Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

86/1919 Sb. znění účinné od 25. 2. 1919 do 31. 12. 2023

86

 

Nařízení

ministra financí ve srozumění s ministrem spravedlnosti

ze dne 25. února 1919

o okolkování bankovek vydaných Rakousko-uherskou bankou a nalézajících se na území československého státu.

 

Na základě zmocňovacího zákona ze dne 25. února 1919, č. 84, Sb. zák. a nař., nařizuje se toto:

§ 1.

Bankovky, vydané Rakousko-uherskou bankou a znějící na obnosy 10, 20, 50, 100 a 1000 K, které se nacházejí na území československého státu, buďtež okolkovány.

Bankovky znějící na 25 a 200 K budou orgány provádějícími okolkování od obecenstva přijímány, nebudou však okolkovány.

Bankovky znějící na obnosy 1 K a 2 K nebudou prozatím okolkovány, budou však ponechány v oběhu se zákonnou platností.

Za okolkování bankovek zaplatí se na krytí výloh manipulační poplatek ve výši 1 % ceny, na jakou bankovka zní.

§ 2.

Kdokoliv na území československého státu v době okolkování má bankovky vlastní nebo cizí, je povinen předložiti je ku okolkování.

Hlavní ústav Rakousko-uherské banky v Praze a její filiálky nesmějí dáti svých zásob bankovek těch okolkovati.

Za osoby žijící ve společné domácnosti obstará okolkování přednosta domácnosti sám nebo svým zástupcem; čeleď a služebnictvo má na vůli dáti okolkování své bankovky samo. Osoby, které nejsou svéprávnými, neb osoby právnické buďtež zastoupeny svými zákonnými zástupci.

Kdyby nebylo někomu z důvodů závažných a prokazatelných možno, aby dal okolkovati bankovky, jež má na území Československého státu, sám, může to učiniti osoba jiná; tato osoba musí označiti při okolkování skutečného majitele, na něhož též bude vydán vkladní list (§ 5). O průkazu důvodu, z kteréhož není skutečnému majiteli možno, aby dal okolkovati bankovky sám, rozhodne předseda okresního státního komisariátu (§ 6). Proti rozhodnutí tomu není odvolání.

Starostové ve venkovských obcích, zejména farních, jsou zásadně povinni (vedle nich mohou k tomu býti povolány jiné vhodné osoby, jako kněží, učitelé atd.), aby na požádání místních neb přifařených stran bankovky, které mají býti okolkovány, sebrali a předložili sběrně (§ 6) v den pro dotyčnou obec ustanovený.

Podobné hromadné přihlášky jsou přípustny dle uvážení sběracích orgánů při továrnách a velkých podnicích.

Ohledně mužstva v činné vojenské službě jsou podobné hromadné přihlášky obligatorní; příslušná opatření učiní vojenská správa.

Pro státní pokladny budou vydány zvláštní předpisy.

§ 3.

Bankovky budou okolkovány ve dnech od 3. března až včetně do 9. března 1919 u orgánů k tomu účelu zvláště zřízených v sídle každého okresního soudu.

Každý, kdo obdržel okolkované bankovky, jest povinen již v týdnu od 3. do 8. března 1919 jimi platiti. Obchodníci a živnostníci, prodávající předměty denní potřeby (potraviny, topivo, svítivo, léčiva), mají právo žádati od těch, kdož měli povinnost bankovky předložiti k okolkování, neb obdrželi mzdu a služné v okolkovaných bankovkách, zaplacení v těchto bankovkách; u jiných zákazníků mají volbu buď přijati bankovky nekolkované, nebo povoliti k zaplacení tržní ceny úvěr do 10. března 1919.

Kupující jsou povinni opatřiti se potřebnými drobnými penězi tak, aby obchodník nebyl nucen vraceti drobné.

§ 4.

Tisícovky jsou opatřeny kolkem na samotnou bankovku tištěným. Ostatní bankovky budou polepeny kolky zvláště k tomuto účelu vyhotovenými.

