Na základě zákona o válečných úkonech ze dne 26. prosince 1912, z. ř. č. 236, požadují se pro válečné účely republiky Československé veškeré osobní, nákladní a sanitní automobily, ať hotové, rozdělané neb v práci se nalézající, které nacházejí se v průmyslových či obchodních závodech automobilních továren domácích.

Veškeré disposiční právo se stroji hotovými i rozdělanými vyhražuje se až na další vojenské správě․

Nařízení toto nabývá platnosti v den vyhlášení pro obvod automobilních továren firmy Laurin & Klement v Mladé Boleslavi, Českomoravské továrny na stroje Praha VIII., vozovky "Tatra" v Kopřivnici a fy. Walter & spol. v Jinonicích.

Provedením tohoto nařízení pověřuje se ministr Národní obrany.