(1.) Dále uvedená ustanovení vztahují se k nájmu bytů a jednotlivých částí bytů a k nájmu obchodních místností.

(2.) Na pronájem při provozování živnosti přechovávání cizinců se ustanovení ta nevztahují.

(1.) Zvýšení nájemného i s vedlejšími poplatky, jež dosud povinen byl platit nájemce nebo poslední nájemce, smí za předpokladů v odstavci 4. označených býti smluveno jen, pokud to je odůvodněno:

(2.) Zvýšení nesmí pro jednotlivý nájemní předmět činiti více, než na něj připadá z úhrnného obnosu zvýšení, k nimž přihlédati sluší dle odstavce 1. při stejnoměrném rozdělení dle poměru jednotlivého nájemného k úhrnné sumě činží a nájemních hodnot nepronajatých součástí domu (nájemní hodnota položená za základ daňovému předpisu).

(3.) Za náklady, jež byly učiněny k žádosti nájemcově, lze smluviti přiměřené zvýšení nájemného, leč že by byly nutny k tomu, aby nájemní předmět byl udržen v uživatelném stavu.

(4․) Předchozích ustanovení buď užito, nečinilo-li nájemné za jednotlivý předmět nájmu, počítáno na rok, s vedlejšími poplatky při počátku použitelnosti ustanovení o ochraně nájemců více než.

(1.) Nebyl-li nájemní předmět od počátku války pronajat, není ustanovení nájemného za první pronájem poté, kdy počíná se možnost použíti ustanovení o ochraně nájemců, podrobeno nijakému obmezení.

(2.) K domům, pro něž úřední stavební povolení bylo uděleno, neb se udělí teprve po 27. lednu 1917, nevztahují se ustanovení tohoto nařízení.

(1.) Přiznal-li pronajimatel po vypuknutí války snížení nájemného, smí nájemné býti opět zvýšeno až do obnosu nájemného původně smluveného, nikoli však před uplynutím ustanovené doby, pro kterou bylo snížení povoleno. Snížení, které bylo přiznáno před 27. lednem 1917 na dobu války nebo podobně, pokládá se v pochybnosti za povoleno na neurčitý čas.

(2.) Výpočtu zvýšení nájemného, přípustného dle § 2 může býti za základ položeno původně smluvené nájemné, bez ohledu na to, bylo-li nájemné dle odstavce 1. opět zvýšeno, aneb sejde-li z takového opětného zvýšení.

(3.) Bylo-li nájemci přiznáno nájemné u porovnání s jinými činžemi v domě značně snížené, smí se smluviti zvýšení na obnos těmto činžím přiměřený a lze kromě toho tento obnos položiti za základ výpočtu dle § 2.

(1.) Dokud požívají osoby dle zákonů ze dne 27. července 1917, z. ř. čís. 313 (ve znění zákona ze dne 31. března 1918, z. ř. čís. 126), ze dne 17. srpna 1917, z. ř. čís. 376, aneb ze dne 28. března 1918, z. ř. čís. 119, státních vyživovacích příspěvků, podpor nebo přídělů, nebo dokud jsou dle zákona ze dne 31. prosince 1917, z. ř. čís. 15 z roku 1918, účastny státní péče, není dovoleno nájemné z nájemního předmětu, který obývají aneb jehož jinak užívají, ani zvýšiti, ani je původně smluveným vyšším obnosem požadovati ( § 4., odst. 1.), když by tím byla zkrácena jejich výživa.

(2.) Totéž platí za stejného předpokladu pro osoby vojenské ( § 1, odst. 2. cís. nař. ze dne 29. července 1914, z. ř. čís.178), které se vracejí při ukončení války aneb již dříve do svého občanského postavení, dále pro zajaté a rukojmí ( § 1, odst. 3. tohoto cís. nařízení), a to až do projití 3 měsíců po dni, v němž přestal platiti důvod, uvedený v § 3, odst. 2. zmíněného císařského nařízení.

(1.) Pokud smluvené nájemné přesahuje meze v předchozích ustanoveních dotčené, je úmluva neplatná.

