Svěřenství (rodinné fideikomisy) všeho druhu se zrušují. Nová svěřenství nemohou býti zřizována.

Dnem účinnosti zákona pozbývají, pokud se jich zákon výslovně nedovolává, ustanovení zřizovacích listin, rodinných usnesení a jiných opatření o svěřenstvích platnosti.

Zejména zanikají bez náhrady také substituční nároky stanovené ve zřizovací listině všech čekatelů a jiné nároky kromě nároků vyhrazených v § 6.

Držiteli svěřenství, čekatelům a opatrovníku potomstva se především ponechává, aby dohodou upravily poměry uvolněného svěřenského jmění.

Čekateli jsou, kdož v den, kterého nabude zákon účinnosti, jsou povoláni podle zřizovací listiny k posloupnosti ve svěřenství, a jsou již na živu neb aspoň pokládáni za narozené (§ 22 ob. zák. obč.). Při tom nehledí se však k omezením zřizovacích listin, která se příčí právnímu řádu nastalému po 28. říjnu 1918 zrušením šlechtictví (pro nerovný sňatek, nedostatek šlechtictví neb určitého počtu šlechtických předků a podobným).

K dohodě postačí, souhlasí-li držitel svěřenství a nejbližší tři čekatelé, a není-li jich, opatrovník potomstva. Je-li svěřenství uvolněno úmrtím držitelovým, stačí souhlas nástupce povolaného zřizovací listinou a dvou nejbližších čekatelů, pokud se týče opatrovníka potomstva. Při tom nehledí se k přímým potomkům těchto čekatelů.

Dohoda musí být do šesti měsíců ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, písemně předložena příslušnému svěřenskému soudu, nesmí se příčiti účelu tohoto zákona a vyžaduje schválení svěřenským soudem (§ 16). Soud vyslechne o ní zúčastněné, zejména čekatele uvedené v odst. 2, není-li jejich podpis na listině ověřen, a svěřenského opatrovníka. K tomu obešle známé čekatele, kteří se zdržují na území Československé republiky, a vyzve vyhláškou na soudní desce a v úředním listě, a podle uvážení i v jiných listech; čekatele, jejichž pobyt není znám anebo jest v cizině, jakož i ty, kdož by podle zřizovací listiny mohli činiti nároky na nástupnictví ve svěřenství, aby se u soudů vyjádřili ve stanovené lhůtě. Ji určí soud aspoň na třicet dní ode dne, kdy uveřejněna bude vyhláška v úředním listě. V obeslání a ve vyhlášce buďtež uvedeny podstatné údaje dohody a upozornění, že se má za to, že s dohodou souhlasí, o těch, kdož se na obeslání nedostaví a na vyzvání nevyjádří.

Podle schválené dohody vykonají se pak na návrh knihovní zápisy a jiná potřebná opatření (§ 7).

Nebude-li dohoda předložena ve lhůtě určené v § 2 odst. 4. ke schválení, nabude jmění zbaveného svěřenského svazku, kdo byl držitelem svěřenství v den, kterého nabyl tento zákon účinnosti, jako přední dědic (fiduciář) a bude omezen svěřenským nástupnictvím (fideikomisiární substitucí) ve prospěch prvního čekatele, který by byl podle zřizovací listiny (§ 2 odst. 2) povolán v čas nápadu k nástupnictví ve svěřenství.

Bylo-li by uvolněno svěřenství v den, kdy zákon nabude účinnosti, úmrtím dosavadního držitele, buď odevzdáno do neomezeného vlastnictví čekateli, který podle zřizovací listiny jest povolán k nástupnictví. Při tom se nepřihlíží k omezením ve zřizovací listině uvedeným v § 2 odst. 2. Bylo-li však ve zřizovací listině vyhrazeno dočasnému držiteli právo jmenovati svého nástupce a nařídil-li dočasný držitel zemřelý před účinností tohoto zákona platným posledním pořízením, jak jest naložiti jměním náležejícím ke svěřenství pro případ, že bude svěřenství podle zákona zrušeno, bud svěřenství odevzdáno podle posledního pořízení jako pozůstalost prostá svěřenského svazku.

Zemřel-li by dočasný držitel svěřenství po dni, kdy zákon nabyl účinnosti, ale před uplynutím šestiměsíční lhůty, § 2 odst. 4. a nedošlo-li k dohodě (§ 2 odst. 4.), platí, že nabyl jmění podle odst. 1. a nastává dědická posloupnost podle tohoto ustanovení.

Zrušením svěřenského svazku nejsou dotčeny nároky na plnění, kterých nabyly ze zřizovací listiny určité osoby, již žijící nebo považované za narozené v době, kdy tento zákon nabude účinnosti, proti držiteli svěřenství nebo svěřenskému nástupci. Není-li v listině jinak ustanoveno, příslušejí opětující se dávky oprávněnému na čas jeho života. Klesne-li trvale výnos svěřenského majetku z důvodů nezávislých na osobě držitelově tak, že by byl hospodářsky ohrožen držitel svěřenského majetku nebo jeho nástupce, plně tyto závazky, může žádati, aby byla tato plnění poměrně snížena. Nedohodnou-li se strany, rozhodne příslušný soud na návrh některé z nich v nesporném řízení.

