Účelem úvěru pro živnostníky válkou poškozené jest poskytnouti příslušníkům živnostenského stavu v čl. II. uvedeným úvěrové pomoci, aby udrželi neb zřídili živnosti v těch případech, ve kterých nemohou jí dosíci dostatečnou měrou pravidelným živnostenským úvěrem.

Pod slovem "úvěr" v dalším znění tohoto organisačního řádu dlužno rozuměti úvěr pro živnostníky válkou poškozené.

Úvěru tohoto může se dostati:

Nárok na úvěr mají vdovy a děti po živnostnících pod a) uvedených, provozuje-li se podnik dále na jejich vrub dle § 56, odst. 4. živn. řádu, aneb jestliže opověděly touž svobodnou živnost, která smrtí manžela neb otce zanikla.

Ve všech případech § 2, jest účastenství v úvěru závislo na podmínce, že žadatel skutečně úvěrové pomoci potřebuje a že jí také jest hoden.

Zpravidla má tento úvěr býti omezen na takové živnosti, které zařaděny jsou do III. neb IV. třídy všeobecné daně výdělkové, aneb dle svého rozsahu budou do nich pravděpodobně zařaděny.

Živnostníci, kteří si mohou bez velkých obtíží opatřiti dostatečný úvěr pravidelný, jsou vyloučeni z tohoto úvěru; rovněž tak majetníci podniků, které již před válkou byly blízky zániku, anebo o kterých je nepochybno, že nemohou býti trvale zachovány. Pravděpodobnost úspěchu je také podmínkou úvěru dle § 2, lit. a) poslední věty.

Poskytnutý úvěr není na překážku, aby dlužník požíval pravidelného úvěru živnostenského.

Úvěru poskytuje se jen k tomu, aby živnostenský podnik byl vybudován a dále veden. K úhradě osobních potřeb neb výživy žadatelovy, nebo k vypořádání starších jeho zázraků nesmí býti tohoto úvěru použito.

Úvěr jest úročný a dlužno jej ve stanovených lhůtách splatiti. Jednotlivému živnostníku může býti tento úvěr povolen zpravidla nejvýše do 6000 K.

Úvěru poskytuje se na směnku nebo na dluhopis, avšak i v tomto posléz uvedeném případě jest dlužník povinen podepsati vedle dlužního úpisu i směnku.

Od dlužníka buďtež požadovány jistoty zřízením rukojemství, hypotéky, zástavou cenných papírů, pojistky na život a pod., pokud jich může dle svých poměrů poskytnouti bez podstatných obtíží. Manželka dlužníkova aneb družka žijící s ním ve společné domácnosti nechť přistoupí za všech okolností k jeho závazku jako spoludlužnice.

Dále jest dlužník povinen na dobu trvání úvěrního poměru pojistiti si u tuzemského ústavu svůj podnik i se skladem surovin a zboží, jakož i ostatní svůj movitý a nemovitý majetek proti ohni a dáti pojistku opatřiti vinkulační doložkou, že bude pojištěný obnos pojištěnci vyplacen jen se souhlasem zemského komitétu.

I kdykoliv později, pokud úvěrní poměr trvá, může býti na dlužníkovi požadováno, aby za úvěr dal jistotu neb danou jistotu doplnil, jest-li toho potřebí k zabezpečení úvěru a může-li to dlužník učiniti bez podstatných obtíží.

Při výplatě úvěru budiž toho dbáno, aby bylo zabezpečeno náležité upotřebení úvěru. K tomu konci může úvěr místo v penězích býti poskytnut také v surovinách nebo v zařízení dílenském za pomoci vhodných organisací odborných, zejména živnostenských nákupních a strojových družstev.

Dlužník je povinen vésti řádné účetní záznamy, z nichž musí býti patrno použití úvěru.

Pokud se poskytují příplatky úrokové z veřejných prostředků (čl. V. zák.), jest úrok z úvěru pro všechny dlužníky jednotný; sazbu jeho ustanovuje čas od času ministerstvo obchodu v dohodě s ministerstvem financí způsobem pro ústavy úvěr ten poskytující závazným, při čemž bude dle možnosti dbáno toho, aby úrok byl co možno nízký a stálý. Zatím činí úrok nejvýše 4 ze sta ročně. Úroků z prodlení se ustanovení toto netýká. Mimo úrok smějí býti dlužníku účtovány jen skutečné hotové výlohy, nikoli však provise.

