64/1918 Sb. znění účinné od 4. 7. 1929 do 31. 12. 2023
64
Zákon
ze dne 10. prosince 1918
o mimořádných přechodních ustanoveních na Slovensku
§ 1 Zákon byl Revolučním národním shromážděním dne 10. 12. 1918 přijat ve slovenském znění, které uvádělo: „Všetky municipiálné a obecné výbory sa rozpustia, ich právomoc prejde na komisie zmocnencom vlády ustanovené.“ Municipálními výbory se v uherské územní správě rozuměly výbory zřizované v municipiích, tedy župách a municipálních městech.
Uherské zákony a nařízení o zastoupení na uherském sněmu se zrušují.
Všechny městské a obecní výbory se rozpustí a jejich pravomoc přejde na komise, zmocněncem vlády ustanovené.
§ 2 Státní, samosprávní a církevní hodnostáři, úředníci a zaměstnanci bývalého království uherského prozatímně ponechají se ve svých úřadech s dosavadními požitky, složí-li slib poslušnosti Československé republice a uzná-li zmocněnec vlády, že i jinak jsou se své úkoly.
§ 3 Na Slovensku se úřaduje slovenským jazykem. O právu užívati jiných, na Slovensku domácích řečí vydá se zvláštní nařízení.
§ 5 Správu všeho státního jmění a podniků, jakož i privátních železnic přejímají příslušná ministerstva Československé republiky.
§ 6 Všechny státní, stoliční, obecní a církevní daně, poplatky a veřejné dávky mají býti placeny podle dosavadních zákonů, nařízení a výměrů. Státní daně a poplatky mají býti odváděny do státní pokladnice Československé republiky.
§ 7 Ode dne převzetí správy může býti užito jen takových kolků, směnkových tiskopisů a poštovních známek, které vláda Československé republiky opatřila svým označením.
§ 8 Dosavadní a chystaná nařízení Československé vlády o branné povinnosti jsou platná i na výše uvedeném území.
§ 9 Apelace, rekursy, zmateční stížnosti a jiná odvolání k soudům a jiným úřadům nacházejícím se kromě Slovenska, třeba podle platných nařízení podati u onoho úřadu, který je dosud místem podacím, kde mají býti podrženy až do dalšího nařízení.
§ 10 Zmocněnec vlády má právo vývoz ze Slovenska mimo území Československé republiky zakázati nebo obmeziti, nebo učiniti závislý na podmínkách, jím určených.
§ 12 Všechny ve veřejném a soukromém majetku se nacházející archivy, musea, umělecké sbírky, knihovny, jakož i starožitné a umělecké předměty z území Slovenska není dovoleno odciziti, ani vyvézti, ani ničiti.
§ 13 Zákon tento vztahuje se na celé ono území bývalého království Uherského, které vláda Československé republiky do své správy vezme.
§ 14 [Ministr s plnou mocí] Dle čl. IX Úst 1920 ke dni 6. 3. 1920 pozbývají platnosti všechna ustanovení, která odporují této ústavní listině. Dle § 84 Úst 1920 každé vládní nařízení podpisuje předseda vlády nebo jeho náměstek a ministři pověření jeho provedením, nejméně však polovina ministrů. Dle čl. IX Úst 1920 dále pozbývají platnosti všechny dřívější ústavní zákony, i když by jejich jednotlivá ustanovení nebyla v přímém rozporu s ústavními zákony Československé republiky. Ust. § 14 tohoto zákona přitom bylo přijato kvalifikovanou většinou jakožto nepřímá změna § 19 zákona č. 37/1918 Sb., o prozatímní ústavě.
Provedením tohoto zákona pověřuje se vláda Československé republiky. Vláda má právo, dáti některému svému členu plnou moc, aby vydával nařízení a konal vše na udržení pořádku, na konsolidování poměrů a na zabezpečení řádného státního života. K platnosti vydaných jím nařízení stačí jeho podpis.
§ 15 Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení.
Dr. Kramář v. r.
Habermann v. r.
Dr. Stránský v. r.
Dr. Vrbenský v. r.
Stříbrný v. r.
Dr. Soukup v. r.
Dr. Rašín v. r.
Prášek v. r.
Dr. Winter v. r.
Švehla v. r.
Klofáč v. r.
Dr. Zahradník v. r.
Dr. Šrobár v. r.
Dr. Hruban v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck