Účelem úvěru pro živnostníky válkou poškozené jest poskytnouti příslušníkům živnostenského stavu v čl. II. uvedeným úvěrové pomoci, aby udrželi neb zřídili živnosti v těch případech, ve kterých nemohou jí dosíci dostatečnou měrou pravidelným živnostenským úvěrem.

Pod slovem "úvěr" v dalším znění tohoto organisačního řádu dlužno rozuměti úvěr pro živnostníky válkou poškozené.

Úvěru tohoto může se dostati:

Nárok na úvěr mají vdovy a děti po živnostnících pod a) uvedených, provozuje-li se podnik dále na jejich vrub dle § 56, odst. 4. živn. řádu, aneb jestliže opověděly touž svobodnou živnost, která smrtí manžela neb otce zanikla.

Ve všech případech § 2. jest účastenství v úvěru závislo na podmínce, že žadatel skutečně úvěrové pomoci potřebuje a že jí také jest hoden.

Zpravidla má tento úvěr býti omezen na takové živnosti, které zařaděny jsou do III. neb IV. třídy všeobecné výdělkové, aneb dle svého rozsahu budou do nich pravděpodobně zařaděny.

Živnostníci, kteří si mohou bez velkých obtíží opatřiti dostatečný úvěr pravidelný, jsou vyloučeni z tohoto úvěru; rovněž tak majetníci podniků, které již před válkou byly blízky zániku, aneb o kterých je nepochybno, že nemohou býti trvale zachovány. Pravděpodobnost úspěchu je také podmínkou úvěru dle § 2, lit. a) poslední věty.

Poskytnutý úvěr není na překážku, aby dlužník požíval pravidelného úvěru živnostenského.

Úvěru poskytuje se jen k tomu, aby živnostenský podnik byl vybudován a dále veden. K úhradě osobních potřeb neb výživy žadatelovy, nebo k vypořádání starších jeho závazků nesmí býti tohoto úvěru použito.

Úvěr jest úročný a dlužno jej ve stanovených lhůtách splatiti. Jednotlivému živnostníku může býti tento úvěr povolen zpravidla nejvýše do 6000 K.

Úvěru poskytuje se na směnku nebo na dluhopis, avšak i v tomto posléz uvedeném případě jest dlužník povinen podepsati vedle dlužního úpisu i směnku.

Od dlužníka buďtež požadovány jistoty zřízením rukojemství, hypotéky, zástavou cenných papírů, pojistky na život a pod., pokud jich může dle svých poměrů poskytnouti bez podstatných obtíží. Manželka dlužníkova aneb družka žijící s ním ve společné domácnosti nechť přistoupí za všech okolností k jeho závazku jako spoludlužnice.

Dále jest dlužník povinen na dobu trvání úvěrního poměru pojistiti si u tuzemského ústavu svůj podnik i se skladem surovin a zboží, jakož i ostatní svůj movitý a nemovitý majetek proti ohni a dáti pojistku opatřiti vinkulační doložkou, že bude pojištěný obnos pojištěnci vyplacen jen se souhlasem zemského komitétu. Právo dávati tento souhlas může zemský orgán úvěru (zemský komitét, ústřední výbor, úvěrový komitét) přenésti na peněžní ústav.

I kdykoliv později, pokud úvěrní poměr trvá, může býti na dlužníkovi požadováno, aby za úvěr dal jistotu, neb danou jistotu doplnil, jest-li toho potřebí k zabezpečení úvěru a může-li to dlužník učiniti bez podstatných obtíží.

Dlužník jest dále povinen podati orgánům úvěru nebo jejich zmocněncům na jejich vyzvání průkaz o použití úvěru, jakož i vysvětlení o svých majetkových poměrech a o stavu podniku.

Při výplatě úvěru budiž toho dbáno, aby bylo zabezpečeno náležité upotřebení úvěru. K tomu konci může úvěr místo v penězích býti poskytnut také v surovinách nebo v zařízení dílenském za pomoci vhodných organisací odborných, zejména živnostenských nákupních a strojových družstev.