(2.) Zapovězeny a neplatny jsou úmluvy, podle nichž má nový nájemce něco plniti za to, že se dřívější nájemce vzdává nájemního předmětu, anebo má vůbec něco plniti dřívějšímu nájemci aneb osobně třetí bez vzájemného rovnocenného plnění, dále úmluvy, podle nichž má se za sprostředkování nájmu platiti úplata, která převyšuje obvyklou odměnu. Totéž platí pro úmluvy, podle nichž dává pronajimatel anebo dřívější nájemce slíbiti pro sebe anebo pro někoho třetího plnění, jež nejsou v bezprostřední spojitosti s nájemní smlouvou.

(3.) To, co bylo plněno proti předchozím předpisům, může býti požadováno zpět se zákonnými úroky. Tohoto nároku na vrácení nelze se předem vzdáti. Nárok na vrácení promlčuje se do roka.

(1.) Pronajimatel může nájemní smlouvu vypověděti jen z důležitých důvodů.

(2.) Za důležitý důvod buď pokládáno obzvláště,

(1.) Vázne-li hypotéka na nemovitosti alespoň částečně pronajaté, lze zvýšení míry úrokové smluviti jen potud, pokud to jest nutno následkem všeobecných změn poměrů míry úrokové nebo vzhledem k míře úrokové závazků věřitelových, jež byly založeny před počátkem použitelnosti ustanovení o ochraně nájemců. Zvýšení míry úrokové buďte na roveň pokládány zvýšení opětujících se vedlejších poplatků (režijní příspěvky nebo pod.), jež hypoteční dlužník je povinen vedle úroků zapravovati, nebo úmluva provise míru náhrady v obchodě obvyklé převyšující, a pod. z podnětu prodloužení hypotečního úvěru.

(2.) Pokud smluvená míra úroková převyšuje označené meze, je úmluva neplatna. Obnos dobrovolně zaplacený lze i se zákonnými úroky žádati zpět. Tohoto nároku na vrácení nelze se předem vzdáti. Nárok na vrácení promlčuje se do roka.

(1.) Pro pohledávky, jež jsou zajištěny na nemovitosti aspoň částečně pronajaté, může soud, odůvodňuje-li to hospodářský stav dlužníkův a neutrpí-li tím věřitel nepoměrné újmy, poskytnouti soudcovské příročí nejdéle včetně do 31. prosince 1919 a to i tehdy, vznikla-li pohledávka po 31. červenci 1914. Nedosahují-li smluvené úroky zákonných úroků, může soud na dobu soudcovského příročí povoliti zvýšení úroků, nikoli však nad míru úroků zákonných. Soud může dále naříditi, že se promíjejí nebozrušují právní následky, jež nastaly nebo nastávají proto, že pohledávka není včas zaplacena nebo nastaly nebo nastávají dle úmluvy o propadnutí.

(2.) Všeobecných ustanovení o příročí soukromoprávních peněžních pohledávek buď obdobně šetřeno. Dříve než soud rozhodne, může si vyžádati dobré zdání příslušného nájemního úřadu.

(3.) Pro nároky na placení úroků a anuit lze soudcovské příročí povoliti jen dle všeobecných předpisů o příročí soukromoprávních peněžních pohledávek.

O tom, je-li zvýšení nájemného dle § § 2 až 2b a 4 přípustno, anebo je-li nájemné aneb jiná úplata dle § 2b, a § 7, odst. 2, č. 7 přiměřena, rozhoduje k návrhu pronajimatelově nebo nájemcově příslušný nájemní úřad, a není-li tu tohoto úřadu, okresní soud, v jehož obvodu pronajatá nemovitost leží, v nesporném řízení, když vyslechnuty byly přezvědné osoby, jež jsou místních poměrů znalé. Rozhodnutí nelze bráti v odpor opravným prostředkem, lze je však kdykoliv k návrhu změniti s účinkem pro nový nájemní termín. Návrhy na změnu rozhodnutí, jež se neopírají o nové skutečnosti, lze bez jednání odmítnouti.

