Nařízení ministerstva spravedlnosti ze dne 26. října 1914, z. ř. č. 299, a zák. čl. XLII z r. 1914, o úpravě právní pomoci pro výkon exekuce, jakož i prováděcí nařízení z 29. prosince 1914, z. ř. č. 365 a č. 74.800/14 ministerstva spravedlnosti (igazságügyi közlony č. 14 z r. 1914), pozbyla platnosti pro vzájemný styk mezi Čechami, Moravou a Slezskem s jedné a Slovenskem s druhé strany.

V obvodu celé Československé republiky jsou stejně vykonatelnými veškeré exekuční tituly vzniklé dle platných zákonných předpisů nebo dle nich vydané od soudů, úřadů neb orgánů té neb oné země, vykonávajících svou pravomoc z nařízení nebo pověření vlády a jménem Československé republiky po 28․ říjnu 1918.

V tom neb onom území do 28. října 1918 včetně dle platných tehdy nařízení vzniklé exekuční tituly v celém obvodu bez rozdílu vykonatelny.

O příslušnosti k povolení a výkonu, jakož i o povolení a výkonu samém platí všeobecná ustanovení v exekučních řádech. V dožádání není třeba potvrditi, že exekuční titul nabyl právní moci, ani k němu přiložiti opis listiny, pokud nejde o knihovní zápisy.

Povol-li jiný soud již exekuci, není za výkon dožádaný již oprávněn, zkoumati, byla-li po právu povolena, a z toho důvodu výkon odepříti; smí jen zkoumati, zdali navržený a povolený způsob exekuce jest dle práva tam platného přípustným.

Co do opravných prostředků použito buď všeobecných ustanovení dle exekučních řádů. Podle týchž posuzovati jest příslušnost a řízení ve sporech vzniklých za vedení exekuce a z příčiny téže.

Předchozí ustanovení platí obdobně i pro exekuci k zajištění.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedením jeho se pověřuje ministr spravedlnosti.