Dlužník je povinen vésti řádné účetní záznamy, z nichž musí býti patrno použití úvěru.

Pokud se poskytují příplatky úrokové z veřejných prostředků (čl. V. zák.), jest úrok z úvěru pro všecky dlužníky jednotný; sazbu jeho ustanovuje čas od času ministerstvo obchodu v dohodě s ministerstvem financí způsobem pro ústavy úvěr ten poskytující závazným, při čemž bude dle možnosti dbáno toho, aby úrok byl co možno nízký a stálý. Zatím činí úrok nejvýše 4 ze sta ročně. Úroků z prodlení se ustanovení toto netýká. Mimo úrok smějí býti dlužníku účtovány jen skutečně hotové výlohy a příspěvek na režijní výlohy okresních a místních komitétů, nikoliv však provise.

Každý úvěr má býti splácen ve lhůtách nejvýše pololetních a má býti takto splacen postupně nejdéle do 11 let; splácení počíná až po uplynutí prvého roku a splátky kapitálové pro další prvá tři léta mohou býti stanoveny částkami nižšími.

Dlužník může úvěr splatiti i předčasně kdykoliv.

Od věřitele může však úvěr býti vypovězen jen v těchto případech:

Výpověď jest zpravidla tříměsíční. Dle okolnosti, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení, může býti výpovědní lhůta zkrácena.

Přeloží-li dlužník svůj podnik do místa ležícího mimo odvod okresního (místního) komitétu, který úvěr povolil, může býti úvěr a záruka za úvěr buď na žádost dlužníkovu nebo z moci úřední převeden za souhlasu úvěrového orgánu příslušného pro nové sídlo podniku na činitele v tomto úvěrovém orgánu zastoupené. Odepře-li tento orgán svůj souhlas nebo dá-li souhlas k převedení jen části úvěru a je-li dozor nad upotřebením úvěru a péče o bezpečnost a řádné splácení úvěru peněžním ústavem, případně dosud příslušným okresním (místním) komitétem ve smyslu § 12 org. ř. přeložením podniku znemožněna nebo značně znesnadněna, může býti úvěr, případně nepřevedená jeho část předčasně vypovězena.

V případech odst. b) může býti úvěr za posavadních podmínek ponechán dlužníkovu nástupci v živnosti, převezme-li veškeré závazky z poměru úvěrního.

Ustanovení § 14., odst. 6. o lhůtě k podání žádosti za úvěr pro tento případ neplatí.

Postup věřitele (peněžního ústavu) při předčasné výpovědi a součinnost orgánů úvěru stanoví § 8, č. 5., lit. f) [pro Podkarpatskou Rus lit. e)] a § 12 (pro Podkarpatskou Rus § 10).

Povolení úvěru pozbývá platnosti, nebyl-li úvěr z jakéhokoli důvodu žadateli vyplacen do jednoho roku od povolení.

Do zemského komitétu vysílají po 2 zástupcích ministerstvo obchodu, ministerstvo financí, zemský výbor a ústřední svazy družstev živnostenských; po 1 zástupci zemská správa politická, obchodní a živnostenské komory, ústřední sbor zemské rady živnostenské, zemské úřady na zvelebování živností, veškeré zemské jednoty živnostenských společenstev a obchodních gremií, svazy občanských záložen a spořitelen, ústřední jednoty hospodářských společenstev, ústředí starostenských sborů a silničních výborů, svaz německých měst moravských a moravská zemská komise pro péči o vrátivší se vojíny.

Sídlem zemského komitétu jest Brno.

Dva nebo více činitelů mohou jmenovati zástupce společného, kterému přísluší tolik hlasů, kolik činitelů zastupuje.

Uvedení činitelé jmenují za každého zástupce náhradníka, jenž nastoupí, je-li zástupce zaneprázdněn.