Popis 10korunového kolku vtištěného na tisícovky: Rozměr jest 30x25 mm. Tisk červený a černý. Kolek je vtištěn do obdélníkového dvojitého rámce. V hořejších třech čtvrtinách jest v kruhu černě kolmo čárkovaném obraz Palackého. Průměr kolmo čárkovaného kruhu jest 20 mm. Kolem obrazu jest dvojitý okruh; vnitřní kruh jest v černé, vnější v červené barvě a mezikruží jest bezbarvé. Obraz jest vtištěn do čtverce, v jehož každém rohu jest červený lípový trojlístek s ornamenty. Ve spodní části kolku jest obdélník s červenou půdou, v němž jest tiskem vyznačeno "KOLEK 10 K".

Kolky na ostatní bankovky jsou zhotoveny takto:

10haléřový kolek: Rozměr jest 30x20 mm (na výšku). Ve středu horní části jest kruh, v němž jsou vyobrazeny znaky zemí republiky Československé: uprostřed český lev, na levé straně do polovice krytá moravská orlice, na pravé slezská, nade lvem slovenský znak. Kol kruhu jest nápis: "KOLEK ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY". Kruh jest rozveden do čtverce čtyřmi lipovými lístky s tmavými středy. V dolní třetině číslo "10" v bílém poli a pod ním nápis "HALÉŘŮ". Po stranách čísla 10 letopočet rozdělený 19 19. Celkově jsou písmo a cena rozvrženy v silhouetě pečetního prstenu. Tisk jest modrý.

20haléřový kolek: Rozměr jest 26x26 mm, barva jest červená, tisk z hloubky; uprostřed štítku, nacházejícího se v hořejších dvou třetinách kolku, jest český zemský lev; kolmé linky naznačují heraldicky červenou barvu, kolem jest nápis: "ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA". Rámec jest vyplněn lipovými listy, dole v obou rozích číslice "20", mezi nimi slovo "haléřů" podškrtnuté.

30haléřový kolek: Rozměr jest 26x26 mm, barva hnědá, tisk z hloubky, uprostřed v kruhu český zemský lev. Kruh kolem lva jest kolmo hnědě čárkován, kolem v kruhu jest nápis: "ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA" s třemi ornamenty lipových listů (jeden nahoře a po jednom po stranách), ve čtyřech rozích číslice "50", dole uprostřed slovo "haléřů".

1korunový kolek: Táž kresba jako při kolku 10haléřovém se změnou čísla a hodnoty. Rozměr jest 30x20 mm. Text: "KOLEK ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY 1 KORUNA". Tisk jest červený.

§ 5.

Strana odevzdá sběracímu orgánu (§ 6) veškeré bankovky, jichž okolkování se má provésti, vyjímajíc bankovky, jejichž část chybí, a obdrží část odevzdaného obnosu dle dolejších ustanovení v okolkovaných bankovkách, nebo, není-li dostatečné zásoby okolkovaných bankovek, touž částku v neokolkovaných bankovkách s patřičnými kolky, aby si je nalepila sama. Zbytek odevzdaného obnosu po srážce kolkovného z bankovek vyplacených jest pohledávkou za státem, která bude vyznačena na vkladním listě znějícím na stranu.

Pro určení okamžité výplatní kvoty platí tato pravidla:

Jediná desetikorunová bankovka se od jediné strany nemůže z technických důvodů přijati.

Jinak se přijímá každý obnos v bankovkách uvedených v § 1, tudíž i bankovky znějící na 25 K a 200 K a vymění se ihned 50 % odevzdaného obnosu za bankovky 10-, 20-, 50-, 100- a 1000-korunové, při čemž případný zlomek se zaokrouhlí na nejbližší vyšší číslo dělitelné deseti. Pokud nebude míti vyplácející zřízenec po ruce okolkovaných bankovek, vydá se straně patřičný obnos v bankovkách neokolkovaných s příslušnými druhy a počtem každého druhu kolku, aby si je na bankovky nalepila sama anebo v lepírnách, které sběracími orgány budou případně zřízeny, dala nalepiti. Strana nemůže žádati, aby vyplacenou kvotu dostala v poměrném množství týchž druhů bankovek, které složila.

