K obstarávání veškeré péče o výrobu, nerušené zásobování a řádné hospodaření cukrem zřizuje se jakožto státní orgán pro přechodní dobu do poměrů mírových Československá komise cukerní. Sídlem komise jest Praha. Komise jest podřízena ministerstvu financí a pokud jde o zásobování tuzemska ministerstvu pro zásobování lidu a vykonává svoji činnost dle jejich pokynů. Státní dozor obstarávají vládní komisaři, které jmenuje ministerstvo financí, ministerstvo pro zásobování lidu, ministerstvo zemědělství a ministerstvo obchodu. Vládní komisaři jsou zváni ke všem schůzím plným i jednatelského sboru a jsou oprávněni kdykoli promluviti a činiti návrhy, o nichž učiní se usnesení. Rovněž jsou oprávněni odložiti provedení usnesení plné schůze a jednatelského sboru do té doby, až ministerstvo financí nebo ministerstvo pro zásobování lidu rozhodne. Toto rozhodnutí jest pro komisi závazné. Vládní komisaři mají též právo nahlížeti do všech knih, záznamů a jednacích spisů komise a požadovati vysvětlení, která pokládají za nutná.

Komise jest právnickou osobou. Není žádným výdělečným podnikem a neprovozuje zaměstnání, jež by směřovalo k zisku.

Státní a ostatní úřady veřejné jsou povinny podporovati komisi v jejím oboru působnosti; zejména pak jsou úřady tyto povinny prováděti v rámci své působnosti opatření komisí stanovená.

Na venek jest zastupována předsedou a jeho náměstky a jednatelským sborem. Jménem komise podpisují předseda nebo některý náměstek společně s některým jednatelem nebo dva jednatelé anebo jeden z těchto činovníků společně s úředníkem plnou schůzi k podpisu oprávněným.

Orgány komise jsou:

Plná schůze skládá se z osmi zástupců pěstitelů cukrovky, osmi zástupců průmyslu cukrovarnického a osmi zástupců spotřebitelů․ Členy komise jmenuje ministr financí v dohodě s ministrem pro zásobování lidu. Plná schůze volí ze sebe předsedu, jeho dva náměstky a pět členů jednatelského sboru. Volba těchto činovníků musí býti potvrzena ministrem financí v dohodě s ministrem pro zásobování lidu. Předseda, jenž řídí veškeré práce komise, předsedá plné schůzi. Zašlo-li by ho něco, převezme řízení prací některý jeho náměstek. Plnou schůzi svolává předseda, nebo zašlo-li by ho něco, některý jeho náměstek dle potřeby. Plná schůze buď svolána do osmi dnů, žádá-li toho některý vládní komisař nebo aspoň třetina členů s uvedením předmětu jednání. K platnému usnesení plné schůze jest třeba, aby byla aspoň třetina členů přítomna. Usnesení, kterým se zrušuje nebo mění dřívější, již provedené nebo prováděné usnesení plné schůze, jest přípustno toliko za přítomnosti aspoň polovice členů. K platnosti usnesení plné schůze jest třeba nadpoloviční většiny všech přítomných členů. Předsedající má stejné hlasovací právo jako každý jiný člen. Vládní komisaři nehlasují.

Plné schůzi náleží zejména:

Jednatelskému sboru náleží přímo vedení prací komise, obzvláště prováděti usnesení plné schůze, jakož i rozhodovati o všech otázkách, jichž rozhodnutí není vyhraženo plné schůzi. Opatření jednatelského sboru, která nejsou pouhým výkonem učiněných již usnesení neb opatření plné schůze, vyžadují, aby se mohla provésti, schválení vládních komisařů. Jednatelský sbor jest povinen plné schůzi pravidelně podávati zprávu o své činnosti a předkládati jí všechna zamýšlená rozhodnutí a opatření zásadní povahy. Koncem provozovacího roku vydá počet ze svého peněžního hospodářství. Schůze jednatelského sboru řídí předseda komise. K platnému usnášení jest třeba přítomnosti aspoň tří jednatelů vedle předsedy. K platnosti usnesení jest třeba nadpoloviční většiny přítomných. Předseda hlasuje s sebou.