Uvedení činitelé jmenují své zástupce a jich náhradníky v zemském komitétu trvale, mohou je však kdykoliv odvolati a nahraditi zástupci jinými.

Dostaví-li se do schůze zemského komitétu jen jeden zástupce (náhradník) těch činitelů, kteří mají právo vysílati dva zástupce, hlasuje i za druhého nepřítomného zástupce.

Zemský komitét volí ze svého středu na každé tříletí předsedu a potřebný počet jeho náměstků, jakož i potřebný počet referentů a zapisovatelů. Funkce referentská a zapisovatelská může býti též vznesena na úředníky kanceláře zemského komitétu.

Schůzí ustavující svolá zemský výbor a jeho zástupce předsedá této schůzi.

Funkce členů zemského komitétu jest úřadem čestným; činitelům v komitétu zastoupeným jest zůstaveno, aby svým zástupcům nahradili ztrátu času a výlohy cestovní. Členové komitétu, jakož i úředníci kanceláře jeho, kteří obstarávají práce zemského komitétu, jsou vedle jiných povinností plynoucích z jejich úředního postavení, zejména povinni zachovávati nejpřísnější mlčení o úředních záležitostech vůči každému, komu nejsou povinni o záležitostech těch učiniti sdělení úřední.

Schůze zemského komitétu svolává předseda dle potřeby a jest povinen svolati schůzi, požádá-li o to ministerstvo obchodu, ministerstvo financí, neb zemský výbor, nebo některá z obchodních a živnostenských komor, anebo pět jiných členů zemského komitétu. Pozvání ke schůzi buďtež rozeslána alespoň na čtyři dny předem a buďtež v nich stručně uvedeny předměty, o kterých má býti jednáno.

Předseda určuje pořad jednání, řídí schůze a spolu se zapisovatelem podepisuje zápis o usnesení ve schůzích učiněných.

Zemský komitét může se usnášeti, je-li schůzi jeho přítomna alespoň 1/4 členů. Usnášení děje se většinou hlasů přítomných. K povolení úvěru jest třeba většiny 2/3 přítomných. Předseda hlasuje spolu a jeho hlas rozhoduje při rovnosti hlasů.

Má-li se povoliti usnesením zemského orgánu úvěru (§ 4, odst. 4.) úvěr nad 6000 Kč nebo má-li býti úvěr prohlášen za nedobytný bez soudního zjištění nedobytnosti, jest potřebí, aby s usnesením souhlasili zástupcové státu, země a příslušné obchodní a živnostenské komory, pokud jsou činitelé tito v zemském orgánu úvěru zastoupeni. Souhlas může býti dán též písemně.

Má-li předsedající za to, že usnesení komitétu jest formálně neplatné, nebo že komitét překročil meze své působnosti, nebo porušil závažné zájmy veřejné a trvá-li komitét přes jeho námitky na svém usnesení, jest oprávněn zastaviti výkon usnesení až do rozhodnutí ministerstva obchodu, kterému jest věc bez odkladu předložiti. Ministerstvo obchodu jest mimo to oprávněno z moci úřední zrušiti usnesení komitétu, trpí-li vadami výše uvedenými.

Tato ustanovení platí obdobně pro užší výbory zemským komitétem snad zřízené.

Korespondenci a účetnictví zemského komitétu obstarává kancelář zemského komitétu, která jest přičleněna kanceláři ústředního sboru zemské rady živnostenské. Písemná vyřízení podpisuje předseda zemského komitétu spolu se zodpovědným úředníkem.

Výlohy osobní i věcně spojené se zařízením a udržováním této kanceláře hradí stát polovinou, země čtvrtinou a obchodní a živnostenské komory rovněž čtvrtinou stejným dílem.

Rozpočet těchto výloh schvaluje ministerstvo obchodu v dohodě s ministerstvem financí.