Mzdy (pohledávky z námezdního poměru) dělnictva, které se platí týdně anebo 14denně a té jsou splatny v sobotu, dne 1. a 8. března 1919, se vyplatí na 1., pokud se týče 8. března 1919 v nezkráceném obnosu v okolkovaných bankovkách a beze srážky bankovkového kolku. Za tím účelem se vymění soukromým podnikatelům neokolkované, ku sběrnám přinesené bankovky výplatě odpovídající v plném obnosu za bankovky a kolky, které si podnikatel (zaměstnavatel) na bankovky sám nalepí, po případě za bankovky již okolkované, předloží-li podnikatel, jehož podnik leží v sídle okresního hejtmanství, ku sběrně výplatní listinu a neokolkované potvrzení okresního hejtmanství, že suma bankovek k okolkování předložená odpovídá celkové výši mzdy dělnictva řečené soboty splatné. Jedná-li se o podnik mimo sídlo hejtmanství, budiž předložena výplatní listina a potvrzení obecního úřadu stejného obsahu vidované okresním hejtmanstvím. Správnost výplatní listiny budiž v obou případech též potvrzena podpisem dvou dělníků, súčastněných na výplatě.

Bankovka, jejíž část chybí, nebude sběrnou přijata. Strana může ji předložiti s vkladním listem, který jí byl při okolkování ostatních bankovek vydán, bernímu úřadu nebo (zemské) finanční pokladně. Tyto převezmou poškozené bankovky na potvrzení za účelem obstarání výměny u Rakousko-uherské banky. Po výměně provede týž úřad súčtování v dohodě s příslušnou sběrnou (§ 6) a vyrozumí stranu, aby se dostavila ku výplatě příslušné kvoty a ku přípisu na vkladním listu.

Zásadně jest vyloučeno, aby táž strana předložila své bankovky dvakrát; toliko ve zvláštních případech (na př. obdrží-li dodatečně poštou peníze) jest to přípustno. Odůvodněnost žádosti posoudí úředník bankovky přijímající. Podmínkou opětného přijetí bankovek jest však, že přijde strana k téže sběrně, u které byla poprvé, a vykáže se vkladním listem.

Případné spory se stranou rozhodne předseda okresního státního komisariátu (§ 6) nebo jeho zástupce. Proti tomu rozhodnutí není odvolání.

Kolky bankovkové, které jsou neupotřebitelné (přetržené a pod.), lze stranám vyměniti u úřadů kolky vydávajících.

§ 6.

Obecenstvo odevzdává bankovky u sběren, jež byly k tomu účelu zřízeny okresními státními komisariáty při některých peněžních ústavech, jež mají sídlo v obvodech jednotlivých okresních komisariátů.

Místním obvodem působnosti okresního komisariátu jest obvod příslušného okresního soudu.

Předsedou tohoto bude přednosta politického úřadu neb okresního sudu, po případě jejich zástupce. Předseda pak ustanoví za členy po jednom zástupci samosprávných úřadů města a venkova (okresních a silničních výborů), dále notáře a jednoho až tři zástupce peněžních ústavů, kterým jest svěřen úkol okresních sběren.

Dozorem nad okresními komisariáty a správou sběrací akce v úředních obvodech k tomu účelu zvlášť zřízených se sídlem: v Praze, Čes. Budějovicích, Hradci Králové, Liberci, Plzni, Brně, Uherském Hradišti, Olomouci, Mor. Ostravě, Bratislavě (Prešpurku), Košici, Ružomberku a Zvolným jsou pověřeni hlavní státní komisariáty.