Nejsou-li takové nároky dosud zajištěny, nařídí svěřenský soud na návrh oprávněného, nebo jeho zákonného zástupce, čeho jest třeba k jejich zajištění, dříve než schválí dohodu nebo rozhodne o svěřenském jmění.

Ve vyhlášce o dohodě (§ 2) vyzve soud také, je-li ve zřizovací listině ustanovení o takových oprávněních, ty, kdož činí nároky, aby je ve stanovené lhůtě u soudu přihlásili. Nebyla-li dohoda předložena, vyzve, je-li ve zřizovací listině takové ustanovení, na náklad nabyvatele svěřenského jmění po šesti měsících (§ 2 odst. 4) vyhláškou na soudní desce a v úředním listě ty, kdož činí nárok na taková plnění ze zřizovací listiny a jejich zajištění, aby do třiceti dnů po uveřejnění své nároky přihlásili u soudu. K nárokům později přihlášeným nebude v tomto řízení hleděno a ponechává se oprávěným, aby jim zjednávali platnost podle všeobecných předpisů.

Přihlásil-li někdo nárok podle odstavce 1. až 3. včas a není-li snad již v dohodě nebo v jiném návrhu nabyvatelovu o něm ustanovení aneb odchyluje-li se toto od ohlášeného nároku, vyslechne soud zúčastněné. Nedohodnou-li se, odkáže nárok činícího na pořad práva, jinak převezme dohodu do listiny o dohodě nebo do výroku o nástupnictví.

Oprávněným jest, u koho v den účinnosti tohoto zákona byly splněny všechny podmínky stanovené ve zřizovací listině, nehledíc k omezením, která se příčí platnému právnímu řádu (§ 2 odst. 2), třeba svých nároků dosud neuplatnil.

Je-li v knihách zapsán závazek, podle zřizovací listiny poskytovati plnění, nejmenovaným osobám, vymaže se na návrh, nebyly-li žádné nároky podle předchozích ustanovení přihlášeny.

Příslušný svěřenský soud vysloví, nebyla-li předložena dohoda podle § 2, vyšetře z úřední moci, čeho třeba, usnesením, komu se odevzdává svěřenské jmění do vlastnictví (§§ 3 a 4), a pokud jde o nemovité jmění, komu má býti knihovně připsáno. Usnesení doručí držiteli svěřenství, a zemřel-li, nástupci podle zřizovací listiny povolanému, pak třem, pokud se týče dvěma známým nejbližším čekatelům (§ 2) a svěřenskému opatrovníku. Rozhoduje-li podle § 6, též osobám činícím nároky na plnění.

Nebylo-li do šesti neděl po právní moci usnesení zažádáno za knihovní vklad, a pokud se týče za vydání jmění, zařídí svěřenský soud z úřední moci, aby zápisy a usnesení plynoucí byly v knihách (i náhradových) vykonány a označení statku jako svěřenského vymazáno, neb aby jiné jmění bylo uloženo s omezením podle § 3, po případě § 6 neb oprávněnému vydáno.

Je-li spor o nástupnictví ve svěřenství nebo byl-li zahájen před uplynutím šestiměsíční lhůty § 2, svěřenský soud vyčká, komu bude nárok ve sporném řízení platně přiznán, a učiní podle toho potřebná opatření, nevydav vlastního usnesení, ledaže rozhodne o přihlášených nárocích na plnění (§ 6). Nebylo-li by do šesti neděl po právní moci rozsudku nebo po smíru zažádáno za knihovní zápisy, nařídí z úřední moci vklad vlastnického práva pro toho, jemuž byl nárok přiznán, s omezením podle § 3 a výmaz označení statku jako svěřenského (svěřenského svazku), jakož i vklad případného nároku podle § 6.

Nebyly-li včas předloženy opisy pro sbírku listin, vyhotoví je soud z úřední moci a vybere za ně předepsaný dvojnásobný poplatek.

Proti držiteli svěřenství nebo jeho nabyvateli nemůže po dni, kterého nabude tento zákon účinnosti, domáhati se uznání vlastnictví jiný nápadník proto, že pozbyl svého lepšího práva před účinností zákona podle ustanovení zřizovací listiny a dosavadních předpisů, anebo že držitel (nabyvatel) pozbyl oprávnění ke svěřenství událostmi později nastalými.

Po deseti letech po zrušení svěřenství nelze se vůbec domáhati pro lepší právo podle zřizovací listiny nároků proti dočasnému držiteli.

Pozůstalostní řízení o svěřenském jmění po držiteli zemřelém přede dnem účinnosti tohoto zákona buď provedeno podle dosavadních předpisů pro svěřenství a soudem podle nich příslušným a při tom buď hleděno k ustanovení § 3 odst. 2.