K působnosti zemského komitétu náleží:

K působnosti uvedené pod 4. a 6. může zemský komitét přibrati ústřední svazy družstev živnostenských.

Rozhodování, případně vyřizování záležitostí uvedených pod č. 1. až 4., 5., lit. a), c), f) [v nařízení pro Podkarpatskou Rus lit. e)] a i) [v nařízení pro Podkarpatskou Rus lit. h)] a č. 6. až 8. a 10. v případech neodkladných může zemský orgán úvěru, případně jeho užší výbory přenésti na předsednictvo s výhradou dodatečného schválení zemským orgánem úvěru nebo jeho příslušným užším výborem, pokud schválení takového dle povahy věci jest potřebí.

Užší výbory zemským komitétem zřízené vyřizují úkoly, které jim byly zemským komitétem přikázány a které mohou záležeti v přípravě usnesení komitétu, v jich vyřizování, anebo v samostatném obstarávání věcí zemskému komitétu příslušejících.

Zejména usnášení o věcech týkajících se jednotlivých úvěrů (§ 8., čís. 5), může býti přeneseno všeobecně na užší výbor zemského komitétu, nebo na několik takových výborů; do výboru s touto působností musí však vždycky býti pojati po jednom zástupci ministerstva obchodu, ministerstva financí, zemského výboru, obchodních a živnostenských komor, jakož i ústředních svazů družstev živnostenských.

Pro obvod každého soudního okresu budiž dle možnosti utvořen okresní komitét.

V městech s vlastním statutem zřídí se se souhlasem zemského komitétu potřebný počet místních komitétů. Také v jiných velkých městech může se schválením zemského komitétu býti zřízeno jeden nebo více komitétů místních. Rovněž tak může se schválením zemského komitétu pro více sousedních okresů soudních býti zřízen komitét společný.

Místní komitéty v městech s vlastním statutem buďtež složeny po jednom ze zástupců zemského výboru, zemské politické správy, města s vlastním statutem, berní správy, příslušné obchodní a živnostenské komory, všech živnostenských společenstev a jich okresních jednot, které jsou v obvodu místního komitétu, jakož i všech peněžních ústavů, které jsou v obvodu místního komitétu a přihlásily se k poskytování úvěru.

Okresní (místní) komitét budiž složen po jednom ze zástupců zemského výboru, okresní politické správy, berní správy, okresního města, ostatních obcí v okresu, příslušné obchodní a živnostenské komory, všech živnostenských společenstev a jich okresních jednot, jakož i všech peněžních ústavů, které jsou v obvodu okresního (místního) komitétu a přihlásily se k poskytování úvěru.

Na tyto zástupce se vztahuje, co řečeno bylo v § 6., odst. 3. až 6. a 9.

Obce okresu vyjma okresní město zastupuje v okresním (místním) komitétu zástupce těmito obcemi vyslaný, který však nehlasuje při povolování úvěru. K rozhodování o žádostech z obcí v obvodu okresního (místní) komitétu, vyjma okresní město, podaných, nutno přizvati zástupce obce, jíž se týče, který má v tom případě právo hlasovací.

Hned, jakmile tento organisační řád bude vyhlášen, svolá okresní politická správa v nejkratší lhůtě starosty všech obcí, aby si zvolili zástupce v okresním komitétu a jeho náhradníka.

Dále předloží okresní politická správa všem peněžním ústavům v politickém okresu po 3 výtiscích organisačního řádu s vyzváním, aby do 8 dnů prohlásily, chtějí-li úvěry poskytovati a aby v kladném případě jmenovaly svého zástupce do okresního komitétu i jeho náhradníka.

Současně vyzve okresní politická správa berní správy, okresní zastupitelstva, okresní města, příslušnou obchodní a živnostenskou komoru a všecka živnostenská společenstva a jich okresní jednoty v politickém okresu, aby do 8 dnů jmenovaly své zástupce do okresních komitétů a jich náhradníky.

