Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

78/1919 Sb. znění účinné od 1. 4. 1919 do 31. 3. 1950

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se tento zákon považuje za výslovně zrušený.

78

 

Zákon

ze dne 13. února 1919

o platech profesorů vysokých škol.

 

Na základě usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

§ 1.

Ustanovení dosud platná o zařadění vysokoškolských profesorů do hodnostních tříd státních úředníků se zrušují.

Drahotní a jiné mimořádné přídavky i jiné výhody, jež se poskytují všem státním úředníkům podle hodnostních tříd nebo podle výše jejich služebních platů, přiznávají se vysokoškolským profesorům podle výše platů tímto zákonem stanovených.

Diety a poplatky stěhovací vyměřují se řádným profesorům dle V., mimořádným profesorům dle VI. hodnostní třídy.

§ 2.

Řádní profesoři vysokých škol požívají platu rovnajícího se třetímu platovému stupni VI. hodnostní třídy státních úředníků. Dokončením 4. služebního roku nabývají platu V. hodnostní třídy. Odtud stupňuje se plat vždy po čtyřech letech rovnoměrně tak, že dokončením 16. služebního roku dostoupí nejvyššího platového stupně IV. hodnostní třídy.

§ 3.

Mimořádní profesoři vysokých škol požívají platu, jenž počíná částkou rovnající se nejnižšímu platovému stupni VI․ hodnostní třídy státních úředníků a postupuje vždy po 4 letech tak, že dokončením 12. služebního roku dosáhne výše čtvrtého platového stupně VI. hodnostní třídy.

§ 4.

Řádní profesoři požívají aktivního přídavku V. hodnostní třídy státních úředníků, kterýž se zvýší o 50 %, jakmile profesor dosáhne platu IV. hodnostní třídy. Mimořádní profesoři požívají aktivního přídavku VI. hodnostní třídy státních úředníků. Tyto aktivní přídavky vyplácejí se čtvrtletně předem současně s platem v oněch měsících, ve kterých je splatno nájemné dle ustanovení platných v místě vysoké školy. Ku projevenému přání oprávněného zařídí se výplata měsíční.

§ 5.

Profesorům řádným i mimořádným, kteří přecházejí na vysoké školy z jiné služby veřejné, nebudiž vyměřeno počátečné služné menší, než jest ono, jehož požívali posledně ve svém dřívějším postavení.

Také v jiných případech lze podle okolnosti jednotlivým řádným i mimořádným profesorům přiznati požitky vyšší než systemisované i jiné výhody.

Vyšší platy, započítání služebních let i jiné výhody, než systemisované tímto zákonem, které jednotlivým profesorům byly přiznány před tím, než tento zákon nabyl účinnosti, buďtež jim ponechány.

§ 6.

Pro postup do vyšších stupňů platových jest u řádných i mimořádných profesorů rozhodná služební doba uplynuvší od jmenování, ať jmenování to se stalo dříve než tento zákon nabyl účinnosti, či později.

Těm profesorům, kteří byli činni podle svého učebního příkazu po více než čtyři roky jako mimořádní profesoři, může k návrhu sboru profesorského tato služební doba, pokud přesahuje čtyři roky, býti včítána pro postup do vyšších stupňů platových řádné profesury.

§ 7.

Jmenování profesorů bezplatných není přípustno. Těm, kteří jimi jsou v době, kdy tento zákon nabyl účinnosti, příslušejí od této doby služební požitky tímto zákonem stanovené (§ 6).

§ 8.

Dovršení 60. roku životního není pro profesora vysokoškolského překážkou pro postup do vyššího stupně platového.

§ 9.

Řádní i mimořádní profesoři vysokoškolští požívají stálého, do výslužného nezapočítatelného přídavku místního od 1500 korun do 3000 korun. Tento přídavek vyměří vyučovací správa stejnou částkou pro všechny řádné i mimořádné profesory téže vysoké školy, přihlížejíc ke drahotním poměrům jejího sídla a k počtu posluchačů.

§ 10.

Oni profesoři, kteří jsou přednosty ústavů, klinik a poliklinik, nebo řediteli seminářů, jakož i oni profesoři, kteří konají s posluchači laboratorní, konstruktivní a jiná praktická cvičení, požívají za to remunerace od 1000 K do 2000 K. Tuto remuneraci vyměřuje vyučovací správa, přihlížejíc k veškerým okolnostem, rozhodným pro ocenění výkonu, o který jde, a k návrhům sborů profesorských. Tato remunerace vyplatí se dne 1. března, po případě dne 1. července běžícího semestru zároveň se služným.

Ukáže-li se hledíc ke značnému počtu účastníků semináře, prosemináře, nebo praktického cvičení potřebným zříditi paralelní oddělení, budiž za jeho řízení poskytnuta další remunerace dle téhož měřítka stanovená. Zřídí-li se po návrhu sboru profesorského k vedení takového paralelní oddělení zvláštní cvičitel, postavený pod dohled profesora, budiž k tomu přihlíženo při vyměřování remunerace profesorovy.

§ 11.

Rektoři vysokých škol dostávají funkční přídavek 6000 K, děkani 3000 K za rok. Tento přídavek je splatný měsíčně současně s platem. Zastupuje-li rektora nebo děkana, jehož něco zašlo, jiný člen vysoké školy nepřetržitě nejméně po jeden měsíc, vyplatí se zástupci část funkčního přídavku připadající a celou dobu zastupování.

§ 12.

Profesorům řádným i mimořádným započítá se do výslužby také čas, po který působili na vysoké škole před svým jmenováním jako asistenti nebo konstruktoři. Po návrhu sboru profesorského lze také léta docentská, jakož i léta ztrávená v činnosti vědecké na jiných veřejných ústavech zcela nebo z části do výslužby započítati.

Rovněž může doba soukromé služby nebo soukromé prakse býti započítána k návrhu sboru profesorského zcela nebo z části do výslužby a podle okolností i do let potřebných k dosažení vyššího platového stupně. V té příčině budiž zvláště přihlíženo k profesorům těch oborů, při nichž prakse jest podmínkou jmenování.

§ 13.

Zvýšení základu pro vyměření výslužného (§ 1 zákona ze dne 24. května 1906, z. ř. č. 105) řídí se dle výměry platné pro onu hodnostní třídu, jejíhož platu vysokoškolský profesor dosáhl. Vdovám a sirotkům po řádných profesorech příslušejí zaopatřovací požitky dle ustanovení platných pro V., a měl-li zemřelý plat rovnající se platu IV. hodnostní třídy, dle ustanovení platných pro IV. třídu hodnostní státních úředníků. Vdovy a sirotci po mimořádných profesorech požívají zaopatřovacích požitků dle ustanovení platných pro VI. hodnostní třídu státních úředníků.

§ 14.

Zmenší-li se jakékoliv požitky vysokoškolských profesorů změnami v zákonech nebo nařízeních, vztahujících se na vysoké školy, budiž za to poskytována přiměřená náhrada, do výslužného nevpočítatelná.

§ 15.

Za vysoké školy ve smyslu tohoto zákona se pokládají university, samostatné fakulty, vysoké školy technické, báňské, zemědělské, zvěrolékařské, umělecké akademie, jakož i jiná učeliště jim na roveň postavená, pokud výslovně za vysoké školy byla prohlášena.

§ 16.

Tento zákon nabývá platnosti dnem 1. dubna 1919.

§ 17.

Provedením tohoto zákona jsou pověřeni ministr školství a národní osvěty a ministr financí.

T. G. Masaryk v. r.

Švehla v. r.,

v zast. min. předsedy.

Dr. Rašín v. r.

Habrman v. r.