Všichni členové komise jsou pomocnými orgány veřejné správy se všemi právy i povinnostmi služebního postavení veřejných orgánů, pokud se jejich působnosti v komisi týče. Jako takoví budou vzati do služebního slibu. Předsedovi a jednatelům přísluší za vedení komise odměna, jejíž způsob i výši ustanoví plná schůze. Ostatním členům komise přísluší za jejich činnost v komisi náhrada výloh cestovních. Členové komise, jakož i všichni úředníci jsou povinni obstarávati záležitosti s plnou nestranností a největší svědomostí. O záležitostech komise, o nichž ve svém úředním působení zvědí, musí zachovati mlčení. Stejnou povinnost mají co do obchodních poměrů třetích osob ve styku s komisí.

Veškeré v Československé republice toho kterého času pohotové zásoby nezdaněného cukru, jakož i veškerý z ciziny pocházející cukr jest pod závěrou. Závěra má ten účinek, že dotčený cukr lze toliko dle pokynů komise zpracovati, spotřebovati, dobrovolně nebo nuceným způsobem zciziti a že není vůbec dovoleno s ním nakládati bez poukazu komise. Právní jednání, jež se příčí tomuto zákazu, jsou neplatna. Kupní a dodávkové smlouvy o cukru z výrobního období 1919 - 1920 uzavřené dříve, než toto nařízení počne působiti, jsou neplatny, pokud ještě nebyly splněny. Schovatelé cukru pod uzávěrou jsou povinni pečovati o jeho uchování. Závěra končí zdaněním nebo vyvezením dotčeného cukru podle poukazu komise. V příčině cukru, jehož daněprosté upotřebení bylo finančním úřadem povoleno, končí se závěra dobou, kdy oprávněnec cukr převezme. Pokud udělení povolení k daněprostému použití cukru zanikne nebo bude odvoláno, oživne opět závěra co do cukru, který má snad oprávněnec v této době ještě pohotově. V příčině cukru přiděleného podnikům používajícím a zpracovávajícím cukr (§ 9, odst. 6) oživne závěra co do cukru, který by nebyl v ustanovené době použit nebo zpracován. U cukru cizozemského dovezeného končí závěra tím, že oprávněnec převezme zboží dle poukazu komise.

Právo nakládati veškerým cukrem pod závěrou přísluší jen komisi. Komise určí, jaké množství cukru mají jednotlivé továrny na surový cukr dodati jednotlivým továrnám na čištěný cukr a kdy dodávky se má provésti. Továrnám na čištěný cukr, jež vyrábějí také surový cukr (smíšené továrny), započítá se surový cukr vlastní výroby, pokud komise neustanoví jinak, na množství surového cukru, které jim přísluší dle plánu rozdělení surového cukru. Rovněž také továrnám na čištěný cukr, které vyrábějí čištěný cukr přímo z cukrovky, započítá se tento cukr, a to přepočítán na surový cukr dle poměru 100:114, na množství surového cukru, jim dle rozdělovacího plánu příslušející. Vyrábí-li některá továrna na čištěný cukr přímo z cukrovky více čištěného cukru, než je přiměřené množství surového cukru, které by jí příslušelo dle rozdělovacího plánu, jest komise oprávněna s čištěným cukrem nad to vyrobeným dle volného uvážení nakládati, nahradíc výrobci cenu surového cukru a náklady čištění na účet celku. Nedojde-li k obapolné dohodě o výměře nákladů čištění, bude stanovena ministerstvem financí. Továrny na surový cukr i továrny na čištěný cukr jsou povinny v příčině výroby cukru říditi se opatřeními a příkazy komise. Komise určuje dle potřeby zejména jakost vyráběného surového cukru, dále množství čištěného cukru, které jednotlivé továrny na čištěný cukr mají vyrobiti, rovněž jaké množství z toho dlužno zpracovati na tvrdý cukr a jeho jednotlivé druhy nebo na krystalový či pískový cukr. Komise má také právo předepsati továrnám na čištěný cukr, ve které době mají býti určené druhy vyráběny. Nevyhoví-li některá továrna rozkazům komise, je tato oprávněna, dáti svoje opatření provésti na náklad a nebezpečí liknavého podniku. Komise může továrny, které podle jejího šetření nejsou náležitě zařízeny nebo nevyrábějí cukr přiměřené jakosti, vyloučiti z výroby čištěného cukru buď z části nebo zcela. Výrobci, vlastníci, držitelé a schovavatelé cukru pod závěrou jsou povinni uposlechnouti opatření a příkazů komise co do prodeje a dodávky cukru. Rovněž jsou povinni předložiti komisi, požádá-li o to, všechny pomůcky a výkazy, jichž ku provedení jejího úkolu jest třeba. Komise jest se schválením ministerstva pro zásobování lidu oprávněna nakládati též s cukrem, který není již pod závěrou, a udělovati pokyny o dalším jeho prodeji a dodávce, jimž vlastníci a držitelé takového cukru jsou povinni vyhověti. Podniky, jež používají cukru a zpracovávají jej a jimž byl cukr přidělen přímo komisí anebo na její rozkaz, jsou povinny tohoto cukru použiti nebo jej zpracovati jen v témž podniku, k témuž účelu a v čase, pro který byl cukr přidělen. Tyto podniky nejsou oprávněny upotřebiti nebo zpracovati jiný cukr než cukr, jenž jim byl přidělen komisí nebo příslušným správním úřadem první stolice. Rovněž mají povinnost vésti knihy, z nichž lze přesně seznati případný stav odebraného množství cukru a jeho použití. Povinny jsou předložiti komisi, požádá-li o to, tyto knihy, jakož i všechny pomůcky a výkazy, jichž potřebuje ku provedení svého úkolu. K vybídnutí komise jsou též všichni ostatní vlastníci, držitelé a schovatelé cukru, který není už pod závěrou, povinni podávati výkazy o cukru, který uschovávají nebo uschovali, rovněž uvésti, na čí účet tento cukr jest uložen nebo komu a kam byl prodán nebo dodán, a předložiti všechny ostatní výkazy a pomůcky, jichž komise potřebuje.