Neprodleně po uplynutí této lhůty svolá okresní politická správa zástupce jmenované do okresních měst k ustavení se okresních (místních) komitétů, k dojednání jich organisačních a jednacích řádů a volbě funkcionářů.

Ustavení okresního (místního) komitétu dlužno ihned oznámiti komitétu zemskému a předložiti zápis o ustavující schůzi, jakož i jeden exemplář organisačního a jednacího řádu pro okresní neb místní komitét.

Zemský komitét neprodleně oznámí okresní politické správě, béře-li ustavení se okresního (místního) komitétu a jeho organisační a jednací řád na vědomí.

Každou změnu tohoto organisačního a jednacího řádu jest oznámiti zemskému komitétu a připojiti opis zápisu o schůzi, v níž příslušné usnesení se stalo. Změna stane se pravoplatnou, jestliže zemský komitét do 14 dnů ode dne, kdy jeho oznámení došlo, neprohlásí, že změnu nebere na vědomí.

V městech s vlastním statutem nastupuje na místo okresní politické správy obecní rada.

Organisační a jednací řád okresního (místního) komitétu musí obsahovati ustanovení o tom, který místní úřad neb ústav obstarávati bude písemnosti a účetnictví okresního, resp. místního komitétu, při čemž budiž nejprve přihlíženo k úvěrním družstvům živnostenským a záložnám živnostenským.

Režijní výlohy okresních a místních komitétů, není-li jinak o jejich úhradu postaráno, hraditi jest především dobrovolnými příspěvky místních činitelů v komitétu zastoupených. Nejsou-li ani takto výlohy ty uhrazeny, může je, po případě jejich neuhrazený zbytek, komitét rozvrhnouti na dlužníky dle výše dosud nesplacených úvěrů. Příspěvek dlužníka nesmí ročně převyšovati 1/4 % jeho dosud nesplaceného úvěru. Proti výměře příspěvku lze podati do 14 dnů od vyrozumění prostřednictvím okresního (místního) komitétu odvolání k zemskému komitétu, který rozhodne s konečnou platností.

Příspěvky tyto vybírá od dlužníků peněžní ústav, který úvěr poskytl, zároveň s úroky.

Peněžní ústavy se i po uplynutí lhůty v odst. 8. uvedené přihlásiti k poskytování úvěrů a jmenovati zástupce a náhradníka do okresního (místního) komitétu.

Zřídí-li se v některém obvodu okresní neb místní komitét a bylo-li jeho zřízení vzato zemským komitétem na vědomí, náleží jemu:

O úvěrech, které nedosáhly souhlasu ve schůzi přítomných zástupců státu, tudíž zástupců okresní politické správy (v městech s vlastním statutem zemské politické správy) a berní se právy, dlužno ihned podati zprávu zemskému komitétu, doloženou spisy a opisem zápisu o schůzi a jen když zemský komitét do 14 dnů po té nepodá námitek proti povolení úvěru, platí pro úvěr tento záruka veřejných činitelů dle čl. IV., lit. a) až e) zákona ze dne 23. května 1919, č. 276 Sb. zák. a nař. státu československého.

Do lhůty 14 dnů nepočítá se doprava poštovní. Podá-li zemský komitét námitky, rozhodne o povolení úvěru definitivně jeho plenární schůze neb schůze užšího výboru zemského komitétu.

Byla-li žádost o úvěr okresním (místním) komitétem zamítnuta, může se žadatel odvolati k zemskému komitétu, který vyžádá si zprávu od okresního (místního) komitétu a rozhoduje s konečnou platností.

O okresních (místních) komitétech platí obdobně ustanovení § 7, odst. 3. a 5., s tou změnou, že na místo ministerstva obchodu nastupuje zemský komitét.

Každý ústav, který se přihlásí k poskytování úvěru, jest povinen odevzdati okresní politické správě 2 výtisky tohoto organisačního řádu, opatřené prohlášením ústavu, že jsou mu jeho ustanovení známa a že se jim podrobuje.