Hlavní státní komisariát se skládá z předsedy a z tří až šesti členů. Předsedu jmenuje ministr financí. Předseda pak ustanoví ostatní členy.

Hlavní státní komisariát má za úkol pro svůj obvod naříditi a podnikati vše, co účelnému a včasnému provedení okolkování bankovek jest zapotřebí.

Okresní i hlavní státní komisariáty jsou po dobu své působnosti veřejnými úřady a používají ochrany zákona jako úřady veřejné. Členové a výkonné orgány obou komisariátů jsou po dobu svých funkcí úředními osobami a stojí jako takové pod zvláštní ochranou práva. Členům a výkonným orgánům obou komisariátů bude, pokud jsou státními úředníky, při převzetí dotyčných funkcí připomenuta složená služební přísaha. Ostatní členové obou státních komisariátů a jejich zřízenci složí přísahu následujícího znění:

"Přísahám a slibuji na svou čest a svědomí, že budu po dobu okolkování bankovek povinnosti a úkoly, příslušející mně jako členu (zřízenci) okresního (hlavního) státního komisariátu dle daných nařízení a rozkazů přesně a svědomitě plniti, že zachovám o veškerých usneseních a opatřeních tohoto úřadu přísné úřední tajemství a že vyvaruji se všeho, co by účel těchto opatření mohlo poškoditi, ohroziti nebo změřiti."

Okresnímu i hlavnímu státnímu komisariátu přísluší právo požadovati od každé osoby ať fysické nebo právnické, služby jakéhokoliv druhu a jakoukoliv podporu k účelu okolkování bankovek. Zejména přísluší jim právo vyžádati si součinnost všech veřejných úřadů (státních i autonomních), jakož i soukromých osob, dále vyžádati si nutnou vojenskou a jinou asistenci, dopravní prostředky, jiné potřeby a pomůcky a ustanoviti přiměřené odměny a náhrady.

Dozor nad veškerou okolkovací akcí provádí "Ústřední státní komisariát pro okolkování bankovek" se sídlem v Praze (při ministerstvu financí).

Všechny jmenované komisariáty potrvají po ukončené okolkovací akci tak dlouho, pokud nebudou zvláštním nařízením svých funkcí sproštěny.

§ 7.

Starostům všech obcí, kněžím veškerých státem uznaných církví, bankám, společnostem, spořitelnám, záložním, úvěrním, výrobním a spotřebním společenstvům, majitelům továren a velkých obchodních závodů, učitelům a profesorům všech škol, nevyjímajíc školy vysoké, všem spolkům, všem majitelům koncesí hostinských a licencí biografických, všem na území československého státu vycházejícím novinám, ukládá se za občanskou pracovní povinnost, aby v oboru své působnosti vyhlásili ustanovení § 1., § 2., odstavec 1. a 3., jakož i ustanovení § 3. a uvedli ve známost obsah § 5. tohoto nařízení.

Oznámení to staniž se vhodným způsobem, jako veřejnými vyhláškami, vybubnováním, nápisy v místnostech, sdělením s kazatelen, poučením ve školách atd.

§ 8.

Nekolkovaná bankovka není, počínajíc 10. březnem 1919 zákonným platidlem na území československého státu. Veškeré závazky na území československého státu před okolkováním bankovek vzniklé a zde v korunové měně splatné plní se v okolkovaných bankovkách beze srážky kolkovného.

Nesprávně menším neb větším kolkem opatřená bankovka je vyloučena z nuceného oběhu; může však, předloží-li strana současně obě bankovky větším a menším kolkem mylně opatřené nebo bankovku větším kolem opatřenou u berního úřadu nebo u (zemské) finanční pokladny býti vyměněna. Vyšší obnos za kolek se ve druhém případě nenahradí.

Právní jednání, uzavřená počínajíc 10. březnem 1919, u nichž plnění má se díti v nekolkovaných bankovkách, jsou platna jen tehdy, je-li plnění v těchto bankovkách výslovně smluveno.