Každý úvěr má býti splácen ve lhůtách nejvýše pololetních a má býti takto splacen postupně nejdéle do 11 let; splácení počíná až po uplynutí prvého roku a splátky kapitálové pro další prvá tři léta mohou býti stanoveny částkami nižšími.

Dlužník může úvěr splatiti i předčasně kdykoliv.

Od věřitele může však úvěr býti vypovězen jen v těchto případech:

Výpověď jest zpravidla tříměsíční. Dle okolnosti, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení, může býti výpovědní lhůta zkrácena.

V případech odst. b) může býti úvěr za posavadních podmínek ponechán dlužníkovu nástupci v živnosti, převezme-li veškeré závazky z poměru úvěrního.

Ustanovení § 14, odst. 6. o lhůtě k podání žádosti za úvěr pro tento případ neplatí.

Do zemského komitétu vysílají po 2 zástupcích ministerstvo obchodu, ministerstvo financí, zemský správní výbor a zemské svazy úvěrních družstev živnostenských; po 1 zástupci zemská správa politická, kuratorium zemského úvěrního fondu živnostenského, obchodní a živnostenské komory, ústavy pro zvelebování živností, veškeré zemské jednoty živnostenských společenstev a obchodních gremií, ostatní zemské svazy družstev živnostenských, svazy občanských záložen a spořitelen, ústřední jednoty hospodářských společenstev, svazy okresů a měst a státní zemská ústředna pro péči o vracející se vojíny.

Sídlem zemského komitétu jest Praha.

Uvedení činitelé jmenují za každého zástupce náhradníka, jenž nastoupí, je-li zástupce zaneprázdněn.

Dva nebo více činitelů mohou jmenovati zástupce společného, kterému přísluší pak tolik hlasů, kolik jich dohromady přísluší činitelům, které zastupuje.

Uvedení činitelé jmenují své zástupce a jich náhradníky v zemském komitétu trvale, mohou je však kdykoliv odvolati a nahraditi zástupci jinými.

Dostaví-li se do schůze zemského komitétu jen jeden zástupce (náhradník) těch činitelů, kteří mají právo vysílati dva zástupce, hlasuje i za druhého nepřítomného zástupce.

Zemský komitét volí ze svého středu na každé tříletí předsedu a potřebný počet jeho náměstků, jakož i potřebný počet referentů a zapisovatelů. Funkce referentská a zapisovatelská může býti též vznesena na úředníky zemského úvěrního fondu živnostenského, pokud tento obstarává kancelářskou agendu zemského komitétu.

Schůzi ustavující svolá zemský správní výbor a jeho zástupce předsedá této schůzi.

Funkce členů zemského komitétu jest úřadem čestným; činitelům v komitétu zastoupeným jest zůstaveno, aby svým zástupcům nahradili ztrátu času a výlohy cestovní. Členové komitétu, jakož i úředníci zemského úvěrního fondu živnostenského, kteří obstarávají práce zemského komitétu, jsou vedle jiných povinností, plynoucích z jejich úředního postavení, zejména povinni zachovávati nejpřísnější mlčení o úředních záležitostech vůči každému, komu nejsou povinni o záležitostech těch učiniti sdělení úřední.

Schůze zemského komitétu svolává předseda dle potřeby a jest povinen svolati schůzi, požádá-li o to ministerstvo obchodu, ministerstvo financí, neb zemský správní výbor, nebo některá z obchodních a živnostenských komor, anebo pět jiných členů zemského komitétu. Pozvání ke schůzi buďtež rozeslána alespoň na čtyři dny předem a buďtež v nich stručně uvedeny předměty, o kterých má býti jednáno.

Předseda určuje pořad jednání, řídí schůze a spolu se zapisovatelem podepisuje zápis o usneseních ve schůzi učiněných.

Zemský komitét může se usnášeti, je-li ve schůzi jeho přítomna alespoň 1/4 členů. Usnášení děje se většinou hlasů přítomných. K povolení úvěru jest třeba většiny 2/3 přítomných. Předseda hlasuje spolu a jeho hlas rozhoduje při rovnosti hlasů.

