§ 3-4)

§ 3

Podpora osob, naznačených v § 1, odst․ 1., rovná se nemocenskému podle zákona ze dne 20. listopadu 1917, z. ř. čís. 457. Osoby demobilisované, jmenované v § 1, odst. 2., obdrží denně 4 K.

§ 4

Vedle osobní podpory v nezaměstnání obdrží podporovaný příplatek jedné koruny denně pro osoby žijící s ním ve společné domácnosti a výživou na něj odkázané, a to:

1.

pro manželku neb družku;

2.

pro děti vlastní i nevlastní do dokonaného osmnáctého roku;

3.

pro příbuzné ku práci neschopné.

Přihlížeti jest pouze k oněm členům domácnosti, kteří už žili s podporovaným ve společné domácnosti před vyhlášením tohoto zákona.

Demobilisovaný, jehož rodina požívá vyživovacího příspěvku podle zákona ze dne 26. prosince 1912, z. ř. čís. 237, a zákona z 27. července 1917, z. ř. čís. 313, má nárok na podporu dle tohoto zákona potud, pokud tato podpora přesahuje příspěvek vyživovací.

III. Uplatňování nároků na podporu

(§ 5-9)

§ 5

Aby uplatněn byl nárok na podporu, musí se nezaměstnaný hlásit o práci buď u příslušného všeobecného (okresního) ústavu pro sprostředkování práce neb u odborové sprostředkovatelny práce, určené demobilisačním výborem.

Neobdrží-li žadatel zaměstnání, musí pro dosažení podpory předložit osobní doklady, a to: pracovní knížku, ohlašovací (vojenský) lístek o pobytu, průkaz obce o počtu členů rodiny, písemné prohlášení, že z vlastních prostředků nemá zabezpečenu výživu do konce působnosti tohoto zákona, potvrzení zaměstnavatele o propuštění z práce. V potvrzení tom budiž uvedena doba a způsob posledního zaměstnání, jakož i výše posledního výdělku. Demobilisační výbor může žádat úřední průkaz o majetkových poměrech. Demobilisovaní předloží potvrzení od zaměstnavatele, u něhož byli zaměstnáni, když byli povoláni ke službě vojenské nebo k válečným úkonům.

Zaměstnavatel jest povinen vydati nezaměstnanému takové potvrzení.

Od opatření tohoto dokladu lze upustiti, může-li nezaměstnaný jinak dokázati, že nemohl zaměstnání obdržeti (na př. pro zrušení závodu, přesídlení rodiny, dřívější zaměstnání v cizině a pod.).

Demobilisovaný musí při prvé přihlášce o podporu též prokázati, že se podrobil ochranné prohlídce vojenského neb úředního civilního lékaře.

§ 6

Všichni zaměstnavatelé jsou povinni uprázdněná místa hlásiti místně příslušné obvodové neb odborové sprostředkovatelně práce.

§ 7

Nemůže-li sprostředkovatelna práce nezaměstnanému opatřiti přiměřeného zaměstnání, vydá mu o tom potvrzení.

Ministr financí má právo uložiti v případě potřeby obecním úřadům, aby v zastoupení finanční správy konaly výplaty podpor.

Na základě tohoto potvrzení stanoví a vyměří demobilisační výbor podporu, prozkoumav doklady a poukáže ji k výplatě berním úřadem. Podporavyplácí se za uplynulý týden pozadu.

§ 8

K zajištění nárokův i na další podporu jest nezaměstnaný povinen, aspoň dvakráte týdně hlásiti se osobně u sprostředkovatelny práce o zaměstnání. Není-li v místě pobytu podporovaného sprostředkovatelny práce, lze nahradit osobní hlášení*** do 17.11.1919 jiným vhodným způsobem, jejž určí výbor demobilisační. Je-li nezaměstnaný nemocen, dostačí zpráva (vysvědčení) ošetřujícího lékaře. Zanedbá-li podporovaný bez odůvodněné omluvy povinné hlášení, nebo zdráhá-li se bez důvodu přijmouti přikazovanou práci, jeho fysickým nebo duševním schopnostem přiměřenou a placenou podle mzdového tarifu, nebo podle sazeb v místě obvyklých, pozbývá nároku na další podporu.

Podporovaný musí přijmouti práci, také když jest mu přikázána mimo místo jeho dosavadního pobytu. Je-li v tomto případě nucen mít oddělenou domácnost, poskytne se členům jeho rodiny polovina příplatků rodinných, uvedených v § 4.

