Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

332/1919 Sb. znění účinné od 21. 6. 1919 do 5. 9. 1921

332

 

Zákon

ze dne 11. června 1919

o zabírání budov neb jejich částí pro účely veřejné.

 

Podle usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

§ 1.

Zemská správa politická může, pokud není vhodných místností, zcela nebo z části zabrati k užívání budovy o větším počtu místností pro účely veřejné a, pokud toho žádá veřejný zájem, i pro účely obytné, jakož i pro přesídlení uživatelů budov, zabraných podle tohoto zákona, je-li možno uživatele bez nenahraditelné hospodářské újmy jejich povolání, neb ústavy bez poškození účelu, kterému budovy ony až dosud sloužily, vhodně umístiti v budovách jiných, třeba v jiném místě.

Ze zabrání jsou vyloučeny obytné nájemní domy, byt vlastníka zabrané budovy v rozměru přípustném podle nařízení o zabírání bytů obcemi ze dne 22. ledna 1919, č. 38 Sb. z. a n., a byty i jinaké místnosti zabrané podle právě jmenovaného nařízení.

§ 2.

Uživatelům zabraných budov musí býti, nedojde-li ke zvláštnímu ujednání, přiděleny místnosti, třebas v jiném místě, které by, pokud možno, hověly účelům, kterým sloužily zabrané místnosti․

§ 3.

O zabrání rozhodne zemská politická správa po šetření, provedeném s majetníkem budovy neb jeho zástupcem a se zástupci příslušných nejvyšších úřadů a zájemníků.

Do rozhodnutí přísluší majetníku neb uživateli zabrané budovy nebo její části do 8 dnů stížnost k ministerstvu veřejných prací.

§ 4.

Zabráním pozbývají uživatelé zabraných částí budov práva, jich užívati.

Zemská správa politická má právo zabrané budovy pro účely v § 1 jmenované pronajmouti. Na pronájem nevztahují se po dobu zabrání ustanovení o ochraně nájemníků.

Zemská správa politická má dále právo v zabraných budovách na svůj náklad provésti stavební úpravy, avšak jen v mezích nejnutnější potřeby, vyslechnouc o tom majetníka budovy. V tom směru jí příslušejí také práva stavebníkovi zákonem vyhrazená.

Jde-li o budovy umělecky neb historicky cenné, jest třeba před jich zabráním a úpravou opatřiti souhlas ministerstva školství a národní osvěty.

Zemská správa politická jest povinna, majetníku neb uživateli zabrané budovy aneb její části poskytnouti přiměřené náhrady. Při stanovené náhrady musí býti vzat zřetel na veškeré hospodářské újmy, které majetník neb uživatel utrpí; též nahradí se náklad, vzniklý přesídlením při zabrání a vrácení budovy a jiné prokázané majetkové újmy, vzniklé přesídlením.

Nedojde-li mezi zemskou správou politickou a majetníkem zabraného domu k dohodě o výši náhrady, rozhodne o ní v nesporném řízení okresní soud, v jehož obvodu je zabraná budova. Soud vyšetřiv poměry a, je-li třeba, vyslechnuv znalce, určí usnesením náhradu podle volného uvážení.

Soud rozhoduje také podle volného uvážení dle zásad civilního řádu soudního, má-li útraty řízení nahraditi jedna strana, nebo mají-li se útraty rozděliti mezi strany a v jakém poměru. Řízení o náhrad nemá vlivu na řízení o zabrání.

§ 5.

Zabrání budovy trvá, i když se změní její vlastník.

§ 6.

Nebylo-li jinak mezi zemskou správou politickou a majetníkem zabrané budovy ujednáno, převezme udržování, nebo její správu zemská správa politická, která hradí výdaje s tím spojené. Na tyto výdaje a odškodnění za vedení správy jest hleděti při stanovení náhrady podle § 4.

§ 7.

Při vrácení zabrané budovy majetníku nutno ji, není-li jiného ujednání, uvésti do původního stavu. Úpravu a stavební změny, které jsou pro majetníka budovy zřejmě k velkému prospěchu, musí majetník budovy zemské správě politické nahraditi, nežádá-li za vrácení do předešlého stavu, a to podle hodnoty v době vrácení, nikoliv však více než skutečný náklad. Nedohodnou-li se strany, rozhodne soud, v § 4 jmenovaný, podle zásad v tomto paragrafu uvedených.

§ 8.

Nepřejímá-li zemská politická správa zařízení budovy podle zvláštní úmluvy, je majetník zařízení povinen, je na své nebezpečí odkliditi. Proto vykáže mu zemská správa politická potřebné místnosti v zabrané budově a, nemá-li v budově sám bytu, i další místnosti, je-li jich nezbytně třeba k dohledu a k opatrování zařízení.

§ 9.

Zemská správa politická má právo vzdáti se kdykoliv zabrané budovy.

§ 10.

Podle tohoto zákona mohou býti zabrány i budovy zcela neb z části od státní správy již najaté. Zabráním ruší se dosavadní smlouvy nájemní, státní správou uzavřené.

Smlouvy nájemní o zabraných budovách uzavřené mezi jinými stranami pozbývají platnosti na dobu zabrání, aniž se tím prodlužuje původní doba smluvní.

Nárok na náhradu škody z tohoto důvodu jest vyloučen.

§ 11.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 12.

Zákon tento nabývá pozbývá účinnosti, jakmile pro veřejné účely budou vhodné místnosti opatřeny. Stanoviti to ukládá se ministru veřejných prací.

§ 13.

Ministru veřejných prací se ukládá, aby zákon tento provedl.

T. G. Masaryk v. r.

 

Švehla v. r.,

v zast. min. předsedy.

 

Staněk v. r.