Okresní záložny hospodářské zřízené z bývalých kontribučenských fondů obilních a kontribučenských fondů peněžních jsou samostatnými ústavy veřejnými. Účelem jejich jest, aby obyvatelstvu svého obvodu, především zemědělskému, poskytovaly levný úvěr, sloužily k ukládání úspor a opatřovaly po případě jiné potřeby hospodářské (§ 7).

Firma těchto záložen zní: Okresní záložna hospodářská v ..........

Okresním záložnám hospodářským jest dovoleno užívati v pečeti i v zevním označení českého znaku, jak pojat jest do velkého znaku republiky Československé.

Obvody okresních záložen hospodářských jsou zpravidla totožny s obvody okresních zastupitelstev a může v každém zastupitelském okresu býti zřízena zpravidla toliko jedna okresní záložna hospodářská.

Stane-li se změna v hranicích okresu zastupitelského, změní se tím také obvod okresních záložen hospodářských a buďtež podíly, jichž se to tkne, s poměrnou částí fondu pro rozmnožení kmenového jmění přikázány dle místa, ve kterém okresu leží berní předměty, na nichž se zakládá právo účastenství, a pokud jde o podíly osad, dle toho, kam osady ty byly přikázány. Spory rozhoduje po vyslechnutí Svazu zemský správní výbor.

Změna však nenastává, není-li v okresu, kam by podíly měly býti přikázány, záložny podléhající ustanovením tohoto zákona.

Zřídí-li se nový zastupitelský okres, rozhodne o tom, má-li se zříditi také nová okresní záložna hospodářská, zemský správní výbor, vyslechna dříve okresní záložny hospodářské, jakož i dotčené okresní výbory.

Spory týkající se přikázání podílů v případě změny v hranicích okresů zastupitelských rozhoduje, nedohodnou-li se zúčastněné okresní záložny hospodářské, zemský správní výbor, jemuž náleží též v případě odst. 4. rozhodnouti o přikázání poměrné části ostatního jmění záložny, přihlížejíc k závazkům s podíly zároveň přejímaným.

Zřízením Velké Prahy nemění se ničeho na obvodech a sídlech dosavadních Okresních záložen hospodářských na Smíchově, v Karlíně a v Hostivaři. Dohled na Okresní hospodářskou záložnu v Karlíně a na Smíchově vedou svým zástupcem podle §u 39 příslušná okresní zastupitelstva, obci pražské však se vyhrazuje jedno místo v revidujícím výboru, začež obec pražská přejímá polovinu zákonné záruky dle §u 8. Obec pražská, jíž valná hromada delegátů záložny musí býti oznámena, jmenuje jednoho člena revidujícího výboru (§ 34).

Na Okresní hospodářskou záložnu v Hostivaři vede svým zástupcem dohled obec pražská, na ni vztahují se veškerá práva i povinnosti tímto zákonem okresu přiřčené a přejímá za záložnu též zákonné ručení dle §u 8.

Obec pražská je oprávněna, aby buď sama nebo společně s příslušným okresem uzavřela úmluvu o převzetí dobrovolné záruky nad míru zákonnou za vklady Okresních hospodářských záložen karlínské a smíchovské ve smyslu §u 8.

Sídlem okresní záložny hospodářské jest zpravidla sídlo okresního zastupitelstva. Výjimkou může býti stanoveno sídlem jiné místo v obvodu záložny dle toho, co nařizují §§ 24 m) a 43 tohoto zákona.

Kmenové jmění okresních záložen hospodářských jest povahy veřejnoprávní. Jmění to budiž neztenčeně zachováno; nesmí býti děleno nebo zrušeno, mimo případy v zákoně tomto výslovně uvedené. Původní kmenové jmění okresní záložny hospodářské, skládající se ze souhrnu podílů všech účastníků okresní záložny hospodářské na jmění, z něhož tato povstala, budiž rozmnožováno

Podíl v okresní záložně hospodářské, nehledíc k podílům osad, obcí a okresů, vázán jest na vlastnictví předmětu berního, s nímž spojeno jest účastenství k záložně, a bez tohoto předmětu nemůže býti podíl, mimo případy v tomto zákoně vytčené, ani převeden, ani při postupu předmětu podržen, nýbrž zároveň s tímto postupem přejde na nabyvatele.

Nabyvatel má u ředitelství okresní záložny hospodářské bez odkladu vykázati, že předmětu knihovně nabyl, načež záložna upraví matriku. Záložna je povinna provésti sama úpravu matriky i bez přihlášky nabyvatele podle zápisů v pozemkových knihách nebo úředních výtahů z nich. V obou případech zpraví záložna o změně dřívějšího i nového majitele.

Při dělení usedlostí nebo pozemků, s nimiž spojeno jest právo účastenství k záložně, rozděleny buďtež podíly dle poměru katastrálního výnosu.

Je-li však pozemek, jenž od oprávněného předmětu se odděluje, určen k zastavení, k účelům komunikace nebo pro podniky průmyslové, horní, nebo vojenské (cvičiště, tábor atd.) a pod., zůstává podíl dosavadnímu majiteli v tom případě, že zbude jemu berní jednotka; kdyby však berní jednotka tímto způsobem zanikla, přiroste příslušný podíl všem podílníkům dotčené obce. Okresní záložna hospodářská může, odporuje-li v té příčině dosavadní zápis v matrice správnému znění, provésti ve své matrice příslušnou změnu z vlastní moci.