(1.) O přípustnosti zvýšení míry úrokové hypoték, jež váznou na nemovitosti alespoň částečně pronajaté, rozhoduje k návrhu věřitele nebo dlužníka komise, kterou je zříditi u zemského politického úřadu, v jehož obvodu zastavená nemovitost leží, a jež se skládá z přednosty zemského politického úřadu jako předsedy; z úředníka zemského politického úřadu jako zpravodaje, z úředníka vyslaného zemským finančním úřadem, ze soudce vyslaného presidentem vrchního zemského soudu, ze dvou odborníků v oboru hypotečního úvěrnictví povolaných přednostou zemského politického úřadu a ze znalce vyslaného starostou města, v němž zemský politický úřad má své sídlo. Předsedovi jakož i každému členu komise buď zřízen jeden neb několik náměstků.

(2.) Komise rozhoduje většinou hlasů. Jsou-li hlasy rovny, rozhodne hlas předsedův.

(3.) Rozhodnutí nelze v odpor bráti, lze je však kdykoliv změniti a působí pro všechny hypotéky téhož věřitele, jež jsou zajištěny na nemovitostech ve správním obvodě zemského politického úřadu, pokud jsou aspoň částečně pronajaty.

(1.) Nájemní úřady buďte zřízeny v městech s vlastním statutem a v obcích, jež při posledním sčítání lidu měly více než 20.000 obyvatelův. V jiných obcích lze nájemní úřady zříditi dle usnesení obecního výboru. Obecní výbor (městská rada) může se usnésti o zřízení několika nájemních úřadův a ustanoví obvod jich místní působnosti.

(2.) Náklady spojené se zřízením a činností nájemních úřadů uhrazuje obec.

Předseda nájemního úřadu a jeho náměstek jsou ustanoveni v městech s vlastním statutem starostou, jinak politickým okresním úřadem, ostatní členové starostou (obecním představeným) a to všichni na rok. Jejich úřad je úřadem čestným, mají však nárok na náhradu hotových výloh. Obecní výbor (městská rada) může členům nájemního úřadu, již jsou odkázáni na výdělek, poskytnouti přiměřenou náhradu za ztrátu času z obecních prostředkův. Předseda a jeho náměstek mějtež pokud možno způsobilost ke konceptní službě ve státní správě nebo k soudcovskému úřadu. Z ostatních členů nájemních úřadů buď polovina povolána z majitelů domů v obci bydlících, druhá polovina z nájemců tam bydlících.

(1.) Povolání za člena nájemního úřadu mohou odmítnouti jen ženy, duchovní, vojenské osoby, veřejní úředníci, osoby starší 60 let, pak drobní živnostníci a osoby, které žijí z denní nebo týdenní mzdy.

(2.) O tom, zda odmítnutí je oprávněno, rozhodne s konečnou platností, kdo člena ustanovil.

(1.) Kdo se zdráhá vzíti na se úřad člena nájemního úřadu, buď, jakmile jeho odepření bylo prohlášeno neoprávněným, odsouzen k peněžité pokutě až do 200 K.

(2.) Členové nájemního úřadu, kteří se nedostaví, nebo nedostaví včas ke schůzím bez dostatečné omluvy nebo jinakým způsobem se vyhýbají úředním povinnostem, buďte potrestáni pořádkovou pokutou až do 200 K pro každý případ. Omluví-li se dostatečně náležitě, lze odsouzení zcela neb částečně odvolati. Členové nájemního úřadu, kteří se dopustili hrubého porušení svých povinností, buďte kromě toho zbaveni svého úřadu.

(3.) Rozhodovati náleží politickému okresnímu úřadu.

(1.) Nájemní úřad rozhoduje po ústním jednání usnesením většiny v tříčlenných senátech, skládajících se z předsedy nájemního úřadu nebo náměstka a vždy z jednoho přísedícího z pronajimatelů a nájemců.

(2.) Rozhodnutí buď nejdéle do tří dnů vyhotoveno písemně s krátkým odůvodněním a k žádosti doručeno stranám.

(3.) Jednání nájemního úřadu jsou veřejná. K souhlasnému návrhu účastníků buď veřejnost vyloučena. Zakázáno jest veřejně vyhlašovati obsah neveřejného jednání.

(1.) Žádá-li se o rozhodnutí nájemního úřadu o přípustnosti zvýšení nájemného, obešle nájemní úřad strany s podotknutím, že nedostavení se není na újmu jednání a rozhodnutí. Jednání buď provedeno pokud možno do čtrnácti dnů po návrhu.

