Nečiní se rozdílu, zdali jde o víno z hroznů neb o víno ovocné, neb o ví no umělé, neb o víno šumivé; dávka se řídí výhradně dle ceny, takže ku příkladu prodává-li se 0,25 litrová láhev za 4 K (t. j. víno, jehož cena při 0,7 litru by činila více než 10 K), vypadá dávka částkou 1 K.

Posuzovati přiměřenost ceny povolán jest finanční úřad, který jest pověřen bezprostředním důchodkovým dozorem (dozorčí úřad § 26) a jehož příslušnost se řídí dle místa, kde se víno nalézá.

Nedojde-li mezi dozorčím úřadem a stranou k dohodě o ceně vína, vyhotoví tento úřad o tom zápis, obsahující přesné udání druhu vína, jeho původu a množství, dále jakou dávku z něho strana zapravila nebo zapraviti chce, a jakou finanční úřad požaduje, konečně odůvodnění obojího stanoviska a předloží zápis nadřízenému finančnímu úřadu I. stolice.

Finanční úřad I. stolice požádá, pokud se stotožňuje se stanoviskem, které zaujal dozorčí úřad, politický úřad I. stolice, v jehož obvodu víno se nalézá, by o ceně rozhodl.

Úřad tento může si dle potřeby vyžádati, dříve než učiní svoje rozhodnutí, dobrozdání některého státního výzkumného ústavu.

Politický úřad rozhodne o ceně s konečnou platností a vyrozumí o tom jak finanční úřad, tak stranu.

Finanční úřad vyměří, pokud je tímto rozhodnutím vyšší požadavek úřadu finančního uznán správným, příslušnou dávku. Je-li cena, kterou udala strana, nižší o více než jednu pětinu, měřeno z ceny politickým úřadem stanovené, může finanční úřad zavésti důchodkové trestní řízení.

Stejný postup zachová se i tenkráte, když finanční úřad dozorčímu úřadu (§ 26) nadřízený, pozastaví cenu, kterou strana přiznala.

V případech naléhavých může dozorčí úřad vyžádati si přímo rozhodnutí politického úřadu.

Poříditi vzorek sporného vína jest zapotřebí jen tenkráte, když nelze druh a jakost vína průběhem jednání se stranou dostatečně zjistiti; děje se tak prozatím na útraty strany a jen v takovém množství, aby druh a jakost mohly býti posouzeny․

Vzorky tyto předloží úřad, jenž vzorky pořídil, přímo politickému úřadu, jakmile k tomu obdrží poukaz od finančního úřadu I. stolice; poukazu není třeba v případě § 4, odst. 2.

Až do nálezu finančního úřadu I. stolice jest strana k úřednímu vyzvání povinna spornou dávku zajistiti složením příslušné částky buď v hotovosti neb v berních známkách u berního úřadu neb u jiné státní pokladny. Nevyhoví-li strana tomuto vyzvání, může dozorčí úřad dáti víno pod úřední závěru.

V místnostech, ve kterých se prodává víno v otevřených lahvích s nárokem na osvobození od dávky, nesmí býti víno téhož druhu prodáváno hostům též v lahvích zavřených; na prodej přes ulici obmezení toto se nevztahuje.

Prodává-li se víno hostům, zvláště víno připravené, ve společných nádobách, větších než 1/4 litru a otevřených (bowle), a bylo-li k tomu použito vína, jehož cena za 0,7 litru obnáší více než 10 K, musí býti použito vína lahvového, berními známkami náležitě opatřeného a hostem zvláště objednaného; spolu s nápojem musí býti hostu předloženy i láhve opatřené berními známkami při tom použitými. Láhve tyto i se známkami nesmí býti odstraněny dříve, dokud nápoj nebyl spotřebován.

Osvobození od dávky platí pro obchodní vzorky, které jsou určeny a též způsobilé k dopravě poštou listovní jako vzorek, dále pro vzorky úřední.

Právo na vývoz lahvového vína do ciziny s nárokem na osvobození od dávky mají podnikatelé svobodných skladišť (§ 8 zák.) vůbec a dále obchodníci s vínem ve velkém, kteří se pravidelně zabývají školením a pěstováním vína lahvového a k písemné žádosti obdrželi pro příslušný kalendářní rok povolení finančního úřadu I. stolice.

Finanční úřad může žádané povolení odepříti, když se žadatel dopustil během uplynulého roku těžkého důchodkového přestupku.

V ostatním platí o vývozu vína a o náhradě za úřední projednání vývozu tytéž předpisy, jaké jsou stanoveny pro vývoz vína ze svobodného skladiště v §§ 14 a 18.

