§ 7 ministerského nařízení ze dne 1. července 1918, z. ř. č. 245, o obchodu osivem se zrušuje a §§ 4, 8, 11 a 12 nahražují se těmito předpisy:
§ 4.
Uznati osivo za původní, příslušna jest uznávací komise, u které se zušlechťovatel přihlásil o přehlídku kultur na polích․ Komise tato stanoví zároveň v každém jednotlivém případě v mezích § 5 přípustnou přirážku. Rozprodej uznaného původního osiva původním zušlechťovatelem z volné ruky není nadále přípustným, nýbrž platí v ohledu rozprodeje pozměněný § 8.
§ 8.
Uznané osivo skupin v § 2 pod a), b) a c) označených může držitel prodati jen Státním obilním ústavem v Praze nebo mimo Čechy příslušným Zemským obilním ústavem kupcům jemu ústavem tím označeným; při tom předložiti má průkaz o provedeném uznání (§ 3).
Každý zušlechťovatel, který má dle původního ministerského nařízení ze dne 1. července 1918, z. ř. č. 245, pro jaro 1919, uznaná původní osiva, jichž zcizení z volné ruky neoznámil podle předpisu zrušeného § 7 cit. nařízení do dne vyhlášení tohoto nařízení, povinen jest oznámiti je k prodeji Státnímu obilnímu ústavu v Praze nebo mimo Čechy příslušnému Zemskému obilnímu ústavu.
Chce-li původní zušlechťovatel, aby příslušný Obilní ústav prodal jeho původní osiva po vyhlášení tohoto nařízení uznaná určitým zemědělcům, nechť udá přesné adresy těchto navrhovaných kupců, množství, druh a odrůdy jimi objednávaných původních osiv nejdéle do 10 dnů po obdržení uznávacího listu příslušnému Obilnímu ústavu, který provede příděl, nebude-li závad.
§ 11.
Kupec uznaného osiva (§ 2 a), b), c)) má dáti příslušnému Obilnímu ústavu písemné prohlášení, kterým se zavazuje, že z osiva vlastní sklizně k pěstění jemu ponechaného odvede stejné množství, rovnající se koupenému. Této povinnosti jest kupec sproštěn, pokud příkupem uznaného osiva doplňuje se pouze dávka dotyčnému hospodářství příslušející.
§ 12.
Výměna osiva mezi samozásobiteli (osiva vlastní sklizně) jest povolena v jedné a téže obci se svolením obecního starosty, mezi různými obcemi téhož politického okresu se svolením politického okresního úřadu a mezi obcemi různých politických okresů nebo zemí se svolením zemské politické správy, pokud se týče zemských politických správ.
Při takovéto výměně může býti ujednán za lepší zboží doplatek až do K 10,- u pšenice nebo špaldy, žita a ječmene, a až do K 5,- při ostatních druzích obilí za 100 kg bez újmy vyrovnání v rozdílu platných přejímacích cen u různých druhů obilí.
