Zákon z 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n., kterým se mění zákony o úrazovém pojištění dělníků, pokud jakož nenabyl účinnosti nařízením z 19. května 1919, č. 272 Sb. z. a n., nabývá jí dnem 1. července 1919 v celém rozsahu.

Veškeré podniky horní, podrobené dozoru horních úřadů, jakož i náležející k nim závody, vrtací podniky na vyhrazené nerosty, podniky na těžbu horního vosku a asfaltu, jejichž dělníci a závodoví úředníci byli až dosud podle zákona z 30. prosince 1917, č. 523 ř. z., pojištěni pro případ úrazu u hornické úrazové pojišťovny ve Vídni, buďtež přihlášeny podnikateli způsobem předepsaným v § 18 zákona z 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. na rok 1888, u úrazové pojišťovny v Praze nebo v Brně, příslušné podle místa provozovny.

Přihlášku tuto podati jest dvojmo do 14 dnů od vyhlášení tohoto nařízení přímo u úrazové pojišťovny, a to na tiskopise touto vydaném․

V oddílu přihlášky, určeném pro zvláštní poznámky, jest uvésti, kterým rozhodnutím úrazové pojišťovny hornické ve Vídni a do jaké nebezpečnostní třídy a do jaké procentní sazby ten který podnik byl zařaděn.

Úrazové pojišťovny dělnické oznamtež ihned politickému úřadu II. stolice naturální požitky, jichž hodnotu v tom kterém okrese si přejí míti podle § 8 zákona úrazového ustanovenu.

K příkazu politického úřadu II. stolice ustanoví politický úřad I. stolice hodnotu naturálních požitků pro rok 1919, slyše důvěrníky podnikatelů a zaměstnanců, jejichž výrobního odvětví se požitky týkají. Takto stanovenou hodnotu naturálních požitků vyhlásí politický úřad II. stolice soubornou vyhláškou.

Vyhlášená hodnota naturálních požitků je 1. červencem 1919 počínaje směrodatnou pro výpočet platu nebo mzdy zaměstnancovy podle § 6 - 8 zákona úrazového, jakož i pro výpočet pojistného podle § 16 téhož zákona.

Pro dobu přechodnou vypočítává se roční výdělek zraněného podle § 6 - 8 zákona úrazového tak, že pro část roku do 30. června 1919 činí nejvyšší mez ročního výdělku 3600 K a pro část roku po 1. červenci 1919 činí nejvyšší mez ročního výdělku 6000 K. Na roční výdělek, který do 30. června 1919 přesahoval 3600 K, nebo po 1. červenci 1919 6000 K, nebéře se zřetele.

Oznámení úrazu budiž učiněno na tiskopise vydaném k tomu účelu úrazovou pojišťovnou dělnickou.

Nařízení, vydaná podle § 32, odst. 2., 3. a 5., zákona úrazového (odevzdání zraněného na účet jeho důchodu do léčebného ústavu, pozorování v léčebném ústavě, zadržení důchodu), musí úrazová pojišťovna dělnická doručiti zraněnému doporučeným dopisem k vlastním rukám.

Nároky, ohledně nichž jednoroční promlčecí lhůta podle původního znění § 34 zákona z 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. na rok 1888, uplynula již dne 30. června 1919, je považovati za promlčené. O nárocích, u nichž promlčecí lhůta jednoroční podle původního znění § 34 uvedeného zákona je dosud v běhu, platí ustanovení § 34 zákona úrazového ve znění zákona z 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n.

Lhůty stanovené v odstavci 1. § 34 zákona úrazového ve znění zákona z 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n., vztahují se i na zaměstnance, kteří byli podle § 34 zákona úrazového pojistné povinnosti u úrazových pojišťoven dělnickými zproštěni, a platí o nich obdobně ustanovení prvého odstavce tohoto paragrafu.

Práva a povinnosti úrazové pojišťovny hornické ve Vídni, pokud jde o úrazy, které se staly v době mezi 1. lednem a 30. červnem 1919, přecházejí dnem 1. července 1919 na nové nositele pojištění. Těmi jsou úrazové pojišťovny dělnické v Praze a v Brně, příslušné podle místa provozovny podniku, ve kterém se úraz stal.

Zejména přechází na územní úrazovou pojišťovnu dělnickou i právo vypočísti a vybírati pojistné podle ustanovení § 3 zákona z 30. prosince 1917, č. 523 ř. z. ve spojení s §§ 16, 21 až 27 zákona z 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. na rok 1888, a to již za prvé pololetí roku 1919.

Na podnikatele, kteří se stanou podle zákona z 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n., a tohoto nařízení členy úrazových pojišťoven dělnických, vztahují se předpisy zákona z 8. února 1909, č. 29 ř. z. Povinnost vyslovená v § 1, odstavci 5. tohoto zákona vztahuje se i na bratrské pokladny.

Den, kterým přejdou na úrazové pojišťovny dělnické v Praze a v Brně práva a povinnosti úrazové pojišťovny hornické ve Vídni, také co do úrazů, které se staly v době od 1. ledna 1915 do 31. prosince 1918, určen bude zvláštním nařízením.

Ustanovení článku IV. zákona z 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n., kterým změnou v odstavci 6., § 6 zákona z 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. na rok 1888, stanovena byla nejvyšší mez pracovního výdělku dělníka nebo závodového úředníka částkou 6000 K, použíti jest obdobně i na ustanovení § 16 zákona z 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. na rok 1888, a 2. odstavce článku V. a 1. odstavce článku VII. zákona z 20. července 1894, č. 168 ř. z.

K rozhodování sporů, které se týkají úrazů, jež se staly osobám zaměstnaným v podnicích uvedených v § 2, odstavci 1. tohoto nařízení ode dne 1. ledna 1919 počínaje, je podle toho, proti které úrazové pojišťovně dělnické žaloba směřuje, příslušný jedině

Horní senát rozhodčího soudu úrazové pojišťovny dělnické v Praze a expositura rozhodčího soudu úrazové pojišťovny dělnické v Brně se sídlem v Moravské Ostravě se tímto podle § 38 b) úrazového zákona zřizují.

Do té doby, než budou moci býti z voleni podle §§ 12 a 13 zákona úrazového přísedící a náhradníci ze skupin podnikatelů a pojištěnců podniků, uvedených v § 2, odst. 1. tohoto nařízení, povolá je do rozhodčího soudu ministr sociální péče z osob, navržených zájmovými organisacemi těchto skupin.

K rozhodování sporů o nárocích osob zaměstnaných v podnicích uvedených v odstavci 1, § 2 tohoto nařízení, které se staly v době od 1. ledna 1915 do 31. prosince 1918, jsou příslušny až obran další rozhodčí soudy úrazové pojišťovny hornické ve Vídni, zřízené podle § 15 zákona z 30. prosince 1917, čís. 523 ř. z., v Praze, Mostě a Moravské Ostravě, jichž příslušnost a řízení upraveny byly nařízením z 26. listopadu 1914, č. 339 ř. z.

Státní dozor nad prováděním úrazového zaopatření (§ 4 zákona úrazového) vykonává pokud jde o železniční zřízence ministr železnic v dohodě s ministrem sociální péče.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provedením jeho pověřuje se ministr sociální péče.