Státní správa se zmocňuje, aby u peněžních ústavů k přijímání peněžních vkladů oprávněných, jichž finanční stav jest umístěním majetkových hodnot v cizině neb držbou válečných půjček neujasněný, učinila buď z vlastního podnětu, neb k žádosti ústavu neb jeho věřitelů všechna opatření vhodná k ochraně zájmů ústavu i jeho věřitelů.

Zejména jest státní správa oprávněna:

Dozorčímu komisaři přísluší bdíti nad hospodařením ústavu, nad zachováním stanov a zákonů a zejména tohoto nařízení․ Dozorčí komisař má právo nahlédati do všech knih a spisů ústavu, súčastniti se jednání se právních a dozorčích orgánů ústavu a musí k těmto jednáním býti zván. Dozorčí komisař jest oprávněn až do vyššího rozhodnutí zastaviti provedení usnesení orgánů ústavu a může, shledá-li toho potřebu, svolati sám schůzi správních a dozorčích orgánů.

Je-li nebezpečí v prodlení, může komisař z vlastní moci uložiti ústavu obmezení v § 2 pod č. 2. a 3. uvedená. Opatření tato podléhají schválení státní správy, které přísluší také vrchní dozor nad ústavy i jich dozorčími komisaři.

Stejná práva a stejné povinnosti, jaké přináleží dozorčímu komisaři ustanovenému na základě tohoto nařízení, přísluší i vládním komisařům zřízeným na základě jiných předpisů.

Nařídí-li státní správa oddělené spravování nových vkladů, tvoří hodnoty, ve kterých byly nové vklady uloženy, zvláštní majetkovou podstatu, která slouží k přednostnímu zajištění nových vkladatelů. Massa utvořená z nových vkladů musí býti, pokud záleží z hotovosti neb cenných papírů, chována pod spoluzávěrou dozorčího komisaře.

Vklady přijaté po zavedení oddělené správy vkladů smí býti umístěny jen v hodnotách snadno realisovatelných.

Zákaz plnění závazků (§ 2, č. 3.) týká se jedině těch v § 53 konkursního řádu zahrnutých závazků, které vznikly před vydáním zákazu.

Po dobu zákazu nelze žalovati na plnění, ani konkursní řízení zahájiti, ani zříditi soudcovské právo zástavní neb úkojné; řízení ve sporech o plnění se přerušuje a povolené již exekuce se nevykonají. Po dobu tuto staví se lhůty promlčecí, jakož i všecky jiné lhůty, které jsou ustanoveny k převzetí úkonů potřebných k uplatňování právních nároků, neb zachování práv.

Zákaz plnění závazků nevylučuje práva ústavu, by se svými majetkovými hodnotami jinak volně nakládal. Ke každému zcizení majetkových hodnot jest však potřebí souhlasu dozorčího komisaře.

Právní jednání proti ustanovením tohoto paragrafu nemají právní platnosti.

Opatření v § 2 pod č. 2. a 3. uvedená buďtež dozorčím komisařem vyhlášena vývěskou v obchodních místnostech ústavu a o tom budiž sdělán zvláštní zápis komisařem podepsaný. Den vyvěšení budiž na vyhlášce dozorčím komisařem potvrzen. Dnem tímto nabývají zmíněná opatření právní účinnosti dle tohoto nařízení.

Dozorčí komisař jest povinen opatření vyhlášená oznámiti soudu k poznamenání v rejstříku obchodním či společenstev.

Dokud trvají opatření dle § 2, možno použíti čistého zisku ústavu jen k sesílení jeho ztrátových reserv.

Ústavy peněžní jsou povinny příslušnému ministerstvu (§ 10) do 14 dnů po vyhlášení tohoto nařízení předložiti s odvoláním na toto nařízení po výtisku platných stanov a poslední výroční zprávy s účetními uzávěrkami, jakož i výkaz o nynějším finančním stavu ústavu. Výkaz tento obsahujž: výši vlastního jmění, výši peněžních vkladů (na vkladní knížky [listy], pokladní poukázky, v běžném účtě), výši jiných závazků, specifikovaných dle druhů, pokladniční hotovost, zásobu směnek, zásobu válečných půjček vlastních i v zástavu přijatých, zásobu jiných cenných papírů vlastních i v zástavu přijatých, hotovosti u peněžních ústavů v cizině uložených, hotovosti u domácích ústavů uložených, stav hypotekárních zápůjček, výši jiných hodnot v cizině umístěných. Hodnoty cizozemské a v cizině uložené buďtež uvedeny dle druhu a státu.

K účetním uzávěrkám a výkazům, které nejsou sestaveny v řeči české, slovenské neb německé, jest dle možnosti připojiti jich překlad v řeči české neb slovenské.

Ústav, který této povinnosti nevyhověl, může býti státní správou prohlášen za zbavena výhod, jež budou eventuelně poskytnuty jiným peněžním ústavům toho druhu. Krom toho může státní správa jeho finanční stav dáti na jeho útraty svými orgány zjistiti.

Státní správě jest také volno některé ústavy, neb některé skupiny ústavů povinnosti v tomto paragrafu stanovené sprostiti.

Po dobu platnosti tohoto nařízení může státní správa i mimo případ uvedený v § 8 finanční stav peněžních ústavů kdykoliv svými orgány dáti zjistiti. Po dobu těchto revisí přecházejí práva dozorčích komisařů v plném rozsahu na komisaře revisní.

Pravomoc, tímto nařízením státní správě propůjčená, přísluší ohledně spořitelen ministerstvu vnitra a ohledně ostatních ústavů ministerstvu financí. Ministerstva tato jsou oprávněna pravomoc tu buď zcela neb z části přenésti na podřízené úřady.

Osoby, jednající proti předpisům tohoto nařízení, budou potrestány politickými úřady I. instance pokutou až do 1000 K, neběží-li o čin podléhající trestu těžšímu. Za pokuty uložené zřízencům a funkcionářům ručí ústav.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pozbývá platnosti dnem 31. prosince 1920.

Provedením jeho se pověřuje ministr vnitra, financí a spravedlnosti.