Veškeré podíly osad, obcí a okresů, jež mají povahu podílu dle §u 4, odst. 1., tohoto zákona, jsou nedělitelny a nelze je vypověděti, postupovati, ani dáti v zástavu. Spojí-li se s kmenovým jměním okresní záložny hospodářské jmění kontribučenských peněžních, praestačních a jiných fondů, platí od doby spojení o podílech těchto fondů, o jejich držení, nabývání a dělení vše, co ustanoveno o podílech okresní záložny hospodářské (§ 4).

Záložna má o podílech vésti zevrubnou matriku. Dosavadní matriky jsou v platnosti a toliko doplňování matriky prováděti se má dle ustanovení zde vytčených.

Matrika dle oznámení nových držitelů podílů nebo z vlastní moci záložny (odst, 2., 4.) upravená jest základem pro výplatu čistého výtěžku podílníků a pro volby delegátů.

Každému účastníku a zájemníku budiž dovoleno v matriku nahlédnouti.

Prostředky okresní záložny hospodářské záležejí:

Okresní záložny hospodářské jsou oprávněny:

Okresním záložnám hospodářským jest dovoleno přijímati vklady peněžní na knížky vkladní, běžné účty a s povolením ministerstva financí na pokladniční poukázky (§ 30) za podmínek v tomto zákoně vytčených, a to až do šedesátinásobné výše vlastního jmění. Ministerstvo financí schvaluje vzorce pokladničních poukázek.

Vlastní jmění záložny tvoří kmenové jmění, reservní fondy, po případě jiné fondy včetně pensijního fondu, pokud na něm neváznou zvláštní závazky.

Nejméně 10 % všech vkladů musí býti zajištěno vlastním jměním záložny. Nestačí-li vlastní jmění k zajištění vkladů, ručí za takto nezajištěnou jednu desetinu vkladů záložny příslušný zastupitelský okres. Zastupitelský okres může smlouvou převzíti záruku i nad tuto výši.

Okresní záložny hospodářské mohou poskytovati zápůjčky:

Bližší podmínky, za kterých záložna poskytuje zápůjčky v jednotlivých druzích úvěru, pojaty buďtež do jednacího řádu záložny. Ředitelství přísluší usnášeti se o tom, mají-li kromě druhů v zákoně tomto uvedených pěstovány býti ještě jiné způsoby úvěru a za kterých podmínek. Usnesení takové podléhá schválení zemského správního výboru (§ 30).

Zápůjčky poskytovati sluší především účastníkům okresních záložen hospodářských a zemědělcům v obvodu záložny usedlým vůbec. Je-li poptávka po úvěru těchto osob v rámci tohoto zákona uspokojena, mohou okresní záložny hospodářské poskytovati úvěr všem úvěru schopným osobám v obvodu jejich usedlým, dále obcím, zastupitelským okresům a jiným veřejnoprávním korporacím v zemi, které podle zákona jsou nadány právem k vybírání přirážek pro uhrazení svých potřeb, a se souhlasem zemského správního výboru vodním a melioračním družstvům, jakož i společenstvům, zřízeným podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z.

Okresům, obcím a jiným veřejnoprávním korporacím, které podle zákona jsou nadány právem k vybírání přirážek, lze úvěr poskytnouti jen tehdy, jsou-li zachovány náležitosti zákonem stanovené pro platnost dluhů těchto korporací. Zápůjčky korporacím těm poskytovati lze bez záruk pro jiné zápůjčky zákonem tímto stanovených a platí o pravidelném umořování zápůjček takových učiněné dohodnutí.

Výjimkou může okresní záložna hospodářská poskytovati úvěr též osobám v okresech sousedních, avšak jen takovým, které mají tam nemovité jmění; dále obcím a okresům, není-li v okresích těch okresní záložny hospodářské, jinak jen se souhlasem zemského správního výboru.

Žádosti za poskytnutí úvěru mohou býti zamítnuty bez udání příčiny a nelze se z toho odvolati.

Výdajné hotové peníze, jež rozpůjčiti nelze, buďtež uloženy bezpečně, výhodně a na způsob takový, aby se snadno mohly opět učiniti výplatnými.

Také smějí za peníze takové kupovány býti cenné papíry, za něž ručí země nebo stát, aneb v nichž po zákonu ukládány býti mohou peníze poručencův.

Tímto způsobem budiž uloženo aspoň 10 % všech prostředků záložny.

Ukládání hotovostí záložny v papírech jiných vyžaduje schválení zemského správního výboru (§ 30 h).

Okresním záložnám hospodářským není dovoleno zakládati podniky průmyslové a v nich se zúčastniti, cenné papíry na spekulaci kupovati nebo prodávati, bankovní obchody přes meze tohoto zákona provozovati aneb jich se zúčastniti.

Rovněž se okresním záložnám hospodářským zakazuje, kupovati na vlastní účet statky nemovité, leč by šlo o koupi nebo stavbu domu pro vlastní závod, anebo k tomu konci, aby byly uhrazeny pohledávky záložny; v případě posléze vytčeném budiž však usilovně pečováno o to, aby nabytý předmět co nejdříve byl opět vhodně prodán.

