Zrušuje se zabavení jmění, které bylo povoleno podle císařského nařízení ze dne 9․ června 1915, č. 156 ř. z., a podle článku zák. XVIII z roku 1915, vyjímajíc případy, v nichž trestný čin podle zjištění pravoplatného rozsudku spáchán byl ze zištnosti.

Zrušení to proveďtež z úřední povinnosti soudy, které zabavení povolily. Povolí-li zabavení soud, ležící mimo obvod československého státu, příslušný jest provésti zrušení okresní soud, v jehož obvodu jest větší část zabaveného jmění, nebo soud, jemuž přikázána byla správa jmění, nebo jiné opatření o jmění (opatrovnický, pozůstalostní, knihovní).

Zabavené jmění budiž vráceno jeho vlastníku po srážce správních nákladů, které by byl sám musil vynaložiti na řádnou správu tohoto jmění. Ostatní náklady nese stát.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provésti jej ukládá se ministru spravedlnosti.