Za víno léčebné považuje se jen ono víno, jež bylo ministerstvem vnitra po rozumu čl. I. vykonávacího nařízení ze dne 27. listopadu 1907, č. 256 ř. z., k zákonu ze dne 12. dubna 1907, č. 210 ř. z., o obchodu s vínem za takové prohlášeno a které jest jako takové na láhvi označeno.

Berní známky zhotoveny jsou z papírového proužku, představujícího dvě ramena kolmo k sobě postavená dle obrazce na příl. č. 1.

Berní známky znějí na dávky od 1 až do 10 K a lze je koupiti za hotové u veškerých berních úřadů, v Praze u důchodkového úřadu a kromě toho v Bratislavě, Brně a Opavě u finančních zemských pokladen a konečně i u jiných státních pokladen, které finanční úřad I. stol. dle potřeby určí. Proti náhradě porta lze též objednati berní známky poštou a zapraviti za ně příslušný obnos předem složním lístkem poštovního šekového úřadu, znějícím na účet dotyčné pokladny, neb červeným složním lístkem, určeným k zapravování daní vůbec, neb poštovní poukázkou; na rubu složního lístku neb na ústřižku poštovní poukázky buď přesně udán druh a počet objednaných známek.

Kdo po živnostensku vyrábí nebo prodává víno v lahvích (§ 14 zák.) a berní známky častěji neb ve větším množství nakupuje, a zvláště každý podnikatel svobodného skladiště (§ 8 zák., § 14 vyk. nař.), jest povinen berní známy odebírati od onoho úřadu, který jest dle místa, kde se víno ukládá, příslušným. V tomto případě kupují se známky na odběrní knížky dle vzorce č. 2, které si musí živnostník u úřadu prodejem berních známek pověřeného za úředně stanovenou cenu opatřiti a při každém odběru k záznamu předložiti.

Berní známky nalepují se na láhve tím způsobem, že se přelepí delší rameno známky souměrně přes zátku i zámyčku (kapsli) láhve a kratší rameno kolem hrdla přes rameno delší, aby hlavička vyznačující výši dávky zůstala na láhvi viditelnou.

Dávka z jednotlivých lahví může býti zapravena i několika berními známkami; nalepení těchto berních známek musí býti tak uspořádáno, aby všechny hlavičky zůstaly aspoň z větší části viditelnými.

Ve veřejných místnostech musí býti láhve podávány uzavřené, aby se host mohl přesvědčiti o neporušenosti uzávěru obchodního dodavatele neb výrobce nikdo neporušenosti a správném obnosu nalepených berních známek; otevření láhve smí se dle toho díti teprve bezprostředně před spotřebou, při čemž musí býti berní známky přetrženy a tím zničeny.

Výměnu úplně neporušených, ještě neupotřebených berních známek za známky, které znějí na jiné částky, povolí k žádosti strany finanční úřad I. stol.

Dále je finanční úřad I. stol. oprávněn povoliti těm, kdož po živnostensku vyrábějí neb prodávají lahvové víno, náhradu za již upotřebené berní známky vydáním nových berních známek za takové lahve, jichž obsah se zkazil neb vytekl neb které nejsou prodejny pro zkaženou úpravu. Toto povolení se dává toliko pro množství nejméně 20 lahví najednou a když byly uvedené okolnosti věrohodně prokázány. Zničení starých známek musí se vykonati za úředního dozoru.

Ministerstvu financí jest vyhraženo rozhodovati o žádostech za výměnu zkažených, ještě neupotřebených berních známek.

Žadatel jest povinen nahraditi výlohy úředním šetřením vzniklé a zapraviti za každou k výměně předloženou známku, bez ohledu, zdali je porušena, náhradní poplatek 10 h.

Svobodné skladiště povoluje se obchodníkům vínem ve velkém.

Toto skladiště, pozůstávající z místností neb i jen ze skříní, musí býti buď pod úřední spoluzávěrou neb pod stálým důchodkovým dozorem; povolení uděluje v prvním případě finanční úřad I. stolice, v druhém případě ministerstvo financí.

Při úřední spoluzávěře jest podnikatel povinen zaplatiti za každou osobu a za každé zakročení finančního orgánu náhradu v obnosu 5 K za každou načatou hodinu, po kterou úřední výkon ve svobodném skladišti trvá; při stálém důchodkovém dozoru určí ministerstvo financí paušálně náhradu, při čemž se za základ vezme náklad vypadající na služební požitky finančních orgánů, jichž je k důchodkovému dozoru zapotřebí.

