Pro držitele zemědělských podniků k vlastní jich výživě, dále k výživě rodinných příslušníků, bydlících s nimi ve společné domácnosti, jakož i k výživě příslušníků jich domácnosti (hospodářství), pokud tyto osoby jsou činny při obdělávání půdy, jakožto zemědělští dělníci nebo stálí dozorčí orgánové, včetně dělníků i osob k výměnku oprávněných a zřízenců, jimž za výměnek nebo mzdu přísluší volná strava, mlýnské výrobky neb chleboviny, stanoví se bez rozdílu spotřební dávka 25 kg obilí z vlastní sklizně měsíčně.

Na Slovensku přísluší tato dávka i těm osobám, které dle ustanovení § 2 nařízení uherského ministerského předsedy, č. 2650/1918, ohledně ustálení míry pro domácí a hospodářskou spotřebu měly nárok na platy nebo dávky v přírodninách (§ 29 tohoto nařízení).

Pro ostatní obyvatele (nesamozásobitele) stanoví se počínajíc dnem 21. září 1919 spotřební dávka na 3 kg mlýnských výrobků na týden, a to bez rozdílu, zda se jedná o těžce pracující neb jiné osoby.

Ministerstvo pro zásobování lidu ustanoví od případu k případu, v jakém poměru má se v mezích této dávky přidělovati mouka na chléb neb jiné mlýnské výrobky (mouka k vaření, k pečení, krupice, kroupy, po případě ovesná rýže, ovesné vločky, pravá rýže a pod.).

Zemské politické správy vydají v případě potřeby předpisy o tom, v jakém poměru se mají na spotřební dávku vydávati jednotlivé druhy mlýnských výrobků v § 2 uvedených, po případě mohou povoliti, by se vydávala na moučnou dávku též chlebová mouka, resp․ chléb, a to se zřetelem na pohotové zásoby, a pokud tyto dovolují s ohledem na přání spotřebitelů.

Ministerstvo pro zásobování lidu v dohodě s ministerstvem Národní obrany může stanoviti pro aktivní vojsko, požívající erární stravy, spotřební dávku vyšší.

Ministerstvu pro zásobování lidu neb na základě jeho zmocnění zemským politickým správám jest vyhraženo povoliti pro léčebné a jinaké ústavy, v nichž by zvláštní poměry životosprávy vyžadovaly vyšší spotřební dávky, zvýšení shora uvedených spotřebních dávek.

Zemské politické správy určí modality a předpoklady, za jakých jest možno přiznati těžce nemocným, těhotným a dětem do dovršeného třetího roku věku výhody při odběru mlýnských výrobků.

Ministerstvo pro zásobování lidu může dle stavu zásobování učiniti opatření, aby mlýnské výrobky získané z ovsa a pravá rýže se vydávaly nesamozásobitelem jako přídavek mimo shora uvedenou spotřební dávku.

Mlýnské výrobky včetně pravé rýže, chléb, resp. jiné výrobky z mouky vyrobené (§ 21 tohoto nařízení) jest přípustno vydávati pouze na úřední výkazní lístky na chléb a mouku.

Zemské politické správy mohou povoliti, aby ve zvláštních případech, ku příkladu k zásobování ústavů, se vydávaly potřebné mlýnské výrobky a chléb na zvláštní hromadné poukazy místní rozdělovny mouky. V případech takových pak dlužno učiniti zvláštní kontrolní opatření, aby se zamezila větší spotřeba než jest dle spotřební dávky přípustno.

Úřední výkazní lístky a poukazy vydávané dle předchozích odstavců jsou veřejnými listinami; padělati je, převáděti je neb ústřižky na jiné osoby, než pro které byly určeny, neb používati výkazních lístků, jichž platnost již zanikla, jest zakázáno.

Taktéž jest zakázáno prodavačům mlýnských výrobků, chleba a pečiva, převésti na sebe výkazní lístek neb ústřižky, nevydají-li současně příslušné množství dotyčného zboží.

