Individuální kontingenty hospodářských lihovarů, podléhajících spotřební dani z lihu, jež jim byly přiděleny podle čl. 1. lit. B zákona ze dne 23. ledna 1914, z. ř. č. 11, zůstávají v platnosti i pro výrobní období 1918/1919 a 1919/1920.

Líh v těchto dvou výrobních obdobích v lihovarech živnostenských vyrobený podléhá výhradně vyšší sazbě dávky spotřební․ Družstevním hospodářským lihovarům, které nejpozději ve výrobním období 1918/19 a 1919/20 výrobu zahájily, přidělí se alkoholový kontingent v množství 1 1/2 hl na 1 ha úředně uznané plochy, nejvíce však 600 hl ročně. Ostatním hospodářským lihovarům, jež dosud nebyly vůbec nebo jenom nepatrně alkoholovým kontingentem poděleny, přidělí se 1 hl kontingentu na 1 ha úředně uznané plochy, nejvíce však 300 hl ročně.

Dosavadní ustanovení o dodatečném přídělu uvolněného lihového kontingentu zůstávají v platnosti.

Ztratí-li hospodářský lihovar v jednom z výše vyznačených výrobních období hospodářskou povahu nebo vzdá-li se jí, ztrácí též individuální kontingent jemu přináležející pro celé výrobní období, v němž hospodářské povahy pozbyl, nebo se jí vzdal.

Ministerstvo financí se zmocňuje, aby ve výjimečných nutných případech dovolilo nejvyšší denní výrobu, v hospodářských lihovarech přípustnou, přechodně překročiti, a to nejvýše pro dvě ohlašovací období, aniž dotčený lihovar ztratí povahu hospodářského lihovaru.

Líh, vyrobený z jiných surovin, než které jsou uvedeny v zákonu o dani z lihu, ať již se vyrobil destilací či jiným způsobem, podléhá spotřební dávce z lihu podle ustanovení řečeného zákona, a to vždy o vyšší sazbě této spotřební dávky.

Pokud by nebylo lze pro zvláštnosti této výroby použíti při kontrole výroby a při zjištění vyrobeného lihu platných ustanovení zákona o dani z lihu, budou potřebná ustanovení vydána nařízením.

Tento zákon nabývá účinnosti pro Čechy, Moravu a Slezsko dnem vyhlášení. Na Slovensku vstoupí v účinnost dnem 1. září 1919.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr financí.