Také je možno spojiti stálý důchodkový dozor s úřední spoluzávěrou.

Povolení k provozování svobodného skladiště uděluje se na dobu neurčitou, jest vázáno na osobu neb firmu podnikatele a může býti odvoláno, byl-li v podniku spáchán těžký důchodkový přestupek.

Víno ve svobodném skladišti uložené ručí za dávku na něm váznoucí.

Podnikatel svobodného skladiště jest povinen konati podrobné zápisy o příjmu a vydání vína, ve svobodném skladišti uloženého, takovým způsobem, aby odečtením vydání od příjmů mohl býti kdykoliv zjištěn stav způsob.

Zápisy tyto musí obsahovati:

Zápisy musí býti vykonány současně s výkonem, který je předmětem zápisu, nebo bezprostředně po něm.

Shledá-li se, že jest zásoba vína dle skutečného stavu menší, než by měla býti dle uzávěrky zápisů, předepíše finanční úřad I. stol. podnikateli svobodného skladiště zvláštní dávku, která na zjištěný schodek vypadá. Nelze-li na základě zápisů neb úředním šetřením cenu scházejícího vína zjistiti, vezme se za základ průměrná cena z nejvyšší třetiny zbývajícího vína řaděného dle ceny; v případech sporných lze cenu tuto určiti způsobem v § 3 zák. stanoveným.

Vzniknou-li ztráty tím, že se víno zkazilo neb že je nelze jako víno lahvové do obchodu uvésti, nebo že se láhve nedopatřením nebo náhodou rozbily, a chce-li podnikatel předejíti předepsání dávky za tento schodek, jest povinen ohlásiti každé zamýšlené vyprázdnění lahví předem a každou nepředvídanou zkázu ihned, jakmile nastala neb mohla býti zpozorována, dozorčímu úřadu (§ 26), by týž ztrátu protokolárně zjistil a v zápisech o vydání potvrdil.

Podnikatel svobodného skladiště jest povinen zápisy měsíčně uzavírati a je nejdéle po uplynutí každého kalendářního pololetí odevzdati dozorčímu úřadu (§ 26); finanční úřad I. stol. může však naříditi, by zápisy tyto byly odevzdávány ve lhůtách kratších.

V prostorách, určených pro svobodné skladiště, smí býti pouze víno v lahvích na skladě.

Je-li svobodné skladiště pod úřední spoluzávěrou, má podnikatel každé jeho použití ohlásiti nejméně 24 hodin předem dozorčímu úřadu (§ 26); finanční úřad I. stolice může k žádosti podnikatelově lhůtu tuto přiměřeně zkrátiti, pokud to služební poměry připouštějí.

Ze svobodného skladiště smí býti víno vypraveno pravidelně jen v lahvích, opatřených berními známkami.

Bez berních známek smí býti vydáno pouze víno, které jest určeno k vývozu přes celní hranici neb do jiného svobodného skladiště, a to za následujících podmínek:

Železniční úřady, správy plavebních podniků a poštovní úřady jsou povinny vykazovati ve lhůtách 14denních zásilky vína v lahvích, které v obvodu, kde zákon o zvláštní dávce z vína v lahvích platí, buď k dopravě přijaty, nebo příjemci vydány, dozorčím úřadům (§ 26) příslušným dle místa podání neb vydání zásilky s výslovným označením, že jedná se o víno v lahvích.

Výkaz musí obsahovati jméno a bydliště podatele a příjemce zásilky, den, kdy zásilka byla podána neb vydána, dále hrubou váhu zásilky v kg, a způsob balení (bedny, koše a pod.).

Železniční a poštovní úřady, které leží uvnitř obvodu potravní daně na čáře, jsou při vydávání zásilek příjemcům této povinnosti výkazní sproštěni.

Tyto zvláštní výkazy odpadají, jsou-li žádané údaje obsaženy již ve výkazech podávaných k zákonu o všeobecné dani nápojové (z 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n.), nebo jedná-li se o pouhé vzorky úřední.

Ohlášení musí obsahovati následující údaje:

Kdo žádané údaje ohlásil již dle zákona o všeobecné dani nápojové neb kdo již v době, kdy zákon o zvláštní dávce z vína v lahvích vejde v platnost, mimo místa uzavřená (s potravní daní na čáře) po živnostensku čepuje nebo prodává víno v lahvích a zapravuje z něho daň dle sazby státním neb obecním orgánům, není vázán činiti ohlášení, které jest podle § 14 zák. a § 20 tohoto nařízení předepsáno.