Zdráhá-li se výrobce, vlastník, držitel nebo uschoval cukru, ať pod závěrou či nikoliv se nalézajícího, vyhověti nějakému opatření nebo příkazu komise, nebo není-li známa osoba nebo pobyt toho, jenž má právo nakládati s dotčeným množstvím cukru nebo na jehož účet je toto množství uloženo, může ministerstvo pro zásobování lidu na návrh komise bez újmy předpisů § 9, odst. 3. předposlední věty, prostřednictvím příslušného správního úřadu první stolice zaříditi, aby tyto zásoby byly odňaty donucovacím způsobem. Nález správního úřadu působí proti každému, jemuž příslušejí práva k zásobám. Při provádění bude šetřeno příslušných předpisů o dani z cukru. Za cukr donucovacím způsobem odňatý nahradí se obnos, který je o 10 % nižší, než cena odpovídající ustanovením § 13 nebo § 14. Jde-li o cukr nabytý v dřívějších výrobních obdobích, vyměří se náhrada podle ceny platné v dotčeném výrobním období po srážce 10 %. Z této náhrady srazí se náklady nuceného odnětí. Není-li držitel nebo jeho pobyt znám, nebo je-li dlužno obnosem náhrady uspokojiti nároky třetích osob z věcných práv, bude obnos náhrady složen u soudu. Donucovacím způsobem odňaté zásoby budou uschovány posledním držitelem (schovatelem) bezplatně a pečlivě až do doby, kdy budou odebrány. Zisk, jehož by snad dalším prodejem nuceně odňatého cukru bylo dosaženo, bude odveden fondu přeplatkovému (§ 18, odst. 1.).

K ukojení potřeby cukru uvolní komise pravidelně potřebné množství cukru k zdanění a vydá příslušné prodejní a dodávkové příkazy. Cukrovary a ostatní majitelé cukru jsou povinni množství cukru, odpovídající prodejním a dodávkovým příkazům, jež jim komisí byly uděleny, dle pokynů včas dodati.

Cukr (řepový i třtinový cukr) z celního cizozemska lze dovážeti toliko pořadem komise. Prodávati cukr k vývozu a vyvážeti jej přes celní čáru, šetří-li se platných předpisů a obmezení, lze toliko pořadem komise samotné nebo na základě příkazu od ní uděleného. Komise vyžádá si dříve, než se uzavrou prodejní smlouvy, svolení ministerstva financí. Dojde-li cukr z cizozemska průvozem, jsou majitelé nebo držitelé, jakož i všechny dopravou, překládáním, uložením nebo jinakou manipulací pověřené osoby povinny oznámiti to neprodleně komisi. K usnadnění příslušných úkolů může komise použiti služeb obchodní společnosti, jejíž statutárním účelem je pěstování vývozu cukru.

