Tyto paragrafy stavebního řádu, daného zákonem ze dne 16. června 1894, č. 63 z. z., a změněného a doplněného zákonem ze dne 16. června 1914, č. 39 z. z., doplňují nebo se mění takto:
§ 2.
Jde-li o část obce s rodinnými domy přízemními s podkrovím a se zahrádkami před průčelím domů, lze povoliti menší šířky ulic, nežli stanoveny jsou v tomto paragrafu, pod 10 m však jen tehdy, zřídí-li se před průčelím domů zahrádky nejméně 5 m hluboké a má-li dotčená ulice po obou stranách chodníky nejméně 1,50 m široké a jízdní dráhu nejméně 4 m širokou․ Menší šířku - ne však pod 10 m - lze též povoliti v postranních ulicích, i když zde není zahrádek před průčelím domů, nelze-li v budoucnosti v místech těch očekávati větší frekvence.
Šířka pouhých přístupů dovnitř bloků s domy v zahradách může býti menší než 10 m, i když nejsou splněny napřed uvedené podmínky.
§ 52.
V obytných domech obecně prospěšných může stavební úřad dovoliti výjimečně mimo přízemek 5 pater, je-li světlá výška obytných místností 2,60 m a nejsou-li podzemní místnosti určeny k obývání; obydlené podkroví, jakož i polopatro jest pokládati za celé patro.
Při budovách, pro něž bylo povoleno pět pater, dělení přízemku se nedovoluje.
V obytných domech obecně prospěšných lze snížiti světlou výšku obytných a pracovních místností v patrech, jsou-li stropy rovné, až na 2,60 m, světlou výšku obytných místností v podkroví až na 2,50 m, a to nejméně pro polovinu podlahy.
§ 54.
Pro obytné domy obecně prospěšné omezení toto neplatí a jest se říditi podle ustanovení doplňku § 106.
§ 69.
Při obytných domech obecně prospěšných může stavební úřad co do výše nahodilého zatížení pro statistický výpočet stropů dovolit úlevy od obvyklých nyní ustanovení, uzná-li je z příčin bezpečnosti za možné; pro nahodilé zatížení nad stropem posledního patra možno dovoliti 150 kg na 1 m2, i když nad tímto stropem jest navrženo obytné podkroví.
§ 70.
V obytných domech obecně prospěšných možno stropnic stropů nejvyššího patra použíti jako vazných trámů krovu; styky ostatních částí krovu se stropnicemi, tvořícími jeho vazné trámy, nutno však vhodným způsobem tak upraviti, aby při požáru bylo zabráněno rychlému přenesení ohně.
Pro volně stojící domy rodinné přízemní s podkrovím, jakož i pro skupiny těchto domů dovoluje se kryt šindelový, nebo doškový, je-li proti ohni impregnovaný. Krytiny barevnými cementovými taškami lze použíti jen nevzorkované.
§ 75.
V obytných domech obecně prospěšných jest dovoleno zřizovati byty v prostoře půdní i výše než nad druhým patrem, ovšem s omezením v doplňku § 52 stanoveným.
§ 80.
Pro malé byty v obytných domech obecně prospěšných lze dovoliti tam, kde voda ke splachování jest zavedena, zřízení klosetu v koupelně místo samostatného záchodu a samostatné lázně, je-li koupelna z předsíně přístupna a odpovídá-li ustanovením § 80 o osvětlení a větrání záchodů.
§ 90.
Tělesa úzkých komínů v obytných domech obecně prospěšných netřeba bezpodmínečně stavěti z formových cihel; lze k nim užít i jiné ohnivzdorné stavební hmoty, nebo hotových těles tvarových.
§ 99.
V částech obce s rodinnými domy přízemními s podkrovím a se zahrádkami před průčelím domu, mohou se zříditi chodníky jen škvárové, nebo pískované, s kamennými, nebo betonovými obrubami.
V ulicích postranních těchto částí obce je dovoleno zříditi chodník také jen po jedné straně; jeho šířka budiž pak nejméně 2 m.
§ 101.
Pro obytné domy, obecně prospěšné, jsou dovoleny úlevy podle oddílu V. i při uzavřené soustavně.
§ 102.
Není-li schváleného polohového plánu, nebo má-li nastat odchylka od něho při stanovení stavební soustavy, dělí se ustanovení a potvrzení té které stavební soustavy (odstavec třetí) s největším urychlením, a pravidlem společně s povolením a potvrzením plánu na rozdělování pozemku na stavební skupiny nebo na místa stavební (§ 8).
Jde-li jen o jednotlivé budovy a nebyl-li polohový plán ještě schválen a potvrzen, a není-li staveniště součástkou pozemku, rozděleného již pravoplatně na stavební skupiny, nebo na jednotlivá místa, staniž se ustanovení a potvrzení stavební soustavy zároveň s určením stavební čáry (§ 18).
§ 102.
V částech obce s obytnými domy přízemními s podkrovím budiž zřízení zahrádek před průčelím domu pravidlem; jejich hloubka může však býti také menší než 5 m, ne však menší 3 1/2 m; jedině v ulicích postranních, kde v budoucnosti nelze očekávati větší frekvence, možno výjimečně upostit od zahrádek před průčelím domu.
Ploty na straně uliční stačí v takovýchto částech obce provésti do výše 1 m, masivního soklu netřeba. Ploty pro skupiny domů musí býti řešeny souladně.
§ 104.
