Předsedy lichevního soudu a jeho členy z řad zkoušeného soudcovstva mohou býti jmenováni jen tací soudcové z povolání, kteří mají způsobilost ku samostatnému vykonávání soudcovského úřadu u soudu, k němuž jest lichevní soud přičleněn.

Jak dalece lze předsedu i ostatní soudce lichevního soudu zaměstnávati u soudu řádného, bude se říditi dle rozsahu prací u soudu lichevního.

Předsedové sborových soudů, jimž přísluší jmenování (§ 3 zákona o soudech lichevních), vyžádají si jmenovací návrh přednosty soudu, u něhož jest soud lichevní zřízen. Předsedové soudů lichevních pro zločiny a přečiny mohou býti jmenování zároveň soudcovským členy pro senáty sedmičlenné (§ 12 zákona o soudech lichevních na konci). Předseda lichevního soudu, u něhož zasedá senát sedmičlenný, jest předsedou i tohoto senátu.

Stejným způsobem budiž jmenován i potřebný počet soudcovských náhradníků ze soudců z povolání a zároveň stanoven pořad, jakým nastupují v případě, že by předsedu lichevního soudu aneb jeho člena ze soudců z povolání něco zašlo. Je-li u některého lichevního soudu více oddělení, nutno jmenovati tolik náhradníků předsedy, kolik je oddělení.

První jmenování stane se na dobu do konce roku 1920.

Předseda soudu lichevního obrátí se ve svém okresu na odborové organisace a zájmová sdružení obchodníků a živnostníků, na př. obchodní komory, obchodnická gremia, živnostenská společenstva, hospodářské organisace, spolky, besedy a pod. zemědělců, dále na podobná sdružení dělníků a osob s pevným platem jako jsou organisace úřednické a zřízenecké, učitelské, obchodních pomocníků a pod., s výzvou, aby déle do 8 dnů navrhly mu co možná osm způsobilých osob, náležejících té které skupině, jako přísedící soudů lichevních a jako jejich náhradníky (ve skupině dělníků a osob s pevným platem budiž navrženo co možná po dvou ženách). Ve vyzvání budiž uvedeno, které náležitosti (§ 21 a 22 zákona o soudech lichevních, musí navržené osoby míti. Dále budiž vytknuty následky, nebudou-li navrženy osoby způsobilé do 8 dnů nebo nebudou-li navrženy vůbec.

Není-li takových odborových a hospodářských organisací, obrátí se předseda lichevního soudu se stejnou výzvou na politické organisace skupiny, o kterou jde.

Nezná-li předseda dostatečně organisací vůbec aneb některé skupiny, obrátí se na politickou správu okresní se žádostí, aby mu tyto organisace označila.

Z navržených osob vybéře předseda lichevního soudu z každé skupiny po šesti způsobilých osobách za přísedící a po dvou za náhradníky (ve skupině dělníků a osob s pevným platem budiž mezi vybranými předepsaný počet žen). Při výběru osob budiž přihlíženo poměrně ke všem odborovým anebo politickým organisacím soudního obvodu a též k tomu, aby byly zastoupeny všechny hospodářsky význačné a od sebe odlišné části soudního obvodu. Jmenování několika přísedících z jednoho závodu, který zaměstnává více než 100 osob, jest přípustno, nutno však i tu dbáti poměrného zastoupení celého okresu. Osoby nenavržené může předseda soudu lichevního jmenovati jen tehdy, nebyly-li navrženy osoby způsobilé (§ 22 a 23 zákona o soudech lichevních) vůbec anebo ne ve lhůtě osmidenní.

Osoby odsouzené pro předražování jsou z úřadu přísedících naprosto vyloučeny a to ty, které odsouzením pozbyly volebního práva do obecního zastupitelstva dle § 22, č. 8, zákona o soudech lichevních, ony, s jichž odsouzením tyto právní následky spojeny nebyly nebo kde by byly opominuty, ať uplynutím času neb prominutím, pro nedostatek vlastností předpokládaných § 23 zákona o lichevních soudech.

Úřad přísedícího se ztrácí:

O ztrátě úřadu přísedícího rozhoduje v případě č. 1. a 2. předseda soudu lichevního. Proti jeho rozhodnutí jest přípustna stížnost ku sborovému soudu I. stolice ve lhůtě 14denní.

Na místo vystoupivšího přísedícího jmenuje předseda lichevního soudu novou osobu na zbytek funkčního období, co možná z osob při posledním jmenování navržených a tehdy nejmenovaných.

Před vykonáním přísahy (§ 24 cit. zákona) poučí předseda lichevního soudu přísedící náležitě o jejich právech a povinnostech a také o tom, že jsou povinni zachovávati úřední tajemství. Zvláště jest nutno poučiti je též o tom, že jsou veřejnými úředníky po rozumu § 101, odst. 2., tr. z. ze 27. května 1852, č. 117 ř. z. (§ 461 zák. čl. V. z roku 1878) a vyložiti jim význam tohoto ustanovení zákonného. Zároveň vysvětlí předseda přísedícím náležitě i důvody vyloučení a odmítnutí.

Že toto poučení bylo uděleno, budiž pojato do protokolu, který se sepíše o přísaze přísedících, a jejž podepíší: předseda lichevního soudu, přísedící a zapisovatel.

Pokud zákon o soudech lichevních a toto nařízení nestanoví úchylek, platí pro úřadování soudů lichevních obdobně předpisy instrukce soudy trestní ze dne 16. srpna 1854, č. 165 ř. z., dále trestního řádu z 23. května 1873, č. 119 ř. z., a prováděcího nařízení k němu a jednacího řádu pro soudy první a druhé stolice z 5. května 1897, č. 112 ř. z., s příslušnými změnami a doplňky (nařízení býv. uherského ministerstva spravedlnosti č. 3700/1899 J. M. (instrukce pro trestní soudy), zák. čl. XVII. z r. 1891 (o dohledu na soudy), zák. čl. XXXIII. z r. 1896 a zák. čl. XXXIV. z roku 1897 (uher. trest. řád a uvoz. zákon k němu), dále nařízení býv. uherského ministerstva spravedlnosti č. 42.100 a 42.200 z r. 1914 J. M. (jednací řád pro sborové soudy a okresní soudy), zák. čl. IV. z r. 1869 o moci soudcovské a zák. čl. VII. z r. 1871 o zodpovědnosti soudců, s příslušnými změnami a doplňky.

Obdobně platí také ustanovení zákona o organisaci soudů první a druhé instance ze 27. listopadu 1896, č. 217 ř. z. (zák. čl. XXXI. z r. 1871 a XXV. z r. 1890).

Rozvrh práce mezi senáty obstará předseda hledě k povaze věci a k věcným i místním znalostem přísedících. Předseda určí zároveň pořad, jakým senáty mají zasedati. Při tom budiž hleděno k náležitě odůvodněným přáním přísedících. K tomu konci vyzve předseda přísedící, aby vždy na dobu jednoho měsíce oznámili předem dny, ve kterých konání úřadu přísedícího byl jim bylo nemožno nebo velmi obtížno. Od stanoveného pořadu budiž se odchýleno jen, když jde o sezení mimořádné, když líčení má býti provedeno před týmž senátem, nemůžeme-li se některý z přísedících dostaviti, je-li platně vyloučen aneb odmítnut.

O zasedání buďtež přísedící uvědomění nejméně tři dny předem. Přísedící jsou povinni oznámiti předsedovi soudu lichevního včas, nemohou-li se k soudu dostaviti, aby mohla býti opatřena náhrada.

Přísedící jsou povinni oznámiti předsedovi soudu lichevního změnu bytu nejdéle do tří dnů.

Mimo rejstříky U, Z, Ns, Vr a Bl vede se pro řízení správní rejstřík Sp a u odvolacího lichevního soudu pro přestupky správní rejstřík Spo dle vzorců II. a III. dle obdoby předpisů platných pro rejstřík U a rejstřík Bl. (Na území Slovenska a Podkarpatské Rusi vedou se u lichevních soudů mimo věcné knihy B, V a Bf rejstříky Sp a Spo dle vzorců II. a III.)

Věci postoupené od řádného soudu (§ 30 zákona o soudech lichevních) soudu lichevnímu buďtež vyznačeny v rejstřících řádného soudu jako postoupené.

Bylo-li zavedeno řízení proti osobě vojenské, budiž to vyznačeno v rubrice poznámkové písmenem "V" červeným inkoustem. Rovněž tam buď poznačeno, bylo-li zařízeno prozatímné zajištění jmění obviněného.

O každém odsouzení pro přestupek správní, jakmile vejde v moc práva, uvědomí soud lichevní okresní politický úřad, v jehož zastoupení o věci soudí.

Případy, ve kterých bylo zařízeno prozatímní zajištění jmění obviněného (§ 18, odst. 2. zákona o trestání válečné lichvy) buďtež mimo to zaznamenány ve zvláštním abecedním seznamu.

Spisy lichevního soudu buďtež označeny zevně v levém hořejším konci barevným nápisem: "LICHVA".

Spisy více celtů téhož lichevního soudu buďtež označeny římskými číslicemi v čísle jednacím, pokud se týče spisovém.

Věcná příslušnost lichevního soudu vztahuje se jen na ony soudně trestné činy, ohledně nichž byla vládou zvláště vyhlášena, a na přestupky správní, které byly pravomoci soudu lichevního nařízením zvláště přikázány (§ 1, odst. 2. zákona o lichevních soudech). Pravomoci jeho jsou podrobeny osoby občanské i vojenské.

Vyšetřování a vyhledávání ve věcech přečinů a zločinů děje se dle předpisů platných pro řízení trestní, pro přečiny a zločiny vůbec (na území Slovenska a Podkarpatské Rusi dle nařízení býv. uhersk. min. spravedlnosti č. 41.900/1917 J. M. o urychleném trestním řízení) bez přibrání přísedících, a to i proti vojenským osobám dle obecného řádu trestního. To platí také o předchozím vyhledávání (stopování), dojde-li k němu výjimečně ve věcech přestupkových, a rovněž pro šetření mimo hlavní přelíčení.

Sbíhají-li se s činem trestným přikázaným před soudy lichevní jiné soudně trestné činy, vyloučí je soud lichevní nepouštěje se do jejich rozboru a odstoupí je příslušnému soud ku samostatnému projednání (§§ 57 a 58 tr. ř. z 23. května 1873, č. 119 ř. z., a § 21 tr. ř. z. čl. XXXIII. z r. 1896). Stejně zachová se řádný soud, nastane-li taková konkurence v řízení před soudy řádnými.

Soud, který v jedné z těchto věcí vynese dříve rozsudek, oznámí jej soudu, u něhož druhá věc se dosud projednává. Byl-li některým z těchto soudů vynesen rozsudek odsuzující, budiž při pozdějším odsouzení druhým soudem přihlíženo ku trestu již vyměřenému. Je-li na spojitý čin trestný ustanoven v zákoně trest smrti nebo doživotního žaláře, budiž s výkonem trestu, vysloveného dříve soudem lichevním, vyčkáno až do pravoplatného ukončení souvislého trestního řízení před soudem řádným. Bylo-li v tomto řízení pravoplatně uznáno na trest smrti nebo doživotního žaláře, nesmí býti trest uložený rozsudkem soudu lichevního vykonán.

Sbíhají-li se s trestnými činy přikázanými soudům lichevním přestupky správní, přikázané úřadům správním, vyloučí se správní přestupky z řízení soudního. Jde-li o takový přestupek správní, jehož potrestání přikázáno soudu lichevnímu na místě úřadu správního, provede se řízení dle §§ 5 - 9 zákona o soudech lichevních, jinak odstoupí se věc ihned příslušnému úřadu k samostatnému projednání. Byly-li týmž činem trestným nejen překročeny nejvyšší ceny dle § 6 zákona o trestání válečné lichvy, nýbrž také spáchán jiný trestný skutek, přikázaný k rozsuzování soudům lichevním, platí ustanovení posledního odstavce § 6 tohoto zákona. Úřad správní, pokud se týče soud lichevní zastupující úřad správní, jest povinen oznámiti ihned příslušnému soudu lichevnímu, u něhož se věc vede, trest, který pro takový přestupek správní vyměřil, aby při výměře trestu pro trestný čin soudní mohl lichevní soud přihlížeti k uloženému trestu správnímu. Bylo-li soudní řízení skončeno rozsudkem dříve nežli řízení správní, oznámí lichevní soud svůj rozsudek ihned úřadu, jemuž přísluší souditi o přestupku správním s tím, že byl-li soudem lichevním uložen trest, další stíhání správního přestupku odpadá. (§ 6, odstavec poslední shora cit. zákona).

Trestní příkaz vydává předseda okresního soudu lichevního bez účasti přísedících. Ku vydání trestního příkazu v řízení správním i soudním jest třeba souhlasu veřejného žalobce (funkcionáře státního zastupitelství), a sice nejen s vydáním příkazu, nýbrž i s výměrou trestu. Zamýšlí-li soudce vydati trestní příkaz, dohodne se ústně se zástupcem veřejné žaloby, a souhlasí-li týž s vydáním trestního příkazu a výměrou trestu, vydá trestní příkaz a zástupce veřejné žaloby podepíše ve spise záznam o vydání trestního příkazu.

Na to vyhotoví trestní příkaz soudní kancelář, šetříc předpisu § 7 zákona o lichevních soudech s použitím formuláře I.

Právo námitek proti trestnímu příkazu veřejnému žalobci nepřísluší.

Nebyl-li souhlas zástupcem veřejné žaloby dán, nebo převyšuje-li hodnota věcí prohlášených za propadlé nebo výtěžek z jich prodeje 1000 K, jest třeba zavésti řízení řádné.

Důvěrníky veřejného úřadu (§ 6, odst. 1. zákona o lichevních soudech) mohou býti jmenováni státní občané českoslovenští, kteří jsou zachovalí, mají své bydliště v obvodu politické správy okresní, plně požívají občanských práv a těší se důvěře obyvatelstva. Při jmenování těchto důvěrníků buď přihlíženo zejména ke členům hospodářských rad, pokud mají výše uvedené vlastnosti.

Důvěrníkům veřejného úřadu po rozumu tohoto ustanovení přísluší dohlížeti na zachování předpisů uvedených v § 1 zákona o soudech lichevních a právo činiti oznámení, na jehož podkladě může býti vydán trestní příkaz.

Důvěrníky veřejného úřadu jmenuje na dobu potřeby státní úřad pro potírání lichvy nebo politická správa okresní (úřad slúžnovský) a dají si od nich slíbiti nestranné a věrné konání povinnosti. Vydají jim legitimace, upozorníce je na jejich práva a povinnosti a zejména na následky, kdyby vědomě učinili udání nepravdivá (§ 101, odst. 2., tr. z. ze 27. května 1852, č. 117 ř. z., a § 461 tr. z. čl. V. z r. 1878). Jména těchto důvěrníků oznámí okresní správa politická soudu lichevnímu, v jehož obvodě mají své bydliště. Politická správa okresní jest oprávněna důvěrníka kdykoliv a bez udání důvodu sprostiti. Proti tomu není opravného prostředku.

Důvěrníci nemají nároku na odměnu.

Přímé obeslání ku hlavnímu přelíčení jest vyloučeno v řízení před sedmičlenným senátem.

Veřejný žalobce uváží na základě trestního oznámení, zdali důkazy, po ruce jsoucí, budou asi s to, aby obviněného usvědčily.

Jsou-li tu podmínky pro řízení spěšné, navrhne státní zástupce přímo u předsedy lichevního soudu, aby se ihned konalo hlavní přelíčení. Písemné vyhotovení tohoto návrhu musí obsahovati: pojmenování lichevního soudu a obviněného, dále přesné označení trestného činu po stránce skutkové a jeho zákonné pojmenování. Jedno vyhotovení tohoto návrhu musí býti doručeno obviněnému.

Předseda lichevního soudu opatří na podkladě tohoto návrhu vše, čeho je třeba pro hlavní přelíčení, a položí rok k jeho konání na dobu nejbližší, ale tak, aby třídenní lhůta § 221 tr. ř. z 23. května 1873, č. 119 ř. z. (osmidenní lhůta §u 286 tr. ř. zák. čl. XXXIII. z r. 1896) nebyla porušena. Při hlavním přelíčení zastupuje návrh veřejného žalobce na spěšné řízení obžalobu a musí býti s trestním oznámením přečten pod zmatečností. (§ 244 tr. ř. z 23. května 1873, č. 119 ř. z., § 304 tr. ř. zák. čl. XXXIII. z r. 1896.)

Byla-li trestní věc, v níž bylo zavedeno spěšné řízení, později odkázána před sedmičlenný senát (§ 14, odst. 4., zák. o lichevních soudech), jest třeba zavésti řízení řádné (na území Slovenska a Podkarpatské Rusi urychlené trestní řízení) a podati řádnou obžalobu.

Na území Slovenska a Podkarpatské Rusi platí o opravném prostředku proti rozsudku pětičlenného senátu lichevního soudu (§ 12, prvá věta, zákona o soudech lichevních) ustanovení § 12, odst. 1., předpisů o urychleném řízení a o opravném prostředku proti rozsudku sedmičlenného senátu (§ 12, druhá věta, zákona o soudech lichevních) ustanovení druhého odstavce § 12 týchž předpisů o urychleném řízení.

Podnět ku vyhlášení práva stanného může dáti senát kteréhokoliv soudu lichevního. Stalo-li se tak, svolá předseda lichevního soudu sbor soudců dle předpisu § 28, odst. 2. zákona o lichevních soudech. K protokolu o jednání tohoto sboru musí býti připojen výkaz o tom, že všichni přísedící a soudcové z povolání, ustanovení u tohoto soudu lichevního ve všech jeho odděleních, byli ke schůzi řádně pozváni a že v pozvánkách bylo výslovně upozorněno nato, že se bude jednati o návrh na zavedení stanného práva pro předražování. Usnesení soudcovského sboru předloží předseda soudu lichevního presidentovi sborového soudu I. stolice, jemuž přísluší učiniti další návrh u politické správy zemské a u vrchního státního zástupce.

O zavedení stanného práva budiž učiněno oznámení ministerstvu Národní obrany za účelem jeho vyhlášení ohledně osob vojenských (čl. LII zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 89 Sb. z. a n.).

Bylo-li zavedeno trestní řízení pro čin přikázaný před soudy lichevní proti osobě, která jest v činné službě vojenské, nebo byla-li pro takový čin na vojenskou osobu uvalena zatímní vazba, vyrozumí o tom vyšetřující soudce, pokud se týče předseda soudu lichevního bez prodlení představeného velitele, aby v prvém případě rozhodl, má-li obviněný pro zavedení trestního řízení býti sproštěn služby (§ 169 voj. tr. ř., nov. čl. XXVIII zákona z 19. prosince 1918, č. 89 Sb. z. a n.).

Zatímní vazba vykoná se ve věznici soudu, u něhož jest lichevní soud zřízen a to dle předpisů platných pro soudy občanské. O opravných prostředcích během přípravného řízení rozhoduje občanský soud trestní, není-li k rozhodování povolán soud lichevní.

Rozsudek lichevního soudu budiž vždy oznámen představenému velitelství, aby učinilo další opatření cestou administrativní ohledně následků, které jsou pro vojenské osoby spojeny s odsouzením pro zločin, přečin, nebo přestupek občanskými trestními soudy.

Výkon trestu na svobodě uloženého soudem lichevním, provádí se ve věznicích nebo trestnicích občanských podle předpisů pro ně platných.

Má-li soud (vyšetřující soudce, předseda hlavního líčení), než jest vynesen rozsudek, za to, že může dojíti ke konfiskaci jmění a že jest třeba jmění to zajistiti, předloží spisy sborovému soudu I. stolice, který rozhodne v neveřejném sezení čtyř soudců vyslechna státního zástupce. Usnese-li se soud na tom, že jmění obviněného má býti prozatímně zajištěno, vysloví v usnesení, že proti obviněnému jest zavedeno řízení pro zločin, na nějž jest v zákoně stanoven trest konfiskace všeho jmění a že se proto jeho jmění prozatímně zajišťuje. Současně vysloví, že ode dne, kdy toto usnesení bude vyvěšeno na desce soudní, právní jednání obviněného o jeho jmění jsou vůči státu bezúčinná, uzná-li rozsudek na konfiskaci.

Sestavení čtyřčlenného senátu staň se podobným způsobem jako sestavení senátů jiných. Při hlasování rozhoduje v případě rovnosti hlasů mínění obviněnému (odsouzenému) příznivější.

Toto usnesení vyhlásí soud způsobem stanoveným v odstavci 4., § 18 zákona o trestání válečné lichvy, mimo to doručí jedno vyhotovení obviněnému, jedno soudu občanskému, který dle příslušných předpisů byl by povolán ku projednání pozůstalosti po obviněném, a finanční prokuratuře, v jejímž obvodě tento soud leží (na Slovensku generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě). Každé prozatímní opatření třeba mimo to oznámiti ministerstvu spravedlnosti.

Civilní soud učiní bez prodlení, čeho jest třeba, aby bylo zabráněno zašantročení jmění obviněného. Soud jest povinen starati se o to, aby jmění obviněného bylo bez jakékoliv újmy řádně spravováno. Finanční prokuratura (generální finanční ředitelství v Bratislavě) a obviněný mohou činiti soudu připomínky a návrhy, co má býti zařízeno, aby jmění nedošlo újmy.

Soud, který vede prozatímnou správu jmění, vyměří po žádosti obviněného nebo jeho příslušníků ze zajištěného jmění potřebný důchod, kterého obviněný nebo osoby, o něž on dle závazku právního neb mravního pečuje, potřebují hledíc k jejich výdělkové schopnosti, na výživu a výchovu dětí.

Důchod tento může býti vyměřen i dodatečně a dle změněné schopnosti oprávněných buď zvýšen nebo snížen nebo úplně zastaven. Proti usnesení, kterým se vyměřuje důchod na výživu a výchovu, přísluší obviněnému, jeho příslušníkům a finanční prokuratuře (generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě) právo rozkladu a rekursu dle zásad řízení nesporného.

Jakmile výrok lichevního soudu o konfiskaci jmění odsouzeného nabude moci právní, uvědomí o tom lichevní soud příslušný soud civilní, aby provedl likvidaci jmění odsouzeného. Soud civilní zavede řízení podle obdoby řízení pozůstalostního. Práva státu, který se pokládá za dědice, jenž se přihlásil ku dědictví s dobrodiním inventáře, zastupuje finanční prokuratura (generální finanční ředitelství v Bratislavě), v jejímž obvodě má sídlo likvidační soud. Finanční prokuratuře přísluší činiti vhodné návrhy na zpeněžení konfiskovaného jmění, a byl-li ze jmění tohoto vyměřen důchod pro odsouzeného nebo jeho příslušníky, na vhodné zajištění tohoto důchodu.

Bylo-li současně s konfiskací uznáno na jiné tresty, zejména na trest peněžitý nebo pokutu, nebo na ztrátu oprávnění živnostenského, sluší tyto tresty vykonati před konfiskací.

Provádění dozoru na výkon živnosti nebo hospodářství zemědělského přísluší okresní správě politické (hlavnímu slúžnému), v jejímž obvodě odsouzený nebo v případě § 19, č. 3 zákona majitel podniku provozuje živnost nebo hospodářství zemědělské. K tomu konci doručí soud lichevní okresní správě politické (hlavnímu slúžnému) jedno vyhotovení rozsudku, jakmile jeho výrok o zavedení dozoru nabude moci práva.

Okresní správa politická (hlavní slúžný) ustanoví spolehlivou, místních poměrů znalou osobu, která má možnost stále dohlížeti na výkon jeho živnosti nebo zemědělského hospodářství, vezme dozorce do slibu a vydá mu jmenovací dekret a postará se, aby byl do svého úřadu vhodným způsobem uveden a s rozsahem živností nebo hospodářství se seznámil. Má-li odsouzený několik živnostenských podniků nebo hospodářství, může býti dle potřeby jmenovány několik dozorců. Dozor vztahuje se i na novou živnost nebo na nové hospodářství, kterých odsouzený nabude za trvání dozoru.

Nařízení dozoru a uvedení jmenovaného dozorce ohlásí politická správa okresní (hlavní slúžný) odsouzenému a představenstvu obce, v jejímž obvodě odsouzený provozuje živnost neb zemědělské hospodářství, a vyhlásí totéž způsobem v obci obvyklým, po případě v místních novinách.

Dozorce jest oprávněn vstoupiti do všech místností, ve kterých se živnost provozuje, do místností obchodních, jakož i do skladišť a všech stavení hospodářských. Smí nahlížeti do obchodních knih a záznamů o živnostenské činnosti nebo hospodaření odsouzeného a jest oprávněn žádati všechna vysvětlení o způsobu živnostenského podnikání nebo hospodaření, o zásobách a objednávkách a zejména o tom, co bylo kde a zač koupeno nebo prodáno.

Dozorce jest povinen zachovati obchodní a výrobní tajemství podniku, o němž nabyl vědomosti ve vlastnosti jako dozorce. Shledá-li nějakou nesprávnost v živnostenském podnikání nebo hospodaření toho, kdo byl pod dozor postaven, jest povinen učiniti o tom ihned oznámení okresní politické správě (hlavnímu slúžnému). Náklady dozoru hradí se z výtěžku živnosti nebo hospodářství, nad nimiž byl dozor zaveden. Dozorci přísluší odměna, jejíž výši určí okresní správa politická, hledíc ku okolnostem případu.

V řízení správním před lichevními soudy nevedou se u státního zastupitelství žádné záznamy o přestupcích správních. Státní zástupce (funkcionář státního zastupitelství) píše své návrhy a prohlášení přímo v konceptě do spisů lichevního soudu. Provádění odvolání a stížnosti před soudem lichevním stane se v řízení správním vždy jen ústně.

V řízení pro činy od původu soudně trestné řídí se činnost státního zástupce předpisy trestního řádu a instrukce platné pro státní zastupitelstva (na Slovensku a Podkarpatské Rusi též předpisy o urychleném řízení).

Pro zločiny a přečiny, náležející před soudy lichevní, vyhradí se u státních zastupitelstev v rejstřících Sp a Nst (na Slovensku a Podkarpatské Rusi v rejstříku Št a pokud je zaveden) zvláštní oddělení, která se označí: „Lichva“. V rubrice poznámkové budiž uvedeno, zdali bylo použito spěšného řízení dle § 13 zákona. Obžaloby a trestní návrhy na spěšné řízení buďtež zanášeny do zvláštního oddělení záznamu o obžalobách a oddíl tento buď zevně podobně označen nápisem "LICHVA".

Při výkazech měsíčních buďtež trestné činy, přikázané soudům lichevním, uvedeny samostatně.