370/1919 Sb. znění účinné od 10. 7. 1919 do 31. 12. 2023

370

Nařízení

vlády republiky Československé

ze dne 7. července 1919

o soupisu nemovitostí, práv s nemovitostmi spojených nebo na nich váznoucích a pohledávek hypotekárních.

Na základě zákona ze dne 27. června 1919, č. 369. Sb. z. a n., nařizuje se toto:

Článek 1.

Dle stavu z 1. března 1919 přihlásiti jest na předepsaném tiskopise v době od 15. července do 31. srpna 1919:

1.	Majetek nemovitý, čítajíc v něj i všechna práva zákony neb nařízeními za nemovité věci prohlášená, dále práva s držením nemovitostí spojena nebo na nich váznoucí.
2.	Pohledávky knihovní, t. j. pohledávky zapsané v deskách zemských, knihách pozemkových, horních nebo železničních, nebo v jiných knihách veřejných.

Článek 2.

K přihlášce povinny jsou:

osoby fysické, které v území republiky Československé bydlí nebo nejméně jeden rok se zde zdržují, ohledně všeho majetku dle dalších ustanovení soupisu podrobeného, ať jest kdekoliv;

ostatní osoby fysické ohledně majetku v tuzemsku ležícího.

Nabyl-li někdo majetku soupisu podrobeného, v území republiky Československé ležícího, v době po 1. březnu 1919 do dne přihlášky, povinen jest soupisem nejen zcizitel, nýbrž i nový majitel.

Za příslušníky domácnosti podá přihlášku přednosta domácnosti a to v přihlášce o majetku vlastním, za osoby nezletilé nebo pod kuratelou stojící jich zákonný zástupce.

Za osoby v tuzemsku se nezdržující podá přihlášku jich vykázaný zdejší zástupce, není-li takového, jen, jenž nemovitost spravuje nebo z jakéhokoli důvodu právního skutečně drží, případně dlužník (držitel reality), na jehož realitě pohledávka na právo vázne. Tyto osoby povinny jsou majitele o učiněné přihlášce vyrozuměti.

Za neodevzdané pozůstalosti učiní přihlášku dědicové nebo jinaké k zastupování pozůstalosti povolané osoby.

V případě spoluvlastnictví povinen jest přihláškou každý spoluvlastník ohledně svého podílu, který číselně - ku př. 1/2, 1/4 a pod. - udati dlužno, vyjímajíc jde-li o spoluvlastnictví příslušníků téže domácnosti. Avšak i tu přednosta domácnosti v poznámce vyznačí poměr spoluvlastnický. Veřejní společníci obchodních společností veřejných a komanditních mají zásadně rovněž podati oddělené přihlášky ohledně soupisu podrobeného majetku té které obchodní společnosti patřícího, s tím ovšem, že v přihlášce vyznačeno býti musí, že jedná se o součást jmění společenského.

Jest však též dovoleno, aby přihlášku podala veřejná obchodní (komanditní) společnost co taková a vyznačila, jakými podíly na jmění společenském, případně na zisku jednotliví veřejní společníci participují.

Článek 3.

Přihlásiti jest:

Nemovitosti, tedy pozemky, stavby všeho druhu a sice ve všech případech s jich příslušenstvím, pokud toto nebylo sepsáno jako věci movité již dle nařízení z 10. dubna 1919, čís. 185 Sb. z. a n.

Bude	tedy ku příkl. přihlásiti s budovami spojené stroje, tvořící příslušenství budov továrních, nikoli však již dobytek a stroje, tvořící příslušenství statku hospodářství polnímu věnovaného, stroje továrenské s budovami nespojené.

Práva vyslovně za nemovitosti prohlášená:

a)	vlastnictví hor (propůjčené míry dolové, přebytky, pomocná díla a štoly) dle § 109 horního zákona;
b)	právo na stavbu dle zákona z 26. dubna 1912, č. 86 ř. z., jehož příslušenství tvoří stavba na základě práva na stavbu nabytá nebo provedená;
c)	živnosti radikované, t. j. takové, kde právo k provozování živnosti nerozlučně spojeno jest s držením určité nemovitosti.

Práva s držením nemovitostí spojená, nebo na nemovitostech vězící, pokud se jich hodnota v penězích oceniti dá, ku příkl. právo várečné s držbou té které určité nemovitosti spojené, právo honební, právo užívati obecního statku, právo k vodním užitkům, výměnek.