Zemřel-li by držitel svěřenství po dni, kterého nabyl účinnosti tento zákon, projedná pozůstalost i o svěřenském jmění soud příslušný podle všeobecných ustanovení v řízení podle nich platném hledě k ustanovení § 3, odst. 1. a 3.

Zrušením svěřenského svazku nezrušují se omezení nakládati majetkem zabraným podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n. (záborového zákona).

Ke každé dohodě podle tohoto zákona, která se týká zabraného majetku, a k zajištění nároků na tomto majetku (§§ 2, 6, 8) jest třeba také souhlasu státního pozemkového úřadu. Jemu buďtež doručena také všechna soudní usnesení učiněná podle tohoto zákona a týkající se zabraného majetku nebo náhrady nastupující na jeho místo.

Věřitel, pro něhož váznou na svěřenském majetku pohledávky poskytnuté se schválením soudu před dnem účinnosti tohoto zákona, může je požadovati v příslušném pořadí i z podstaty nehledíc k omezení svěřenským nástupnictvím (§ 3, odst. 1.).

Pohledávkám ze zápůjček poskytnutých dočasnému držiteli bez svolení svěřenského soudu přede dnem účinnosti tohoto zákona na zástavu užitků ze svěřenského statku, nemůže věřitel zjednávati platnost z podstaty, pokud nabyvatel má jen postavení předního dědice (§ 3, odst. 1.).

Na zabraný majetek může věřitel vésti exekuci jen vnucenou správou.

Soud povolaný podle dosavadních předpisů příslušným projednati spory o nástupnictví ve svěřenství a jiné nároky z něho, v nichž žaloba byla podána přede dnem účinnosti tohoto zákona. Jinak řídí se příslušnost ve sporech o takové nároky ze zrušeného svěřenského poměru obecnými pravidly.

Ve svěřenských věcech dosud příslušné soudy dokončí pozůstalosti po držitelích svěřenství zemřelých do dne účinnosti tohoto zákona, rozhodnou o nástupnictví podle § 3, 4, 7 a 8 a učiní potřebná opatření ku provedení tohoto zákona (§§ 6, 7). Jinak přestává jejich působnost a zákonná péče o svěřenství schválením dohody neb uplynutím lhůty § 2. Bude-li třeba věc dále vyříditi nebo v ní jednati, postoupí ji z úřední moci soudu příslušnému pak podle obecných pravidel.

K zajištění sbírek a předmětů umělecké nebo dějinné ceny, archivů, knihoven a registratur, které jsou příslušenstvím svěřenských statků, do doby, než bude zákonem upravena ochrana památek vůbec, nařídí ministerstvo školství a národní osvěty na své náklady jejich soupis znalci na základě soupisů, založených ve svěřenských spisech anebo při inventuře svěřenského majetku upotřebených. Tito vyšetří, které věci z příslušenství svěřenství mají uměleckou nebo dějinnou hodnotu, a sepíší je s podrobnějším popisem. Podle jejich posudku rozhodne ministerstvo školství a národní osvěty, které z těchto věcí mají býti nadále uschovány. Rozhodnutí s opisem seznamu buď sděleno nabyvateli svěřenského jmění. Pokud takové věci nepřešly podle jiných zákonů nebo dohodou ve vlastnictví neb uschování státu, buďtež ponechány v uschování nabyvatele svěřenství, není-li jiné úmluvy. Zciziti sbírky takových předmětů, archivy a knihovny nebo jednotlivé věci z nich není dovoleno bez souhlasu ministerstva školství a národní osvěty.

Písemnosti a spisy z archivů a registratur mohou býti zničeny jen se svolením ministerstva školství a národní osvěty po odborné prohlídce státními archivními orgány. Opatření podle předcházejících ustanovení, pokud se týkají archivů a registratur, učiní ministerstvo školství a národní osvěty dohodnouc se s ministerstvy spravedlnosti, vnitra a zemědělství. Ustanovení § 2 č. 9. zákona ze dne 12. února 1922, č. 118 Sb. z. a n., se tímto nemění.

Byla-li bezpečnost anebo celistvost sbírek a předmětů u nabyvatele svěřenského majetku ohrožena, a neposlechl-li by daných nařízení nebo nedal-li by dostatečné záruky, může po vyšetření politickými úřady první stolice (administrativními vrchnostmi) se znalci ministerstvo školství a národní osvěty naříditi jejich uschování jinde na náklad nabyvatelův.

O zákazu vývozu platí nařízení Národního výboru ze dne 29. října 1918, č. 13 Sb. z. a n.

Přestoupí-li vlastník vydaná nařízení, může býti jmenovanými politickými úřady uložen peněžitý trest do 100.000 Kč nebo vězení do tří měsíců.

Podrobnější ustanovení o znalcích, jejich výběru, o soupisu a uschování budou vydána nařízením.