Má-li se povoliti usnesením zemského komitétu úvěr nad 6000 K, jest potřebí, aby byli přítomni zástupci státu, země i příslušné komory a aby všichni souhlasili s usnesením.

Má-li předsedající za to, že usnesení komitétu jest formálně neplatné, nebo že komitét překročil meze své působnosti, nebo porušil závažné zájmy veřejné, a trvá-li komitét přes jeho námitky na svém usnesení, jest oprávněn zastaviti výkon usnesení až do rozhodnutí ministerstva obchodu, kterému jest věc bez odkladu předložiti. Ministerstvo obchodu jest mimo to oprávněno z moci úřední zrušiti usnesení komitétu, trpí-li vadami výše uvedenými.

Tato ustanovení platí obdobně pro užší výbory zemským komitétem snad zřízené.

Korespondenci a účetnictví zemského komitétu obstarává zemský úvěrní fond živnostenský. Písemná vyřízení podepisuje předseda zemského komitétu spolu se zodpovědným úředníkem fondu. Za práce tyto dostane se zemskému úvěrnímu fondu živnostenskému odměny, již stanoví ministerstvo obchodu v dohodě s ministerstvem financí a hradí stát 1/2, země 1/4 a obchodní a živnostenské komory stejným dílem rovněž 1/4 takto stanovené odměny.

K působnosti zemského komitétu náleží:

K působnosti uvedené pod 4. a 6. může zemský komitét přibrati zemské svazy úvěrních družstev živnostenských.

Užší výbory zemským komitétem zřízené vyřizují úkoly, které jim byly zemským komitétem přikázány a které mohou záležeti v přípravě usnesení komitétu, v jich vyřizování, anebo v samostatném obstarávání věcí zemskému komitétu příslušejících.

Zejména usnášení o věcech týkajících se jednotlivých úvěrů (§ 8, čís. 5), může býti přeneseno všeobecně na užší výbor zemského komitétu, nebo na několik takových výborů; do výboru s touto působností musí však vždycky býti pojati po jednom zástupci ministerstva obchodu, ministerstva financí, zemského správního výboru, obchodních a živnostenských komor, jakož i zemských svazů úvěrních družstev živnostenských.

Pro obvod každého soudního okresu budiž dle možnosti utvořen okresní komitét.

V Praze a Liberci zřídí se se souhlasem zemského komitétu potřebný počet místních komitétů. Také v jiných velkých městech může býti se schválením zemského komitétu zřízeno jeden nebo více komitétů místních. Rovněž tak může se schválením zemského komitétu pro více sousedních okresů soudních býti zřízen komitét společný.

Místní komitéty v Praze a Liberci buďtež složeny z jednoho zástupce zemského správního výboru, ze dvou zástupců města Prahy neb Liberce, po jednom ze zástupců zemské politické správy, berní správy, příslušné obchodní a živnostenské komory, všech živnostenských společenstev a jich okresních jednot, které jsou v obvodu místního komitétu, jakož i všech peněžních ústavů, které jsou v obvodu místního komitétu a přihlásily se k poskytování úvěru.

Okresní (místní) komitét budiž složen po jednom ze zástupců zemského správního výboru, okresní politické správy, berní správy, okresního města, příslušné obchodní a živnostenské komory, všech živnostenských společenstev a jich okresních jednot, jakož i všech peněžních ústavů, které jsou v obvodu okresního (místního) komitétu a přihlásily se k poskytování úvěru.

Na tyto zástupce se vztahuje, co řečeno bylo v § 6, odst. 3. až 6. a 9.

Obce okresu, vyjma okresní město, zastupuje v okresním (místním) komitétu zástupce okresního zastupitelstva, který však nehlasuje při povolování úvěru. K rozhodování o žádostech z obcí v obvodu okresního (místního) komitétu, vyjma okresní město podaných, nutno přizvati zástupce obce, jíž se týče, který má v tom případě právo hlasovací.