Úřední výkazní listy platí vždy pro jednu osobu a buďtež vydávány pro období nejméně čtyřnedělní; ony opravňují k odběru chleba, resp. mlýnských výrobků pouze v té obci, ve které byly vydány a dále pouze v tom týdnu, na který ústřižek zní. V případě rayonování prodeje chleba a mlýnských výrobků platí úřední výkazní lístky na chléb a mouku pouze pro dotyčný obvod.

Výjimky z těchto pravidel může povoliti zemská politická správa v případech zvláštního zřetele hodných.

Úřední výkazní lístky na chléb a mouku buďtež co do obsahu pro všechny nesamozásobitele jednotné, obsahujtež ústřižky k odběru chleba a mouky, případně mouky na místo chleba, dle jednotlivých týdnů, dále pak razítko výdejny lístků a upozornění na trestní následky v případě zneužití.

Dále budiž pamatována několika ústřižky označenými pouze písmenami na případné přídavky.

Zemské politické správy předepíší vzorce úředních výkazních lístků a vydají potřebné bližší předpisy pro jich výdej, a předpisy o evidenci zásobovaných osob. Zejména mohou předepsati, že odběr úředních výkazních lístků jest závislým na prohlášení přednosty domácnosti, že není v domácnosti více mouky než 12 kg na osobu, o čemž se může úřad v případech odůvodněného podezření kdykoliv přesvědčiti, v případě pak, že by bylo zjištěno, že domácnost vykazuje větší zásoby, než shora uvedeno, budiž zastaven odběr úředních výkazních lístků, po případě mohou býti zásoby obilí a mouky, vlastní potřebu převyšující, prohlášeny za mouky.

Osoby stravující se mimo svoji domácnost, jsou povinny odevzdati svoje úřední výkazní lístky k odběru mouky podniku, v němž se stravují, tento podnik pak odebéře na odevzdané výkazní lístky v příslušné výdejně mlýnských výrobků připadající jich množství.

Zemské politické správy mohou zavésti pro cestující, kteří jakožto samozásobitelé nedostávají žádných úředních výkazních lístků na chléb a mouku, jakož i pro cestující nesamozásobitele zvláštní denní úřední výkazní lístky, opravňující k odběru na den připadajícího množství chleba a mouky neb vůbec jen chleba, po případě množství tomu odpovídajícího pečiva.

Denní výkazní lístky buďtež vydávány také osobám potulným, obcí toho místa, ve kterém ztráví noc.

V případě, že by se ve smyslu § 4 vydávaly výrobky získané z ovsa neb pravá rýže, mimo spotřební dávku v §§ 2 a 4 ustanovenou jako přídavek, buďtež vydávány jen na úřední výkazní lístek, tak aby byly vydávány stejnoměrně všem nesamozásobitelům.

Bližší předpisy vydají zemské politické správy.

Podniky živnostenské a i jiné, zpracující mlýnské výrobky, obdrží potřebné k tomu množství mouky na odběrné lístky, v kteréžto příčině rovněž vydají zemské politické správy bližší předpisy. Ku krytí potřeby mouky, chleba a pečiva hostinských podniků, jídelen, kuchyní, uzenářských podniků, cukrářských živností, kaváren a pod., nikoliv však pekařských a pecnářských podniků budiž přidělována rozdělovnám mouky zvláštní záloha, jejíž výše pro politický okres obnáší zpravidla 5 - 10 % celkové okresní potřeby mouky pro nesamozásobitele.

Podniky tyto smějí podávati svým hostům v jídelních místnostech chléb ve skrojcích a moučná jídla bez výkazních lístků.

Podniky živnostenské, mlýnské výrobky zpracující, jakož i veškeré výdejny mlýnských výrobků a výrobků z nich docílených, musí vésti zvláštní záznamní knihu o zásobách mlýnských výrobků, jejíž vzorec předepíše zemská politická správa.

