K § 1. odst. 1.
Pro ukládací období 1918/1919 pozbývají platnosti úplně neb částečně tato ustanovení zákona o os. d. př.:
§ 11 o úhrnu daně výdělkové, § 12, odst․ 7., zmínka o komisi kontingentní, § 14, odst. 4., druhá věta, o kontingentu sloučených společností berních, § 15, odst. 3. a 4., o vřadění, § 19, odst. 1., o dobrých zdáních a návrzích zemských komisí o kontingentech, §§ 31, 32, 47 až 52 o rozvrhu a stanovení společnostních kontingentů, § 39, odst. 1. a 3., o prohlášeních k dani výdělkové, §§ 53 až 56 o komisi kontingentní, § 57, odst. 1., o výkazu přirážky neb srážky rozvrhové v rozkazu platebním, §§ 59 a 60 o odvoláních proti výpočtu daně, § 66, odst. 2., o přirážce nebo srážce rozvrhové při dani poplatníků nevřaděných do společností berních, § 74 o nevpočítání přírůstků do společnostních kontingentů, §§ 79, 81 a 82 o nevpočítání daně výdělkové předepsané živnostem podomním a kočovním do kontingentu.
Zrušeny jsou také úplně neb částečně příslušné články vykonávacího nařízení ku I. hl. cit. zákona, a to zejména: čl. 8., 11. - 13., 16., 21. č. 1., odst. 1., a č. 4. posl. věta, 22., 23., 35., odst. 8., 39. až 41., 43. až 49., 52., 53., 60., 63. a 65., pokud odporují novým zákonným předpisům.
Úchylka od zásady kontingentování bude platiti prozatím jen pro léta 1918 a 1919.
K § 2.
Vřadění, jež bylo dle výkonu bývalého ministerstva financí ze dne 18. března 1918, č. 22.506, již provedeno, zůstává v platnosti.
Proti vřadění lze se odvolati teprve v odvolání proti platebnímu rozkazu.
K § 3, odst. 2. posl. větě (§ 22, odst. 4. zákona o os. d. př.).
Je-li doplnění komise nutno, avšak rychlé vypsání nebo provedení volby z jakýchkoliv příčin nemožno, buď návrh, aby byla komise doplněna jmenováním členů, vyměřovacím úřadem I. stolice neprodleně podán zemskému finančnímu ředitelství a jím hned předložen ministru financí.
K § 4 (§§ 32, 33 a 34 zákona o os. d. př., čl. 20., 23., 34., 37. vyk. nař. ku I. hl.).
Posavadní stanovisko § 32 zákona o os. d. př., že základem zdanění je prostřední výnosnost, platí i nyní. Při tom se má přihlížeti ku prostřední výnosnosti živností a zaměstnání jiných poplatníků téže společnosti berní. Stejnoměrnost zdanění poplatníků téže společnosti berní je tedy zásadou stěžejní, což však nikterak nevylučuje, aby bylo hleděno dosíci stejnoměrnosti zdanění také v poměru k jiným společnostem berním. V odst. 3. vytčeno odchylně od dosavadních ustanovení, že se při zjištění známek podstatných a při úsudku o prostřední výnosnosti má hleděti též k výsledku provozování. Výsledek provozování jeví se především ve skutečně docíleném čistém výnosu podniku, t. j. v rozdílu mezi příjmy a výdaji podniku, nehledíc ke srážkám, týkajícím se výlučně osoby podnikatelovy (ku př. životní pojistné). Tento čistý výnos buď pokud možno stanoven a ve protokolu vyměřovacím vytčen, ačkoliv nenáleží ke zvláštním známkám provozovacím v seznamu M uvedeným. Poněvadž jde o rychlé uložení daně za léta 1918/19, není třeba, po případě ani možno, aby čistý výnos byl zvláště přesně ciferně vyšetřen. Stačí, je-li znám z ukládání daně z příjmu (ze přiznávky, z odhadu komisí odhadních) třeba jen přibližně; stačí i vlastní vědomí komise pro daň výdělkovou.
K § 5.