Hned, jakmile tento organisační řád bude vyhlášen, předloží okresní politická správa všem peněžním ústavům v politickém okresu po 3 výtiscích organisačního řádu s vyzváním, aby do 8 dnů prohlásily, chtějí-li úvěry poskytovati a aby v kladném případě jmenovaly svého zástupce do okresního komitétu i jeho náhradníka.

Současně vyzve okresní politická správa berní správy, okresní zastupitelstva, okresní města, příslušnou obchodní a živnostenskou komoru a všecka živnostenská společenstva a jich okresní jednoty v politickém okresu stávající, aby do 8 dnů jmenovaly své zástupce do okresních komitétů a jich náhradníky.

Neprodleně po uplynutí této lhůty svolá okresní politická správa zástupce jmenované do okresních měst k ustavení se okresních (místních) komitétů, k dojednání jich organisačních a jednacích řádů a volbě funkcionářů.

Ustavení okresního (místního) komitétu dlužno ihned oznámiti komitétu zemskému a předložiti zápis o ustavující schůzi, jakož i jeden exemplář organisačního a jednacího řádu pro okresní neb místní komitét.

Zemský komitét neprodleně oznámí okresní politické správě, béře-li ustavení se okresního (místního) komitétu a jeho organisační a jednací řád na vědomí.

Každou změnu tohoto organisačního a jednacího řádu oznámiti jest zemskému komitétu a připojiti opis zápisu o schůzi, v níž příslušné usnesení se stalo. Změna stane se pravoplatnou, jestliže zemský komitét do 14 dnů ode dne, kdy ho oznámení došlo, neprohlásí, že změnu nebere na vědomí.

V městech s vlastním statutem nastupuje na místo okresní politické správy obecní rada.

Organisační a jednací řád okresního (místního) komitétu musí obsahovati ustanovení o tom, který místní úřad neb ústav obstarávati bude písemnosti a účetnictví okresního, resp. místního komitétu, při čemž budiž nejprve přihlíženo k úvěrním družstvům živnostenským a záložnám živnostenským.

Peněžní ústavy mohou se i po uplynutí lhůty v odst. 7. uvedené přihlásiti k poskytování úvěrů a jmenovati zástupce a náhradníka do okresního (místního) komitétu.

Zřídí-li se v některém obvodu okresní neb místní komitét a bylo-li jeho zřízení vzato zemským komitétem na vědomí, náleží jemu:

Do lhůty 14 dnů nepočítá se doprava poštovní. Podá-li zemský komitét námitky, rozhodne o povolení úvěru definitivně jeho plenární schůze neb schůze užšího výboru zemského komitétu.

Byla-li žádost o úvěr okresním (místním) komitétem zamítnuta, může se žadatel odvolati k zemskému komitétu, který vyžádá si zprávu od okresního (místního) komitétu a rozhodne s konečnou platností.

O okresních (místních) komitétech platí obdobně ustanovení § 7, odst. 3. a 5. s tou změnou, že na místo ministerstva obchodu zastupuje zemský komitét.

Každý ústav, který se přihlásí k poskytování úvěru, jest povinen odevzdati okresní politické správě 2 výtisky tohoto organisačního řádu, opatřené prohlášením ústavu, že jsou mu jeho ustanovení známa a že se jim podrobuje.

Jeden z těchto 2 výtisků zašle okresní politická správa zemskému komitétu.

Ústav tento jest pak povinen úvěry mu přikázané poskytnouti a bdíti nad řádným jich použitím, pečovati o to, aby úroky a splátky řádně byly spláceny, směnky včas obnovovány, pojistné placeno atd. a opatřiti vše, čeho na ochranu úvěru jest potřebí.

Ocitne-li se dlužník v prodlení, jest ústav povinen vyšetřiti, proč nebylo placeno, a shledá-li závažné důvody pro předčasnou výpověď úvěru, bez průtahu učiniti zemskému komitétu v tom směru návrh. Je-li nebezpečí v prodlení, opatřiž ústav sám ihned, čeho je potřebí k zajištění pohledávky.

Každou měrou jest peněžní ústav povinen nejdéle do 30 dnů ode dne splatnosti ohlásiti zemskému komitétu neplacení, jakož i důvody pro sečkání dluhu, které snad dlužníkovi z vážných příčin povolil. Lhůta 30denní počíná dnem následujícím po dni splatnosti, případně po dni, kterého byla směnka postihem ústavu vrácena.