Pro průmyslové podniky zpracující obilí, resp. mlýnské výrobky ve velkém, jako pivovary, sladovny, lihovary, továrny k výrobě náhražkové kávy, škrobu, dětské moučky a pod., pokud se týče přídělů surovin (obilí, mlýnských výrobků) a jich zpracování, resp. prodeje, vydá zvláštní předpisy ministerstvo pro zásobování lidu po slyšení interesovaných činitelů.

Chléb smí se po živnostensku vyráběti z pravidla jen z mouky chlebové. Poměr, v jakém se mají místiti jednotlivé druhy mouky, řídí se dle pohotových zásob, resp. dle přídělů.

Zemské politické správy mohou zmocniti úřad k tomu, by povolil v mimořádných případech použití mouky vařivé neb mouky k pečení, případně jiných druhů (náhražkové mouky) k výrobě chleba, nedá-li se potřeba chlebové mouky jinak v okresu krýti.

Chléb smí se po živnostensku vyráběti jen ve tvaru okrouhlých bochníků, jejichž váhu, jakož i množství, z nichž chléb jest vyráběti, ustanoví od případu k případu ministerstvo pro zásobování lidu.

Tuto předepsanou váhu musí míti chléb bezprostředně po upečení. Do prodeje smí přijíti chléb jen vychladlý. Ztráta na váze vzniklá vysušením předpokládá se pro bochník chleba v normální váze 33 g denně.

V každé prodejně chleba musí býti po ruce pro kupující váha, aby mohli zjistiti váhu koupeného chleba.

Nemá-li bochník chleba předepsané váhy 1 kg 75 dkg po přípustné srážce v předcházejícím paragrafu uvedené následkem vysušení, jest prodavač chleba povinen nahraditi kupujícímu scházející množství in natura ve skrojcích chleba.

Každý bochník chleba budiž opatřen známkou, kterou musí pekař ohlásiti příslušnému úřadu a datem upečení.

Známka i datum upečení buďtež vpečeny do bochníku chleba.

Zemské politické správy stanoví bližší podmínky, za jakých jest dovoleno živnostenským podnikům péci chléb nebo pečivo z přineseného těsta nebo mouky, nebo vyměniti hotové výrobky za donesenou mouku.

Živnostenská výroba a prodej drobného pečiva (žemlí, rohlíků a pod.) jest dovolena, pokud každý jednotlivý kus se vyrobí z 50 g mouky. Pečivo toto možno však vydávati výhradně jen na úřední výkazní lístky na mouku a chléb.

Ustanovení poslední věty nevztahuje se na podávání pečiva hostům v podnicích zásobovaných z reservy ve smyslu § 12.

Výroba sušenek (cakes) a sucharů, Grahamova a Simonova chleba a pod. k účelům léčebným a dietetickým, jakož i k účelům náboženským, dále pak výroba macesů jest dovolena pouze na základě zvláštního povolení zemské politické správy. Výrobky k účelům dietetickým smějí odebírati na úřední výkazní lístky jen ty osoby, jež se vykáží povolením k odběru od úřadu, za kteréžto povolení nutno zvláště požádati u připojení lékařského vysvědčení dokazujícího nutnost odebírati určitý druh dietetického chleba.

Výrobci a obchodníci jsou povinni zapisovati ve zvláštním seznamu odběratelů jména těchto osob k odběru oprávněných, při čemž dlužno uvésti druh a množství povoleného a odebraného dietetického výrobku, jakož i datum odběru.

Rovněž i macesy možno odebírati jen na úřední výkazní lístky.

¨ výrobě cukrářského zboží jest dovoleno používati všech druhů mouky (§ 12).

Výroba a prodej cukrářského zboží všeho druhu při živnosti pekařské jsou zakázány.

Živnostníci, kteří mají živnostenské oprávnění k výrobě a prodeji jak cukrářského, tak pekařského zboží, musí se rozhodnouti buď pro výrobu resp. prodej cukrářského nebo pekařského zboží, a kdyby tak sami ve lhůtě úřadem stanovené neučinili, určí úřad, na kterou z obou živností se musí omeziti.