Knihy účetní, účet výroční. Čistý výtěžek. Ztráty. Reservní fond a jiné fondy.

Okresní záložna hospodářská je povinna vésti nejméně tyto knihy účetní: deník pokladní a kontrolní, dále hlavní knihu dlužníkův, a přijímá-li záložna vklady, hlavní knihu vkladatelů. Jaké jiné knihy vésti se mají, stanoví řád jednací.

Ke konci správního roku, který je totožný s rokem kalendářním, sdělán budiž podrobný účet výroční, jenž obsahovati má účet pokladniční, účet ztráty a zisku, rozvahu a účet fondu reservního.

Cožkoli z ročních užitků okresní záložny hospodářské zbude po uhrazení všeho nákladu a ztrát po případě vzešlých, činí čistý výtěžek její.

O tom, jak čistého výtěžku užíti jest, rozhodne valná hromada, šetříc ustanovení tohoto zákona o příspěvcích na rozmnožení kmenového jmění, k fondu reservnímu, po případě penzijnímu, a k nákladům zemské revise, jakož i ustanovení následujících: čistého výtěžku záložny lze užíti ke společným účelům zemědělství, k účelům obecně prospěšným, humanitním a osvětovým, valná hromada může se též usnésti na zúrokování podílů, avšak nejvíce o 1 % více, než zúročí většinu vkladů u ní uložených.

Nepřijímá-li okresní záložna hospodářská vkladů peněžních, řídí se míra toho, co podle předchozího ustanovení nejvýše může býti rozděleno mezi účastníky, podle nejbližší okresní záložny hospodářské vklady přijímající. V případě pochybnosti, podle které okresní záložny hospodářské říditi se nutno, rozhodne zemský správní výbor.

Úroky z podílů menších 10 Kč se nevyplácejí, nýbrž připisují se k podílům těmto, právě tak připisují se úroky k podílům do zaokrouhlení jich na dělitelnost deseti.

Způsob vyplácení úroků účastníkům budiž ustanoven v jednacím řádě.

Ztráty, jež by v některém roce převyšovaly výtěžek a k jichž uhrazení nejsou povinni členové ředitelstva a revidujícího výboru (§ 35), uhradí se, neusnesla-li se valná hromada delegátů, aby ztráty uhradily se z čistých výtěžků let příštích, ze zvláštních fondů záložny, mimo fond pensijní, pokud na něm váznou zvláštní závazky, a kdyby zvláštních fondů nebylo nebo nestačily, z fondu reservního (§ 24 f, § 25).

Reservní fond zřízen budiž u každé okresní záložny hospodářské a zřizuje se:

Reservního fondu smí býti užito ke koupi nebo stavbě budovy pro vlastní závod, jinak budiž uložen v cenných papírech, požívajících záruky státu nebo zemí nebo jistoty sirotčí.

Jiný způsob uložení fondu reservního, jakož i užívání jeho v obchodě vyžaduje schválení zemského správního výboru (§ 30 g, h).

Okresním záložnám hospodářským dovoleno jest po usnesení valné hromady delegátů (§ 24 e) tvořiti též jiné fondy (fond zajišťovací a pod.), jež nejsou vázány ustanoveními o reservním fondu. Jsou však povinny tvořiti pensijní fond s příspěvky nejméně 5 % čistého výtěžku, a to až do takové výše, aby z něho mohly býti uhrazovány doplatky, k nimž záložna jest povinna podle zákona o pensijním pojišťování zaměstnanců ve službách soukromých, po případě platy zaopatřovací nad míru zákonnou, pokud se k nim záložna smlouvou zavázala. Smlouvou (§ 36) může býti také stanoveno, zdali a jakou měrou k pensijním fondům přispívají úředníci.

Nestačí-li ani reservní fond k uhrazení ztrát, budiž v příslušném poměru užito kmenového jmění záložny, toto pak budiž z čistého výtěžku nejblíže příštích let především na původní výši doplněno. Kdyby ani kmenové jmění k úhradě ztráty nestačilo, nastupuje ručení okresu (§ 8).

Okresní záložny hospodářské podle ustanovení tohoto zákona a podle jednacího řádu, valnou hromadou v mezích tohoto zákona usneseného a schváleného (§§ 24 b a 25), spravuje:

Práva, jež v záležitostech okresní záložny hospodářské příslušejí všem účastníkům dohromady, vykonává valná hromada delegátů.

Delegáty volí ze sebe účastníci záložny podle katastrálních obcí.

Každý účastník, jehož podíl činí nejméně 40 Kč, vykonává právo své voličské osobně, a připadá na podíl nejméně 40 Kč jeden hlas, na každých dalších 40 Kč připadá o 1 hlas více, avšak žádný účastník nemůže míti více než 10 hlasů.

Těm, kdo mají podíly menší než 40 Kč, přísluší společně tolik hlasů, kolik podle uvedeného měřítka připadá na úhrnnou sumu jejich podílů. Za ně hlasují ti, kteří mezi nimi mají největší podíly, a hlasuje jich po jednom hlase tolik, kolik hlasů na součet těchto podílů připadá, při stejné výši podílů rozhodne los.