Prodejní cena nezdaněného surového cukru předního výrobku činí K 147,-, zadního výrobku K 146,-. Ceny rozumějí se na základě 88% rendementu za 100 kg čisté váhy bez pytle, ze železniční stanice dodávající továrny na surový cukr, za hotové beze srážky, když se dodá do 31. prosince 1919. Dodá-li se zboží později, zvýší se cena dne 1. ledna 1920 a prvního dne každého měsíce až včetně do 1. září 1920 vždy o 85 haléřů za 100 kg čisté váhy. Den dodávky je určen datem razítka odesílací stanice na nákladním listě. Nad 88 % rendementu doplatí se do 93 % rendementu jedna tisícina ceny (včetně měsíční přirážky) za každou desetinu procenta. Pod 88 % rendementu srazí se jedna tisícina kupní ceny za každou desetinu procenta. Ke zlomkům menším než jedna desetina procenta přihlíží se poměrně. Cena se zvýší, pokud komise nestanoví výjimky, o jednatelskou provisi 25 haléřů za každý metrický cent surového cukru, která bude továrnami na čištěný cukr odvedena podle pokynů komise. Při dodávce nezdaněného surového cukru z továrny na čištěný cukr nebo ze svobodného skladiště bude zaúčtována přiměřená dopravní přirážka, není-li cukr přidělen některé továrna na čištěný cukr. Kupující dodá pytle na surový cukr, prosté dovozného, do odesílací stanice surového cukru. Ostatně platí pro dodávky a súčtování surového cukru, pokud komise nevydá ustanovení odchylných, usance pražské bursy pro zboží a cenné papíry. Když musí býti k rozkazu komise převzat cukr, jenž dle zvyklostí není způsobilým k dodávce, a nedojde-li k úmluvě o přiměřeném snížení ceny, určí cenu komise.

Tovární cena cukru surového i čištěného, zdaněného i nezdaněného, jenž se dodá průmyslu nebo živnostem k dalšími použití a zpracování, stanoví komise se schválením ministerstva financí a ministerstva pro zásobování lidu. Ceny rozumějí se za dodávky v zásilkách celých vagonů za hotové beze srážky do deseti dnů. Prodavač má právo žádati, aby se platilo předem, jest potom povinen nahraditi kupci úroky ode dne následujícího po dni, kdy došla zaplacená částka, až do desátého dne po odeslání zboží. Výši těchto úroků ustanoví čas od času komise. Komise stanoví se schválením ministerstva financí a ministerstva pro zásobování lidu:

Továrny fakturují cukr ke spotřebě určený dle účetní váhy na základě základní ceny, připočítávajíce dopravní přirážku (odst. 5 b) a odpočítávajíce dopravní sazby, platné v době dodávky pro náklady celých vagonů z odesílací stanice až do stanice místa určení.

Komise může zmocniti továrny dodávající cukr ku spotřebě určený, aby si při svých prodejních uzávěrkách vymínily, že pytle budou jim vráceny do určité lhůty vyplaceně, nepoškozené, způsobilé k dalšímu používání. Komise stanoví náhradu, kterou továrny zaplatí kupci za vrácený pytel a obnos jistoty, který budou továrny požadovat od kupců předem jako záruku za splnění tohoto závazku.

Rovněž může komise naříditi pojištění zásilek cukru a prázdných pytlů proti škodám a ztrátám při dopravě na účet kupujícího.

Ostatně platí pro dodávky cukru ke spotřebě určeného, pokud komise nevydá ustanovení odchylných, usance pražské bursy pro zboží a cenné papíry.

Ze zdaněného cukru zapraví státní pokladně ten, jemuž náleží zaplatiti daň, současně s daní až do dalších ustanovení obnos K 16,- za 100 kg zdanitelné váhy.