Nedbá-li peněžní ústav, jenž přikázaný mu úvěr poskytl, povinností jemu uložených, ručí za škodu tím způsobenou činitelům záruku poskytujícím dle občanského zákona; kromě toho může býti zemským komitétem vyloučen z účasti na úvěru a úvěry jím poskytnuté přenesou se pak na jiný ústav. Takový výrok zemského komitétu jest konečný.

Žádost o úvěr budiž podána u toho peněžního ústavu, který dle přání žadatele má úvěru poskytnouti, a to na jednotném tiskopise, jejž bude míti na skladě okresní (místní) komitét.

Je-li peněžní ústav, u něhož žádost byla podána, přihlášen k akci úvěrní aneb současně se přihlašuje, postoupí tuto ihned tomu okresnímu (místnímu) komitétu, v jehož obvodu žadatel bydlí, aneb není-li ho, zemskému komitétu.

Nebyla-li žádost o úvěr peněžním ústavem přijata proto, že se peněžní ústav nepřihlásil k akci úvěrní a přihlásiti se nehodlá, obrátí se žadatel na jiný peněžní ústav k akci úvěrní přihlášený, nebo na okresní (místní) komitét.

Úvěrní družstva a živnostenské záložny v zemských svazech sdružené, předkládají žádosti u nich podané, není-li okresního neb místního komitétu, zemskému komitétu u svých svazů.

Okresní (místní) případně zemský komitét přikáže úvěr při jeho povolení tomu ústavu, kde žádost byla podána.

Pro podávání žádostí ustanovena jest propadná lhůta, která činí:

V případech, kdy pro skutečnosti, jež nejsou v moci žadatelově, není možno, aby podnik živnostenský ihned byl obnoven neb zřízen, postačí k zachování nároku na úvěr záznam u okresního (místního) komitétu, jenž musí se státi v uvedené jednoroční neb dvouleté lhůtě.

V žádosti o úvěr dlužno uvésti zejména:

K žádosti buďtež připojeny potřebné listinné doklady, jako vojenské listiny, platební rozkazy o dani výdělkové, knihovní výtah o nemovitém majetku a hypotečních dluzích, stvrzenka na poslední pojistnou prémii a pod. Průkaz živnostenského oprávnění žadatele musí býti v každém případě předložen.

Orgán povolaný k vyšetření žádosti (okresní či místní komitét, po případě zemský komitét) provede šetření co nejrychleji a nejvhodněji (pomocí živnostenského společenstva, místních peněžních ústavů, obchodní a živnostenské komory, obce pobytu a pod.).

Doplněná žádost budiž pak s určitým návrhem předložena orgánu úvěry povolujícímu (zpravidla okresnímu či místnímu komitétu, jinak zemskému komitétu).

Jako pravidlo předpokládá se, že místní peněžní ústav, pověřený prováděním úvěru, bude míti k tomu dosti vlastních peněžních prostředků.

Nastane-li u místního peněžního ústavu mimořádně přece potřeba opatřiti si peněžní prostředky pro úvěry výpůjčkou, poskytne je živnostenským záložnám jejich zemský svaz, jiným peněžním ústavům může je poskytnouti zemský úvěrní fond živnostenský eskontem směnek z úvěrů. Také zemské svazy živnostenských záložen opatřujtež si, pokud jejich vlastní prostředky nestačí, peníze pro toto odvětví svých obchodů zpravidla u Zemského úvěrního fondu živnostenského reeskontem směnek z úvěru pocházejících.

K eskontu přijímají se směnky i se šestiměsíční splatností.

Zemský úvěrní fond použije k reeskontům v první řadě zemské dotace K 1,400.000, věnované pro tento účel, jakož i k úhradě zemské záruky a úrokových příplatků, budou-li zemí poskytovány. Kdyby dotace tato u fondu zvláště účtovaná byla vyčerpána, opatří další prostředky provozovací bankovním úvěrem.

Všecky reeskonty směnek z úvěrů, jež byly provedeny jinde než u zemského úvěrního fondu neb zemských svazů úvěrních družstev živnostenských, musí reeskontující ústav oznámiti do 3 dnů zemskému fondu živnostenskému.