Na každých 1600 Kč, jimiž účastníci některé obce katastrální mají podíl na původním kmenovém jmění okresní záložny hospodářské, jakož i na každý přebytek původního kmenového jmění činící aspoň 800 Kč připadá vždy jeden delegát.

Avšak i když podíly účastníků některé obce katastrální nečiní dohromady 1600 Kč, mají tito právo voliti jednoho delegáta.

Zastupitelský okres, je-li účastníkem záložny, volí buďto v obci, v níž je vlastníkem pozemku zakládajícího členství záložny, jinak v katastrální obci, v níž má své úřední sídlo; převyšuje-li podíl okresu částku 16.000 Kč, nesmí okres míti delegátů více než deset.

Volbu delegátů rozepíše okresní výbor a za tím účelem odevzdá starostovi obce seznam voličů, zhotovený záložnou podle matriky účastníků.

Seznam tento budiž po 8 dnů vyložen a vyložení jeho budiž v obvodu, za který volba konati se má, způsobem v obci obvyklým vyhlášeno. O námitkách proti seznamu voličů, jež podány býti musí v této 8denní lhůtě u starosty obce, rozhoduje výbor okresní s konečnou platností. Nebylo-li podáno námitek nebo když námitky byly vyřízeny, koná se do osmi dnů volba. Konání volby sluší oznámiti nejméně tři dny napřed způsobem v obci obvyklým. Volbu řídí starosta obce, jenž z účastníků má si přibrati dva důvěrníky. Zvolen je ten, kdo obdržel poměrnou většinu hlasů odevzdaných. Delegáti volí se na tři léta, konají však úřad až do provedení nových voleb a mohou při těchto opět býti zvoleni.

Za delegáty nemohou býti zvoleny osoby, které nejsou československými státními občany, nemají svéprávnosti nebo jsou funkcionáři, zástupci neb úředníky jiného úvěrního ústavu v obvodu záložny.

Před uplynutím období volebního budiž rozepsána volba doplňovací v téže katastrální obci, ve které by počet delegátů následkem úmrtí, resignace a pod. klesl na polovici.

Okresní výbor vydá na základě protokolu, starostou obce o volbě sepsaného, každému zvolenému delegátu legitimaci a zpraví o tom ředitelství okresní záložny hospodářské.

Řádná valná hromada schází se každého roku nejdéle do konce dubna, a buďtež jí předloženy účty prošlého roku a zprávy i návrhy ředitelství a revidujícího výboru, aby je zkoumala a vyřídila.

Mimořádná valná hromada budiž konána, kdykoli ředitelství shledá toho potřebu, mimo to k nařízení zemského správního neb okresního výboru, nebo když za to požádá desátá část delegátů, kteří udali účel a důvody svolání valné hromady.

Valnou hromadu svolává starosta záložny aspoň 14 dní napřed a oznámí, kdy a kde se bude konati, spolu s pořadem předmětů rokování. Svolání valné hromady budiž oznámeno ve všech osadách obvodu záložny přibitím vyhlášky; po případě i v novinách k tomu stanovených (§ 24 j), kromě toho přímo zemskému správnímu a okresnímu výboru, jakož i politickému úřadu okresnímu, jimž současně zaslány buďtež přepisy účtu výročního.

Výroční účty jest 14 dní před valnou hromadou v úřadovně záložny vyložiti, aby do nich každý účastník mohl nahlédnouti.

Okresní výbor má právo valnou hromadu sám svolati, kdyby starosta nevyhověl povinnosti v této příčině na něho vložené. Nedostaví-li se starosta záložny ani jeho náměstek do valné hromady, řídí ji zástupce okresního výboru.

Zemskému správnímu i okresnímu výboru jest vyhrazeno naříditi nejdéle osm dní před valnou hromadou, aby určité předměty vzaty byly v program valné hromady.

Valné hromadě jest vyhrazeno:

Právo hlasovací mají jen delegáti záložny. Členové ředitelství a revidujícího výboru mají právo i povinnost účastniti se valné hromady, hlasují však jen, jsou-li delegáty.

Valná hromada může se usnášeti, když jest přítomna nejméně pětina všech delegátů.

Nebyla-li valná hromada způsobilá usnášeti se, budiž do 14 dnů svolána druhá valná hromada, jež má právo usnášeti se bez ohledu na počet přítomných, avšak jen o předmětech, k jichž vyřízení byla svolána prvá valná hromada.

Druhou valnou hromadu svolati lze také již při svolání prvé valné hromady pro případ, že by tato nebyla způsobilá se usnášeti, a to na některou hodinu pozdější.

Valná hromada usnáší se a vykonává volby nadpoloviční většinou hlasů přítomných delegátů. Volby konají se hlasovacími lístky.

Usnesení o úhradě ztrát výtěžek převyšujících podléhá schválení zemského správního výboru.

K platnosti usnesení vytčených v § 24 b), k), l), m) potřebí jest většiny dvou třetin odevzdaných hlasů a schválení zemského správního výboru.

Bližší ustanovení o tom, jak ve valné hromadě jest postupovati, uvedena buďtež v jednacím řádě záložny.

Ředitelství skládá se nejméně ze šesti a nejvíce z patnácti členů, vždy však z počtu třemi dělitelného, a volí se na tři léta.

Okresní zastupitelstvo, jež vzalo na se dobrovolně vyšší záruku za závazky záložny, může si vyhraditi právo jmenovati nejvýše třetinu členů ředitelstva z řad účastníků záložny.