Výrobci vína šumivého a vůbec vína, které musí delší dobu býti uloženo v lahvích, než jest k prodeji způsobilé, jsou povinni učiniti ohlášení následujícího obsahu:

Ohlášení toto podati jest ve třech stejnopisech dozorčímu úřadu (§ 26), který se na místě o jeho správnosti přesvědčí, případné doplnění provede, a je pak s příslušnou zprávou předloží finančnímu úřadu I. stol.; tento úřad si po prozkoumání jeden stejnopis ponechá a zbylé s příslušným potvrzením vrátí; jeden z těchto stejnopisů zůstane dozorčímu úřadu, druhý se vydá podnikateli.

Toto ohlášení odpadá v případech § 21, avšak finanční úřad I. stol. může naříditi předložení nového ohlášení neb doplnění ohlášení podle dosavadních předpisů podaného.

Za šumivá vína pokládati jest veškerá vína a to bez rozdílu, zdali jde o vína z hroznů neb z jiného ovoce (včetně bobulí) aneb o nápoje vína taková obsahující s lihovým obsahem větším jednoho objemového procenta, ze kterých při otevření láhve za šumění uniká kyselina uhličitá.

Šumivé víno, které bylo vyrobeno láhvovým kvašením, jest částečně čiré, a které se bez kvasinky do obchodu uvádí, pokládati jest za hotové a k prodeji způsobilé, jakmile se láhev, kvasinky zbavená, zazátkuje; šumivé víno, které bylo vyrobeno stejným postupem, které však, aniž by bylo kvasinky zbaveno, do obchodu se uvádí, jakož i šumivé víno, vyrobené za tlaku umělým nasycením kyselinou uhličitou nebo kvašením v jiných nádobách nežli v lahvích, považuje se za hotové a k prodeji způsobilé, jakmile byl nápoj do láhve stočen a láhev zazátkována.

Kdy lze za hotové a k prodeji způsobilé pokládati jiné víno, o kterém výrobce tvrdí, že musí také býti delší dobu uloženo v lahvích, rozhoduje finanční úřad I. stol. na základě znaleckého dobrozdání.

Náklad s tím spojený jest povinen hraditi výrobce.

O výrobě vína šumivého neb vůbec vína, které musí býti delší dobu uloženo v lahvích, je výrobce povinen konati postupně zvláštní zápisy o výrobě a prodeji tohoto vína, do nichž se zanáší:

Jinak platí o těchto zápisech stejná ustanovení, jaká jsou předepsána v § 16 pro zápisy ve svobodných skladištích.

Důchodkový dozor vykonávají finanční úřady dle své působnosti a příslušnosti.

Bezprostředním dozorčím úřadem jest oddělení finanční stráže, jehož příslušnost se řídí dle místa výroby, prodeje nebo převzetí lahvového vína.

Strana, která nemohla si opatřiti berní známky k účelu dodatečného zdanění zásob z toho důvodu, že příslušný berní úřad jich neměl na skladě, jest povinna, chce-li se uchrániti následků plynoucích z § 10 zák., učiniti o tom sdělení dozorčímu úřadu (§ 26) s udáním množství, druhu a ceny vína a počtu lahví a místa, kde víno jest uloženo.

Má-li obchodník vínem v malém nutně toho zapotřebí, aby víno dal bez odkladu do prodeje, může žádati, aby dozorčí úřad přiměřený počet lahví vína označil úředním razítkem s udáním dávky, vypadající dle zákona; takto provedené označení nahražuje berní známky. Dozorčí úřad spíše o tom přesný zápis a předloží jej finančnímu úřadu I. stol., který dotyčné straně předepíše vypadající dávku. Toto zatímní označení platí jen pro dobu jednoho měsíce po označení.

Zbytek dávky, který u vína, opatřeného berními známkami dle zákona ze dne 2. února 1914, č. 40 ř. z. o dani ze šumivého vína, schází do obnosu zvláštní dávky, lze zapraviti tím způsobem, že částka, scházející do 1 K, zapraví se nalepením berních známek dosavadního vydání, bez rozlišování známek za šumivé víno z hroznů neb ovoce, a ostatní částka berními známkami nového vydání.

Těm, kdož mají zásobu dosavadních známek dle shora uvedeného zákona, vymění se tyto za známky nové během jednoho měsíce po tom, kdy zákon nabyl účinnosti, u onoho úřadu, u kterého staré známky byly zakoupeny.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1920 a provedením jeho se pověřuje ministr financí.