(2.) Obeslané osoby jsou povinny, obeslání vyhověti nebo k jednání vyslati zástupce věci úplně znalého a náležitě o věci zpraveného. Strany a jich zástupcové jsou povinni, dáti dle pravdy vysvětlení o okolnostech nájemním úřadem určitě označených.

(3.) Nájemní úřad může předsevzíti všechna šetření pro rozhodnutí potřebná, obzvláště obeslati zvláštní předzvědné osoby a je vyslechnouti.

(4.) Politický okresní úřad, v jehož obvodu nájemní úřad působí, vynutí k žádosti nájemního úřadu pořádkovými tresty, aby strany a přezvědné osoby se dostavily a plnily svou povinnost, dáti pravdivé vysvětlení.

(5.) Všechny úřady mají povinnost poskytnouti nájemnímu úřadu právní pomoci.

(1.) Závisí-li rozhodnutí právního sporu zcela nebo částečně na tom, je-li zvýšení nájemného dle § § 2 až 2b a 4 přípustno aneb nájemné neb jiná úplata dle § 2a a § 7, odst. 2., čís. 7, přiměřena čili nic, přeruší soud, nemá-li již rozhodnutí nájemního úřadu neb okresního soudu ( § 10) o přípustném zvýšení nájemného, řízení a vyžádá si toto rozhodnutí. Jakmile toto rozhodnutí dojde, buď řízení opět zahájeno z úřední moci.

(2.) Předpisů odstavce 1. jest obdobně použíti, závisí-li rozhodnutí sporu zcela neb z části na tom, zda politický úřad uzná přípustným či nic změnu bytu podle ministerského nařízení ze dne 28. března 1918, z. ř. čís. 114.

Kdokoliv učiní nepravé nebo neúplné údaje, aby obešel nebo zmařil ustanovení tohoto nařízení, snaží se tato ustanovení jinak obejíti, zejména kdo si dá slíbiti plnění, jež odporují předpisům § 6, odst. 2., kdo podněcuje k tomu, neb spolupůsobí při tom, buď potrestán politickým okresním úřadem a tam, kde je státní policejní úřad, tímto úřadem peněžitou pokutou až do 20.000 K nebo vězením až do šesti měsíců. Tyto tresty lze uložiti také vedle sebe.

Řízení před nájemními úřady je osvobozeno od kolkův a poplatků.

(1.) Účinnost tohoto nařízení nastává pátým dnem po jeho vyhlášení. Současně pozbývá platnosti ministerské nařízení ze dne 20. ledna 1918, z. ř. čís. 21.

(2.) Převyšuje-li plnění za podnájem před početím účinnosti tohoto nařízení smluvené, výměru přípustnou dle § 2b, může podnájemce žádati za jeho snížení na přiměřený obnos s účinkem pro nové činžovní období.

(3.) Ustanovení § 6, odst. 2, jest použíti také na úmluvy, které byly učiněny před vyhlášením tohoto nařízení, ale v den vyhlášení nebyly splněny.

(4.) Ustanovení § 7 jest použíti také na výpověď podnájmu jednotlivých součástí bytů hlavním nájemcem samým užívaného, byla-li výpověď v den vyhlášky tohoto nařízení již dána, ale nenabyla-li dosud právní moci.

(5.) Prošel-li již v den vyhlášky tohoto nařízení v místě obvyklý výpovědní termín, ve kterém u nájemní smlouvy na určitou dobu ( § 7a) nájemce má prohlásiti, že v nájmu nebude pokračovati, a pronajimatel žádati za rozvázání smlouvy, dostačí, bude-li takové prohlášení učiněno neb taková žádost podána do 14 dnů poté, kdy toto nařízení bylo vyhlášeno.

(6.) Za důležitý důvod k výpovědi smluv a podnájmu jednotlivých součástí bytu hlavním nájemcem samým spoluužívaného nebo k žádosti za rozvázání nájemní smlouvy na určitou dobu dlužno jmenovitě pokládati, prokáže-li pronajimatel, že předmět nájemní znovu pronajal již přede dnem vyhlášky tohoto nařízení.

(7.) Toto nařízení pozbude platnosti dnem 31. prosince 1919.