Velkoobchodník jest oprávněn připočísti si k úhradě svých výloh k tovární ceně přirážku K 2,- za 100 kg účetní váhy. Z této přirážky jest velkoobchodník povinen hraditi továrnám zvláštní poplatek, stanovený pro dodávky pod 100 metrických centů (§ 14, odst. 5 c), ale nesmí jej přenášeti na dalšího odběratele. Rozdělovač jest oprávněn připočísti si k ceně velkoobchodníkově na úhradu svých výloh přirážku K 6,- za 100 kg účetní váhy. Za to jest rozdělovač povinen dodati cukr až ke skladu prodavače na drobno, pokud sklad ten jest v místě stanice železniční; poukáže-li mu jej jen na stanici železniční, smí si připočísti pouze přirážku K 4,- za 100 kg účetní váhy. Prodavač na drobno jest oprávněn připočítati si na úhradu svých výloh k ceně rozdělovačově přirážku K 15,- za 100 kg účetní váhy. K jeho ztrátám na taře bude přihlíženo při stanovení nejvyšších cen v drobném prodeji. Nejvyšší jednotné ceny cukru jednotlivých druhů v drobném prodeji stanoví komise na základě rozpětí pro jednotlivé druhy (§ 14, odst. 5 a), dopravní přirážky (§ 14, odst. 5 b) a přirážky pro velkoobchod a drobný prodej (odst. 1., 2. a 3. tohoto paragrafu). Pro místa zvlášť vzdálená od stanice železniční může komise stanoviti zvláštní přirážku dovozní na návrh správního úřadu prvé stolice. Na Slovensku zvyšuje se prodejní cena cukru o správní přirážku Zásobovacího ústavu pro Slovensko K 2,- za 100 kg účetní váhy. O tuto přirážku zvyšuje se cena tovární. Od továren vybere je komise. Přirážky velkoobchodníka, rozdělovače a prodavače na drobno (odst. 1., 2. a 3. tohoto paragrafu) platí i pro dodávky cukru k používání a zpracování živnostenskému. Komise jest oprávněna přirážky, stanovené v předchozích odstavcích tohoto paragrafu, měniti.

Ceny, za které se cukr surový i čištěný na vývoz súčtuje s výrobci, vlastníky, držiteli a uschovavateli, stanoví komise se schválením ministerstva financí. Ceny ty rozumějí se za náklady 100 metrických centů za hotové beze srážky do deseti dnů po odeslání.

Veškeren peníz, který továrny strží při prodeji cukru pro jiný účel než pro potřebu v domácnostech nad cenu stanovenou v § 14, odst. 1., odvedou zvláštnímu státnímu fondu přeplatkovému, jejž spravuje komise, která súčtuje jej po ukončení výrobního období ministerstvu financí. Výrobci, vlastníci, držitelé a schovatelé nezdaněného cukru surového i čištěného jsou povinni ohlásiti komisi skutečný stav zásob ku dni 1. října 1919 v šest hodin ráno a odvésti fondu přeplatkovému rozdíl mezi cenou platnou pro jednotlivé druhy cukru ve výrobním období 1918/1919 a cenou platnou pro výrobní období 1919/1920 (§§ 13 a 14). Výši tohoto přeplatku určí komise. Zpracovatelé cukru, jimž byl cukr přidělen přímo komisí, jsou povinni ohlásiti komisi skutečný stav zásob cukru nezpracovaného dne 30. září 1919 v šest hodin večer a odvésti fondu přeplatkovému rozdílu mezi cenou platnost ve výrobním období 1918/1919 a mezi cenou, která bude stanovena pro výrobní období 1919/1920. Způsob vybírání těchto přeplatků ustanoví komise. K úhradě rozdílu mezi výrobní cenou a cenou stanovenou v § 14 obdrží továrny na čištěný cukr z přeplatkového fondu K 23,- za každých 100 kg účetní váhy cukru vyrobeného ve výrobním období 1919/1920. Způsob vyplacení této náhrady určí komise. Pro případnou náhradu vyšších výrobních nákladů cukru surového i čištěného vyhradí se z přeplatkového fondu K 15,- za každých 100 kg čisté váhy ve výrobním období 1919/1920 vyrobeného cukru surového. O použití a rozdělení vyhraženého obnosu rozhodne komise. Cukrovary na Slovensku obdrží podle určení komise z přeplatkového fondu zvláštní příplatek na vyrobený cukr surový, resp. čištěný.

Veškeré s dopravou surového cukru po dráze do továren na čištěný cukr spojené dopravné je společným břemenem cukr přejímajících továren na čištěný cukr, které je nesou v poměru ke množství surového cukru jim přiděleného. Při tomto súčtování dopravného je u smíšených továren jakož i u továren, vyrábějících čištěný cukr přímo z řepy, cukr jim dle § 9, odstavec 2., přičítatelný podroben právě tak příspěvku, jako surový cukr odjinud odebraný. Komise může však povoliti pro takový cukr, jakož vůbec pro cukr, za který ve skutečnosti nevzešel žádný poplatek za dopravu po dráze, snížení příspěvků ke všeobecným dopravním výdajům. Komise může také jiné, při dopravě surového cukru z továren na surový cukr do továren na čištěný cukr vzniklé náklady, jakož i jiné továrnám nebo jednotlivým z nich vzešlé výdaje prohlásiti za společné břemeno buď továren na surový cukr nebo továren na čištěný cukr nebo obou skupin a přiměřeně je rozděliti. Továrny, které uvádějí do obchodu cukr za cenu, při níž se vybírá dopravní přirážka dle předpisů komise, jsou povinny odváděti komisi měsíčně tyto přirážky, naproti čemuž nahradí komise továrnám skutečné dopravné do příslušné stanice dodací. Konečně může komise naříditi též jinaké súčtování továren na cukr vespolek a k tomu cíli zříditi zvláštní fondy.