Vklady jednotlivců ve vkladních listech vyznačené jsou nevypověditelnými pohledávkami vůči státu a promlčují se během 30 let. Jsou zúročitelny; úrok stanoví se 1 % od 15. března a bude připisován jednou za rok i bez předložení vkladního listu. Stát má právo tento dluh kdykoliv celý nebo z části splatiti; den splatnosti vyhlásí se zvláště. Ode dne určení splatnosti přestává zúročení. Na tyto pohledávky nelze použíti norem všeobecného občanského zákona, obsažených v §§ 1342 až 1502. Pohledávky ty jsou nezcizitelné a nezatížitelné; nemohou tudíž býti postoupeny a nepodléhají exekuci, pokud zvláštním nařízením nebude jinak stanoveno.

Při ztrátě vkladního listu platí předpisy o amortisaci vkladních knížek.

§ 9.

Ku zajištění dokonalého a úplného provedení okolkování bankovek budou, počínajíc 26. únorem až včetně do 9. března 1919, uzavřeny hranice pro veškerou dopravu osob a zboží, drahou, poštou a jinými dopravními prostředky, jakož i každý přechod osob přes hranice.

Výjimečně bude povolen přechod přes hranice jen vyslancům cizích států bez prohlídky, dále s tělesnou prohlídkou: kurýrům, lékařům, porodním babičkám a osobám obstarávajícím přinášení léků.

Železnicí budou dopravovány nerušeně za zvláštních kontrolních opatření po uvedenou dobu:

1.

uhlí ve vagonech na tratích Budějovice-Linec, Budějovice-Cmunt, Veselí-Cmunt, Břeclava-Gänserndorf;

2.

prázdné vozy uhelné do území československého státu na týchž tratích;

3.

vlaky s potravinami do území československého státu a prázdné vozy pro tyto vlaky z tohoto území na tratích pod č. 1 uvedených a

4.

přímý vlak Paříž-Vídeň-Bratislava-Budapešť-Bukurešť.

Veškerý poštovní styk s cizinou, počínajíc 26. únorem 1919 až včetně do 9. března 1919 se přerušuje.

Počínajíc 1. březnem 1919 až včetně do 9. března 1919 zastavuje se dále i v dopravě tuzemské přijímání veškerých poštovních poukázek, spořitelních vkladů úsporných a šekových, cenných psaní, balíků s bankovkami a cennými papíry, zásilek dobírkových, poštovních psaní příkazových a poštovních příkazů.

Poštovní spořitelnou pražskou smějí vpláceti peníze jen pokladny státní (státních drah); podávati cenná psaní (balíky s penězi) je dovoleno toliko úřadům státním (státním komisariátům pro okolkování bankovek).

§ 10.

K účelu vytčenému v úvodu předcházejícího paragrafu, nařizuje se dále:

1.

pro soukromoprávní peněžité pohledávky vzniklé až včetně do 26. února 1919, směnečné a šekové, stanoví se pro celý obvod Československé republiky toto příročí:

Jsou-li splatny do 26. února 1919, potrvá příročí až včetně do 12. března 1919, jsou-li pak splatny od 27. února 1919 až včetně do 9. března 1919, posunuje se splatnost o čtrnáct dní. Doba příročí počítá se plnými čtrnácti dny po dobu splatnosti.

Pro směnky a šeky, jež jsou splatny od 27. února 1919 až včetně do 9. března 1919, prodlužuje se lhůta k presentaci k přijetí nebo k výplatně, jakož i k podání protestu o čtrnáct dní; směnky splatné 24., 25. a 26. února 1919 smějí, nebyly-li protestovány do 26. února 1919, býti protestovány ještě 13. a 14. března 1919.

2.

Veškeré měsíčně splatné platy ze soukromého nebo veřejného služebního poměru i platy denní měsíčně splatné, které jsou splatny koncem února nebo počátkem března 1919, platí se 1. března 1919 jenom jednou čtvrtinou zaokrouhlenou na nejbližší vyšší číslo dělitelné deseti a 10. března 1919 pak zbytkem.