Pohledávky ve veřejných knihách pozemkových ve smyslu čl. 1., č. 2 a v knihách toho druhu v cizině zapsané.

U každé pohledávky udati jest jméno a přesnou adresu dlužníkovu, u pohledávek právem podzástavním na jiných pohledávkách zjištěných i jméno vlastníka zavazené reality, pak nemovitost, na které pohledávka vázne a vložku, ve které nemovitost zavazená zapsaná jest, den splatnosti, u pohledávek zúročitelných též míru úrokovou.

Výjimkou nepřihlásí se pohledávky příslušníků domácnosti zjištěné na nemovitostech přednosty nebo jiných příslušníků domácnosti.

Článek 4.

Majetek dle čl. 3 soupisu podrobený ocení se dle těchto pravidel:

1.	U věcí hmotných: pozemků, staveb všeho druhu a jich příslušenství, čítajíc v to i práva s nemovitostmi spojená (ku příkl. živnosti radikované, právo honitby na vlastních pozemcích), uvede se cena, jaké by se za objekty ty na volném trhu v době pro soupis rozhodné docílilo. Při tom jest ovšem hodnotu věcí hospodářskou jednotku tvořících odhadovati se zřetelem k této jejich souvislosti, tedy ku příkl. při odhadu ceny pozemků statku arondovaného hleděti k této příslušnosti. U věcí však koupených v době od 1. srpna 1914 do 28. února 1919 udati jest v přihlášce soupisové také náklad s jich nabytím spojený, t. j. skutečnou cenu kupní se všemi útratami a výdaji vedlejšími (útraty smlouvy kupní a intabulace, provise sprostředkovatele atd.). Na případné od doby koupě nastalé zlepšení neb zhoršení, které rovněž v poznámce uvésti dlužno, jest hleděti v tom směru, že k nákladům nabývacím připočtou se výdaje na investice, meliorace a pod. učiněné, a odečte se částka skutečnému zhoršení věcí odpovídající, nikoli však pouhý pokles hodnoty peněžní. Budovy dani činžovní podrobené nesmějí býti oceňovány níže než 33násobným obnosem výnosu činžovního dle § 6, odst. 2 zákona z 9. února 1882, č. 17 ř. z., zdanitelného po srážce daní a přirážek dle posledního předpisu, s připočtením hodnoty daňového osvobození neb daňové výhody dle platných zákonů dosud stávající. Případně s držením činžovního objektu spojená práva (ku příkl. právo várečné) musí v tom případě ovšem býti oceněno zvláště.
2.	U práv soupisu podrobených, pokud na ně snad již při ocenění nemovitosti, se kterou to které právo jest spojeno, nebylo hleděno, dlužno přesně udati, jaké požitky a v jaké ceně z nich plynou, aby zjištěna byla nejdříve hodnota ročního požitku. Netrvalo-li právo toto posud plný rok, vypočtou se požitky celoroční. Kapitálová hodnota takto zjištěného ročního požitku stanoví se pro účely soupisové 25násobnou hodnotou ročního požitku. Vlastnictví hor oceniti jest cenou prodejní, cenu práva na stavbu vypočísti obdobně dle ustanovení 2. odstavce, § 16 zákona ze 26. dubna 1912, č. 86 ř. z. Je-li právo na stavbu založeno s podmínkou placení opětujících se platů (činže stavební), stanoví se kapitálová hodnota těchto platů dle ustanovení § 17 citovaného zákona.
3.	Pohledávky hypotekární uvedou se hodnotou nominální. Je-li některá z nich vzhledem k pořadí, ve kterém zapsána jest, a vzhledem k prodejní ceně nemovitosti zavazené, z části nebo zcela nedobytna, dlužno v poznámce uvésti, jakým procentem by dle stavu věcí asi zaplacení došla.

Článek 5.

Hodnota nemovitosti uvedena budiž jako hodnota čistá.

K tomu účelu odečísti jest od hodnoty vyšetřené dle čl. 4 dluhy a závazky na nemovitosti zjištěné. Za odčítatelné závazky pokládají se jediné ty, ze kterých požitky kapitalisovány jako práva soupisu podléhají. Rozhodna jest skutečná výše dluhů dle stavu dne 1. března 1919, nutno tedy hleděti ku splátkám do té doby na dluh učiněným. O ocenění závazků platí stejná pravidla jako o ocenění práv z těchto závazků pro příjemce plynoucích (čl. 4.).

