Známky ochranné, které u některé obchodní a živnostenské komory bývalé říše rakousko-uherské do dne vyhlášení tohoto zákona zapsány byly, budou chráněny v území republiky Československé s prioritou původní přihlášky, prohlásí-li majitel známky, pokud tak již před zmíněnou vyhláškou náležitě neučinil, do tří měsíců po dnu, který nařízením bude stanoven, příslušné obchodní a živnostenské komoře v tuzemsku, resp. majitel známky, chráněné pro podnik mimo republiku Československou za podmínek reciprocity, obchodní a živnostenské komoře v Praze, že se domáhá ochrany známkové pro oblast československého státu.

Žadatelé předložte současně s ohláškou tři exempláře známky, jejíž identitu potvrdí obchodní a živnostenská komora, u níž známka byla původně zapsána, a žadatelé, jejichž známky zapsány jsou u některé obchodní a živnostenské komory bývalého Rakouska-Uherska, území Československé republiky vyjímaje, mimo to ověřený výtah ze známkového rejstříku․

Uplynulá doba trvání ochranné známky se do desetiletí ochrany započítá.

Známky cizozemců, které byly zapsány buď jen u obchodní a živnostenské komory ve Vídni neb jen u obchodní a živnostenské komory v Budapešti, budou chráněny na žádost v celém území republiky Československé s původní prioritou, avšak v území, kde platnosti doposud neměly, pouze s výhradou práv třetích.

Zákon ze dne 27. června 1908, č. 123 ř. z., pokud jím agendy známek přikázány byly ministerstvu veřejných prací, pozbývá platnosti.

Nařízení ministerstva veřejných prací v dohodě s ministerstvem obchodu ze dne 24. června 1915, č. 177 ř. z., zrušuje se s tím, že lhůta v § 1, poslední odstavec, řečeného nařízení stanovená, počíná dnem působnosti tohoto zákona.

Zákony ze dne 6. ledna 1890, č. 19 ř. z., ze dne 17. března 1913, č. 65 ř. z., a zákon ze dne 30. července 1895, č. 108 ř. z., ponechávají se v platnosti se změnami níže uvedenými a rozšiřuje se zároveň jejich platnost na veškeré území státu československého.

Zákon ze dne 6. ledna 1890, č. 19 ř. z., pozměněný novelou ze dne 17. března 1913, č. 65 ř. z., se mění takto:

§ 3, č. 1. nahražuje se tímto ustanovením: obsahují výhradně obraz nebo jména presidenta republiky nebo jiných osob o stát zasloužilých a všeobecně známých. § 4 nahražuje se následujícím ustanovením: Takové známky, při nichž obraz nebo jména presidenta republiky nebo jiných osob o stát zasloužilých a všeobecně známých, veřejný znak nebo vyznamenání tvoří součást jejich, dovoleno registrovati jen tehdy, když na základě nynějších ustanovení právo k užívání těchto zvláštních značek bylo dříve prokázáno. V § 15 nahražují se slova: "pěti zlatých" slovy: "padesáti korun". Spory v § 30, odstavec 1. uvedené jest znovu zahájiti.

Paragrafy 32, odst. 4., 33, 34 a 35 zákona ze dne 6. ledna 1890, č. 19 ř. z., resp. články V., odst. 3, VI. a VII. novely ze dne 17. března 1913, č. 65 ř. z., se zrušují.

Zákon ze dne 30. července 1895, č. 108 ř. z., mění se takto:

Předposlední odstavec § 4 doplňuje se tímto ustanovením: Lhůty od 28. října 1918 uplynulé prodlužují se o 6 měsíců, počínaje dnem, kterého ochranná známka byla v tuzemsku ohlášena.

Odst. 1., § 5 se nahražuje tímto ustanovením: Kdo nemá v území republiky Československé stálého bydliště nebo sídla, může uplatňovati práva na základě výše citovaných zákonů, jakož i tohoto zákona jen tenkráte, ustanoví-li si v Československé republice oprávněného zmocněnce.

§§ 8 a 9 se zrušují.

Článek II. uherského zákona z roku 1890 a článek XLI. uherského zákona z roku 1895 se zrušují.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provedením pověřují se ministři obchodu a spravedlnosti.