Následující paragrafy stavebního řádu ze dne 10. dubna 1886, č. 40 z. z., doplňují a případně mění se takto:
§ 73.
V obytných domech obecně prospěšných může stavební úřad dovoliti výjimečně mimo přízemek pět pater, je-li světlá výška obytných místností 2,60 m a nejsou-li podzemní místnosti určeny pro obývání; obydlené podkroví, jakož i polopatro jest počítati za celé patro․
Při budovách, pro něž bylo povoleno pět pater, dělení přízemku se nepřipouští.
V obytných domech obecně prospěšných lze snížiti světlou výšku obytných a pracovních místností v patrech, jsou-li stropy rovné, až na 2,60 m, světlou výšku obytných místností v podkroví až na 2,50 m, a to nejméně pro polovinu podlahy.
§ 74.
Při obytných domech obecně prospěšných může stavební úřad ohledně výše nahodilého zatížení pro statický výpočet stropů připustiti úlevy od nyní obvyklých předpisů, uzná-li je z ohledů bezpečnosti za přípustné; pro nahodilé zatížení nad stropem posledního patra možno připustiti 150 kg na 1 m2, i když nad tímto stropem jest navrženo obytné podkroví.
§ 75.
V obytných domech obecně prospěšných možno stropnic stropů nejvyššího patra použíti jako vazných trámů krovu; styky ostatních částí krovu se stropnicemi tvořícími jeho vazné trámy nutno však vhodným způsobem tak upraviti, aby při požáru bylo zabráněno rychlému přenesení ohně.
§ 83.
Pro malé byty v obytných domech obecně prospěšných lze připustiti tam, kde voda ku splachování jest zavedena, zřízení klosetu v koupelně místo samostatného záchodu, je-li koupelna z předsíně přístupna a odpovídá-li předpisům § 83. o osvětlení a větrání záchodů.
§ 98.
V území stavebního úřadem takto stanoveném lze povoliti, jde-li o část obce s rodinnými domy přízemními s podkrovím a se zahrádkami před průčelím domů menší šířky ulic, než stanoveny jsou v § 2. platného stavebního řádu, pod 10 m však jen tehdy, zřídí-li se před průčelím domů zahrádky nejméně 5 m hluboké, a má-li dotyčná u společnice po obou stranách chodníky nejméně 1,50 m široké a jízdní dráhu nejméně 4 m širokou.
V částech obce těchto úlev požívajících budiž zřízení zahrádek před průčelím domů pravidlem; jedině v postranních ulicích, kde se v budoucnosti nedá očekávati větší frekvence, možno výjimečně upustiti od zahrádek před průčelím domů; pak jest ale stanoviti šířku těchto ulic nejméně 10 m.
Šířka pouhých přístupů do vnitř bloků s domy v zahrádkách může býti menší než 10 m, i když nejsou splněny předem uvedené podmínky.
Jízdní dráhy ulic mohou se zříditi také jen makadamované, chodníky pak škvárové neb pískované s kamennými neb betonovými obrubami.
V ulicích postranních jest přípustno zříditi chodník také jen po jedné straně; jeho šířka budiž pak nejméně 2 m.
Kromě jednotlivých domů volně stojících jsou přípustny též skupiny řadových domů s uličním průčelím největší délky 50 m.
Řešení vzhledu těchto skupin budiž však po stránce architektonické jednotné a před započetím stavby jedné budovy této skupiny musí býti zajištěna stavba všech ostatních budov téže skupiny tak, aby celá skupina byla během dvou roků vystavěna.
V částech obce těchto úlev požívajících hražení pozemků z plného zdiva není přípustné.
Ploty na straně ulice stačí provésti do výše jen 1 m; pro skupiny domů musí býti ploty řešeny souladně.
§ 100.
Pro obytné domy obecně prospěšné platí ustanovení této V. části stavebního řádu i tehdá, jsou-li vyšší dvou pater.
§ 101.
U obytných domů obecně prospěšných mohou se prováděti zevnější a střední zdi, pokud jde o domy přízemní s podkrovím, jakož i o nejvyšší dvě patra domů vyšších v síle 30 cm, jsou-li stavěny z pálených cihel a není-li světlá výška pater větší 2,60 m a nepřesahuje-li hloubka traktu ve světlosti 5,50 m; sesílení těchto zdí v nižších patrech jest provésti tak, jak toho statický výpočet vyžaduje.