Na potvrzení sprostředkovatelny práce bude nezaměstnaný, když bude potřeba, na místo přikázaného zaměstnání dopraven po železnici bezplatně.

§ 9

Podporovaný jest povinen oznámiti demobilisačnímu výboru každou změnu, která by měla vliv na vyměření, nebo na výplatu podpor (tedy nabyl-li zaměstnání, nebo zmenší-li se počet členů rodiny, nebo nemá-li dále samostatné domácnosti). Obdrží-li zaměstnání, dlužno to hlásiti sprostředkovatelně práce a současně vrátiti poukázku na podporu.

IV. Výkonné orgány

(§ 10-17)

§ 10

Místní výbory demobilisační (obvodové) zřízeny budou hned po vyhlášení tohoto zákona ve všech místech, kde jsou sprostředkovatelny práce, zpravidla v místě okresního soudu. Sídla odborových výborů demobilisačních určí ministerstvo sociální péče po návrhu zájemníků.

Výbory skládají se ze 6 členův a předsedy. Úřady tyto jsou čestné. Členům může se poskytnouti přiměřená náhrada ministerstvem sociální péče.

Členy výboru jmenuje politický úřad I. stolice, a to vždy polovici ze zaměstnavatelův a polovici ze zaměstnaných. Členové povolají většinou hlasů předsedu, kterým nesmí být ani zaměstnavatel, ani osoba, uvedená v § 1. Neučiní-li tak v ustavující schůzi, kterou svolá politický úřad I. stolice, jmenuje ho tento úřad.

§ 11

Výbory demobilisační rozhodují o žádosti za podporu. Aby se mohl výbor platně usnášeti, je třeba přítomnosti alespoň čtyř členů. Usnášení děje se většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje předseda.

Do vyměření podpory nebo do zamítavého rozhodnutí výboru není stížnosti.

Vrchní dozor na činnost demobilisačních výborů koná ministerstvo sociální péče.

Závěrečná ustanovení

§ 12

Odepře-li zaměstnavatel vydati zaměstnanému potvrzení, uvedená v § 5, neb opomine-li hlásit uprázdněná místa ( § 6), dále, zanedbá-li podporovaný bez odůvodněné omluvy povinné hlášení ( § 8) nebo neoznámí-li změny, rozhodné pro výměru podpory ( § 9), dopouštějí se přestupku, který trestá politický úřad I. stolice peněžitou pokutou až do 100 korun.

§ 13

Ministr sociální péče se zmocňuje, by povolil jiný postup při udělování podpor v nezaměstnanosti, podle tohoto zákona skupinám podnikatelů, kteří nechtějíce propustiti nezaměstnané dělníky, vyplácejí jim nadále mzdu aspoň ve výši těchto podpor.

Ministr sociální péče může dále zmocniti výbory demobilisační, by v případech, zasluhujících zvláštního ohledu, povolovaly výjimečně podporu v nezaměstnanosti až do 2 korun denně též osobám, neuvedeným v § 1.

§ 14

Podpory podle tohoto zákona nemají právních následků podpory chudinské.

Veškeré písemnosti, souvisící s řízením o těchto podporách, jsou prosty kolkův a poplatků.

§ 15

Příslušníkův osob demobilisovaných, kteří měli nárok na vyživovací příspěvek do 15. listopadu 1918, přísluší tento nárok do 22. prosince 1918, je-li demobilisovaný bez zaměstnání.

§ 16

Zákon byl nejprve zrušen zákonem č. 267/1921 Sb. a poté zákonem č. 322/1921 Sb. Zákon č. 267/1921 Sb. však nabyl účinnosti až 1. 4. 1925, kdežto zákon č. 322/1921 Sb. 19. 9. 1921.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 15. prosince 1918 a pozbývá jí dnem 15. února 1919.

§ 17

Zákon byl nejprve zrušen zákonem č. 267/1921 Sb. a poté zákonem č. 322/1921 Sb. Zákon č. 267/1921 Sb. však nabyl účinnosti až 1. 4. 1925, kdežto zákon č. 322/1921 Sb. 19. 9. 1921.

Ministři sociální péče, vnitra, financí, obchodu, dopravy, veřejných prací a zemědělství jsou pověřeni, by tento zákon provedli.

Dr. Kramář v. r.

Dr. Winter v. r.

Švehla v. r.

Dr. Rašín v. r.

Prášek v. r.

Dr. Stránský v. r.

Dr. Zahradník v. r.

Staněk v. r.