3.

Z příročí pod č. 1 nařízeného jsou vyňaty tyto pohledávky:

a)

ze služebních a námezdních smluv (§§ 11511171 všeob. obč. zák.) týdně nebo čtrnáctidenně splatné;

b)

invalidní renty a nároky na poskytnutí výživného, vyživovací příspěvky a podpory pro nezaměstnané;

c)

ze smluv podnájemních, při nichž se platí nájemné denně (u noclehářů) nebo týdně;

d)

ze vkladů u veškerých úvěrních ústavů na vkladní knížky, pokladniční poukázky, bezúročná deposita a běžný účet, pokud se jedná o úhradu výplat uvedených pod č. 2. a 3. lit. a). V těchto případech se mohou vyžádané obnosy vyplatiti úvěrními ústavy jenom tehdy, předloží-li žadatel výplatní listinu anebo seznam zřízenců, v němž bude udáno jméno, povolání, řádné bydliště a výše platu. Na pokladní stvrzence vyznačí 2 úředníci peněžního ústavu počet zřízenců, případně dělnictva, jichž (jehož) se vyplacená částka týká a potvrdí, že tyto údaje souhlasí s původními doklady. Tato pokladní stvrzenka tvoří doklad ku dotyčné výdejové položce vyplácejícího ústavu;

e)

z poštovních a platebních poukázek podaných včetně do 28. února 1919 poštovnímu úřadu, od něhož poukázka byla odeslána.

4.

Za čas, o který se placení pro příročí odkládá, buďtež zapraveny smluvené, nejvýše však 2 1/2 % úroky.

5.

Doba příročí nezapočítává se do promlčecích lhůt a do zákonných lhůt ku podání žaloby.

6.

Příročí není na závadu, aby se vyrovnala poshověná pohledávka s jinou vzájemnou.

7.

Věřitel nemůže kromě nároků na placení úroků z prodlení uplatniti smlouvou vyhrazené právo dáti výpověď neb okamžitě zpět požadovati jistinu nebo žádati jiná plnění, jež byla smluvena pro případ, že by úroky, anuity nebo splátky nebyly včas zaplaceny, pokud dluhuje dlužník jedinou takovou splátku do 26. února 1919.

8.

Žaloby na zaplacení poshověných peněžitých pohledávek nejsou přípustny po dobu příročí; nově podané buďtež zamítnuty. O žalobách podaných do 26. února 1919 budiž jednáno, a vynese-li se v této době rozsudek, budiž lhůta ku plnění tak stanovena, aby se počítala dnem po uplynutí čtrnáctidenní sečkací lhůty.

9.

Uhražovací exekuce pro poshovění pohledávky nebudiž povolována a povolené exekuční úkony nebuďtež prováděny po dobu poshovění. Exekuce ku zajištění a prozatímní opatření mohou se povoliti a provésti, jsou-li tu zákonné podmínky.

V době od 26. února do 9. března 1919 není nikdo povinen přijímati zaplacení svých pohledávek vzniklých v době před 26. únorem 1919.

§ 11.

Ustanovení tohoto příročí vztahují se též na hlavní ústav Rakousko-uherské banky v Praze a její filiálky na území Československého státu. Tyto ústavy uzavrou žírové účty ku dni 26. února 1919 a smějí v době počínajíc dnem 26. února 1919 až včetně do 9. března 1919 konati výplaty ze žírového účtu státním úřadům v míře neobmezené, soukromým osobám však jednom za podmínek uvedených v § 10, bodu 3., lit. d) tohoto nařízení. V těchto případech však vyplacený celkový obnos nesmí přesahovati polovici pohledávky žírového účtu.

§ 12.

Žádný peněžní ústav nebo bankovní dům nesmí počínajíc dnem 26. února 1919 přijímati vkladů na knížky, běžné účty, pokladniční poukázky nebo bezúročná deposita.