Při probíhajících stropních konstrukcích, uložených na hlavních zdech, mohou býti cihelné střední zdi přízemních domů s podkrovím provedeny v síle jen 15 cm, s komínovými tělesy přiměřeně upravenými, nepřesahuje-li světlá výška místností 2,6 m a světlá hloubka traktu 5,5 m.
Příčky dělící místnosti téhož bytu stačí provésti při volbě cihel 8 cm, při volbě jiných hmot a zvláštních konstrukcí 5 cm silné.
Cihelné klenby až do rozpnutí 1,20 m lze prováděti v síle čtvrt cihly.
Veškeré úlevy týkající se tlouštky zevnějších zdí lze poskytnouti jen tehdy, budou-li tyto zdi opatřeny vhodnou omítkou proti promočení deštěm a bude-li postaráno o dostatečné vytápění obytných místností k těmto zdem přiléhajících cirkulačními kamny. Zdi a stropy lze prováděti také dle různých nových způsobů z jiných stavebních hmot než z cihel, z lomového kamene a ze dřeva, pakli tyto zdi a stropy dostatečně isolují, jsou-li bytelné, z ohledů zdravotních nezávadné a bude-li jejich únosnost stavebníkem prokázána na základě statických výpočtů a případných zkoušek.
Požární zdi domů přízemních s podkrovím stačí provésti jen k nespalné krytině; uzavírají-li tyto zdi podkrovní místnosti podřízené, neobydlené, možno je provésti na stranách sousedních domů v síle jen 8 cm, je-li postaráno o jejich vyztužení sesilujícími pilířky.
Volně stojící obytné domy přízemní s podkrovím mohou býti stavěny také ze dřeva na zděné podezdívce; jsou-li jejich stěny zřízeny jako trámové kostry oboustranně prkně pobité, musí býti tyto stěny uvnitř budovy opatřeny hladkou rákosovou omítkou; stěny roubené omítati netřeba.
§ 102.
V obytných domech pouze pro jednu rodinu určených, přízemních s podkrovím, v němž se nalézají nejvýše tři obytné místnosti, lze zřizovati schody zcela dřevěné v šířce nejméně 90 cm bez omítky spodem i tehdá, není-li v budově druhého ohnivzdorného schodiště; tyto dřevěné schody musí však vycházeti z předsíně, neb z některé obytné místnosti. Profil stupňů lze připustiti až do 20/25 cm.
§ 103.
Pro volně stojící domy rodinné přízemní s podkrovím, jakož i pro skupiny těchto domů připouští se kryl šindelový, neb doškový, je-li proti ohni impregnovaný. Krytiny barevnými cementovými taškami lze použíti jen nevzorkované.
§ 104.
Výška podkrovních místností domů obecně prospěšných stanovena jest v doplňku § 73.
Jde-li o domy s jedním podkrovním bytem, možno ku zřízení téhož použíti dřevěných stěn, opatřených po obou příslušných stranách omítkou; stropy nemusí býti v něm omítnuty.
§ 105.
U obytných budov, volně stojících, ustanovuje se vzdálenost jádra zdiva středu postranního průčelí od sousední hranice dvěma třetinami výšky domu, měřené ve středu postranního průčelí od terainu k náběhu střechy; je-li však v postranním průčelí k sousedu štít, měří se výška od terainu k srovnané výšce tohoto štítu. Tato vzdálenost od sousedních hranic nemusí býti však větší než polovina v § 2 platného stavebního řádu ustanovené šířky krátkých ulic postranních a příčných. V takto stanoveném isolačním prostoru může stavební úřad povoliti malé výstupky, předložené zevnější schody, rampy a přízemní terasy.
Obdobná ustanovení platí o krajních domech při skupinovém zastavení. Na stranách k sousedu buďtež střechy těchto skupin opatřeny dle možnosti valbami buď úplnými aneb částečnými.
§ 108.
Žumpy dle § 81 stavebního řádu zřízené lze připustiti, kde není veřejné kanalisace a je-li o jich pravidelné vyprazdňování a čištění řádně postaráno.
Vnější líc zdiva těchto žump musí býti vzdálen nejméně 50 cm od zdiva domů, k nimž přináležejí a nejméně 2,0 m od sousedních hranic. Prostor mezi zdivem žumpy a domu budiž vyplněn upěchovaným jílem.
§ 126.
Lhůty pro podání stížností u všech instancí snižují se, pokud jde o domy obecně prospěšné, na 8 dní; stížnosti ty musí býti vyřízeny co nejrychleji, nejpozději v nepřekročitelné čtyřnedělní lhůtě.