Působnost živnostenských družstev a záložen při úvěru soustřeďuje se v jejich zemských svazech. Zejména:

Ministerstvo obchodu vykonává dozor nad činností zemského komitétu i nad pracemi zemského úvěrního fondu živnostenského a zemských svazů úvěrních družstev živnostenských jakožto jeho výkonných orgánů.

Za závazky z úvěrů poskytnutých dle tohoto organisačního řádu ručí ústavu úvěr poskytujícímu dle čl. IV. zákona ze dne 23. května 1919, čís. 276 Sb. z. a n. státu československého:

Města Praha a Liberec přejímají záruku pod c) uvedenou a ručí tudíž celkem do 20 %.

Pro příslušnost činitelů uvedených pod a) až e) jest rozhodno sídlo živnostenského závodu, nebo sídlo hlavního závodu, pro jehož majetníka byl úvěr povolen, v den povoleného úvěru.

Zbývajících 10 % záruky za úvěry poskytnuté dle tohoto organisačního řádu nese peněžní ústav, který úvěr poskytl; zřídí-li se pak společný oddělený podnik pro úvěry, sdružené ústavy podle úmluvy, a není-li jí, rukou společnou a nerozdílnou.

Ministerstvo obchodu bylo zmocněno, aby v dohodě s ministerstvem financí povolovalo úrokové příplatky ke zlevnění úvěru. Příplatky budou uhražovány z polovice státem, ze tří desetin zemí a ze dvou desetin příslušnou obchodní a živnostenskou komorou.

Pokud poskytují se tyto úrokové příplatky z prostředků veřejných, ustanovuje ministerstvo obchodu, vyslechnuvši zemský správní výbor a obchodní živnostenské komory, v dohodě s ministerstvem financí úrokovou sazbu pro eskontování směnek z úvěrů.

Zatím platí pro ústavy úvěry přímo poskytující úroková sazba 4 % a úrokový příplatek 1 %, pro zemský úvěrní fond živnostenský a zemské svazy úvěrních družstev živnostenských eskontní sazba nejvýše 5 % bez příplatku úrokového.

Poukazování příplatků děje se pololetně na základě výkazů, jež ústavy mající na ně nárok předkládati budou zemskému komitétu.

Ku podpoře úvěru (čl. I.) poskytuje se těchto úlev berních a poplatkových:

Pro takové právní listiny, jichž podle povahy nemusí použito býti výlučně k účelům úvěru, jest poplatkové osvobození, které se povoluje podle předchozího odstavce, podmínečno.

Podle bodu 5. připomenutí k tarifu poplatkového zákona z 9. února 1850, č. 50 ř. z., nutno na osvobozených listinách, není-li účel vyhotovení již zjevný z jich obsahu, uvésti klausuli: "Osvobozeno od kolků a poplatků dle čl. IX. zákona ze dne 23. května 1919, č. 276 Sb. zák. a nař. státu československého, o úvěru pro živnostníky válkou poškozené."

Tomuto společnému podniku přísluší také osvobození od 20 % (všeobecné) přirážky válečné a od přirážky rentabilní podle čl. I., § 1., čís. 3 cís. nařízení ze dne 28. srpna 1916, č. 280 ř. z.

O společném podniku súčastněných ústavů ku provozování úvěrních obchodů z úvěrů pro živnostníky válkou poškozené povede se zcela samostatný, přesný účet, který bude úplně oddělen od účetnictví podniků jednotlivých súčastněných ústavů samých.

Účetní závěrky společného podniku buďtež dle § 110 zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., i s dokladem o schválení jich a s výkazem o účasti jednotlivých ústavů předkládány každoročně příslušným vyměřovacím úřadům berním.

Dále budiž zřízena a vyměřovacímu úřadu předložena registrovaná smlouva společenská, která upravuje vzájemné právní poměry súčastněných ústavů a míru účasti jich na společném podniku.

Ústavy na společném podniku súčastněné, jež při zdaňování svých vlastních podniků požívají již výhod §§ 85. a 100., odst. 11. cit. zákona, nepozbývají těchto výhod, když účastníce se poskytování úvěru tohoto vcházejí v úvěrní styky s nečleny.