Jeden z těchto 2 výtisků zašle okresní politická správa zemskému komitétu.

Ústav tento jest pak povinen úvěry mu přikázané poskytnouti a bdíti nad řádným jich použitím, pečovati o to, aby úroky a splátky řádně byly spláceny, směnky včas obnovovány, pojistné placeno atd. a opatřiti vše, čeho na ochranu úvěru jest potřebí.

Ocitne-li se dlužník v prodlení, jest ústav povinen vyšetřiti, proč nebylo placeno, a shledá-li závažné důvody pro předčasnou výpověď úvěru, bez průtahu učiniti zemskému komitétu v tomto směru návrh. Je-li nebezpečí v prodlení, opatřiž ústav sám ihned, čeho je potřebí k zajištění pohledávky.

Každou měrou jest peněžní ústav povinen nejdéle do 30 dnů ode dne splatnosti ohlásiti zemskému komitétu neplacení, jakož i důvody pro sečkání dluhu, které snad dlužníkovi z vážných příčin povolil. Lhůta 30denní počíná dnem následujícím po dni splatnosti, případně po dni, kterého byla směnka postihem ústavu vrácena.

Soudní smír, jakož i každé jiné ujednání peněžního ústavu s dlužníkem, kterým se mění podmínky povolení úvěru nebo které má jakýkoliv vliv na závazky činitelů záruku nesoucích, vyžaduje schválení zemským orgánem úvěru, má-li míti právní účinek vůči činitelům záruku nesoucím. Kroky proti dlužníku spojené se soudními útratami smí peněžní ústav o své újmě podniknouti jen v případech, kde jest nebezpečí v prodlení. V případě takovém jest peněžní ústav povinen podati současně s takovým zakročením zprávu zemskému orgánu úvěru, vylíčiti skutkový podklad záležitosti, jakož i okolnosti odůvodňující nebezpečí v prodlení a vyžádati s pro další zamýšlené kroky zmocnění tohoto úvěrového orgánu. Není-li nebezpečí v prodlení, smí peněžní ústav podniknouti takové kroky proti dlužníku jen se svolením zemského orgánu úvěru.

Zprávy a návrhy (na poshovění, předčasnou výpověď, soudní zakročení, schválení soudního smíru neb jiného ujednání, prohlášení úvěru za nedobytný a pod.) předkládá peněžní ústav zemskému orgánu úvěru prostřednictvím okresního, případně místního komitétu (župního, případně městského výboru), byl-li takový zřízen, jinak přímo. Předsednictvo dotčeného komitétu (výboru) předloží záležitost po případném jejím vyšetření se vším možným urychlením zemskému orgánu úvěru se svou zprávou a návrhy. Návrh předsednictva, aby úvěr byl vzhledem k očividné insolvenci dlužníkově bez exekučních, případně vůbec bez soudních kroků prohlášen za nedobytný, dlužno opatřiti projevem souhlasu aspoň jednoho zástupce státu v okresním (místním) komitétu (župním, případně městském výboru).

Peněžním ústavem ve smyslu hořejších ustanovení rozumějí se též peněžní ústavy nabyvší směnky eskomptem.

Peněžní ústav, který se nepřihlásil generelně ku poskytování úvěrů, může se přihlásiti k úvěrové akci jen v příčině určitého úvěru nebo určitých úvěrů. Ústavu takovému náleží pak zastoupení v okresním (místním) komitétu (župním, případně městském výboru) jen potud, pokud předmětem jednání jsou úvěry, jež se ho týkají. V příčině povinností takových peněžních ústavů platí totéž, co shora uvedeno.

Nedbá-li peněžní ústav, jenž přikázaný mu úvěr poskytl, povinností jemu uložených, ručí za škodu tím způsobenou činitelům záruku poskytujícím dle občanského zákona; kromě toho může býti zemským komitétem vyloučen z účasti na úvěru a úvěry jím poskytnuté přenesou se pak na jiný ústav. Takový výrok zemského komitétu jest konečný.