Daň ukládá se na období 1918/1919, tedy na obě dvě léta najednou. Poněvadž zrušen rozvrh daně, vydá se jediný platební rozkaz na oba roky. Nebyly-li by fondovní přirážky včas vydání platebního rozkazu ještě stanoveny, vypočtou se dle posavadní výměry s výhradou pozdější opravy. Posavadní vzorce platebních rozkazů mohou býti k vůli úspoře papíru upotřebeny, ovšem po přiměřené úpravě.
K § 6.
A. Všeobecná daň výdělková poplatníků zařaděných do společností berních na období 1918 až 1919 se vyměřuje dle průměrného stavu provozovacích poměrů v roce 1917. Netrvá-li podnik ještě celý rok 1917, jsou rozhodny samozřejmě skutečné provozovací poměry prvních dvanácti měsíců provozování. Příklad: Vznikl-li podnik 1. května 1917, rozhodují provozovací poměry od 1. května 1917 do 30. dubna 1918. Pro případ, že by byly poměry provozovací v roce 1918 zvláště nepříznivými proti podkladu z roku 1917, jest postaráno případnou slevou válečnou dle cís. nař. ze dne 19. října 1914, z. ř. čís. 293, jež je zachováno ve platnosti.
B. Pokud jde o podniky a provozovny, jež dlužno zdaniti mimo společnosti berní, provedena budiž výměra dle provozovacích poměrů, které se dají očekávati pro prvních dvanáct měsíců od počátku provozování, po případě pro zbytek období ukládacího. Jsou-li v době ukládání poměry provozovací již známy, uloží se daň dle nich. Příklad: Vznikl-li podnik 1. března 1918, jsou rozhodny poměry za dobu od 1. března 1918 do 28. února 1919; vznikl-li podnik 1. března 1919, rozhoduje průměrný stav v době od 1. března do 31. prosince 1919.
K § 7.
Nelze žádati za jednotné zdanění podniků provozovaných v území Československého státu s podniky provozovanými mimo toto území. O těchto cizozemských provozovnách platí ustanovení §§ 8 až 10 zák. o os. d. př., vztažmo smlouva s Uhry ze dne 30. prosince 1907, z. ř. čís. 278 a výnos bývalého ministerstva financí ze dne 15. ledna 1918, z. ř. čís. 18.
K § 8.
Všeobecné vyhlášky k podání prohlášení k dani výdělkové není dle zákona potřebí. Po uplynutí lhůty zákonné buďtež poplatníci, kteří se omeškali s prohlášením, individuelně vyzváni, aby podali prohlášení ve lhůtě nejméně osmidenní dle § 42 zák. o os. d. př. Vyzvání budiž přiložen formulář prohlášení.
Prohlášení buďtež podána na předepsaných formulářích, jež budou vydávány na požádání u vyměřovacích úřadů, jakož i u berních úřadů, neb protokolárně u místně příslušného vyměřovacího úřadu. Nové podniky a provozovny nutno k podání prohlášení vybídnouti neprodleně, jakmile úřad zvěděl o jich činnosti.
K § 9.
(§§ 42, 45 a 46 zák. o os. d. př., čl. 16. až 18. výk. nař. ku I. hl.).
Neodpoví-li poplatník bez dostatečné omluvy na sdělené mu pochybnosti o správnosti údajů nebo neuposlechne-li výzvy k vysvětlivkám, doplňkům nebo opravě prohlášení nebo ku předložení knih k nahlédnutí, může komise pro daň výdělkovou uložiti daň z moci úřední na základě pomůcek, jež sama má po ruce. Tentýž právní následek jest spojen s opožděnou odpovědí.
Dle § 9 zůstávají v platnosti mimo zákon a novelu o přímých daních osobních cís. nařízení o slevách daně výdělkové z důvodů válečných ze dne 19. října 1914, z. ř. čís. 293, o přirážkách válečných ze dne 28. srpna 1916, z. ř. čís. 280, a předpisy o právu, nahlížeti do knih poplatníkových a o změnách trestních ustanovení V. hl. zákona o os. d. př. dle cís. nař. ze dne 16. března 1917, z. ř. čís. 124, i vykonávací nařízení k těmto předpisům.