Ústředna kovů zrušuje se dnem vyhlášení tohoto nařízení; tímže dnem uvolňuje se obchod s mědí, cínem, mosazí, niklem, hliníkem, olovem, antimonem a směsí těchto kovů. Veškerá omezení obchodu s kovy, zejména nařízení ministra průmyslu, obchodu a živností ze dne 22. listopadu 1918, čís. 45 Sb. z. a n., o hospodaření s kovy, pozměněné nařízením vlády republiky Československé ze dne 20. října 1919, čís. 560 Sb. z. a n., jakož i nařízení Národního výboru československého ze dne 9. listopadu 1918, č. 34 Sb. z. a n., pokud se vztahuje na měď, mosaz, červený kov, cín, zinek, nikl, olovo ve všech formách surovinových, polotovarových a tovarových, se zrušují.

Likvidaci Ústředny kovů, kterou nutno ihned zahájiti, provede zvláštní likvidační komise jmenovaná ministerstvem obchodu a to nejdéle do 31. ledna 1920. Ministerstvo obchodu a ministerstvo financí jmenují po jednom zástupci do této komise.

Ústředna kovů hospodaří po dobu likvidace pouze kovy přikázanými jí meziministerskou komisí pro věcnou demobilisaci.

Podniky, které do dne vyhlášky tohoto nařízení učily u Ústředny kovů objednávky, jsou povinny objednané kovy od likvidující Ústředny kovů převzíti a to za ceny stanovené likvidační komisí.

Po ukončení likvidace sestaví likvidační komise bilanci, kterou nutno předložiti ministerstvu obchodu ku schválení. Ministerstvo obchodu rozhodne o upotřebení konečného čistého zisku.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provedením jest pověřen ministr pro správu průmyslu, obchodu a živností v dohodě se zúčastněnými ministry.