Nedbá-li peněžní ústav při svých krocích proti dlužníku spojených se sousedními útratami postupu předepsaného v předchozím paragrafu, ztrácí nárok na náhradu příslušné části těchto útrat, jsou-li nedobytny, se strany činitelů záruku nesoucích jako příslušenství pohledávky.

Žádost o úvěr budiž podána u toho peněžního ústavu, který dle přání žadatele má úvěru poskytnouti, a to na jednotném tiskopise, jejž bude míti na skladě okresní (místní) komitét.

Je-li peněžní ústav, u něhož žádost byla podána, přihlášen k akci úvěrní aneb současně se přihlašuje, postoupí tuto ihned tomu okresnímu (místnímu) komitétu, v jehož obvodu žadatel bydlí, aneb není-li ho, zemskému komitétu.

Nebyla-li žádost o úvěr peněžním ústavem přijata proto, že se peněžní ústav nepřihlásil k akci úvěrní a přihlásiti se nehodlá, obrátí se žadatel na jiný peněžní ústav k akci úvěrní přihlášený, nebo na okresní (místní) komitét.

Úvěrní družstva a živnostenské záložny v ústředních svazech sdružené, předkládají žádosti u nich podané, není-li okresního neb místního komitétu, zemskému komitétu u svých svazů.

Okresní (místní), případně zemský komitét přikáže úvěr při jeho povolení tomu ústavu, kde žádost byla podána.

Pro podávání žádostí ustanovena jest propadná lhůta, která činí:

V případech, kdy pro skutečnosti, jež nejsou v moci žadatelově, není možno, aby podnik živnostenský ihned byl obnoven neb zřízen, postačí k zachování nároku na úvěr záznam u okresního (místního) komitétu, jenž musí se státi v uvedené jednoroční neb dvouleté lhůtě. Záznam pozbývá platnosti, nebyla-li řádná žádost za úvěr podána do jednoho roku od projití příslušné lhůty k podání takové žádosti.

V žádosti o úvěr dlužno uvésti zejména:

K žádosti buďtež připojeny potřebné listinné doklady, jako vojenské listiny, platební rozkazy o dani výdělkové, knihovní výtah o nemovitém majetku a hypotečních dluzích, stvrzenka na poslední pojistnou prémii a pod. Průkaz živnostenského oprávnění žadatele musí býti v každém případě předložen.

Orgán povolaný k vyšetření žádosti (okresní či místní komitét, po případě zemský komitét) provede šetření co nejrychleji a nejvhodněji (pomocí živnostenského společenstva, místních peněžních ústavů, obchodní a živnostenské komory, obce pobytu a pod.).

Doplněná žádost budiž pak s určitým návrhem předložena orgánu úvěry povolujícímu (zpravidla okresnímu či místnímu komitétu, jinak zemskému komitétu).

Jako pravidlo předpokládá se, že místní peněžní ústav pověřený prováděním úvěru bude míti k tomu dosti vlastních peněžních prostředků.

Nastane-li u místního peněžního ústavu přece potřeba opatřiti si peněžní prostředky pro úvěry, učiní tak reeskontem směnek z úvěrů zpravidla u ústředního svazu družstev živnostenských.

Živnostenská úvěrní družstva a živnostenské záložny reeskontují směnky z úvěrů u svých ústředních svazů, kteréž opět mohou směnky tyto dle reeskontovati.

K eskontu přijímají se směnky i se šestiměsíční splatností.

Všecky reeskonty směnek z úvěrů, jež byly provedeny jinde než u ústředních svazů družstev živnostenských, musí reeskontující ústav oznámiti do 3 dnů zemskému komitétu.