Každý rok, vždy bezprostředně před řádnou valnou hromadou, vystoupí třetina zvolených členů, a to ti, kteří od té doby, kdy byli posledně zvoleni, nejdéle jsou v úřadě; vykonávají však úřad svůj tak dlouho, dokud nebyli na jejich místo zvoleni členové noví.

Valná hromada vykoná pak volbu doplňovací. Vystouplí mohou býti opět zvoleni. Bylo-li celé ředitelstvo znovu zvoleno, rozhodne se o tom, kteří členové mají z ředitelstva vystoupiti po prvém a druhém roce, losem.

Přestal-li kdo před časem býti členem ředitelství, vykoná nejbližší valná hromada doplňovací volbu jenom pro zbytek období. Vystoupí-li kdo ze zvolených členů ředitelstva mezi správním rokem, zvolí ředitelství náhradníka do nejbližší valné hromady.

Funkční období členů jmenovaných ustanovuje okresní zastupitelstvo, jež také počet jich podle potřeby doplňuje. Úřad členů jmenovaných přestává však, jakmile zanikne dobrovolné ručení okresu, a může pak za členy takové vykonána býti ředitelstvím volba náhradníků a nejbližší valnou hromadou volba doplňovací.

Do ředitelstva mohou býti zvoleni také ti, kdož nejsou účastníky záložny.

Za člena ředitelstva nemohou býti ani zvoleni ani jmenováni:

Členové ředitelství volí hlasovacími lístky ze sebe na dobu jednoho roku nadpoloviční většinou hlasů starostu, jeho náměstka a jiné funkcionáře, jichž volbu jednací řád přikazuje.

Neměl-li by při prvním hlasování nikdo nadpoloviční většiny hlasů, vykoná se užší volba mezi těmi členy, kteří dostali nejvíce hlasů. Byly-li by při této druhé volbě hlasy počtem sobě rovny, rozhodne los.

Ředitelství za spolupůsobení úředníků spravuje záležitosti okresní záložny hospodářské podle toho, co ustanoveno jest zákonem, jednacím řádem a zvláštními instrukcemi.

Před soudem a jinými úřady zastupuje záložnu zpravidla starosta a v případě překážky jeho náměstek.

Ředitelství uvádí ve skutek usnesení valné hromady, řídí věci pokladní a účetnické a dohlíží na ně, uzavírá účty, podává valné hromadě roční zprávu a návrhy, jak naložiti jest s čistým výtěžkem, rozhoduje ve všech věcech, které nejsou valné hromadě výslovně vyhrazeny, obstarává běžné práce a jest vůbec povoláno, aby v každém směru dbalo prospěchu a úkolu okresní záložny hospodářské.

Ředitelství vyřizuje práce své v plných schůzích, jež koná podle potřeby, nejméně však každého čtvrt roku nebo v odborech, jež skládati se musí nejméně ze čtyř členů, čítaje v to i starostu, jenž je řídí.

Usnesení ředitelstva činí se za přítomnosti nejméně poloviny členů nadpoloviční většinou hlasů.

Odbory usnášeti se mohou jen, jsou-li nejméně tři členové přítomni.

Do schůzí ředitelstva mohou povoláni býti též znalci a úředníci záložny. Vedoucí úředník má právo i povinnost účastniti se valné hromady a schůzí ředitelstva, odborů i komisí s hlasem poradním.

Ředitelství může se usnášeti jen v plných schůzích, jde-li o:

O způsobu, jak se má ve schůzích ředitelstva i odborů postupovati a jaká práva a povinnosti náležejí starostovi a jiným funkcionářům, ustanoveno budiž v jednacím řádě záložny.

Okresní záložna hospodářská nabývá práv z jednání právních, jež jménem jejím ředitelství bylo učinilo, i jest jimi zavázána.

Každou listinu, již záložna vydala a jež obsahuje právní jednání, podepíší starosta nebo jeho náměstek a jeden člen ředitelství, nebo za člena ředitelství vedoucí úředník, který k tomu účelu obdržel od ředitelství plnou moc.

Cokoli doručiti se má okresní záložně hospodářské, budiž odevzdáno starostovi nebo jeho náměstkovi, nebo některému jinému starostou ustanovenému členu ředitelstva nebo starostou zmocněnému úředníku.

Ředitelství okresní záložny hospodářské jest povinno, jakmile volby nebo jmenování členů ředitelstva nabylo moci práva, uložiti u okresního výboru vlastnoruční podpisy všech členů a úředníka k spolupodpisování zmocněného. Nepodpisuje-li se přímo u okresního výboru, jest podpisy soudně nebo notářsky ověřiti.

Totéž platí i při každém doplnění ředitelstva ohledně členů nově zvolených nebo jmenovaných. Okolnost, že člen ředitelstva jest starostou neb náměstkem, budiž při podpisech výslovně vyznačena.