U obytných budov, volně stojících, ustanovuje se vzdálenost jádra zdiva středu postranního průčelí od sousední hranice dvěma třetinami výšky domu, měřené ve středu postranního průčelí od terrainu k náběhu střechy; je-li však v postranním průčelí k sousedu štít, měří se výška od terrainu ke srovnané výšce tohoto štítu. Tato vzdálenost od sousedních hranic nemusí býti však větší, než polovina v § 2 platného stavebního řádu ustanovené šířky krátkých ulic postranních a příčných. V takto stanoveném isolačním prostoru může stavební úřad povoliti malé výstupky, předložené zevnější schody, rampy a přízemní terasy.
Obdobná ustanovení platí o krajních domech při skupinovém zastavení.
Na stranách k sousedu buďtež střechy těchto skupin opatřeny podle možnosti valbami buď úplnými nebo částečnými.
Prostora mezi budovou aneb skupinou budov a hranicí sousední může tedy býti třeba i menší 5 m, jde-li o obytné domy obecně prospěšné. Při skupinách těchto domů jest přípustno průčelí až do 50 m.
Řešení vzhledu těchto skupin budiž však po stránce architektonické jednotné a před započetím stavby jedné budovy této skupiny musí býti zajištěna stavba všech ostatních budov též skupiny tak, aby celá skupina byla během dvou roků vystavěna.
§ 106.
U obytných domů obecně prospěšných mohou se prováděti zevnější a střední zdi, pokud jde o domy přízemní s podkrovím, jakož i o nejvyšší dvě patra domů vyšších v síle 30 cm, jsou-li stavěny z pálených cihel a není-li světlá výška pater větší 2,60 m a nepřesahuje-li hloubka traktu ve světlosti 5,50 m; zesílení těchto zdí v nižších patrech, jakož i všech cihelných zdí vůbec, jest provésti tak, jak toho statický výpočet vyžaduje.
Při probíhajících stropních konstrukcích, uložených na hlavních zdech, mohou býti cihelné střední zdi přízemních domů s podkrovím provedeny v síle jen 15 cm, s komínovými tělesy přiměřeně upravenými, nepřesahuje-li světlá výška místnosti 2,6 m a světlá hloubka traktu 5,5 m.
Příčky, dělící místnosti téhož bytu, stačí provésti při volbě cihel 8 cm, při volbě jiných hmot a zvláštních konstrukcí 5 m silné.
Cihelné klenby až do rozpětí 1,20 m lze prováděti v síle čtvrt cihly.
Veškerých úlev, týkajících se tlouštky zevnějších zdí, lze poskytnouti jen tehdy, budou-li tyto zdi opatřeny vhodnou omítkou proti promlčení deštěm a bude-li postaráno o dostatečné vytápění obytných místností k těmto zdem přiléhajících cirkulačními kamny. Zdi a stropy lze prováděti také podle různých nových způsobů z jiných stavebních hmot nežli z cihel, z lomového kamene a ze dřeva, pakli tyto zdi a stropy dostatečně isolují, jsou-li bytelné, po stránce zdravotní nezávadné, a bude-li jejich únosnost stavebníkem prokázána podle statických výpočtů a případných zkoušek.
Požární zdi domů přízemních s podkrovím stačí provésti jen k nespalné krytině; uzavírají-li tyto zdi podkrovní místnosti podřízené, neobydlené, možno je provésti na stranách sousedních domů v síle jen 8 cm, je-li postaráno o jejich vyztužení zesilujícími pilířky.
Volně stojící obytné domy přízemní s podkrovím mohou býti stavěny také ze dřeva na zděné podezdívce; jsou-li jejich stěny zřízeny jako trámové kostry, oboustranně prkny pobité, musí býti tyto stěny uvnitř budovy opatřeny hladkou rákosovou omítkou; stěny roubené omítati netřeba.
§ 107.
Na obytné domy obecně prospěšné se dvě poslední ustanovení tohoto paragrafu nevztahují; v obytných domech pouze pro jednu rodinu určených přízemních s podkrovím, v němž jsou nejvýše tři obytné místnosti, lze zřizovati schody zcela dřevěné v šířce nejméně 90 cm bez omítky spodem i tehdá, není-li v budově druhého ohnivzdorného schodiště; tyto dřevěné schody musí však vycházeti z předsíně, neb z některé obytné místnosti. Profil stupňů lze připustiti až do 20/25 cm.
§ 108.
Ustanovení tato platí jen potud, pokud není doplňky k §§ 52 a 106 jinak ustanoveno.
Jde-li o domy s jedním podkrovním bytem, možno ke zřízení jeho použíti dřevěných stěn, opatřených po obou přístupných stranách omítkou; stropy nemusí býti v něm omítnuty.
§ 127.
Pokud jde o obytné domy obecně prospěšné, snižují se všechny lhůty v §§ 12, 18 a 34 stanovené, na polovic, lhůty čtyř neděl tedy na 14 dní, lhůty 14denní na 8 dní.
§ 129.
Lhůty pro podání stížností snižují se, pokud jde o domy obecně prospěšné, na 8 dní; stížnosti ty musí býti vyřízeny co nejrychleji, nejpozději v nepřekročitelné čtyřnedělní lhůtě.
Aby lhůty tyto mohly býti dodrženy, jest předložiti podané stížnosti úřady nižší stolice úřadům vyšší stolice bezodkladně, nejdéle však 8 dní po jejich podání.
Dokončení a vyrozumění o všech rozhodnutích stavebních úřadů staniž se taktéž nejdéle do 8 dnů.