V obcích neb částech obcí, ve kterých stává k živnostenské výrobě chleba (pečiva) a cukrářského zboží pouze jediný podnik, může v případě potřeby úřad výjimečně povoliti současnou výrobu a prodej chleba (pečiva) a cukrářského zboží.

Ministerstvo pro zásobování lidu může z hořejších předpisů, vztahujících se na výrobu chleba a pečiva, povoliti výjimky ohledně spotřeby vojenské.

Zemské politické správy stanoví detailní nejvyšší ceny pro jednotlivé mlýnské výrobky, nejvyšší ceny chleba, sucharů, sušenek, Grahamova a Simonova chleba, pečiva atd.

Každý jest povinen, byv vybídnut úřadem, spolupůsobiti při úpravě spotřeby dle jeho pokynů, resp. dle pokynů úřadovny úřadem tím pověřené. U osob, které jsou ve veřejné službě, jest k této součinnosti potřebí souhlasu jich nadřízeného úřadu.

Tito důvěrníci musí postupovati bez ohledu na osobu dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, zachovávati v tajnosti soukromá a obchodní tajemství, o nichž se dovědí zastávajíce tuto funkci a musí slíbiti, pokud budou veřejnými úředníky, že tyto povinnosti budou přesně plniti. Úřad takového důvěrníka jest čestným. Úřad může ze závažných důvodů důvěrníka funkce té sprostiti.

Úřad, úřad policejní, případně též přímo ministerstvo pro zásobování lidu (státní revisní kancelář), zemské politické správy a zemské revisní kanceláře jsou oprávněny svými orgány - nebo důvěrníky ve smyslu předcházejícího paragrafu ustanovenými - prováděti prohlídky v místnostech, ve kterých se uschovávají mlýnské výrobky, resp. se zpracují a zhotovené výrobky ukládají, prodávají neb balí, nahlížeti do obchodních záznamů a dle své volby vzíti ukázky k rozboru.

Podnikatelé a jejich zástupci jsou povinni dáti úředním orgánům a znalcům žádané vysvětlení.

Jmenované úřady jsou zmocněny přibrati k těmto úředním jednáním také orgány finanční stráže, policie, potravinářské a obecní policie tržní.

Přestupky tohoto nařízení neb předpisů na jeho základě vydaných, pokud nepodléhají přísnějším trestním předpisům a pokud nenastává příslušnost soudu, stíhají se okresními politickými úřady pokutou až do 10.000 K neb vězením do tří měsíců, při přitěžujících okolnostech však pokutou do 20.000 K neb vězením do šesti měsíců.

Při odsouzení možno uznati na ztrátu živnostenského oprávnění.

Podnikům, které se dopustily přestupku předpisu shora uvedených, budiž na čas neb trvale zastaven příděl mlýnských výrobků neb výrobků z nich získaných.

Trestní nález může býti uveřejněn na útraty potrestaného ve veřejném tisku a publikován v obci způsobem v místě obvyklým, v případě pak, že potrestanému byl úředně zastaven příděl následkem spáchaného trestního činu, možno z nařízení úřadu vyznačiti okolnost tu zevně na podniku vývěsem s udáním důvodů.

Trestní předpisy uvedené v předchozím paragrafu vztahují se také na důvěrníky zmíněné v § 23.

Pro prohlášení zboží za propadlé platí předpisy §§ 39 - 44 nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. června 1919, čís. 354 Sb. z. a n., o úpravě obchodu obilím a mlýnskými výrobky. Ohledně trestní pravomoci na Slovensku platí § 35 cit. nařízení.

Toto nařízení nabývá platnosti dnem 17. srpna 1919 vyjma ustanovení o spotřební dávce samozásobitelů § 1, jež nabývá v Čechách, na Moravě a ve Slezsku platnosti dnem 15. srpna 1919 a na Slovensku dnem 1. srpna 1919.

Tímto nařízením ruší se všechny dosavadní předpisy o úpravě spotřeby obilí a mlýnských výrobků k účelům lidské výživy, zejména: