Dříve, než soud rozhodne o podmínečném odsouzení, náleží mu přesvědčiti se, byl-li již obžalovaný potrestán. Musí tedy býti již ze pravidla před hlavním líčením opatřen výkaz o trestech (úřední lístek), a podle jeho obsahu bude třeba nutno opatřiti si spisy o předchozích trestech, aby mohlo býti zjištěno, nebyly-li trestné činy spáchány z pohnuty nízké a nečestné. Může mimo to nastati i potřeba přesvědčiti se dotazy o způsobu života obžalovaného.

Soud zpravidla nesmí obžalovanému povoliti podmíněný odklad trestu, aniž ho osobně pozná, vyjma že by šlo o čin nepatrného významu.

Domnívá-li se soudce ve věci, v níž by mohl vydati trestní příkaz, že je zde důvod k podmínečnému odsouzení, nevydá trestní příkaz, ale ustanoví hlavní líčení.

Dobu zkušebnou vyměří soud v hranicích § 3 zákona tak, jak toho případ vyžaduje, aby bylo dosaženo účelu podmíněného odsouzení, tedy zpravidla trváním kratším v lehčích případech a delším v případech těžších a zejména co do osobnosti pachatelovy pochybných, jakož i tehdy, jde-li výjimečně o opětovné povolení této výhody.

Rozhodnutí o povolení podmíněného odsouzení budiž uvedeno v rozsudku na konci nálezu. Zde nutno uvésti také obmezení podle § 4, na př. i zákaz návštěvy v určitých místnostech, zejména takových, kde se podávají lihoviny nebo hrají se zakázané hry a pod.

Rozhodnutí o nepovolení podmíněného odsouzení budiž pojato do rozsudku jediné, byl-li výslovně zamítnut návrh v té příčině podaný.

V důvodech rozsudku buďtež uvedeny i skutečnosti, z nichž čerpá soud domněnku, že odsouzený povede pořádný život; rozhodnul-li soud zamítavě, protože byl vinník dříve odsouzen pro čin spáchaný pro pohnutky nízké a nečestné, jest mu uvésti, proč má za to, že čin ten byl spáchán z těchto pohnutek.

V rozhodnutí o podmínečném odkladu trestu nebudiž činěna zmínka o trestech vedlejších a opatřeních zabezpečovacích (na př․ o policejním dozoru, odevzdání do polepšovny nebo do donucovací pracovny nebo o vypovězení), ani o právních následcích odsouzení. Jediné tam, kde bylo vyřknuto propadnutí věci, budiž výslovně uvedeno, odkládá-li se výkon tohoto výroku čili nic.

Veřejné sedění, zmíněné v § 7 zákona, provede soud podle možnosti v stejném složení, jak se byl usnesl na rozsudku.

Na místo obžalovacího spisu vezme za základ jednání rozsudek.

Usnesení podle § 7. zákona budiž vyhotoveno písemně a odůvodněno. O doručení jeho platí předpisy stejné, jako o doručení rozsudku.

Soud má toho dbáti, aby takových usnesení mimo rozsudek bylo co nejméně.

Když soud prohlásí rozsudek neb usnesení, kterým byl povolen podmíněný odklad trestu, je povinen vyložiti odsouzenému podstatu a význam podmíněného odsouzení, napomenouti ho, aby zachovával příkazy soudu, a upozorniti ho na následky, kdyby se ve zkušebné době neosvědčil.

Podmínečné odsouzení budiž vyznačeno zevně na spisu nápadně písmeny "P. o.", vedle nichž buď napsán den, kdy zkušebná doba končí.

Úřadu vedoucímu záznamy o trestech (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku státním zastupitelstvům, na území dříve uherském až do úpravy rejstříků trestních úřadům obecním) budiž zaslán trestní lístek ihned, jakmile nabude usnesení o podmíněném odsouzení právní moci. Jinému úřadu trestní lístek zaslán býti nesmí. Na trestním lístku v čele buďtež červeným inkoustem nápadně napsána písmena "P. o.", a v poznámce buď vyznačeno, kdy doba zkušebná končí.

Usnese-li se soud podle druhého odstavce § 7 zákona, že bude uvažovati o podmíněném odsouzení ve veřejném sedění, nesmí být trestní lístek vyhotoven před tímto rozhodnutím.

Obecní úřad, jemuž je trestní lístek zaslán, budiž při tom upozorněn na znění prvé věty třetího odstavce § 9 zákona.

Každý případ, v němž byl povolen podmíněný odklad trestu, budiž u nalézacího soudu zapsán do zvláštního seznamu ("seznam podmíněného odsouzení"), který zakládá se ročně a má tyto rubriky:

Jakmile je případ zapsán do tohoto seznamu, budiž věc vyznačená v dosavadním seznamu (rejstříku) jako vyřízená.

Při tom buďtež v poznámce napsána písmena "P. o." a řadové číslo zápisu v seznamu s posledními dvěma číslicemi jeho ročníku, na př. P. o. 5./19.

Úřad vedoucí záznamy o trestech uschová trestní lístky, které mu byly zaslány s poznámkou podmíněného odsouzení, odděleně od ostatních.

Jakmile však dostane od soudu zprávu, že byl nařízen výkon trestu podmíněně odloženého, přeškrtne na trestním lístku viditelně písmena "P. o." a vřadí jej do záznamu o trestech.

Uplynul-li od konce roku, v němž skončila doba zkušebná, kalendářní rok, aniž byl uvědoměn, že došlo k výkonu trestu, vyřadí příslušný lístek a uschová jej zvlášť.

Soud povolivší podmíněný odklad trestu je povinen alespoň jednou za půl roku vyšetřiti chování podmíněně odsouzeného. Šetření toho třeba není, je-li nad odsouzeným vykonáván ochranný dozor. Také když uplyne doba zkušebná, je soud povinen dříve, než rozhodne o tom, zda se odsouzený osvědčil, vykonati toto šetření a zejména se též dotázati úřadu vedoucího záznamy o trestech a zjistiti, zda odsouzený, jak mu bylo podle § 4 uloženo, nahradil podle svých sil škodu nebo dal zadostiučinění. Výsledky takového šetření buďtež připojeny k původním spisům trestním.

Dojdou-li soudu o odsouzeném zprávy nepříznivé, budiž o nich uvědoměn i úřad veřejné žaloby.

Komise pro podmíněné propuštění z trestu ustaví se u každého sborového soudu pro tresty delší jednoho roku, vykonávané ve věznicích tohoto soudu a v samostatné trestnici, ležící v jeho obvodu.

Návrh na jmenování soudců a náhradníků pro tuto komisi (§ 12, odst. 3. zákona) podá presidium tohoto sborového soudu do 15. listopadu pro každý příští rok.

Státní zástupce může se dáti zastoupiti některým svým náměstkem. Předsedu zastupuje člen po něm úředním pořadím nejstarším.

Komise jedná buď z moci úřední, buď k žádosti trestancově.

Ředitel trestnice jest povinen navrhnouti komisi k podmíněnému propuštění takové trestance, u nichž jsou splněny zákonné podmínky.

Rovněž jest povinen každou žádost, kterou v tomto směru trestanec přednese, odevzdati komisi a připojiti k ní osobní spisy trestancovy, i svou zprávu. Sám může odmítnouti žádost jediné, byla-li podána před uplynutím roční lhůty, zmíněné v § 13 zákona.

Členové komise jsou oprávněni prohlédnouti osobní spisy trestanců, kteří v nejbližších měsících odpykají část trestu zmíněnou v § 10 zákona, a mohou je také ve vazbě navštěvovati, aby je lépe poznali.

Podané žádosti nebo návrhy ředitelé trestnice i případné návrhy jednotlivých členů komise buďtež u presidia příslušného soudu zapsán do zvláštního "Seznamu o podmíněném propuštění". Seznam ten zakládá se ročně a má tyto rubriky:

Po zápisu buďtež žádosti (návrhy) předány předsedovi komise. Ten přidělí je jednotlivým členům komise jako zpravodajům, aby vyšetřili, jsou-li zde podmínky podmíněného propuštění. Ve zpravodajství se všichni členové komise (i předseda) střídají.

Šetření o žádosti (návrhu) děj se způsobem, přiměřeným okolnostem případu. Nutno zjistiti nejprve chování trestancovo v trestu a je-li dobré, vyžádati spisy o jeho trestní věci, jakož i vyšetřiti ostatní okolnosti uvedené v § 10 zákona. Šetření musí býti zahájeno v čas, aby mohlo se státi rozhodnutí, jakmile uplyne lhůta § 10 zákona.

Zpravodaj oznámí protokolárně trestanci vše, co svědčí proti jeho propuštění a dá do protokolu, co trestance uvádí na svou obhajobu. Pokud by tato udání trestancova činila nutným šetření, provede je zpravodaj před seděním komise.

Výsledky šetření zaznamená zpravodaj stručně pro spisy a podá o nich v sedění komise ústně zprávu.

Komise jedná v přítomnosti všech členů a zapisovatele. V protokole o tomto jednání budiž zapsán návrh zpravodajův, provedené hlasování a konečné usnesení. Komise může ve svém sedění vyslechnouti i osoby přezvědné, zejména ředitele trestnice a ostatní zřízence trestnice, kteří přicházejí s trestancem do styku. Přeje-li si toho i jen jeden člen komise, musí trestanec býti osobně komisí vyslechnut.

Vadí-li trestanci pouze nepříznivé poměry, které ho čekají na svobodě, má komise pokusiti se o nápravu těchto poměrů.

Sedění komise koná se zpravidla nejméně jednou za měsíc v místě sborového soudu a podle potřeby v trestnici. Ustanovuje je předseda komise.

V každém sedění buďtež probrány případy dosud nevyřízené a budiž uvažováno, jak by se naskytlé závady daly odstraniti.

Usnesení komise provádí zpravodaj za pomoci presidiální kanceláře sborového soudu.

Zamítavé konečné usnesení budiž ke spisu v konceptu přiloženo, i s odůvodněním vyhotoveno a do týdne doručeno trestanci.

Bylo-li žádosti vyhověno, nebudiž usnesení zvlášť vyhotovováno.

O každém konečném rozhodnutí komise buď neprodleně uvědoměn ředitel trestnice (správce věznice), aby byl trestanec ihned propuštěn.

Při propouštění buď trestanec ředitelem trestnice důtklivě napomenut a upozorněn na důvody, pro které může býti podmíněné propuštění odvoláno.

Řediteli trestnice také náleží napomenouti propuštěného trestance, kdyby se nechoval tak, jak je jeho povinností, a může také požádati příslušný soud, aby ho předvolal a napomenul.

Ředitel trestnice jest povinen podati zprávu o podmíněném propuštění a podotknutím, kdy skončí doba zkušebná, bez průtahu úřadu příslušnému vésti záznam o trestech propuštěného, dále místnímu úřadu jeho domovské obce i bezpečnostnímu úřadu, kde se bude zdržovati. Byl-li nařízen ochranný dozor, budiž uvědoměn též příslušný okresní soud (§ 17 zákona).

Úřad vedoucí záznamy o trestech uschová toto oznámení spolu s trestními lístky, zmíněnými v § 11.

Třetí odstavec § 11 platí také o těchto oznámeních.

Provedená podmíněná propuštění buďtež zaznamenána v osobních spisech trestanců a zapsána i ředitelstvím trestnice do zvláštního seznamu ("Seznam podmíněně propuštěných trestanců"). Ten bude míti tyto rubriky:

Řediteli trestnice náleží, aby si nejméně jednou za čtvrt roku a vždy po uplynutí doby zkušebné vyžádal zprávu o chování podmíněně propuštěného podobně, jak jest ustanoveno v § 12 tohoto nařízení.

Je také povinen uvědomiti komisi pro podmíněné propuštění ihned, jakmile se doví o případu, který by mohl podle § 14 zákona vésti k odvolání podmíněného propuštění.

Rozhodne-li komise, že má býti vykonán zbytek trestu podmíněně odložený, uvědomí o tom úřad, kterému podle zákona náleží pečovati o výkon trestu (§ 397 rak. a § 494 uher. tr. ř.), aby usnesení neprodleně provedl.

Podal-li trestanec do usnesení komise stížnost, buď předložena s urychlením ministerstvu spravedlnosti a buďtež k ní připojeny osobní spisy trestancovy, trestní spisy a spisy o podmíněném propuštění.

Spisy komise pro podmíněné propuštění buďtež vedeny pro každého trestance zvláště a tvoří část spisů presidiálních.

Úkoly, uložené v předchozích ustanoveních řediteli trestnice, náleží co do vězňů ve věznicích soudních onomu soudci nebo státnímu zástupci, jemuž přísluší dohled nad věznicí.

U okresního soudu, jemuž náleží vykonávati ochranný dozor (§ 17 zák.), leží-li v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, budiž případ zapsán do rejstříku "P" a v poznámce buďtež barevným inkoustem nebo barevnou tužkou vepsána písmena "O. d."

Na Slovensku budiž založen pro takové případy seznam nadepsaný: "Seznam ochranných dozorců" o těchto rubrikách:

Seznam ten zakládá se každého roku znova.

Spisy buďtež vedeny podle jednacího řádu soudu.

Soud vedoucí ochranný dozor je povinen opatřiti si trestní spisy, aby si zjednal vědomost o okolnostech, za nichž byl trestný čin spáchán, a o dřívějším jeho způsobu života.

Náleží mu napomenouti vinníka, kdyby se nechoval tak, jak je jeho povinností, a oznámiti důvod, pro který má býti nařízen výkon odloženého trestu nebo jeho zbytku, soudu nebo komisi, jimž přísluší o tom rozhodnouti.

Za ochranného dozorce budiž ustanovena osoba, požívající veřejné důvěry a bezúhonné pověsti, není-li závady, z příbuzných vinníkových.

Nekoná-li ochranný dozorce své povinnosti, ustanoví soud za něho osobu jinou.

Vinník může ze závažných důvodů žádati, aby soud změnil opatření ochranného dozorce.

Ochranný dozorce má podávati soudu ve lhůtách, které tento ustanoví, pravidelně a pokud možno ústně zprávy o svém svěřenci a mimo to má oznámiti každou závadu, kterou shledá. Ústní zprávy buďtež u soudu stručně zaznamenány.

Doví-li se soud nebo úřad, zahájivší trestní řízení, že obviněný byl podmíněně odsouzen nebo podmíněně z trestu propuštěn, oznam to soudu neb komisi, jimž náleží rozhodnutí o dodatečném výkonu trestu nebo jeho zbytku. Toho třeba není, je-li mu známo, že již uplynul rok od konce doby zkušebné do začátku nového trestního řízení.

Úřad vedoucí záznamy o trestech je povinen uvědomiti ihned soud nebo komisi pro podmíněné propuštění, jakmile zví, že podmíněně odsouzený nebo propuštěný byl znovu odsouzen. Je-li žádán soudem o výtah z trestního rejstříku některé osoby, je jeho povinností přesvědčiti se, nebyla-li snad odsouzena nebo propuštěna podmíněně a upozorniti na to dožadující soud, jestliže se tak stalo.

Stížnost zmíněnou v § 20 zákona nutno podati u soudu, který usnesení vydal, neb u komise pro podmíněné propuštění z trestu.

Tyto úřady ji nesmějí zamítnouti ani, je-li podána opožděně.

Předpisy o statistice podmíněného odsouzení a podmíněného propuštění a předpisy o přechodných ústavech trestních pro území, nemající dosud takových ústavů, budou vydány zvlášť.

Kde nebyl trest dosud vykonán a ke jsou podmínky podmíněného odsouzení, má soud s výkonem trestu sečkati a napřed odsouzeného poučiti o jeho právu k žádosti podle § 23 zákona.

Podal-li odsouzený žádost za podmíněný odklad trestu, budiž o ni rozhodnuto po vykonaném šetření ve veřejném sedění podle § 7 zákona.

Návrh na jmenování členů komise pro podmíněné propuštění z trestu pro zbývající období roku 1919 a na rok 1920 budiž podán presidiem příslušného sborového soudu presidiu vrchního zemského soudu nebo presidiu tabule ihned.

Pokud z odchylných předpisů zákonných nevysvítá opak, platí předešlé předpisy i pro obor soudnictví vojenského s těmito změnami:

Nařízení toto nabývá účinnosti vyhlášením a provedení jeho přísluší ministrům spravedlnosti, národní obrany a vnitra.