V podpisy u okresního výboru takto uložené může každý nahlédnouti. c)

Valná hromada volí na dobu jednoho roku tříčlenný výbor revidující. Okresní zastupitelstvo, jež vzalo na se dobrovolnou záruku za závazky záložny, může si vyhraditi právo jmenovati z řad účastníků záložny jednoho člena revidujícího výboru na dobu, již samo ustanoví, nebo do odvolání. V případě tomto volí valná hromada jen dva členy výboru. Členové revidujícího výboru volí se odděleně nadpoloviční většinou hlasů. Jestliže při volbě člena druhého a tam, kde volí valná hromada jen dva členy, již při volbě člena prvého dosáhl kdo jedné třetiny odevzdaných hlasů, vstupuje vedle osoby zvolené do revidujícího výboru a další volba odpadá.

Důvody, které vylučují z práva býti volenu do ředitelství (§ 27), vylučují též z volby do revidujícího výboru. Členy revidujícího výboru nemohou býti členové ředitelství, členem revidujícího výboru může však býti zvolen i ten, kdo není účastníkem záložny.

Člen revidujícího výboru může býti úřadu toho zbaven zemským správním výborem, nekoná-li svých povinností nebo poškozuje-li záložnu.

Odpadne-li během roku některý ze zvolených členů revidujícího výboru, zvolí si zbylí členové revidujícího výboru náhradníka; nedohodnou-li se, nebo odpadnou-li všichni členové revidujícího výboru, jmenuje náhradníka k návrhu ředitelství okresní výbor.

Povinností revidujícího výboru jest, aby řídě se pokyny okresního a zemského správního výboru, dohlížel na činnost ředitelství, zejména též pokud jde o povolování a zajišťování zápůjček, aby zkoumal roční účty záložny, jemu ředitelstvím před valnou hromadou v čas odevzdané, též knihy, spisy a protokoly její, aby vedle toho kdykoli, nejméně však třikráte do roka, o stavu okresní záložny hospodářské v každém směru se přesvědčoval a aby o všem, co při tom zpozoroval, podal zprávu a po případě návrhy ředitelství a nejbližší valné hromadě. Revidující výbor koná tyto revise nejméně za účasti dvou svých členů a o výsledku sepíše protokol.

Shledá-li revidující výbor v záložně nesprávnosti a nejsou-li tyto do 14 dnů ředitelstvím odstraněny, má o tom učiniti oznámení okresnímu výboru.

Členové ředitelství a revidujícího výboru odpovídají za škody způsobené tím, že neplnili svých povinností.

Měla-li by se z důvodu toho na někom pohledávati náhrada, budiž to učiněno pořadem práva a mají rozepře takové jménem záložny vésti ti z účastníků, kteří k tomu valnou hromadou budou zvoleni (§ 24 h).

Kdyby však valná hromada odepřela volbu tu vykonati, může zemský správní výbor, je-li o vině členů ředitelstva neb revidujícího výboru přesvědčen, ustanoviti záložně na její útraty právního zástupce, aby náhradu škody vymáhal.

K vykonávání účetnických a jiných prací může ředitelství (§ 30 l) okresní záložny hospodářské jmenovati zvláštní úředníky; činí-li vklady záložny alespoň 3,000.000 Kč, musí záložna jmenovati nejméně jednoho úředníka, při výši vkladů přes 5,000.000 Kč pak nejméně dva úředníky. Úchylky od tohoto ustanovení povoluje zemský správní výbor vyslechna Svaz okresních záložen hospodářských. Ředitelství určuje úředníkům písemnou smlouvou jejich požitky a další nároky a stanoví služebním, pensijním a disciplinárním řádem, jakož i instrukcemi, jejich práva a povinnosti. Základní platy služební nebuďtež nižší než zákonné platební minimum účetních úředníků okresních stejné kvalifikace a doby služební. Spory o požitky a nároky úřednictva rozhoduje s konečnou platností zemský správní výbor.

Na místa úřednická, pokud neobsazují se postupem, vypisují se veřejné konkursy.

Úředníkem okresní záložny hospodářské může býti ustanoven jen ten, kdo prokázal věk dokonaného dvacátého prvého roku, bezúhonnost a všeobecné i odborné vzdělání, absolventům vyšších učilišť obchodních náleží za stejných okolností přednost. V záložnách, které zaměstnávají více než dva úředníky, muže být úředníkem vedoucím napříště, kdo absolvoval střední nebo jí na roveň postavenou odbornou školu a prokázal odborné vzdělání obchodní.

Úředníkem okresní záložny hospodářské nesmí býti jmenován člen příslušného dohlédacího úřadu, ani ten, kdo je spříbuzněn nebo sešvakřen do druhého stupně se členem ředitelství, revidujícího výboru nebo úředníkem záložny. Rovněž nesmí býti úředník okresního výboru zároveň úředníkem okresní záložny hospodářské. Výjimku z toho může povoliti zemský správní výbor jen v případech zvláště odůvodněných.

Ohledně zaopatření úředníků v okresních záložnách hospodářských pro případ stáří a invalidity platí zákon o pensijním pojišťování zřízenců ve službách soukromých, smlouvou mohou jim však vyhrazeny býti požitky zaopatřovací nad míru zákonem tím stanovenou (§ 17). Ustanovení výše uvedená netýkají se sil výpomocných.

Veškeré okresní záložny hospodářské musí býti členy Svazu okresních záložen hospodářských, který bude míti povahu veřejnoprávní korporace a jehož úkolem bude hájiti a podporovati zájmy okresních záložen hospodářských. Zástupce zemského správního výboru účastní se jednání Svazu s hlasem poradním a má právo do spisů Svazu nahlížeti, informací si vyžadovati a s výhradou stížnosti zastaviti usnesení Svazu, která by se příčila zákonům a jednacímu řádu Svazu.