Srážeti se nesmějí dluhy váznoucí na nemovitostech pro příslušníky domácnosti, které dle poslední věty čl. 3 soupisu nepodléhají; nutno však je pro evidenci vyznačiti v poznámce.

Majitel pohledávky hypotekární oprávněn jest odečísti hodnotu pohledávky podzástavním právem na jeho pohledávce zajištěné.

Článek 6.

Přihlášky dle připojených vzorců (A pro nemovitosti, B pro pohledávky a práva na nemovitostech váznoucí) řádně vyplněné a vlastnoručně podepsané podati jest dvojmo osobami k přihlášce povinnými a co takové se řádně legitimujícími (křestní, domovský, konskripční list, úřední dekret, výplatní list o vyživovacím příspěvku, výkazy o odběru potravin a pod.) osobně u soupisového úřadu, v jehož okrese strana soupisem povinná bydlí nebo se zdržuje. Bylo-li by to straně z vážných důvodů nemožno, může býti vlastnoručně podepsaná přihláška (s legitimačními papíry) podána poslem k tomu stranou zmocněným. V obcích, ležících mimo sídlo soupisového úřadu, jsou obecní úřady povinny přihlášky sebrati, se seznamem jich, uspořádaným dle čísel popisných a s vypadajícím manipulačním poplatkem spolehlivým poslem úřadu soupisovému nejdéle do konce lhůty soupisové zaslati.

V příčině jmění osob v tuzemsku se nezdržujících, příslušný jest ten soupisový úřad, v jehož okrese jmění soupisu podrobené nebo nemovitost zavazená leží.

V Praze a předměstích (Král. Vinohradech, Žižkově, Karlíně a Smíchově) jsou úřady soupisovými notáři stejně jako při soupisu pohledávek neknihovních, v místech ostatních příslušné okresní soudy.

Tiskopisy pro přihlášky obdržeti lze zdarma u obecních úřadů, resp. magistrátů, mimo to v Praze, Brně a Opavě u hospodářského úřadu při (zemském) finančním ředitelství.

Článek 7.

Soupisový úřad - sbírá-li obecní úřad přihlášky k dalšímu obvodu, již tento - zkoumá formální správnost podaných přihlášek (na příkl. jsou-li rubriky v přihlášce řádně vyplněny, je-li přihláška vlastnoručně podepsána atd.), zjistí vzájemný souhlas obou stejnopisů a zapíše je do seznamu k tomu účelu vedeného a obsahujícího rubriky: "položka běžná, jméno a bydliště přihlašujícího, udaná hodnota nemovitosti, práv s nemovitostí spojených, resp. na ní váznoucích, pohledávek hypotekárních, den, kdy přihláška podána".

Soupisový úřad opatří oba stejnopisy číslem řadovým. Jeden stejnopis opatří doložkou "K soupisu řádně přihlášeno", podpisem úředníka a úředním razítkem a vrátí straně, nebo došly-li přihlášky od obecního úřadu, tomuto.

Při tom zároveň vypočte a přijme manipulační poplatek, který činí:

Z čisté hodnoty nemovitosti (čítajíc v to i práva za nemovitostmi prohlášená a práva s nemovitostmi spojená) 1/4 % a z nominelní hodnoty pohledávek hypotekárních a práv na nemovitostech zjištěných 1/2 %.

Potvrzení o tom vydá straně buď na vráceném stejnopise nebo odděleně. Takto přijaté peníze odvede zemské finanční pokladně, jakmile dostoupí výše 1000 K.

Článek 8.

Přihláška neb stvrzení přísahou může býti vynucena pokutou pořádkovou až do 5000 K, která může býti od úřadu daně vyměřujícího opětně uložena. O rekursu rozhoduje zemský finanční úřad s konečnou platností.

Úřad daně vyměřující může žádati, aby ten, kdo přihlášku činí, její správnost stvrdil u okresního soudu svého bydliště přísahou pod následky trestního zákona, stanovenými pro křivé svědectví.

Článek 9.

Kdo by úmyslně přihlášky nepodal nebo úmyslně učinil údaje nesprávné neb neúplné, jmenovitě též ocenil předměty majetkové v nápadně nízkých hodnotách, trestá se k oznámení úřadů finančních řádnými soudy pro přestupek vězením (na území druhdy uherském uzamčením [zátvorem] od jednoho týdne do 6 měsíců nebo peněžitou pokutou do 50.000 K. Oba tyto tresty mohou býti i vedle sebe uloženy.

