Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

152/1924 Sb. znění účinné od 11. 7. 1924 do 31. 12. 1950

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se toto nařízení považuje za výslovně zrušené.

152

 

Vládní nařízení

ze dne 4. července 1924

o výběru a úhrnné odměně vyrovnávacích správců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle §u 30, odst. 3., a §u 34 vyrovnávacího řádu, uvedeného v platnost čís. nařízením ze dne 10. prosince 1914, č. 337 ř. z.:

§ 1.

(1)

Vyrovnávacími správci buďtež ustanoveny osoby, které bydlí anebo stále se zdržují v místě, kde jest sídlo dlužníkova podniku, po případě jeho bydliště, anebo v bezprostřední blízkosti tohoto místa aneb alespoň v sídle okresního soudu, v jehož obvodu má dlužník podnik, po případě bydliště.

(2)

Za správce může býti ustanoven jen, kdo je s to, aby vykonával úřad mu svěřený osobně, a skýtá plnou záruku, že si bude počínati nestranně.

(3)

Osoba, která není advokátem nebo notářem, budiž ustanovena správcem jen tehdy, lze-li podle povahy podniku nebo osoby dlužníkovy bezpečně souditi, že nebude třeba při správě řešiti otázky, které vyžadují znalosti práva, jinak buď přihlíženo především k osobám znalým práv․

§ 2.

Ustanovujíce vyrovnávací správce soudy pečlivě vystříhejtež se toho, aby úřad tento nebyl soustřeďován v rukou jednoho nebo několika jednotlivců, kterým by se stal hlavním nebo důležitým zdrojem příjmů, a aby nebyl svěřován osobám, proti kterým pro nesprávnosti ve správě byly závažné stížnosti.

§ 3.

Má-li soud závažné pochybnosti o tom, z jakých kruhů má voliti vyrovnávacího správce, může dříve, než ho ustanoví, slyšeti dlužníka a nejdůležitější věřitele, dále uzná-li to potřebným, korporace a stavovská sdružení, k nimž náleží dlužník, jakož i organisace věřitelské, v nichž je sdružena značná část dlužníkových věřitelů. K návrhům dlužníků samých na ustanovení určité osoby vyrovnávacím správcem možno přihlížeti jen výjimečně, při čemž musí soud si zjednati vhodným šetřením plné jistoty o spolehlivosti, nestrannosti a způsobilosti navržené osoby a šetřiti předpisu § 2. Těmito výslechy a šetřeními nesmí trpěti újmu pilnost a naléhavost vyrovnávacího řízení.

§ 4.

(1)

Základ výměry úhrnné odměny vyrovnávacího správce podle § 34 vyrovnávacího řádu, uvedeného v platnost cís. nařízením č. 337/1914. ř. z., tvoří jednak částka, z níž jest podle čl. XIV, § 10, tohoto nařízení zapraviti úhrnný poplatek, jednak vyrovnací částka, kterou mají býti uspokojeni věřitelé nepožívající práva přednostního. Odměnu jest vyměřiti v procentech prvé částky odstupňovaných se zřetelem na částku druhou takto:

(2)

Odměnu jest uvnitř rozpětí jednotlivých sazeb vyměřiti, přihlížejíc k rozsahu, způsobu a výsledku činnosti a námahy správcovy. Odměna budiž zaokrouhlena na částku v korunách, dělitelnou deseti.

 

§ 5.

Nedojde-li ku potvrzení vyrovnání soudem (§ 49 vyrovnávacího řádu) anebo zastaví-li soud z jiné příčiny vyrovnávací řízení, budiž úhrnná odměna vyrovnávacího správce vyměřena podle § 4; jestliže však bylo vyrovnávací řízení zastaveno, aniž došlo vůbec k hlasování o návrhu dlužníkově na vyrovnání, může soud, přihlížeje k vykonané činnosti vyrovnávacího správce, odměnu podle § 4 vypočtenou poměrně snížiti.

§ 6.

Mimo úhrnnou odměnu stanovenou podle §§ 4 a 5 náleží vyrovnávacímu správci náhrada hotových výdajů, zvláště kolků, poštovného, jiných poplatků a jízdného; výdaje tyto nutno řádně doložiti.

§ 7.

Od hořejších sazeb úhrnné odměny vyrovnávacího správce lze se uchýliti, vyžadovala-li jednání správcova podle povinnosti vykonaná kromobyčejné námahy, byla-li rozsahu mimořádného nebo měla-li úspěch zvláštní.

§ 8.

Bylo-li činno za vyrovnávacího řízení několik vyrovnávacích správců, jest úhrnnou odměnu podle hořejších předpisů stanovenou mezi ně rozděliti podle jejich dohody. Nedohodnou-li se, rozdělí ji soud mezi ně, přihlížeje k účasti toho kterého správce na vyrovnávacím řízení a k výsledku jeho činnosti.

§ 9.

(1)

Nařízení toto nabude účinností dnem vyhlášení a platí toliko v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

(2)

Provésti je náleží ministru spravedlnosti.

Švehla v. r.

Dr. Beneš v. r.

Novák v. r.

Dr. Hodža v. r.

Šrámek v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Bečka v. r.

Stříbrný v. r.

Udržal v. r.

Srba v. r.

Habrman v. r.

Dr. Markovič v. r.