Svaz vykonává revisi záložen a jejich pobočných závodů odbornými svazovými revisory a podává zprávy o vykonané revisi svému dohlédacímu úřadu. Za tím účelem jsou záložny povinny podrobiti svá zařízení a své vedení závodu ve všech odvětvích správy nejméně jednou v roce podrobnému prozkoumání svazovými revisory; dále jsou povinny podávati Svazu vyžádané zprávy a informace, zejména pokud se týká statistiky. Svaz jest oprávněn svým delegátem prováděti informativní šetření záložen se týkající na místě samém. Vedle toho Svaz vykonává na podporu ředitelstev a okresních výborů letmé revise podle § 38, odst. 2 a jest poradním sborem zemského výboru a vlády při řešení zásadních otázek týkajících se úpravy poměrů okresních záložen hospodářských.

Svaz jest oprávněn svým delegátem prováděti informativní šetření záložen se týkající na místě samém.

Správu svazu vede výbor, jejž volí valná schůze zástupců okresních záložen hospodářských. Bližší ustanovení o účelu, prostředcích a organisaci Svazu obsahují stanovy Svazu, jež schvaluje zemský správní výbor. Příspěvky záložen ke Svazu vymáhají se cestou politické exekuce.

Zemský správní výbor může výbor Svazu pro nezákonné jednání a opětující se překročování oboru působnosti rozpustiti. V případech takových ustanoví komisaře k prozatímní správě Svazu, který má do 30 dnů vypsati a provésti nové volby.

Okresní záložna hospodářská jest pod ochranou a bezprostředním stálým dohledem okresního výboru, jenž jest povolán, kdykoli toho potřebu uzná, revise předsebráti a pokladnu skontrolovati, zaváděti vyšetřování, vysvětlivek a přepisů si vyžadovati a po případě sjednati přiměřenou pomoc.

Okresní výbor jest povinen provésti nejméně jednou v roce v záložně nepředvídanou letmou přehlídku. Přehlídky své okresní výbor vykonávati může buď prostřednictvím Svazu okresních záložen hospodářských anebo osobou místních poměrů znalou.

Funkcionáři, úředníci neb zástupci jiného úvěrního ústavu v obvodu záložny nemají býti za okresní výbor k revisím záložny vysíláni.

Kromě toho vykonává výbor okresní dozor nad okresní záložnou hospodářskou zvláštním svým zástupcem, jejž ze svého středu volí na určitou dobu.

Úřadu zástupce okresního výboru pozbývá, kdo přestal býti členem okresního výboru.

Zástupcem okresního výboru nemůže býti jmenován, kdo je funkcionářem, úředníkem nebo zástupcem jiného úvěrního ústavu v obvodu záložny.

Zástupce okresního výboru jest povinen účastniti se všech valných hromad a plných schůzí ředitelstva, a má s výhradou stížnosti k okresnímu výboru zastaviti každé usnesení, jež bylo učiněno proti zákonu nebo jednacímu řádu, nebo které by zřejmě bylo záložně na podstatnou škodu. Zástupce okresního výboru má právo zúčastniti se a činiti táž opatření i ve schůzích odborů záložny. Zastavil-li zástupce okresního výboru usnesení odboru, nutno věc předložiti především plné schůzi ředitelstva.

Zruší-li okresní výbor opatření svého zástupce, má tento právo stěžovati si k zemskému správnímu výboru. Stížnost ta má účinek odkládací.

Zástupce okresního výboru je též povinen podávati tomuto časté zprávy o stavu okresní záložny hospodářské.

Náklad s dohledem spojený platí se z fondu okresního.

Okresní výbor má zejména toto právo:

Okresní výbor jest povinen v každém sezení zastupitelstva okresního dáti tomuto zprávu o stavu okresní záložny hospodářské, vystříhaje se podrobností a šetře obchodního tajemství záložny.

Okresnímu zastupitelstvu jest zůstaveno, aby o poměrech okresní záložny hospodářské podalo zemskému správnímu výboru zprávu, po případě návrhy.

Ve vyšší stolici koná dohled k okresním záložnám hospodářským zemský správní výbor, jemuž náleží také, aby vydával pro všecky okresní záložny hospodářské závazné předpisy v mezích tohoto zákona.

Zemský správní výbor rozhoduje též ve všech neshodách vzniklých z různých názorů jednotlivých revisních orgánů (§§ 37, 38).

Okresní záložny hospodářské povinny jsou předkládati prostřednictvím okresních výborů zemskému správnímu výboru ve lhůtě jim k tomu ustanovené zprávy o svých poměrech způsobem, který zemský správní výbor určí, a podávati jemu potřebná vysvětlení. Zástupci zemského správního výboru mají právo účastniti se schůzí ředitelstva, odborů i valných hromad s hlasem poradním.

O rozpuštění ředitelstva a revidujícího výboru, jakož i o tom, aby jednotliví členové ředitelstva nebo výboru revidujícího zbaveni byli úřadu, rozhodne zemský správní výbor. V případě rozpuštění ředitelstva vede až do nejbližší řádné valné hromady správu záložny komise, zemským správním výborem po slyšení okresního výboru a Svazu okresních záložen hospodářských ustanovená.

