S členstvím v Národním shromáždění není slučitelno ani vlastnictví podniků výdělečných, ani účast na vedení nebo správě jejich, ani účast ve vedení nebo správě jakéhokoliv sdružení na zisk zřízeného, jsou-li ony podniky nebo sdružení v poměru dodavatele nebo odběratele, pachtýře nebo propachtovatele ke státu, ústavu, podniku

nebo fondu státnímu nebo státem spravovanému, nebo poskytují-li jim po živnostensku úvěr nebo domáhají-li se, aby některý z poměrů zde uvedených byl založen. Neslučitelnosti není, kde zákon nebo podmínky obecně platné nebo napřed vyhlášené umožňují i jiným zájemníkům, aby za stejných podmínek vstoupili v poměr v 1. odst. uvedený, nebo jde-li o podniky obcí nebo ústavy, které podle zákona nebo svých stanov požívají záruky obce.

S členstvím v Národním shromáždění není slučitelno poskytovati stranám právní porady nebo právní zastoupení nebo účinkovati jako odborný poradce (technický, obchodní a pod.), jde-li o dodávky, odběr, pacht neb úvěr po živnostensku poskytovaný státu, ústavu, podniku nebo fondu státnímu nebo státem spravovanému, leč by šlo o případy podle § 1, odst. 2.

S členstvím v Národním shromáždění není slučitelno vlastnictví nebo účast ve vedení nebo správě jakéhokoli podniku nebo sdružení, jestliže se při tom zneužívá mandátu k svádění nebo k nepřípustnému vlivu u činitelů, kteří jsou mimo podnik nebo sdružení, ale mají v daném případě na zájmy jeho rozhodující nebo podstatný vliv, nebo jestliže člen Národního shromáždění vědomě trpí, aby osoba třetí zneužívala jeho mandátu způsobem zde uvedeným․

Účastí ve vedení a správě podle § § 1 a 3 rozumí se zejména členství v ředitelství, představenstvu, správní radě, jednatelském sboru, dozorčí radě, sboru revisorů a místo vedoucího úředníka, nikoli však členství v ředitelství obecních podniků nebo ústavů, které podle zákona nebo svých stanov požívají záruky obce.

S členstvím v Národním shromáždění není slučitelno zprostředkovati za přímý nebo nepřímý hmotný prospěch obchodní styk se státem, ústavem, podnikem nebo fondem státním nebo od státu spravovaným.

S členstvím v Národním shromáždění není slučitelno vykonávati povolání nebo zaměstnání, ať hlavní, ať vedlejší, způsobem, jímž se zneužívá mandátu k získání odměn jinak za obdobný výkon v onom povolání neobvyklých.

Nařízením může býti ustanoveno, které orgány určí obvyklost odměn, a to takovým způsobem, aby člen Národního shromáždění mohl se o obvyklosti odměn přesvědčiti dříve, než za odměnu požádá.

S členstvím v Národním shromáždění není slučitelno vykonávati mandát způsobem, který odporuje § 22, odst. 2., ústavní listiny, provádí-li se zakročení ve prospěch třetí osoby s úmyslem opatřiti někomu jinému nebo sobě zvláštní a nepřiměřené osobní výhody.

Předsedové sněmoven nesmějí býti členy představenstva nebo dozorčí rady ani zástupci akciových společností, společností s ručením obmezeným a zapsaných společenstev, pokud tyto společnosti neb společenstva se zabývají činností výdělkovou.

Ve věcech neslučitelnosti podle tohoto zákona rozhodují:

Inkompatibilitní výbor rozhoduje zásadním usnesením o tom, zdali určité skutečnosti spadají pod předpisy § § 1 až 8 tohoto zákona. Inkompatibilitní výbor jedná k vyzvání učiněnému předsedou sněmovny, která jej zvolila, na základě usnesení plné schůze předsednictva. Zavdal-li k usnesení předsednictva podnět případ určitého člena sněmovny, budiž tomuto napřed poskytnuta možnost, aby se o věci vyslovil. Předsednictvo může si též vyžádati vyjádření příslušného ministerstva nebo zájmových korporací a pod. K usnesení inkompatibilitního výboru podle odst. 1. jest třeba, aby byla přítomna nadpoloviční většina členů a aby pro usnesení hlasovala nadpoloviční většina přítomných; jde-li však o změnu zásadního usnesení, je třeba třípětinové většiny přítomných.