Konati výplaty smějí peněžní ústavy jednom za podmínek uvedených v § 10, bodu 3., lit. d) tohoto nařízení. Jedná-li se však o výplaty ze vkladů, nesmějí celkové výplaty přesahovati polovici dotyčného vkladu a nesmí souhrn výplat přesahovati polovici pokladní hotovosti ústavu ku dni 26. února 1919.

Banky a peněžní ústavy jakéhokoliv druhu přijímající vklady jsou povinny předložiti okresnímu státnímu komisariátu v sobotu, dne 8. března 1919 výkaz o své pokladniční hotovosti ze dne 26. února 1919 jakož i specifikovaný výkaz veškerých výplat vykonaných dle předchozího odstavce. Okresní státní komisariát poukáže ústav, aby neokolkované bankovky, které v pokladně ústavu se nacházejí, odvedl své sběrně. Tato zanese ve vkladním listu hotovost ze dne 26. února 1919, vykonané výplaty a odvedeny na konec obnos v bankovkách. Z tohoto obnosu zadrží sběrna polovici hotovosti ze dne 26. února 1919 jako zápůjčku státu, ostatní pak vrátí ústavu v okolkovaných bankovkách, pokud se týče v bankovkách s příslušnými kolky.

Převody z účtu na účet (bez efektivního placení) jsou u všech peněžních ústavů za účelem platů z příročí vyňatých (mzdy a služné) do 1. března 1919 dovoleny. Převody z ciziny a do ciziny jsou zakázány.

§ 13.

Každý, kdo by okolkovací akci tiskem nebo veřejně slovem nebo jakýmkoliv způsobem úmyslně rušil, bude, pokud zde není skutkové povahy těžšího trestního činu, potrestán řádným soudem pro přestupek peněžitou pokutou od 500 K do 2000 K nebo vězením od 6 neděl do 6 měsíců. Oba tyto tresty mohou býti uloženy vedle sebe. Pokud by se pokuty dle tohoto ustanovení uložené staly nedobytnými, uloží soud přiměřený trest na svobodě. Trest tento nesmí sám anebo s připočtením uloženého již trestu na svobodě přesahovati dobu jednoho roku.

Napodobení a padělání kolkových známek trestá se dle všeobecného zákona trestního.

Podnikatel, jenž předložil výplatní listinu (§ 5) znějící na větší obnos, než jest skutečná výše mzdy, proviní se těžkým přestupkem důchodkovým a bude potrestán peněžitou pokutou ve výši 50násobného bankovkového kolku, jenž připadá na obnos přesahující skutečnou mzdu.

Kdo předloží k okolkování bankovky kromě případů uvedených v § 2 tohoto nařízení jménem svým za jiné osoby a označí předložené bankovky jako svoje vlastnictví, anebo kdo předkládaje bankovky osoby druhé, jež z prokázatelných důvodů (§ 2, odst. 4. tohoto nařízení) nemůže si okolkování obstarati sama, udá nesprávného majitele, proviní se policejnímu přestupkem a bude potrestán politickými úřady pokutou od 50 K do 500 K a bude-li se případ opakovati, vězením do 14 dnů.

Kdokoliv jedná proti ustanovení §§ 11 a 12 tohoto nařízení, dopouští se přestupku a bude trestán řádnými soudy vězením do 6 měsíců. Ústavy samy pak podléhají trestu peněžité pokuty až do 20.000 korun.

Kdo jiným způsobem se proviní proti ustanovením tohoto nařízení, bude trestán politickými úřady pokutou do 1000 K.

Švehla v. r.,

v zastoupení min. předsedy.

Dr. Rašín v. r.

Staněk v. r.

Stříbrný v. r.

Dr. Winter v. r.

Dr. Vrbenský v. r.

Dr. Stránský v. r.

Dr. Soukup v. r.

Dr. Zahradník v. r.

Dr. Hruban v. r.