Shledal-li zemský správní výbor, že okresní záložna hospodářská nevyvíjí zdárné činnosti a účelu svého neplní, má, vyšetře příčiny toho, vyslechna výbor okresní a Svaz, učiniti opatření na odstranění stavu toho.

Zejména může zemský správní výbor ředitelství rozpustiti a ustanoviti komisi správní (§ 42), naříditi, aby v záložně ustanoven byl způsobilý úředník, nebo přeložiti sídlo záložny do jiného místa téhož obvodu.

Zemský správní výbor poskytuje podle potřeby slabším záložnám a Svazu okresních záložen hospodářských podpory.

O stížnostech a závadách ve správních záležitostech okresních záložen hospodářských rozhoduje, ač nepatří-li věci takové před soud, v první stolici okresní výbor, v druhé zemský správní výbor.

Všechny stížnosti takové podány buďtež do 14 dnů od doručení v odpor vzatého výměru, nebo nebyl-li žádný výměr doručen, od doby, kdy opatření v odbor vzaté bylo učiněno, a to u výboru okresního, jenž není-li sám povolán o nich rozhodnouti, předloží je do 8 dnů zemskému správnímu výboru.

Zřizování nových záložen. Spojení a zrušení okresních záložen hospodářských.

V zastupitelských okresech, v nichž není dosud záložen zákonu tomu podléhajících, zřídí se z kontribučenských fondů peněžních a praestačních fondů obcím do vlastnictví dosud neodevzdaných, jakož i jiných podobných fondů okresní záložny hospodářské a platí pak o záložnách takových veškerá ustanovení tohoto zákona.

Nestačí-li jmění těchto fondů na zřízení okresní záložny hospodářské, přikáže je zemský správní výbor zpravidla některé ze sousedních okresních záložen hospodářských. V té příčině platí totéž, co dále ustanoveno o nuceném spojení a zrušení okresní záložny hospodářské (§ 46).

Veškerá opatření ke zřízení nové okresní záložny hospodářské potřebná učiní okresní výbor.

O sporech nebo závadách, jež by vzešly při zřizování nových okresních záložen hospodářských, rozhoduje v první stolici okresní výbor, a vzešly-li by spory mezi dvěma okresy, zemský správní výbor.

Nevyvíjí-li některá okresní záložna hospodářská dostatečné činnosti a není-li možno nadíti se jejího zdárného rozvoje, ani kdyby učiněna byla opatření v § 43 tohoto zákona uvedená, vyslechne zemský správní výbor zúčastněné okresy a Svaz a předloží návrhy své valné hromadě záložny k přijetí. Neusnese-li se valná hromada záložny na těchto nápravách, může zemský správní výbor spojiti okresní záložnu hospodářskou s některou ze sousedních záložen hospodářských, a to pokud možno s nejbližší a s toutéž řečí jednací.

Okresní záložna hospodářská, s níž jiná okresní záložna hospodářská takto byla spojena, nastupuje ve veškerá práva a závazky této záložny. Jen kdyby spojení takovému v cestu se kladly nepřekonatelné překážky, může zemský správní výbor, usnesou-li se na tom účastníci většinou dvou třetin, k návrhu okresního zastupitelstva povoliti, aby okresní záložna hospodářská byla zrušena a aby veškeré vlastní jmění její po likvidaci a splnění všech závazků věnováno bylo obcím neb okresu k určitému obecně prospěšnému zemědělskému účelu.

Věnování taková nesmí se však příčiti veřejnoprávní povaze kmenového jmění jejího.

Za těchto podmínek může zemský správní výbor v případech, kde ze jmění bývalých kontribučenských fondů obilních, kontribučenských sýpek obilních nebo peněžních fondů obilních, pokud se týče z bývalých záložen, zřízených podle zemských zákonů ze dne 9. července 1863, č. 45, a ze dne 6. srpna 1864, č. 28, nebyla v některém okresu dosud utvořena okresní záložna hospodářská, upustiti od zřízení takové záložny a povoliti, aby jmění věnováno bylo obcím neb okresu k určitému, obecně prospěšnému zemědělskému účelu.

Zákony zemské ze dne 30. června 1896, č. 56 z. z., ze dne 26. dubna 1900, č. 32 z. z., a ze dne 13. března 1903, č. 61 z. z., pozbývají platnosti; rovněž pozbývají platnosti zákony o kontribučenských peněžních fondech ze dne 7. července 1864, č. 26 z. z., ze dne 20. prosince 1881, č. 70 z. z., a ze dne 26. dubna 1900, č. 33 z. z., a min. nař. o praestačních fondech ze dne 10. září 1858, č. 150 ř. z.

Tam, kde zákon užívá slov: "okresní výbor" (zastupitelstvo) budiž, až na další, rozuměna okresní správní komise.

Dnem, kdy nabude v Čechách účinnosti zákon ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., přenese se příslušnost okresních výborů na okresní úřad, okresních zastupitelstev na okresní výbor a příslušnost zemského správního výboru na úřad (úřady), jež se určí nařízením (§§ 4, 5 a 8 cit. zákona).

Zákon provedou ministři vnitra, financí, spravedlnosti a zemědělství.