Inkompatibilitní výbor volí příslušná sněmovna, která určí též počet jeho členů. Za každého člena volí se zároveň první a druhý náhradník. Volba koná se vždy na dvě léta. Členové předsednictva sněmovny hlasují při volbě, nemohou však býti voleni. Volí se podle zásady poměrného zastoupení. Sdružování stran jest přípustné. Dohodnou-li se všechny strany, koná se volba výboru z plena. Odpor takového počtu poslanců nebo senátorů, který nedosahuje volebního čísla, není tomu na překážku.

Členové výboru - pokud zůstávají členy Národního shromáždění - podrží své funkce, až noví budou zvoleni. První náhradník nastupuje za člena, který trvale nebo přechodně nemůže vykonávati své funkce. Je-li i první náhradník zaneprázdněn, zastupuje jej druhý náhradník. Ubude-li ve volebním období výboru některý člen nebo náhradník, vykoná se na zbytek období volba doplňovací. Nově zvolený člen nebo náhradník musí náležeti k téže skupině jako člen nebo náhradník ubylý, leč by skupina ta buď nenavrhla kandidáta nebo odepřela volby se zúčastniti.

Pokud z tohoto zákona neplyne jinak, platí pro jednání výboru obdobně pravidla platná pro jednání výborová, po případě pravidla pro plnou schůzi sněmovny. Členové výboru jsou vázáni k úplné mlčenlivosti o jednáních, jež prohlášena byla za důvěrná ( § 27, odst. 3., jedn. řádů). Pro porušení této povinnosti může předsednictvo sněmovny k návrhu výboru zbaviti člena členství ve výboru.

Volební soud rozhoduje nálezem o tom, zdali u určitého člena Národního shromáždění nastal případ neslučitelnosti podle tohoto zákona čili nic.

Volební soud rozhoduje jenom k návrhu podanému předsedou příslušné sněmovny na základě usnesení plné schůze předsednictva. Předsednictvo má členu sněmovny napřed poskytnouti možnost, aby se o věci vyjádřil. K návrhu je třeba souhlasu příslušné sněmovny; usnesení o tom stane se bez rozpravy prostým hlasováním. Podle okolností případu může si předsednictvo vyžádati napřed zásadní usnesení inkompatibilitního výboru.

Uznal-li volební soud, že u určitého člena Národního shromáždění nastal případ neslučitelnosti podle tohoto zákona, vysloví nálezem, že člen jest povinen do 14 dnů ode dne doručení nálezu - pro které platí obdobně předpisy civilního řádu soudního o doručování žalob - zanechati činnosti, která byla uznána neslučitelnou s členstvím v Národním shromáždění. Zjistí-li se však, že člen Národního shromáždění byl veden pohnutkami nečestnými a při tom buď vážně poškodil zájem státní nebo se obohatil, zbaví jej volební soud mandátu. Nepodá-li člen Národního shromáždění ve lhůtě uvedené v odst. 1. předsednictvu příslušné sněmovny písemného prohlášení o tom, že nálezu volebního soudu vyhověl, pokládá se za to, že se vzdává mandátu. Pokračuje-li člen Národního shromáždění i po svém písemném prohlášení v neslučitelné činnosti, zbaví jej volební soud k novému návrhu předsednictva sněmovny mandátu.

Další podrobnosti řízení upravuje zákon o volebním soudě.

Za obnovu řízení u volebního soudu může žádati předsednictvo sněmovny nebo člen, o kterého jde, jestliže vyšly na jevo skutečnosti nebo průvody, které jsou s to, aby měly podstatný vliv na výrok volebního soudu a které nemohly býti uplatněny v řízení původním. Novým nálezem volebního soudu vysloví se, zdali a pokud se mění nález původní. Uzná-li se, že neslučitelnosti v původním náleze vyslovené nebylo, obnoví volební soud novým nálezem stav, jaký by byl, kdyby původní nález nebyl býval vydán.

Učiní-li člen některé sněmovny sdělení, které může dáti podnět k řízení podle tohoto zákona, a zjistí-li se, že mělo pouze za účel zlehčiti jiného člena této sněmovny nebo dotknouti se jeho cti, bude potrestán předsednictvem na základě usnesení jeho plné schůze odnětím náhrady nejdéle na šest měsíců. Dojde-li předsednictva sněmovny od někoho jiného sdělení nedostatečně doložené nebo mající pouze za účel zlehčiti člena sněmovny nebo dotknouti se jeho cti, nebude k takovému sdělení přihlíženo. Právo člena Národního shromáždění, proti kterému sdělení směřuje, aby stíhal oznamovatele podle trestního zákona, zůstává nedotčeno.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedou jej všichni ministři.