Právo vydávati vývozní a dovozní povolení pro cukr, cukrový a řepový syrup, umělý med, kandysový cukr, cukrovinky, čokoládu, řepu čerstvou i sušenou, řepnou moučku a řepové semeno, řízky a kaly přísluší výhradně komisi. Vývozní a dovozní povolení vydává se na zvláštních formulářích. Z vývozních a dovozních povolení vybírá komise poplatek až do výše 1/2 % z hodnoty zboží na účet kupcův.

Rozhodovati spory o účtování a vybírání platů, které jednotlivé továrny na cukr na základě usnesení, rozhodnutí a opatření komise mají konati, o účtování a výplatě podílných oprávnění dle § 19 jim náležejících, přísluší výhradně rozhodčímu soudu. Rozhodčí soud skládá se ze soudcovského funkcionáře a jeho náměstka, kterého ustanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem spravedlnosti, jako předsedy a ze čtyř členů, z nichž dva volí komise a dva súčastněná strana. Rozhodčí soud má sídlo v Praze. Rozhodčí soud řídí se při svém rozhodnutí v mezích tohoto nařízení vydaným pravoplatnými usneseními, rozhodnutími a opatřeními všeobecné povahy (§ 22). Řízení rozhodčího soudu řídí se dle ustanovení 4. oddílu VI. části zákona ze dne 1. srpna 1895, č. 113 ř. z. a titul 17, čl. I. zákona z r. 1911.

Proti všem usnesením, rozhodnutím a opatřením komise přísluší účastníkům, pokud nemá místa podle § 21 řízení před rozhodčím soudem, stížnost k ministerstvu financí během výlučné lhůty jednoho týdne po době, kdy rozhodnutí bylo oznámeno. Stížnost nemá odkládacího účinku.

Náklady vedení prací komise nesou stejným dílem jednak všechny továrny na surový cukr, jednak všechny továrny na čištěný cukr. Komise může k úhradě těchto nákladů vybírati od továren dávky, jež lze vymáhati politicko exekucí. Případné daně, poplatky nebo jinaké veřejné dávky, jež komise má platiti, budou zapraveny z fondu přeplatkového.

Kdo jedná proti ustanovením tohoto nařízení, bude potrestán správním úřadem první stolice peněžitou pokutou až do K 20.000,- nebo vězením až do šesti měsíců, pokud čin nepodléhá přísnějšímu trestu. Tyto tresty lze za přitěžujících okolností též vedle sebe uložiti. Stejným trestům jako pachatel podléhá, kdo navádí jiného k některému z těchto činů nebo spolupůsobí při jich spáchání.

Když se ukládá trest, lze dále, byl-li přestupek spáchán při provozování živnosti, vyřknouti ztrátu živnostenského oprávnění na vždy nebo na určitý čas. Rovněž lze z podnětu trestního řízení vyřknouti, že propadají předměty, na něž se trestní čin vztahuje, nebo výtěžek z nichž ve prospěch státu. Není-li stíhání nebo potrestání určité osoby přípustno nebo nedá-li se provésti, lze propadnutí předmětu nebo výtěžku za ně samostatně vyřknouti. Propadlých předmětů nebo výtěžků za ně použije se k zásobení obyvatelstva.

Správní a zeměpanské policejní úřady mohou vzhledem k § 10, odst. 3 učiniti potřebná zajišťovací opatření, proti nimž nelze se odvolati. Zajištěné předměty mohou, když by jejich uschováním vzešly výlohy nebo je-li nebezpečí, že by se zkazily, úřadem k zajištění oprávněným býti prodány, dříve než bude propadnutí vyřknuto.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 1919. Zároveň pozbývá účinnosti:

Provedením tohoto nařízení pověřuje se ministr financí, ministr pro zásobování lidu, ministr zemědělství, ministr obchodu a ministr spravedlnosti.