Působnost živnostenských družstev a záložen při úvěru soustřeďuje se v jejich ústředních svazech. Zejména:

Ministerstvo obchodu vykonává dozor nad činností zemského komitétu, jeho kanceláře a ústředních svazů družstev živnostenských jakožto jeho výkonných orgánů.

Za závazky z úvěrů poskytnutých dle tohoto organisačního řádu ručí ústavu úvěr poskytujícímu dle čl. IV. zákona ze dne 23. května 1919, č. 276 Sb. zák. a nař. státu československého

Pro příslušnost činitelů uvedených pod a) až d) jest rozhodno sídlo živnostenského závodu, nebo sídlo hlavního závodu, pro jehož majetníka byl úvěr povolen, v den povoleného úvěru.

Platy připadající na činitele záruku nesoucí jsou splatny nejdéle do 4 týdnů od vyrozumění o příslušném rozhodnutí.

Zbývajících 10 % záruky za úvěry poskytnuté dle tohoto organisačního řádu nese peněžní ústav, který úvěr poskytl; zřídí-li se pak společný oddělený podnik pro úvěry, sdružené ústavy podle úmluvy, a není-li jí, rukou společnou a nerozdílnou.

Ministerstvo obchodu bylo zmocněno, aby v dohodě s ministerstvem financí povolovalo úrokové příplatky ke zlevnění úvěru. Příplatky budou uhražovány z polovice státem, ze tří desetin zemí a ze dvou desetin příslušnou obchodní a živnostenskou komorou.

Pokud poskytují se tyto úrokové příplatky z prostředků veřejných, ustanovuje ministerstvo obchodu, vyslechnuvši zemský výbor a obchodní živnostenské komory, v dohodě s ministerstvem financí úrokovou sazbu pro eskontování směnek z úvěrů.

Zatím platí pro ústavy úvěry přímo poskytující úroková sazba 4 % a úrokový příplatek 1 %, pro ústřední svazy družstev živnostenských eskontní sazba nejvýše 5%ní bez příplatku úrokového.

Poukazování příplatků děje se pololetně na základě výkazů, jež ústavy mající na ně nárok předkládati budou zemskému komitétu.

Ku podpoře úvěru (čl. I.) poskytuje se těchto úlev berních a poplatkových:

Pro takové právní listiny, jichž podle povahy nemusí použito býti výlučně k účelům úvěru, jest poplatkové osvobození, které se povoluje podle předchozího odstavce, podmínečno.

Podle bodu 5. připomenutí k tarifu poplatkového zákona z 9. února 1850, č. 50 ř. z., nutno na osvobozených listinách, není-li účel vyhotovení již zjevný z jich obsahu, uvésti klausuli: "Osvobozeno od kolků a poplatků dle čl. IX. zák. a nař. státu československého, o úvěru pro živnostníky válkou poškozené".

Tomuto společnému podniku přísluší také osvobození od 20 % (všeobecné) přirážky válečné a od přirážky rentabilní podle čl. I., § 1, čís. 3 cís. nařízení ze dne 28. srpna 1916, č. 280 ř. z.

O společném podniku súčastněných ústavů ku provozování úvěrních obchodů z úvěrů pro živnostníky válkou poškozené povede se zcela samostatný, přesný účet, který bude úplně oddělen od účetnictví podniků jednotlivých súčastněných ústavů samých.

Účetní závěrky společného podniku buďtež dle § 110 zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., i s dokladem o schválení jich a s výkazem o účasti jednotlivých ústavů předkládány každoročně příslušným vyměřovacím úřadům berním.

Dále budiž zřízena a vyměřovacímu úřadu předložena registrovaná smlouva společenská, která upravuje vzájemné právní poměry súčastněných ústavů a míru účasti jich na společném podniku.

Ústavy na společném podniku súčastněné, jež při zdaňování svých vlastních podniků požívají již výhod §§ 85 a 100, odst. 11. cit. zákona, nepozbývají těchto výhod, když účastnice se poskytování úvěru tohoto vcházejí v úvěrní styky s nečleny.