Délka trestu na svobodě uloženého při nedobytnosti pokuty, jakož i celkové trvání tohoto náhradního trestu a hlavního trestu na svobodě nesmí převyšovati dobu jednoho roku.

Článek 10.

Správných údajů při soupisu nemovitostí, práv s nemovitostmi souvisejících a na nich váznoucích a hypotekárních pohledávek nesmí býti použito k trestnímu stíhání posavadních nesprávných nebo neúplných udání, učiněných při vyměřování daní přímých a vojenské taxy, opraví-li poplatník do 31. srpna 1919 svoje přiznání. Rovněž vyměření dodatečných daní za dobu před 1. lednem 1914 odpadá.

Podobně nesmí býti údajů těch užito ke stíhání pro přestupky důchodkové, spáchané v době od 1. ledna 1914 do dne přihlášky, opraví-li poplatník do 31. srpna 1919 svoje údaje, na jichž základě nesprávné vyměření poplatku se stalo.

Článek 11.

Každý občan usedlý v Československé republice má při zjišťování jmění dle tohoto nařízení soupisu podrobeného svědeckou a znaleckou povinnost a zbavuje se při svém svědectví mlčelivosti, pokud je zákonem uložena, jakož i povinnosti zachovati obchodní tajemství. V těchto případech neplatí ustanovení § 153 tr. řádu a nemohou býti ani sám takový svědek či znalec ani osoby uvedené v § 152 tr. ř. stíháni trestně, disciplinárně nebo důchodkově, vyjde-li z jeho výpovědi svědecké na jevo, že buď on sám nebo některá z osob jmenovaných v § 152 tr. ř. dopustila se nějakého trestního činu.

Úřady finanční mohou žádati, aby výslech svědků neb znalců v určitých otázkách stal se pod přísahou u příslušného okresního soudu bydliště svědkova neb znalcova.

Výpověď svědecká nebo znalecká vynucena býti může pokutou pořádkovou do 1000 K, která může býti od úřadu daně vyměřujícího opětně uložena.

Článek 12.

Ústavy, poskytující úvěr na nemovitosti, povinny jsou na základě občanské povinnosti pracovní k dožádání úřadů finančních oznámiti těmto přesně stav svých pohledávek na té které nemovitosti v rozhodné době (1. března 1919) váznoucích a dáti jim k disposici všechen materiál, týkající se odhadu nemovitostí, na které zápůjčky povolily.

Úkony tyto vynuceny býti mohou pokutou pořádkovou až do 5000 K, která může od úřadu daně vyměřujícího opětně býti uložena.

Článek 13.

Kdo by tiskem nebo veřejně, slovem nebo jakýmkoli způsobem soupisovou akci úmyslně rušil, bude, pokud zde není skutkové povahy těžšího trestního činu, potrestán řádným soudem pro přestupek vězením (na území druhdy uherském uzamčením [zátvorem]) od 6 neděl do 6 měsíců nebo peněžitou pokutou od 500 K do 2000 korun. Oba tyto tresty mohou býti i vedle sebe uloženy.

Délka trestu na svobodě uloženého při nedobytnosti pokuty, jakož i celkové trvání tohoto náhradního trestu a hlavního trestu na svobodě nesmí přesahovati dobu jednoho roku.

Článek 14.

Peněžité pokuty, uložené dle čl. 9, 11, 12 a 13, připadají státnímu pokladu.

Článek 15.

Pro Slovensko ustanoví ministr s plnou mocí pro Slovensko v Bratislavě úřady, které provedením soupisu jsou pověřeny. Týž je též oprávněn přizpůsobiti nařízení toto slovenským poměrům a uvésti je v život zvláštní vyhláškou.

Článek 16.

Výkonem tohoto nařízení pověřují se ministr financí a spravedlnosti.

Článek 17.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Švehla v. r.,

v zast. min. předsedy.

Dr. Rašín v. r.

Dr. Zahradník v. r.

Klofáč v. r.

Dr. Stránský v. r.

Staněk v. r.

Dr. Soukup v. r.

Habrman v. r.

Prášek v. r.

Dr. Winter v. r.

Stříbrný v. r.

Dr. Hruban v. r.